3661–3720 z 145535 Autoři
Edgar Collins (14)
Zdeněk Vojtěch Peukert byl český spisovatel detektivních a dobrodružných knih, většinou publikovaných pod pseudonymy. Pracoval jako novinář a byl také československým reprezentantem a později trenérem v pistolových sportovních disciplínách. Psal detektivní a dobrodružnou literaturu pod mnoha pseudonymy . Pod vlastním jménem psal pohádky, romány a novely pro mládež. V některých svých knihách se vydával pod vlastním jménem za jejich překladatele.
Více od autora
Edgar Cayce (14)
Edgar Cayce byl jasnovidec, léčitel a senzibil. Jeden z životopisců jej nazval Spícím prorokem. Nazýván je i jako otec holistické medicíny, nejvíce a nejlépe zdokumentovaného psychického média 20. století. Zemřel 3. ledna 1945 ve Virginia Beach ve Virginii. Jeho poslední slova zněla: „Jak velice dnešní svět potřebuje Boha!" Více jak 40 let během svého života vstupoval pravidelně do „tranzu“, aby pomáhal lidem s jejich problémy a odpovídal na otázky nejrůznějšího druhu. Poskytnul tak 14 306 zdokumentovaných výkladů, v kterých detailně popisuje fascinující informace o životě Ježíše Krista, Atlantidě, reinkarnacii, astrologii, meditaci, či o původu lidstva. Mimo jiné předpověděl i krach na newyorské burze roku 1929, začátek druhé světové války, rozpad Sovětského svazu, budoucnost medicíny. Jeho pomoc vyhledalo mnoho známých osobností včetně Woodrowa Wilsona, Thomase Edisona, Nikoly Tesly, Merilyn Monroe, matky Ernesta Hemingwaye. Jeho výklady v neposlední řadě odhalují vesmírné zákony a souvislosti a učí tak všechny upřímně hledající, jak se vrátit zpět k Bohu. Hlavní knihy přeložené do českého jazyka jsou Tajemství života a smrti, Tajemství duchovního růstu, Léčivá síla lásky, Hledání Boha, Tajemství lidské duše, Duchovní probuzení, Zázrak jménem meditace, Tajemství záhad, Klíče ke zdraví – Zlatá kniha receptů, Diagnostika karmy, O lásce a manželství, Univerzální vědomí. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Edgar Cayce na anglické Wikipedii.
Více od autora
Dušan Karpatský (7)
Dušan Karpatský byl slavista, přední český překladatel ze slovanských jazyků, především pak ze srbochorvatštiny. Roku 2003 obdržel z rukou Pavla Dostála, ministra kultury ČR, státní cenu za překladatelské dílo. Dle matričního záznamu se narodil původně jako Dušan Rosenzweig, Slovence původem z Užhorodu. Druhou světovou válku prožil v jihočeském Sepekově. Dušanův otec se konce druhé světové války nedožil, zemřel v roce 1940. Jeho příjmení Karpatský zvolila Dušanova matka po druhé světové válce. Po studiu na rakovnickém gymnáziu vystudoval češtinu a srbochorvatštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Svůj v pořadí první překlad z chorvatštiny do češtiny zveřejnil v roce 1958. Jeho publikační činnost zahrnuje překlady více jek stovky knih, sedm divadelních her a jedenáct rozhlasových her. Při udílení ceny Josefa Jungmanna byl v říjnu roku 2016 uveden do překladatelské síně slávy Obce překladatelů. Na zprávu o jeho úmrtí reagovala s velikým ohlasem chorvatská média. Za svůj život přeložil do češtiny velikou řadu významných jihoslovanských autorů, mezi které náleží výběrově kupříkladu Meša Selimović, Marija Jurić Zagorka, Marijan Matković, Ranko Marinković, Slobodan Novak, Ivan Aralica, Ivo Brešan, Pavao Pavličić, Ivo Andrić, Miroslav Krleža, Adin Ljuca, Raymond Rehnicer, Saša Skenderija, Ediba Jaganjace etc. Překládal srbochorvatsky psanou židovskou literaturu a překlady zveřejňoval v Židovské ročence .
Více od autora
Denisa Prošková (14)
Denisa Prošková je novinářka a spisovatelka. V roce 2003 získala s textem Titulovaná blbost cenu v soutěži Evropský fejeton. Na Vysoké škole uměleckoprůmyslové vystudovala obor atelier knižní ilustrace a grafiky. Po narození dětí se shodou okolností a náhod dostala k novinařině. Přestože tento \"přestup\" brala jako \"provizorium\" věnuje se jí do dnes. S odstupem bere tuto zkušenost jako velmi obohacující a pro svůj osobnostní rozvoj důležitou. Přesně podle hesla: věci, které se na začátku mohou jevit jako prohra se ukáží jak výhra a naopak. Když děti odrostly, vrací se zpět k ilustrátorské činnosti a zkušenosti z novinařiny využívá i při samostatné literární tvorbě. Denisa nevypadá jako typická Češka. Její portugalský pradědeček jedné bezbožné noci koncem 19. století svedl svou třináctiletou africkou otrokyni. Vzniklý potomek v dospělosti úspěšně zatloukl otrocký status matky a oženil se s Egypťankou z lepší rodiny. Jejich potomek se shodou neuvěřitelných náhod spojil s Denisinou středoevropskou matku. Ta si ovšem věnem přinesla genetickou infuzi babičky ze švýcarského Lugana.
Více od autora
David Lagercrantz (14)
David Lagercrantz je švédský autor a novinář. Vyrostl v obci Solna, která je součástí stockholmské aglomerace. Studoval filozofii a religionistiku na univerzitě, a následně vystudoval Gothenburgskou školu žurnalistiky. Svou kariéru začal v regionálních novinách Sundsvalls Tidning jako krimi zpravodaj a pokračoval v národním deníku Expressen, kde se zabýval některými z hlavních trestních případů přelomu 80. a 90. let ve Švédsku, zejména vraždy v Åmsele, které se později se staly tématem jeho knihy Änglarna i Åmsele. Je synem publicisty Olofa Lagercrantze a Martiny Ruin a bratrem herečky a diplomatky Mariky Lagercrantze. Je ženatý s Annou Lagercrantzem, s níž má tři děti.
Více od autora
David Deida (11)
David Deida je považován za jednoho z nejpřevratnějších a nejprovokativnějších duchovních učitelů současnosti. Jeho učení a knihy o radikálně praktické spiritualitě hluboce ovlivnily směr našeho duchovního a sexuálního růstu. Jeho knihy byly přeloženy do více než pětadvaceti jazyků a stávají se doporučenou literaturou na univerzitách, workshopech a mužských i ženských skupinách na celém světě. Jako cenný zdroj pro duchovní transformaci a posvátnou sexualitu ho cituje mnoho dalších autorů, od koučů jako Tony Robbins, přes filosofy jako Ken Wilber až po duchovní mluvčí Marianne Williamson.
Více od autora
Dan Simmons (14)
Dan Simmons je americký spisovatel science fiction a hororu známý zejména svým románem Hyperion a jeho pokračováními Pád Hyperionu, Endymion a Vzestup Endymionu. Od konce 90. let napsal také několik mainstreamových a detektivních románů. Roku 1971 dostudoval angličtinu na univerzitě v St. Louis, poté 18 let vyučoval na základních školách, poslední čtyři roky se věnoval zvláště nadaným dětem. Spisovatelem na plný úvazek je od roku 1987, první práce mu byla otištěna 15. února 1982 – v den, kdy se mu narodila dcera Jane. S ní a svou ženou Kathryn žije v Longmontu ve státě Colorado. Neúplný seznam
Více od autora
Dagmar Šottnerová (10)
Narozena 1957. Pedagožka, autorka publikace o lidových tradicích.
Více od autora
Curzio Malaparte (8)
Curzio Malaparte, vlastním jménem Curt Erich Suckert byl italský spisovatel a novinář. Curzio Malaparte se narodil jako Curt Erich Suckert v italském Pratu do smíšené rodiny, jeho otec byl Němec, matka Italka. Svůj pseudonym důmyslně zvolil podle následujícího klíče: Curzio Malaparte . V první světové válce bojoval v Ardenách, roku 1918 získal francouzský Válečný kříž a medaili za chrabrost. Poté se věnoval novinařině, od roku 1921 řídil časopis La Stampa. Literatuře se začal plně věnovat až po roce 1927, za svůj román Technika státního převratu byl italskými úřady vypovězen na ostrov Lipari. Od roku 1922 byl aktivním členem fašistické strany. Za druhé světové války působil jako frontový zpravodaj na Severní a Východní frontě , poté emigroval do Švédska a stal se styčným důstojníkem mezi Spojenci a italským odbojem. Za tuto činnost byl zatčen a převezen do Říma, odkud se mu však podařilo uprchnout do Neapole. Po vstupu americké armády do Itálie působil jako styčný důstojník s americkou armádou. Po skončení války podporoval komunistickou stranu.
Více od autora
Chris Bishop (11)
Publicista a autor mnoha knih o vojenské problematice.Píše i o II.světové válce,vietnamské válce a je odborníkem na jednotky a zbraně SS.
Více od autora
Charlene Sands (16)
Spisovatelka romancí. Vyprávění příběhů bylo vždy nedomyslitelnou součástí života Charlene Sandsové. Vzpomíná si na magické podvečerní okamžiky, kdy jako ještě malá dívenka sedávala vedle otce a prosila ho, aby jí vyprávěl své příběhy. Jeho představivost a smysl pro gradaci příběhu ji nesmírně bavily a také se k nim později vracela. Když pak byla větší, otcovy příběhy a poezii si už četla sama. Otcova tvorba ji inspirovala k tomu, že se sama pustila do psaní. Charlene vždycky milovala dobrodružné romány, ve kterých hrdinové a hrdinky cestují po v nejrůznějších koutech země, překonávají nesčetné překážky, aby nakonec našli cestu k pravé lásce. Takových knih sama přečetla nespočet a seznam jejích oblíbených autorů stále roste. Když konečně sebrala odvahu čelit počítačové technice, pustila se sama do psaní knih. O žánru ani na chvíli nezapochybovala. Už to, že se zamilovala a vdala za svou středoškolskou lásku, jasně ukazuje, že je romantickou autorkou, která věří ve šťastné konce a píše milostné příběhy, které potěší. Charlena začala psát v roce 1995 a první knihu jí publikovali v roce 1998. K dnešnímu dni vydala v nakladatelství Harlequin přes třicet titulů, především v edicích Desire a Historická romance.
Více od autora
Brigitte Blobel (14)
Brigitte Blobel je německá novinářka a spisovatelka. Vyrostla v Hamburku, studoval divadlo a politické vědy a pracoval ve Frankfurtu nad Mohanem jako redaktorka pro The Associated Press. Brigitte Blobel je podruhé vdaná. Má čtyři děti, po dvou z každého manželství. Nyní žije ve svém rodném městě. Kromě své práce nezávislé novinářky a scenáristky, píše knihy pro mládež a dospělé, za které byla již několikrát oceněna. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Brigitte Blobel na německé Wikipedii.
Více od autora
Bohuslav Záborský (14)
Narozen 25.5.1854 v Cerhenicích, zemřel 12.1.1912 v Brandýse nad Labem. Středoškolský profesor, práce v oboru dějin antického Říma, překladatel z latiny, autor popularizační zoologické práce pro děti. Pod vlastním jménem publikoval překlady z latiny a publikace o dějinách antiky, pod pseudonymem popularizační práce z biologie.
Více od autora
Bohuslav Němec (16)
Bohuslav Němec byl československý důstojník v hodnosti nadporučíka a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty. Bohuslav Němec se narodil 2. listopadu v Olomouci rodině železničáře Jana Němce a Marie Němcové, rodina se ale záhy přestěhovala do Přerova, kde vychodil měšťanskou školu. Tamtéž poté vystudoval Obchodní akademii, kde v roce 1932 maturoval. Do roku 1935 pracoval jako obchodní úředník rovněž v Přerově. Byl členem Dělnické tělocvičné jednoty. V roce 1935 byl odveden k vojenské službě, kterou absolvoval u pěšího pluku 40 ve Valašském Meziříčí. Poté nastoupil na Vojenskou akademii v Hranicích a stal se vojákem z povolání. V době německé okupace v březnu 1939 sloužil Bohuslav Němec u 41. pěšího pluku v Čadci. Vrátil se zpět k rodině do Přerova a společně s otcem a bratrem vstoupili do odbojové organizace Obrana národa. Pracoval jako kurýr a zpravodajec mezi protektorátem a Slovenským státem. Již v květnu 1939 došlo k jeho zatčení v Ostravě, byl ale propuštěn a v červenci téhož roku překročil hranice do Polska. V Krakově se přihlásil ke zde vznikající československé vojenské jednotce. Po vypuknutí druhé světové války a porážce Polska spolu s jednotkou ustoupil do Sovětského svazu, kde byl internován. Po napadení SSSR nacistickým Německem se přihlásil do zpravodajsko-sabotážního kurzu vedeného důstojníky československé mise, poté se stal velitelem výsadku S 1/R uskutečněném v noci z 9. na 10. září 1941 u Dřínova. Bohužel byl výsadek rozptýlen a později díky zradě jednoho z členů i pochytán a tak se Bohuslav Němec vydal k rodičům do Přerova. Získal zde síť spolupracovníků, ale fakt, že jej zde hodně lidí znalo, byl nebezpečný. Úkryt v Brodku u Přerova ve vile Jana Skopala pro něj zajistili manželé Jan a Marie Poláchovi, Bohuslav Němec se do něj přemístil 14. září 1941. Jednal s dalšími odbojáři, Rudolf Smutek mu opatřil padělaný průkaz totožnosti a dále s ním úzce spolupraco...
Více od autora
Bohuslav Čepelák (13)
Bohuslav Čepelák, trampskou přezdívkou Irčan byl český novinář, spisovatel, tramp, překladatel z angličtiny a propagátor díla Jaroslava Foglara. Pocházel z rodiny truhláře. Vyučil se knihkupcem a pracoval jako účetní ve Vědeckém knihkupectví v Praze. Ve svých 19 letech začal přispívat do novin a stal se spoluzakladatelem časopisu Tramp, který vycházel do roku 1931. V letech 1930–5 vedl své vlastní nakladatelství „Příležitostné nakladatelství soudobé beletrie v Praze“, vyšly zde však jen čtyři tituly jiných autorů. Později pracoval byl i ředitelem Ústředního studentského knihkupectví. V letech 1937–8 byl šéfem Lucernafilmu a ateliérů A-B. Přezdívku Irčan získal, když se zajímal o boj Irů za samostatnost a svobodu a diskutoval o tom s kamarády. Pod touto přezdívkou psal především do Trampa a později Obrany lidu. Za války se věnoval psaní dobrodružných románů a knih pro děti, příběhům o zvířatech a přírodě. První knihu napsal v roce 1937 a zpočátku psal především kovbojky pro Rozruch a Rodokaps. Za celý svůj život napsal přes 70 knih. Při psaní používal desítky různých pseudonymů, mj. Pavel Soldán, Tim O´Brien, J. O. Henry, J. B. Smith, W. Forest a další. Spolu s R. Madranem-Vodičkou byl spoluautorem scénáře pro film Svátek věřitelů . Po válce se stal ředitelem propagace Českého státního filmu . Od roku 1952 byl redaktorem časopisů, vydávaných Svazarmem a deníku Obrana lidu. V Obraně lidu se mu podařilo vytvořit trampskou rubriku. V časopise Signál prosadil otiskování románu Jaroslava Foglara Kronika Ztracené stopy na pokračování. Je pochován na hřbitově v Kytíně u Mníšku pod Brdy.
Více od autora
Bohumil Nuska (14)
Prozaik, básník, literární historik a kreslíř, absolvent filosoficko-historické fakulty University Karlovy v Praze, doktor filosofie a docent estetiky Bohumil Nuska se narodil 5. listopadu 1932 v Českých Budějovicích. Celoživotně je však spjatý s Libercem, kde dnes žije a vede katedru filosofie na tamější Technické universitě. Po ukončení vysokoškolských studií pracoval jako kunsthistorik v Severočeském muzeu v Liberci. Je autorem řady odborných prací, především s tematikou dějiny knižní kultury; publikuje v odborných časopisech v České republice i v zahraničí
Více od autora
Bohdan Warchal (12)
Bohdan Warchal byl významný slovenský houslista, dirigent a zakladatel Slovenského komorního orchestru. Narodil se 27. ledna 1930 v Orlové v Československu a byl významnou osobností klasické hudební scény. Warchal studoval hru na housle na pražské a později na moskevské konzervatoři. V roce 1960 založil Slovenský komorní orchestr, který si pod jeho vedením rychle získal uznání za svou uměleckou kvalitu.
Více od autora
Blanka Stehlíková (15)
Historička umění, publicistka PhDr. Blanka Stehlíková Csc., se narodila 26. 8. 1933 v Březových Horách jako dcera básníka a malíře Ladislava Stehlíka. Do školy chodila v Myslívi, poté navštěvovala Spolkové dívčí gymnázium v Českých Budějovicích a od roku 1945 až do roku 1951 Státní reálné gymnázium Jana Masaryka v Praze. Poté vystudovala Filozofickou fakultu UK v Praze, obor dějiny umění. Diplom kandidáta věd, za disertaci Česká angažovaná grafika 1917 – 1927, jí byl předán v roce 1989. Bohatá je její odborná činnost v oblasti umění 20. století , pracovala také jako vědecká síla v kabinetu pro teorii, kritiku a dokumentaci Svazu čs. výtvarných umělců, dále jako redaktorka Večerní Prahy. V letech 1986 – 1991 byla členkou poroty Nejkrásnější knihy ČSSR. Od roku 1990 je členkou vědecké rady Památníku Terezín. Bohatá je také její kurátorská a publikační činnost. Je také autorka četných novinových a časopiseckých článků. V roce 1986 převzala cenu Svazu českých výtvarných umělců za přínos v oblasti knihy a ilustrace, dvě pamětní medaile Památníku Terezín a v roce 2007 obdržela medaili Václava Hollara. Zaměřuje se na oblast ilustrací dětské knihy, je autorkou několika monografií a mnoha výstav, spolupracovala s kolegy ve Spojených státech amerických, v Německu i v Japonsku
Více od autora
Antonín Šrámek (12)
Antonín Šrámek byl český básník, architekt a spisovatel Narodil se v Moravských Knínicích jako třinácté dítě. Absolvoval průmyslovou školu, zaměstnán jako architekt. Po svých cestách do jižních krajin začal psát, natolik úspěšně, že byl zvolen předsedou Moravského kola spisovatelů. Tuto funkci zastával v podstatě až do své smrti 13. února 1972. Antonín Šrámek, byl poslední předseda Moravského kola spisovatelů, kterému jsou v encyklopedii vydané A. Kuncem r. 1946 za jeho života věnovány dvě strany. Údaje nejsou úplné. Antonín Šrámek žil 78 let mezi 3. lednem 1894 a 13. únorem 1972. Architekt, básník, malíř, romanopisec, slavofil a hlavně milovník čisté české řeči vyšel z Moravských Knínic u Tišnova, ale většinu svého života strávil v Brně. Brněnsko bylo krajem jeho předků, z nichž se mnozí vyznamenali – nejznámějším je rytíř Gabriel Schramm, který byl starostou Brna za třicetileté války. V jeho díle se odráží poetismus, zrcadlí se i v exotických sklonech a dosvědčuje to i jeho pseudonym Frank A. Boston. Nádech expresionismu se odráží v jeho scénách ze života, vitalismus ve zřejmé radosti líčení lidského těla, např. v „Dubrovníku“. Antonín Šrámek začal lyrickými básněmi „Hořící ruce“ a „Křehká kořist“ . Pokračoval pěti dobrodružnými romány pod pseudonymem a povídkou „Vězněni“ . Upozornil na sebe teprve románem z venkovského života “Bukovští“ a exotickou arabeskou „Láska z východu“ . Exotika prolíná i román „Nahajka a klas“ . Rurální prostředí se pak znovu objevuje v románu ze studentského života „Hráči s mládím“ . „Píseň a pluh“ spojuje vesnické prostředí s exotikou. Věnoval svá díla i dětem a mládeži, např. „Chlapec Huška a ti druzí“ , Dědina v květu a „Skřivánci z Velké Nivy“ . Dále i pro všechny věkové kategorie „O nezbedném Hercegovci“ , . Je autorem mnoha historických knih a knih ...
Více od autora
Alice Pantermüller (13)
Alice Pantermüllerová je německá autorka dětských knih. Proslavila se především sérií Lenčiny katastrofy. Alice Pantermüllerová již od dětství psala příběhy, kterými spolu se svou mladší sestrou plnila školní sešity. Tenkrát si ještě ale nebyla jistá, zda by se chtěla stát spíše spisovatelkou nebo raději učitelkou. Po studiu gymnázia ve Flensburgu se rozhodla pokračovat studiem oboru učitelství němčiny, umění a dějin pro základní a střední školy. Po dokončení studia odjela do Skotska pracovat jako pomocná učitelka pro výuku němčiny, kde vyučovala hned na dvou základních školách. Po svém návratu začala přemýšlet o odchodu z učitelské branže a pustila se do studia oboru knihkupec. Od roku 2000 žije se svým mužem a dvěma syny v Dolním Sasku. V závěru roku 2009 se zúčastnila konkurzu vypsaného nakladatelstvím Arena, jednou literární agenturou a mnichovským Merkurem. Konkurz si kladl za cíl najít román jakéhokoliv žánru pro čtenáře od 10 do 14 let. Alice do soutěže přispěla svým příběhem Ostrov dinosaurů, který původně psala pro své dva syny. Její rukopis se ale dokázal mezi dvěma sty příběhy prosadit a konkurz vyhrál. Nakladatelství Arena vydalo rukopis v roce 2001 pod názvem Bendix Brodersen aneb Strašpytlové nezažijí žádná dobrodružství. Alice Pantermüllerová se po tomto úspěchu stala slavnou především díky sérii Lenčiny katastrofy, ve které vypráví prostřednictvím deníku vtipné zážitky desetileté Lenky a její nejlepší kamarádky Xeni. Série je bohatě ilustrována Danielou Kohlovou. Podle série Lenčiny katastrofy se natáčí v Severním Porýní-Vestfálsku a Bavorsku film. Natáčení bude probíhat do začátku listopadu 2018, německá kina uvedou tento film v roce 2019. Natáčení se chopila režisérka Neele Leana Vollmar, která už slavila úspěch se sérii pro mladé diváky s názvem Rico a Oskar, malí detektivové. Film je z produkce Lieblingsfilm a Dagstar Film v koprodukci se Senator Film....
Více od autora
Aleš Opatrný (15)
Mons. doc. Ing. Mgr. Aleš Opatrný, Th.D. , je český katolický kněz, teolog a autor duchovní literatury. Byl vedoucím Pastoračního střediska pražské arcidiecéze , je mimo jiné spoluzakladatelem a členem Společnosti pro studium sekt a nových náboženských směrů a vedoucím katedry pastorálních oborů na KTF UK. Dne 8. září 2011 jej papež Benedikt XVI. jmenoval čestným prelátem Jeho Svatosti. Je stoupencem hnutí katolické charismatické obnovy.
Více od autora
Aleš Novotný (14)
Aleš Novotný se narodil ve Valticích na jižní Moravě. Vystudoval Střední školu pro knihkupce a nakladatelské pracovníky v Brně a později i obor geologie na Masarykově univerzitě. Psaní se věnuje od svých třinácti let a svou první „knihu“ napsal o rok později. Tehdy se jednalo o fantasy příběh pro děti. Dnes má ale v oblibě zejména kriminálky, horory a thrillery. Je velkým fanouškem Gillian Flynnové, Anthonyho Horowitze, R. L. Stina a J. K. Rowlingové. Pamatuj na smrt je jeho debutovým románem pro mládež.
Více od autora
Agnès Martin-Lugand (11)
Agnès Martin-Lugand je francouzská spisovatelka a psycholožka. Narodila se ve francouzském přístavním městečku Saint-Malo. Už od dětství se chtěla stát spisovatelkou, ale osud byl jiný. Stala se dětskou psycholožkou. Šest let pracovala na klinice a po narození syna zůstala v domácnosti. V té době napsala svůj první román Šťastní lidé čtou a pijou kávu , který nejdřív vydala na internetu a mezi literárními bloggery zaznamenal okamžitě úspěch. Krátce poté vyšel v renomovaném francouzském nakladatelství Michel Lafon. Kniha byla přeložena do několika jazyků . V červnu 2014 jí vyšel druhý román Entre mes mains le bonheur se faufile. V srpnu 2015 pak pokračování románu Šťastní lidé čtou a pijou kávu pod názvem Šťastní lidé mají šťastný život . V roce 2016 román Lituji, čekají mě… . V roce 2016 Merci la maîtresse, nouvelle dans 13 à table. V roce 2017 J'ai toujours cette musique dans la tête. Je vdaná, má dvě děti. Podle její první knihy se natáčí i film, na nějž získal práva v roce 2015 americký producent Harvey Weinstein .
Více od autora
Zuzana Koubková (11)
Zuzana Koubková je česká autorka historických románů, jejichž děj se odehrává v období přemyslovského státu. Narodila se 10. května 1973 v Praze, kde žije, často ale pobývá také na chalupě v Louňovicích pod Blaníkem, kde má svoje kořeny.. Vystudovala Českou zemědělskou univerzitu v Praze a je rostlinolékařka. Mezi její zájmy patří historický šerm, a několik let byla členkou historicko-šermířského spolku Záviš. Byl to právě tento koníček, který ji přivedl ke studiu odborných historických pramenů, a posléze i k literárnímu ztvárnění historických událostí a osudu některých osobností českých dějin. Nepovažuje se za spisovatelku, respektive považuje se za spisovatelku pro zábavu, psaní je pro ni jen koníčkem a pracuje ve státní rostlinolékařské správě. Zuzana Koubková se taktéž zúčastnila vědomostní soutěže České televize jménem AZ-kvíz. Má syna Boleslava, který se narodil 21. prosince 2004 v Praze. V roce 2016 se provdala za Ľuboše Bartúška, její občanské příjmení je tedy Bartúšková. Rozhodla se ale své romány nadále vydávat pod svým původním jménem. Zuzana Koubková je autorkou historických románů. Většina z nich se odehrává v době středověkých Čech.
Více od autora
Zdeněk Holoubek (7)
Zdeněk Holoubek je bývalý český fotbalista, obránce. V československé lize hrál za SONP Kladno. Nastoupil ve 113 ligových utkáních.
Více od autora
Zdeněk Helus (10)
Vystudoval obor psychologie na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1961-1989 pracoval jako vědecký pracovník v Československé akademii věd; v jejím Pedagogickém ústavu J.A.Komenského vedl Oddělení pedagogické psychologie. Od roku 1990 působí na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1994-1999 zde vykonával funkci děkana. V současnosti je proděkanem, členem vědecké rady fakulty, předsedou redakční rady časopisu Pedagogika, členem vedení Výzkumného záměru „Učitelská profese v měnících se požadavcích na vzdělávání“. V roce 2008 byl jmenován čestným doktorem Západočeské univerzity v Plzni. V roce 2011 mu byla udělena Medaile 1.stupně Ministra školství, mládeže a tělovýchovy. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Prof. PhDr. Helus Zdeněk, DrSc., dr.h.c. Je odborníkem v oblasti psychologie a pedagogiky. Zabývá se zejména problematikou dítěte, dětství, vlivy současného světa na vývoj dítěte a problematikou vzdělávací, respektive školní úspěšnosti dětí a dospívajících. Zdůrazňuje význam potencialit , motivace, citového prožívání, vývoje schopnosti učit se jak se učit a poznávat jak poznávat a odstraňování vnitřních bloků a bariér . Zabývá se i přípravou učitelů, s důrazem na jejich kompetence zvládat nové úkoly a nároky, které přináší společnost vědění, ale také narůstající problémy související s krizovými jevy ve společnosti. Působí na Univerzitě Karlově v Praze. Je mluvčím asociace děkanů pedagogických fakult. Hlavní knižní publikace z posledních pěti let: · Sociální psychologie pro pedagogy. Praha: Grada 2007 · Dítě v osobnostním pojetí. Praha: Portál 2009. . · Osobnost a její ...
Více od autora
Vladimíra Staňková (11)
Narozena 1987 v Havířově. Bohemistka a literární vědkyně. Redaktorka ve společnosti Knihy Dobrovský. Korektorka, editorka, lektorka češtiny pro cizince. Autorka překladu dětské knihy z italštiny.
Více od autora
Vladimír Preclík (7)
Vladimír Preclík byl český sochař, malíř, řezbář a spisovatel, vysokoškolský pedagog, předseda uměleckého spolku Mánes. Během svého života vytvořil přes 800 soch a napsal dvanáct knih. Na zámku v Bechyni je otevřeno Muzeum Vladimíra Preclíka se stálou expozicí jeho děl. Stálá expozice jeho prací je i v jeho rodném Hradci Králové. V tamější katedrále sv. Ducha je umístěna Preclíkova busta čtvrtého římského papeže sv. Klimenta. Narodil se v Hradci Králové. Studoval na Vyšší škole sochařsko-kamenické v Hořicích a na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, ateliér prof. Josefa Wagnera. Než vstoupil na umělecké školy, učil se řemeslo řezbářské v Hradci Králové. Vystavoval od roku 1958 a uspořádal více než 80 samostatných výstav doma i v cizině. Získal řadu ocenění a uznání. V roce 1967 byl vybrán mezinárodní jury mezi největších 50 sochařů světa. V témž roce byl jeho více než čtyřmetrový dřevěný Strom života vystaven mezi uměleckými díly na světové výstavě EXPO´67 v Montrealu, kde se vedle sebe octla jména Preclík a Picasso. Je zastoupen ve všech krajských galeriích v České republice i ve významných muzeích v zahraničí . Jeho první manželkou byla akademická sochařka a malířka Zdena Fibichová, jejímž dědečkem byl hudební skladatel Zdeněk Fibich. Na svých dalších plastikách pracoval zejména ve svém novém atelieru v Braníku v Praze 4, kde rovněž převážně bydlel až do předčasného úmrtí Zdeny Fibichové. V 60. letech 20. století byl spoluzakladatelem a organizátorem proslulých Mezinárodních sochařských sympozií v Hořicích, obnovených po vnucené normalizační přestávce počátkem 90. let, která přivedla do Čech evropské i světové sochaře. Jako jeden z prvních podepsal v roce 1989 petici kulturních a dal...
Více od autora
Vladimír Bouška (11)
Narozen 11.4.1933 v Horusicích u Veselí n. Lužnicí. RNDr. CSc., asistent katedry mineralogie, geochemie a krystalografie na přírodovědecké fakultě University Karlovy. Založil samostatný studijní obor Geochemie . Pracoval především v oblastech geochemie uhlí, systematické a regionální mineralogie a významně přispěl k poznání přírodních skel, zejména vltavínů. Zasloužil se o popularizaci mineralogie.
Více od autora
Vladimir Birgus (15)
Vladimír Birgus je český fotograf, historik fotografie a vysokoškolský profesor. Dětství prožil v Příboře. Navštěvoval zde základní školu a od deseti let fotografický kroužek pod vedením Rudolfa Jarnoty. Maturoval na gymnáziu v Olomouci-Hejčíně . Vystudoval obor literatura-divadlo-film na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci . Paralelně mimořádně studoval fotografii FAMU v Praze . Od roku 1978 byl asistentem na katedře fotografie na FAMU. Roku 1994 se stal docentem a od roku 1999 profesorem. V letech 1998–2002 vedl Kabinet dějin a teorie fotografie při katedře fotografie na FAMU a od roku 1990 je vedoucím Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Byl členem Pražského domu fotografie . Je členem Rady vysokých škol, Vědecké rady Slezské univerzity v Opavě a Vědecké rady Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Kurátorsky připravil desítky výstav v českých i zahraničních galeriích , byl hlavním kurátorem výstav v Galerii Velryba v Praze, připravuje fotografické výstavy v Galerii Opera v Ostravě a v Kabinetu fotografie Domu umění v Opavě. Byl redaktorem časopisu Imago za Česko, vedoucím redaktorem Listů o fotografii a stálým spolupracovníkem časopisů Ateliér, Fotograf, FOTO, Photonews, European Photography, Kwartalnik Fotografia, Portfolio aj. Vladimír Birgus je profesorem na Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Od začátku 70. let intenzivně fotografuje. Své práce dosud představil na více než šedesáti autorských výstavách ve světě (např. Praha, Brno, Ostrava, Olomouc, Plzeň, Pardubice, Bratislava, Varšava, Poznaň, Vratislav, Krakov, Katovice, Vilnius, Amsterdam, Salzburg, Berlín, Mnichov, Eisenach, Paříž, Tours, Moskva, Kyjev, Zá...
Více od autora
Viktor Kudělka (12)
Autor literárněvědných prací, teatrolog, divadelní a filmový kritik, esejista, publicista, překladatel a editor. Studoval na reálném gymnáziu v Místku a pak 1949–53 na brněnské filozofické fakultě češtinu a ruštinu. 1953 byl nejprve krátce lektorem ruštiny na Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně a téhož roku se stal aspirantem Slovanského ústavu ČSAV v Praze. 963–78 učil externě slovinštinu a srbochorvatštinu na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, 1964– 65 byl na studijním pobytu v Lublani a na filozofické fakultě tamní univerzity učil češtinu a českou literaturu. Po další reorganizaci pracoval od 1971 až po odchod do důchodu v brněnské pobočce Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV. Od 90. let působí jako odborný poradce a externí dramaturg Městského divadla Brno, v posledních letech také jako odborný spolupracovník Slezského divadla v Opavě. Od počátku své publikační činnosti se Kudělka věnoval slovinské literatuře a okrajově i ostatním jihoslovanským literaturám, a to nejen jako badatel , ale také jako překladatel. Více na knihovnicka.net
Více od autora
Viktor Hánek (15)
Novinář, básník a prozaik. Narodil se 24. 2. 1891na Žižkově, kde studoval reálku, pak vysokou školu technickou v Praze. Dva roky byl asistentem na odborné elektrotechnické škole v Praze. Po vojenské službě se stal redaktorem Večera, po deseti letech přešel do redakce Venkova. Jako literát začal otiskovat své básně a povídky ve Světozoru, Zlaté Praze, Rozkvětu, Zvonu a mnoha dalších časopisech a novinách. Vydal na padesát svazků knih próz a básní. Zemřel v Terezíně v roce 1954.
Více od autora
Verena Kast (14)
Verena Kast vystudovala filozofii a psychologii, působí jako analytička ve švýcarském St. Gallenu a přednáší na institutu C. G. Junga v Curychu. Do roku 1998 byla předsedkyní mezinárodní společnosti pro analytickou psychologii. Je autorkou řady knižních titulů.
Více od autora
Věra Faltová (8)
Věra Faltová byla česká malířka a ilustrátorka. Byla známá jako ilustrátorka komiksů pro časopisy Ohníček a Čtyřlístek. a další.
Více od autora
Věnceslava Lužická (19)
Věnceslava Lužická, vlastním jménem Anna Srbová, rozená Kubatová , byla česká vlastenecká spisovatelka a publicistka, autorka řady próz určených především pro dívky s cílem vychovávat vzdělávat je a mravně povznášet. Narodila se 6. prosince 1832 v Hořicích čp. 38 Waclawu Kubatovi zámožnému obchodníkovi a radnímu a Anně Kubatové-Pfleglové. Často uváděný rok jejího narození 1835 je nesprávný. Dle dochované korespondence si však sama v roce svých padesátin nepřála žádné oslavy a zveřejnění správného roku, aby se nestala „terčem vtipů zlých nepřátel“, jak dále píše: „… že jsem se mladší učinila, což věru mou vinou není!“ Vdala se roku 1851 za Antonina Srba nájemce statku v Hořicích a po jeho smrti roku 1867 se s třemi dětmi přestěhovala do Prahy na Nové Město. Zemřela v Praze 4. května 1920 a je pohřbena na Vyšehradském hřbitově v hrobce 15H společně se svým synem Vladimírem Srbem, právníkem a politikem, který byl v letech 1900–1906 starostou Prahy. Její dcera Marie Larra-Srbová byla sólistkou Národního divadla v Praze. Byla členkou celé řady vlasteneckých ženských spolků i Amerického klubu dam. Přispívala svými črtami, povídkami a nekrology do časopisů Květy, Ženské listy , Česká včela, Světozor; redigovala Ženský svět, Tetín a jiné časopisy pro ženy. Vedle literární činnosti se rovněž zabývala reformou výuky ženských ručních prací. V rámci katolického pohledu na rodinný život se zásadním způsobem zasloužila o ženské emancipační hnutí u nás. Poukazovala na rovnoprávnost žen a na jejich schopnost vysokoškolského studia učitelství či medicíny. Často je považována za předchůdkyni tzv. červené knihovny. Autorka se však nesoustřeďovala jen na peripetie zamilovaného příběhu, ale podrobně líčila prostředí...
Více od autora
Věnceslav Černý (12)
Věnceslav Černý byl český malíř, ilustrátor a loutkař. Nejprve studoval na pražské Akademii výtvarných umění u prof. Františka Čermáka a Antonína Lhoty, později i na akademii ve Vídni u prof. Christiana Griepenkerla. Střídavě žil v Praze, v Mladé Boleslavi a v lázních Železnice. Byl ženat, s manželkou Marií, rozenou Jechovou měl syna Aleše a dceru Květuši . Zemřel v nemocnici v Mladé Boleslavi, pohřben byl v Železnici. Téměř výhradně se věnoval ilustraci, jak knižní , tak i časopisecké . Kromě toho se zabýval i historickými, zejména bitevními motivy, v podobě kreseb i velkých olejomaleb. Byl oblíbeným ilustrátorem mnoha pražských nakladatelství , v jejichž vydáních ilustroval zejména knihy Lidije Aleksejevny Čarské, Františka Josefa Čečetky, Aloise Jiráska, Karla Maye a Henryka Sienkiewicze. Vyzdobil rovněž vydání pamětí italského dobrodruha Giacoma Casanovy a v letech 1893 až 1909 ilustroval šestnáct knih Julesa Verna.
Více od autora
van (14)
Více od autora
Valentina Kameníková (12)
Valentina Kameníková byla významná česká klavíristka, známá svou interpretací klasického a romantického repertoáru. Narodila se 17. dubna 1930 v Brně v Československu a svůj hudební talent rozvíjela již od útlého věku. Kameníková studovala na brněnské konzervatoři a později na Akademii múzických umění v Praze. Její kariéra byla poznamenána vystoupeními po celé Evropě, kde si získala uznání pro svou zručnou hru a hluboké porozumění interpretovaným skladbám.
Více od autora
Václav Větvička (6)
Narozen 10.3.1954 v Praze. RNDr., CSc. Přírodovědec, profesor lékařské katedry v Louisville , řadu let pracovníkem Mikrobiologického ústavu ČSAV, zabývá se imunologií a výzkumem rakoviny, autor cestopisu a spoluautor kuchařek.
Více od autora
Václav Sivko (7)
Václav Sivko byl český malíř, grafik, ilustrátor a scénograf. V letech 1942–1943 studoval u profesora Jaroslava Vodrážky na Státní grafické škole v Praze. V roce 1943 studoval rovněž u jevištního výtvarníka, profesora Františka Tröstera na Vysoké škole uměleckoprůmyslová v Praze. V letech 1944–1945 pracoval jako asistent v ateliéru Josefa Sudka. Po válce pracoval jako redaktor v řadě časopisů. V letech 1956–1965 byl výtvarným redaktorem nakladatelství Mladá fronta, v letech 1967–1968 v nakladatelství Albatros. Věnoval se grafice , ilustraci a grafické úpravě knih. Upravil více nez 500 knih. Známé jsou jeho portréty Josefa Sudka či Jana Zrzavého. V roce 1943 se stal členem Umělecké besedy, v roce 1945 pak SČUG Hollar a Skupiny 29. augusta v Bratislavě.
Více od autora
Václav Řezníček (16)
Václav Řezníček , často psán i jako Vácslav Řezníček, byl český spisovatel, novinář, historik, knihovník a ředitel knihovny Národního muzea. Rod Václava Řezníčka pocházel z Krkonošského podhůří. Jeho otec Jan se oženil s Emilií, rozenou Exnerovou z Třebešova, a 7. března 1859 se stal hospodářem na zemědělské usedlosti ve Skaličce. 9. září 1861 se jim narodil syn Václav. První třídu gymnázia vystudoval v roce 1873 na Akademickém gymnáziu v Praze, na konci letních prázdnin roku 1874 pak odjel na studia do Hradce Králové, kde také maturoval. Spolu se svými přáteli Aloisem Jansou, Ladislavem Klumparem, Františkem Puchmajerem, Václavem Šolcem a dalšími založil Řezníček časopis Z jarních luhů jako reakci na zabrání Bosny a Hercegoviny roku 1878 rakousko-uherským vojskem. Sám zde publikoval několik svých povídek a časových fejetonů. Vydávání časopisu bylo však záhy zrušeno, jelikož se jednalo o tištěný a úředně neschválený tajný studentský časopis. Po ukončení gymnázia byl přijat na pražskou univerzitu, kde roku 1881 nastoupil na právnickou fakultu. Později přešel na filozofickou fakultu. Pracoval v literárním odboru Umělecké besedy a roku 1887 byl členem spisovatelského spolku Máj. Dále byl v roce 1885 jmenován starostou studentského Akademického čtenářského spolku. Studia na pražské univerzitě ukončil v roce 1889 doktorátem z historie . V roce 1889 přijel do Ronova nad Sázavou navštívit rodinu Peškových, jejichž dceru Vlastimilu si později vzal za ženu. Tam ho upozornili na staré purkrechtní knihy, uložené u okresního soudu města Přibyslavě. Řezníček si dva svazky vypůjčil a odvezl je do archivu města Prahy, kde v nich pak archiváři Josef Emler a Jaromír Čelakovský nalezli rukopisný text, známý nyní jako Paměti přibyslavské. Přepis textu zveřejnil Řezníč...
Více od autora
Václav Novotný (16)
Patřil ke starší generační vrstvě Gollových žáků, studoval od r. 1887. V roce 1891-1896 byl pomocníkem Václava Vladivoje Tomka v archivních pracích pro Dějepis města Prahy, ve školním roce 1895-1896 suplujícím učitelem na reálném a vyšším gymnasiu v Křemencově ulici v Praze. Jeho žádost o místo adjunkta v pražském městském archivu byla v roce 1896 zamítnuta, přes vřelé doporučení V.V. Tomka i Josefa Emlera . Vstoupil jako praktikant od 1. prosince 1896 do státní služby v pražském místodržitelském archivu. Habilitoval se v oboru českých dějin v roce 1898, v roce 1905 byl jmenován titulárním mimořádným profesorem, ale teprve po jmenování skutečným mimořádným profesorem v roce 1908 po odchodu Josefa Kalouska , profesora českých dějin, z činné služby mohl opustit místo koncipisty v místodržitelském archivu a od svých 39 let se plně věnovat univerzitní práci na filosofické fakultě české univerzity. Řádným profesorem se stal v roce 1911. Jeho písemnou pozůstalost převzal od Historického ústavu ČSAV v roce 1991 Archiv Akademie věd ČR v Praze.
Více od autora
Václav Bárta (9)
Český kulturní pracovník . Narodil se 28. září 1937 v Hromnicích u Plzně . Otec Václav Bárta alias Noid .
Více od autora
Tony DiTerlizzi (15)
Tony DiTerlizzi je americký autor fantasy knih pro děti. Jeho nejznámějším počinem na poli fantasy literatury je Kronika rodu Spiderwicků, kterou napsal společně se spisovatelkou Holly Blackovou.
Více od autora
Tomáš Řezáč (11)
Tomáš Řezáč byl český novinář, emigrant a agent Státní bezpečnosti s krycími jmény „Karel“, „Repo“ a „Tom“. Syn spisovatelů Václava Řezáče a Emy Řezáčové v roce 1968, po potlačení pražského jara, s manželkou emigroval z Československa do Švýcarska. Po několika letech se stal agentem 1. odboru FMV pod krycím jménem Repo. Plnil úkoly StB a přinášel zprávy z prostředí emigrantů. Po návratu do republiky v roce 1975 sehrál hlavní roli v několika propagandistických dezinformačních kampaních. Jako agent byl řízen kontrarozvědkou. Na pokyn pátého odboru KGB napsal knihu Solženicynova spirála zrady s cílem diskreditovat Alexandra Solženicyna. Při psaní využil bez vědomí autora materiály L. S. Samutina zabavené KGB. Kniha je v ruštině dostupná online, vyšla též italsky a španělsky . Rovněž vydal dezinformační stať o Václav Havlovi, zúčastnil se kampaně proti Chartě 77, která skončila soudním procesem. Napsal také několik špionážních a detektivních románů . Do ruštiny byl přeložen román Pacient dr. Paarelbecka, který vypráví historii návratu českého disidenta do socialistické vlasti. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ржезач, Томаш na ruské Wikipedii.
Více od autora
Theron Q Dumont (15)
Americký právník, obchodník a nakladatel. Autor prací z oboru parapsychologie a okultismu.
Více od autora
Thea Leitner (10)
Thea Leitner byla rakouská spisovatelka a novinářka. Thea Leitnerová studovala po maturitě malířství, dějiny umění a jazyky. Poté pracovala jako novinářka a později jako spisovatelka. V roce 1941 složila zkoušku z francouzštiny na vídeňské univerzitě. V roce 1942 se provdala za přítele z mládí a v roce 1944 se jim narodila dcera Verena. Po rozvodu se opět provdala v roce 1950 za Sebastiana Leitnera, s kterým žila až do jeho smrti v roce 1989. Leitnerová napsala také řadu knih pro děti a mládež. Jejím prvním bestsellerem byla kniha Habsburgs verkaufte Töchter. Za její úspěšný prodej obdržela Zlatou knihu . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Thea Leitner na německé Wikipedii.
Více od autora
Svatopluk Černoch (11)
Narozen 25.4.1882 v Brušperku u Ostravy, zemřel 15.5.1973 v Praze. Ing, středoškolský profesor strojařství, práce z oboru.
Více od autora