5761–5820 z 154666 Autoři
Andrew Gross (11)
Andrew Gross se narodil v New Yorku v roce 1952. Vyrůstal na Manhattanu a navštěvoval školu pro chlapce Barnard. Otec a dědeček z matčiny strany byli úspěšní výrobci oděvů. Získal titul v angličtině od Middlebury College v roce 1974. V roce 1979 se v New York City setkal s Lynn, se kterou se o 3 roky později oženil. V roce 1982 získal magisterské vzdělání v oboru obchodní politiky na Columbia University. Žije s manželkou a třemi dětmi v Westchesteru.
Více od autora
Andreas von Rétyi (11)
Andreas von Rétyi se už dvacet let jako nezavislý publicista a známý autor literatury faktu zabývá vědeckými otázkami, přičemž se věnuje zejména brizantním tématům, sleduje tajné vojenské projekty, utajené pochody v řadách mocenské elity naší planety a v neposlední ředě rozpory v klíčových událostech světových dějin. Má na svém kontě již řadu bestsellerů. Jeho práce byla oceněná mimo jiné v publikaci Who´s Who in the World, jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků.
Více od autora
Anders Roslund (13)
Anders Roslund je švédský spisovatel a novinář. On je zakladatel a bývalý šéf Kulturnyheterna na SVT, Švédsko je národní televizní vysílání. Po mnoho let působil jako novinář - se specializací na trestní a sociální problémy - a jako editor-in-šéf na vztah a Aktuellt, dvě hlavní zpravodajských pořadů, a SVT. Roslund pravidelně spolupracuje s Borge Hellström , a spolu oni tvoří psaní duo Roslund a Hellströmem.
Více od autora
Alexander J Bělohlávek (22)
Narozen 14. 4. 1968 v Ostravě. Profesor na Vysoké škole báňské - Technické univerzitě Ostrava, soudní tlumočník z německého jazyka. Publikuje na téma mezinárodního, především ekonomického práva v několika jazycích.
Více od autora
Alex Aster (16)
Více od autora
Aleksander Krawczuk (4)
Aleksander Krawczuk je polský historik, esejista, politik a vysokoškolský pedagog, profesor humanitních věd, bývalý ministr kultury a poslanec polského Sejmu. V době druhé světové války byl vojákem Armie Krajowé, ozbrojené odbojové organizace v Polsku. V roce 1949 úspěšně ukončil studia filozofie a dějin na Jagelonské univerzitě a následně se zde věnoval vědecké práci na katedře starověkých dějin. V ce 1985 získal titul profesora. V letech 1986–1989 zastával funkci ministra kultury ve vládě Zbigniewa Messnera a ve vládě Mieczysława Rakowského a byl také členem Národního výboru Grunwald, instituce založené na podporu Polské armády s památnou bitvou u Grunwaldu v jeho názvu. Od roku 1991 do roku 1997 byl po dvě funkční období poslancem polského parlamentu za Svaz demokratické levice . Jeho srdeční záležitostí se stala dávná historie, zaobírající se otázkami týkajícími se starověku. On sám se snaží toto historické období také popularizovat, což dokládá například dokumentární seriál Antyczny świat profesora Krawczuka . Publikoval také řadu knih, mnohé z nich pak byly později přeloženy do vícero jazyků. V roce 1997 mu polský prezident Aleksander Kwaśniewski za jeho význačný přínos národní kultuře, udělil státní vyznamenání Řád Polonia Restituta. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aleksander Krawczuk na polské Wikipedii.
Více od autora
Albrecht Dürer (11)
Albrecht Dürer byl německý malíř, grafik a teoretik umění evropského formátu. Do jeho díla patří více než 1100 kreseb, 34 akvarelů, 108 mědirytů a leptů, kolem 246 dřevořezů a 188 maleb. K tomuto souboru se ještě dnes přidávají nově objevené položky: 8. června 2005 uvedl tisk, že velké okno z barevného skla v kostele Sv. Jakuba ve Straubingu, na němž je zobrazen Mojžíš přijímající desky zákona, vzniklo podle Dürerova návrhu. Dürer byl mistrem nejvyššího řádu, jako nikdo jiný sklenul oblouk od středověku k renesanci. Byl prvním německým umělcem, který psal o svém životě, jako první zacházel s autoportrétem jako se samostatným žánrem, akvarel a tisk přivedl již v raném stádiu k umělecké a technologické dokonalosti, jako první v Německu kreslil akty podle živých modelů a jako první podpořil své praktické dílo umělecko-teoretickými pojednáními. Ve srovnání s ním obstojí Leonardo da Vinci – ovšem Dürer své výsledky prezentoval podstatně systematičtěji než Leonardo. V roce 1525 vydal v Norimberku první knihu o matematice pro dospělé v němčině Uvedení do měřictví a roku 1527 Nauku o opevňování. Tyto dvě teoretické práce patří spolu s posmrtně vydanými Čtyřmi knihami o proporci , na nichž pracoval dvacet let, k důležitým pojednáním z oblasti teorie umění. V Německu se o době kolem roku 1500 mluví jako o Dürerově epoše, čímž je jeho jméno spojováno s dobou rozkvětu. Dürerovi předkové pocházeli z Uher. Součástí maďarského města Gyula u rumunské hranice je dříve samostatná obec Ajtós, od níž rodina odvozovala své jméno. Ajtó znamená v Maďarštině "dveře", stejně jako německé "Tür", a "Dürer" tedy znamená "rodák z Ajtós". Dürerův dědeček Anthoni opustil rodinnou tradici chovu koní a pastvy dobytka a stal se v Gyule zlatníkem. Později přijal za svého učně svého syna Albrechta , malířova otce. Poté, co se Dürer starší u svého otce vyučil, odešel na tovaryšský vandr po Evropě, během něhož pobýval ...
Více od autora
Alberto Siliotti (11)
Alberto Sillioti se narodil v roce 1950 ve Veroně. Je autorem literatury faktu a specializuje se na na velké civilizace minulosti. Starověký Egypt studoval po mnoho let a napsal o něm několik knih a mnoho článků, vytvořil řadu dokumentárních filmů a pořádal výstavy.
Více od autora
Abby Jimenez (15)
Americká spisovatelka románů pro ženy. Zakladatelka a majitelka cukrářství a pekařství Nadia Cakes.
Více od autora
A. E Van Vogt (10)
Alfred Elton van Vogt narozený v Kanadě, byl jedním z nejslavnějších autorů Zlatého věku SF. U nás je však větší část jeho díla poměrně neznámá, snad kromě románů Slan a Okřídlený muž a několika povídek uveřejněných v časopise Ikarie. Roku 1995 A. E. van Vogt získal titul Velmistra žánru science fiction. Van Vogt nejvíce proslul jako autor grandiózních kosmických oper s komplikovanými zápletkami a rychlým spádem děje. Jeho díla byla plná odolných protivníků, mimozemských příšer, superhrdinů, galaktických říší a časových paradoxů.
Více od autora
Zofia Kossak (11)
Je považována za jednu z nejvýznamnějších polských spisovatelek 20. století, v oblasti historického románu pak za jednoho z nejlepších autorů vůbec. Její díla byla přeložena do 16 jazyků. Za druhé světové války byla klíčovou osobností polského protinacistického odboje, snažila se spojovat úsilí jeho jednotlivých frakcí a byla hlavní iniciátorkou a organizátorkou jeho pomoci Židům. Založila odbojové organizace Front Odrodzenia Polski, Provizorní radu pro pomoc Židům a Żegotu. Po válce uprchla před komunistickým režimem z Polska, v roce 1957 se vrátila, nicméně její dílo bylo komunisty potlačováno. V roce 1982 obdržela od Jad Vašem posmrtně titul spravedlivá mezi národy.
Více od autora
Zdenko Schmidt (12)
Narozen 1877 v Pardubicích, zemřel 28.1.1959 v Praze. Ing. strojní, profesor střední průmyslové školy, tabulky pro odborné školy.
Více od autora
Zdeněk Pokorný (9)
Narozen 27.2.1947 v Brně,zemřel 5.12.2007 tamtéž. RNDR., CSc., astronom, práce z oboru.
Více od autora
Zdeněk Horský (6)
Zdeněk Horský byl český astronom a historik. Vystudoval filozofii a hudební vědu na filozofické fakultě Karlovy univerzity, ale také astronomii a matematiku na fakultě přírodovědecké. Dále se zabýval studiem historických vědeckých přístrojů. Spojení humanitních a exaktních věd určilo celou jeho další dráhu. Od počátku se soustředil na dějiny vědy a astronomie. Zvláště se obracel k dílu Mikuláše Koperníka a k astronomii „rudolfínské epochy“ v 16. a 17. století, zastoupenou osobnostmi jako Johannes Kepler, Tycho Brahe a Tadeáš Hájek z Hájku. Dále aplikoval archeoastronomický výzkum svým výkladem „makotřaské lokality“ z poloviny 4. tisíciletí př. n. l., vyložil „kosmologickou symboliku“ gotické architektury Karlova mostu v Praze. K cenným výsledkům jeho práce patří rovněž nová datace staroměstského orloje a některé nové atribuce vědeckých přístrojů. Množství dalších prací zůstalo nedokončeno. V roce 1996 byl na jeho počest pojmenován asteroid Zdenekhorský.
Více od autora
Zdeněk Gazur (10)
Narozen 30. 7. 1984. Novinář, redaktor a reportér. Překladatel z angličtiny.
Více od autora
Zbyněk Kovanda (9)
Literárně debutoval povídkou Štika v almanachu Jitro v kraji . Pouze sporadicky přispíval do plzeňské Pravdy. Pro plzeňskou redakci Čs. rozhlasu napsal rozhlasovou hru Kolik vteřin trvají tři roky a v roce 1966 byla v plzeňském divadle uvedena jeho nepublikovaná hra Ostrov pro dva. Roku 1985 připravil katalog výstavy sochaře Aloise Sopra. V době působení v Divadle Alfa začal psát i písňové texty, zhudebněné mj. Bohuslavem Ondráčkem, Jaromírem Vomáčkou, Zdeňkem Lukášem a Lubošem Rožněm. Roku 1979 se stal laureátem Výroční ceny Víta Nejedlého. Na začátku své tvorby se Kovanda pokusil o básnickou sbírku a agitační společenskokritickou rozhlasovou a divadelní hru s detektivní zápletkou, později se věnoval výhradně próze. První povídky byly napsány v poloze nenáročné zábavné četby. Po naivně žertovné parodii na klasický akční kriminální příběh vydal na počátku 70. let drobné humoristické texty napodobující spontánní lidové vypravěčství. Prózy soustředěné v knihách S pánembohem od podlahy aneb Muzikantský dekamerónek a Jak se natahují trpaslíci se vyznačují motivickou rozbíhavostí a fantazijní uvolněností, která spojuje prvky absurdní, tragikomické i bizarně groteskní. – Své přitakání normalizaci autor vyslovil románem Palec na spoušti, zachycujícím dva dny srpna 1968. Vykresluje zde akci stíhacího letce na západní hranici i pronásledování jeho otce, pravověrného komunisty, jenž se podruhé v životě dočká sovětských tanků. Ideologickou tendenčností, zjednodušeným pojetím tématu a vypravěčskými stereotypy jsou prostoupeny také Kovandovy následné práce pro dospělé i mládež. Čerpají především z vojenského a policejního prostředí , přičemž jejich jednoduchou dějovou osnovu autor s oblibou dramatizuje kriminálním motivem záškodnictví. Za opožděnou budovat...
Více od autora
Wolfgang Ott (7)
Spisovatel Wolfgang Ott, narozený roku 1923 v Pforzheimu, byl za Druhé světové války povolán do německého námořnictva, Kriegsmarine. Své bohaté zkušenosti ze služby na moři využil ve svých románech. První román se jmenuje Žraloci a malé ryby a byl poprvé vydán v roce 1956. Několik Ottových děl bylo i zfilmováno.
Více od autora
Will Fowler (8)
Will Fowler pracuje jako novinář a publicista od roku 1972. Soustředí se na operace speciálních jednotek, problematiku přežití v přírodě a dějiny vojenství. V letech 1983-1990 pracoval jako redaktor časopisu Defence britské armády. Je autorem více než 15 knižních titulů, k jeho dílům patří například: Operation Barras: the SAS Rescue Mission, Sierra Leone , SAS: Behind Enemy Lines . Ve válce v Perském zálivu sloužil u britské 7. tankové brigády. Žije v Hampshiru, v Anglii.
Více od autora
Whitesnake (16)
Whitesnake je britská rocková skupina, kterou v roce 1978 založil zpěvák David
Více od autora
Waylon Jennings & Willie Nelson (2)
Waylon Jennings a Willie Nelson jsou dvě ikonické postavy country hudby, které se významně podílely na vzniku hnutí outlaw country v 70. letech 20. století. Waylon Jennings se narodil v roce 1937 v Texasu a svou kariéru začal jako rozhlasový DJ, poté začal vystupovat s Buddy Hollym a nakonec se vydal na sólovou dráhu. Jeho hluboký, zvučný hlas a snaha o hudební nezávislost se staly charakteristickými znaky jeho stylu. Vydal řadu alb a hitů, včetně písní "Luckenbach, Texas" a "Mammas Don't Let Your Babies Grow Up to Be Cowboys".
Více od autora
Wanda Wasiłewska (12)
Wanda Wasilewska, známá také pod ruským jménem Vanda Lvovna Vasilevskaja , byla polská a ukrajinská sovětská romanopiskyně a novinářka a levicová politická aktivistka, která se stala oddanou komunistkou. Uprchla z Polska po německé invazi v září 1939 a usadila se v Sověty okupovaném Lvově a nakonec v Sovětském svazu. Byla zde zakladatelkou Svazu polských vlastenců a hrála důležitou roli při formaci polské 1. pěší divize Tadeusze Kościuszka. Divize byla zárodkem pozdější Polské lidové armády a během druhé světové války bojovala na východní frontě. Wasilewska byla v době války poradkyní Josifa Stalina a její vliv byl důležitý pro zřízení Polského výboru národního osvobození v červenci 1944, a tedy pro vznik Polské lidové republiky. Po válce se nevrátila do Polska, ale usadila se v Kyjevě a postupně se stáhla z veřejného života. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wanda Wasilewska na anglické Wikipedii.
Více od autora
Vlastimil Brodský (7)
Vlastimil Brodský, přáteli a kolegy zvaný Bróďa byl český herec, dlouholetý člen hereckého souboru Divadla na Vinohradech . V době studia na gymnáziu se s ním rodiče přestěhovali ze Slezska do Prahy. V prosinci roku 1939 složil zkoušky do elévského sboru – soukromé herecké školy E. F. Buriana, založené při jeho slavném divadle D40. K pedagogům zde kromě Buriana patřila např. Lola Skrbková a Nina Jirsíková. Původně se tu chtěl zlepšit v tanci , ale Burian si všiml jeho talentu a doporučil mu dráhu hereckou. V sezóně 1939/1940 se začal Brodský objevovat ve sboru v Burianových hrách, prvním samostatným jevištním projevem bylo pak v D41 vystoupení v Zeyerově Staré historii, kde ztvárnil úspěšně několik osob a předmětů, např. muzikanta, nosiče, okno a zámek. Když nacisté v roce 1941 Buriana zatkli a divadlo zavřeli, chvíli ještě setrval ve zde ustanoveném a Františkem Salzerem vedeném Divadle Na Poříčí, třetí scéně Divadla na Vinohradech, později společně s ostatními spolužáky pomohl rozběhnout pololegální divadlo Větrník. Divadlo sídlilo v letech 1941–1944 v Divadélku pro 99 ve výstavní síni U Topičů na Národní třídě, v roce 1944 pak krátce v Ženském klubu v ulici Ve Smečkách. Ve Větrníku byli partnery Brodského například Zdeněk Míka, Zdeněk Řehoř, Stella Zázvorková a konzervatoristé Jaromír Pleskot a Radovan Lukavský. Souběžně s působením ve Větrníku hrál i v Pražském dětském divadle Míly Mellanové. V roce 1944 odešel z Větrníku a založil spolu s několika kolegy Pražské divadelní studio, které se však po nezdařené jedné premiéře rozpadlo. Vrátil se zpět do Větrníku a v květnu 1946 odešel s několika herci do Divadla satiry , kde působil v sezóně 1946–47 a na chvíli se pak ještě vrátil k E. F. Burianovi do divad...
Více od autora
Vlasta Winkelhöferová (8)
Vlasta Winkelhöferová, roz. Vojáčková , japanistka, překladatelka, autorka. Po maturitě na Státním francouzském gymnáziu v Praze v roce 1950 studovala obor japanologie-koreanistika na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Po absolvování roku 1955 působila na této fakultě jako asistentka, později odborná asistentka se zaměřením na moderní japonskou literaturu, moderní jazyk a folklór. Spolu s manželem Janem Winkelhöferem, rovněž japanologem, po dvojím pobytu v Japonsku v šedesátých letech napsala cestopis Sto pohledů na Japonsko , který se dočkal dvou českých reedic a překladů do cizích jazyků . Po vynuceném odchodu z fakulty v době normalizace působila jako profesorka japonštiny na Orientálním oddělení Státní jazykové školy v Praze. Přeložila do češtiny řadu stěžejních děl japonských prozaiků a dramatiků moderní doby . Je spoluautorkou prvních českých dějin japonské kultury Vějíř a meč – Kapitoly z dějin japonské kultury a dějin moderní japonské literatury , spolupracovala na Slovníku spisovatelů Asie a Afriky a jeho anglické verzi . V letech 1982−83 pobývala na půlroční odborné stáži na Univerzitě Waseda a Institutu pro studium národní literatury v Tokiu. V českých, zahraničních a japonských odborných sbornících a periodikách publikovala vědecké a odborné stati, zúčastňovala se aktivně mezinárodních japanologických konferencí a sympozií. Vedle literatury se věnuje studiu japonského folkloru a lidového umění a je autorkou a spoluautorkou několika výstavních scénářů z této oblasti. Během pobytu v Japonsku v letech 1990−96 (jako manželka československého, později českéh...
Více od autora
Vlasta Dvořáková (12)
Narozena 19. 9. 1920 v Praze, zemřela 2005. PhDr., historička výtvarného umění, literatura z oboru.
Více od autora
Vladimíra Havlová (15)
Dietní sestra. Věnuje se edukaci diabetiků, zabývá se problematikou poruch metabolismu a výživy.
Více od autora
Vladimír Pohorecký (14)
Narozen 1946. Publikace o rozhlednách a starých hradech, průvodce.
Více od autora
Vladimír Petřík (14)
Vladimír Petřík je bývalý český fotbalista. V československé lize hrál v sezóně 1969/70 za TJ Gottwaldov. Nastoupil ve 26 ligových utkáních. Gól v lize nedal. Vítěz Českého a Československého poháru 1970.
Více od autora
Vladimír Groh (9)
Vladimír Groh byl český klasický filolog a historik. Působil jako profesor starověkých dějin na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a jako profesor suploval i na Univerzitě Komenského v Bratislavě. V letech 1936 až 1937 zastával pozici děkana Filosofické fakulty Masarykovy univerzity. Za nacistické okupace se zapojil do odbojové organizace Obrana národa. V roce 1941 byl nacisty zatčen a popraven ve věznici gestapa v Kounicových kolejích v Brně. Vladimír Groh byl synem manželů Karla a Jitky Grohových. Narodil se 26. ledna 1895 v Holešově. Vystudoval na gymnáziu v Brně a od roku 1913 žil s matkou v Praze. Mezi roky 1913 až 1919 studoval klasickou filologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Stejný obor pak v letech 1919 až 1920 studoval také na literární fakultě Královské univerzity v Římě. Doktorský titul získal 9. října 1918 na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Profesorský pak na témže místě obdržel 25. března 1921. Po roce 1918 působil osm let jako středoškolský profesor na gymnáziích v Praze. Dne 10. července 1920 se v Praze oženil s Marií Roubalovou , s níž se mu narodil syn Vladimír. Byl členem Královské české společnosti nauk, Matice moravské a Československé obce sokolské. V roce 1931 nastoupil jako řádný profesor starověkých dějin na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Mezi lety 1934 až 1939 pracoval jako suplující profesor i na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Od roku 1936 do roku 1937 byl sedmnáctým děkanem Filosofické fakulty Masarykovy univerzity. Během nacistické okupace se účastnil odboje v rámci odbojové skupiny Obrany národa. Byl zatčen 6. února 1941 a 30. září téhož roku byl brněnským stanným soudem odsouzen za rušení veřejného pořádku a bezpečnosti a za přípravu velezrady k trestu smrti. Vladimír Groh byl v Kounicových kolejích popraven ještě téhož dne a jeho tělo bylo 1. září zpopelněno v brněnském krematoriu. Památku Vladimíra Groha ct...
Více od autora
Vladimír Bejček (10)
doc. Vladimír Bejček je absolvent přírovědecké fakulty Karlovy univerzity. Je nadšencem pro zoologii a ekologii ptáků a savců a strávil značnou část života pracemi v terénu doma i v zahraničí.
Více od autora
Vladimír Bárta (12)
Slovenský fotograf a fotoreportér, kalendáře, průvodce, knihy o Slovensku.
Více od autora
Vladimír Babula (17)
Vladimír Babula byl český redaktor, spisovatel, autor vědecko populárních a vědeckofantastických povídek a románů. Narodil se v rodině s komunistickým přesvědčením. Ve Zlíně vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu a pak se uchytil jako ilustrátor dětských knížek. Krátce poté začala válka a on emigroval v obavě ze zatčení do Švýcarska. Po skončení války se vrátil do Československa a začal pracovat jako redaktor severočeského vydání deníku Mladá fronta. Ze severních Čech se přestěhoval do Prahy a zde nastoupil u stejného nakladatelství jako zemědělský redaktor. Pak nastoupil jako dělník v továrně Tatra, ale v roce 1952 se do redakce vrátil. Začal u Mladého technika, který změnil název na Věda a technika mládeži a pod tímto názvem jej začal jako šéfredaktor řídit. Odtud odešel v roce 1960 do ČTK a nakonec se živil jako samostatný novinář. Zemřel brzy, ve věku 47 let. Měl celkem 3 děti: z prvního manželství syna Dmitrije a dceru Alenu, z druhého manželství syna Tomáše. Vladimír Babula začal nejdříve vytvářet dětská leporela , pak se pustil do SF románů, které otiskoval na pokračování v jím vedeném časopise VTM , poté je vydala Mladá fronta knižně. O několik let později je Babula vydal znovu v poněkud zkrácené verzi pod názvem Oceánem světelných roků. Mimo tyto romány napsal několik sci-fi povídek do časopisu Pionýr. Také jej zlákal SF autor Rudolf Faukner k společnému napsání a vydání knihy vědecko-populární i přes SF název Kdyby přišli Marťané.... V řadě různých časopisů měl otištěny své SF povídky. Všechny tyto práce byly poplatné době vzniku, tedy nadšeně budovatelské.
Více od autora
Vítek Formánek (16)
Narozen 1963 v Bohdanči u Pardubic. Autor publikací o letcích a letectví, rozhovorů s kapelami a článků.
Více od autora
Vilma Partyková (12)
MUDr., anestezioložka a všeobecná lékařka. Otevřeli jste osobní stránky MUDr. Vilmy Partykové, které se opírají o její spolupráci s pacienty, čtenáři jejích knih a článků, posluchači jejích seminářů a přednášek, a s Nakladatelstvím Impuls, které vydává převážně její knihy. MUDr. Vilma Partyková je absolventkou Fakulty všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Po skončení studia pracovala 7 let na klinice, z toho 5 let jako anesteziolog na anesteziologicko-resuscitačním oddělení Fakultní nemocnice na Královských Vinohradech v Praze. Tento obor jí byl vynikající průpravou pro další lékařské působení. Přes 20 let pracovala jako všeobecná a obvodní lékařka. Tři roky pracovala jako vedoucí lékařka polikliniky československého velvyslanectví v Moskvě. Při pobytu v Moskvě absolvovala postgraduální kurz reflexní terapie a akupunktury na Lékařské fakultě Lomonosovovy univerzity. Získala řadu odborných kontaktů a s jejich pomocí se seznámila také teoreticky a prakticky s netradičními léčebnými postupy, jako jsou bezkontaktní masáže, urinoterapie a léčebné hladovění, o nichž u nás odborné publikace patrně neexistují. Vlastní nemoc ji utvrdila v tom, že je potřebné tyto netradiční metody používat a šířit mezi odbornou a laickou veřejnost. Během posledních let sepsala soubor publikací o přírodních léčebných metodách prevence nemocí a léčení nemocí, které se postupně dostaly k desítkám tisíc čtenářů. MUDr. Partyková má rovněž rozsáhlou přednáškovou a konzultační činnost, zejména s využitím internetu. Jako přední odborník se účastnila světových urinoterapeutických kongresů 2003 v Brazílii a 2009 v Mexiku.
Více od autora
Věra Stauchová (12)
Narozena 17.3.1922 v Praze, zemřela 26.7.1971 v Maďarsku. PhDr., romanistka, pracovnice katedry jazyků, učebnice francouzštiny.
Více od autora
Valdaufinka (12)
Český dechový orchestr založený a vedený Adolfem Školkou. Název orchestru je poctou dirigentovi, skladateli a aranžérovi Karlu Valdaufovi.
Více od autora
Vadim Zeland (15)
Vadim Zeland - Вадим Зеланд je ruský autor bestleserové řady knih o transurfingu a životním stylu. Ve svých knihách říká, že věda došla do slepé uličky a její rozvoj nic nepřinesl, kromě technogenní civilizace a znečištění životního prostředí. Technogenní civilizace je koncept, který se jako červená nit vine téměř všemi jeho knihami. Klade v nich zvláštní důraz na vědomou přítomnost, aktivovaný stav „správce“, což znamená „být si jasně vědom toho, kde jsem, co se děje, co dělám a proč“. V knize z roku 2008 o sobě prozradil následující: Je mi 40 let. Do rozpadu SSSR jsem se zabýval výukumem v oblasti kvantové fyziky, potom počítačovými technologiemi a nyní knihami. Žiju v Rusku, národnostní jsem Rus, přesněji tedy čtvrtinový Estonec. Nic dalšího o mně už nemá žádný význam, stejně jako všechno tohle.
Více od autora
Václav Zemek (10)
Narozen 13. 4. 1974 ve Vlašimi. Ing., regionální publicista, autor historických prací o Podblanicku.
Více od autora
Václav Jirásek (5)
Narozen 8.12.1906 v Mělníku, zemřel 8.3.1991 v Praze. RNDr., docent systematické botaniky, práce v oboru.
Více od autora
Ultravox (14)
Ultravox je britská novovlnná skupina, známá především svou tvorbou z konce 70. a 80. let. Skupina vznikla v roce 1974 a původně vystupovala pod názvem Tiger Lily. Ultravox 'Jejich raná tvorba byla ovlivněna punkem a post-punkem, ale jsou uznáváni zejména pro úspěšné začlenění syntezátorové hudby, která se stala charakteristickým znakem žánru new wave. Skupina prošla během své kariéry několika změnami v sestavě, přičemž k nejvýznamnější změně došlo v roce 1979, kdy skupinu opustil frontman John Foxx a nahradil ho Midge Ure.
Více od autora
Tomáš Zahradníček (13)
Tomáš Zahradníček . Během studii historie na FF UK pracoval jako novinář, 1995-2001 v redakci Lidových novin, 2003-2006 byl šéfredaktorem časopisu Dějiny a současnost. Autor knihy Jak vyhrát cizí válku: Češi, Poláci a Ukrajinci 1914-1918 . Vede internetové Muzeum České Sibiře na www.ceskasibir.cz.
Více od autora
Tim Dedopulos (10)
Tim Dedopulos se živí jako autor, editor a tvůrce her. Pracoval pro významné výrobce her včetně firmy Wizards of the Coast a je jedním z nejlepších hráčů Dungeons & Dragons . Napsal obrazovou encyklopedii o čarodějích a kouzelnících Wizards a průvodce karetní hrou Official Magic: The Gathering Deckbuilder´s Guide. Jako spisovatel se kromě fantasy zabývá i celou řadou dalších témat, mytologií počínaje a nadpřirozenými úkazy konče. Ve svém oboru platí za uznávaného odborníka a bývá častým hostem v rozhlasových a televizních pořadech.
Více od autora
Tiffany White (9)
Anna Eberhardt se narodila v St. Louis, Missouri. Její manžel se narodil v Evropě. Její knihy byly přeloženy do mnoha jazyků. Anna píše non-fiction články pro časopisy a navrhuje řadu pohlednic Smart, které se prodávají na národní úrovni. Anna píše také pod názvem Tiffany White.
Více od autora
Theron Q Dumont (15)
Americký právník, obchodník a nakladatel. Autor prací z oboru parapsychologie a okultismu.
Více od autora
Theodor Fontane (12)
Theodor Fontane byl německý romanopisec a básník, čelný představitel německého poetického realismu. Henri Theodore Fontane se narodil 30. prosince 1819 v Neuruppinu jako syn lékárníka hugenotského původu, Louise Henri Fontana. Pro splacení svých hráčských dluhů byl Theodorův otec nucen v roce 1826 lékárnu prodat a krátce nato, v roce 1827, se rodina odstěhovala do Swinemünde. Po krátkém intermezzu na tamější městské škole začal být Theodor Fontane na přání své matky vyučován otcem a soukromými učiteli jisté spřátelené rodiny, což trvalo až do roku 1832. V letech 1832 až 1833 navštěvoval neuruppinské gymnázium a posléze nastoupil na průmyslovou školu Karla Friedricha von Klödena v Berlíně. Roku 1834 se odstěhoval k nevlastnímu bratrovi svého otce, strýčku Augustovi. V roce 1835 se poprvé setkal se svojí budoucí ženou Emilií Rouanet-Kummer. Rok nato odešel z průmyslové školy a začal se učit lékárníkem. Roku 1839 zveřejnil svoji první novelu Geschwisterliebe. Po vyučení v prosinci 1839 získal Fontane na podzim 1840 místo lékárníka v Burgu . Zde také vznikly jeho první básně. Roku 1841 onemocněl tyfem, brzy se však uzdravil u svých rodičů v Letschinu. Poté pracoval jako pomocník lékárníka v Lipsku, Drážďanech a nakonec u svého otce v Letschinu. Roku 1843 byl Bernhardem von Lepel uveden do literárního spolku Tunel nad Sprévou, v němž vytrval až do roku 1865. Od 1. dubna 1844 do 31. března 1845 si odbýval u 2. grenadýrského gardového regimentu císaře Františka vojenskou službu, kam nastoupil jako jednoroční dobrovolník a kterou opustil v poddůstojnické hodnosti kaprála. V této době vyhověl pozvání svého přítele Hermanna Scherze a podnikl svoji první, čtrnáctidenní cestu po Anglii. Po pobytu v lékárně svého otce si našel místo v Berlíně, a to v Polské lékárně doktora Julia Eduarda Schachta. 8. prosince 1845 se zasnoubil se svojí milou Emilií Rouanet-Kummer. V březnu 1847 získal nejvyšší aprobaci a s...
Více od autora
Terezie Pokorná (17)
Terezie Pokorná je česká publicistka, teatroložka a filmová kritička, překladatelka, editorka a šéfredaktorka Revolver Revue, vnučka Bedřicha Fučíka. Po maturitě na gymnáziu pracovala jako uklízečka, pak vystudovala divadelní a filmovou vědu na Filozofické fakultě UK . V osmdesátých letech se zároveň podílela na samizdatových a jiných alternativních aktivitách, v roce 1989 působila především v Nezávislém tiskovém středisku a v Revolver Revue. Od roku 1993 je její šéfredaktorkou, řídí rovněž Edici Revolver Revue. V roce 1995 spoluzaložila s Viktorem Karlíkem a Michaelem Špiritem Kritickou Přílohu Revolver Revue a stala se její šéfredaktorkou. V 90. letech pracovala souběžně také v Kabinetu pro studium českého divadla a, za působení Jana Grossmana, v dramaturgii Divadla Na zábradlí. Jako editorka připravila výbor textů J. Grossmana Analýzy a Sergeje Machonina Šance divadla , ke kterému napsala závěrečnou studii Ideologie a myšlení. Patřila k iniciátorům a autorům koncepce Konference I. M. Jirous – jako historicky první symposium věnované dílu Ivana M. Jirouse, na podzim 2013 v Praze; je editorkou knihy Magorova konference . Z angličtiny přeložila studii Romana Jakobsona Středověké fraškovité mystérium . Kromě Revolver Revue, Kritické Přílohy RR a Bubínku Revolveru publikovala recenze, rozhovory, studie a další texty zejména v Divadelní revue, Literárních a Divadelních novinách a Respektu. Od roku 2009 se účastnila vzniku a následných aktivit iniciativy Za Česko kulturní. Je editorkou a spoluautorkou publikací Edice Revolver Revue:
Více od autora
Tango (8)
Czech rock group from Prague. Formed 1983. Active until 1988. Comeback in 2007. Former members: Miroslav Imrich František Kotva Zdeněk Juračka Jiří „Plech“ Novotný Ota Baláž Jaroslav Vondrák + manager and lyricist Vladimír Mertlík + lyricist Pavel Zeman
Více od autora
Talking Heads (8)
Talking Heads byla americká rocková skupina založená v roce 1975 v New Yorku ve složení David Byrne , Chris Frantz , Tina Weymouth a Jerry Harrison . Skupina vzešla z newyorské punkové scény a rychle vynikla svou jedinečnou směsí punku, art rocku, funku a vlivů world music. Vydali debutové album " Talking Heads : 77", které se setkalo s příznivým ohlasem kritiky a obsahovalo hitový singl "Psycho Killer". Jak se vyvíjeli, jejich hudba byla stále složitější a rozmanitější.
Více od autora