Všichni Autoři a témata

Václav Jeřábek (5)

Václav Jeřábek byl český architekt. Absolvoval Odbornou školu pro zpracování dřeva v Chrudimi, Všeobecnou uměleckoprůmyslovou školu v Praze a Speciální pro architekturu při rakouském muzeu pro umění a průmysl ve Vídni. 20 let působil jako profesor odborného kreslení na Státní průmyslové škole v Jaroměři. Vedle povolání učitelského se zaměstnával stále uměleckým tvořením. Zúčastnil se různých soutěží na uměleckoprůmyslové návrhy a předměty a ve většině těchto získal ceny, nebo uznání. Od roku 1925 bydlel a pracoval v Prostějově – navrhl vnitřní zařízení malé obřadní síně Pax v Prostějově, urnový háj na městském hřbitově, mimo to navrhl celou řadu umělecky řešených interierů soukromých i veřejných. Nejprve byl zaměstnán u několika brněnských firem . Člen Jednoty výtvarných umělců v Praze. Podle jeho návrhů byla mj. realizována křížová cesta na Hostýn, spolkový dům v Uherské Skalici a nemocnice v Přerově. Zemřel roku 1939 a byl pohřben na Městském hřbitově v Prostějově.

Václav Jelínek (4)

Václav Jelínek je český zpěvák a skladatel, který se stal známým hlavně svým působením v popové skupině Lunetic. Václav Jelínek dříve pracoval jako truhlář. V Luneticu vystupoval spolu s Davidem Škachem, Martinem Kociánem a Alešem Lehkým. Už od brzkého věku se Václav Jelínek věnoval karate, bavil ho ale především tanec. S Davidem Škachem později vytvořili i taneční skupinu. Na diskotéce se seznámili s Martinem Kociánem a Alešem Lehkým. Tak vznikla nejslavnější skupina devadesátých let Lunetic. S jejich nejznámějšími hity jako Máma, Cik-Cak nebo Chtěl bych tě líbat plnili koncertní haly nepřetržitě. Skupina celkem napsala 4 alba. Václav Jelínek poté ještě vydal svoje vlastní album Pod vodou.

Václav Jan Sýkora (7)

Václav Hurych (4)

Narozen 9. 2. 1926 v Říkovicích, zemřel 12. 1. 2014. Dendrolog, publikace z oboru.

Václav Hora (7)

Narozen 9. 9. 1873 v Kozojedech u Kralovic, zemřel 17.1. 1959 v Praze, prof., JUDr., DrSc., právník, soudce vrchního zemského soudu , vysokoškolský učitel na Právnícké fakultě České university Karlo-Ferdinandovy, později Univerzity Karlovy, děkan fakulty , člen České akademie věd a umění, svobodný zednář; zabýval se občanským právem procesním, úpravou exekucí a odvolacího řízení, sjednocením československého právního řádu.

Václav Chochola (4)

Václav Chochola byl český fotograf, označovaný za klasika české výtvarné a portrétní fotografie. Fotografovat začal během studií na reálném gymnáziu v Praze-Karlíně, po jeho opuštění se učil fotografem a studoval na grafické škole. Byl fotografem ve svobodném povolání, fotografoval pro Národní divadlo a spolupracoval i s řadou dalších scén. Řadu snímků Chochola vytvořil použitím netradičních technik, vytvářel fotogramy, fotomontáže i roláže. Ve své bohaté tvorbě se Chochola věnoval momentní fotografii, portrétům celebrit , aktům či sportovní fotografii. Neocenitelné jsou jeho dokumentární snímky z Pražského povstání v květnu 1945. V roce 1970 byl Chochola měsíc ve vazbě za to, že fotografoval hrob Jana Palacha. Zemřel po krátké vážné nemoci v motolské nemocnici v Praze. Chocholovo jméno nese od 17. prosince 2008 ulice v městské části Praha-Koloděje.

Václav Černík (4)

Ing., práce z ovocnářství. Narozen 1910, zemřel 1986.

Václav Beneš Šumavský (5)

Václav Beneš Šumavský, v Knize narozených Waclaw Benesch , byl český novinář, spisovatel a překladatel. Václav Beneš se narodil v rodině kočího Ondřeje Benesche a Cateriny Beneschowé-Haischmannowé. Základní školu absolvoval v Plzni a reálku v Praze. Po maturitě v roce 1868 pracoval jako novinář a redaktor. Roku 1871 nastoupil jako elév do redakce pražských novin Čech, kde byl v letech 1876–1878 šéfredaktorem. Roku 1872 se oženil s Marií Fučíkovou , se kterou měl pět dětí: Václava operního pěvce, Kamila , Josefa Vladimíra , Jaroslava a Bohumilu . Kolem roku 1875 si zvolil přídomek Šumavský, aby se odlišil od Václava Beneše Třebízského. V letech 1878 až 1883 působil v brněnském listu Moravská orlice. Po návratu do Prahy byl krátce redaktorem Českých novin , České politiky a Hlasu národa, kde redigoval literární přílohu Nedělní listy. V letech 1884–1886 pracoval jako redaktor deníku Národní politika, kam se vrátil opět na konci 90. let 19. století a podle jednoho odkazu měl být jeho šéfredaktorem. Podle jiných zdrojů byl šéfredaktorem až v letech 1906–1927, což bylo v rozporu s tiráží deníku, v níž byla uvedena jiná jména odpovědných redaktorů. Roku 1925,byl hostem společnosti Lázně Poděbrady. V témže roce se oženil s Josefou Jáchymovou , spisovatelkou. V roce 1927 odešel na odpočinek a věnoval se převážně překladatelské činnosti. Kromě povídek v lidovém vypravěčském stylu a se svěžím humorem byl tvůrcem dobových románů, vzpomínkových publikací o osobnostech české žurnalistiky a literatury a řady překladů historické a dobrodružné beletrie z francouzštiny, polštiny, ruštiny, angličtiny a němčiny. Jeho konvenčním románům a humoreskám jsou vlastní patos a didaktismus. Je spoluautorem libreta k opeře Vanda od Antonína Dvořáka. Bydlel v Praze-Spořilov Bl. 56, č. 18, pohřben byl na hřbitově Šárka v Praze...

V. J Staněk (1)

V. E. Schwab (6)

Ústřední Hudba Federálního Ministerstva Vnitra (8)

Ústřední Hudba Federálního Ministerstva Vnitra , což v překladu znamená Ústřední kapela Spolkového ministerstva vnitra, není v celosvětové hudební databázi obecně uznávaným umělcem, skladatelem ani kapelou. Názvy "Obránce Hranic" a "Odvážná Srdce" naznačují český nebo slovenský původ, v překladu "Obránce hranic", respektive "Statečná srdce". Mohlo by se jednat o alba nebo hudební skladby určené k reprezentaci nebo oslavě činnosti ministerstva nebo s ním spojených složek.

Tui T. Sutherland (8)

Zije v Massachusetts se svým manželem a dvěma syny. Zrovna teď má jen jednoho psa , ale v dětství chovala selátka ve vaně, uječené opičky na zahrdaně a kotě. Napsala dračí sérii Wings of Fire, trilogii Menagerie, sérii Pet Trouble a tři díly série Seekers .

Tone Svetina (4)

, Tone, *15.11.1925 – †1988, slovinský prozaik. Autor třídílné románové fresky z období 2. světové války , zachycující prostřednictvím napínavé špionážní fabule boj slovinských partyzánů s hitlerovskou armádou a především s německou výzvědnou službou.

Toňa Revajová (9)

Toňa Revajová Žije a tvorí v Bratislave Štúdium: Stredná všeobecnovzdelávacia škola v Žiline Práca: Pracovala ako učiteľka, odborná referentka, redaktorka vo viacerých periodikách. Pred odchodom na dôchodok v slobodnom povolaní prekladala z nemčiny a češtiny seriály pre dabingové štúdio. V súčasnosti rediguje detské knihy a beletriu pre vydavateľstvo Slovart Bratislava a sporadicky i pre EDIS - vydavateľstvo Žilinskej univerzity Žilina.

Tomislav Volek (5)

Tomislav Volek je český muzikolog a vysokoškolský pedagog, zabývající se převážně dílem W. A. Mozarta, italskou operou 18. století, jakož i hudební ikonografií a antropologií. Vystudoval gymnázium na Vinohradech a v letech 1950–1955 hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy u prof. Mirko Očadlíka, jehož byl později asistentem. Od 1. ledna 1960 pracoval v nově zřízeném Očadlíkově Ústavu pro dějiny hudby na FF UK. Po jeho reorganizaci byl převeden do Ústavu pro hudební vědu ČSAV. Stal se členem autorského kolektivu 1. svazku akademických Dějin českého divadla, vydaných v roce 1968. Několik let vedl archivní průzkum hudebních pramenů, jehož výsledky byly publikovány v příručce Průvodce po pramenech k dějinám hudby. V době normalizace byl z politických důvodů z ústavu vyloučen, 13 let působil jako muzikolog ve svobodném povolání. V roce 1990 byl rehabilitován a mohl se do ústavu vrátit a znovu začal přednášet na katedře hudební vědy FF UK. V roce 1996 předložil habilitační práci, docentem jmenován 1998. Publikoval stati v odborných muzikologických časopisech a mezinárodních konferenčních sbornících. Od roku 1989 je předsedou Mozartovy obce v ČR. Byl vládním zmocněncem pro pořádání oslav 200. Mozartova výročí v Praze roku 1991. Roku 2010 byl zvolen čestným členem Mozart Society of America. A za zásluhy na poli mozartovského výzkumu byl v roce 2017 zvolen čestným členem Akademie für Mozart-Forschung při Stiftung Mozarteum Salzburg.

Tomislav Petr (5)

Dr. Tomislav Petr , ač narozen v Náchodě, do svých 29 let žil v Praze. Absolvoval studia na Biologické fakultě UK v Praze. V roce 1963 se vydal s manželkou Tamarou do Sovětského svazu, kde procestoval Střední Asii. Příroda této oblasti mu učarovala a dodnes udržuje svůj zájem prostřednictvím své práce pro FAO a Světovou banku. V letech 1964–1970 pracoval převážně v Ghaně jako výzkumník hydrolog a současně vyučoval na Makerere univerzitě v Ugandě, později na Monash University v Melbourne. V letech 1977–1980 přijal nabídku vlády Papuy-Nové Guineje pracovat tam jako koordinátor enviromentálních studií. Od roku 1980 působil jako specialista na sladkovodní ryby v Organizaci pro potraviny a výživu . Je autorem mnoha populárně vědeckých a odborných publikací, v nakladatelství Gasset vydal dvě knihy Krajiny včerejška a Papua Nová Guinea . Žije střídavě v České republice a Austrálii.

Tomáš Petráček (7)

Tomáš Petráček je český katolický teolog, kněz a církevní historik. Je akademickým kaplanem a vikářem při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové a aktivním členem redakční rady revue pro teologii a duchovní život Salve. Vyučuje na Katolické teologické fakultě UK a na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové, kde zároveň působí jako vedoucí katedry Kulturních a náboženských studií. Je postulátorem blahořečení umučeného kněze Josefa Toufara. Od července 2010 do března 2020 působil jako sídelní kanovník kapituly Všech svatých na Hradě pražském. Z funkce kanovníka byl Petráček odvolán kardinálem Dominikem Dukou, kvůli kritice kázání prof. Petra Piťhy, probošta kapituly, které Piťha pronesl na svátek sv. Václava ve svatovítské katedrále v roce 2018. Pražské arcibiskupství odvolání zdůvodňovalo tím, že hlavními důvody byla Petráčkova přítomnost i nepřítomnost na setkáních kapituly a napětí, které mělo znemožňovat její práci. Zdůvodnění arcibiskupství, ale někteří členové kapituly nepotvrdili a odvolání pro ně bylo překvapením. Petráček tvrdí, že nebyl opakovaně zván na některá setkání kapituly. Po gymnáziu 1986–1990 v Hořicích vystudoval v letech 1990–1992 a 1996–1999 na FF UK Praha obor historie-etnologie a získal akademický titul Mgr. . V následujících třech letech absolvoval na téže univerzitě při Ústavu hospodářských a sociálních dějin doktorandské studium v oboru hospodářské a sociální dějiny a v březnu 2002 obhájil disertační práci „Fenomén darovaných lidí v přemyslovských zemích 11.–12. století“ a obdržel titul PhDr. a Ph.D. v oboru hospodářských a sociálních dějin. V roce 2000 vstoupil do kněžského semináře, kde studoval do roku 2002. Poté pokračoval ve studiích na Univerzitě ve Fribourgu ve Švýcarsku, kde v roce 2005 složil závěrečné zkoušky a obdržel titul Licentia in Sacra Theologia (insi...

Tomáš Korbař (1)

Tomáš Korbař byl český překladatel a nakladateslký redaktor ve Státním nakladatelství technické literatury, kde v letech 1962-1964 vedl společně s Antonínem Stránským práce na vytvoření Technického naučného slovníku. Překládal hlavně angloamerickou prózu, příležitostně překládal z francouzštiny. Byl velkým propagátorem detektivní literatury a hororu, nevyhýbal se ani dobrodružnému žánru, zejména westernu. Napsal řadu teoretických prací a monografiíí a sestavil několik povídkových antologií, z nichž je nejznámější Tichá hrůza.

Tomáš Klvaňa (5)

Tomáš Klvaňa je novinář a bývalý mluvčí prezidenta Klause. V minulosti pracoval taktéž jako koordinátor vládní komunikace programu protiraketové obrany, kam ho navrhl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Nyní působí Klvaňa ve společnosti British American Tobacco. V minulosti pracoval jako novinář v českých médiích, absolvoval odbornou stáž na Harvardově univerzitě a má doktorát v oboru teorie a kritika komunikace z Minnesotské univerzity. Přednáší na New York University v Praze.

Tomáš Kempenský (8)

Tomáš Kempenský, také z Kempenu, vlastním jménem Thomas Haemmerken , byl augustiniánský řeholník, mystik, představitel hnutí Devotio moderna a autor knihy „Následování Krista“. Narodil se v řemeslnické rodině, v 15 letech ho rodiče poslali do školy Bratří společného života v Deventeru; stal se zručným kopistou knih a pak vstoupil do augustiniánského kláštera Agnetenberg, kde byl už jeho starší bratr. Roku 1413 byl vysvěcen na kněze a od roku 1429 byl představeným kláštera. Z jeho čtyř rukopisných kopií Bible se jedna zachovala v Darmstadtu. Jinak není z jeho poměrně klidného života mnoho známo. Z jeho díla se zachovala řada kázání, dopisů, životopisy jeho učitelů včetně Geert Groota a zejména jeho nejslavnější spis, O následování Krista, příručka pozdně středověké osobní zbožnosti, která patřila k nejčtenějším knihám vůbec a byla přeložena do mnoha jazyků. Česky vyšla poprvé už roku 1498 u Mikuláše Bakaláře v Plzni a od té doby v desítkách vydání.

Tomáš Glanc (5)

Narozen 15. 3. 1969 v Praze. Vysokoškolský pedagog, rusista, literární vědec a historik, překladatel z ruštiny, práce z oboru.

Tomáš Chvála (4)

Narozen 17. 10. 1984 v Praze. Filmový publicista, novinář, spisovatel, scénárista.

Tomáš Boněk (5)

Tomáš Boněk studoval v letech 1991 - 1994 na Husitské teologické fakultě UK a v letech 1995 - 2000 na Svobodné vysoké škole Obce křesťanů ve Stuttgartu/Německo, kde se vedle teologie a antroposofie, věnoval i přírodním vědám, způsobem navazujícím na J. W. Goetha. V roce 2000 přijal kněžské svěcení. V letech 2000 ? 2002 byl farářem Obce křesťanů ve Windhoeku v Namíbii a od roku 2002 je farářem Obce křesťanů v Praze. Působí jako lektor Akademie sociálního umění "Tabor" a je členem představenstva Anthroposofické společnosti v České republice. Spolupracuje s Ekologickou sekcí České křesťanské akademie.

Tomáš Bandžuch (7)

PhDr. Tomáš Bandžuch vystudoval politologii a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho badatelský zájem se soustřeďuje především na dějiny střední Evropy v první polovině dvacátého století, v současnosti se zaobírá především rolí národnostních menšin v době konstituování první Československé republiky.

Tom Jackson (7)

Britský autor populárně-naučných knih pro mládež, zejména z oblasti přírody, vědy a techniky, též autor cestopisů.

Tobias Pehle (7)

Svobodný technický novinář, publicista, autor řady úspěšných příruček pro domácí kutily a knih kuchařských předpisů, redaktor obrazových publikací o kulturním dědictví UNESCO.

Titus Lucretius Carus (4)

Titus Lucretius Carus byl římský básník a filosof. O jeho životě máme velmi málo spolehlivých zpráv. Jeho hlavní dochovanou prací je didakticko-epická báseň O přírodě , sestávající z 6 knih a objasňující Epikúrovo učení. Tvrdí, že příroda se řídí odvěkými zákony, kde vše vzniká, trvá a zaniká. Bohové nemohou zasahovat do světa, který povstal z atomů. Podle něj neexistuje ani podsvětí a bohové žijí v nečinnosti v nebesích, kde se radují ze své blaženosti.

Titus Livius Patavinus (5)

Tina Frennstedt (7)

Švédská krimi reportérka, novinářka, editorka zpráv v novinách, manažerka vysílání televizní produkce zaměřené na současný zločin a spisovatelka. Autorka krimi série odložených případů.

Timothy Leary (7)

Timothy Francis Leary byl americký psycholog z Harvardovy univerzity, spisovatel, filosof, popularizátor psychedelické drogy LSD, představitel tehdejší kontrakultury. Jeho heslo „zapnout, naladit, vypadnout“ se stalo mottem hippies. Byl napadán konzervativními osobnostmi a americký prezident Richard Nixon ho nazval „nejnebezpečnějším mužem v Americe“. V roce 1970 byl odsouzen na 20 let za držení dvou jointových nedopalků, které - jak tvrdil - mu byly podstrčeny vládními agenty. Posléze za pomoci krajně levicové organizace Weatherman uprchl z vězení a přes Mexiko se dostal do Alžírska. Tehdejší alžírský režim ho nakonec donutil k přemístění do Švýcarska, kde dostal politický azyl. V roce 1972 se však vydal na tajnou dovolenou do Afghánistánu, kde byl nakonec chycen a předán americkým úřadům a vězněn do roku 1976. V osmdesátých letech ho fascinovaly počítače a stal se jedním z vizionářů internetu. Timothy Leary se ve svých dílech zabýval mimo jiné mezilidskou komunikací. V psychedelické komunitě zavedl a popsal principy psychedelického sezení známé jako "set a setting". Tyto principy jsou v psychedelické subkultuře fundamentálním standardem. Byl inovátorem teorie kruhového modelu vědomí, později rozvinuté agnostickým filozofem Robertem A. Wilsonem. Ve světě psychologie a psychedelických bádání přispěl svým výzkumem v rámci experimentu ve věznici Concord, kde zkoumal účinky psilocybinu na odsouzených vězních. Experiment se těšil úspěchu, neboť ukázal, že účinek psilocybinu snižuje kriminální chování recidivistů. V lednu roku 1995 byla Learymu diagnostikovaná rakovina prostaty. Rozhodl se pečlivě na smrt připravit. Zemřel roku 1996 a na své přání si nechal svojí smrt natočit na videokameru, přičemž mu byla v okamžik smrti oddělena hlava od těla. Hlavu nechal zamrazit a zbytek tě...

Timothy Knapman (5)

Britský dramatik, textař a autor knih pro děti.

Tillie Cole (7)

Anglická spisovatelka, narozena v severovýchodní Anglii, žije v Texasu. Autorka románů pro mládež .

Thomanerchor (8)

Thomanerchor , známý také jako Svatotomášský sbor v Lipsku, je prestižní chlapecký sbor, jehož historie sahá až do roku 1212. Byl založen v německém Lipsku a je jedním z nejstarších a nejslavnějších chlapeckých sborů na světě. Sbor je úzce spjat s Johannem Sebastianem Bachem, který v něm působil jako kantor od roku 1723 až do své smrti v roce 1750. Po celou svou bohatou historii si Thomanerchor udržuje tradici provádění sborové hudby na nejvyšší úrovni, zejména se zaměřením na díla Bacha a dalších barokních skladatelů.

Theodor Hendrik van de Velde (5)

Práce z oboru fyziologie.

The Strangers (6)

Kapela Merle Haggarda.

The Rubettes (7)

The Rubettes byla britská glam rocková skupina, která se proslavila v 70. letech 20. století hitem "Sugar Baby Love", který vyšel v roce 1974 a stal se hitem číslo jedna ve Velké Británii a několika dalších zemích. Skupinu, známou svými charakteristickými bílými obleky a čepicemi, založil v roce 1973 hudebník John Richardson a tvořili ji zpěvák Alan Williams, kytarista Tony Thorpe, baskytarista Mick Clarke, bubeník John Richardson, klávesista Bill Hurd a saxofonista Steve Etherington. Jejich hudba se vyznačovala chytlavými popovými melodiemi, svěžími harmoniemi a vlivem rock'n'rollu připomínajícím dřívější éru 50. let.

The Plastic Ono Band (4)

The Plastic Ono Band byla koncepční superskupina, kterou v roce 1969 založili John Lennon a Yoko Ono. Skupina sloužila jako prostředek pro Lennonovy a Ono společné a sólové projekty na přelomu 60. a 70. let. Její sestava nebyla pevně daná a často se v ní objevovali významní hudebníci jako Eric Clapton, Klaus Voormann, Alan White a Billy Preston a další. Název skupiny "Plastic Ono Band" odrážel Lennonův smysl pro humor a jeho přání, aby skupina byla pružná a tvárná jako plast.

The Osmonds (5)

The Osmonds je americká rodinná hudební skupina, jejíž kariéra trvá již několik desetiletí a která se proslavila v 70. letech 20. století. Skupinu původně tvořili bratři Alan, Wayne, Merrill, Jay a Donny Osmondovi, později se k nim přidali mladší sourozenci Marie a Jimmy. Začínali jako holičské kvarteto, poté přešli k různým hudebním stylům, včetně popu, rocku a country. The Osmonds jsou známí díky hitům jako "One Bad Apple", "Down by the Lazy River" a "Love Me for a Reason". Jejich čistá image a těsná harmonie oslovily široké publikum, což vedlo k tomu, že si získali nadšené fanoušky. Donny a Marie se také stali vlastními idoly teenagerů a v letech 1976-1979 uváděli vlastní televizní estrádu "Donny & Marie". V průběhu let vydali The Osmonds řadu alb a za svůj přínos zábavnímu průmyslu získali několik ocenění.

The Majestic (4)

The Jordanaires (5)

The Jordanaires byl americký vokální kvartet, který se proslavil jako doprovodná skupina Elvise Presleyho. Vznikli v roce 1948 a původně působili jako gospelová skupina, ale do širšího povědomí se dostali až poté, co v roce 1956 začali spolupracovat s Presleym. Jejich spolupráce s Elvisem pomohla definovat zvuk jeho raných hitů a poskytovala hladké, harmonické doprovodné vokály, které doplňovaly jeho hlavní písně. The Jordanaires ' Spolupráce s Presleym pokračovala po celá šedesátá léta až do roku 1970.

The Doobie Brothers (9)

The Doobie Brothers je americká rocková kapela, která je stálicí v hudebním průmyslu od svého vzniku v roce 1970. Jsou známí svými oduševnělými vokály a kytarovým rock and rollem založeným na kořenech a během desetiletí si vypěstovali rozmanitou fanouškovskou základnu. Složení kapely se v průběhu let měnilo, členové přicházeli a odcházeli, ale Tom Johnston a Patrick Simmons jsou stálými osobnostmi od samého počátku. V sedmdesátých letech dosáhli úspěchu v hlavním proudu díky řadě hitů, jako jsou "Listen to the Music", "Black Water" a "China Grove".

Tessa S Bailey (9)

Tessa Lochowski (9)

Tess Whitehurst (6)

Tess Whitehurstová je poradkyní v oblasti využití intuice, věnuje se práci s energií a poradenství v oblasti feng-šuej. Žije v Los Angeles. Vystupuje v amerických médiích a vede odborné semináře.

Tess Stimson (7)

Anglická spisovatelka Tess Stimson patří mezi nejuznávanější současné autory. Absolvovala oxfordskou univerzitu, pracovala jako novinářka, dříve reportérka několika televizních společností na Blízkém východě . Žije v USA, od r. 2002 profesorka kreativního psaní na University of South Florida. Přispívá do magazínů Daily Mail, Mail on Sunday, Daily Express You, Glamour Magazine a The Times. Jejím "poznávacím znamením" je vyprávění z pozice několika hlavních postav, což jejím knihám dodává další rozměr. Není mnoho autorů, s jejichž literárními postavami se můžeme ztotožnit do té míry, až nabudeme pocit, že vlastně čteme o sobě. Nebo o svých blízkých. Nebo o situacích, v nichž se tu a tam všichni nacházíme. Navíc píše se sympatickým nadhledem, aniž by se vyhýbala velkým a závažným tématům, proto jsou její knihy skutečným čtenářským zážitkem.

Terezie (9)

Francouzská světice; karmelitánská řeholnice. Autorka duchovní literatury psané formou dopisů, které vyšly pod souhrnným názvem "Příběh duše".

Tereza Vacínová (6)

Mgr., práce z dějin pedagogiky, andragogiky a vzdělávání dospělých, z psychologie a z pedagogiky sportu.

Tereza Schillerová (6)

Narozena 1980. Blogerka, profesně se věnuje marketingovým aktivitám a public relations.

Tereza Horváthová (9)

Narozena 20.8.1973 v Praze. Překladatelka z francouzštiny, pracovala též jako redaktorka studentského listu Babylon, vydává pod značkou Baobab ilustrované dětské knihy.

Tereza Herzogová (5)

Narozena 1990 v Plzni. Ing., ekonomka, také autorka prozaických textů.

Tereza Čeňková (7)

Tatjana Geßler (7)

Německá spisovatelka, novinářka a moderátorka.

Tatiana Kejvalová (5)

Tatiana Kejvalová – spisovatelka, fejetonistka a jogínka, dříve pracovala mimo jiné jako tlumočnice. Nástrahy života jí pomáhá překonávat humor!

Tanja Kinkel (4)

Tanja se narodila v Bambergu.V osmi letech napsala svoji první povídku.Dnes patří k nejúspěšnějším autorkám historických románů,jenž byly přeloženy do více než deseti světových jazyků.Za své dílo získala již řadu ocenění.

Tanja Askani (4)

Tanja Askani se věnuje v největším severoněmeckém Wildparku práci s vlky, kteří ji fascinovali od dětství. Pochází z Ostravy Poruby. V 16 letech se dostala do záchranné stanice pro dravce v Novém Jičíně, kde studovala. Absolvovala sokolnické zkoušky a začala se sokolnictví aktivně věnovat. Vystudovala zemědělskou školu se zaměřením na zootechniku. Nastoupila jako zootechnička do velkého zemědělského družstva, ale práce v hromadném užitkovém velkochovu pro ni byla deprimující. Dodatečné absolvovala umělecké vzdělání a pracovala jako restaurátorka v různých muzeích. V roce 1991 se odstěhovala do Německa - pracovala jako sokolnice v jednom zooparku nedaleko Hamburku. Začala se více zajímat o svůj životní sen - o vlky, absolvovala stáže a praxe u odborníků na psovité šelmy. Vlčice Flocke se v jejím životě vyskytla neplánovaně, ale nezastihla ji nepřipravenou. Vlci se stali její životní láskou, rozumí jim a oni ji milují nade vše. Respekt a mimořádná schopnost vcítění jí umožňují hluboké empatické spojení s těmito inteligentními šelmami. Forma vztahu, který si postupně vybudovala, je novým modelem přístupu člověka k vlkovi. Přetváří staré mýty, negativně ovlivňující postoje lidí po celá tisíciletí, do zcela moderní podoby.

Tändzin Norkjä (2)

Šerpa, nepálský horolezec. V r. 1953 prvovýstup na Mount Everest.

Tamera Alexander (6)

Sylvia Wheeldon (7)

Spoluautorka učebnice angličtiny pro studenty.

Svetlana Majchráková (6)

Sven-David Müller (8)

Německý diabetolog.