125941–126000 z 157281 Autoři
Jindřich Svoboda (1)
Když v březnu 1996 anglická královna Alžběta II. při návštěvě Brna převzala jako dar tehdejší primátorky Dagmar Lastovecké soupravu šperků z českých granátů, malý klenot představovala i etuje, v níž byly šperky uloženy. Zhotovil ji brněnský mistr umělecké knižní vazby Jindřich Svoboda. Jako materiál použil vzácnou oázní kozinku. S ušlechtilou kůží a papírem ostatně pracoval celý život nejraději – to v jeho případě znamená skoro třičtvrtě století. Otec Jindřicha Svobody vlastnil knihařskou dílnu. Synovi na vynikající úrovni předal znalost řemesla i profesní solidnost. „Nejdříve si musíš udělat jméno, potom teprve nasadit cenu,“ patřilo k jeho zásadám v době, kdy si za náročnější zdobnou vazbu účtoval kolem stovky. Dílnu živily zakázky pro obecní knihovny a nakladatelské edice. V rodině se pěstovala nejen úcta ke knihařskému řemeslu, ale i ke knize samotné. Svobodu mladšího to vedlo ke snaze po dalším vzdělání a zdokonalování. Navštěvoval knihařský mistrovský ročník Státní grafické školy v Praze, potom až do roku 1929 pracoval v předních pražských knihařských dílnách. Vstřebával domácí zkušenosti i zahraniční technické a výtvarné poznatky a citlivě je přizpůsoboval českému prostředí. Již v roce 1935 získaly jeho knižní vazby první cenu v soutěži pražského Uměleckoprůmyslového muzea. Jindřich Svoboda se dostal mezi přední tvůrce české umělecké knižní vazby a své postavení si uchoval dokonce života. Jeho práce charakterizuje brilantní řemeslné zpracování, vytříbená umělecká elegance, krásný materiál, trvanlivost a soulad s literárním dílem. Kromě materiálů ovládl i techniky, například zlacení natolik, že si mohl dovolit používat složitou ornamentiku tenkých linek, kladených hustě vedle sebe. Znal dokonale i řezbu v kůži nebo slepotisk, pro který používal i tlačítka podle vlastních návrhů, a další historické výzdobné techniky. Svobodova knižní vazba se brzy stala pojmem. První mimořádnou zakázkou byla práce pro jugoslávského krále Alexandra, následovaly objednávky od ...
Více od autora
Jindřich Suchánek (1)
Generální sekretář Sdružení Česká katolická charita, publikace o charitních misích a humanitární pomoci.
Více od autora
Jindřich Štreit (1)
Narozen 4.5.1921 v Krhové u Valašského Meziříčí, zemřel 22.7.1986 v Praze. Fotograf.
Více od autora
Jindřich Strašnov (1)
Narozen 1947 v Teplicích. Výtvarník a sběratel grafických listů.
Více od autora
Jindřich Štelcl (1)
Narozen 1.9.1923 v Ježkovicích, zemřel 27.3.1990. RNDr. CSc., docent mineralogie a petrografie, práce z oboru.
Více od autora
Jindřich Staněk (1)
Narozen 7.6.1923 ve Vídni, zemřel 2.7.1975 v Bratislavě. Technolog.
Více od autora
Jindřich Šrajer (1)
Narozen 15.7.1964 - . Katolický kněz, salezián, doktor teologie, pedagog, odborný asistent na katedře Teologické etiky, sociální etiky českobudějovické teologické fakulty morální teolog, studie z oboru.
Více od autora
Jindřich Špinar (1)
Narozen 18.5.1963 v Kaplici. Mgr., historik a knihovník. Publikace z oboru.
Více od autora
Jindřich Slabý (1)
Narozen 10. ledna 1930 v Praze, zemřel 15. 11. 2021. Evangelický duchovní, teolog, biblista, vysokoškolský učitel biblistiky a biblických jazyků, v letech 1978-1984 spoluautor Ekumenického překladu Nového zákona, též překladatel z němčiny.
Více od autora
Jindřich Skácel (1)
Jindřich Skácel je bývalý český fotbalový brankář. V české lize hrál za SK Sigma Olomouc, 1. FK Drnovice a 1. FK Příbram. Nastoupil v 53 ligových utkáních. Šestnáctkrát vychytal nulu. Ve slovenské lize hrál za FK ViOn Zlaté Moravce. V nižších soutěžích hrál i za SC Xaverov Horní Počernice, FC Graffin Vlašim, FK Mutěnice a FC Tescoma Zlín. V evropských pohárech nastoupil v 6 utkáních, mj. ve dvou utkáních Poháru UEFA proti Olympique de Marseille.
Více od autora
Jindřich Sedláček (1)
Narozen 7.5.1928 v Praze. Zemřel 24.12. 2002. prof. MUDr., Dr.Sc., docent, publikace z oboru fyziologie.
Více od autora
Jindřich Schmidt (1)
Narozen 1937, zemřel 1977. RNDr., petrograf, práce z oboru mineralogie.
Více od autora
Jindřich Růžička (1)
Práce z oblasti technologie balení a konzervování strojírenských výrobků.
Více od autora
Jindřich Řezbář (1)
Jindřich Řezbář byl cisterciácký mnich, autor latinsky psané Kroniky žďárského kláštera – „Cronica domus Sarensis“. Ve své kronice Jindřich Řezbář dochoval mnoho cenných informací o postupném osidlování horního Posázaví v druhé polovině 13. století a zároveň přinesl důležitá genealogická data o zakladatelích žďárského cisterciáckého kláštera „Fons Beatae Mariae Virgins“ pánech z Křižanova a také pánech z Lichtemburka, kteří se vhodnými sňatky stali jejich nástupci v držení této krajiny. Jindřich Řezbář o sobě píše v kronice, že je synem kameníka. V první polovině padesátých let, jeho otec i s rodinou přišel do Žďáru za prací na zdejším klášteře. Zde mladý Jindřich dostal od mnichů přezdívku Kameník, neb otci při práci pomáhal. Jindřichovi se život v klášteře zalíbil a tak vstoupil do řádu. Po několika letech, kdy se klášteru moc dobře nevedlo Jindřich řád opustil a zmizel ve světském světě. Do kláštera se vrací jako starý muž až v polovině devadesátých let. Zde pak pro klášter vyřezal sedadla a kostelní lavice, ač sám řezbářem nikdy nebyl a na paměť tohoto skutku chtěl, aby mu ostatní bratři začali říkat Řezbář. Jako pokus o odpuštění, za to že opustil řád, začal psát Jindřich kroniku , dílo začal i dokončil nejspíše v roce 1300. O jeho dalším životě a smrti není již nic známo. Jindřichova řezbářská práce vzala za své pravděpodobně při vypálení kláštera Husity a i jeho kronika dlouho zůstala neznámá, než byla znovu objevena v 19. století, kdy se našla v jediném rukopise a dnes je uložena ve vratislavské univerzitní knihovně.
Více od autora
Jindřich Praveček (1)
Narozen 28.6.1909 ve Výprachticích u Ústí n. Orlicí,Zemřel 11.2.2000 v Pardubicích. Hudební skladatel, práce z oboru dechové hudby.
Více od autora
Jindřich Prach (1)
Narozen 1987. Botanik, zabývá se změnami vegetace a krajiny v posledních desetiletích a paleoekologickým a palynologickým výzkumem pozdního glaciálu a holocénu, dokumentuje staré a památné stromy, publikace z oboru.
Více od autora
Jindřich Petruška (1)
Narozen 6.2.1957 v Praze. Strojní inženýr, vysokoškolský pedagog, specializace na mechaniku těles, obor pružnost a pevnost.
Více od autora
Jindřich Pecka (1)
Po těžké nemoci zemřel ve čtvrtek 31. prosince v Liberci ve věku 62 let historik Jindřich Pecka. Do dubna 1998 byl zástupcem ředitele Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Pecka vystudoval historii na pražské filozofické fakultě. Pracoval postupně jako učitel, archivář a odborný asistent na českobudějovické Pedagogické fakultě. V době normalizace byl strojírenským dělníkem, k vědě se mohl opět vrátit v roce 1990. Hlásil se k historikům, kteří se snažili dějiny pochopit, ne soudit - to bylo jeho krédem. Cenu Akademie věd dostal za vědecké edice pramenů k nejzávažnějším etapám nejnovějších českých dějin. Pecka spolupracoval na stovkách rozhlasových pořadů. Psal televizní scénáře, rozhlasové hry a scénické kompozice, ale i texty k písňovým cyklům a vokálně instrumentálním skladbám Jaroslava Krčka. Vydal řadu vědeckých publikací, psal odborné články a studie do časopisů a deníků.
Více od autora
Jindřich Očenášek (1)
Narozen 1863. Srbsko-české, chorvatsko-české, slovinsko-české slovníky.
Více od autora
Jindřich Nečas (1)
Narozen 14. 12. 1929 v Praze, zemřel 5. 12. 2002. Matematik působící v oboru parciálních diferenciálních rovnic, nelineární funkcionální analýzy a jejich aplikacích v mechanice tekutin. Vysokoškolský pedagog. Publikace z oboru.
Více od autora
Jindřich Najman (1)
Narozen 11.2.1881 v Praze, zemřel 1957. Překladatel z i do ruštiny, básně.
Více od autora
Jindřich Muk (1)
Narozen 1871 v Jindřichově Hradci. Středoškolský profesor, práce z matematiky a pedagogiky.
Více od autora
Jindřich Mayer (1)
Narozen 15.9.1892 v Ražicích u Písku, zemřel 27.2.1971 v Brně. JUDr., národohospodář, publikace z oboru.
Více od autora
Jindřich Matoušek (1)
Narozen 18. 1. 1974. Ing., Ph.D., vědeckovýzkumný pracovník ZČU, odborné zaměření syntéza řeči z textu, fonetika, fonologie, akustika, modelování řeči, segmentace řeči, zpracování řeči, publikace z oboru.
Více od autora
Jindřich Mánek (1)
Jindřich Mánek byl český teolog, duchovní Církve československé husitské, biblista-novozákoník, překladatel, profesor a děkan Husovy československé bohoslovecké fakulty v Praze. Rodák ze slezských Raškovic po ukončení středoškolských studií na místeckém gymnáziu od roku 1931 studoval teologii na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké , kterou absolvoval v roce 1937. V témže roce vysvěcen z jáhna na kněze Církve československé . Roku 1937 byl ustanoven do Pardubic, rok poté přímo jako farář v náboženské obci Heřmanův Městec . Uzavřel sňatek s Annou roz. Seckou . V průběhu roku 1946 studoval teologii na anglické University of Durham u profesora novozákonní vědy Charlese Kingsleye Barretta, na HČEFB v Praze byl na základě své obhájené disertační práce Ježíš výrokových studií v témže roce promován doktorem teologie. V letech 1948–1950 působil ve funkci ředitele bohoslovecké koleje CČS v Praze. Na nově ustavené Husově československé bohoslovecké fakultě v Praze se od jejího založení stal řádným profesorem a vedoucím stolice Nového zákona, později vedoucím katedry biblické teologie. V období 1956–1958 stál v čele HČBF ve funkci děkana, několikrát byl také proděkanem. Přestože hlavní oblastí jeho obsáhlé vědecké práce byla novozákonní teologie, jako znalec hebrejštiny působil též v oblasti starozákonní vědy. V roce 1957 byl zvolen řádným členem světové oborové organizace novozákoníků Studiorum Novi Testamenti Societas. Jako jeden z předních ekumenicky zaměřených biblistů své doby pracoval v letech 1962–1977 za Církev československou v mezikonfesní novozákonní překladatelské skupině českého ekumenického překladu Bible, od roku 1972 až do své smrti jako její vedoucí....
Více od autora
Jindřich Lutrýn (1)
Narozen 1883 Rataje nad Sázavou, zemřel 1957 tamtéž. Regionální historik.
Více od autora