Všichni Autoři a témata

Jakub Harašta (1)

Narozen 19. 7. 1988 v Poličce. JUDr., právník, vysokoškolský pedagog, práce o právu informačních technologií, kybernetické bezpečnosti a právní informatice.

Jakub Haras (1)

JUDr. Jakub Harašta, asistent a externí doktorand na Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity. V současné době se zabývá kybernetickou bezpečností a právní informatikou s důrazem na svobodný přístup k právu.

Jakub Hanták (1)

Jakub Hale (1)

Jakub Grombíř (1)

Narozen 1974. Básník, též autor prací o vinařské turistice.

Jakub Forman (1)

Jakub Flor (1)

Narozen 2.11.1895 v Staněticích u Domažlic, zemřel 30.7.1980. Lesník, beletrie z oboru, básník a novinář.

Jakub Fišer (1)

Narozen 21. 10. 1981 ve Stodu. Povoláním právník, básník, textař.

Jakub Fintajsl (1)

Jakub Filip Novák (1)

Narozen 1. 1. 1980 v Praze. Architekt zaměřený na stavební právo, urbanismus nebo územní plánování. Publikuje v oborech.

Jakub Feranec (1)

Jakub Endrýs (1)

Jakub E Růžička (1)

Jakub Dvořák (1)

Narozen 20. 4. 1993. Inženýr, datový specialista, autor podcastu o osobních financí Rozbité prasátko.

Jakub Dušek (1)

Narodil se r. 1982 v Praze. Ilustrátor a komiksový kreslíř, výtvarník a režisér animovaných filmů.

Jakub Drozda (1)

Památkář, práce z oboru.

Jakub Drkal (1)

Profesor, funkcionář tělovýchovné organizace "Orel".

Jakub Drápal (1)

Narozen 21. 10. 1990. JUDr., M.Phil., právník zaměřený na trestní právo, vězeňství a právní dějiny. Též autor životopisů.

Jakub Drabik (1)

Narozen 1986. Mgr., Ph.D., historik, zaměřený na komparativní dějiny fašismu, rasovou politiku a moderní britské dějiny.

Jakub Doubrava (1)

Narozen 1979 v Českých Budějovicích. MgA., herec, režisér, dramaturg, též hudebník.

Jakub Doležal (1)

Narozen 1984 v Benešově. PhDr., archivář, historik.

Jakub Dolejš (1)

Narozen 17.5.1971 v Plzni. Stavební inženýr, práce z oboru ocelové a dřevěné konstruce a mosty.

Jakub Čišinski (1)

Jakub Chaloupka (1)

Mgr., odborník na technické památky.

Jakub Brunner (1)

Jakub Brdíčko (1)

Narodil se r. 1977 v Litomyšli. Středoškolský pedagog a katecheta. Práce o regionální literatuře a o středověkém křesťanství.

Jakub Böhme (1)

Jakub Bezděkovský (1)

Burzovní makléř a investor.

Jakub Bartůněk (1)

Jakub Bartoník (1)

Narozen 31. 1. 1994. Vinař. Koordinátor dobrovolníků v tornádem zasažených Mikulčicích v roce 2021. Autor fotografické knihy o následcích tornáda na Moravě.

Jakub Antonín Zemek (1)

Dlouho vězněný převor, dominikán P. Jakub Antonín Zemek. V letech 1948-9 napomáhal k záchraně politických uprchlíků do ciziny.

Jakub Absolon (1)

Slovenský překladatel, spoluautor slovníků, zabývá se problematikou strojového překladu.

Jakub (1)

Anglický a skotský panovník v letech 1685-1688.

Jakson Gregory (1)

Jakovlevič Naum Vilenkin (1)

Jakov Zacharovič Švedov (1)

Ruský básník.

Jakov Vladimirovič Damskij (1)

Ruský šachista, mezinárodní šachový rozhodčí, autor šachové literatury.

Jakov Pavlovič Samsonov (1)

Jakov Lind (1)

Rakuský židovský spisovatel.

Jakov L Granovskij (1)

Jakov Jakovlevič Roginskij (1)

Ruský antropolog, publikace v oboru.

Jakov Isajevič Nejsštadt (1)

Jakov Ignjatović (1)

Jakov Ignjatović byl srbský spisovatel 19. století. Přestože byl vrstevníkem jiného známého srbského spisovatele – Branko Radičeviće, Ignjatović je již považován za jednoho z prvních realistů. Pocházel ze srbské komunity v centrální oblasti Uher. Vyrůstal v Szentendre, později studoval v Pešti, v čistě maďarském prostředí. Později spolupracoval se Srbskem a stal se také i poslancem Uherského sněmu. Tam ostře kritizoval Rakousko. Během revoluce v roce 1848 bojoval jako husar na maďarské straně. Během svých tvůrčích let přesídlil na jih země, do oblasti která představovala kulturní jádro uherských Srbů. V Novém Sadu spravoval Letopis Matice srbské, ve Sremských Karlovcích pak zastával funkci "lidového sekretáře". Právě během této doby sepsal Ignjatović největší díl své tvorby. Čtenáře však nenadchl, kritikové jeho díla odsoudili. Ve svých historických románech, i dílech ze srbského venkova se věnoval sociálním problémům. Ignjatović patřil k autorům, kteří si velmi vážili srbských dějin a proto se věnoval právě tématům historickým .

Jakov Grinvald (1)

Jakov Golosovker (1)

Jakov Èmmanuilovič Golosovker (1)

Ruský literární teoretik, filosof, překladatel, autor odborných publikací o významných osobnostech světové a ruské literatury.

Jakov Borisovič Šor (1)

Jakov Borisovič Grinval'd (1)

Ruský autor publikací o sportu a sovětských sportovcích.

Jakov Borisovič Estrin (1)

Jakov Andrejevič Fedotov (1)

Jakob Wasseermann (1)

Jakob van Hoddis (1)

Německý spisovatel.

Jakob Sprenger (1)

Jakob Sprenger byl kněz a údajný spoluautor spisu Malleus maleficarum . V sedmnácti letech byl přijat mezi dominikány. Později se stal horlivým reformátorem uvnitř řádu. V letech 1472–1488 působil jako převor konventu v Kolíně nad Rýnem. V roce 1474 zde založil největší německé Růžencové bratrstvo. Patřili do něj dokonce i císař Fridrich III. a jeho syn Maxmilián I. V Kolíně byl také v roce 1480 jmenován děkanem teologické fakulty Kolínské univerzity. Výuková místnost bývala při jeho přednáškách přeplněna posluchači. Následujícího roku byl Sprenger jmenován do pozice inkvizitora pro oblast Mohučska, Trevírska a Kolínska. K rozšíření názoru o Sprengerově spoluautorství na spisu Malleus maleficarum přispěla papežská bula Summis desiderantes affectibus papeže Inocence VIII. z roku 1484. Papež v ní Sprengera žádá, aby pomáhal Heinrichu Kramerovi v jeho práci. Všechna vydání knihy po roce 1519 už uvádějí Sprengera za Kramerova spoluautora. Odborníci nyní uvádějí, že Sprenger se o čarodějnice nezajímal a nemůže proto být spojován s jakýmkoliv čarodějnickým procesem. Jeho osobní vztah ke Kramerovi byl zatrpklý a využíval svého postavení k tomu, aby Kramerovi značně ztěžoval jeho práci i život. Někteří badatelé se tedy domnívají, že Sprengerovo spojení s Malleus maleficarum je pouze výsledkem Kramerových snah propůjčit knize co nejvíce autority. Novější výzkum však ukazuje, že i když hlavním autorem knihy byl Kramer, Sprenger se na jejím vytváření také podílel, a to minimálně tím, že do první části spisu přispěl teoretickým materiálem. V tomto článku byly použity překlady textů z článků James Sprenger na anglické Wikipedii a Jakob Sprenger na německé Wikipedii.

Jakob Rosenberg (1)

Německý historik umění, vysokoškolský pedagog, specialista na holandské malířství, r. 1935 emigroval do USA.

Jakob Rappold (1)

Jakob Plenk (1)

Jakob Philipp Kulik (1)

Narozen 1. 5. 1793 ve Lvově , zemřel 28. 2. 1863 v Praze. PhDr., univerzitní profesor matematiky, fyziky a astronomie, editor učebních pomůcek k matematice a kreslení, katalogu knihovny, autor životopisu geodeta M. A. Davida.

Jakob Nielsen (1)

Dánský odborník v oblasti návrhu efektivních webových stránek.

Jakob Moreno (1)

Jakob Melander (1)

Jacob Malender se narodil v Kodani. V 80. letech působil jako kytarista v nejrůznějších punkových kapelách. Vystudoval literární komparatistiku na Kodaňské univerzitě.