132481–132540 z 153332 Autoři
Guillaume Narguet (1)
Francouzský novinář a překladatel z češtiny do francouzštiny, působí v České republice.
Více od autora
Guillaume Dufay (1)
Guillaume Dufay byl francouzsko-vlámský skladatel rané renesance. Jako jeden z nejuznávanějších a nejvlivnějších skladatelů své doby se Dufayova hudba rozšířila po celé Evropě a zasloužil se o přechod od středověku k renesanci v hudbě. Jeho kariéra trvala několik desetiletí, během nichž sloužil různým mecenášům, včetně rodiny Malatestů v Itálii a burgundského dvora.
Více od autora
Guillaume de Machaut (1)
Guillaume de Machaut, někdy psán Machault byl francouzský básník a hudební skladatel. Působil jako sekretář Jana Lucemburského a poté jeho dcery Jitky, stáří strávil v Remeši, kde byl kanovníkem. Jako básník dosáhl již za života evropské proslulosti, byl učitelem Deschampse a ovlivnil Chaucera. Je nejvýznamnějším hudebním skladatelem 14. století, čelným reprezentantem stylu ars nova a zároveň jedním z nejstarších hudebních skladatelů, o nichž se dochovaly podrobnější životopisné údaje. Machaut se pravděpodobně narodil okolo roku 1300 a od roku 1323 byl zpočátku almužníkem, později notářem, sekretářem a diplomatem ve službách Jana Lucemburského. Byl Janovým oblíbeným společníkem a sám svůj obdiv k Janovi vyjádřil slovy: "nebylo muže, toť jistá věc, jenž by byl dokonalejší ctnostmi, slovy i skutky..." Krále doprovázel při mnoha diplomatických i vojenských cestách, včetně křížové výpravy do Litvy roku 1329. Někdy v době služby u Jana Lucemburského přijal Machaut kněžské svěcení a král mu zajistil mnohé církevní prebendy. Po bitvě u Kresčaku, kde Jan zahynul, přešel Machaut do služeb normandské vévodkyně Jitky Lucemburské, Janovy dcery. Již v jejích službách dopsal oslavnou skladbu na Jana Lucemburského Soud českého krále. Stáří Machault strávil v Remeši, kde byl kanovníkem. Trpěl dnou, stále však psal díla na zakázku bohatých mecenášů. V Remeši také roku 1377 zemřel , doživ se na tehdejší dobu vysokého věku. Machautovým žákem byl další významný básník Eustache Deschamps, který roku 1358 ukončil svá studia v kapitulní škole v Remeši. Machaut nadaného mladíka všemožně podporoval a poskytl mu i ubytování. Oba básníci zůstali přáteli až do Machautovy smrti. Deschamps o sobě rád říkal, že je Machautovým synovcem a o svém starším příteli napsal: Machaut byl neobyčejně plodný autor. Dochovalo se 80 tisíc veršů a jeho poezie byla populární až do 15. století. Byl vzorem dalším básníkům včetně Eustacha Deschampse a Chaucera. Podle franco...
Více od autora
Guillaume Chardon (1)
Francouzský katolický duchovní, autor publikací z oblasti náboženské literatury a křesťanství.
Více od autora
Guillaume Bailly (1)
Pohřebník, redaktor informačního serveru o pohřebnictví, práce z oboru.
Více od autora
Guido Marcangeli (1)
Sportovní lékař, člen národní trenérské rady minibasketbalu ve školách.
Více od autora
Guido Köstermeyer (1)
Německý sportovní lezec a autor, věnující se vědě a výzkumu sportovního lezení.
Více od autora
Guido Huber (1)
Německý lékař a parapsycholog. Promoval v roce 1915 na univerzitě v Curychu.
Více od autora
Guido (1)
Více od autora
Guan Hanqing (1)
Kuan Chan-čching byl čínský dramatik z období dynastie Jüan, nejvýznamnější představitel klasické čínské dramatické tvory ca-ťü, která se vyznačovala funkčním střídáním mluvené prózy, zpívaných veršovaných partií a recitovaných veršů. Kuan Chan-čching se narodil ve městě Ta-tu , získal zde lékařský diplom, ale odmítl spolupracovat s vládnoucími Mongoly, ačkoliv mu to zajišťovalo bohatství a slávu. V Ta-tu žil do roku 1279 a poté se přestěhoval do Chang-čou. Vynikl jako profesionální divadelní autor i jako herec. Je mu přičítáno šedesát tři divadelních her žánru ca-ťü, z nichž se dochovalo sedmnáct. Vyznačují se sevřeným syžetem a syntetickým divadelním projevem a vynikají dějovým spádem. Náměty svých her bral většinou ze starých literárních předloh, prolínají se však do nich poměry jeho doby, rozbujelá korupce i národnostní útlak za nadvlády Mongolů. Zabývají se zejména ponižujícím postavením a útiskem žen, zobrazují pletky intrikánů, proradnost boháčů, drsnost života chudých, nespravedlivou justicí, která si vynucuje doznání mučením atp. Spravedlnost v nich ale nakonec zvítězí. Přes určitou naivnost zápletek jsou jeho hry prvořadým činem ve vývoji čínského dramatu. Kromě divadelních her se dochovalo i několik jeho básní čchü, které byly hlavní formou písňových árií v jeho hrách.
Více od autora