Všichni Autoři a témata

Antonín Rejzek (5)

Narozen 5.11.1844 ve Veselí u Mnichova Hradiště, zemřel 6.12.1920 v Praze. Katolický kněz, jezuita, práce v oboru teologie a náboženských dějin, překladatel z francouzštiny, ruštiny a němčiny.

Antonín Procházka (6)

Narozen 5. 6. 1882 ve Vážanech u Vyškova, zemřel 9. 6. 1945 v Brně. Malíř, ilustrátor, grafik, odborný publicista.

Antonín Procházka (7)

Narozen 13.1.1908 v Banjaluce , zemřel 2.7.1966 v Praze. Kulturně politické a osvětové práce, autor psychologizujících próz a dramatik.

Antonín Pospíšil (4)

Narozen 2. 6. 1909 v Kutné Hoře, zemřel 8. 9. 2008 v Praze. Akademický malíř, ilustrátor knih pro děti a naučné literatury.

Antonin Petrovič Ladinskij (3)

Antonin Petrovič Ladinskij, rusky: Антонин Петрович Ладинский byl ruský sovětský básník tzv. první vlny emigrace, blízký tzv. pařížské nótě, autor populárních historických románů o Římské říši, Byzancii a Kyjevské Rusi. Svou volnou trilogii věnoval historii Kyjevské Rusi. Narodil se v rodině úředníka Pskovské gubernie. Studia na právnické fakultě Petrohradské univerzity předčasně ukončil, když odešel jako dobrovolník na frotnu 1. světové války. Během občanské války byl v Bílé armádě, kde postoupil až do hodnosti podporučíka. Po těžkém zranění se v roce 1920 evakuoval do Egypta, odkud v roce 1924 odjel do Paříže. Vystřídal spostu profesí, od 20. let pracoval jako telefonista v redakci novin, což mu umožnilo se cele zasvětit literární práci. Jakožto dopisovatel v 30. letech vykonal několik cest po Evropě a Blízkém Východě. Jeho básnické sbírky byly vysoko ceněny, jeho styl byl přirovnáván k neoromantismu. V 2. polovně 30. let vydal dva historické romány XV легион a Голубь над Понтом . Během 2. světové války sbíral materiál pro romány o Anně Jaroslavně a Vladimiru Polomachovi a zaujal aktivní prosovětskou pozici. V roce 1946 dostal sovětské občanství a v roce 1950 byl deportován z Francie, nějakou dobu pak žil v NDR, kde pracoval jako překladatel v jednom podniku v Drážďanech. V roce 1955 se vrátil do Moskvy. Debutoval svými historickými romány, které v SSSR vyšly pod názvy В дни Каракаллы a Когда пал Херсонес . V roce 1961, krátce před svou smrtí, byl přijat do Svazu spisovatelů. Knihy Анна Ярославна — королева Франции a Последний путь Владимира Мономаха vyšly po...

Antonín Mokrejš (5)

Narozen 9. listopadu 1932 v Otaslavicích u Prostějova. Filosof, pracovník Filosofického ústavu, práce z oboru. PhDr., CSc.

Antonín Liška (3)

Narozen 14. 7. 1911 v Hromnici u Plzně, zemřel 2. 12. 1998 v Plzni. Pedagog, důstojník letectva, beletrista, v r. 1992 povýšen na generálmajora v. v.

Antonín Kůrka (2)

RNDr. Antonín Kůrka vystudoval biologii na PřF UK. V Národním muzeu v Praze pracuje jako kurátor sbírek bezobratlých. Zabývá se zejména arachnologií.

Antonín Krčílek (6)

Doc. MUDr. Antonín Krčílek, CSc., angiolog a internista. Zakladatel československé flebologie. Zaváděl moderní diagnostické a terapeutické metody. Léčil záněty žilních trombóz a postflebický syndrom. Narozen 5.5.1916 v Praze, zemřel 25.1.1994 v Praze.

Antonín Dolinský (7)

Narozen 6.1.1906 v Bojkovicích u Uherského Hradiště, zemřel 26.3.1986. Hudební pedagog, sbormist a dirigent, spisy z oboru.

Antonín Bartušek (6)

Antonín Bartušek , užil při vydání básnické sbírky ve Stockholmu pseudonym A.D.Martin, byl český básník, muzeolog, překladatel, výtvarný kritik a historik umění se zaměřením na scénografii. Antonín Bartušek se narodil do selského stavení v Želetavě, dětsví tak prožíval na usedlosti, ale hospodářství ho netáhlo. Rodiče zvažovali, zda ho dát do učení, ale na doporučení učitelky mu umožnili studovat na gymnáziu. Zde začal mít zájem o literaturu a již od roku 1937 začal publikovat své básně časopisecky. Antonín Bartušek mezi lety 1933 a 1941 navštěvoval třebíčské gymnázium. Po složení maturitní zkoušky odešel do Prahy, kde byly uzavřeny během 2. sv. války vysoké školy a zde pracoval v letech 1941 – 1945 jako advokátní úředník. Během válečných let spolu s dalšími přáteli začala vydávat cyklostylem množený časopis Vítr, kdy mimo jiné i v tomto časopise vyšly další básně Antonína Bartuška. Po válce spoluzakládá oblastní spolek pro podporu rodáků Vysočina, kdy ve výboru spolku je Vincenc Lesný, Bedřich Fučík a také A. Bartušek. V letech 1945–1950 studoval dějiny srovnávací literatury, českou literaturu, dějiny výtvarného umění a českou historii na pražské filozofické fakultě. V roce 1950 obhájil doktorskou práci. Při studiu pracoval mezi lety 1946 a 1948 v literárním oddělení Československého rozhlasu. Po skončení studia byl dva roky bez trvalého zaměstnání, v roce 1952 však nastoupil do Ústavu pro teorii a dějiny umění ČSAV v Praze, zde působil do roku 1955. Od roku 1956 jako ředitel vedl městské muzeum v Třebíči, od roku 1960 do roku 1961 pak Západomoravské muzeum v Třebíči. V muzeu působil jako reformátor, kdy do města přivedl přítele Cyrila Boudu, který rozpracoval za vedení muzea Antonínem Bartuškem skicu panoramatu města Třebíče pro fr...

Antonie Krzemieňová (7)

Terapeutka, věnuje se praktické ezoterice.

Anton Macko (8)

Narozen 12.6.1912 v Antoli pri Banskej Štiavnici. Slovenský pedagog, publikuje o estetické výchově mládeže, funkcích výtvarné výchovy, o dětské tvořivosti a o ilustracích dětské literatury.

Anton Kner (6)

Monsignore Anton Kner byl více než 40 let farářem ve Stuttgartu a Ulmu, dále nemocničním kaplanem na odborné klinice pro psychiatrii a neurologii. Jako vysloužilý farář vedl duchovní cvičení, pracoval jako pastorační poradce a zveřejnil spolu s Reinhardem Abelnem mnoho knih.

Anthony Gilbert (1)

Spisovatelka.

Ant. B Svojsík (4)

Annie Burrows (6)

Britská spisovatelka.

Annie Auerbach (8)

Americká spisovatelka.

AnneLise Sorenson (4)

Spisovatelka, editorka a reportérka, autorka turistických průvodců.

Anne Millard (4)

Britská historička. Dr., autorka publikací o historii pro děti a mládež.

Anne McIntyre (4)

Knihy o zdravé výživě a bylinářství.

Anne Langlois (1)

Anne Holt (5)

Anne Holt je norská spisovatelka, právnička a politička, členka Arbeiderpartiet . Narodila se v Larviku do rodiny fyzika a pozdějšího rektora univerzity v Tromsø Olava Holta. Vyrostla v Lillestrømu a Tromsø, v roce 1978 se odstěhovala do Osla, kde žije dodnes v registrovaném partnerství s Anne Christine Kjær a jejich dcerou Iohanne. V roce 1986 absolvovala práva na Bergenské univerzitě. V letech 1984-1988 působila ve společnosti NRK . Poté dva roky pracovala na policejním oddělení v Oslu. V roce 1990 se vrátila do NRK, kde rok pracovala jako novinářka a zakotvila ve zpravodajském programu Dagsrevyen. Anne Holt zahájila vlastní právnickou kariérou v roce 1994, v době od 25. 11. 1996 do 4. 2. 1997 působila jako ministryně spravedlnosti v kabinetu premiéra Jaglanda. Na funkci rezignovala ze zdravotních důvodů. V roce 1993 debutovala s kriminální novelou Blind gudinne , kde vystupuje lesbická policistka Hanne Wilhelmsen. Na novelách Løvens gap a Uten ekko spolupracovala se svou někdejší sekretářkou Berit Reiss-Andersen. Anne je jednou z nejúspěšnějších autorek kriminálních novel v celém Norsku. Její knihy se prodávají ve 25 státech. Na motivy knihy Pengemannen byl natočen švédský seriál Modus.

Anne Bacus-Lindroth (5)

Francouzská psycholožka, autorka knih o výchově.

Anna Sochová (7)

Anna Šochová, vlastním jménem Hana Mudrová je česká novinářka a spisovatelka. Absolventka střední zdravotní školy, pracovala v redakci regionálních novin a jako obchodní zástupce, potom přešla do sociální sféry, vystudovala VOŠ a bakalářský obor FF UK. Během sociální práce se zaměřila na potřeby rodin s dětmi, domácí násilí, hospodaření, otázky lidské důstojnosti. O své práci přednáší kolegům, vystupuje na konferencích i na veřejnosti, . Napsala několik e-knih o problematických oblastech života . V současnosti se věnuje seniorům, pod občanským jménem glosuje společenské dění na blogu Respektu, publikuje odborné články a je autorkou knihy Potřebujeme se pro lidi pečující i ty, kdo by mohli pomoc další osoby potřebovat. Je vdaná, má tři syny, bydlí ve Studánce u Aše. Od roku 1997 publikuje povídky, například v časopise Ikarie, Dech draka, Pevnost, její práce vycházely v různých fanzinech , ve sbornících z literárních soutěží, např. Drakobijci 1—4, Ježíšku, já chci plamenomet, Rokle šeré smrti, Stříbřitě lesklý halmochron a Zlatá zebra, Poháru Edího Krígla. Bývá každoročně zvána do 2-3 antologií povídek na společné téma . Povídky Prší krásně, Evoluce a Slepičí humanita uvedlo rádio Leonardo. V roce 2014 byla hostem festivalu Město čte knihu v Šumperku, jako jedna z autorů sbírky "O kamnech na jižní točně aneb Pohádky nejen pro dospělé". pohádka Studna pravdy byla při té příležitosti zdramatizována a uvedena v místním divadle. Povídek, pohádek a fejetonů napsala dohromady již několik set. Část je publikována na stránkách "Koště..." - viz níže. Na internetu publikuje články i povídky, např. v již zaniklém magazínu Brejl...

Anna Quindlen (5)

Anna Marie Quindlen je americká spisovatelka, novinářka a publicistka, jejíž sloupek v New York Times "Public and Private", získal Pulitzerovu cenu v roce 1992. Novinářskou kariéru začala v roce 1974 jako reportérka pro New York Post. V letech 1977 až 1994 zastávala různé pozice v The New York Times. Narodila se ve Philadelphii irským rodičům, Quindlenová absolvoval v roce 1970 na Jižní Brunswick High School v New Jersey a poté navštěvovala Barnard College, na které absolvovala v roce 1974. Vdala se za právníka Geralda Krovatina, kterého potkala na vysoké škole. Quindlenová opustila žurnalistiku v roce 1995, aby se na plný úvazek stala spisovatelkou. V roce 1999 se připojila k Newsweeku, kde psala týdenní sloupek do roku 2009, kdy v časopisu oznámila odchod do důchodu. Quindlenová je známá kritička, která vnímá rychlý chod a materialistickou povahu moderního amerického života. Hodně z jejího osobní psaní se soustředí na svou matku, která zemřela ve věku 40 let na rakovinu vaječníků, když Quindlenové bylo 19 let. Napsala pět nejprodávanějších románů, z nichž tři byly zfilmované. "Jediná správná věc" byl zfilmován v roce 1998, kde hrála Meryl Streep a obdržela nominaci na Oscara za nejlepší ženský herecký výkon. "Black and Blue" a "Blessings" byly natočeny jako televizní filmy v letech 1999 a 2003.

Anna Kratochvílová (5)

Anna Kratochvílová, dívčím jménem Maixnerová . Prozaička a nakladatelská redaktorka, autorka knih pro děti a mládež. Absolvovala gymnázium v Litomyšli , po ukončení školy pracovala do roku 1960 v Pardubicích jako redaktorka časopisu Zář. Redaktorkou časopisu Východočeského kraje Pochodeň byla od roku 1960 do roku 1966, při zaměstnání vystudovala dálkově Vysokou školu politickou . Publikovala v časopisech, některé práce podepisovala dívčím jménem. Ve svých knihách se Anna Kratochvílová soustředila na život vesnických dětí, využívá postupů moderní pohádky a vytváří svět, v němž postava kouzelníka uvádí motiv možnosti návratu dospělého člověka do dětství. V prolínání pohádkových a reálných motivů nabývá nakonec převahy životní realita dětského světa.)

Anna Hogenová (7)

Narozena 23. 10. 1946 ve Flájích. Prof., PhDr., CSc., filozofka a fenomenoložka, profesorka kinantropologie, autorka prácí z oboru filozofie tělesné výchovy a sportu.

Anna Hessová (6)

Anna Hessová se narodila s příjmením Loskotová. Vystudovala střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou. Výtvarnictví se ale poté věnovala pouze krátce. Pracovala v administrativě, k umění se vrátila jako spisovatelka. Nejprve publikovala časopisecky povídky. V roce 1993 ale přišla změna. To jí vyšla její románová prvotina Návraty. „Jde o autobiografickou prózu o dětství v padesátých letech v malém městě v rodině třídního nepřítele socialismu,“ konstatoval vydavatel knihy z nakladatelství Zvon. Poutavá je i knížka Šest mužů Jindřišky O., kterou nakladatelství Oftis charakterizovalo takto: „Otevřená výpověď stárnoucí ženy Jindřišky, vlastně již důchodkyně, která se nekompromisně vyrovnává se svou minulostí.“ Realismem hýří rovněž poutavé dílko Neposkvrněné početí, pojednávající o padesátých letech 20. století. Z dalších knih - Oidipův návrat, Panny a netvor, Psí Pánbůh

Anna Grigorjevna Dostojevskaja (2)

Žena F.M. Dostojevského, vydavatelka jeho děl a autorka pamětí.

Anna Blažíčková (6)

Anna BLAŽÍČKOVÁ , spisovatelka, bohemistka a lexikografka. V letech 1946–1949 navštěvovala gymnázium v Táboře, dokončila je v Týně nad Vltavou roku 1952. Její přihláška ke studiu na Filosofické fakultě UK v Praze byla zamítnuta z důvodů náboženského založení rodiny a neústupného chování autorčina otce, který odmítal vstoupit do zemědělského družstva. Byla ale přijata k tříletému studiu na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích . Následně směla v letech 1955–1958 pokračovat ve studiu češtiny a ruštiny na pražské Filosofické fakultě UK. V letech 1958–1964 vyučovala na středních školách ve Voticích, Vlašimi a v Praze. Roku 1964 odešla na mateřskou dovolenou a poté byla zaměstnávána pouze externě. Spolupracovala s Památníkem národního písemnictví, Maticí slovenskou a Ústavem pro českou a světovou literaturu. Je spoluautorkou hesel v Lexikonu české literatury 1–3 , Slovníku české literatury 1970–1981 , Slovníku českých spisovatelů od roku 1945 a Slovníku českých spisovatelů . Z knižně nezveřejněného souboru Čekání v zástupu publikovala povídky Buď vůle tvá , Babička se vrátila a Momentka . Knižně vyšly pohádky a novely pro děti Směr Červený Újezd , Kdo nesází, nevyhraje aneb Dostane se Honza k počítači , Zvířecí pohádky a Neomluvené hodiny . Vzpomínkovou prózu Psí víno autorka dopsala roku 1983, vydala ji v roce 1992 . Další vzpomínková kniha, s názvem Teď něco ze života, vychází v Triádě v roce 2012 – viz krátkou ukázku zde.

Anna Bauga (2)

Lotyšská překladatelka a folkloristka.

Ann Ward Radcliffe (5)

Anglická spisovatelka, představitelka gotického románu.

Anja Snellman (4)

Finská spisovatelka a scenáristka. Působila také jako novinářka, autorka televizní talk show a sexuální terapeutka.

Anita Franková (5)

Narodila se jako jediné dítě v rodině advokáta v Litomyšli. Krásné a šťastné dětství ukončil Mnichov. Rodina se přestěhovala do Prahy, kde ji zastihla okupace se všemi protižidovskými opatřeními, včetně zákazu školní docházky. Anita místo páté třídy navštěvovala jen ilegální kroužek. Tatínek náhle zemřel. V létě 1942 byly s maminkou deportovány do Terezína. V dívčím domově L 410 se seznámila s děvčaty, s nimiž se pak přátelila celý život. V prosinci 1943 byly s maminkou zařazeny do transportu s cílem Osvětim, rodinný tábor. Koncem července 1944 se dostaly do tábora Stutthof a poté do jeho pobočného tábora Guttau. Společně prožily, chatrně oblečené a vysílené, evakuační pochod vězňů. Když se po delším pochodu vrátily do tábora, Anita onemocněla, a dalšího pochodu už nebyla schopna. Obě proto spolu s několika málo vězni zůstaly v táboře. Jen náhodou pak unikly smrti, když esesáci začali vězně vraždit injekcemi, střelbou, údery pažbou pušek. Anita s maminkou po několika ranách upadly do bezvědomí, ale za nějaký čas se probraly na sněhu: esesáci byli pryč. Za tři dny je našli vojáci Rudé armády a převezli je do nemocnice v Syzrani a Kujbyševu. Domů se vrátila nejprve Anita v listopadu 1945, její maminka až v březnu 1946. O čtyři toky poději však na následky zranění z Guttau zemřela. Všechny Anitiny vzpomínky a vlastně celý její život byl pevně spojen s maminkou, která jí svou pohotovostí a statečností několikrát zachránila život. Po návratu se Anitě podařilo vystudovat vat obor dějepis-archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1951 se také provdala a narodila se jí jediná dcera Ela. Po promoci pracovala několik let ve Státním ústředním archivu jako archivářka, od 1. října 1969 až do své smrti, tedy téměř čtyřicet let, byla zaměstnána v pražském Židovském muzeu. Podílela se na vytvoření Dokumentačního střediska, z něhož později vzniklo oddělení holocaustu. Můžeme říci, že počáteční rozčlenění a uspořádání písemného, fotografického a ...

Andrzej Zygmuntowicz (6)

Polský fotograf a autor kuchařských knih.

Andrzej Perepeczko (6)

Polský publicista a historik.

Andrzej Kuśniewicz (5)

Polský prozaik, esejista, básník, redaktor „Miesięcznika Literackiego”.

Andrzej Jaczewski (4)

Pediatr, specialista na školní lékařství, sexuolog a pedagog, čestný profesor Krakovské akademie.

Andrew Mollo (4)

Andrew Mollo je jedním z nejznámějších britských vojenských historiků; napsal dvanáct knih o vojenských uniformách, včetně německých uniformách druhé světové války. Působil jako odborný poradce na filmu Doktor Živago, Noc generálů a Špion, který přišel z chladu.

Andrew Matthews (6)

Australský mezinárodní mluvčí, autor publikací z oblasti motivace a osobního rozvoje, též kreslíř.

Andrew Martindale (4)

Historik umění. Vychodil westminsterskou školu v Londýně, vystudoval oxfordskou New College a absolvoval Courtauldův Institute of Art v Londýně, kde v letech 1959 - 1965 přednášel. Docent na škole výtvarných umění na univerzitě East Anglia, přispěvatel mnoha periodik, autor do mnoha jazyků přeložených knih o katedrálách a křesťanském umění.

Andrew Faulkner (3)

Britský klasický filolog, vysokoškolský pedagog klasických studií, helénista.

Andrej Mráz (8)

Slovenský literární a divadelní historik a kritik. Od roku 1948 šéfredaktor týdeníku Kultúrny život.

Andrej Georgijevič Kasatkin (6)

Ruský autor publikací z oblasti chemické technologie.

Andrej Drbohlav (4)

PhDr. Andrej Drbohlav se dlouhodobě věnuje analýze profilu sériového vraha a dalším extrémním formám behaviorální patologie a psychopatologie. Vystudoval behaviorální patologii na univerzitě v Hradci Králové, kde pak pět let tentýž obor učil. Spolupracuje na výzkumu genetických markerů impulzivity a vlastní výzkum zaměřuje na vývoj patologie chování a osobnosti u dětí a dospělých. Odborně se věnuje nejhorším formám deformace osobnosti a chování, jaké v prostředí lidské společnosti mohou vzniknout. Druhou profesí je výtvarník a designér, používá autorský pseudonym Andy Reiben. Založil virtuální uměleckou galerii Buyfeel, která zastupuje tuzemské i zahraniční výtvarníky.

Andreas Wilhelm (4)

Německý spisovatel.

Andreas Edmüller (2)

Dr. Andreas Edmüller , vysokoškolský učitel, vyučuje filosofii na Mnichovské univerzitě a leadership na univerzitě v Innsbrucku. Také pracuje jako konzultant a trenér.

Andrea-Anna Cavelius (5)

Německá redaktorka, autorka a lektorka knih z oboru zdravotnictví a psychologie.

Andrea Tornielli (7)

Andrea Tornielli, vatikanista, narodil se v roce 1964, vystudoval historii řeckého jazyka. Je ženatý a má tři děti. Bydlí v Římě a Miláně. Pracuje pro noviny La Stampa.

Andrea Kögel (4)

Německá publicistka. Zahradnice a odbornice na pěstování rododendronů, azalek a okrasných dřevin, práce z oboru.

Andrea Kane (4)

Andrea Kane je americká autorka romancí historických i těch ze současnosti. Sama o sobě tvrdí, že je zajímavou kombinací idealistky a pragmatičky – idealistka v ní miluje psaní romancí a pragmatička zas miluje psaní románů plných napětí. Jakmile má volnou chvilku, ráda si trénuje mozek nad křížovkami ). Během studií milovala Agathu Christie, četla jednu její knihu za druhou a snažila se přechytračit Hercula Poirota. Má ráda staré filmy pro pamětníky, ale nadevše miluje svou rodinu – manžela Brada a dceru Wendi. S rodinou žije v části Bridgewater Township nazvané Martinsville, ve státě New Jersey, USA.

Andrea Havlínová (6)

Narozena 10.1.1978 v Brně. Pedagožka, autorka učebnic a didaktických materiálů pro ZŠ, SŠ a přípravných materiálů pro studium na VŠ.

André Stil (5)

Francouzský prozaik, kritik a novinář.

André Chénier (3)

André Chénier byl francouzský básník, jedna z obětí kritické fáze Velké francouzské revoluce. Pro procítěný styl svého básnického díla bývá považován za jednoho z předchůdců romantického uměleckého směru. Za „zločiny proti státu“ byl ve věku 31 let odsouzen revolučním tribunálem k trestu smrti a popraven. Stalo se tak dva dny před pádem diktátora Maximiliena Robespierra, tedy těsně před koncem jakobínského teroru. Jeho bratr Marie-Joseph Chénier byl básníkem a dramatikem. Jeho život je námětem velmi často uváděné opery Andrea Chénier italského skladatele Umberta Giordana. Fiktivní děj této opery nemění nic na působivosti jejího varování před nelidskostí teroru, ať je motivován jakkoliv.

André Chastel (4)

Francouzský historik umění, též překladatel z italštiny a španělštiny do francouzštiny.

André Bloc (8)

Anděla Horová (3)

PhDr., teoretička a historička výtvarného umění, práce z oboru.

Anatolij Vasil'jevič Kuznecov (4)

Ukrajinský sovětský spisovatel, novinář a rozhlasový redaktor.

Anatolij Ignat'jevič Pristavkin (4)

Ruský prozaik, novinář, aktivista bojující za lidská práva.