Výpis všech autorů

Otakar Hons

Narozen 1947. Český amatérský jachtař, lodní kapitán. Ve spolupráci s manželkou napsal cestopisnou knihu, též autor doprovodných fotografií.

Oskar Ferdinand Heyd

Narozen 1.8.1892 v Praze, zemřel 26.11.1966 tamtéž. JUDr., profesor obchodní akademie, literatura a učebnice z oboru obchodních nauk a korespondence.

Ondřej Hník

Narozen 1977. Bohemista, básník, autor dětské literatury.

Olga Havlová

Narozena 11.7.1933 v Praze, zemřela 27.1.1996 tamtéž. Veřejná činitelka, spolupráce na vydávání edice Expedice.

Miroslav Houra

Miroslav Houra byl český ilustrátor, pedagog, grafik, malíř, typograf a kurátor. V letech 1948-1952 studoval na Vyšší škole uměleckého průmyslu v Praze , v roce 1955 absolvoval Pedagogickou fakultu UK v Praze . Základ Hourovy tvorby tvoří grafika, zejména dřevořez a linoryt. Jeho tvorba dále zahrnuje malbu, kresbu, monumentální realizace pro architekturu , ilustraci, publicistiku. Na sever Čech přišel v roce 1955 jako učitel na umístěnku. Přednášel na pedagogické fakultě v Ústí nad Labem. Vytvořil největší mozaiku v Evropě - je umístěna na magistrátu v Ústí nad Labem, dokončena byla v roce 1985. Roku 1967 se stal členem SČUG Hollar, byl členem skupiny Objekt, 1977 členem SČVU, spolku exlibristů v Lublani, získal čestná uznání SSPE. Od 60. let získal za grafiku a ilustraci asi 20 cen. Včetně v roce 1983 titul zasloužilého umělce a v roce 1987 státní cenu Klementa Gottwalda. Tvorbou Miroslava Houry prostupuje motiv činorodého člověka s jeho elementárními vazbami k rodině, domovu, práci i k přírodě. Jeho osobitý, vyrovnaný a úsporný projev je založen na kresbě jejíž sklon k monumentalitě, k lapidárním zkratkám a symbolům prozrazuje úsilí o maximální sdělnost obsahu.

Miroslav Homola

Miroslav Hladký

Narodil se v roce 1919 v Praze.Absolvoval filosofickou fakultu Karlovy university . V roce 1945 byl spoluzakladatelem Mladé fronty , kde se stal odpovědným redaktorem a vedl sportovní rubriku. Od roku 1956 pracoval v televizi jako režisér přímých přenosů. V roce 1961 začal přednášet na novinářské fakultě KU a později se stal vedoucím katedry publicistiky.

Miroslav Hák

Miroslav Hák byl významným meziválečným českým fotografem. Byl členem sdružení umělců Skupiny 42. Byl jednou z nejvýraznějších postav v dějinách české moderní fotografie a zařadil se mezi plodné a nikdy plně uznané a poznané osobnosti v oblasti umění. Studoval u svého otce, fotografa Františka Háka. Mezi lety 1925 a 1931 pracoval jako fotograf v Praze a v Bratislavě. Od svých 20 let aktivně obesílal různé soutěže a umělecké salóny. Jako neznámý autor byl oceněn na Mezinárodní výstavě fotografií v Praze v roce 1936; jeho snímky vzbudily pozornost a okamžitě ho přiřadily k významným osobnostem české avantgardy. Vystavoval společně s takovými autory jako byli John Heartfield, Man Ray, László Moholy-Nagy, Brett Weston či Alexandr Rodčenko. Od roku 1937 pracoval jako fotograf pro divadlo E. F. Buriana . Od roku 1940 pracoval ve filmovém průmyslu. V letech 1942–1944 působil v obrazové redakci Věstníku fotografů. Spoluzaložil Skupinu 42, která spojovala české avantgardní fotografy. O rok později vyšly jeho snímky v portfoliu Moderní česká fotografie. Koncem války převzal po otci fotografickou živnost v Nové Pace. Od roku 1954 působil jako fotograf v Ústavu teorie a dějin umění Československé akademie věd. K dominantním motivům jeho fotografií patřilo divadlo, akty a lyrické snímky.

Miloslav Havlíček

Prof. Ing. Miloslav Havlíček, DrSc., je český matematik, fyzik a pedagog. Po studiu studijního programu technická fyzika a oboru teoretická fyzika na Fakultě technické a jaderné fyziky ČVUT v Praze , kde obdržel titul Ing., absolvoval postgraduální studium na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy , obor fyzika-matematika, za nějž získal titul CSc. O deset let později získal za výzkum v oboru fyzika a matematika v laboratoři teoretické fyziky SÚJV Dubna titul DrSc. V roce 1990 habilitoval a získal titul Doc. v oboru matematická fyzika, o tři roky později byl jmenován prezidentem ČR na profesora a obdržel titul Prof. .

Miloš Hájek

Miloš Hájek byl český historik, levicový intelektuál, příslušník československého odboje za druhé světové války a mluvčí Charty 77. Narodil se do rodiny, jejíž národně-socialistické smýšlení předurčilo utváření jeho občanského postoje. Pod dojmem událostí přelomu 30. a 40. let vstoupil do Komunistické strany, v jejímž rámci se angažoval v odbojovém hnutí. V důsledku svých aktivit v organizaci Přehledy byl zatčen gestapem a odsouzen k trestu smrti. Tomu nakonec unikl díky květnovému povstání. Po válce se angažoval jako přesvědčený komunista, jehož ideologická východiska i občanské postoje v průběhu let procházely evolucí, jejíž osou ovšem vždy bylo úsilí o nalezení optimální ideové formy uspořádání společnosti, již nakonec shledal v demokratickém socialismu. Jeho první manželka, Alena rozená Divišová, přítelkyně z dob odboje, byla historička českého levicového a židovského odboje. Narodili se jim dva synové, jedna vnučka, Anna Hájková, je také historička na britské University of Warwick. Přes politické uvolnění v 60. letech byl pro své revizionistické postoje vyhozen z Vysoké školy politické, odkud následně přešel nejprve do Historického ústavu ČSAV, později do Ústavu dějin socialismu. Ve dnech srpnové invaze do Československa byl jedním z organizátorů vysočanského sjezdu KSČ. Po nástupu normalizace se stal aktivním členem pražského disentu, publikoval v samizdatu, se svou partnerkou Hanou Mejdrovou vydávali periodikum Historické studie, věnované otázkám moderních dějin, a ve svém bytě pořádali setkání předních intelektuálů. Stal se signatářem Charty 77 a v roce 1988 byl jejím mluvčím . V 80. letech rovněž předsedal Klubu Obroda, usilujícímu o naplnění odkazu pražského jara, který se po revoluci integroval do ČSSD. Členem této strany se stal Hájek v roce 1991 a v následujících letech se významně podílel na přípravě odborných materiálů ...

Milena Honzíková

Milena Honzíková, rodným jménem Milena Bláhová byla česká partyzánka, spisovatelka, literární historička, kulturní publicistka, dramaturgyně, překladatelka, scenáristka a vysokoškolská pedagožka. Byla také manželkou překladatele a literárního historika Jiřího Honzíka. Studovala na jihlavském gymnáziu, její středoškolské studium přerušila druhá světová válka, během níž byla v letech 1941 až 1942 nacisty vězněna. Po propuštění působila až do konce války v partyzánské skupině. Střední školu dokončila maturitou v roce 1945. Poté následovala studia na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kde v roce 1949 obhájila doktorát filosofie. Profesně působila na akademické půdě a dramaturgicky se podílela na divadelní a filmové tvorbě. Mezi roky 1948 a 1970 byla členkou KSČ, do 60. let působila v nižších stranických funkcích a pracovala v podpůrném aparátu státní moci. Později byla ze strany vyškrtnuta, došlo k zamítnutí její habilitace a nucenému odchodu z Filozofické fakulty UK. Dětství prožila v Jihlavě. Její otec byl lékař, přední činovník Československé obce sokolské a pozdější politik Československé sociální demokracie František Bláha . Matka Františka Bláhová, rozená Chmelová byla absolventkou obchodní školy, cvičitelka Sokola v Jihlavě a později rozhodčí a zapisovatelka v oddílech sportovní gymnastiky. Milena Honzíková v letech 1931-1936 navštěvovala obecnou školu v Jihlavě, po které tamtéž studovala reformní reálné gymnázium. Po uzavření gymnázia v roce 1941 odešla do Prahy k rodině sestřenice svého otce. Studovala tu francouzštinu, angličtinu a němčinu. V té době byl její otec za svoji činnost vězněn v koncentračním táboře Dachau. Na jaře 1942 byla v Praze po udání zatčena gestapem i ona. Byla propuštěna, ale při heydrichiádě ji opět zatkli a do konce roku 1942 věznili v Táboře. Po zotavení byla Milena Honzíková nasazena do jihlavské výtopny, kde prostřednictvím dvou železničářů získala k...

Milan J Hamerský

Narodil se 1973 v Brně. Publikuje v oboru politologie.

Milada Hudcová

Narozena 2. 4. 1952 ve Znojmě. RNDr., matematička, pedagožka, autorka učebnic matematiky pro střední školy.

Michihiko Hachiya

Japonský lékař, autor vzpomínek na svržení atomové bomby na Hirošimu.

Michael Harris

Mary Hoffman

Britská literární kritička a teoretička dětské literatury a autorka úspěšných knížek pro děti. Je také editorkou Armadilla, časopisu o dětské literatuře. Užívá několik pseudonymů.

Martin Hilský

Martin Hilský je profesor emeritus anglické literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, překladatel z angličtiny, shakespearolog a manžel české překladatelky Kateřiny Hilské. K řadě knih napsal předmluvy nebo doslovy. V roce 2001 byl za zásluhy o šíření anglické literatury v Česku jmenován čestným členem Řádu britského impéria. 28. října 2011 jej prezident republiky Václav Klaus vyznamenal Medailí Za zásluhy o stát v oblasti kultury a školství. Den předtím obdržel z rukou ministra kultury Státní cenu za překladatelské dílo. V roce 2015 získal hlavní Národní cenu projektu Česká hlava za překlad kompletního díla Williama Shakespeara do češtiny. Narodil se v Praze roku 1943 do rodiny architekta Václava Hilského a japanoložky Vlasty Hilské, která původně vystudovala anglistiku. Jejím prvním manželem byl sinolog Jaroslav Průšek. Má o pět let mladší sestru Kristinu, která se v roce 1973 provdala za Angličana a od roku 1974 žije v Birminghamu ve Spojeném království. Je ženatý s překladatelkou Kateřinou Hilskou. Mají spolu syny Kryštofa a Ondřeje a dceru Veroniku. Již od dětství měl vztah k anglickému jazyku, kdy navštěvoval anglickou školku a v útlém věku začal číst anglické knihy v originále. Roku 1960 maturoval na gymnáziu, poté pokračoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy studiem kombinace oborů anglický jazyk–čeština. V průběhu studia opustil češtinu a přešel na hispanistiku, kterou absolvoval v roce 1966, o rok dříve zakončil anglistiku . Od druhého ročníku vysokoškolského studia tlumočil pro ministerstvo kultury. Po promoci nastoupil na katedru anglistiky FF UK. V květnu roku 1968 vyhrál konkurz na roční doktorandské studium na Oxfordské univerzitě, v pozici mladšího vědeckého pracovníka v Linacre College. Po srpnu 1968 roční stáž uskutečnil. Po návratu z Oxfordu se vrátil na pracoviště FF UK,...

Martin Harák

Autor prací z historie a současnosti veřejné dopravy.

Marie Hermanson

Švédská spisovatelka Marie Hermanson přišla na svět roku 1956 v Göteborgu. Oba její rodiče byli učitelé a kromě ní měli ještě další tři děti. Vystudovala žurnalistiku a později, když se dostala na göteborskou univerzitu, zahájila studium literatury a sociologie. Ještě na škole si přivydělávala jako ošetřovatelka v psychiatrické léčebně, zatímco po úspěšném završení studia nastoupila jako novinářka v denním tisku. Roku 1986 vydala svoji první knihu, sbírku povídek, a po ní dva romány . Dnes stále ještě bydlí v Göteborgu, ale už se svou vlastní rodinou, je vdaná a má syna a dceru.

Marie Havelková

Česká autorka kuchařek a dívčích románů. Kuchařské receptáře. Marie Havelková je pseudonym. Vlastním jménem Marie Šimáčková.

Marcela Holanová

Lukáš Hejlík

Lukáš Hejlík je český divadelní a filmový herec, autor projektu scénického čtení Listování, je znám z televizního seriálu Ordinace v růžové zahradě 2. Po absolvování Obchodní akademie v Lounech v roce 2002 úspěšně dokončil studium na Vyšší odborné herecké škole v Michli. Poté získal angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Za dva roky přesídlil do Městského divadla Brno, kde má stálé angažmá dodnes. V televizi se nejvíce proslavil rolí Tomáše Meduny v seriálu Ošklivka Katka. Zahrál si i v seriálu televize HBO Terapie. V seriálu Ordinace v růžové zahradě hrál roli MUDr. Jáchyma Kaliny. Lukáš je také autorem projektu scénického čtení Listování, se kterým jezdí po celé České republice. Se svou bývalou manželkou, slovenskou herečkou Veronikou Senciovou má dceru Kláru. V roce 2015 se podruhé oženil, a to s českou modelkou Veronikou Fašínovou, se kterou má syna Vojtěcha. Jak sám Lukáš říká, jeho vysněnou rolí je zahrát si ve filmu o rodině Baťů jednoho z bratrů. V roce 2015 se stal jednou z tváří Jsme v tom společně, kampaně iniciativy HateFree Culture.

Louis Hémon

Francouzský prozaik a sportovní reportér.

Lenka Hašková

Lenka Hašková je česká novinářka, spisovatelka a autorka televizních her. Její díla jsou převážně oslavou socialismu.

Ladislav Horák

Ladislav Horák je český akordeonista a pedagog. Absolvoval Pražskou konzervatoř a Západočeskou universitu . Během studií se stal vítězem a laureátem mnoha soutěží . Koncertuje sólově, v komorních souborech i za doprovodu orchestrů. Je propagátorem a prvním interpretem skladeb jak soudobých českých a zahraničních autorů, tak i kompozicí slavného argentinského skladatele Astora Piazzolly. Založil česko-německý festival Nová hudba na druhou. Pedagogicky je činný od roku 1992 na Pražské konzervatoři , kterou provedl oslavami dvoustého výročí založení, světového výročí UNESCO.

Ladislav Havránek

Narozen 24. 12. 1884 v Dubečnu, zemřel 17. 9. 1961 ve Velkých Všelisech u Mladé Boleslavi. Učitel, pracovník v oboru estetické výchovy mládeže, spoluautor literatury pro děti a prací pro vyučování kreslení.

L. S Hilton

L.S. Hilton vyrástla v Anglicku, žila tiež v New Yourku, Paríži a Miláne. Po promócii v Oxforde študovala históriu v Paríži a Florencii. Pracovala ako žurnalistka, umelecká kritička. V súčasnosti pôsobí v Londýne.

Květuše Hyršlová

Narozena 4.7.1929 v Praze. PhDr., DrSc., literádní vědkyně a kritička, práce o současném německém písmenictví, překlady z němčiny.

Kristina Hlaváčková

Kristína Hlaváčková se narodila v roce 1979 v Praze. Část svého dětství strávila s rodinou v Nigérii. Začala psát velmi brzy, většinou ale "do šuplíku". Na střední škole získala stipendium do USA, kde si našla cestu k jedné životní "lásce" - ke keramice. V současné době spolupracuje jako překladatelka s ČVUT a vrátila se ke studiu na Univerzitě Karlově. V minulosti překládala titulky seriálů pro MTV a texty pro prestižní čínský architektonický časopis. Kniha Dračí oči - Čarodějka je její prvotinou.

Kristan Higgins

Americká spisovateľka Kristan Higgins je označovaná za autorku súčasných romantických bestsellerov, nazývajú ju „majsterkou malomestských romancí“. Na konte má vyše tucta úspešných románov, za ktoré získala viacero ocenení. Jej knihy preložili do vyše dvadsiatich svetových jazykov. Skôr ako začala písať, pôsobila ako tlačový hovorca a v reklame. V súčasnosti sa zúčastňuje na rôznych podujatiach, prednáša v školách, vystupuje na konferenciách spisovateľov či na knižných veľtrhoch. Spolu s manželom a dvoma deťmi žije v rodnom Connecticute. Miluje zvieratá, deti a zákusky.

Kaspar Huche

Autor publikací z oboru zahrádkářství.

Karol Hodinár

Autor publikací z oboru radiotechniky.

Karel Holub

Narozen 28.4.1888 v Rokycanech, zemřel 13.11.1918 ve Světlé pod Ještědem. Pedagog, paleontolog na Rokycansku, spisy a časopisecké stati z oboru paleontologie, zejména o dřívější fauně.

Karel Holešovský

Narozen 1934 ve Vranově u Brna. Historik, pracovník v oboru užitého umění, spis z oboru a uměnovědné stati v časopisech.

Karel Helmich

Narodil se v červenci 1926, zemřel 24. 5. 2010. JUDr., novinář, redaktor Letectví a kosmonautiky, kreslíř a ilustrátor, kresby v publikaci pravidel silniční dopravy.

Karel Havránek

Literatura z oboru dřevařství a truhlářství.

Kamila Hladká

Narozena 1981. Mgr., Ph.D., literární vědkyně, bohemistka, redaktorka nakladatelství Jota, autorka literárněvědných prací, též autorka knihy Ovocné moučníky.

Kachou Hashimoto

Autorka známá též pod pseudonymem Aiko Nagayama nebo Yasumi Nagayama, je mladá japonská ilustrátorka. Krom kariéry asistentky jiným mangaka měla pochopitelně aspiraci prorazit vlastními výtvory. Pro příklad se podílela na tvorbě mangy \"Whistle!\" od autorky Higushi Daisuke. Přestože od počátku své činnosti coby manga autorky dostaly její kratší příběhy prostor se ukázat, skutečný ohlas jí přinesla až série \"Cagaster\", kterou publikovala primárně skrze vlastní webovou stránku jako web komiks. V současné době pracuje na nové sérii nazvané \"Arbos anima\".

Julian Huxley

Biolog.

Jozef Hrušovský

Jozef Hrušovský je slovenský hudební pedagog, etnomuzikolog, hudební skladatel a upravovatel zejména lidových písní a tanců východního Slovenska. Umělecká spolupráce a autorství folklórní hudby amatérských i profesionálních uměleckých těles ,

Józef Hen

Polský prozaik, reportér, scénárista a filmový režisér.

Josephine F. L Hart

Josef Leopold Hrdina

Narozen 23.6.1856 v Kralovicích u Slaného, zemřel 28.2.1933 v Praze. PhDr., fejetonista, lidový povídkář a básník.

Josef Hromas

Narozen 24. 1. 1935 v Malé Chuchli, zemřel 12. 6. 2012. Prof., Ing., CSc., profesor myslivosti lesnické a dřevařské fakulty, práce z oboru.

Josef Hrbata

Josef Hrbata byl český římskokatolický kněz působící v zahraničí, náboženský spisovatel, exercitátor a papežský kaplan. Narodil se na habrůvecké četnické stanici. V mládí vystudoval klasické gymnázium v Brně. V letech 1942 až 1945 byl totálně nasazen v kuřimské továrně Klöckner, kde se vyráběly letecké motory. Po skončení druhé světové války vstoupil do brněnského kněžského semináře a zakrátko byl poslán studovat do Říma, kde také 21. února 1948 přijal kněžské svěcení. Od května 1948 do října 1949 působil v Petrovicích u Moravského Krumlova jako kaplan, později pak v brněnské farnosti u kostela Neposkvrněného početí Panny Marie a současně jako druhý sekretář biskupa Karla Skoupého. Po jeho internaci v roce 1950 byl Josef Hrbata zatčen, obviněn ze špionáže pro Vatikán a vězněn nejprve v policejní budově na rohu Orlí a Novobranské ulice v Brně a poté postupně ve valdické, ruzyňské a pankrácké věznici. Když byl po deseti měsících propuštěn na svobodu, stal se kaplanem v Brně-Husovicích, kde jej stále sledovala Státní bezpečnost. Zanedlouho poté se dozvěděl, že má být opět zatčen, a proto se rozhodl emigrovat. Koncem roku 1950 spolu s Bohuslavem Burianem přeplaval Moravu u Malacek a druhý den odjel vlakem do Vídně, odkud se dostal do Tyrolska. Přestože nejprve uvažoval o tom, že bude působit jako misionář v Jižní Americe, nakonec zůstal v innsbrucké diecézi. Tam vypomáhal ve farnosti Tarrenz a v roce 1958 byl ustanoven farářem v Obergurglu, kde navíc od roku 1977 řadu let jako sbormistr vedl tamní mužský pěvecký spolek. Kromě toho přispíval do exulantského časopisu Nový život a na své faře v Ötztalských Alpách umožňoval ozdravné pobyty českým kněžím a řeholníkům. Dne 12. ledna 1989 jej papež Jan Pavel II. jmenoval kaplanem Jeho Svatosti. Roku 2000 odešel Josef Hrbata na trvalý odpočinek, který trávil nejprve v italském Meranu a později v domově pro seniory v rakouském Silzu, kde také ze...

Josef Höller

Narozen 27. 10. 1927 v Braškově u Kladna, zemřel 6. 10. 1985. Novinář, redaktor, publicista v oboru mládežnického hnutí.

Josef Hobzek

Narozen 6.4.1908 v Hradci Králové, zemřel 15.6.1989 tamtéž. JUDr., kulturní historik a vlastivědný pracovník, práce historické a z oboru památkové péče, kustod pozůstalosti Josefa Pekaře a editor jeho spisů.

Josée Hermsen

Nizozemská publicistka v oboru chovu koní. Začala chovat koně během svého pobytu v Malawi v Africe. Dnes má jednoho koně v GarderenVeluwe , v prostředí, které nabízí zejména mnoho možností pro vyjížďky v terénu. Jako jezdkyni ji nejvíce přitahuje rekreační ježdění, ale jako diváka ji můžete potkat na různých jezdeckých soutěžích a show.

John Hart

John Hart se narodil a vyrostl v Severní Karolíně. Nějaký čas pracoval jako advokát, ale potom svou praxi opustil, aby se mohl věnovat psaní Krále lží a práci pro významnou firmu z Wall Street. Účastnil se i nejrůznějších dobrodružných podniků: létal například s vrtulníkem nebo se plavil přes oceán na malých lodích. Nyní píše knihy, což je náročnější, ale bezpečnější. Žije v rodné Severní Karolíně.

John George Hagenbeck

Jiří Hůla

Jiří Hůla je český výtvarník, grafik, publicista, teoretik výtvarného umění a autor vizuální poezie. V letech 1961–1966 absolvoval Univerzitu Palackého v Olomouci. V roce 1983 otevřel se svým bratrem Zdenkem Hůlou v rodinném domě v Kostelci nad Černými lesy Galerii H. V roce 1984 založil Studijní archiv GH, dnes zřejmě největší specializovanou sbírku materiálů o současném českém a slovenském výtvarném umění. Nyní se věnuje zejména práci na informačním systému abART, který byl vyvinut na zpracování dokumentů uložených ve Studijním archivu.

Jiří Honzík

Jiří Honzík byl český literární vědec, rusista, překladatel z ruštiny a básník. Narodil se Košumberku . V letech 1935–1942 navštěvoval reálná gymnázia v České Lípě a ve Vysokém Mýtě. Roku 1942 byl pro podporu mládežnické odbojové skupiny zatčen gestapem a patnáct měsíců vězněn. Po propuštění pracoval do konce druhé světové války jako pomocný dělník. V letech 1945–1950 vystudoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy , kde také dosáhl titulu PhDr. Po skončení základní vojenské služby působil od roku 1953 jako aspirant a poté jako odborný asistent na katedře rusistiky FF UK. V letech 1960–1964 souběžně pracoval v Institutu společenských věd při ÚV KSČ a v kulturní rubrice Rudého práva. Přispíval také do řady do kulturních periodik . Po vyloučení z KSČ roku 1972 musel z FF UK odejít. Bylo mu však umožněno živit se jako překladatel a publicista ve svobodném povolání a pod svým jménem vydával i překlady některých kolegů, kteří nesměli vůbec publikovat. Spolupracoval především s nakladatelstvím Odeon, pro které sestavil řadu antologií a výborů z děl ruských básníků. Věnoval se také psaní vlastní poezie. Do důchodu odešel roku 1982. Po pádu komunistického režimu byl roku 1990 jmenován docentem ruské literatury na FF UK. Také se veřejně exponoval: byl členem výboru Českého literárního fondu, členem výboru Obce překladatelů a také řídil časopis pro ruskou a slovanskou filologii Rossica. Jeho hlavním oborem byla ruská literatura 19. století a ruská poezie. Je autorem a spoluautorem mnoha překladů a odborných přednášek, článků i knih, pořadatelem autorských výborů i antologií. Vlastní básně vydával i pod pseudonymem Martin Zik.

Jiří Hochman

Jiří Hochman - narozen 3. 6. 1926 v Plzni, zemřel 12. 2. 2012 v Palm Coast . Novinář, publicista, redaktor, od roku 1974 v emigraci. V roce 1948 dostudoval obchodní akademii v Praze, v letech 1950–54 redaktor Obrany lidu, 1955–68 redaktor Rudého práva, 1968–69 redaktor Reportéra. Působil také jako zahraniční zpravodaj v různých zemích. Po roce 1969 manuální zaměstnání, v roce 1974 odešel do USA, kde přednášel publicistiku. Autor publicistických knih a cestopisů Zápisky z Berlína , Patria o muerte , Svítání nad Džebely ad. V exilu mu vyšly dva romány parodující poměry a události v komunistickém Československu Kronika místodržení v Čechách a Český happening . Sepsal také vzpomínky Alexandra Dubčeka Naděje umírá poslední .

Jiří Havel

Narozen 24.11.1968 v Brně. Mgr., PhD., pedagog, didaktické materiály o pedagogické praxi a z primární pedagogiky.

Jiří Hanák

Jiří Hanák byl český novinář, signatář Charty 77, nositel Ceny Ferdinanda Peroutky. Působil jako dlouholetý komentátor a sloupkař různých českých novin a dalších periodik. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení školy působil od roku 1967 jako redaktor časopisu Reportér, po dvou letech však v rámci normalizace musel toto místo opustit a živit se jako dělník. V letech 1963 až 1968 byl členem Komunistické strany Československa . V roce 1977 podepsal Chartu 77, od ledna 1988 působil v samizdatových Lidových novinách, v jejichž redakci Lidových novin zůstal i po sametové revoluci v listopadu 1989, a to ve funkci zástupce šéfredaktora. Byl i redaktorem Svobodného slova, stál u počátků časopisu Týden; z příběhů, které v letech 1999–2000 pro časopis psal, sestavil a vydal v roce 2001 knihu Orwellovo století, ilustrující rok po roce průběh a nejdůležitější události 20. století. Později nastoupil jako komentátor do deníku Právo. Od dubna 2016 začal publikovat opět v Lidových novinách, kde měl na starosti sobotní Poslední slovo. V roce 2005 mu byla udělena novinářská Cena Ferdinanda Peroutky. Roku 2016 získal Cenu Opus Vitae „za mistrovství pera, občanskou statečnost a paličatost“. Byl označován za doyena dnešních českých sloupkařů a je považován za mistra politicky aktuálního, historicky poučeného, vtipného krátkého komentáře, vynikajícího krásnou češtinou.

Jindřich Höhm

Prof. PhDr. Jinřich Höhm, CSc., byl předním československým vysokoškolským tělovýchovným pedagogem. Působil 37 let na celouniverzitní katedře tělesné výchovy na Masarykově univerzitě v Brně . Byl zdatný organizátor a výborný pedagog. Ve své badatelské činnosti se zaměřoval na teorii výuky tenisu. Výsledky jeho vědecko-výzkumné činnosti byly využívány v praxi, a to jak ve vrcholové přípravě československých tenisových reprezentantů, tak i pro masový rozvoj sportu a výcvik mládeže.

Jaroslav Hýbl

Jaroslav Hýbl byl profesorem hydraulických strojů a strojního chlazení na Českém vysokém učení technickém v Praze. V akademickém roce 1936–1937 byl jeho rektorem.

Jaroslav Hilbert

Jaroslav Hilbert byl technik, český dramatik a spisovatel. Pocházel ze vzdělané a zámožné měšťanské rodiny v Lounech. Otec JUDr. Petr Pavel Hilbert byl advokát a starosta města. Bratr Kamil byl významný český architekt . V Praze vystudoval nižší reálku, pak německou Vyšší průmyslovou školu v Plzni, kde roku 1889 odmaturoval a pak pokračoval ve studiu na strojní fakultě ČVUT v Praze. Po studiích nastoupil jako inženýr asistent v Českomoravské továrně na stroje v Praze-Libni. Jenže když uspěla jeho první divadelní hra Vina na prknech Národního divadla, zanechal po dvou letech práce v továrně a věnoval se pouze umění. Umožnila mu to finanční podpora rodiny. Od roku 1906 byl divadelním referentem, fejetonistou a redaktorem , psal kritiky do různých časopisů, zejména 30 let do Venkova, také do Zlaté Prahy a Moderní revue a od roku 1906 byl v divadle denně. V roce 1902 se stal spoluzakladatelem Kruhu českých spisovatelů a v roce 1919 společně s Hilarem Dramatického svazu. Jeho byl předsedou až do své smrti. Během svých zahraničních cest po Evropě i za československými legiemi napsal mnoho zasvěcených fejetonů a pokračoval v tvorbě pro divadlo a později přidal i několik nepříliš významných románů i povídek, odborných děl. Napsal celkem 22 divadelních her a řada z nich byla ovlivněna tvorbou norského dramatika Henrika Ibsena. Zemřel roku 1936 a byl pohřben v hrobce Slavín na Vyšehradském hřbitově, spolu se svým bratrem Kamilem.

Jarmila Hamplová-Šusterová

Narozena 27.2.1904 v Praze,zemřela 1992. PhDr., středoškolská profesorka, práce z francouzštiny.

Jana Hrabětová

Jana Hrabětová je česká historička, etnografka a od roku 2017 čestná občanka Poděbrad. Vystudovala národopis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze , kde získala titul PhDr. V letech 1963–1982 působila jako samostatný odborný pracovník v Polabském muzeu v Poděbradech, od roku 1983 je vedoucí Polabského národopisného muzea v Přerově nad Labem. Je autorkou článků a odborných publikací zaměřených zejména na národopis a osobnosti středního Polabí.