Všichni Autoři a témata

Helle Helle (6)

Helle Helle je dánská spisovatelka. Její tvorba je charakteristická minimalistickým stylem vyprávění, vychází z banálních situací, každodennosti, téma zůstává nevysloveno ve smyslu „show, do not tell“. Česky vyšly tři její knihy v překladu Heleny Březinové.

Helena Štáchová (6)

Narozena 18. 11. 1944, zemřela 22. 3. 2017. Mgr., herečka, loutkoherečka, zpěvačka, scenáristka, režisérka, dabérka a od roku 1996 ředitelka loutkového Divadla Spejbla a Hurvínka.

Helena Rezková (9)

Narozena 1965. Regionální publicistka Královéhradecka, majitelka nakladatelství a agentury na pořádání kulturních akcí, majitelka mediální agentury Regiona, též regionální fotografka.

Helena Dvořáková (4)

Narozena 19.12.1931. Autorka detektivních příběhů vydaných převážně v nakladatelství Naše vojsko a v Západočeském nakladatelství.

Helen Dickson (8)

Narodila se a stále ještě žije v jižním Yorkshireu. Bydlí s manželem na farmě, kde kombinuje psaní romancí s pěstováním zemědělských plodin. Je rozenou optimistkou a realistkou s příměsí romantiky - což byl také jeden z důvodů, proč začala psát romantickou literaturu. K tomu se ovšem přidalo i velké vnitřní uspokojení, které jí vlastní tvorba přináší. Je vdaná už třicet let a s manželem vychovali dva syny. Miluje přírodu, ráda čte, chodí do kina a poslouchá hudbu - hlavně klasickou, i když ze všeho nejradši má operu. K literatuře ji přivedla láska k historii, z níž má nejraději období občanské války.

Heinz Feneis (1)

Německý profesor, lékař - anatom. Práce z oboru.

Hedvika Vydrová (1)

Narozena 26. 6. 1939 v Praze. Hispanistka, překladatelka, autorka prací v oboru španělské a hispanoamerické literatury.

Hector Malot (6)

Hector-Henri Malot byl francouzský spisovatel. Jeho nejslavnějším dílem je román Sans famille z roku 1878 , pojednávající o sirotkovi jménem Remi, který vandruje po Francii spolu s potulným muzikantem. V roce 1893 bylo vydáno volné pokračování En Famille. Psal též divadelní kritiky pro Lloyd Francais a literární kritiky pro L'Opinion Nationale. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hector Malot na anglické Wikipedii.

Heather S Webber (6)

Harry Löwit (4)

Spoluautor příručky bytové architektury.

Harriet Griffey (7)

Novinářka, spisovatelka a autorka řady knih zaměřených na zdraví. Pravidelně přispívá do médií články se zdravotní tématikou. Je vystudovanou zdravotní sestrou a rovněž poradkyní organizace pro mládež v ohrožení .

Haro Aso (10)

Harald Salfellner (7)

Lékař, práce z oboru dějiny medicíny, též autor a vydavatel vlastivědných publikací a průvodců, zaměřený na Prahu a Vídeň a na vztahy významných osobností k těmto městům.

Hans Räber (7)

Dr. Hans Räber, přední světový autor kynologických publikací. Choval knírače od roku 1939 a vydatně se přičinil o propagaci všech tří typů.

Hans Hass (3)

Hans Hass byl rakouský průkopník potápění, mořský biolog, ekolog a filmař, známý svými cestopisnými knihami a dokumenty o životě žraloků. Narodil se ve Vídni, kde vystudoval gymnázium. Po maturitní zkoušce v roce 1937 strávil léto na francouzské riviéře, kde se seznámil s tehdy populárním spearfishingem a fotografováním pod vodou. Potápění jej uchvátilo a sám se pustil do zlepšování tehdy dostupného potápěčského vybavení – vytvořil vlastní ploutve, podmořský fotoaparát a filmovou kameru. V roce 1939 odjel s dvěma přáteli na prázdninovou potápěčskou expedici do Karibiku na ostrovy Curaçao a Bonaire, která se kvůli problémům způsobenými vypuknutím 2. světové války protáhla na více než půl roku. V Karibiku nasbíral fotografie do své knihy V říši korálů a žraloků. Po svém návratu ukončil studium práv a přestoupil na biologii. V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hans Hass na německé Wikipedii a Hans Hass na anglické Wikipedii.

Hanns-Wolf Rackl (3)

Německý autor publikací z oblasti podmořské archeologie.

Hannah Joli (10)

Hana Synková (6)

Mgr. Hanka Synková po borrelióze změnila zaměstnání i životní styl. Když už jí medicína neuměla pomoci, snažila se nalézt cestu ke zdraví z únavového syndromu, a to metodou pokusů a omylů. Studovala, cvičila, meditovala, poznávala bylinky, ochutnávala, vařila ...

Hana Novotná (8)

Narozena 21.3.1958 v Novém Městě na Moravě. Keramička.

Hana Librová (5)

Hana Librová , rozená Nechutová, je česká bioložka, socioložka a environmentalistka. Odborně se zabývá především environmentálními souvislostmi životního způsobu/životního stylu a hodnotovými řešeními ekologických otázek. Dle vlastních slov ji velmi ovlivnila Milena Rychnovská. Je sestrou klasické filoložky Jany Nechutové. Je vdaná, má dceru. V roce 1967 absolvovala biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Brně a nastoupila jako technička v Algologické laboratoři Mikrobiologického ústavu ČSAV v Třeboni. Od roku 1968 pracovala na Katedře sociologie Filozofické fakulty UJEP. Byla zapojena do Ekologické sekce Biologické společnosti při ČSAV, v níž se formovala ideová environmentalistická opozice. Zde poznala Bedřicha Moldana, Josefa Vavrouška, Emila Hadače, Václava Mezřického anebo Igora Míchala. Od roku 1997 profesorka sociologie. V roce 1998 založila studijní obor Humanitní environmentalistika a následně v roce 1999 Katedru environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, kterou do roku 2003 vedla. V roce 1998 jí Nadace Charty 77 udělila Cenu Josefa Vavrouška. V roce 2004 získala Cenu ministra životního prostředí za celoživotní výzkumnou a popularizační práci v oblasti ekologicky příznivého životního způsobu. Popularizační úsilí věnuje především časopisům Respekt, Vesmír a Sedmá generace. V roce 2009 obdržela Medaili Ministerstva školství 1. stupně a v roce 2010 byla nominována na cenu Milady Paulové. V roce 2004 byla pro změnu nominována na Cenu předsedy Grantové agentury ČR za řešení badatelského projektu Trvale udržitelný způsob život jako marginální a jako perspektivní fenomén. Je členkou vědecké rady Fakulty sociálních studií a Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a předsedkyní oborové komise oboru Humanitní environmentalistika. Dále je kupříkladu členkou čestného předsednictva Společnosti pro trvale udržitelný život....

Hana Hrabáková (10)

Narozena 23. 1. 1962 v Berouně. Pracuje v oblasti pedagogiky a speciální pedagogiky. Autorka povídek.

Hakon Mielche (3)

Dánský cestovatel, novinář a milovník dobrodružství, autor několika cestopisů podaných s úsměvem a vtipem.

Hajime Isayama (7)

Japonský autor mang.

Gyula Illyés (5)

Gyula Illyés byl maďarský básník, prozaik, dramatik, překladatel a redaktor. Představitel sociografického žánru v tzv. lidové próze. V poezii dominuje pocit úpadku, stáří, osamělosti. Významná je jeho monografie o Sándoru Petőfim. V mládí se sblížil nejen s maďarským venkovem, ale i s levicovými hnutími studentů a mladých dělníků, po pádu republiky emigroval v roce 1921 do Paříže, kde se živil jako knihař a zároveň studoval na Sorbonně. Připojil se k meziválečné francouzské avantgardě. V roce 1926 se mohl vrátit zpět do vlasti. V legendárním literárním časopise Nyugat publikoval od roku 1927, od roku 1933 se stal jedním z vůdčích duchů hnutí tzv. „lidových“ spisovatelů. Když německá armáda obsadila Maďarsko, skrýval se na venkově i v Budapešti. Od jara roku 1945 se podílel na činnosti Národní rolnické strany. V padesátých letech se uchýlil do ústraní. Nejpůsobivější literární událostí října 1956 bylo zveřejnění jeho Jedné věty o tyranii. Na počátku Kádárovy éry na něj komunistické vedení hledělo jako na nepřítele, ale v šedesátých letech se pomalu vrátil do kulturního života. Jeho práce vycházely pravidelně od roku 1961 a v roce 1969 byla zahájena edice životního díla Gyuly Illyése, ve které vyšlo od roku 1986 dvaadvacet svazků.

Guy Bass (10)

Autor aj detských kníh žijúci v Londýne, ktorý získal viacero ocenení. V roku 2010 to bola napríklad cena Blue Peter Book Award. Je autorom série o Zošidle . Séria vyšla aj v Čechách, kde má Zošidlo meno Záplaťák. Rovnako je autorom série titulov o Bendži Bomovi . V Českej republike sú knihy uvádzané ako séria titulov o Filínovi Fidlovi.

Gustav Tomek (8)

Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze. Řadu let působil v elektrotechnickém průmyslu v oblasti nákupu a automatizace řízení obchodních činností a výroby. V současné době je vedoucím katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd FEL ČVUT v Praze. Působí ve všech formách pedagogické a vzdělávací činnosti.Zabývá se managementem, marketingem, managamentem výroby, nákupním marketingem.

Gunter Steinbach (6)

Německý vydavatel a publicista. Píše knihy s tematickými okruhy - rostliny, živočichové a ochrana přírody.

Gunnar Gunnarsson (7)

Gunnar Gunnarsson byl islandský spisovatel, který psal především dánsky . Gunnar pocházel ze zemědělské rodiny. Dříve, než dosáhl 17 let, publikoval dvě sbírky veršů v islandštině. Poté odešel do Dánska, kde se rozhodl stát profesionálním spisovatelem. Prožil dva nejisté roky jako student a spisovatel na volné noze . V roce 1912 vyšel první díl jeho románu Rod na Borgu, který se stal skandinávským bestsellerem. Další tři části byly vydány v letech 1912–1914. S manželkou Dane žil a psal v Dánsku do roku 1939, kdy se vrátil na Island. Stal se na několik let farmářem a současně psal, tentokrát v islandštině. V islandštině vydal dva romány a do islandštiny překládal svá původní díla, i když už existovaly překlady. V roce 1948 se přestěhoval do Reykjavíku, kde zůstal až do své smrti. Gunnar Gunnarsson byl opakovaně nominován na Nobelovu cenu za literaturu, a to v letech 1918, 1921, 1922, 1955, 1960 a 1961.

Grigorij Borisovič Jagdfel'd (5)

Ruský dramatik a spisovatel knih pro děti.

Greg Bear (9)

Greg Bear je americký spisovatel, autor literatury science fiction. Věnuje pozornost detailům, které pečlivě propracovává. Je to jeden z nejvýznamnějších autorů tzv. hard science fiction. V letech 1988–1990 byl předsedou Science Fiction Writers of America. Působí i jako editor, sestavil například antologii New Legends . Je ženatý, jeho manželka Astrid je dcerou spisovatele Poula Andersona. 1979 - Hegira 1979 - Lost Souls 1980 - Beyond Heven`s River 1981 Strenghth of Stones 1992 - Songs of Earth and Power obsahují dvě díla: The Infinity Concerto /1984, česky jako Nedokončený koncert/ Serpent Mage /1986, Pokračování The Infinity Concerto/ 1984 - Corona 1985 - Blood Music 1986 - Eon 1986 - Eternity 1987 - The Forge of God 1990 - Queen of Angels 1992 - Anvil of Stars 1993 - Moving Mars 1995 - Legacy (Jeden z alternat...

Gore Vidal (7)

Gore Vidal, vlastním jménem Eugene Luther Vidal jr., byl americký spisovatel, scenárista a politik. Psal také pod pseudonymy Edgar Box, Cameron Kay a Katherine Everard. Narodil se v rodině leteckého instruktora na vojenské akademii ve West Pointu ve státě New York. V letech 1943-46 sloužil v armádě, ale už v tomto raném údobí svého života napsal během svého vojenského pobytu v Tichomoří svůj první román - Williwaw – strohý a zdařilý popis boje mužů s živly. V románu The City and the Pillar rozmnožuje počet mužských postav, jejich různých problémů, jejich hledání a bloudění. Senzaci vzbudil motiv homosexuality, jež se přenáší i do dalšího románu The Season of Comfort . Jeho dědeček, populární slepý senátor za Oklahomu, snil o tom, že si jeho vnuk, který ho už jako desetiletý vodil do Kongresu, zvolí politickou kariéru, ale ten dal nakonec přednost spisovatelské dráze. Politika ale stále byla předmětem jeho zájmu a dokonce se dvakrát ucházel o významné politické funkce – jednou o křeslo člena Sněmovny reprezentantů za New York, podruhé o senátorství v Kalifornii. Vydal hodně přes dvacet románů a jeden povídkový soubor, napsal pět divadelních her a řadu filmových a televizních scénářů a byl výrazně činný publicisticky. Velmi otevřeně hovořil o homosexualitě i politice. Se svým životním partnerem Howardem Austenem se seznámil v roce 1950.

Glen Campbell (3)

Glen Campbell byl americký zpěvák, kytarista, skladatel, televizní moderátor a herec, který se v 60. a 70. letech 20. století stal jednou z vůdčích osobností country hudby. Campbell se narodil 22. dubna 1936 v Billstownu v Arkansasu a svou profesionální hudební kariéru zahájil jako studiový hudebník v Los Angeles, kde se stal členem proslulé skupiny sessionových hráčů známé jako "The Wrecking Crew". Během této doby hrál na nahrávkách pro řadu umělců včetně Elvise Presleyho, Franka Sinatry a The Beach Boys.

Gillie Cunningham (8)

Autorka jazykových učebnic.

Gillian McAllister (8)

Britská autorka románů.

Gillian French (1)

Germaine Finifter (2)

Francouzská literární kritička, autorka populárně-naučných knih pro děti.

George Friedman (5)

George Friedman je americký zpravodajský expert a odborník na národní bezpečnost. Roku 1996 založil přední americkou soukromou konzultační zpravodajskou agenturu Stratfor , jíž šéfuje. Vydal sám nebo se spoluautory několik knih, které se staly bestsellery. V tomto článku byl použit překlad textu z článku George Friedman na slovenské Wikipedii.

Georg Philipp Telemann (6)

Georg Philipp Telemann byl plodný německý barokní skladatel a multiinstrumentalista, považovaný za jednoho z nejvšestrannějších a nejvýznamnějších skladatelů své doby. Telemann se narodil 14. března 1681 v Magdeburku, který byl tehdy součástí Svaté říše římské, a stal se ústřední postavou hudebního světa díky svým inovativním skladbám a vlivu na rozvoj žánru koncertu a komorní hudby. Během své kariéry zastával různé významné hudební funkce, mimo jiné byl kapelníkem v Sorau , Eisenachu a Frankfurtu, než se nakonec usadil v Hamburku jako hudební ředitel pěti hlavních kostelů tohoto města.

Geoffrey Parker (3)

Briský historik, profesor historie na Ohio State University v USA.

Geoffrey Giuliano (3)

Americký filmový herec žijící v Kanadě, pracovník rozhlasu, autor publikací o hudebních skupinách, indických náboženstvích.

Gennadij Petrovič Malachov (7)

Gennadij Petrovič Malachov, Геннадий Петрович Малахов je ruský léčitel, popularizátor alternativního životního stylu a autor publikací a televizních pořadů o způsobech ozdravění organismu, urinoterapeut. Má střední vzdělání jako elektrozámečník. V roce 1988 absolvoval Centrální ústav tělesné výchovy v Moskvě. Jak Malachov sám říká, k myšlence zdravého životního stylu přišel, když onemocněl těžkou chorobou mandlí. Gennadij Malakov se snažil s nemocí vyrovnat pomocí očisty organismu, a tak se obrátil k Juriji Pavloviči, praktikujcícmu jógu, který ho dokázal postavit na nohy metodou "správného" dýchání. Později se seznámil s následovníkem učení P.K.Ivanova, spisovatelem Vladimírem Čerkasovem, který mu dal knihy od Paula Bragga, G. Sheltona a Walkera. V roce 1986 založil svůj klub Bodrosť, v němž vyprávěl, jak "vyčistit játra a správně jíst", a také se tam provozovaly lekce jógy, gymnastiky a u-šu. V polovině 90. let mu vyšly první knihy.

Genevieve Cogman (5)

Genevieve Cogman vyrostla na Tolkienovi a Sherlocku Holmesovi, ale nikdy se neohlíží zpět. Vystudovala statistiku a lékařské systémy. Pracovala jako datový analytik nebo kodér lékařských systémů. I když Neviditelná knihovna z roku 2015 je její debutový román, již dříve psala scénáře k počítačovým hrám. Po úspěchu Neviditelné knihovny vznikly další dva díly - The Masked City a The Burning Page . Mezi její záliby patří ruční práce a hraní her. Žije na severu Anglie.

Gazdíková Vlasta (10)

Gary Bishop, (6)

Gabriel Filcík (6)

Gabriel Filcík je český akademický malíř a ilustrátor. Mezi roky 1960 a 1964 studoval pražskou Střední uměleckoprůmyslovou školu, kde byl jeho učitelem Viktor Fixl, a následně v letech 1965 až 1971 Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, na níž ho vedl František Muzika. Věnuje se ilustracím knih pro děti. Vedle toho se účastní také besed se čtenáři. Svým jménem ale také zaštiťuje dětské výtvarné soutěže.

Fritiof Nilsson Piraten (4)

Nils Fritiof Adam Nilsson byl švédský humoristický spisovatel. V roce 1932 zanechal advokátní praxe a stal se spisovatelem na volné noze. Jeho knihy, zasazené do rodného kraje Skåne, se vyznačují citlivým zobrazením různých pábitelských postaviček, které dobře znal z vlastní zkušenosti. Úspěch měla jeho první kniha Bombi Bitt a já, jejíž poetika bývá často srovnávaná s díly Marka Twaina. Další kniha Kozel zahradníkem je satirou, v níž se z nevzdělaného zbohatlíka stane vážený církevní hodnostář. Román Knihkupec, který se přestal koupat je laděn spíše tragikomicky; hlavním hrdinou je staromládenecký maloměstský intelektuál, který doplatí na svou naivitu v jednání se ženami. Autorův svérázný humor dokumentuje nápis na jeho náhrobku: „Zde leží popel muže, který měl ve zvyku všechno odkládat na další den. Na smrtelné posteli se ale polepšil a 31. ledna 1972 opravdu zemřel.“ Knihu Bombi Bitt a já zfilmoval v roce 1968 Jarl Kulle, hlavní roli hrál Stellan Skarsgard. Ve Švédsku se od roku 1989 uděluje Piratenova cena za nejlepší humoristický román.

Friedrich Katz (1)

C. Friedrich Katz je rakouský antropolog a historik specializující se na dějiny Latinské Ameriky v 19. a 20. století. Narodil se v židovské rodině, která před nacistickými persekucemi uprchla do zahraničí a přes Francii a Spojené státy se nakonec usadila v Mexiku, dokončil základní vzdělání a na národní škole antropologie a historie v bakalářském studiu, které ukončil v USA. Toto studium ukončil doktorátem na vídeňské univerzitě v roce 1954 a přestěhoval se do Německa, kde v roce 1962 na Humboldtově univerzitě v Berlíně dosáhl habilitace a až do roku 1970 zde vyučoval. Jako hostující univerzitní profesor působil v Mexiku na univerzitě, později na texaské univerzitě v Austinu. V roce 1971 nastupuje jako profesor dějin Latinské Ameriky na univerzitě v Chicagu, kde jeho vědecká kariéra strmě stoupá a je uznáván jako jeden z nejvýznamnějších historiků moderních mexických dějin, podílí se na organizování celé řady mezinárodních konferencí k problematice mexických dějin, na budování dvoustranných vztahů jak mezi vědci, tak i politiky Mexika a USA. Jako uznání jeho zásluh je v roce 2004 při návštěvě mexického prezidenta na chicagské univerzitě jeho jménem pojmenováno Centrum mexické historie Friedricha Katze. Svoji původní specializaci rozšiřuje i na starší období dějin Mexika a na celou Latinskou Ameriku. Získává řadu ocenění za svou publikační činnost v roce 1999 obdržel cenu Bolton Americké historické asociace za nejlepší anglicky psanou knihu o historii Latinské Ameriky, vládou Mexika byl poctěn Řádem aztéckého orla. V roce 2000 získává další dvě ocenění za knihu Život a doba Pancho Villy. Na jeho 80. narozeniny byly uspořádány na jeho počest dvě univerzitní kolokvia na University of Chicago a El Colegio de México. Jeho stěžejním dílem zůstává kniha Vorkolumbische Kulturen , i když publikoval i další knihy zabývající se...

Friedrich Hölderlin (6)

Johann Christian Friedrich Hölderlin byl významný německý lyrik. Ve své tvorbě spojil prvky klasicismu a romantismu. V mládí byl ovlivněn pietismem. Jeho ódy a hymny byly technologicky inovativní pro formální překračování verše . Tematicky psal Hölderlin výsostně metafyzickou poesii s přírodními a antickými motivy. Zlomky jeho hymnů z doby počínající schizofrenie ovlivnily surrealistickou literaturu. Hölderlin zemřel ve věku 73 let, posledních 40 let svého života byl však duševně chorý. Propuknutí jeho nemoci bylo pravděpodobně podpořeno skličujícími životními podmínkami v povolání domácího učitele, materiální nouzí a ztrátou blízkých osob. Hölderlin se narodil v roce 1770 v Lauffenu na Neckaru. Jeho rodiče byli zaměstnáni v klášteře; otec Heinrich Friedrich Hölderlin umřel dva roky po jeho narození, jeho matka Johanna Christiana se poté znovu provdala roku 1774 za Johanna Ch. Goka , obchodníka s vínem a později starostu Nürtingenu. Na přání své matky nastupuje do semináře v klášteře v Maulbronnu, aby se stal duchovním. Poté pokračuje na univerzitu v Tübingenu, kde se seznamuje s filozofy G. W. F. Hegelem a F. W. J. Schellingem. Roku 1796 se stává domácím učitelem v rodině frankfurtského bankéře Gontarda. Zde se setkává s jeho ženou Susette, do které se zamiluje a má s ní poměr. Susette Gontardová je předlohou pro literární postavu Diotimy v jeho románu Hyperion. Když se Gontard dozvěděl o Hölderlinově vztahu ke své ženě, vyvolal skandál, Hölderlin jej inzultoval a následně podal okamžitou výpověď. Hölderlin se pak nacházel v obtížné finanční situaci, nedařilo se mu uživit se jako literát; svými slavnými mentory Schillerem a Goethem byl chápán jako pouhý začátečník. Stal sel závislým na peněžní podpoře od své matky. Podnikl několik dalších pokusů uživit se jako domácí učitel, pokoušel se v tomto zaměstnaní dokonce uchytit ve Francii, ale právě tehdy, bez kon...

Franziska Gehm (7)

Francizka Gehmová se narodila v roce 1974 v Sonder­shausenu. Studovala anglistiku, psychologii a mezikulturní ekonomickou komunikaci v Jeně, Limericku a v Sunderlandu. Po ukončení studia učila v Dánsku na gymnáziu, pracovala v rádiu ve Vídni a působila jako lektorka literatury pro děti a mládež. V současnosti je spisovatelka a žije v Mnichově.

Franz Kurowski (6)

Německý vojenský historik, zabývá se zejména druhou světovou válkou. Píše i pro mládež. Pod pseudonimem Karl Alman psal knihy o válečné Kriegsmarine.

Františka Vrbenská (9)

Františka Vrbenská je česká spisovatelka žánru sci-fi a fantasy. Františka Vrbenská získala roku 1979 titul PhDr. na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v oboru informatika – knihovnictví. V letech 1985–1991 byla vedoucí knihovny Institutu řízení a v současné době pracuje jako knihovnice v národním programu ochrany fondů Národní knihovny České republiky. Kromě fantasy příběhů píše také odborné studie z oblasti vědeckých informací a knihovnictví. Se svým manželem má dvě děti. První fantasy příběh napsala Františka Vrbenská pod vlivem četby již v jedenácti letech. Koncem 60. let vydávala školní časopis s fiktivními senzačními záhadologickými reportážemi, například z oslavy příletu mimozemšťanů. V polovině 80. let vyšla v různých periodikách řada jejích sci-fi příběhů . První díl její historické fantasy Labyrint půlnočního draka – Král z Hlubiny půlnoci vznikl již roku 1991 a Františka Vrbenská za toto dílo získala roku 1995 rytířský titul v soutěži o nejlepší fantasy Klubu Julese Vernea, ale ke knižnímu vydání románu došlo až roku 1998. Mezitím se Františka Vrbenská podílela na třídílné publikaci Čas hradů v Čechách historickými příběhy s prvky fantasy. Františka Vrbenská se rovněž aktivně angažuje ve fandomu a často přednáší na conech. Za svou celoživotní práci a přínos pro rozvoj žánru fantastiky byla na Parconu 2008 v Plzni Československým fandomem oceněna Mlokem za zásluhy.

František Xaver Jiřík (6)

František Xaver Jiřík byl český historik umění, publicista a ředitel Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Narodil se v rodině Josefa Jiříka, kováře v Třebejicích a jeho manželky Marie, rozené Houdkové. František X. Jiřík maturoval na gymnasiu v Jindřichově Hradci a před rokem 1889 studoval na Uměleckoprůmyslové škole u Emanuela Krescense Lišky a Otakara Hostinského. Vystudoval dějiny umění a filozofie dějin umění na pražské Karlo Ferdinandově Univerzitě a estetiku u Otakara Hostinského a získal zde roku 1894 doktorát filozofie. Kromě toho studoval malířství na vídeňské Akademii. Od roku 1897 byl asistentem a od roku 1915 do roku 1933 ředitelem Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Jeho asistentem byl Josef Pečírka, adjunktem muzea byl Zdeněk Wirth. Krátce rovněž vyučoval dějiny umění jako externista na Uměleckoprůmyslové škole . Publikoval v časopisech Květy, Rozhledy a Umění, v letech 1904-08 redigoval časopis Dílo, 1908-11 byl autorem výtvarné rubriky v Národní Politice. Od roku 1895 se podílel na tvorbě hesel Ottova slovníku naučného. Spolupracoval s JUV a byl aktivním členem Kruhu pro pěstování dějin umění. Zemřel v Praze roku 1947 ve věku 79 let. Dne 1. října 1894 se na Královských Vinohradech oženil se Zuzanou Hájkovou . Manželé Jiříkovi žili na Královských Vinohradech, měli syna a dceru. Jiříkovo uměleckohistorické bádání je publikováno v řadě časopiseckých článků z let 1895 – 1914. Byl generačním druhem Karla Chytila a Karla Boromejského Mádla a podobně jako oni se musel vyrovnat s nástupem modernismu. Ve svých studiích o dějinách malířství 19. století se vymezil proti starším teoriím o determinaci rasou, prostředím a dobou a zdůraznil úlohu silného lidského individua pro rozvoj nové epochy umění. Podrobně se zabýval Rubenovou malířskou školou na pražské Akademii, japonskými vlivy na evropské umění nebo malíři Josefem Navrátilem, Josefem Mánesem, Karl...

František Vitásek (8)

Narozen 7.1.1890 ve Velké Bystřici u Olomouce, zemřel 19.8.1973 v Brně. Univerzitní profesor, RNDr., DrSc, profesor geografie, publikace z oboru.

Frantisek Svoboda (7)

Narozen 29.8.1947 v Brně. PhDr., sociolog a historik umění, katolický kněz, práce a překlady z oborů, básník a prozaik Převážnou většinu knih /cca 130 publikací/ a časopisů vydal autor a distribuoval a kolportoval vlastním nákladem.

František Štorm (6)

František Štorm je český tvůrce písma, typograf, grafik, pedagog, odborný publicista a hudebník. František Štorm je synem malířky Dany Puchnarové. Je vnukem Břetislava Štorma, českého architekta, heraldika a grafika. V letech 1981–1985 studoval na SOŠV v Praze. Ve studiu pokračoval na VŠUP tamtéž, nejprve pod vedením Milana Hegara a později Jana Solpery, v jehož Ateliéru knižní grafiky a písma absolvoval v roce 1991. V letech 2003–2008 působil jako vedoucí ateliéru Tvorba písma a typografie na téže škole. Roku 1993 založil v Praze Střešovickou písmolijnu , která se zabývá tvorbou a distribucí digitálních typografických písem. Tato písmolijna nabízí více než 800 originálních písem, mezi nimiž jsou Štormova písma autorská , modifikace písem historických i digitalizace písem významných českých autorů . Je autorem např. typografického stylu restaurace Lokál. Ilustracemi doprovodil např. publikace Neser bohy Josefa Moníka či sebrané spisy Howarda Phillipse Lovecrafta . Je autorem knihy Eseje o typografii , která byla nominována na literární cenu Magnesia litera v kategorii publicistika. Štorm působí jako zpěvák a kytarista v české metalové kapele Master’s Hammer, pro kterou také píše veškeré texty. Po rozpadu kapely v 90. letech nahrál album Airbrusher. Kapela se obnovila v roce 2009, kdy vydala album Mantras, později následované deskami Vracejte konve na místo, Vagus Vetus, Formulæ a Fascinator. Od roku 2015 je též členem projektu Mortal Cabinet. V roce 2005 mu byla udělena cena Revolver Revue. Jeho kniha Eseje o typografii byla v roce 2009 jednou ze tří knih nominovaných na českou literární cenu Magnesia Litera v kategorii publicistika. Články...

František Šorm (7)

František Šorm byl český a československý chemik, biochemik, vysokoškolský učitel, předseda ČSAV, politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Vystudoval Chemicko-technologickou fakultu Vysoké školy technické v Praze a začal pracovat v laboratoři Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Praze. Po skončení druhé světové války se habilitoval a roku 1946 nabyl titul profesora Ústavu technologie lučebnin organických a výbušných na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. V roce 1950 se stal profesorem organické chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zde se podílel na vzniku katedry biochemie, která do té doby v Československu jako vědecký obor nebyla rozvíjena. V roce 1950 byl z jeho iniciativy založen Ústřední ústav chemický. Roku 1952 byl jedním ze zakládajících členů Československé akademie věd jako činovník Ústředí vědeckého výzkumu a Chemického ústavu, který řídil do jeho rozdělení v roce 1960 na Ústav teoretických základů chemické techniky a Ústav organické chemie a biochemie. Od roku 1962 nastoupil po zemřelém Zdeňkovi Nejedlém do čela ČSAV. Na této pozici setrval až do roku 1969. Podílel se na zřízení Ústavu přístrojové techniky ČSAV a Tesly Brno. Přičinil se o vznik prvního přístroje pro měření nukleární magnetické rezonance v Československu. Byl nositelem četných vyznamenání. Po volbách roku 1960 byl za KSČ zvolen do Národního shromáždění ČSSR za hlavní město Praha. Mandát nabyl až dodatečně v červenci 1962 jako náhradník poté, co zemřel poslanec Zdeněk Nejedlý, kterého tak nahradil nejen v čele ČSAV, ale i v poslanecké lavici. Mandát obhájil ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968. Zastával i stranické funkce. 11. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru Komunistické strany Československa. 12. sje...

František Smejkal (7)

František Šmejkal byl výtvarný kritik, historik a teoretik umění, zaměřený na umění přelomu 19. a 20. století, meziválečnou avantgardu a současné umění. V letech 1957-1962 studoval dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy , kde obhájil diplomovou práci František Muzika a později doktorskou a kandidátskou dizertaci Devětsil - vývojové proměny devětsilského modelu umění a jeho výtvarné realizace . Roku 1968 byl na stáži v Centre national d´art contemporain v Paříži a jako kurátor tam připravil výstavy Josefa Šímy v Musée national d'art moderne a Horsta Egona Kalinowského v Centre National d’Art Contemporain. Roku 1970 se mu prostřednictvím Adolfa Hoffmeistera podařilo získat šestiměsíční stipendium UNESCO ke studiu zahraničních sbírek umění. Od roku 1962 byl vědeckým pracovníkem Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze. Když se v rámci své vědecké práce pokoušel prosadit jako téma archetypální symboliku v umění, byl roku 1979 z ÚTDU propuštěn a v letech 1979-1984 byl zaměstnán jako odborný pracovník Grafické sbírky Národní galerie v Praze. Roku 1984 se mohl vrátit ke své původní profesi a v letech 1984-1985 byl vědeckým pracovníkem, 1986-1988 samostatným vědeckým pracovníkem ÚTDU ČSAV. V době normalizace organizoval výstavy v malých a nezávislých galeriích , často mimo Prahu . Od roku 1961 byl členem teoretické sekce Svazu československých výtvarných umělců, od roku 1967 členem československé sekce AICA. V letech 1970-1971 působil jako člen výstavní komise Galerie na Karlově náměstí. Byl členem nákupních komisí a zasloužil se o budování sbírek moderního umění v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou a Galerii moderního umění v Hradci Králové. František Šmejkal zemřel předčasně 18. prosince 1988 ve věku 51 let. Zabýval se meziválečnou avantgardou a již od své di...

František Škoda (4)

Narozen 20. 2. 1931 v Libáni, zemřel 9. 11. 1988 tamtéž. Malíř, portrétista a krajinář , také tvůrce exlibris.

František Skácelík (7)

Narozen 25.11.1873 v Přerově, zemřel 26.12.1944 v Praze. MUDr., prozaik, dramatik, básník, redaktor, literární, divadelní a umělecký kritik.

František Šimek (4)

Narozen 13.9.1882 v Ostrolově Újezdě u Trocnova, zemřel 1.7.1974 v Praze. PhDr., středoškolský profesor češtiny, latiny a řečtiny, redaktor, práce z oboru jazykovědy a literatury, editor staré české literatury.