Výpis všech autorů

Marek Herman

Marek Herman je český pedagog, spisovatel, lektor osobního rozvoje a lobbista za hazard. Vystudoval gymnázium a tělesnou a občanskou výchovu na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Poté učil sedm let tělesnou výchovu a občanskou výchovu na gymnáziu v Bílovci. Rok pracoval pro Nadaci Open Society Fund v Praze a pět let externě pro Open Society Fund v Bratislavě. Po deset let pracoval pro nadnárodní společnosti, mimo jiné tabákový koncern Philip Morris a telekomunikační společnost T-Mobile. Pro T-Mobile pracoval jako projektový manažer a byl zástupcem T-Mobilu v Radě DMS, která slouží pro kooordinaci a kontrolu projektu DMS. V roce 2006 založil Nadační fond Rachůnek. Od roku 2007 působí jako lobbista pro hazardní společnosti, konkrétně na pozici výkonného ředitele Asociace provozovatelů kursových sázek . Podílel se na legalizaci internetového sázení v ČR. Jako lobbista v roce 2008 přesvědčil tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska, aby povolil internetové sázení pro pět hazardních společností, které APKURS zastupuje, ačkoliv byl předtím Kalousek zásadně proti. Proti tomuto rozhodnutí se vyslovili i odpovědní ministerští úředníci, kteří jej označili za protizákonný. Kalousek byl v souvislosti s povolením internetového sázení pro pět hazardních společností poté podezřelý z korupčního jednání a prošetřován policií. V letech 2009–2010 Herman lobboval proti novele loterijního zákona, který například zajistil větší práva obcí v boji s hazardem. Herman měl na dění ve vládě velký vliv také v roce 2015, kdy se projednávala výše daní pro hazard. V roce 2017 se angažoval v přípravě novely zákona o hazardních hrách. Ve svých vlastních seminářích se soustředí zejména na sebepoznání a výchovu dětí do šesti let. Působí jako externí pracovník na Katedře rekreologie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Ex...

Marcela Hutarová

Narozena roku 1929, zemřela roku 2019. Vědecká a pedagogická pracovnice VŠE v Praze, odborná publicistka, autorka učebnic ruštiny. Vlastivědná činnost v regionu Českého ráje.

Lukáš Hurník

Narozen 12.7.1967 v Praze. Mgr., hudební skladatel a hudební publicista, rozhlasový pracovník.

Ludvík Heck

Louis Hémon

Francouzský prozaik a sportovní reportér.

Lawrence Hanson

Autor biografií.

Kristan Higgins

Americká spisovateľka Kristan Higgins je označovaná za autorku súčasných romantických bestsellerov, nazývajú ju „majsterkou malomestských romancí“. Na konte má vyše tucta úspešných románov, za ktoré získala viacero ocenení. Jej knihy preložili do vyše dvadsiatich svetových jazykov. Skôr ako začala písať, pôsobila ako tlačový hovorca a v reklame. V súčasnosti sa zúčastňuje na rôznych podujatiach, prednáša v školách, vystupuje na konferenciách spisovateľov či na knižných veľtrhoch. Spolu s manželom a dvoma deťmi žije v rodnom Connecticute. Miluje zvieratá, deti a zákusky.

Karol Hodinár

Autor publikací z oboru radiotechniky.

Karel Holub

Narozen 28.4.1888 v Rokycanech, zemřel 13.11.1918 ve Světlé pod Ještědem. Pedagog, paleontolog na Rokycansku, spisy a časopisecké stati z oboru paleontologie, zejména o dřívější fauně.

Karel Holešovský

Narozen 1934 ve Vranově u Brna. Historik, pracovník v oboru užitého umění, spis z oboru a uměnovědné stati v časopisech.

Kai Hermann

Kai Hermann je německý novinář a spisovatel. Za svoji činnost byl vyznamenán cenou Theodora Wolffa. Spolu s H. Rieckem se podílel se na převedení výpovědi Christiane F. z magnetofonových pásků do knižní podoby. Kai Hermann se narodil v roce 1938 v Hamburku. Studoval na Tübingen, Hamburg, Vancouver a Harvard historii a politiku. Později pracoval jako redaktor v TIME, byl šéfredaktor TWEN a na silnici jako spisovatel pro Spiegel , zejména u STAR. V roce 1978 byl spoluautorem knihy "My děti ze stanice ZOO", kterou napsal společně s Horstem Rieckem, tato kniha je velmi dobře známá. Dnes pracuje jako novinář na volné noze a autor v obci Jasebeck v Lüchow-Dannenberg odst. Wendland. Mezi další knihy Kaie Hermanna patří: "Revolta studentů" , "Andi - téměř náhodnou mrtvý Andrew Z." , "silný" , "Yakuza" a "Andělé a Joe - založený na skutečném příběhu" . Hermann píše mimo jiné scénáře pro "Andi" , "padělání" a "The Fall" , mu byla udělena cena Theodora Wolffa a udělena medaile Carla-von-Ossietzky. V červenci 1975 v Gümse , známá Rixdorfer skupina, do které patřili Albert Schindehütte, Uwe Bremer, John Venne Kamp a Arno Waldschmidt pořádala, byly splněny dva spisovatele Nicolase Born Kai Hermann a vím, později široce diskutovány o svých zkušenostech během občanské války v Libanonu. Jeho zpráva, "zpráva - ohrožený druh?" z knihy "sami od povodní běžného výtahu, umění velkého dokumentu" , který byl vydán Wolfgang R. Langenbucher, je velmi působivý. Popisuje, jak obtížné je pro angažovaného novináře dobré pokrytí v éře "Fakta, fakta žurnalistika" na výzkum a psát. Pro "typického šéfredaktora dnes opravdu vynikající manažerské schopnosti, lze řídit náklady, ale má spíše menší respekt k novinářské práci. Zvláště zvědavý v žádném případě tomu tak není. Udělal kariéru u stolu, jeho horizont zkušeností není příliš daleko, znalosti, když se ptal na skutečném ...

Kachou Hashimoto

Autorka známá též pod pseudonymem Aiko Nagayama nebo Yasumi Nagayama, je mladá japonská ilustrátorka. Krom kariéry asistentky jiným mangaka měla pochopitelně aspiraci prorazit vlastními výtvory. Pro příklad se podílela na tvorbě mangy \"Whistle!\" od autorky Higushi Daisuke. Přestože od počátku své činnosti coby manga autorky dostaly její kratší příběhy prostor se ukázat, skutečný ohlas jí přinesla až série \"Cagaster\", kterou publikovala primárně skrze vlastní webovou stránku jako web komiks. V současné době pracuje na nové sérii nazvané \"Arbos anima\".

Judita Hofhanzlová

MUDr., poradenství pro kojení a výživu.

Josef Richard Hradecký

Josef Richard Hradecký, vl. jménem Josef Roubíček , byl spisovatel, dramatik a žurnalista. J. R. Hradecký se narodil v rodině tkalce v Kostelní Radouni. Po ukončení školní docházky byl poslán místo studií do Vídně jako truhlářský učeň. Živil se též jako dělník a tovární kreslič, zúčastnil se aktivit národně sociální strany. Okolo roku 1908 se vrátil do Čech a po krátkodobých zaměstnáních se usadil v Praze, kde se živil jako novinář a spisovatel. V letech 1920–1921 byl redaktorem Pražského ilustrovaného zpravodaje. V roce 1922 přesídlil do Brna, kde se 17. června 1922 oženil s Annou Stehlíkovou . Zde mezi jiným přispíval do Lidových novin, v roce 1923 byl veden jako redaktor časopisu Svoboda. V Brně si nechal změnit jméno na Josef Hradecký. Později se vrátil do Prahy, kde i dožil. Od roku 1907 psal romány. Zaměřoval se v nich především na sociální témata ze svého rodného kraje. Nejvýznamnější z jeho tvorby je trilogie „Adamovy děti“, která dokumentuje přeměny dělnického života na přelomu století. Kromě románů napsal několik divadelních her, množství povídek a dokonce i básně. Svá knižní díla podepisoval jako J. R. Hradecký. V denním tisku a časopisech používal řadu pseudonymů jako Fidus, Gaskoněc, Jerha. Přispíval do deníků a časopisů jako Zlatá Praha, Lidové noviny a mnoha dalších.

Josef Hraba

Prof. PhDr. Josef Hrabák, DrSc., byl český literární historik, teoretik a kritik, komparatista a univerzitní profesor české literatury. V roce 1937 se stal členem Pražského lingvistického kroužku.

Josef Höller

Narozen 27. 10. 1927 v Braškově u Kladna, zemřel 6. 10. 1985. Novinář, redaktor, publicista v oboru mládežnického hnutí.

Josef Hanuš

Josef Jan Hanuš se narodil 13. září roku 1911 v rodině dolnoštěpanického kovozemědělce. V Dolních Štěpanicích začal v roce 1917 také chodit do školy. Jako většina českých obyvatel v té době byl po křtu římsko-katolického vyznání. Nikterak se mu to však nezamlouvalo, tak se záhy vydal svou vlastní cestou... "Byl jsem nucen chodit v Horních Štěpanicích do kostela a poslouchat všem těm hrůzám, co se mě stane, když se nebudu řídit buď římsko-katolickým nebo protestantským bohem..." V sedmnácti římsko-katolickou církev opustil a začal do kostela docházet tak, jak se mu zachtělo. Navíc vždy do toho nejbližšího: "...byl jsem v mohamedánských mešitách, židovské synagoze, modlil jsem se v různých kostelech a modlitebnách - presbyteriánských, baptistických, episcopaliánských, metodistických atd. Je to všechno jeden Bůh..." V roce 1931 složil na gymnáziu v Jilemnici maturitní zkoušku a odešel učit do nedalekého Jestřebí. Po půl roce šel k odvodu. Přihlásil se dobrovolně k letectvu a narukoval k Leteckému pluku 1 "T. G. Masaryka" . Po týdnu v Praze - Kbelích u 2. pozorovací letky byl odeslán do prostějovské Školy pro důstojníky letectva v záloze. Zde prodělal výcvik, aby pak praxi získal, již jako desátník-aspirant, od června do září 1933 u 4. pozorovací letky LP 1 "TGM" na letišti v Chebu. Zde se rozhodl pro kariéru vojáka z povolání a nastoupil na Vojenskou akademii. Dne 2. 7. 1935 byl slavnostně vyřazen v hodnosti poručíka a po absolvování příslušného aplikačního kursu zařazen zpět ke 4. pozorovací letce. Zde působil dva roky a v této době rozhodně nezahálel. Prodělal kurs létání v noci podle přístrojů , příležitostně působil jako výpomocný profesor pěšího výcviku ve zdejší Škole pro důstojníky letectva a výpomocný učitel teorie při školení letců, kteří se přihlásili v rámci akce "1000 pilotů republice". Též si průběžně zvyšoval svoji leteckou kvalifikaci... 25. dubna 1938 byl d...

Josée Hermsen

Nizozemská publicistka v oboru chovu koní. Začala chovat koně během svého pobytu v Malawi v Africe. Dnes má jednoho koně v GarderenVeluwe , v prostředí, které nabízí zejména mnoho možností pro vyjížďky v terénu. Jako jezdkyni ji nejvíce přitahuje rekreační ježdění, ale jako diváka ji můžete potkat na různých jezdeckých soutěžích a show.

Joachim Herrmann

Německý archeolog.

Jindřich Höhm

Prof. PhDr. Jinřich Höhm, CSc., byl předním československým vysokoškolským tělovýchovným pedagogem. Působil 37 let na celouniverzitní katedře tělesné výchovy na Masarykově univerzitě v Brně . Byl zdatný organizátor a výborný pedagog. Ve své badatelské činnosti se zaměřoval na teorii výuky tenisu. Výsledky jeho vědecko-výzkumné činnosti byly využívány v praxi, a to jak ve vrcholové přípravě československých tenisových reprezentantů, tak i pro masový rozvoj sportu a výcvik mládeže.

Jean de la Hire

Jean de la Hire, vlastním jménem hrabě Adolphe d'Espie byl francouzský spisovatel, autor velké řady milostných, historických, dobrodružných, detektivních a vědeckofantastických románů. Narodil se roku 1878 jako potomek starého francouzského šlechtického rodu, jehož počátky se dají vystopovat až do 13. století. Jeho otcem byl hrabě Celestin d'Espie a jeho matka byla sestra sochaře a malíře Aristida Maillola. Studoval v Béziers v jezuitské koleji, kde získal klasické vzdělání a kde založil literární revue L'Aube meridionale. Po absolvování vojenské služby v Marseille odešel ve věku dvaceti let do Paříže, kde byl podporován strýcem Aristidem Maillolem, tehdy již slavným sochařem. Jeho první díla z oblasti klasické literatury však nebyly příliš úspěšná, proto se rozhodl psát především populární romány. K tomu si zvolil pseudonym Jean de la Hire podle proslulého kapitána ve vojsku Johanky z Arku a pod tímto jménem vydával dobrodružné a vědeckofantastické příběhy. Používal ale také další pseudonymy. Historické romány vydával jako Edmond Cazal, tzv. romány kukly a meče jako Arsène Lefort, válečné příběhy jako Commandant Cazal a milostné jako André Laumière nebo Alexandre Zorca. Aktivně se zúčastnil bojů v první světové válce, při kterých byl zasažen jedovatým bojovým plynem, což mělo za následek jeho vleklé plicní problémy. Během druhé světové války úzce spolupracoval s pronacistickou vládou maršála Phillipa Pétaina ve Vichy a psal proněmecké knihy. Jako nacistický kolaborant byl po válce uvězněn a bylo mu zakázáno publikovat. Tento zákaz se snažil obejít používáním pseudonymu John Vinegrower. Zemřel roku 1956. Jeho dílo čítá více než tři sta románů, novel a povídek, z nichž mnoho vycházelo na pokračování v novinách a časopisech. Dnes je připomínán především proto, ž...

Jaroslav Hůlka

Jaroslav Hůlka je bývalý český fotbalista, záložník. Obounohý střední záložník a exekutor přímých kopů. Začínal v RH Pardubice, na vojně hrál za VTJ Písek. Po vojně, i když měl nabídky z Plzně a Chomutova, přestoupil do bližšího Spartaku Hradec Králové, který právě postoupil do ligy. Společně s Fingerem, Koutem a Zemanem se stal letní posilou Hradce. V první ligové sezóně nastoupil ve 13 utkáních a dal 2 góly. Hradec sestoupil a do ligy se vrátil až v roce 1980, kdy byli jeho spoluhráči mj. Jan Rolko, Jaroslav Mudruňka, Milan Šmolka, Zdeněk Votruba a další. Ve druhé ligové sezóně odehrál všech 30 utkání a dal 4 góly. Celkem v československé lize nastoupil ve dvou ligových sezónách ve 43 utkáních a dal 6 gólů, za Hradec odehrál celkem v první, druhé i třetí lize 276 mistrovských utkání a dal 35 gólů. V Hradci skončil v roce 1984 a přestoupil společně s Fingerem a Mudruňkou do Jiskry Ústí nad Orlicí. Později hrál na regionální úrovni za Kunvald, Hoříněves, Hořice, Smiřice a Rasošky. Definitivně ukončil aktivní kariéru ve svých 49 letech v roce 2000.

Jaroslav Hladík

Narozen 1933. Pedagog, učebnice a metodické materiály k výuce základů společenských a humanitních věd.

Jano Hargaš

Jano Hargaš je mladý talentovaný autor, ktorého vydavateľstvo Slovenský spisovateľ označilo za objav roka 2010. Pochádza z Orešian, no narodil sa a žije v Bratislave. Vyštudoval obchodnú akadémiu a v súčasnosti je poslucháčom katedry žurnalistiky na Univerzite Komenského v Bratislave. Na slovenskej literárnej scéne prerazil úspešným debutom Mám v pätách mafiu, jeho druhou knihou je román Môj otec mafián. Popri štúdiu a písaní sa venuje aj moderátorskej činnosti, v TV DOMA spolumoderuje magazín L.O.V.E.

Jana Hrabětová

Jana Hrabětová je česká historička, etnografka a od roku 2017 čestná občanka Poděbrad. Vystudovala národopis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze , kde získala titul PhDr. V letech 1963–1982 působila jako samostatný odborný pracovník v Polabském muzeu v Poděbradech, od roku 1983 je vedoucí Polabského národopisného muzea v Přerově nad Labem. Je autorkou článků a odborných publikací zaměřených zejména na národopis a osobnosti středního Polabí.

Jan van Helsing

Jan van Helsing, vlastním jménem Jan Udo Holey . Od roku 1985 podnikal cesty po USA, Egyptě, Jižní Americe a Asii, kde navazoval kontakty s lidmi z okruhu tajných služeb, ale i z templářských a zednářských lóží a dalších skupin. Získané poznatky publikoval v roce 1993 v knize o tajných spolcích: Tajná společenství a jejich moc ve 20. století. Kniha byla velmi populární, prodalo se na 100 tisíc výtisků, byla přeložena do osmi jazyků. Ve Švýcarsku a Německu byl její prodej zakázán kvůli údajnému podněcování k antisemitismu. Další autorovy práce se věnují historickým, konspiračním a ezoterickým tématům.

Jan Hnilica

Jiří Kábrt je českým spisovatelem, žijícím a působícím v Praze. Převážně publikoval pod pseudonymem Jan Hnilica knihy o léčitelství a záhadách z této oblasti i ze sfér starověké architektury. Občanským povoláním je právník, mezi jeho životní vášně však patří mimo léčitelství, poezie i psaní prózy, odhalování záhad a také výtvarné umění, kde se v poslední době angažuje nejenom jako autor ilustrací pro svůj kalendář na rok 2006, vydaný Mladou frontou, ale též coby vytrvalý malíř – maluje na kameny všeho druhu a další kuriózní materiály, jako jsou rezaté plechy a CD disky, vytváří rovněž originální asambláže. První vydání Léčebných obrazců, které publikoval v roce 1991 , bylo vydáno pod jeho vlastním jménem, ale již druhé vydání této publikace uveřejnil v roce 1992 pod výše uvedeným pseudonymem . V roce 1992 vydal v nakladatelství Road Psychoenergetické působení na dálku a ve stejném roce Souřadnice zdraví , v roce 1993 pak publikoval v nakladatelství Eminent . V roce 1999 vydalo nakladatelství Eminent ve spolupráci s Knižním klubem Magický kalendář roku 2000. V roce 2004 publikoval knihu Tajná architektura v nakladatelství Eminent. V roce 2005 vydalo nakladatelství Mladá fronta jeho kalendář na rok 2006 – Moudrý rok Jana Hnilici. V roce 2011 vydal Jan Hnilica knihu "Slova a dotyky" . Mimo tato díla má za sebou dlouhé působení v časopisech Reflex, Regena a Regenerace, kde publikoval Psychotronickou poradnu a další materiály o léčitelství a psychotronice. Od roku 2010 působí v časopise Meduňka. Nakladatelství Mladá Fronta v březnu 2007 vydalo jeho knihu Váhy osudu . V roce 2015 vydalo nakladatelství Fontána jeho zatím poslední knihu Tajemství megalitů . Jako autor zde figuruje Jan Hnilica. Český klub skeptiků Sisyfos mu v roce 2004 udělil ocenění stříbrný Bludný b...

Jan Hlubek

Narozen 1994 v Ostravě. Spisovatel, publicista, popularizátor vědy a ufoskeptik též zaměřený na archeologii, paleontologii, kosmologii a filozofii.

Ivan Heráň

RNDr. Ivan Heráň, CSc. byl vědeckým pracovníkem zoologického oddělení Národního muzea v Praze. Jeho hlavní odborné zaměření představovala morfologie a etologie savců. Věnoval se rovněž fotografování zvířat. Mezi lety 1964 a 1996 redigoval sborník Lynx, v roce 1969 zorganizoval druhý mammalogický kongres ve Zvoleni.

Ivan Hanousek

Narozen 14.5.1942 v Praze. Novinář a prozaik, autor reportáží.

Isaac Hayes

Isaac Hayes byl zásadní osobností soulové hudby a jednou z hnacích sil jižanského soulového vydavatelství Stax Records, kde působil jako autor písní i jako umělec. Hayes se narodil 20. srpna 1942 v Covingtonu ve státě Tennessee a svou kariéru zahájil na počátku 60. let. Průlomu dosáhl v roce 1969, kdy vydal album "Hot Buttered Soul", které mělo obrovský komerční úspěch a je považováno za milník soulové hudby pro své bohaté aranže, dlouhé skladby a Hayesův charakteristický barytonový hlas.

Hugo von Hofmannsthal

Hugo Laurenz August Hofmann šlechtic von Hofmannsthal, známý spíše pod zkrácenou podobou svého jména Hugo von Hofmannsthal , byl rakouský romanopisec, libretista, básník, dramatik a esejista. Svá díla nejprve vydával také pod pseudonymem Loris a Theophil Morreu. Hofmannsthal se narodil ve Vídni v roce 1874. Měl židovské a italské předky. Šlechtický titul udělil císař Ferdinand I. Dobrotivý v roce 1835 již jeho židovskému pradědečkovi Isaaku Löwu Hofmannovi , pocházejícímu z jižních Čech, který se stal průkopníkem hedvábnického průmyslu v Rakousku. Syn a dědic Isaaka Hofmanna, Augustin Emil von Hofmannsthal, přestoupil na římsko-katolickou víru a oženil se s Italkou Petronillou Ordioni. Otec spisovatele Huga von Hofmannsthala, Hugo August Peter šlechtic von Hofmannstahl , byl zprvu nemanželského původu a byl legitimován až po sňatku svého otce s Rakušankou z velmi zámožné rodiny, Annou Fohleutner . Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě a stal se ředitelem hypotéční banky Oesterreichische Central-Boden-Credit-Bank. V důsledku hospodářské krize v roce 1873 ztratila rodina veškerý majetek a byla pak odkázána na příjmy otce z jeho bankovní činnosti. V roce 1901 se Hofmannsthal oženil s Gertrudou Schlesinger, dcerou vídeňského bankéře. Gertruda byla židovského původu, ale před vstupem do manželství konvertovala ke křesťanství. Po sňatku se usadili ve městě Rodaun a měli spolu tři děti. Hofmannsthalův syn Franz spáchal v roce 1929 sebevraždu, sám Hugo zemřel dva dny po této smutné události na mrtvici. Byl pochován na vídeňském hřbitově Kalksburg . Dcera Christiane von Hofmannsthal se začátkem roku 1929 provdala za německého indologa Heinricha Zimmera, který učil postupně na univerzitě v Greifswaldu a na Heidelberské univerzitě, posléze se stal členem Balliol College na Oxfordské univerzitě . Pot...

Homer

Homér je jméno nejstaršího známého řeckého básníka, jemuž se připisuje sepsání epických básní Ilias a Odysseia a méně známá Válka žab a myší nebo Homérské hymny. Jeho jméno se vykládalo jako „Rukojmí“ nebo častěji podle jeho domnělé slepoty ze spojení ὁ μὴ ὁρῶν - „nevidící“ jako „Slepý“. Již ve starověku o životě této postavy nebylo známo nic určitého. Jako Homérovo rodiště se uvádělo mnoho míst , nejčastěji město Smyrna na maloasijském pobřeží nebo ostrov Chios. Legendu o Homérově životě zaznamenal v 7. století př. Kr. Hérodotos. Narodil se prý jako nemanželské dítě u řeky Meles nedaleko Smyrny a jeho původní jméno bylo Melésigenés . Zemřel údajně na ostrově Íos. Většina pramenů se shoduje, že se jeho matka jmenovala Kreitheis, údaje o otci se rozcházejí. Všechna starověká vyobrazení jsou idealistická a neopírají se o skutečnost, na základě domnělého významu jeho jména jej představují většinou jako slepého starce. Pokud se vůbec jedná o historickou osobu, potom působil mezi léty 1200 až 700 před n.l. Obvykle se ovšem uvádí počátek osmého století před Kristem jako nejzazší hranice jeho života. Dřívější datum udává jen několik badatelů. Přes množství údajů, ovšem často si protiřečících, není dodnes jasné, zda osoba tohoto jména skutečně žila. Proti obvyklé představě Homéra jako slepého a chudého putujícího pěvce mluví důkladná znalost horní aristokratické vrstvy jeho děl, kterou takový putující básník nemohl mít. Homér je obecně známý především jako autor dvou eposů stojících na počátku řecké a evropské literatury, Iliady a Odysseje. Skutečné autorství těchto děl je však sporné. Jistý se zdá původ eposů v řecké Malé Asii. Potvrzuje to jazyková analýza díla, podle níž jsou obě básně sepsány v iónském dialektu řečtiny. Ilias a Odyssea jsou první písemné doklady řeckých dějin a jimi podle klasického mínění začínají evropské kulturní a duchovní dějiny....

Herodianus

Héródianos

Herodianos byl řecký dějepisec římského období žijící na přelomu druhého a třetího století. O jeho životě toho není mnoho známo. Narodil se pravděpodobně na území Malé Asie někdy kolem roku 170 a byl nejspíše nízkého původu. Za místo jeho narození bývá také považována Sýrie, někdy Alexandrie. Během života sice působil v císařských službách, avšak jen na nízkých pozicích. Na sklonku života pobýval v Římě. Je autorem římských dějin od smrti Marka Aurelia do nástupu Gordiana III. na císařský trůn. Herodianos se řadí k pozdnímu antickému dějepisectví. Jeho dílo se skládá z 8 knih. Zaměřil se především na svou současnost, která ho lákala dramatičností a rychlostí změn. Zdůrazňuje význam císařské moci, kritizuje naopak armádu za její svévolné a sobecké počínání. Ideálním císařem podle jeho mínění je takový člověk, který už před svým nástupem na trůn dokáže svými činy, že je prospěšný říši. Na urozenosti nebo názoru senátu naopak příliš nezáleží. Této autorově představě nejlépe vyhovoval císař Pertinax, pro kterého má autor zjevné sympatie. Herodianos se ale jinak vyhýbá jakékoliv idealizaci. Nedělá si iluze o významných osobnostech, senátu, armádě, ani impériu jako takovém. Jeho pohled na soudobou situaci i další vývoj je v tomto ohledu spíše pesimistický. Jeho dílo je psáno přístupnou formou a má dramatickou výstavbu, proto bylo oblíbené, a to i ve středověku. Herodianos byl dokonce v tomto období poněkud přeceňován a označován za čelního představitele antického dějepisectví. Z hlediska metodologického to ale není dílo příliš propracované. Důraz se klade spíše na zajímavost vyprávění. Autor se nezdržuje ověřováním a upřesňováním většiny údajů, neuvádí například odkud jednotlivá fakta čerpal.

Helle Helle

Helle Helle je dánská spisovatelka. Její tvorba je charakteristická minimalistickým stylem vyprávění, vychází z banálních situací, každodennosti, téma zůstává nevysloveno ve smyslu „show, do not tell“. Česky vyšly tři její knihy v překladu Heleny Březinové.

Helena Hubatková Selucká

Narozena 11. 9. 1981 v Brně. Mgr., knihovnice, působí v Knihovně Jiřího Mahena v Brně.

Hans Habe

Janos Békessy, známější pod svým pseudonymem Hans habe byl rakouský spisovatel a vydavatel novin. On používal i pseudonymy Antonio Corte, Frank Richard, Frederick Gert, John Richler, Hans Wolfgang, a Robert Pilchowski.

Graham Hurley

Kdo se umí vzdát jedné úspěšné kariéry, aby byl v té druhé ještě úspěšnější? Už jako dítě miloval staré válečné filmy, ale na Cambridge University šel s pevným odhodláním stát se spisovatelem. Zjistil však, že pouze čtením klasických románů se psát nenaučí, o čemž ho utvrdily především jeho vlastní rukopisy, odmítnuté všude, kam je poslal. Bylo třeba přehodnotit budoucnost, a tak se rozpomněl na své filmové nadšení a zkusil to u televize. Začínal jako pomocný scénárista, až postupně dospěl do režisérského křesla. Dalších 20 let si budoval kariéru režírováním a produkováním televizních dokumentů. Natočil např. fascinující dokumenty o vracích Titaniku a Bismarcku, posbíral i několik cen… ale stále chtěl vidět své jméno také na papíře. Když však produkční společnost odstoupila od smlouvy, od které se hodně očekávalo, byl to přesně ten impulz, na který Hurley čekal. Skončil s filmy a vrhl se plně na dráhu spisovatelskou. Díky dokumentům získal spoustu zkušeností a přehled o různých problémech světa, a tak autorovy první knihy zavádějí čtenáře do všech koutů planety a dotýkají se současných palčivých kauz. V 90. letech takto napsal 9 samostatných thrillerů. S rokem 2000 však přišla na trh první kniha z veleúspěšné série moderních detektivních románů, ukazující autorův oblíbený Portsmouth z té temnější stránky. V roce 2008 se připravuje k vydání již osmá kniha z řady, kde hlavní slovo mají dva policisté z jednoho města, ale s naprosto rozdílnými povahami – detektiv inspektor Joe Faraday a detektiv konstábl Paul Winter.

Gill Hale

Anglická zahradní návrhářka, odborné publikace z oboru feng-šuej.

Gerhard Holtz-Baumert

Německý spisovatel publikací pro děti a mládež.

Gerald Hüther

Německý neurobiolog, vysokoškolský pedagog a autor publikací z oboru.

František Karel Hejda

Narozen 23.4.1865 v Mladé Boleslavi, zemřel 18.1.1919 v Praze. Novinář, , autor drobných próz převážně humoristického charakteru, hudební kritik, dramatik, překladatel divadelních her z francouzštiny a němčiny.

František Herman

Czech bassoonist. Born 10 April 1942 in Náchod . Member of The Czech Philharmonic Orchestra since 1967, soloist since 1986. Founder of Collegium Musicum Pragense.

Frank Harris

Narozen jako James Thomas Harris v Irsku velšským rodičům, v roce 1921 se stal občanem USA. Spisovatel, redaktor, novinář a nakladatel, přítel mnoha umělců jeho doby, nejznámější pro své skandální memoáry "Můj život a mé lásky", které byly v mnoha zemích zakázány pro "obscénní obsah".

Emmerich Hakvoort

Autor prací z oblasti válečné a námořní historie.

Elisabeth Hanson

Autorka biografií.

Eduard Hončík

* 10. 11. 1914, Trmice † 2. 4. 1988, Ústí nad Labem Prozaik Pocházel z pěti sourozenců; po smrti otce, sklářského dělníka , musel už jako dítě pomáhat matce živit rodinu. Vychodil měšťanskou školu a vyučil se soustružníkem kovů . Za hospodářské krize střídal rok příležitostné práce , od 1932 pracoval v dolech v Trmicích a od 1934 byl zámečníkem v Ústí nad Labem. 1936 nastoupil základní vojenskou službu v Litoměřicích; po návratu do civilu a záboru pohraničí se přestěhoval do Mladé Boleslavi, kde pracoval nejprve jako umývač lahví, později jako brusič a frézař v automobilce . V Ústí nad Labem, kam se s rodinou po osvobození vrátil, byl vedoucím výchovy učňů. 1948 však onemocněl dětskou obrnou. 1950 se jako zdravotně těžce postižený stal technickým úředníkem v Severočeských tukových závodech, zároveň zde 1953–56 redigoval závodní časopis Budovatel. Koncem 1961 odešel do invalidního důchodu. Přispíval do novin a časopisů: Dikobraz , Rudé právo , Průboj , Kulturní tvorba, Dialog, Květy, Plamen, Svět práce, Revue Teplicka, Pravda, Literární měsíčník aj. Od 1953 spolupracoval s Čs. rozhlasem, který vysílal dramatizace jeho povídek . Podle románu Spanilá jízda byl 1974 natočen televizní film Kolečkáři . Pro časopis Průboj překládal z němčiny detektivní povídky pod pseudonymem Petr Vápeníček. Hončík knižně debutoval na sklonku 50. let. Opíraje se o vlastní zážitek bídy a hladové stávky v Trmicích, jakož i o předválečnou zkušenost se sudetskými Němci, napsal román s kolektivním dělnickým hrdinou Třicet šest pod zemí. Sociální a nacionální konflikty na severu Čech v 30. letech zachytil rovněž v další próze Spanilá jízda. Obě prózy jsou psány v duchu budovatelské poetiky: zvýrazňují kladné povahové rysy dělnick...

Eduard Herold

Eduard Herold též Edvard Herold, křtěný Jan Eduard Herold byl český malíř, ilustrátor, kritik umění a spisovatel. Narodil se v Praze jako nemanželský syn, nejstarší ze tří dětí chudého herce Německého divadla Jana Christiana Herolda a jeho ženy, herečky Terezie Ringelmannové. Studoval na piaristickém gymnáziu, kde se mu příliš nevedlo, proto odešel do učení na rukavičkáře. Ani tam se mu nedařilo, zajímal se více o loutkoherectví. Roku 1836 učení opustil, protože složil zkoušku na Akademii do malířské školy, kde byl žákem Františka Tkadlíka, Antonína Mánesa a Christiana Rubena. Školu dokončil roku 1844, byl ovliněn nejvíce Mánesem a profiloval se jako krajinář – realista. Od roku 1849 byl členem Jednoty umělců výtvorných , od roku 1863 také Umělecké besedy. Po studiu se stal učitelem kreslení dětí ve šlechtických rodinách, až se dostal k hraběti Jindřichu Chotkovi; jeho tři děti vyučoval na zámcích Nové Dvory a Kačina, kde zůstal do roku 1856. Během pobytů na Kačině využíval ke studiu bohatou zámeckou knihovnu jako jeden ze zdrojů inspirace ke své budoucí tvorbě historických povídek a ilustrací. V letech 1868 – 1877 spolupracoval příležitostně s Prozatímním divadlem jako malíř jevištních dekorací, například pro hru Nevěsta husitská Karla Šebora. Maloval dekorace i pro ochotnické spolky např. z Jaroměře a Mladé Boleslavi . Od roku 1868 otiskoval ilustrace, veduty a jiné kresby v časopisech Erinnerungen , Zlatá Praha, ve sborníku Osvěta a dalších. Tam přispíval i statěmi z dějin umění, básněmi a povídkami. Napsal také román Čertova krčma. Ke konci života vyučoval kresbu. Zemřel roku 1895 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Byl dvakrát ženat. S první ženou Antonií, rozenou Siegelovou měl syna Jindřicha/Heinricha a dceru Boženu , obě děti zemřely brzy po narození. Rok po smrti prv...

David Hrbek

Narozen 1968. Bohemista a anglista, pedagog, muzejní pracovník, externí spolupracovník nakladatelství Votobia, textař a spisovatel.

Bohuslav Hanuš

Spis z oboru ovocnictví.

Bedřich Hála

Narozen v dubnu 1927. Zemědělský a zahrádkářský redaktor.

Arthur Travers Harris

Sir Arthur Travers Harris, první baronet z Chipping Wycombe, GCB, OBE, AFC , ve Velké Británii byl během války známý též jako “Bomber” Harris či “Butcher”, velitel Bomber Command Royal Air Force od 22. února 1942 do 14. září 1945 .

Antonín Horák

Své dětství prožil v obci Spytihněv na Zlínsku. Často pomáhal při polních pracích, kde se poprvé seznámil s historií. Po každoroční orbě rozlehlých lánů nalézal stovky hliněných střepů s různými motivy. Jak tvrdil jeho otec, šlo o pozůstatky prastarého osídlení, která se dodnes nacházejí po celém údolí řeky Moravy a přítoku Dřevnice. Soutok obou řek zřejmě tvořil kdysi významný bod celé oblasti. V posledních 20 letech svého života se Horák intenzivně věnoval původu zvukového písma. Své objevy popsal v knize O Slovanech úplně jinak. Co je však méně známé, na překladech původního „praslovanského“ písma spolupracoval s Ing. Petrem Kovářem. Společně konzultovali a upřesňovali význam jednotlivých znaků. Zejména Petr Kovář pak intenzivně vyhledával a dokumentoval nová místa se znaky původního „praslovanského“ písma. Původních písemných záznamů neolitických „praslovanů“ se zachovalo velké množství po celé zeměkouli. Takových nápisů, pokud byly ryty do keramiky, hlíny a kamene, se zachovaly tisíce ve všech světových kulturách.

Anne Herries

Linda Sole je dcerou učitelky a dámského kadeřníka. V otcově kadeřnictví pracovala od patnácti let až do doby, kdy se vdala. Potom měla na nějaký čas vlastní salon, ale nakonec tuto práci opustila, aby se věnovala psaní a pomohla svému manželovi zaběhnout obchod se starožitnostmi. Svoji první knihu vydala v roce 1979 pod pseudonymem Lynn Granvilleová a nebylo to pro nakladatelství Harlequin. Úspěch její první romance se však dostavil brzy poté - v roce 1981. V současné době má za sebou 12 převážně historických romancí, ale píše i pro jiná nakladatelství pod vlastním jménem Linda Soleová. Psaní bylo odjakživa jejím snem a je tedy ráda, že se jí tak dokonale splnil.

Anna Hessová

Anna Hessová se narodila s příjmením Loskotová. Vystudovala střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou. Výtvarnictví se ale poté věnovala pouze krátce. Pracovala v administrativě, k umění se vrátila jako spisovatelka. Nejprve publikovala časopisecky povídky. V roce 1993 ale přišla změna. To jí vyšla její románová prvotina Návraty. „Jde o autobiografickou prózu o dětství v padesátých letech v malém městě v rodině třídního nepřítele socialismu,“ konstatoval vydavatel knihy z nakladatelství Zvon. Poutavá je i knížka Šest mužů Jindřišky O., kterou nakladatelství Oftis charakterizovalo takto: „Otevřená výpověď stárnoucí ženy Jindřišky, vlastně již důchodkyně, která se nekompromisně vyrovnává se svou minulostí.“ Realismem hýří rovněž poutavé dílko Neposkvrněné početí, pojednávající o padesátých letech 20. století. Z dalších knih - Oidipův návrat, Panny a netvor, Psí Pánbůh

Anna Beata Háblová

Narozena 1983 v Praze. Ing. arch., architektka a urbanistka, též autorka poezie.

Amanda Hocking

Amanda Hocking je americká spisovatelka paranormální romantiky a literatury pro mládež. Hockingová žije v Rochesteru v Minnesotě. Do roku 2010, kdy byla zaměstnaná jako domácí pracovnice, napsala ve svém volném čase 17 románů. V dubnu roku 2010 je začala samovydávat jako e-knihy. V březnu roku 2011 se prodalo více než milion kopií jejích devět knih a získala dva miliony dolarů z jejich prodeje. Na začátku roku 2011 měla Hockingová v průměru 9 000 prodaných knih každý den. Její publikované knihy se skládají z My Blood Approves, upíří romantická série, Trylle Trilogy, urban fantastická série pojednávající o dospívající dívce a zombie románu Hollowland. V březnu téhož roku podepsala s vydavatelstvím St. Martin's Press smlouvu na čtyři knihy v ceně dvou milionů dolarů. To se týkalo její nové YA paranormální série s názvem Watersong. První kniha s názvem Probudit byla vydána v srpnu 2012. Všechny tři knihy trilogie Trylle Trilogy, které dříve samovydala, byly taktéž prodány St. Martin's Press. V roce 2015 Hockingová oznámila, že se St. Martin's Press podepsala prodejní práva na další tři knihy. Jednu samostatnou knihu a duologii. Samostatná kniha Freeks, která pojednává o cirkusu v 80. letech, byla publikována v lednu roku 2017, zatímco duologie, která bude pojednávat o severské mytologii a valkýrách, bude teprve vydána. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Amanda Hocking na anglické Wikipedii.

Alois Hlavička

Narozen 10.7.1911 v Rozkoši u Nymburka. Docent metodiky fyziky, literatura z oboru.

Alois Hajn

Alois Hajn byl český novinář, publicista, překladatel a politik; bratr novináře, politika a nakladatele Antonína Hajna . Vystudoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou. Studoval filozofii na české univerzitě v Praze a na univerzitě ve Vídni, studia však nedokončil. Byl jedním z vůdců pokrokářského hnutí. V roce 1896 vystoupil z katolické církve. V období 1894–97 vydával časopisy Lid a Ruch, 1897–1914 a 1919–1920 časopis Osvěta lidu . V letech 1897–1903 byl členem vedení radikálně pokrokové strany, roku 1903 se s ní pro svůj kritický postoj k nacionalismu a důraz na sociální otázku rozešel. V letech 1903–1905 byl předsedou Občanského klubu pro Pardubicko a Chrudimsko, který v roce 1905 převedl do Masarykovy realistické strany. Za první světové války organizoval domácí odboj ve východních Čechách . Po likvidaci realistické strany vstoupil v roce 1919 do sociálně demokratické strany, jejímž členem zůstal až do roku 1948. Od roku 1921 do penzionování v roce 1938 měl na starosti tiskovou službu ministerstva zahraničních věcí a redigoval revui Zahraniční politika. Je autorem několika publikací: Proces s tzv. Omladinou , České strany politické , Novomalthusianism , Odluka církve od státu aj. V knize Život novinářův uveřejnil vzpomínky na Solnici a gymnazijní studia v Rychnově nad Kněžnou.