Všichni Autoři a témata

Erich Herold (9)

Český indolog, afrikanista a muzeolog. Po ukončení gymnázia studoval indologii, klasickou filologii a srovnávací vědu náboženskou na Filozofické fakultě UK. Titul PhDr. získal 1953. V letech 1950–52 pracoval jako asistent na FF UK, 1952–59 v Orientálním ústavu ČSAV. Roku 1957-58 byl na studijním pobytu v Indii. Od roku 1959 pracoval až do své smrti v Náprstkově muzeu nejprve jako vedoucí oddělení, pak ředitel muzea a tvůrce jeho nové koncepce, v letech normalizace jako odborný pracovník. Do Indie se v 60. letech několikrát vrátil na kratší studijní pobyty. V 50. a 60. letech spravoval muzejní indické sbírky; od poloviny 60. let se intenzivně zabýval tradičním uměním subsaharské Afriky. Uspořádal výstavy tohoto umění, první svého druhu v Československu, k nimž připravil zasvěcené katalogy. Na téma afrického umění napsal rovněž řadu publikací. Jeho stěžejním dílem je obsáhlá monografie African Art , která v letech normalizace mohla vyjít pouze cizojazyčně. Zásadním způsobem přispěl k objevení řezbářství kmene Bété z Pobřeží slonoviny. Objevné byly i jeho studie o africkém uzlu moudrosti – rozšifrování historie a původního významu dvojitého uzlu, a o afroportugalské slonovině, kterou identifikoval ve sbírkách Národního muzea. Připravil koncepci knihy o mimoevropských maskách, do níž napsal kapitoly o maskách afrických a indonéských . Kromě afrického umění se i nadále věnoval problémům asijských kultur; v 70. letech spravoval v NpM sbírky Indonésie, jihovýchodní Asie a asijských zbraní. Vypracoval koncepci a výrazně se podílel na vzniku expozice asijských kultur na zámku v Liběchově . V 70. a 80. letech zpracovával mimoevropské umění a artefakty v zámeckých sbírkách a je autorem expozice na zámku v Opočně . Založil sborník Annals of the Náprstek Museum a měsíční programy muzejních aktivit pro veřejnost, které provázely Výstavy měsíce. Společně se svou ženou přeložil knihu J. G. Frazera Zlatá ratolest o magii, mýtech a ...

Eno Raud (5)

estónsky autor detskej literatúry. Univerzitu v odbore estónsky jazyk ukončil v r. 1952. Neskôr pracoval v Estónskej národnej knižnici a v Estónskom združení vydavateľov. Na spisovateľskú dráhu sa dal až v dôchodkovom veku. medzi jeho najznámejšie diela patrí séria o Machnáčikov, Rukávnikovi a Sandálikovi.

Engelbert Kötter (7)

Engelbert Kötter je profesionální zahradník, specializovaný novinář a spisovatel beletrie, který je autorem více než tuctu domácích a zahradních knižních rádců. Současně je šéfredaktorem specializovaných časopisů v ekologii a pet shopu a pracuje jako konzultant zahradního centra. Pro televizi Engelbert Kötter sleduje trendy kolem zeleného bydlení - uvnitř a venku - včetně domácích a zahradních zvířat jako našich spolubydlících.

Emmerich Hakvoort (10)

Autor prací z oblasti válečné a námořní historie.

Emmerich Alois Hruška (9)

Emmerich Alois Hruška byl český spisovatel a malíř. Emmerich Alois Hruška byl za svého života malířem, spisovatelem, redaktorem, dramatikem, vydavatelem bibliofilií, kabaretním hercem ale i dramaturgem v Kladně a v Praze. Na přelomu 20. a 30. let spolupracoval s Divadélkem Rokoko, v 30. letech působil v kulturní rubrice Poledního listu, ve 40. letech jako dramaturg Divadla Járy Kohouta. Též překládal z němčiny. Do výtvarného umění byl uveden Josefem Váchalem. Některá svá díla vydal pod pseudonymy Notus Ignotus, Henri Poire a Viktor H. Ražek. Kritika o Hruškově rozsáhlém a rozmanitém díle tvrdí, že nevyniká stylem, zato však kuriózností a groteskností. Zemřel roku 1957 v Libochovicích. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.

Emma Mars (5)

Francouzský novinář a spisovatel, publikace z oboru partnerských vztahů, sexuality. Též autor románu.

Emily Grayson (2)

Narodila se v New Yorku a dodnes žije v bytě na Manhattanu. Jak sama říká, píše snad odjakživa - povídky, romány, básně i hry. Rok po úspěchu své prvotiny, milostného románu o nenaplněné celoživotní lásce Terasa, vydává knihu Observatoř, příběh lásky a sesterské řevnivosti. Emily Graysonová si přísně střeží svoje soukromí, nedává se fotografovat na obálky knih a neposkytuje rozhovory o své osobě.

Emílie Fleischmannová (6)

PhDr. Emílie Fleischmannová - autorka učebnic pro obchodní akademie

Emilián Glocar (5)

Emilian Blažej Glocar pocházel z Moravy, vystudoval pravoslavné bohosloví v Sarajevu a působil jako duchovní nejprve v Jugoslávii, od r. 1939 v USA. Debutoval básnickou sbírkou Písně sirotků (1932, psal prózy z jihoslovanského světa a romány historické.

Emilia Dziubak (8)

Polská ilustrátorka, grafička, autorka dětských knih.

Emil Svoboda (7)

Emil Svoboda byl český fotbalový útočník, reprezentant Československa a trenér. Vystudoval strojní inženýrství na ČVUT. Začínal v SK Písek. V československé lize hrál za Škodu/ZVIL Plzeň , po sestupu Plzně z ligy hrál za vysokoškolský tým Slávia Bratislava VŠ . V roce 1954 přestoupil do Sparty Praha , s níž získal jeden titul mistra republiky . V I. lize odehrál 225 utkání a dal 92 gólů. Za československou reprezentaci odehrál v letech 1955–1957 pět zápasů a dvakrát startoval v reprezentačním B-mužstvu. V sedmdesátých letech vedl na Kypru jako trenér Apoel Nicosia a Olympiakos Nicosia.

Emil Holub (5)

Emil Holub, křtěný Emilian Carl Johann Holub byl český lékař, cestovatel, kartograf a etnograf v Africe. Během dvou pobytů v jižní Africe v letech 1872–1879 a 1883–1887 zde vykonal několik vědeckých výprav a pořídil rozsáhlou přírodovědnou a etnografickou sbírku. Na jeho druhé expedici jej doprovázela jeho manželka, spolupracovnice Růžena Holubová. Narodil se v Holicích v rodině lékaře Františka Holuba a jeho manželky Anny, rozené Ebertové. V roce 1857 se rodina přestěhovala do Pátku nad Ohří. V dětství četl africký cestopis Davida Livingstona, který jej podle jeho pozdějších slov silně ovlivnil. První ročník gymnázia studoval na německém reálném gymnáziu v Praze, další ročníky pak na německém gymnáziu v Žatci, kde maturoval v roce 1866. Chtěl studovat přírodní vědy a archeologii, ale na přání otce začal studovat na lékařské fakultě Karlo-Ferdinandově univerzitě, kde 24. února 1872 promoval a získal titul doktor medicíny. Za podpory Vojtěcha Náprstka odjel 18. května 1872 na svou první cestu do jižní Afriky. Vyplul z anglického Southamptonu a po krátkém mezipřistání v Kapském Městě se vylodil 8. července v Port Elizabeth. Díky doporučení tamějšího rakouského konzula Adlera zde začal pracovat jako lékař v evropských rodinách. 26. srpna 1872 odešel vykonávat lékařskou praxi v městě Dutoitspan mezi hledači diamantů. V březnu 1873 se přidal ke konvoji místních lovců na dvouměsíční cestu – „vědecké safari“ na území bečuánských kmenů, kde získal první zkušenosti s domorodci a výstrojí. Sestavil přírodovědnou sbírku, kterou ve dvaceti bednách odeslal Náprstkovi do Prahy. Dne 3. listopadu 1873 vyrazil na druhou vědeckou výpravu se zaměřením na sbírku etnografických materiálů, z níž se vrátil 7. dubna 1874. Probádal východní okraj pouště Kalahari a navštívil Šošong, hlavní sídlo bečuánského kmene Bamangwatů. Zpět se vracel podél řeky Limpopo. Třetí expedici vykonal od 2. b...

Emil Dvořák (8)

Narozen 17.10.1896 ve Vlkoši u Kyjova, zemřel 28.9.1970 v Praze. Básník, prozaik.

Emiko Jean (3)

Americká spisovatelka, autorka románů.

Emanuel Zítek (8)

Narozen 25. 11. 1856 v Brandýse nad Labem, zemřel 1. 11. 1934 tamtéž. JUDr., romanopisec, dramatik, překlad z němčiny. Působil ve spolku Slavia, z počátku psal i historické balady, rané básnické pokusy zůstaly roztroušené po časopisech. Spolu s F. Kvapilem užili společný pseudonym Efr. z K.

Emanuel Svoboda (5)

Narozen 2.3.1883 v Nové Dědině u Konice, zemřel 26.10.1967 v Praze. JUDr., rada magistrátu, právnický publicista, historik umění, články a monografie o M. Alšovi.

Elsa Morante (3)

Elsa Morante byla italská spisovatelka. Matka byla židovského a otec sicilského původu. Od roku 1941 byla manželkou spisovatele Alberta Moravii, rozešli se roku 1961, ale nikdy nerozvedli. Za svůj první román Menzogna e sortilegio získala cenu Premio Viareggio. Druhý román L'isola di Arturo získal Cenu Strega. Roku 1984 získala francouzskou cenu Prix Médicis Etranger za román Aracoeli. K jejím nejznámějším dílům patří román La storia , román o Římě za druhé světové války. Natalia Ginzburgová knihu nazvala "nejkrásnějším románem století", odmítla ji však levicová literární kritika kvůli »pesimistickému pohledu na dějiny«, odmítavá recenze Piera Paola Pasoliniho dokonce rozbila jejich dlouholeté přátelství . Literární teoretičky Věra Křížová a Věra Suková o autorčině tématech napsaly: "Ve svých vyprávěních se Morantová nevyhýbala kruté realitě života. Výraznými protagonistkami jejích příběhů jsou italské ženy potýkající se s každodenními problémy. Nejsou to však ženy bezmocné, ale naopak bojovnice, které se i přes nepřízeň osudu snaží překonat překážky a ze své často bezvýchodné situace vybřednout. Tato víra ve schopnost žen úspěšně se vypořádat s životními nesnázemi pramenila možná i z povahy a zkušeností samotné spisovatelky, která se celý život úspěšně snažila být soběstačná."

Elli H Radinger (6)

Elli H. Radinger je německá novinářka a spisovatelka, která se zabývá vlky. Po maturitě pět let pracovala jako letuška a tlumočnice letů jedné americké společnosti. Studovala práva se zaměřením na právo letectví a poté pracovala jako právník, ovšem ne v této oblasti. S Güntherem Blochem a dalšími v roce 1991 založila Společnost na ochranu vlků , které deset let předsedala. Od roku 1991 vydává časopis Wolf Magazin, německý časopis o vlcích a jiných psovitých šelmách. Od roku 2005 vychází Wolf Magazin každý měsíc jako bezplatný newsletter. Mezi lety 1995 a 2018 se autorka podílela na výzkumu vlků v americkém národním parku Yellowstone. Aby mohla svou 13letou fenu Shiru provázet v poslední fázi jejího života, přerušila Radingerová výzkum vlků. \"Shira je má rodina a má přednost. Tohle jsem se naučila od vlků.\" Další informace na internetových stránkách autorky: www.elli-radinger.de a www.wolfmagazin.de

Ellen Miles (8)

Elizabeth Kostova (4)

Narozena v Connecticutu,studovala na Yale a poté na Michiganské univerzitě,kde nyní vyučuje.Žije s manželem v Ann Arbor v Michiganu.Historička je její první román.

Elizabeth Duke (8)

je rodilá Australanka. Vyrostla v předhůří Adelaide v jižní Austrálii, ale od svatby s manželem Johnem žije v Melbourne. Vystudovala knihovnictví a řadu let pracovala v knihovnách. Nyní ale jako knihovnice působí jen jeden den v týdnu, a to v lékařské knihovně, takže má čas věnovat se své největší zálibě - psaní. Ráda listuje ve svých knížkách a cestuje s manželem po Austrálii a v zahraničí. Jejich dvě již dospělé děti vstoupily do svazku manželského. Elizabeth vyšlo v češtině už sedm knížek, na další se můžete těšit…

Elie Faure (6)

Francouzský lékař, filozof, historik a umělecký kritik.

Elfriede Jelinek (6)

Elfriede Jelineková, nepřechýleně Elfriede Jelinek , je rakouská spisovatelka, která žije ve Vídni a Mnichově. V roce 2004 obdržela Nobelovu cenu za literaturu za „muzikální proud hlasů a protihlasů v románech a dramatech, s jedinečnou jazykovou vášnivostí odhalují absurditu a deformující moc sociálních klišé“. Elfriede Jelineková se narodila roku 1946 v Mürzzuschlagu. Její otec, chemik Friedrich Jelinek, měl česko-židovské kořeny. Dědeček Friedrich byl knihařem a aktivně se projevoval v sociálně-demokratické politice , po sňatku konvertoval k římskému katolicizmu. Jelineková jeho názory parafrázovala prostřednictvím matky jednoho z hrdinů románu Die Ausgesperrten . Otcovo „válce prospěšné“ zaměstnání ho uchránilo pronásledování nacistickým režimem; během války pracoval v podniku pro výrobu syntetického kaučuku Semperit. Friedrich Jelinek onemocněl v padesátých letech psychickou chorobou, která se v šedesátých letech neustále zhoršovala. Zemřel v roce 1969 na psychiatrické klinice. Elfriede jeho pomatenost těžce nesla. Trpěla pocitem viny a nepochopením, které zpracovávala ve své tvorbě. Její matka Olga, rozená Buchner, pocházela z vídeňského měšťanstva. O vzdělání dcery se starala matka Olga, emancipovaná žena, šéfka personálního oddělení Siemens. Jelineková chodila do katolické školky a poté do klášterní školy, kterou pociťovala jako velmi omezující. Její nápadný neklid ji přivedl na radu sester na dětskou psychiatrii, ačkoliv bylo její chování z lékařského hlediska v pořádku. Nehledě k tomu, plánovala pro ni matka kariéru zázračného dítěte, a Jelineková dostávala v hudební škole hodiny klavíru, kytary, flétny a houslí. Ve 13 letech byla přijata na vídeňskou konzervatoř ke studiu hry na varhany, klavír a příčnou flétnu. Paralelně k tomu absolvovala veřejné gymnázium. Po maturitě se poprvé psychicky zhroutila, avšak přesto ...

Eleonore Beck (7)

Teoložka, exegetka.

Elena Čepčeková (9)

Elena Čepčeková, rodným jménem Elena Kaššová. Publikovala i pod jménem po druhém manželovi Elena Benešová a pod pseudonymem Elena Hronská byla slovenská prozaička, básnířka a dramatička, autorka literatury pro děti a mládež. Narodila se v rodině malorolníků a vzdělání získávala v Dolní Ždani, Levicích, Banské Bystrici a Zvolenu. Po 2. světové válce začala pracovat jako učitelka v Kostoľanech pod Tribečom, později pracovala jako úřednice v Bratislavě a v Československém státním filmu. V letech 1950-1954 byla vedoucí redaktorkou časopisu Ohník, v letech 1955-1957 časopisu Zornička, krátký čas byla i ředitelkou Domu osvěty v Novém Městě nad Váhom. V roce 1968 byla krátce také redaktorkou obnoveného časopisu Slniečko. Pak se přestěhovala do Bánovců nad Bebravou, kde se věnovala literární činnosti. Věnovala se výhradně tvorbě pro děti a mládež, a to jak poezii, tak i próze a dramatu. Náměty pro její díla se stal svět přírody, současný život na vesnici i ve městě, rodinné, školní a internátní prostředí, malí i dospívající hrdinové, ale nejvíce se v jejím díle objevují jako hrdinky dívky. Psala veršované pohádky, hrdinskou a životopisná epiku, pohádky, novely a romány; napsala však také loutkové hry a pohádkové seriály pro rozhlas a televizi. Obsáhlá širokou škálu čtenářů od úplně nejmenších až po dospívající mládež. Za své dílo získala Cenu Fraňa Krále. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elena Čepčeková na slovenské Wikipedii.

Eileen Caddy (6)

Eileen Caddyová byla spisovatelkou a duchovní učitelkou, spoluzakladatelkou mezinárodní komunity Findhorn ve Skotsku. Eileen Caddy Narodila se v Egyptě, její otec Albert Jesso pocházel z Irska, matka Muriel z Anglie. V šesti letech byla poslána do školy v Irsku, bydlela u své tety a domů se vracela jen na prázdniny. Otec, ředitel Barclays Bank, zemřel náhle na zánět pobřišnice, kdy jí bylo 16 let. Rodina se pak přestěhovala zpět do Anglie. O dva roky později zemřela na meningitidu její matka. Po vystudování soukromé vysoké školy čtyři roky se svým bratrem provozovala hospodu na základně RAF v Oxfordshire. Zde se poprvé vdala. Major Andrew Combe si ji vzal za ženu v roce 1939. Combe byl přívržencem náboženské skupiny Horal Re-Armament , což významně ovlivnilo i její duchovní cestu. Měla s ním pět dětí. Během pobytu v Iráku v roce 1952 navázala partnerský vztah s Peterem Caddym. Souhlas s rozvodem dal její první manžel až v roce 1957. Mezitím žila s Caddym v Anglii bez dětí, které zůstaly u otce a nesměly se s matkou stýkat. Traumatizovaná Eileen začala v té době poprvé slýchávat "Boží hlas", který ji radil a uklidňoval. Stala se postupně matkou dalších tří potomků. S Caddym a Dorothy Macleanovou založila v roce 1962 ekologickou a duchovně orientovanou komunitu Findhorn vycházející z myšlenek hnutí New Age. V současnosti je Findhorn domovem více než 400 lidí.

Eiičiró Oda (10)

Edvard Grieg (10)

Edvard Grieg byl proslulý norský skladatel a klavírista, který je považován za jednoho z předních skladatelů romantické éry. Grieg se narodil 15. června 1843 v norském Bergenu a již od útlého věku projevoval silný zájem o hudbu. V patnácti letech byl poslán na lipskou konzervatoř v Německu, aby získal formální hudební vzdělání. Během své kariéry se Grieg inspiroval norskou lidovou hudbou, která výrazně ovlivnila jeho skladatelský styl.

Eduard Petrů (6)

Eduard Petrů byl český historik a teoretik literatury, vydavatel a bibliograf, profesor starší české literatury na Univerzitě Palackého v Olomouci. Po maturitě na Slovanském gymnáziu vystudoval francouzštinu a češtinu na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde promoval roku 1952 prací o Petru Chelčickém. V letech 1952–1964 pracoval v olomoucké vědecké knihovně jako bibliograf a správce rukopisného fondu. Od roku 1964 působil na katedře bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého, kde se roku 1968 habilitoval a roku 1986 byl jmenován profesorem dějin české literatury a literární teorie. Zabýval se starší českou literaturou, zejména dílem Petra Chelčického, překládal a vydával humanistické texty.

Èduard Nikolajevič Uspenskij (4)

Eduard Nikolajevič Uspenskij, rusky: Эдуард Николаевич Успенский byl ruský sovětský spisovatel, dramatik, scénárista a autor dětských knih.

Eduard Kottek (7)

Narozen 1907 v Hranicích na Moravě, zemřel v květnu 1982. Elektrotechnik, publikace z oboru rozhlasu a televize.

Eduard Doubek (4)

Eduard rytíř Daubek, v dobových českých pramenech uváděn i jako Edvard rytíř Doubek , byl rakouský a český šlechtic, velkostatkář a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady. Narodil se roku 1811 v Praze jako syn statkáře Franze Daubka a jeho manželky Josefy . Vystudoval gymnázium v Praze a absolvoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě, kde roku 1836 promoval a získal titul doktora práv. Patřily mu četné nemovitosti, mimo jiné palác Platýz v centru Prahy, pozemky na Smíchově a statky v Chanovicích, Nové Vsi a Oseku. Prosazoval moderní metody zemědělské výroby. V roce 1872 byl povýšen do dědičného rytířského stavu. Od zemských voleb v roce 1861 zasedal na Českém zemském sněmu, kam byl zvolen za kurii velkostatkářskou, nesvěřenecké velkostatky. Do sněmu se po krátké několikaměsíční přestávce vrátil v zemských volbách v březnu 1867. Již od 60. letech 19. století se zapojil i do celostátní politiky. Zemský sněm ho v roce 1861 delegoval do Říšské rady za kurii velkostatkářskou. Znovu ve vídeňském parlamentu zasedal od roku 1867 a opětovně od roku 1870 . Zemský sněm ho do parlamentu ve Vídni vyslal také roku 1872. Složil slib 14. května 1872. Uspěl i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873. Rezignace na mandát byla oznámena na schůzi 4. září 1877. K roku 1861 se uvádí jako velkostatkář s trvalým bydlištěm v Praze. Uvádí se, že jako konzervativec odmítal návrhy reforem prosazovaných německorakouskými liberály. Hlásil se ovšem k německé národnosti, byť v národnostních otázkách vystupoval umírněně. Zemřel 9. května 1882 v Praze, pohřben byl na Olšanech. Politice se věnoval i syn Eduard Daubek mladší ....

Edmund Finke (6)

Do r. 1920 důstojník rakouské armády. Vídeňský autor detektivek. Devět jeho románů tvořilo v letech 1940-43 hlavní náplň edice Svěží detektivky, vydávané Kotíkovým nakladatelstvím.

E. W Hornung (7)

Novelista. Autor dobrodružné literatury, zejména s postavou lupiče - gentlemana.

E. W Heine (4)

Německý spisovatel.

Dušan Pazdírek (6)

Práce v oboru hudební publicistiky.

Duncan Sprott (4)

Dresdner Kreuzchor (8)

Dresdner Kreuzchor je jedním z nejstarších a nejslavnějších chlapeckých sborů na světě, jehož historie sahá až do počátku 13. století. Sbor sídlí v německých Drážďanech, je nedílnou součástí kulturního dědictví města a je úzce spjat s kostelem svatého Kříže . Sbor se skládá převážně z chlapců a mladých mužů a slouží jako chrámový i koncertní sbor. Členové Dresdner Kreuzchor jsou známí svým přísným výcvikem a výjimečným hudebním uměním, které jim vyneslo mezinárodní uznání.

Donna Douglas (7)

Donna Douglasová žije v Yorku se svým manželem a dcerou. Kromě psaní románů je také velmi uznávanou novinářkou na volné noze. Jako Donna Hayová napsala několik úspěšných romantických příběhů. Sestřičky jsou prvním románem ze série o sestrách z nemocnice Nightingale.

Donna Clayton (8)

Donna Fasano - narozena v Elktonu,v Marylandu . Vyrůstala jako třetí dítě z pěti sourozenců. Její talent se projevil při vyprávění příběhů nejmladšímu bratrovi a později svým dětem. První rukopis prodala v roce 1989 a poté se stala úspěšnou autorkou 30 románů a 4 audioknih. Píše pod rodným jménem Donna Fasano, ale i pod pseudonymem Donna Clayton.

Donald Robert Burgett (5)

Americký vojenský parašutista, účastník bojů 2. světové války, spisovatel knih s válečnou tematikou o výsadkářích a výsadkových operacích.

Don McLean (10)

Dobrava Moldanová (10)

Dobrava Moldanová je česká univerzitní profesorka dějin české literatury, působící na katedře bohemistiky Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. V letech 1992–1995 byla na tamní fakultě proděkankou pro vědu a zahraniční styky, 1994–2007 byla vedoucí katedry bohemistiky, v letech 1995–2001 pak děkankou téže fakulty. Je členkou vědeckých rad Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, Pedagogické fakulty Technické univerzity v Liberci; členkou oborové rady doktorského studia teorie a dějiny české literatury Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě; členkou habilitačních komisí, komisí pro jmenování profesorem; členkou redakční rady mezinárodního vědeckého časopisu Bohemistyka ; členkou Obce spisovatelů, PEN klubu, Společnosti Franze Kafky; byla členkou komise pro udělení Státní ceny za literaturu 1999. Oblastí jejího odborného zájmu je česká próza 20. století a literatura psaná ženami, vedle toho se zabývá problematikou českých příjmení. Je autorkou 7 odborných knih a spoluautorkou více než 150 odborných studií, publikovaných ve vědeckých časopisech a sbornících v Česku i v zahraničí, editorkou 8 vědeckých sborníků a spoluautorkou několika kolektivních děl.

Dina Štěrbová (2)

Dina Štěrbová , rozená Margita Schochmannová, je československá horolezkyně slovenského původu, která zdolala dvě osmitisícovky, Čo Oju a Gašerbrum II. Od roku 2006 se věnuje humanitárnímu projektu v odlehlé oblasti pákistánské provincie Gilgit-Baltistán. Margita Schochmanová se narodila v roce 1940 v Bratislavě. Zde absolvovala základní školu, gymnázium a po maturitě chtěla studovat medicínu. V letech 1958 až 1963 vystudovala odbornou matematiku, specializaci matematická analýza na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského. V letech 1964 až 1992 vyučovala matematiku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Její manžel byl známý zoolog, ekolog, emeritní profesor Univerzity Palackého, cestovatel a spisovatel Otakar Štěrba. Asi 300 výstupů provedla v Tatrách. V Alpách to byly výstupy např. v masívu Civetta, Torre Venezia a Piz Badile. Zúčastnila se výpravy Haramóš 1970, Pamír - Pik Lenina 1976. V roce 1977 stanovila československý ženský výškový rekord výstupem na hindúkušský Nošak . V roce 1978 vystoupila v Pamíru v ženském družstvu na štít Korženěvské. V roce 1980 vedla ženskou expedici na Manáslu. Dvě účastnice této expedice, Božena Marušincová-Nývltová a Jana Koukalová, vystoupily na severní vrchol . V roce 1984 zdolala společně s Češkou Věrou Komárkovou, která žila po roce 1968 v USA, vrchol Čo Oju, čímž posunula československý výškový rekord. Jednalo se zároveň o první československý a první ženský výstup na tuto horu vůbec. Ne však čistě ženský, neboť s nimi vystoupili šerpové Norbu a Ang Rita . V roce 1988 vystoupila spolu s Lívií Klembarovou na Gašerbrum II, ačkoliv výprava vedená Róbertem Gálfym neměla na výstup povolení a vedoucí s touto změnou plánu nesouhlasil. Dina Štěrbová se poté hájila tím, že získala povolení od francouzské výpravy. Dvěma pákistánským styčným důstojníkům se výstup podařilo zlegalizovat dodatečně. V...

Diana Stainforth (6)

Diana Stainforthová pochází z Northamptonshiru, řadu let však žila v Itálii, Španělsku a Jižní Africe. Po návratu do Anglie pracovala jako bytová architektka a pak se stala asistentkou známé spisovatelky Rebeccy Westové. Tato práce ji inspirovala natolik, že začala sama psát. Hned její první román Rajka byl velmi úspěšný a vynesl ji na špičku žebříčků nejprodávanějších knih. Dnes žije v Londýně a je autorkou řady románů, které byly přeloženy do mnoha jazyků.

Dezsö Kosztolányi (7)

Dezső Kosztolányi byl maďarský básník, prozaik a překladatel. Narodil se v  uherském městě Subotica, které mu později posloužilo jako model pro fiktivní město Sárszeg, použité v jeho novelách. Začal studovat v Budapešti a později ve Vídni, kde také začal pracovat jako novinář. Od roku 1908 byl budapešťským zpravodajem. V roce 1907 vydal první básnickou sbírku Mezi čtyřmi zdmi, v roce 1910 druhou, Nářky chudého dítěte, která byla velmi úspěšná. Od té doby vydal obrovské množství novel i básnických sbírek, téměř jednu knihu ročně. Od roku 1908 přispíval do časopisu Nyugat svými básněmi. Zemřel v roce 1936 na rakovinu. Mimo své vlastní dílo byl velmi plodným překladatelem, zejména z angličtiny. Do maďarštiny přeložil například Romea a Julii, Alenku v říši divů či Kiplingovu báseň Když. Překládal také básně Rainera Maria Rilkeho a Paula Valéryho. Antologie překladů: Moderní básníci , Čínské a japonské básně .

Dermot O'Leary (6)

Britsko-irský televizní a rozhlasový moderátor, autor knihy pro děti.

Denisa Vostrá (9)

Mgr. Ing. Denisa Vostrá 1980—1984 Gymnázium Jana Nerudy, Praha 1985—1990 VŠCHT Praha, obor Chemické inženýrství 1990—1997 FF UK Praha, obor Japanologie 1994—1995 studijní pobyt v Paříži od 1997 překlady z japonštiny a z angličtiny, publikační a redakční činnost 2001—2007 výuka japonštiny, japonské literatury a historie v pomaturitním studiu japonštiny od 2001 práce na didaktických materiálech, výuka japonštiny od 2003 spolupráce s Výzkumným ústavem dramatické a scénické tvorby DAMU apod.) 2004—2007 testování vytvořené metodiky výuky japonštiny v praxi, tvorba učebnice od 2006 výuka japonštiny v dětských kurzech, tvorba metodiky pro děti od září 2009 doktorské studium na DAMU, Praha, obor Teorie a praxe divadelní tvorby od září 2009 výuka japonštiny, japonské literatury a historie v pomaturitním studiu japonštiny 2009—2010 výuka předmětu Úvod do japanistiky na Masarykově univerzitě v Brně od října 2010 výuka japonštiny na Metropolitní univerzitě v Praze

Denisa Kirschnerová (4)

Je dcerou Heleny Štáchové a Miloše Kirschnera, kteří po celém světě proslavili postavičky Spejbla a Hurvínka. Vystudovala obor kulturologie na Filozofické fakultě UK v Praze. Pracuje jako dramaturgyně v Divadle Spejbla a Hurvínka. Napsala tři knížky, pět CD, pět divadelních her a podílela se i na televizních scénářích pro ČT. Je svobodná a bezdětná. Má o dva roky mladšího bratra Miloše.

Demosthenes (7)

Démosthenés , byl athénský politik, řečník a právník. Tento autor slavných filipik se narodil v zámožné athénské rodině roku 384 př. n. l. a zemřel v roce 322 př. n. l. V mládí, když mu bylo 7 let, ztratil svého otce, který vlastnil zbrojířskou dílnu. Otec tajně doufal, že jeho syn převezme rodinou živnost, ale Démosthenés si už jako mladík vzal do hlavy, že se stane slavným řečníkem, neboť toužil po popularitě: záviděl úspěšným vítězům procesů jejich věhlas, který si svými vystoupeními mezi lidmi získávali. Pro profesi řečníka scházelo Démosthenovi přirozené nadání, dokonce podle svědectví mírně šišlal a drmolil, takže o jeho zarputilých cvičeních se vyprávějí celé legendy. Říká se, že jeho první řeč skončila totálním fiaskem, kdy jako řečník musel odejít z řečniště. Není ostatně divu, Athény se staly centrem rétoriky a diváci byli značně zhýčkaní. Po této řeči prý spěchal domů, kdy jej cestou dohnal přítel a známý herec Satyrka. Ten mu v praxi ukázal, kde dělá chyby a Démosthenés se začal horlivě učit správně mluvit a vyslovovat. Zjistil, že mimika, tón hlasu a gestikulace jsou velice důležité pro přednesení řeči. Začal tvrdě pracovat na své kondici a projevu. Pilně studoval také literaturu, zvláště sloh Thukydida, naslouchal přednáškám Platóna, který byl pokládán za skvělého mistra slohu. Poté začal dělat vše, aby jeho hlas zesílil – přednášel za výstupu na horu nebo se snažil překřičet příboj. Aby dosáhl čisté výslovnosti, dával si do úst kaménky, a přesto se snažil mluvit čistě a hlasitě. Postupem času si Démosthenés získal pověst schopného řečníka a řada Athéňanů projevila zájem o jeho služby. Nejprve se zabýval soukromými procesy, postupem času se čím dál více věnoval politice. Kolem roku 350 př. n. l. pronesl první ze svých slavných filipik – řečí namířených proti králi Filippovi II. Makedonskému. Vladaře označil za úhlavního nepřítele a žádal, aby se athénská politika otočila proti němu. Nedostalo se mu v...

Delia Guzmán, (5)

Debbie Tung (5)

Britská autorka komiksů, ilustrátorka, blogerka, programátorka.

David Rosenfelt (4)

David se narodil jako prostřední ze tří bratrů. Měl milující rodiče, vystudoval střední školu v New Persey. Hodně sportoval, ale tomu se věnoval jen příležitostně. Absolvoval New Yorskou univerzitu, pak se rozhodl jít do filmového byznysu. Při přijímacím pohovoru byl přijat ve firmě United Artists. Velice stoupal svou aktivitou, až se nakonec stal marketingovým prezidentem pro společnost Tri-Star Picture. Před několika lety odešel od marketingu a začal se věnovat psaní scénářů k filmům, jenž byl i jejich producentem. Napsal jedenáct románů. Je ženatý, má dvě děti a 27 psů. S manželkou si otevřeli nadaci pro zvířata a téměř zachránili 4000 psů, kterým našli nové domovy. Sám vychovává psy, kteří byli nemocní, nebo je nikdo nechtěl. S manželkou tak nalezli svojí zálibu hlavně v retrívrech a tím se věnují dodnes.

David Rollins (6)

Americko-australský spisovatel.

David Norman (6)

Britský paleontolog.

David Mitchell (6)

První román Davida Mitchella nazvaný Ghostwritten vyšel v roce 1999. Získal cenu Mail on Sunday/John Llewelllyn Rhys Prize jako nejlepší kniha autora do pětatřiceti let a dostal se i mezi nominované na cenu First Book Award listu Guardian. Další román number9dream následoval v roce 2001 a i jeho kvality byly oceněny nominací na Booker Prize a James Tait Black Memorial Prize. Za román Cloud Atlas získal nominace na Booker Prize, James Tait Black Memorial Prize, Arthur C. Clarke Award a Nebula. V roce 2003 se David Mitchell volbou do Granta’s Best of Young British Novelists zařadil mezi nejlepší britské romanopisce. V nedávné době se vrátil z několikaletého pobytu v Japonsku a nyní žije v Irsku.

David Grant (5)

Veterinář David Grant je znám především z úspěšného pořadu BBC Animal Hospital - televizního seriálu z londýnské Harmsworthovy kliniky, jejímž ředitelem je od roku 1987. Vystudoval na Royal Veterinary College na Londýnské a Edinburské univerzitě. Po absolvování pracoval nejdřívě na farmě, později jako asistent ve veterinární nemocnici v Harmsworthu, od r. 1987 byl jejím ředitelem. Rok strávil na praxi v Columbii, po návratu byl praktickým veterinářem v Chelsea. Je ženatý, má dvě děti a s rodinou žije v Londýně.

David Glover (6)

Narozen 4.9.1953. Pedagog, autor populárně naučných knih pro děti.

David Garnett (6)

Britský spisovatel a vydavatel. Člen Bloomsbury Group.

David Colbert (4)

D. Colbert vystudoval antropologii a mytologii na Brownově univerzitě.