138301–138360 z 153083 Autoři
Elizabeth Taylor (1)
Elizabeth Rosemond Taylorová, zvaná též Liz Taylorová, nepřechýleně Elizabeth Taylor byla americká herečka a vývojářka voňavek a parfémů, jedna z velkých hollywoodských hvězd stříbrného plátna 20. století, dvojnásobná držitelka ceny Americké filmové akademie Oscar, která se stala jedním z filmových sex-symbolů své doby. Mezi její nejznámější filmové role patří dvoudílný velkofilm Kleopatra z roku 1963, kde si zahrála společně s Rexem Harrisonem a svým pozdějším manželem Richardem Burtonem, či snímek Zkrocení zlé ženy natočený na motivy stejnojmenné divadelní hry Williama Shakespeara. Za umělecky nejhodnotnější jsou považovány její snímky Telefon Butterfield 8 z roku 1960 a Kdo se bojí Virginie Woolfové? z roku 1966, za něž byla oceněna Oscarem. Úspěšně vyvinula řadu parfémů a voňavek. Stala se první celebritou, která uvedla na trh značku parfému. Liz Taylorová byla jednou z prvních osobností, které se účastnily akcí HIV / AIDS. V roce 1985 spoluzakládala Americkou nadaci pro výzkum AIDS a v roce 1991 založila Nadaci Elizabeth Taylor AIDS. Během kariéry Liz Taylorové byl její osobní život předmětem neustálé mediální pozornosti. Byla vdaná osmkrát za sedm mužů, dvakrát za Richarda Burtona, shromáždila jednu z nejdražších soukromých sbírek šperků na světě. Po mnoha letech zdravotních potíží zemřela na srdeční selhání v roce 2011, ve věku 79 let. Oba její rodiče byli rodilými Američany, trvale však žili v Londýně. Narodila se na předměstí Londýna 27. února 1932. Do školy pro nejmenší začala chodit ještě v Anglii, ale když v roce 1939 rodina Taylorových uprchla z Evropy, Liz i její starší bratr Howard pokračovali ve školní docházce v Kalifornii. Zde si Francis otevřel galerii s obrazy. Od útlého dětství se učila tancovat. Již ve věku devíti let se poprvé objevila ve filmu. V roce 1943 uzavřela svoji první smlouvu se společnosti Metro-Goldwyn-Mayer, kde se stala dětskou ...
Více od autora
Elizabeth Speller (1)
Britská historička, básnířka, novinářka, vysokoškolská učitelka a spisovatelka. Autorka turistických průvodců, poezie a prózy. Žije ve Velké Británii a Řecku.
Více od autora
Elizabeth Russell (1)
Anglicky píšící autorka románu pro ženy, v Praze publikován v roce 1937.
Více od autora
Elizabeth Prettejohn (1)
Americká profesorka dějin umění, kurátorka výstav umění. Publikace z oboru.
Více od autora
Elizabeth Naramore (1)
Americká webová vývojářka, práce o technologiích pro tvorbu a správu webových aplikací.
Více od autora
Elizabeth Morrison (1)
Kurátorka výstav, autorka publikací o rukopisech a středověku.
Více od autora
Élizabeth Montfort (1)
Francouzská právnička, filozofka a politička, práce o genderových otázkách a o elektronické komunikaci ve veřejném sektoru.
Více od autora
Elizabeth M Kollmar (1)
Elizabeth je 11-ročná výtvarníčka gumičkových projektov. Jej kreatívne myslenie podnietilo vznik dvanástich motívov a bezpočetných variácií, ktoré nájdete v knihe Gumičkovanie s háčikom.
Více od autora
Elizabeth Kolbert (1)
Americká žurnalistka a spisovatelka. Zaměření na změny klimatu a hrozící ekologické katastrofy a životní prostředí, též autorka pro časopis The New Yorker a držitelka Pulitzerovy ceny za literaturu faktu.
Více od autora
Elizabeth Davis (1)
Porodní asistentka a lektorka, specialistka na zdravotní péči o ženy. Publikace z oboru.
Více od autora
Elizabeth A Sherwood (1)
Americká univerzitní učitelka, zaměřena na vzdělávání v předškolním a mladším školním věku, odbornice na rané dětství. Práce z oboru.
Více od autora
Elizabeth (1)
Britská spisovatelka, autorka autobiografických novel a knih pro děti. Své první, nejznámější dílo Elizabeth and Her German Garden napsala anonymně, a tak bývá poté její autorství uváděno často opisem "autorka Elizabeth and Her German Garden".
Více od autora
Eliso Virsaladze (1)
Eliso Virsaladze je renomovaná gruzínská klavíristka a pedagožka, proslulá interpretací děl skladatelů, jako jsou Mozart, Schumann a Chopin. Narodila se 14. října 1942 v gruzínském Tbilisi a pochází z rodiny s bohatým hudebním dědictvím. Virsaladzeová studovala na moskevské konzervatoři pod vedením Heinricha Neuhause a Jakova Zaka. Mezinárodního uznání se jí dostalo po vítězství v Schumannově soutěži ve Zwickau v roce 1966 a po získání třetí ceny na prestižní Čajkovského soutěži v Moskvě v roce 1962.
Více od autora