9541–9600 z 145698 Autoři
Graham Brown (8)
Graham Brown je americký spisovatel.Píše romány.Napsal romány či thrillery jako Černý déšt či Černé slunce.Napsal jich více.Oba tyto romány jsou vynikající... Americký spisovatel Graham Brown si ze svého dětství pamatuje zejména to, jak často se se svou rodinou stěhoval, proč, to sám Graham nikdy nezjistil. Kolikrát se rodina stěhovala, tolikrát později Graham vyzkoušel nejrůznější zaměstnání. Svou kariéru začínal jako pilot, po nějaké době dokončil svá další studia a stal se právníkem. Ani tato práce jej však moc nenaplňovala a proto se později rozhodl založit vlastní filmu zaměřenou na zdravotní pojištění. Žádná z těchto kariér jej tolik nenaplňovala a postupně se Graham Brown začínal zajímat o literaturu. Hned první thriller tohoto autora si získal obrovskou pozornost a Brown opustil svá předešlá zaměstnání, aby se mohl plnohodnotně věnovat právě psaní. Velkou inspirací Grahamu Brownovi jsou Stephen King, ale také paranormální televizní seriál Akta X. Dnes má Graham Brown na svém kontě hned několik románů, přeložených do mnoha světových jazyků. ddkk
Více od autora
Gracian Černušák (6)
Gracian Černušák byl český pedagog, hudebník - zpěvák, sbormistr, korepetitor, dále hudební kritik a popularizátor, hudební historik, publicista, editor a lexikograf. Pocházel z Hané z hudebně založené rodiny, od svého mládí zpíval, hrál na housle, klavír a na harmonium . Zpíval v několika pěveckých sborech. Po maturitě na gymnáziu v Kroměříži v roce 1901 studoval nejprve v Praze práva na Karlově univerzitě, odkud přešel na Filosofickou fakultu UK, kde studoval dějepis a zeměpis. Později oba tyto předměty v letech 1905 až 1918 vyučoval na Obchodní akademii v Hradci Králové. V Hradci Králové také amatérsky působil jako klavírista, sbormistr, korepetitor a hráč v amatérském komorním orchestru. Těsně před vznikem Československa v září 1918 byl služebně přeložen do Brna na tamní obchodní akademii. Zde pak působil až do konce svého života jako hudební kritik a publicista zejména v Lidových novinách , příležitostně psal i pro další hudební i mimohudební periodika . Všeobecné dějiny a dějiny hudby vyučoval z popudu Leoše Janáčka na Brněnské konzervatoři od roku 1919 až do začátku druhé světové války. V době nacistické okupace byl přechodně penzionován. Po válce dále vyučoval i na brněnských vysokých školách, na JAMU a na Masarykově univerzitě a přechodně krátce i brněnském pracovišti HAMU. Pochován je v čestné aleji na Ústředním hřbitově v Brně.
Více od autora
Gösta Gustaf-Janson (4)
Jeho otec byl malíř , spisovatel a novinář Johan Gustaf Adolf Janson , narozen 2. srpna 1866 - zemřel 11.září 1913, Rodina bydlela v Salt Lake-Duvnäs, konkrétně Duvnäs hospodářství, kde si pronajali byt, tam bydleli malíři, umělci, v sousedství mnoho spisovatelů, včetně Augusta Strindberga, Henning Berger , Ernst Didring , Algot Ruhe , Hassan Z , a Albert Engström .
Více od autora
Giovanni Artieri (1)
Italský novinář, autor historických knih a publikace o výtvarném umění.
Více od autora
Giorgio Bassani (3)
Giorgio Bassani byl italský romanopisec, básník a esejista. Narodil se ve městě Bologna, studoval na místní univerzitě. Ve svých dílech mimo jiné zdokumentoval život italské židovské komunity v době fašismu.
Více od autora
Gilles Néret (6)
Francouzský historik umění, novinář, spisovatel, autor publikací o historii umění. Narozen 1933 v Paříži, zemřel 3.8.2005 tamtéž.
Více od autora
Gilbert Keith Chesterton (6)
Gilbert Keith Chesterton byl anglický spisovatel. Jednalo se o autora románů a detektivek, literárního a společenského kritika a diskutéra, novináře, esejistu, básníka, historika, dramatika, křesťanského myslitele a zastánce katolicismu. Pocházel ze zámožné londýnské rodiny . Studoval malířství na Sladově akademii, studium nedokončil, od r. 1895 se živil jako novinář. Po vážné duševní krizi kolem roku 1893 se stal anglikánem, jeho postoje se však postupně přibližovaly stanoviskům katolické církve, do které formálně vstoupil až roku 1922. Roku 1901 se oženil s Frances Blogg, jejich manželství zůstalo bezdětné. Během búrské války se Chesterton postavil na stranu Búrů, tehdy se také spřátelil s Hilairem Bellocem, tento přítel ho pak výrazně ovlivňoval až do konce života. Společně často polemizovali s G. B. Shawem a H. G. Wellsem, od Shawa dostali přezdívku „Chesterbelloc“. R. 1912 vypukla tzv. Marconiho aféra, při které se kromě jiných také Chestertonův bratr Cecil snažil odhalit korupci na nejvyšších vládních místech. Aféra hluboce otřásla Chestertonovým míněním o anglických státních institucích, které od té doby stále častěji prohlašoval za prohnilé a ovládané plutokracií. Od roku 1925 do smrti Chesterton vydával týdeník G. K.´s Weekly, na jehož stránkách společně s Bellocem šířil především své politické názory. S Bellocem prosazovali program tzv. distributivismu, jeho cílem byla rovnoměrnější distribuce výrobních prostředků. Jeho bratrancem byl politik A. K. Chesterton. Chesterton napsal přibližně osmdesát knih, několik set básní, kolem dvou set povídek, čtyři tisíce esejů a několik her. Působil jako sloupkař pro noviny Daily News, Illustrated London News a vlastní G.K.’s Weekly. Psal i články pro Encyklopedii Britannica, pro 14. vydání například vytvořil heslo Charles Dickens a část hesla Humor. Jeho nejznámější literární postavou je kněz z detektivních pov...
Více od autora
Gheorghe Zamfir (6)
Gheorghe Zamfir je rumunský hudebník, který je široce uznáván pro své mistrovství ve hře na Panovu flétnu, nástroj s prastarými kořeny, který se tradičně vyrábí z bambusu nebo rákosu. Zamfir se narodil 6. dubna 1941 v rumunském Găești a jeho talent pro hru na Panovu flétnu se projevoval již od mládí. Studoval na bukurešťské hudební akademii a své umění zdokonaloval pod vedením Fanica Luca, významného hráče na panovu flétnu. Během své kariéry se Zamfir díky svým vystoupením, nahrávkám a skladbám prosadil na mezinárodní scéně.
Více od autora
Gerhard W Menzel (3)
Gerhard W.Menzel se původně vyučil knihkupcem. Během dlouhé nemoci se věnoval studiu literatury a dějin umění. Od roku 1948 byl zaměstnán v dramatickém vysílání lipského rozhlasu od roku 1960 žil jako svobodný spisovatel v Lipsku. Věnoval se výhradně historickému a životopisnému žánru. Za svůj román o Molie'rovi byl vyznamenán literární cenou.
Více od autora
Georgij Konstantinovič Žukov (6)
Georgij Konstantinovič Žukov byl sovětský vojevůdce a politik, maršál SSSR , čtyřnásobný hrdina SSSR, který od srpna 1942 až do roku 1945 v době Velké vlastenecké války působil i ve funkci zástupce Vrchního velitele Rudé armády J. V. Stalina a náměstka lidového komisaře obrany. Je považován za jednoho z nejlepších sovětských velitelů druhé světové války. Zvítězil například v bitvách u Stalingradu, před Moskvou nebo o Berlín. Byl také považován za velmi tvrdého a zcela nekompromisního velitele. V 50. letech po Stalinově smrti krátce působil také ve funkci náměstka ministra obrany a poté i ministra obrany SSSR. Je držitelem Zlaté hvězdy Hrdiny Sovětského svazu . V 15 letech se vyučil kožešníkem a roku 1915 byl povolán do carské armády, kde začínal jako vojín jezdeckého pluku. V 1. světové válce byl 2× vyznamenán Řádem sv. Jiří a povýšen na četaře. Po bolševické Říjnové revoluci bojoval v Rudé armádě a v březnu 1921 vstoupil do ruské bolševické strany . Bojoval v ruské občanské válce a zde obdržel Řád rudého praporu za potlačení povstání Rolníků. Roku 1923 byl již velitelem pluku a v roce 1930 velel brigádě. Období Velkého teroru a čistek v armádě přežil díky tomu, že se zachoval zcela jinak než ostatní velitelé – začal si stěžovat na všechny strany včetně samotnému Stalinovi, což mu zřejmě zachránilo život . V 30. letech působil ve funkci velitele jezdecké brigády, v letech 1931 až 1933 krátce pracoval v Generálním štábu Rudé armády. Od roku 1933 velel jezdecké divizi, za vynikající výsledky této divize obdržel v roce 1935 první z celkem šesti Leninových řádů. Ve d...
Více od autora
George Meredith (6)
George Meredith byl anglický spisovatel viktoriánské éry. Jeho matka zemřela, když mu bylo pět. Ve čtrnácti letech byl poslán do školy, kterou vedli Moravští bratři v německém Neuwiedu na Rýně. Zde studoval dva roky. Poté pracoval jako advokát, ale nakonec se rozhodl pro žurnalistiku a poezii. Začal publikovat v literárním časopise Monthly Observer, který vydával spolu s Edwardem Peacockem. S Peackockem byli velcí přátelé a Meredith si vzal i jeho ovdovělou sestru Mary Ellen Nicollsovou, v době, kdy jemu bylo 21, zatímco jí 28. Ta mu ovšem později utekla s malířem Henry Wallisem a za tři roky poté zemřela. Tuto zkušenost Meredith umělecky zpracoval ve sbírce sonetů Modern Love a v románu The Ordeal of Richard Feverel . Meredith se znovu oženil v roce 1864 a usadil se v Surrey. Roku 1879 vydal jeden ze svých nejznámějších románů The Egoist, kde se mimo jiné věnoval tématu ponižujícího postavení žen během viktoriánské doby. Ve své době zaznamenal největší úspěch román Diana of the Crossways . Přesto se neuživil psaním literárních textů, a tak přibral ještě činnost nakladatelského redaktora v nakladatelství Chapman & Hall. Uznání došel zejména v posledních letech života. V tomto článku byl použit překlad textu z článku George Meredith na anglické Wikipedii.
Více od autora
George Eliot (9)
Mary Ann Evansová , v literatuře známá pod pseudonymem George Eliot , byla anglická spisovatelka, novinářka a překladatelka, jedna z nejvýznamnějších autorek viktoriánského období. Ve své době pobouřila veřejnost otevřeným soužitím se ženatým spisovatelem a Goethovým životopiscem Georgem Henry Lewesem. První její prací byly překlady německých filozofů Davida Strausse a Ludwiga Feuerbacha, o kterých se tenkrát velmi diskutovalo. Evansová procestovala velkou část Evropy. V roce 1851 přijala místo kritičky v londýnských novinách Westmister Review. Lewes podporoval její literární tvorbu a přesvědčil ji, aby se pokusila psát beletrii. Její první román obdivoval i Charles Dickens. Tušil, že autorem tohoto románu je žena. Její romány se vyznačují hlubokou prokresleností postav a co do příběhů jsou velmi komplexní a realistické. Mezi její nejvýznamnější a také nejznámější díla patří obsáhlý román Middlemarch. Tvrdila, že používá jako pseudonym mužské jméno, aby si zajistila, že její díla budou brána vážně. Nechtěla být vnímána jen jako autorka jednoduchých romantických příběhů, se kterými by byla spojována, jak se domnívala, kdyby publikovala pod svým vlastním ženským jménem. Dalším důvodem mohla být také snaha zabránit nežádoucí publicitě a ochránit si své soukromí. Mary Anne Evansová se narodila jako třetí dítě do rodiny farmáře a správce Roberta Evanse a jeho ženy Christiany v anglickém hrabství Warwickshire. Už od útlého mládí se Mary Anne projevovala jako mimořádně bystré dítě a horlivě četla. Oč více byla obdařena intelektem, o to méně se jí dostávalo fyzické krásy a vyhlídky na případný sňatek se ztenčovaly. Snad proto její otec investoval do vzdělání, které bylo pro tehdejší dívky často nedostupné. Robert Evans jako správce pozemku místního šlechtického sídla Arbury Hall své dceři zajistil přístup do tamní knihovny, kde se mohla dále sebevzdělávat a rozšiřovat s...
Více od autora
Geoffrey Giuliano (3)
Americký filmový herec žijící v Kanadě, pracovník rozhlasu, autor publikací o hudebních skupinách, indických náboženstvích.
Více od autora
Gašpar Vanek (7)
Slovenský zemědělský inženýr. Autor publikací v oboru vinohradnictví a vinařství.
Více od autora
Friedrich Katz (1)
C. Friedrich Katz je rakouský antropolog a historik specializující se na dějiny Latinské Ameriky v 19. a 20. století. Narodil se v židovské rodině, která před nacistickými persekucemi uprchla do zahraničí a přes Francii a Spojené státy se nakonec usadila v Mexiku, dokončil základní vzdělání a na národní škole antropologie a historie v bakalářském studiu, které ukončil v USA. Toto studium ukončil doktorátem na vídeňské univerzitě v roce 1954 a přestěhoval se do Německa, kde v roce 1962 na Humboldtově univerzitě v Berlíně dosáhl habilitace a až do roku 1970 zde vyučoval. Jako hostující univerzitní profesor působil v Mexiku na univerzitě, později na texaské univerzitě v Austinu. V roce 1971 nastupuje jako profesor dějin Latinské Ameriky na univerzitě v Chicagu, kde jeho vědecká kariéra strmě stoupá a je uznáván jako jeden z nejvýznamnějších historiků moderních mexických dějin, podílí se na organizování celé řady mezinárodních konferencí k problematice mexických dějin, na budování dvoustranných vztahů jak mezi vědci, tak i politiky Mexika a USA. Jako uznání jeho zásluh je v roce 2004 při návštěvě mexického prezidenta na chicagské univerzitě jeho jménem pojmenováno Centrum mexické historie Friedricha Katze. Svoji původní specializaci rozšiřuje i na starší období dějin Mexika a na celou Latinskou Ameriku. Získává řadu ocenění za svou publikační činnost v roce 1999 obdržel cenu Bolton Americké historické asociace za nejlepší anglicky psanou knihu o historii Latinské Ameriky, vládou Mexika byl poctěn Řádem aztéckého orla. V roce 2000 získává další dvě ocenění za knihu Život a doba Pancho Villy. Na jeho 80. narozeniny byly uspořádány na jeho počest dvě univerzitní kolokvia na University of Chicago a El Colegio de México. Jeho stěžejním dílem zůstává kniha Vorkolumbische Kulturen , i když publikoval i další knihy zabývající se...
Více od autora
Fred Roberts (7)
Německý spisovatel lidové četby, kriminálních i dobrodružných románů a westernů.
Více od autora
František Zacharník (8)
Divadelník, režisér, libretista, herec a zpěvák. Pocházel z rodiny, která žila a dýchala pro ochotnické divadlo. Zapálený ochotnický herec otec Josef a matka Anna přivedli k celoživotní lásce k divadlu oba své syny. Starší František později uznávaný profesionální režisér, libretista, herec a textař se narodil v Poděbradech, vystudoval VŠE a Konzervatoř v Praze.
Více od autora
František Xaver Jiřík (6)
František Xaver Jiřík byl český historik umění, publicista a ředitel Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Narodil se v rodině Josefa Jiříka, kováře v Třebejicích a jeho manželky Marie, rozené Houdkové. František X. Jiřík maturoval na gymnasiu v Jindřichově Hradci a před rokem 1889 studoval na Uměleckoprůmyslové škole u Emanuela Krescense Lišky a Otakara Hostinského. Vystudoval dějiny umění a filozofie dějin umění na pražské Karlo Ferdinandově Univerzitě a estetiku u Otakara Hostinského a získal zde roku 1894 doktorát filozofie. Kromě toho studoval malířství na vídeňské Akademii. Od roku 1897 byl asistentem a od roku 1915 do roku 1933 ředitelem Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Jeho asistentem byl Josef Pečírka, adjunktem muzea byl Zdeněk Wirth. Krátce rovněž vyučoval dějiny umění jako externista na Uměleckoprůmyslové škole . Publikoval v časopisech Květy, Rozhledy a Umění, v letech 1904-08 redigoval časopis Dílo, 1908-11 byl autorem výtvarné rubriky v Národní Politice. Od roku 1895 se podílel na tvorbě hesel Ottova slovníku naučného. Spolupracoval s JUV a byl aktivním členem Kruhu pro pěstování dějin umění. Zemřel v Praze roku 1947 ve věku 79 let. Dne 1. října 1894 se na Královských Vinohradech oženil se Zuzanou Hájkovou . Manželé Jiříkovi žili na Královských Vinohradech, měli syna a dceru. Jiříkovo uměleckohistorické bádání je publikováno v řadě časopiseckých článků z let 1895 – 1914. Byl generačním druhem Karla Chytila a Karla Boromejského Mádla a podobně jako oni se musel vyrovnat s nástupem modernismu. Ve svých studiích o dějinách malířství 19. století se vymezil proti starším teoriím o determinaci rasou, prostředím a dobou a zdůraznil úlohu silného lidského individua pro rozvoj nové epochy umění. Podrobně se zabýval Rubenovou malířskou školou na pražské Akademii, japonskými vlivy na evropské umění nebo malíři Josefem Navrátilem, Josefem Mánesem, Karl...
Více od autora
František Weyr (8)
František Weyr byl český právník, právní filosof, státovědec a statistik, zakladatel tzv. normativní teorie právní. Byl také jedním ze zakladatelů brněnské právnické fakulty, jejímž byl prvním děkanem a kde byl dlouhá léta profesorem. Vykonával ale i jiné veřejné funkce, byl např. rektorem Masarykovy univerzity, předsedal také statistickému úřadu a byl poslancem Národního shromáždění. Narodil se jako syn Emila Weyra, profesora matematiky na pražské a vídeňské univerzitě a jeho manželky Marie Waniekové z Domyslova; matematikem byl i jeho děd František a také strýc Eduard, rektor pražské techniky. Vyrůstal ve Vídni se svými sourozenci Marií a Jindřichem, přičemž doma se mluvilo výhradně česky. Gymnaziální studia však zakončil roku 1899 v Praze, kam se po smrti svého otce s matkou, jež znovu vdala za ředitele pražského akademického gymnázia Jaroslava Sobičku, a sourozenci přestěhoval. Poté se zapsal na právnickou fakultu, zajímal se ale i o filosofii, navštěvoval např. přednášky T. G. Masaryka. Absolvoval v roce 1904 a vrátil se do Vídně, kde působil postupně u místodržitelství, okresního hejtmanství v Mistelbachu, Ústřední statistické komise a u Ministerstva kultu a vyučování. Poté se opět přestěhoval do Prahy a pracoval v Zemské statistické kanceláři, zároveň se roku 1911 na pražské právnické fakultě habilitoval pro obor správní věda a rakouské správní právo, později i pro všeobecně srovnávací rakouskou statistiku. Jeho habilitační práce Příspěvky k teorii nucených svazků popírala doposud nezpochybnitelné rozlišování mezi právem veřejným a soukromým, což se později stalo základem pro jeho normativní teorii. Už roku 1912 ale přešel do Brna, které se stalo jeho druhým domovem. V tu dobu se také oženil s učitelkou na měšťanské škole Helenou Mekesovou. V Brně byl nejdříve mimořádným, po roce 1919 řádným profesorem právních věd na České vysoké škole technické, kde založil i vědecký seminář pro mladé absolv...
Více od autora
František Štorm (6)
František Štorm je český tvůrce písma, typograf, grafik, pedagog, odborný publicista a hudebník. František Štorm je synem malířky Dany Puchnarové. Je vnukem Břetislava Štorma, českého architekta, heraldika a grafika. V letech 1981–1985 studoval na SOŠV v Praze. Ve studiu pokračoval na VŠUP tamtéž, nejprve pod vedením Milana Hegara a později Jana Solpery, v jehož Ateliéru knižní grafiky a písma absolvoval v roce 1991. V letech 2003–2008 působil jako vedoucí ateliéru Tvorba písma a typografie na téže škole. Roku 1993 založil v Praze Střešovickou písmolijnu , která se zabývá tvorbou a distribucí digitálních typografických písem. Tato písmolijna nabízí více než 800 originálních písem, mezi nimiž jsou Štormova písma autorská , modifikace písem historických i digitalizace písem významných českých autorů . Je autorem např. typografického stylu restaurace Lokál. Ilustracemi doprovodil např. publikace Neser bohy Josefa Moníka či sebrané spisy Howarda Phillipse Lovecrafta . Je autorem knihy Eseje o typografii , která byla nominována na literární cenu Magnesia litera v kategorii publicistika. Štorm působí jako zpěvák a kytarista v české metalové kapele Master’s Hammer, pro kterou také píše veškeré texty. Po rozpadu kapely v 90. letech nahrál album Airbrusher. Kapela se obnovila v roce 2009, kdy vydala album Mantras, později následované deskami Vracejte konve na místo, Vagus Vetus, Formulæ a Fascinator. Od roku 2015 je též členem projektu Mortal Cabinet. V roce 2005 mu byla udělena cena Revolver Revue. Jeho kniha Eseje o typografii byla v roce 2009 jednou ze tří knih nominovaných na českou literární cenu Magnesia Litera v kategorii publicistika. Články...
Více od autora
František Smotlacha (9)
František Smotlacha byl český popularizátor mykologie, judista a zakladatel českého vysokoškolského sportu. V roce 1919 začal vydávat Časopis československých houbařů, nyní Mykologický sborník, a založil Mykologický odbor České botanické společnosti a zejména Českou mykologickou společnost . Studoval na tehdejším Rakouském gymnáziu, dnes Gymnázium J. K. Tyla, kde v roce 1905 odmaturoval. V letech 1906–1907 podstoupil vzdělávací kurz pro učitele tělocviku. Na Karlově univerzitě v roce 1910 převzal funkci učitele tělesné výchovy po zesnulém Antonínu Krištofovi. Poté byl jmenován prvním docentem tělesné výchovy v českých zemích. V roce 1910 založil dr. Smotlacha dobrovolnou vysokoškolskou organizaci Všesokolský sport. První pokusy s výcvikem Jiu-Jitsu se v Československu datují v letech 1907 až 1910, pod vedením prof. Dr. Františka Smotlachy, který obstaral německou publikaci o judu. Díky jemu jsou také organizovány pravidelné kurzy pro vysokoškoláky v Praze v roce 1930. Československý svaz Jiu-Jitsu byl založen 3. dubna 1936 a jeho prvním předsedou se stal jeho neúnavný propagátor a významný československý přírodovědec prof. Dr. Smotlacha. Jeho gigantické dílo v oblasti popularizace houbařství a výzkumu jedlosti a toxikologie hub, kterým navázal na předchozí dlouholeté působení Jana Bezděka, je považováno za jednu z hlavních příčin toho, že Češi jsou dnes považováni za národ houbařů a provozují sběr hub v rozsahu, jaký nemá u žádného dalšího evropského národa obdobu. Ve svém legendárním díle Atlas hub jedlých a nejedlých píše, že osobně vyzkoušel konzumaci 1700 druhů hub. Řadu druhů považovaných do té doby za jedovaté tzv. osvobodil a uvedl pořádek v do té doby značně chaotickém povědomí o jedovatých houbách. Ještě v 50. letech ale musel vést boj proti stále přežívající školní pomůcce, která měla údajně zobrazovat sedm nejnebezpečnějších hub...
Více od autora
František Schildberger (6)
František Schildberger je český básník, publicista a vysokoškolský pedagog. Vystudoval gymnázium v Brně a po maturitě archivnictví a historii na Filozofické fakultě UJEP v Brně. Poté, co byl ze zdravotních důvodů propuštěn z vojenské služby, působil jako redaktor nakladatelství Kruh v Hradci Králové. Zde redigoval především vlastivědnou a historickou literaturu. Ve druhé polovině osmdesátých let 20. století pracoval krátce jako metodik Státní knihovny v Praze a redaktor literárního vysílání brněnské pobočky Československého rozhlasu. Od začátku roku 1986 si zvolil svobodné povolání. Od února 1990 do července 1994 byl členem brněnské redakce Lidových novin. Od roku 1994 přednášel na řadě vysokých škol v ČR . V letech 1995 - 2000 byl politickým komentátorem Radia Proglas. Jeho každodenní ranní komentáře k aktuálnímu domácímu a zahrničnímu dění vysílala tato stanice 5 let. Část komentářů shrnul do knižních výborů 1996: komentáře pro Radio Proglas a Nemocný svět . Od roku 2004 je šéfredaktorem a patří i k hlavním autorům internetového serveru Skleněný kostel. V letech 1990 - 1995 byl členem Rady Obce Moravskoslezských spisovatelů, v letech 1997–2000 byl členem Rady České televize a v letech 2000–2001 členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. V roce 2000 kandidoval na zástupce veřejného ochránce práv. První básně uveřejnil roku 1974 v časopise Universitas a v Brněnském večerníku, poté otiskoval verše, fejetony, glosy, divadelní a zejména recenze české básnické produkce v Ro...
Více od autora
František Pulec (8)
Narozen 30.11.1887 v Boskovicích, zemřel v dubnu 1951 v Brně. Středoškolský profesor, pedagogický spisovatel, práce v oboru.
Více od autora
František Procházka (7)
Franta Župan se narodil v roce 1858 v obci Běštín a zemřel v roce 1929 v Kolíně. Byl českým učitelem a spisovatelem. Do školy chodil v Hostomicích. Gymnázium absolvoval v Berouně a poté vystudoval zeměpis a dějepis na filozofické fakultě v Praze. Jako vystudovaný učitel pobýval v letech 1884-85 v Bulharsku jako učitel v rodině hraběte Rudolfa Thurn-Taxise. Od roku 1886 byl profesorem na českých středních školách v Praze, Olomouci, Třebíči, Brně, Novém Městě na Moravě a nejdéle v Kolíně . Během studia na filozofické fakultě získal svůj literární pseudonym. Přispíval tehdy také do humoristického časopisu Švanda dudák, který redigoval o čtyři roky starší Ignát Herrmann. Na jedno z Herrmannových upozornění, že nepodepsal svůj příspěvek, prý František Procházka odpověděl: \"Dejte jakékoli jméno!\"
Více od autora
František Němec (7)
Narozen 27.1.1905 v Třebíči, 26.1.1983. RNDr., profesor mineralogie a petrografie, práce z oboru.
Více od autora
František Moravec (6)
Narozen 23.7.1895 v Čáslavi, zemřel 26.7.1966 ve Washingtonu . Československý generál, náčelník zpravodajské služby, po roce 1948 v exilu v USA. Autor vojenské studie a pamětí.
Více od autora
František Kropáč (8)
Narozen 28.3.1898 v Krásně nad Bečvou, zemřel 9.8.1966 v Praze. JUDr., romány, poezie, historický spis.
Více od autora
František Karásek (9)
Narozen 24. května 1902 v Týnci nad Sázavou. Prof. MUDr., fyziolog. Promoval v roce 1925. Ještě před promocí se stal asistentem Fyziologického ústavu a tomu zůstal věrný s výjimkou okupace po celý život. Habilitován byl v roce 1931 a řádným profesorem byl jmenován roku 1946, v letech 1953–1970 Fyziologický ústav vedl. Specializoval se hlavně na kardiofyziologii. Zemřel 5. února 1979 v Praze.
Více od autora
František Kadleček (3)
Autor učebnic o údržbě a opravách nábytku a dřevařství pro střední průmyslové školy.
Více od autora
František Hrnčíř (9)
František Hrnčíř byl vlastenecký učitel a spisovatel, zejména historických knih pro mládež. Studoval v Hradci Králové a v Jičíně, působil jako učitel na různých místech, pro své vlastenecké nadšení nakonec přesazen do Bobnic u Nymburka. Napsal množství článků a fejetonů do různých pedagogických časopisů a vydal přes 100 povídek, dětských báchorek a loutkových her, zčásti pod pseudonymy Figulus, Fr. Drnkačka, K. Antor aj. Napsal populární knihy o dějinách téměř všech evropských národů a nejznámější byly jeho "Obrázkové dějiny národa československého", které vyšly v několika vydáních. Působil také jako redaktor a nakladatel.
Více od autora
František Drastík (6)
Narozen 8.4.1902 v Grodzieci ve Slezsku, zemřel 13.9.1984 v Praze. Prof.,Ing., dr.techn., DrSc., profesor na fakultě elektrotechnické, literatura z oboru užití kovů a kovářství.
Více od autora
František Cimbůrek (7)
Narodil se 6. 2. 1910 ve Vídni. Byl absolventem českých škol spolku Komenský a Uměleckoprůmyslové školy ve Vídni, kde vystudoval obor architektury. Po skončení studií ve Vídni působil jako samostatný architekt se zaměřením na nábytek a interiér. Válečná léta 1941-1945 prožil jako vídeňský Čech na nuceném totálním nasazení. Po skončení války se trvale usadil v Brně, kde se však od 50. let nemohl z politických důvodů věnovat svému oboru, byl vězněn a nucen vykonávat pouze pomocné práce. Zabýval se sbíráním obrazových i textových materiálů k tématu dějin nábytkového umění. Zemřel 14. 4. 1985 v Brně.
Více od autora
František Čečetka (5)
Narozen 16. 1. 1917 v Luži , zemřel 4. 8. 1982 v Ostravě. Učitel, ředitel ostravského nakladatelství Profil, spisovatel, prozaik a dramatik, autor literatury pro děti.
Více od autora
František Ber (6)
* 15. července 1872 Stádlec u Tábor † 1. dubna 1943 Dachau František Bernard Vaněk byl český kněz, jehož celoživotní působení je spjato především s městem Pelhřimov a vrchem Křemešník. Od roku 1906 pelhřimovský děkan, později Monsignore a čestný papežský prelát . Kněz, kazatel, redaktor a publicista František Bernard Vaněk je znám především jako autor prózy Na krásné samotě , za kterou obdržel cenu České akademie věd a umění. V letech 1902 - 1942 redigoval homiletický časopis Kazatelna, do jehož okruhu přispěvatelů patřil například J. Š. Baar, Xaver Dvořák nebo Václav Bělohlávek. V roce 1922 založil Chrámové družstvo pro republiku Československou, které mělo za cíl pozvednout úroveň výzdoby církevních staveb a církevního umění obecně. Svou esejí Sochař mystik v časopise Nový život poukázal jako jeden z prvních na talent a umělecké kvality Františka Bílka. Jeho neobyčejně pestrá regionální činnost zahrnovala péči o památky i veřejná prostranství, zakládání nejrůznějších organizací a podporu sportu. V první i druhé světové válce byl Vaněk vyšetřován a perzekuován za své vlastenecké postoje. V roce 1914 odmítl zvonit na počest rakousko-uherského dobytí Bělehradu, 28. září 1918 sloužil v pelhřimovském chrámu sv. Bartoloměje svatováclavskou mši za samostatnost československého státu. Ve druhé světové válce otevřeně vystupoval proti nacismu a za svá kázání byl v roce 1942 zatčen gestapem a deportován do koncentračního tábora v Dachau, kde 1. dubna 1943 zemřel. Tam napsal svou poslední knihu vzpomínek na období svého děkanování v Pelhřimově a Pelhřimovském domečku \"Vlaštovky se vracejí\". Její poslední kapitoly v Dachau již musel diktovat vězněnému kolegovi.
Více od autora
Franco Lucentini (3)
V roce 1952 došlo k setkání Carla Fruttera s Francem Lucentinim. Stali se skvělými kamarády a taky vytvořili autorskou dvojice, která psala kriminální romány. Autorské duo bylo taktéž editory sci-fi série Urania.
Více od autora
Franck Thilliez (8)
Franck Thilliez patří mezi nejúspěšnější francouzské spisovatele. Jeho doménou jsou vědecky zaměřené detektivní romány, které díky mnohaleté praxi v oboru IT působí vskutku seriózně. Hned za svůj románový debut byl v roce 2004 nominován na cenu SNCF pro nejlepší thriller. V roce 2007 s románem La Chambre des morts nominaci proměnil ve vítězství a získal za něj i cenu čtenářů Quai du thriller. Od té doby se psaní věnuje na plný úvazek. Ve svých knihách se nevyhýbá násilí či temným stránkám francouzské koloniální minulosti. Z jeho titulů slaví největší úspěch thrillery s neortodoxní dvojicí vyšetřovatelů Lucií Henebelleovou a Franckem Sharkem – jejich třetí případ v knize Syndrom E se okamžitě stal bestsellerem a dočkal se publikace ve více než 15 zemích. Thilliez už napsal skoro dvě desítky románů, které svým napínavým zpracováním aktuálních témat nepřestávají čtenáře fascinovat. Ocenění: • 2006 - Prix des lecteurs Quais du Polar - za Pokoj mrtvých • 2007 - Prix SNCF du polar français - za Pokoj mrtvých • 2011 - Prix Mireille-Lantéri - za televizní scénář
Více od autora
Francis Lai (9)
Francis Lai byl proslulý francouzský hudební skladatel, který se zasloužil o vznik mnoha nezapomenutelných filmů 20. století. Lai se narodil 26. dubna 1932 v Nice a svou kariéru zahájil jako akordeonista, než se začal věnovat filmové hudbě. Průlomem v jeho kariéře byla hudba k filmu Clauda Lelouche "Un Homme Et Une Femme" , v němž zazněla ikonická titulní skladba, která se stala celosvětově uznávaným hudebním dílem. Úspěch soundtracku mu vynesl značné uznání a připravil půdu pro dlouhou a plodnou spolupráci s Lelouchem.
Více od autora
Francine Rivers (5)
Francine Riversová se věnuje psaní skoro 30 let. Už v letech 1976-1985 úspěšně působila na knižním trhu a dostala vícero ocenění. Po svém obrácení v roce 1986 napsala román Vykupující láska jako své vyznání víry. Od té doby vydala řadu knih, které se dočkaly přízně čtenářů i oficiálního ocenění . Žije se svou rodinou v Kalifornii.
Více od autora
Ferreira de Castro (5)
José Maria Ferreira de Castro , čelný neorealista, známý mj. jako autor cestopisů a historik výtvarného umění, se představil českému čtenáři již před 2. světovou válkou, kdy u nás vyšel jeho román Stín kaučuku , později Vystěhovalci .
Více od autora
Ferenc Molnár (5)
Ferenc Molnár, vlastním jménem Ferenc Neumann byl maďarský prozaik, dramatik a novinář židovského původu. Ferenc Neumann byl druhým synem Móra Neumanna, úspěšného budapešťského lékaře a jeho ženy Jozefy Wallfisch. Po absolvování Kalvínského gymnázia v Budapešti začal studovat právo na Universita Lóránda Eötvöse . Studium však nedokončil a živil se jako novinář a později jako spisovatel. Během první světové války působil rok jako válečný dopisovatel. Roku 1938 v době narůstání fašismu emigroval do USA. Svá díla psal především maďarsky, později také německy a v emigraci i anglicky. V prvním Molnárově tvůrčím období převládala próza z velkoměstského života spojující ostrou sociální kritiku s ironií a sentimentalitou. Takto napsal i své nejznámější dílo, román pro mládež Chlapci z Pavelské ulice . Poté se začal věnovat dramatu, ve kterém vynikl scénickou rutinou a bravurními efekty, často založených na erotických motivech. Stal se věhlasným autorem, ale mnozí kritikové mu vyčítali myšlenkovou lacinost. Podle jeho knih a divadelních her bylo natočeno přes šedesát filmů a téměř patnáct televizních seriálů. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Molnár Ferenc na maďarské Wikipedii.
Více od autora
Eve Ensler (7)
Eve Ensler je americký dramatik, umělec, feminista a aktivista, nejznámější pro svou hru Vagina Monologues. Hra byla přeložena do 48 jazyků a hrána více jako ve 140 zemích.
Více od autora
Eva Staňková (2)
Narozena 20.11.1974 v Děčíně. Výtvarnice a ilustrátorka, kurátorka sbírky výtvarného umění při oblastním muzeu v Děčíně.
Více od autora
Eva Marádová (9)
Narozena 6.2.1951 v Praze. PaeDr., CSc., publikace z oboru zdravé výživy a zdravého životního stylu.
Více od autora
Eva Hurychová (5)
Narozena 25. 7. 1951 ve Vysokém Mýtě. Mgr., Ph.D., zpěvačka, skladatelka a textařka. Také sociální pracovnice a mediátorka, zejména v oblasti pomoci obětem domácího násilí. Zakladatelka Asociace školské sociální práce v České republice.
Více od autora