Všichni Autoři a témata

Horst H Siewert (6)

Německý psycholog.

Hooker Richard (1)

Honza Vojtíšek (6)

Narozen 1978 v Orlové. Strojní mechanik a železničář. Hudebník. Autor hororových povídek, vydavatel elektronického hororového čtvrtletníku Howard, editor antologií, komiksový scenárista a spoluorganizátor HorrorConu .

Honza Slívka (6)

Autor románu v žánru fantasy.

Hoboes (1)

Hervey Allen (8)

Narozen 8.12.1889 Pittsburgh, zemřel 28.10.1949 Coconut Grove. Americký básník, literární vědec, romanopisec.

Hérodotos (5)

Hérodotos z Halikarnássu byl prvním významným antickým historikem, proto byl Ciceronem nazván otcem dějepisu. Je po něm pojmenován měsíční kráter Herodotus. Mnoho cestoval . Soudil, že k historii je třeba přistupovat geograficky a ke geografii historicky . Ve svých Dějinách vytvořil v devíti knihách nejúplnější popis světa , známého Řekům ve druhé polovině 5. století př. n. l. Hérodotos se narodil v Halikarnássu v Malé Asii, kde se i politicky angažoval a zúčastnil se pokusu svrhnout místního tyrana Lygdamida. Po neúspěchu celé akce musel odejít do exilu na ostrov Samos, později se však vrátil a opět se zapletl do komplotu proti Lygdamidovi; tentokrát se zdarem. Přesto krátce nato rodné město navždy opustil a přesídlil zpátky na Samos. Kolem roku 447 př. n. l. pobýval v Athénách, kde navázal kontakty s řadou významných osobností, mj. se Sofoklem, který na Hérodota dokonce odkazuje ve svém díle Oidipus na Kolónu, a Periklem. V Athénách předčítal úryvky ze svého díla, zač dostával od města finanční odměnu; později odešel do nově založené kolonie Thúrie v jižní Itálii. Své Dějiny zveřejnil v úplné podobě nejpozději v roce 424 př. n. l. a brzy nato pravděpodobně zemřel. Pohřben byl v Thúriích. Hérodotos ve svém díle podrobně rozebral vznik a vývoj největší mocnosti soudobého světa – perské říše – a její konflikt s evropskými Řeky v prvních desetiletích 5. století př. n. l. Řecko-perské války vyplňují podstatnou část druhé poloviny jeho Dějin, bez jeho údajů by bylo jen velmi obtížné rekonstruovat složité předivo vztahů mezi jednotlivými řeckými obcemi, Peršany i dalšími aktéry zá...

Hernán Huarache Mamani (5)

Kečuánský indián, který se narodil v andské vesničce Chivay. Vystudoval ekonomii na univerzitě v Arequipě a pracoval jako ekonom na peruánském Ministerstvu zemědělství. Vážná nemoc ho přiměla vrátit se do rodné vesnice. Lékaři mu nedávali naději na vyléčení, přesto mu zdraví navrátil jeho otec, zemědělec a kurandero . „Byla to pro mě facka. Myslel jsem si, že to, co mne učili na vysoké škole, je jedinou existující pravdou. Přesto mi skromný člověk jako je můj otec ukázal, že existuje i jiný druh vědění, o kterém jsem neměl potuchy.“ Hernán objevil své kořeny, zcela změnil způsob svého života a začal se věnovat magickému, léčitelskému a náboženskému učení dávných andských kuranderů. Dnes je jedním z posledních žijících dědiců této andské tradice a šíří své duchovní zkušenosti po celém světě.

Herbert Schauer (5)

Spisovatel.

Herbert Marcuse (5)

Herbert Marcuse byl německo-americký filosof a sociolog židovského původu, člen Frankfurtské školy. Mezi Marcuseho nejznámější práce patří kniha Jednorozměrný člověk , která se stala jedním z manifestů studentského hnutí na sklonku 60. let 20. století. Autor v díle dochází k závěru, že moderní přetechnizovaná společnost je sice společností blahobytu, avšak je v podstatě silně nemocná. Ve své době tak podává originální kritiku vědy a racionálního myšlení, jejichž pozitivní úloha tehdy zůstávala převážně nezpochybňována. S rostoucím panstvím člověka nad přírodou však roste i panství nad člověkem samotným. Technokratický rozum poukazem na svou úspěšnost nepřipouští žádnou alternativu, žádnou kritiku: člověk se stává jednorozměrným. Hovoří o paralýze kritiky – společnosti bez kritické sebereflexe.

Henry Wickham Steed (8)

Henry Wickham Steed , britský novinář a historik, který se znal např. i s Masarykem, Benešem či s Romanem Dmowskim. V letech 1919 až 1922 byl redaktorem The Times. Byl zastáncem teze likvidace Rakouska-Uherska, on a jeho oddělení propagandy teprve zpopularizovali ve Velké Británii slovanské osvobozovací hnutí a podporovali právo národů Rakousko-Uherska na sebeurčení. V meziválečném období varoval Steed před Hitlerovými ambicemi a 2. světovou válkou.

Helle Helle (6)

Helle Helle je dánská spisovatelka. Její tvorba je charakteristická minimalistickým stylem vyprávění, vychází z banálních situací, každodennosti, téma zůstává nevysloveno ve smyslu „show, do not tell“. Česky vyšly tři její knihy v překladu Heleny Březinové.

Helena Štáchová (6)

Narozena 18. 11. 1944, zemřela 22. 3. 2017. Mgr., herečka, loutkoherečka, zpěvačka, scenáristka, režisérka, dabérka a od roku 1996 ředitelka loutkového Divadla Spejbla a Hurvínka.

Helena Šeblová (8)

Narozena 1932 v Uherském Hradišti, zemřela 2009. Absolventka psychopedie a somatopedie. Autorka prací o alternativní léčbě, reinkarnaci a dalších oblastech speciální metafyziky. Též ilustrátorka duchovních obrazů.

Helena Rezková (8)

Narozena 1965. Regionální publicistka Královéhradecka, majitelka nakladatelství a agentury na pořádání kulturních akcí, majitelka mediální agentury Regiona, též regionální fotografka.

Helena Dvořáková (4)

Narozena 19.12.1931. Autorka detektivních příběhů vydaných převážně v nakladatelství Naše vojsko a v Západočeském nakladatelství.

Helena Chvojková (5)

Vyprávění a zápisky matky Jiřího Trnky Růženy Trnkové poskytly Trnkově první manželce, výtvarnici Heleně Chvojkové , materiál ke knize Můj syn, v níž čerpala i z vlastních vzpomínek a manželovy korespondence; Helena Chvojková je rovněž autorkou prózy pro děti Zuzanka objevuje svět, kterou Jiří Trnka ilustroval a která byla věnována dceři, redaktorce a editorce Zuzaně . Syn Jiří je architektem, dcera Helena výtvarnou redaktorkou, dcera Klára a syn Jan výtvarníky.

Helena Brožková (4)

Narozena 1946. Historička, kurátorka sbírky historického skla v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze.

Helen Dickson (8)

Narodila se a stále ještě žije v jižním Yorkshireu. Bydlí s manželem na farmě, kde kombinuje psaní romancí s pěstováním zemědělských plodin. Je rozenou optimistkou a realistkou s příměsí romantiky - což byl také jeden z důvodů, proč začala psát romantickou literaturu. K tomu se ovšem přidalo i velké vnitřní uspokojení, které jí vlastní tvorba přináší. Je vdaná už třicet let a s manželem vychovali dva syny. Miluje přírodu, ráda čte, chodí do kina a poslouchá hudbu - hlavně klasickou, i když ze všeho nejradši má operu. K literatuře ji přivedla láska k historii, z níž má nejraději období občanské války.

Heinrich Hubert Houben (8)

Heinrich Hubert Houben byl německý literární vědec a spisovatel.

Heidi Rice (10)

Rodilá a městu nad Temží stále věrná Londýňanka se k psaní romantických příběhů dostala přes sledování romantických filmů, jejichž je již od dětství fanouškem. Poté, co napsala svůj první příběh, objevila obrovské a fascinující sesterstvo autorek nakladatelství Harlequin a již je nechce nikdy opustit. Má štěstí, protože ji v její práci podporuje tolerantní manžel, dva neustále se hašteřící synové a obrovská a stále rostoucí britsko-francouzsko-americko-irská rodina. Ač Angličanka, miluje Heidi Spojené státy a přibližně co dva roky se musí se svou nejlepší kamarádkou do Států vydat. Na pár týdnů vždy obě kamarádky opustí mužíčky a dětičky a jako Thelma s Louisou projedou Ameriku od pobřeží k pobřeží…

Hedvika Vydrová (1)

Narozena 26. 6. 1939 v Praze. Hispanistka, překladatelka, autorka prací v oboru španělské a hispanoamerické literatury.

Harald Salfellner (7)

Lékař, práce z oboru dějiny medicíny, též autor a vydavatel vlastivědných publikací a průvodců, zaměřený na Prahu a Vídeň a na vztahy významných osobností k těmto městům.

Hans Räber (7)

Dr. Hans Räber, přední světový autor kynologických publikací. Choval knírače od roku 1939 a vydatně se přičinil o propagaci všech tří typů.

Hans Hass (3)

Hans Hass byl rakouský průkopník potápění, mořský biolog, ekolog a filmař, známý svými cestopisnými knihami a dokumenty o životě žraloků. Narodil se ve Vídni, kde vystudoval gymnázium. Po maturitní zkoušce v roce 1937 strávil léto na francouzské riviéře, kde se seznámil s tehdy populárním spearfishingem a fotografováním pod vodou. Potápění jej uchvátilo a sám se pustil do zlepšování tehdy dostupného potápěčského vybavení – vytvořil vlastní ploutve, podmořský fotoaparát a filmovou kameru. V roce 1939 odjel s dvěma přáteli na prázdninovou potápěčskou expedici do Karibiku na ostrovy Curaçao a Bonaire, která se kvůli problémům způsobenými vypuknutím 2. světové války protáhla na více než půl roku. V Karibiku nasbíral fotografie do své knihy V říši korálů a žraloků. Po svém návratu ukončil studium práv a přestoupil na biologii. V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hans Hass na německé Wikipedii a Hans Hass na anglické Wikipedii.

Hanns Heinz Ewers (8)

Hanns Heinz Ewers byl německý spisovatel, autor senzačních fantastických románů. Byl příznivcem nacismu, i když byl později z NSDAP vyloučen a jeho knihy dočasně zakázány. Byl nejstarší ze tří synů, maturoval v roce 1891. Pokusil se jako dobrovolník o vojenskou službu, pro vadu zraku ji však musel opustit. V sedmnácti letech začal psát verše. Před první světovou válkou cestoval po Evropě, Americe a Asii. Cesty financoval svými honoráři za fejetony a cestopisy. Od roku 1913 se věnoval filmu. Režíroval film Pražský student a podílel se na dalších, které jsou dnes považovány za ztracené. V roce 1914 odcestoval do Jižní Ameriky, kde ho zastihnul počátek I. světové války. Tu prožil v New Yorku, kde pokračoval v psaní a publikování svých děl. Jako úspěšný spisovatel se exponoval proti zapojení USA do války po boku Velké Británie. Cestoval po zemi, mluvil ke krajanským spolkům a pomáhal zajišťovat finance pro německý Červený kříž. S dalšími německými občany byl poslán do internačního tábora, odkud byl v roce 1921 navrácen do Německa. V roce 1901 se oženil, s manželkou Ilinou Ewers-Wunderwald žil od roku 1904 odděleně, v roce 1912 bylo manželství rozvedeno. V roce 1921 se znovu oženil s Josefinou Bumillerovou, se kterou se seznámil v USA. I toto manželství se v roce 1929 dostalo do krize. Kromě alkoholu experimentoval Ewers i s drogami – hašišem a meskalinem. Během posledních let Výmarské republiky byl Ewers ovlivněn narůstající nacistickou stranou, jejím nacionalismem, nietschovskou filozofii a obdivem k německé kultuře. Členem NSDAP se stal v roce 1931. Nesouhlasil s nacistickým antisemitismem , což spolu s jeho homosexuálními sklony zapříčinilo konec jeho obliby u vedení strany. Jeho popularita poklesla zejména po vraždě Ernsta Röhma během tzv. Noci dlouhých nožů v červnu/červenci 1...

Hanna Januszewska (5)

Prozaička, básnířka, překladatelka; autorka divadelních i rozhlasových her. Nositelka Řádu úsměvu .

Hana Rezutková (9)

Autorka učebnic prvouky.

Hana Hrabáková (10)

Narozena 23. 1. 1962 v Berouně. Pracuje v oblasti pedagogiky a speciální pedagogiky. Autorka povídek.

Hakon Mielche (3)

Dánský cestovatel, novinář a milovník dobrodružství, autor několika cestopisů podaných s úsměvem a vtipem.

H. R Trevor-Roper (4)

Britský historik a publicista zaměřený na britské novověké dějiny a dějiny nacistického Německa, publikace z oboru.

Gyula Illyés (5)

Gyula Illyés byl maďarský básník, prozaik, dramatik, překladatel a redaktor. Představitel sociografického žánru v tzv. lidové próze. V poezii dominuje pocit úpadku, stáří, osamělosti. Významná je jeho monografie o Sándoru Petőfim. V mládí se sblížil nejen s maďarským venkovem, ale i s levicovými hnutími studentů a mladých dělníků, po pádu republiky emigroval v roce 1921 do Paříže, kde se živil jako knihař a zároveň studoval na Sorbonně. Připojil se k meziválečné francouzské avantgardě. V roce 1926 se mohl vrátit zpět do vlasti. V legendárním literárním časopise Nyugat publikoval od roku 1927, od roku 1933 se stal jedním z vůdčích duchů hnutí tzv. „lidových“ spisovatelů. Když německá armáda obsadila Maďarsko, skrýval se na venkově i v Budapešti. Od jara roku 1945 se podílel na činnosti Národní rolnické strany. V padesátých letech se uchýlil do ústraní. Nejpůsobivější literární událostí října 1956 bylo zveřejnění jeho Jedné věty o tyranii. Na počátku Kádárovy éry na něj komunistické vedení hledělo jako na nepřítele, ale v šedesátých letech se pomalu vrátil do kulturního života. Jeho práce vycházely pravidelně od roku 1961 a v roce 1969 byla zahájena edice životního díla Gyuly Illyése, ve které vyšlo od roku 1986 dvaadvacet svazků.

Gwen Bailey (5)

Anglická přírodovědkyně specializovaná na chování psů a koček.

Gustav Mahler (6)

Gustav Mahler byl rakouský hudební skladatel a dirigent, který se narodil 7. července 1860 v Kalischtu v Čechách a zemřel 18. května 1911 ve Vídni. Je známý svým přínosem pro pozdně romantické období klasické hudby a patřil k předním dirigentům své doby. Mahlerova skladatelská tvorba je známá především díky jeho symfoniím a písňovým cyklům s orchestrem. Během své kariéry dokončil devět symfonií a zanechal nedokončenou desátou.

Gunnar Gunnarsson (7)

Gunnar Gunnarsson byl islandský spisovatel, který psal především dánsky . Gunnar pocházel ze zemědělské rodiny. Dříve, než dosáhl 17 let, publikoval dvě sbírky veršů v islandštině. Poté odešel do Dánska, kde se rozhodl stát profesionálním spisovatelem. Prožil dva nejisté roky jako student a spisovatel na volné noze . V roce 1912 vyšel první díl jeho románu Rod na Borgu, který se stal skandinávským bestsellerem. Další tři části byly vydány v letech 1912–1914. S manželkou Dane žil a psal v Dánsku do roku 1939, kdy se vrátil na Island. Stal se na několik let farmářem a současně psal, tentokrát v islandštině. V islandštině vydal dva romány a do islandštiny překládal svá původní díla, i když už existovaly překlady. V roce 1948 se přestěhoval do Reykjavíku, kde zůstal až do své smrti. Gunnar Gunnarsson byl opakovaně nominován na Nobelovu cenu za literaturu, a to v letech 1918, 1921, 1922, 1955, 1960 a 1961.

Greg Donegan (6)

Robert "Bob" Mayer je spisovatel, instruktor psaní a bývalý člen Green Baret. Napsal přes 40 titulů pod svým jménem a pod svými pseudonymy. Ve své kariéře spisovatele a instruktora psaní uplatňuje principy ze svých tréninků ve speciálních silách. Napsal několik motivačních knih, včetně "Who Dares Wins: Special Operations Tactics For Success" . Mayer se narodil v Bronxu a vyrůstal v New Yorku. Odešel na United States Military Academy. V armádě byl pěším vojákem a členem Green Baret, sloužící u průzkumných jednotek a speciálních sil. Později se stal spisovatelem a učitelem na JFK Special Warfare Center & School at Fort Bragg. Prodalo se více než 6 miliónů výtisků jeho knih. Napsal několik thrillerů a sci-fi knih vycházejících jednak z jeho zkušeností ve speciálních silách jako i na tradicích mytologie a antických kultur. Jeho knižní série Area 51 je jednou z nejvíce vyhledávaných jak fanoušky špionážních thrillerů, tak fanoušky sci-fi. Kromě jeho spisovatelské kariéry, je Mayer častým řečníkem na konferencích spisovatelů a vede workshopy a semináře o taktikách vedení založené na jeho tráninzích v Green Beret.

Grant Naylor (2)

Grant Morrison (7)

Skotský autor komiksů.

Gracian Černušák (6)

Gracian Černušák byl český pedagog, hudebník - zpěvák, sbormistr, korepetitor, dále hudební kritik a popularizátor, hudební historik, publicista, editor a lexikograf. Pocházel z Hané z hudebně založené rodiny, od svého mládí zpíval, hrál na housle, klavír a na harmonium . Zpíval v několika pěveckých sborech. Po maturitě na gymnáziu v Kroměříži v roce 1901 studoval nejprve v Praze práva na Karlově univerzitě, odkud přešel na Filosofickou fakultu UK, kde studoval dějepis a zeměpis. Později oba tyto předměty v letech 1905 až 1918 vyučoval na Obchodní akademii v Hradci Králové. V Hradci Králové také amatérsky působil jako klavírista, sbormistr, korepetitor a hráč v amatérském komorním orchestru. Těsně před vznikem Československa v září 1918 byl služebně přeložen do Brna na tamní obchodní akademii. Zde pak působil až do konce svého života jako hudební kritik a publicista zejména v Lidových novinách , příležitostně psal i pro další hudební i mimohudební periodika . Všeobecné dějiny a dějiny hudby vyučoval z popudu Leoše Janáčka na Brněnské konzervatoři od roku 1919 až do začátku druhé světové války. V době nacistické okupace byl přechodně penzionován. Po válce dále vyučoval i na brněnských vysokých školách, na JAMU a na Masarykově univerzitě a přechodně krátce i brněnském pracovišti HAMU. Pochován je v čestné aleji na Ústředním hřbitově v Brně.

Gösta Gustaf-Janson (4)

Jeho otec byl malíř , spisovatel a novinář Johan Gustaf Adolf Janson , narozen 2. srpna 1866 - zemřel 11.září 1913, Rodina bydlela v Salt Lake-Duvnäs, konkrétně Duvnäs hospodářství, kde si pronajali byt, tam bydleli malíři, umělci, v sousedství mnoho spisovatelů, včetně Augusta Strindberga, Henning Berger , Ernst Didring , Algot Ruhe , Hassan Z , a Albert Engström .

Glenda Sanders (8)

Autorka milostných románů.

Giovanni Moto, (8)

Giovanni Artieri (1)

Italský novinář, autor historických knih a publikace o výtvarném umění.

Gillian French (1)

Gilles Néret (7)

Francouzský historik umění, novinář, spisovatel, autor publikací o historii umění. Narozen 1933 v Paříži, zemřel 3.8.2005 tamtéž.

Gill Davies (6)

Britská autorka knih pro děti.

Gilbert Keith Chesterton (6)

Gilbert Keith Chesterton byl anglický spisovatel. Jednalo se o autora románů a detektivek, literárního a společenského kritika a diskutéra, novináře, esejistu, básníka, historika, dramatika, křesťanského myslitele a zastánce katolicismu. Pocházel ze zámožné londýnské rodiny . Studoval malířství na Sladově akademii, studium nedokončil, od r. 1895 se živil jako novinář. Po vážné duševní krizi kolem roku 1893 se stal anglikánem, jeho postoje se však postupně přibližovaly stanoviskům katolické církve, do které formálně vstoupil až roku 1922. Roku 1901 se oženil s Frances Blogg, jejich manželství zůstalo bezdětné. Během búrské války se Chesterton postavil na stranu Búrů, tehdy se také spřátelil s Hilairem Bellocem, tento přítel ho pak výrazně ovlivňoval až do konce života. Společně často polemizovali s G. B. Shawem a H. G. Wellsem, od Shawa dostali přezdívku „Chesterbelloc“. R. 1912 vypukla tzv. Marconiho aféra, při které se kromě jiných také Chestertonův bratr Cecil snažil odhalit korupci na nejvyšších vládních místech. Aféra hluboce otřásla Chestertonovým míněním o anglických státních institucích, které od té doby stále častěji prohlašoval za prohnilé a ovládané plutokracií. Od roku 1925 do smrti Chesterton vydával týdeník G. K.´s Weekly, na jehož stránkách společně s Bellocem šířil především své politické názory. S Bellocem prosazovali program tzv. distributivismu, jeho cílem byla rovnoměrnější distribuce výrobních prostředků. Jeho bratrancem byl politik A. K. Chesterton. Chesterton napsal přibližně osmdesát knih, několik set básní, kolem dvou set povídek, čtyři tisíce esejů a několik her. Působil jako sloupkař pro noviny Daily News, Illustrated London News a vlastní G.K.’s Weekly. Psal i články pro Encyklopedii Britannica, pro 14. vydání například vytvořil heslo Charles Dickens a část hesla Humor. Jeho nejznámější literární postavou je kněz z detektivních pov...

Gheorghe Zamfir (6)

Gheorghe Zamfir je rumunský hudebník, který je široce uznáván pro své mistrovství ve hře na Panovu flétnu, nástroj s prastarými kořeny, který se tradičně vyrábí z bambusu nebo rákosu. Zamfir se narodil 6. dubna 1941 v rumunském Găești a jeho talent pro hru na Panovu flétnu se projevoval již od mládí. Studoval na bukurešťské hudební akademii a své umění zdokonaloval pod vedením Fanica Luca, významného hráče na panovu flétnu. Během své kariéry se Zamfir díky svým vystoupením, nahrávkám a skladbám prosadil na mezinárodní scéně.

Germaine Finifter (2)

Francouzská literární kritička, autorka populárně-naučných knih pro děti.

George Meredith (6)

George Meredith byl anglický spisovatel viktoriánské éry. Jeho matka zemřela, když mu bylo pět. Ve čtrnácti letech byl poslán do školy, kterou vedli Moravští bratři v německém Neuwiedu na Rýně. Zde studoval dva roky. Poté pracoval jako advokát, ale nakonec se rozhodl pro žurnalistiku a poezii. Začal publikovat v literárním časopise Monthly Observer, který vydával spolu s Edwardem Peacockem. S Peackockem byli velcí přátelé a Meredith si vzal i jeho ovdovělou sestru Mary Ellen Nicollsovou, v době, kdy jemu bylo 21, zatímco jí 28. Ta mu ovšem později utekla s malířem Henry Wallisem a za tři roky poté zemřela. Tuto zkušenost Meredith umělecky zpracoval ve sbírce sonetů Modern Love a v románu The Ordeal of Richard Feverel . Meredith se znovu oženil v roce 1864 a usadil se v Surrey. Roku 1879 vydal jeden ze svých nejznámějších románů The Egoist, kde se mimo jiné věnoval tématu ponižujícího postavení žen během viktoriánské doby. Ve své době zaznamenal největší úspěch román Diana of the Crossways . Přesto se neuživil psaním literárních textů, a tak přibral ještě činnost nakladatelského redaktora v nakladatelství Chapman & Hall. Uznání došel zejména v posledních letech života. V tomto článku byl použit překlad textu z článku George Meredith na anglické Wikipedii.

Geoffrey Giuliano (3)

Americký filmový herec žijící v Kanadě, pracovník rozhlasu, autor publikací o hudebních skupinách, indických náboženstvích.

Gašpar Vanek (7)

Slovenský zemědělský inženýr. Autor publikací v oboru vinohradnictví a vinařství.

Garri Kimovič Kasparov (8)

Ruský šachista, šachový publicista a politik.

Fritz Geiger (1)

Lékař, zdravotní rada, autor prací z oblasti fytoterapie.

Friedrich Katz (1)

C. Friedrich Katz je rakouský antropolog a historik specializující se na dějiny Latinské Ameriky v 19. a 20. století. Narodil se v židovské rodině, která před nacistickými persekucemi uprchla do zahraničí a přes Francii a Spojené státy se nakonec usadila v Mexiku, dokončil základní vzdělání a na národní škole antropologie a historie v bakalářském studiu, které ukončil v USA. Toto studium ukončil doktorátem na vídeňské univerzitě v roce 1954 a přestěhoval se do Německa, kde v roce 1962 na Humboldtově univerzitě v Berlíně dosáhl habilitace a až do roku 1970 zde vyučoval. Jako hostující univerzitní profesor působil v Mexiku na univerzitě, později na texaské univerzitě v Austinu. V roce 1971 nastupuje jako profesor dějin Latinské Ameriky na univerzitě v Chicagu, kde jeho vědecká kariéra strmě stoupá a je uznáván jako jeden z nejvýznamnějších historiků moderních mexických dějin, podílí se na organizování celé řady mezinárodních konferencí k problematice mexických dějin, na budování dvoustranných vztahů jak mezi vědci, tak i politiky Mexika a USA. Jako uznání jeho zásluh je v roce 2004 při návštěvě mexického prezidenta na chicagské univerzitě jeho jménem pojmenováno Centrum mexické historie Friedricha Katze. Svoji původní specializaci rozšiřuje i na starší období dějin Mexika a na celou Latinskou Ameriku. Získává řadu ocenění za svou publikační činnost v roce 1999 obdržel cenu Bolton Americké historické asociace za nejlepší anglicky psanou knihu o historii Latinské Ameriky, vládou Mexika byl poctěn Řádem aztéckého orla. V roce 2000 získává další dvě ocenění za knihu Život a doba Pancho Villy. Na jeho 80. narozeniny byly uspořádány na jeho počest dvě univerzitní kolokvia na University of Chicago a El Colegio de México. Jeho stěžejním dílem zůstává kniha Vorkolumbische Kulturen , i když publikoval i další knihy zabývající se...

Fred Roberts (7)

Německý spisovatel lidové četby, kriminálních i dobrodružných románů a westernů.

Fred Bérence (5)

Historik umění, francouzský spisovatel švýcarského původu.

František Xaver Jiřík (6)

František Xaver Jiřík byl český historik umění, publicista a ředitel Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Narodil se v rodině Josefa Jiříka, kováře v Třebejicích a jeho manželky Marie, rozené Houdkové. František X. Jiřík maturoval na gymnasiu v Jindřichově Hradci a před rokem 1889 studoval na Uměleckoprůmyslové škole u Emanuela Krescense Lišky a Otakara Hostinského. Vystudoval dějiny umění a filozofie dějin umění na pražské Karlo Ferdinandově Univerzitě a estetiku u Otakara Hostinského a získal zde roku 1894 doktorát filozofie. Kromě toho studoval malířství na vídeňské Akademii. Od roku 1897 byl asistentem a od roku 1915 do roku 1933 ředitelem Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Jeho asistentem byl Josef Pečírka, adjunktem muzea byl Zdeněk Wirth. Krátce rovněž vyučoval dějiny umění jako externista na Uměleckoprůmyslové škole . Publikoval v časopisech Květy, Rozhledy a Umění, v letech 1904-08 redigoval časopis Dílo, 1908-11 byl autorem výtvarné rubriky v Národní Politice. Od roku 1895 se podílel na tvorbě hesel Ottova slovníku naučného. Spolupracoval s JUV a byl aktivním členem Kruhu pro pěstování dějin umění. Zemřel v Praze roku 1947 ve věku 79 let. Dne 1. října 1894 se na Královských Vinohradech oženil se Zuzanou Hájkovou . Manželé Jiříkovi žili na Královských Vinohradech, měli syna a dceru. Jiříkovo uměleckohistorické bádání je publikováno v řadě časopiseckých článků z let 1895 – 1914. Byl generačním druhem Karla Chytila a Karla Boromejského Mádla a podobně jako oni se musel vyrovnat s nástupem modernismu. Ve svých studiích o dějinách malířství 19. století se vymezil proti starším teoriím o determinaci rasou, prostředím a dobou a zdůraznil úlohu silného lidského individua pro rozvoj nové epochy umění. Podrobně se zabýval Rubenovou malířskou školou na pražské Akademii, japonskými vlivy na evropské umění nebo malíři Josefem Navrátilem, Josefem Mánesem, Karl...

František Weyr (8)

František Weyr byl český právník, právní filosof, státovědec a statistik, zakladatel tzv. normativní teorie právní. Byl také jedním ze zakladatelů brněnské právnické fakulty, jejímž byl prvním děkanem a kde byl dlouhá léta profesorem. Vykonával ale i jiné veřejné funkce, byl např. rektorem Masarykovy univerzity, předsedal také statistickému úřadu a byl poslancem Národního shromáždění. Narodil se jako syn Emila Weyra, profesora matematiky na pražské a vídeňské univerzitě a jeho manželky Marie Waniekové z Domyslova; matematikem byl i jeho děd František a také strýc Eduard, rektor pražské techniky. Vyrůstal ve Vídni se svými sourozenci Marií a Jindřichem, přičemž doma se mluvilo výhradně česky. Gymnaziální studia však zakončil roku 1899 v Praze, kam se po smrti svého otce s matkou, jež znovu vdala za ředitele pražského akademického gymnázia Jaroslava Sobičku, a sourozenci přestěhoval. Poté se zapsal na právnickou fakultu, zajímal se ale i o filosofii, navštěvoval např. přednášky T. G. Masaryka. Absolvoval v roce 1904 a vrátil se do Vídně, kde působil postupně u místodržitelství, okresního hejtmanství v Mistelbachu, Ústřední statistické komise a u Ministerstva kultu a vyučování. Poté se opět přestěhoval do Prahy a pracoval v Zemské statistické kanceláři, zároveň se roku 1911 na pražské právnické fakultě habilitoval pro obor správní věda a rakouské správní právo, později i pro všeobecně srovnávací rakouskou statistiku. Jeho habilitační práce Příspěvky k teorii nucených svazků popírala doposud nezpochybnitelné rozlišování mezi právem veřejným a soukromým, což se později stalo základem pro jeho normativní teorii. Už roku 1912 ale přešel do Brna, které se stalo jeho druhým domovem. V tu dobu se také oženil s učitelkou na měšťanské škole Helenou Mekesovou. V Brně byl nejdříve mimořádným, po roce 1919 řádným profesorem právních věd na České vysoké škole technické, kde založil i vědecký seminář pro mladé absolv...

František Vitásek (8)

Narozen 7.1.1890 ve Velké Bystřici u Olomouce, zemřel 19.8.1973 v Brně. Univerzitní profesor, RNDr., DrSc, profesor geografie, publikace z oboru.