Výpis všech autorů

Jane Green

Jane Green je autorkou dvanácti úspěšných románů,které se zabývají skutečným osudy žen,skutečným životem a všech těch věcí okolo,které se jich týkají. Bývalá spisovatelka pro Daily Express ve Velké Britanii,odešla v roce 1996 na volnou nohu a věnovala se psaní románů. Její první román dívka hledá toho pravého muže se stal v Anglii hitem . Úspěch byl ještě sladší ,když její druhý román Jemima J,se stal mezinárodním bestsellerem. Nyní kdy je jí něco málo přes čtyřicet píše romány ,které se týkají skutečných žen,z manželství , mateřství až do krize středního věku . Jane má šest dětí. Žije ve svém domě s nanželem a dětmi v Westport Connecticutu. Když nepíše ani nevaří své početné rodině ,obstarává svá zvířata.

Ján Gregorec

Slovenský literární vědec a spisovatel.

Jan Goldhammer

Pražský vinárník. Člen cechu českých vinařů a nositel čs. i zahraničních vinařských řádů. Napsal odborné publikace a založil stylové vinárny v Praze.

J. T Geissinger

Americká spisovatelka, autorka romancí a paranormální fantasy.

Ivana Garinová

Slovenská překladatelka beletrie, zaměřená na překlady z němčiny.

Hugo Glaser

Rakouský lékař, žurnalista, překladatel díla N. V. Gogola z ruštiny do němčiny. Autor prací z oboru.

Hazel Gaynor

Britská autorka románů.

Gustaf af Geijerstam

Švédský romanopisec. Mnoho z jeho prací byly přeloženy do němčiny

Günther W Gellermann

Německý historik a politolog, publikace z oboru.

Georgij Dmitrijevič Gulia

Georgij Dmitrijevič Gulia, rusky: Георгий Дмитриевич Гулиа , sovětský spisovatel abcházského původu. Syn abcházského básníka Dmitrije Josifoviče Gulia. Žil v Abcházii a Gruzii, ale své dílo psal rusky. Posledních 20 let svého života v letech 1969 až 1989 žil Georgij Gulia v Moskvě na adrese Новопесчаная улица, дом № 16. V roce 2002 byla umístěna na jeho počest na tento dům pamětní deska.

Emily Giffin

Emily Giffinová se narodila 20. 3. 1972 ve Spojených státech, v Baltimoru. Vystudovala práva na University of Virginia a po promoci nastoupila v roce 1997 do mezinárodní právnické firmy Winston & Strawn v New Yorku. Roku 2001 se stěhuje do Londýna a věnuje se psaní románů na plný úvazek. Její první knihu Lily Holding True odmítne osm vydavatelství. V roce 2003 se vrací do Spojených států, do Atlanty, a v roce 2004 vychází její první román Something Borrowed, jenž se okamžitě stává bestsellerem a na němž po roce navazuje próza Something Blue a rovněž se šplhá na nejvyšší příčky oblíbenosti. V roce 2006 publikuje svůj třetí román Baby Proof a roku 2008 knihu Love the One You're With. Emily Giffinová v současnosti žije v Atlantě se svým manželem, dvěma syny a dcerou.

El Greco

Doménikos Theotokópoulos známý jako El Greco byl malíř řeckého původu, známý jako hlavní představitel španělského pozdního manýrismu a počínajícího baroka. Jako významný inovátor byl objeven uměleckou veřejností až koncem 19. století. Jeho dílo bylo jednou z inspirací pro malíře 20. století, zejména Pabla Picassa. Moderní literatura se shoduje na tom, že se El Greco narodil v Candii, dnešním Heraklionu na Krétě. Ostrov v té době patřil Benátské republice. O malířově mládí existuje jen minimálně informací. Rok narození se odvozuje pouze z dokumentu vzniklém v roce 1606, kdy El Greco tvrdil, že mu je 65 let. Jeho otec Georgios Theotokopoulos byl výběrčím daní a obchodníkem, obchodu se věnoval i starší bratr Manoussos. O matce není známo nic. Před svým odchodem z Kréty byl Theotokópulos malíř ikon. V letech 1563 a 1566 se o něm v písemnostech hovoří jako o "mistrovi", což předpokládá členství v malířském cechu. Školení získal zřejmě v některé z malířských škol, která se specializovala na produkci ikon a obrazů s náboženskou tematikou, jež byly ve východním Středomoří i v Benátkách žádané. V těchto dílnách se počátkem 16. století mísily západní a východní umělecké vlivy. Na Krétě byl El Greco rovněž ženatý, o jeho manželce ale není nic známo. Datum příchodu El Greca do Benátek nelze přesně určit. Pravděpodobně se tak stalo v létě 1567. V srpnu 1568 je jeho pobyt ve městě na laguně doložený i písemně. Tehdy poslal z Benátek do rodné Candie svému učiteli, kartografu Siderisovi soubor map. V Benátkách ho velmi ovlivnily Tizianovy obrazy; není vyloučené, že dokonce po nějakou dobu pracoval v jeho dílně. Za práci z jeho benátského období bývá považován obraz Kristus uzdravuje slepce, vystavený v Gemäldegalerie Alte Meister v Drážďanech. Malba prokazuje, že si El Greco osvojil jak Tizianovo zacházení s barvami, tak pojetí figurální kompozice prostorové hloubky dalšího benátského malíře Tintoretta. Po dvouletém poby...

Dick Giordano

Americký autor komiksů, editor.

Diane Gaston

Jako třetí dcera plukovníka americké armády se Diane v dětství často stěhovala, jednou dokonce do Japonska. Ale většinou žila v oblasti Washingtonu D.C., kde má svůj domov i dnes. Když Diane studovala na univerzitě v Ohiu, zaměřila se i na anglickou literaturu. Znovu se začetla do Pýchy a předsudku Jane Austinové a proslulý román D. H. Lawrence Milenec lady Chatterleyové jí také přiblížil romantickou literaturu, pro niž měla slabost už od dětství. Ve svém skutečném životě se však Diane snažila pomáhat druhým, aby se jejich život změnil k lepšímu. Vystudovala jak psychologii, tak sociální pomoc a stala se terapeutkou pečující o duševní zdraví svých pacientů. Později se vdala a vychovala dceru a syna, kteří jsou dnes už dospělí a mají vlastní rodiny. Když byla Diane malé děvčátko, učila se texty populárních milostných písní. Když si hrála, její panenky zažívaly tragické lásky, jaké se právě odehrávaly v televizních seriálech. Byla přesvědčena o tom, že každý člověk na světě si před spaním vymýšlí romantické příběhy. Život „vojenského dítěte“ ji naučil ctít disciplínu, povinnost a čest, znamenal ovšem i časté stěhování, spoustu domovů a nových přátel. Pokaždé než si našla Diane nové kamarády, trávila většinu času s knížkami. A pokaždé to byly romance, které milovala ze všeho nejvíc. Šťastný konec v románu Jane Eyrová jí vyhovoval víc než tragické vyústění Větrné hůrky. V sociálním centru, kde Diane pracovala, si spolu se svými kolegy vymýšleli, jaké zaměstnání by pro ně bylo to pravé, vysněné. Diane pokaždé tvrdila, že jejím vysněným posláním je psát romantické příběhy. A přesně do toho se Diane po nějakém čase pustila. Trvalo jí to léta, ale její sen se splnil v okamžiku, kdy jí zatelefonovali z nakladatelství Mills and Boon. Diane opustila svoji původní profesi a stala se z ní spisovatelka na plný úvazek. Když právě nepíše, Diane si ráda mailuje s přáteli a létá do Anglie, kde sbírá materiál pro své romance. Ale už nikdy se nechce stěhovat. Déle než dvacet let byd...

David Glockner

David Glockner vystudoval chemii, ale brzy opustil bezpečí a jistotu laboratoře a nyní se věnuje hudbě, psaní a zahálce. Občas pracuje v novinách a časopisech. Dlouhý čas strávil ve vnitrozemí Kréty zkoumáním jeskyně, kde se údajně narodil bůh Zeus. Ostrov narychlo opustil poté, co ho soused v návalu žárlivosti postřelil brokovnicí. Teď žije hluboko v pohraničních lesích na severu Čech. V roce 2009 debutoval thrillerem Satanovo vejce, dobrodružným románem s prvky fantastiky, v němž se prolíná současnost s minulostí.

Daniel Gilpin

Daniel Gilpin je profesionálním spisovatelem v oblasti populárně-naučné literatury. Píše už patnáct let a za tu dobu stačil vydat více než čtyřicet knih.

Dagmar Geisler

Dagmar Geisler, vyrostla v Hesensku, žije nedaleko Mnichova a již 15 let píše s neustále rostoucím nadšením pro děti a mládež. Velmi ráda kreslí karikatury pro dospělé.

Chris Grabenstein

Americký spisovatel. Autor románů pro děti i dospělé. Autor rozhlasových a televizních reklam. Improvizační komik. Filmový scenárista.

Bohumila Grögerová

Autorka próz, rozhlasových her a překladatelka. Jedna z nejvýznamnějších osobností současné české literatury. Ve spolupráci s Josefem Hiršalem vytvořila více než 180 překladových titulů. Bohumila Grögerová je publicistka, překladatelka a především autorka poezie, od padesátých let dlouholetá spoluautorka s Josefem Hiršalem. V dubnu roku 2009 při udílení cen Magnesia Litera v pražském Stavovském divadle se její básnická sbírka Rukopis stala knihou roku. Její rukopis dokončila téměř nevidomá. Zároveň se stala absolutní vítězkou. Bohumila Grögerová maturovala v roce 1940 a po odborné nástavbě pracovala jako sekretářka. Na pražské Filozofické fakultě studovala češtinu a ruštinu, studia ale nedokončila. Jako dokumentaristka pracovala několik let v nakladatelství Naše vojsko. Z politických důvodů musela z místa odejít a byla zařazena mezi ineditní autory. Působila jako redaktorka Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací. Přispívala časopisecky do Plamene, Literárních novin, Tváře, Sešitů aj.

August Gailit

Georg August Gailit byl estonský prozaik. August Gailit se narodil v estonské obci Sangaste v kraji Valgamaa. Jako syn tesaře vyrůstal na farmě v Laatre . Po otci byl lotyšského původu. Od roku 1899 navštěvoval obecní školu a od roku 1905 školu ve Valze. Od roku 1907 pak studoval školu v Tartu. Mezi lety 1911 - 1914 pracoval jako žurnalista v Rize, později také v Tallinnu a Tartu. Během estonské války za nezávislost působil jako válečný zpravodaj. Od roku 1922 žil postupně v Německu, Francii a Itálii. Od roku 1923 se plně zaměřil na literaturu. Mezi lety 1932-1934 zastával funkci ředitele divadla Vanemuine v Tartu. Roku 1932 se oženil s herečkou Elvi Nanda , která o rok později porodila dceru Aili-Viktoorii. Roku 1944 emigruje do Švédska, kde zůstává až do své smrti. Zemřel roku 1960 ve švédském Örebro. August Gailit se začal věnovat literatuře již v raném věku. V devatenácti letech vydal své první dílo. Jedná se o krátkou povídku Kui päike loojub, . V roce 1917 Gailit společně s ostatními spisovateli a básníky založil literární spolek Siuru. Do tohoto spolku patřili například Friedebert Tuglas, Artur Adson, Marie Under, Johannes Semper a Henrik Visnapuu. Díla vydaná členy tohoto spolku často šokovala veřejnost svými kontroverzními náměty. Během tohoto období Gailit napsal několik novel a krátkých příběhů. Mimo jiné i sbírku povídek Saatana karussell, , satirickou sbírku Klounid ja faunid, nebo novelu Muinasmaa , která svým humorem vybočuje z Gailitovy rané pochmurné tvorby, jež je silně ovlivněna novoromantismem. Oblíbeným motivem, který se objevuje v několika jeho dílech, je opěvování estonské a severské přírody. Gailit také popisuje obyvatele těchto zemí. Ve svých dílech je zobrazuje jako tvrdě pracující lidi, kteří nedávají najevo své emoce, přesto jsou však laskaví a mají dobré srdce. Nejkrásnější popis severské krajiny podává v nov...

Attilio Gatti

Attilio Gatti byl italský badatel, spisovatel a filmař, který cestoval Afrikou v první polovině 20. století.

Anna Gašparíková-Horáková

Anna Gašparíková-Horáková byla slovenská historička a archivářka. Byla nejstarší dcerou slovenského spisovatele Jozefa Gašparíka-Leštinského. Vystudovala dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy . V letech 1929-1936 pracovala jako soukromá archivářka Tomáše Garrigue Masaryka. Její vzpomínky z této doby vyšly knižně v roce 1995 pod názvem U Masarykovcov. Spomienky osobnej archivárky T. G. Masaryka. V roce 1936 se provdala za slavistu prof. Jiřího Horáka. Je autorkou historické monografie Povstanie Rákocziho, Slovania a Tisícročné Slovensko . Toto syntetické dílo psala ze stanoviska Československé jednoty, vyzdvihuje význam reformačních tradic v dějinách slovenského národa a vyzdvihla příslušnost Slovenska k západoevropskému kulturnímu okruhu. Věnovala se rovněž literární historii a vydávala publikace propagující slovenskou kulturu v zahraničí. V roce 1992 jí byl udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka IV. třídy in memoriam.

Adrian Gilbert

Adrian Gilbert je autor a nezávislý vydavateľský konzultant. V roku 1991 založil Solos Press, malé vydavateľstvo zamerané na kresťanský mysticizmus, gnosticizmus a hermetiickú tradíciu Egypta. Viac než dvadsať rokov skúmal starý Egypt a pokladá objavy obsiahnuté v Mystériu Orióna za veľmi dôležité pre naše pochopenie veku pyramíd.

Zdeněk Gintl

Zdeněk Gintl byl český knihovník, překladatel a spisovatel. Publikoval též pod pseudonymy Justus a Zdeněk Grygar. Po dokončení reálky v Praze se stal posluchačem ČVUT, avšak studia nedokončil. V roce 1905 se stal úředníkem Magistrátu hl. m. Prahy a od roku 1921 pracoval v pražské městské knihovně, o jejíž vybudování se zasloužil a nakonec se stal ředitelem jejího literárního oddělení. V roce 1929 si nechal postavit vilu v Dejvicích, kde žil se svou manželkou Marií ; jeho manželství však zůstalo bezdětné. Řadu let trávil svou dovolenou v Nové Včelnici, kde oceňovali jeho upřímnou, bodrou povahu a nenucené společenské chování.

Wolfgang Gillessen

Energický terapeut, s manželkou organizují semináře o čchi-kung a pěti Tibeťanech. Publikační činnost v oboru.

Warren P Gratias

Petr Gratias se narodil 1. března 1955 v Brně. V období prvního manželství vystupoval pod jménem Petr Dorňák a v devadesátých letech 20. stol. publikoval dobrodružnou beletrii z amerického prostředí pod pseudonymem Warren P. Gratias. Absolvoval střední polygrafickou školu. Působí jako kulturní a reklamní redaktor, korektor a publicista, hudebník, kulturní recenzent a historik rocku. V sedmdesátých letech 20. stol. uváděl hudební rockotéky na vinylových nosičích. V osmdesátých letech 20. stol. uváděl poslechové audiovizuální pořady poslechové hudby.

Wacław Gołembowicz

Chemický inženýr a spisovatel. Autor detektivních povídek s Sherlockem Holmesem, biografie o Paracelsovi , desítky naučných a populárně-naučných knih z oboru . Zemřel ve Varšavě ve věku šedesáti let. Několik knih se dočkalo vydání až po jeho smrti.

W. E. B Griffin

William Edmund Butterworth III, známější pod svým pseudonymem W. E. B. Griffin, byl americký spisovatel vojenské a detektivní fikce s 59 romány v sedmi sériích publikovaných pod tímto jménem. Dvacet jedna z těchto knih bylo napsáno společně s jeho synem Williamem E Butterworthem IV.

Vladimír Guth

Vladimír Guth byl český astronom. Zabýval se především sledováním komet a meteorických rojů. Byl také ředitelem astronomické observatoře na Skalnatém plese na Slovensku. Vladimír Guth se narodil ve Vrchlabí. Vystudoval astronomii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde získal titul doktora přírodních věd , na své alma mater se i habilitoval . V letech 1928 – 1950 působil na Státní hvězdárně v Praze a na observatoři Ondřejov. V roce 1951 vystřídal Antonína Bečváře jako ředitel astronomické observatoře na Skalnatém plese. Během působení Vladimíra Gutha byla observatoř dobudována a byla začleněna do systému akademických pracovišť jako Astronomický ústav slovenské akademie věd, přičemž Vladimír Guth se stal jeho prvním ředitelem. V této době Guth pravidelně přednášel na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Vyškolil první slovenské aspiranty. V roce 1956 se vrátil do Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově. Zde byl vedoucím oddělení meziplanetární hmoty a vedoucím observatoře. Ve stejném roce obhájil titul DrSc. Od roku 1961 externě přednášel astronomii na Univerzitě Karlově v Praze, kde byl v roce 1966 jmenován řádným profesorem. Byl zvolen členem korespondentem Slovenské akademie věd a později Československé akademie věd . Zemřel 24. června 1980 v Praze. Hlavní oblastí vědecké činnosti Vladimíra Gutha byl výzkum meziplanetární hmoty, zejména dynamika komet a meteorických rojů. Stal se světovou kapacitou v oblasti metodiky a interpretace vizuálních pozorování meteorů. Byl zakladatelem československé meteorické školy, která se v celosvětovém měřítku získala mnoho prvenství. Věnoval se ale také dalším astronomickým problémům: od výpočtu dráhy komet přes dynamiku umělých družic až k výzkumu atmosférické extinkce. Vedl dvě expedice do SSSR za zatměním Slunce . Měl zásluhu na úspěšné účasti Československa na velkých mezinárodních projektech, jako ...

Vincent Gradwell

Autor prací o úpravě zahrad a parků.

Viera Gründlerová

Překladatelka z francouzštiny a autorka francouzsko-slovenských a slovensko-francouzských slovníků.

Taťána Gregor Brzobohatá

Narozena 23. 12. 1987 v Trnavě . Česká modelka a Miss World 2006.

T. Wynne Griffon

Narodil se v roce 1928 ve Philadelphii. Astrolog, práce z oboru.

Stephen Jay Gould

Stephen Jay Gould byl americký zoolog židovského původu, paleontolog, evoluční biolog a historik vědy, jeden z nejpopulárnějších a nejčtenějších popularizátorů těchto oborů svojí generace. Byl jedním ze spolutvůrců a nadšených propagátorů tzv. teorie přerušované rovnováhy, která značně modifikuje náhled evolučních biologů na evoluci a řeší některé zásadní rozpory mezi neodarwinismem a fosilními podklady. Jeho velkými konkurenty a názorovými rivaly byli Richard Dawkins či J. Philippe Rushton. Ve své knize Jak neměřit člověka ostře napadá některé základní práce a měření v oblasti lidské inteligence. Např. o měření obsahu lebek, které prováděl Samuel George Morton, Gould napsal: „Morton měří pomocí semínek a bere do ruky nebezpečně velkou černošskou lebku. Zlehka ji naplní a ledabyle zatřese. V dalším případě se mu ovšem dostane do ruky znepokojivě malá lebka bělocha: pořádně zatřepe a palcem ještě přitlačí na foramen magnum. Takové věci se stávají i bez vědomé motivace.“ John Michael provedl přeměření reprezentativního vzorku Mortonova souboru lebek a uvádí, že i přes drobná pochybení jsou výsledky Mortonových měření v zásadě přesné, naproti tomu samotný Gould se při své práci dopustil řady chyb. Další přeměření, které provedl Jason E. Lewis a jeho tým, a bylo publikováno v roce 2011, prokázalo, že se Gould nařkl Mortona z rasového zkreslení údajů opravdu neoprávněně a sám při svém měření chyboval a manipuloval. Podle ekonoma Paula Krugmana nebyl Gould popularizátorem v pravém slova smyslu, protože místo snahy přiblížit práci vědecké komunity veřejnosti prosazoval své vlastní, odlišné myšlenky. Podle biologa Bernarda Davise se v populární knize Jak neměřit člověka Gould snaží „zdiskreditovat vědecké zkoumání tam, kde je v konfliktu s politickým dogmatem“....

Stéphane Garnier

Francouzský autor humorných publikací z oblasti osobního rozvoje, textař, původním povoláním technik a zvukař, vystřídal řadu povolání.

Štefan Glézl

Vzdelanie 1941 Gymnázium Banská Štiavnica 1948 Štúdium na Strojníckej fakulte a dosiahnutie titulu Ing. 1995 Ašpirantúra pre získanie vedeckej hodnosti kandidáta technických vied CSc. 1964 Habilitácia pre dosiahnutie pedagogickej hodnosti docenta Doc. 1969 Inauguračné konanie na pedagogickú hodnosť profesora, titul Prof. 1975 Obhajoba dizertačnej práce na doktorát, teda na vedeckú hodnosť doktora technických vied DrSc. Životopis Prof. Ing. Štefan Glézl, DrSc. bol strojársky vedec a pedagóg. Na strojníckej fakulte v Bratislave pôsobil takmer 50 rokov. Vedecky pôsobil najmä v oblasti častí strojov a Tribológie. Profesor Glézl pochádzal zo stolárskej rodiny. Od svojich devätnástich rokov študoval a ďalej žil v Bratislave. Mal manželku PhMr. Alicu, ktorá prevažnú časť svojho života pracovala v Štátnej nemocnici. Spolu mali dvoch synov. Starší syn Rajmund Glézl pracuje ako ekonomický inžinier vo výpočtovom stredisku železníc v Bratislave a mladší Silvio Glézl pracuje ako strojný inžinier – konštruktér vo Volkswagene Slovakia. Inžinier Štefan Glézl nastúpil do zamestnania v roku 1947 ako riadny asistent. Od nástupu na Strojnícku fakultu SVŠT bol poverovaný vedením konštrukčných cvičení z predmetov vtedajšieho Ústavu častí strojov a zdvíhadiel Časti strojov I. a Časti strojov II. O tri roky neskôr už prednášal na Strojníckej a Elektrotechnickej fakulte, ale aj na novo založenej Fakulte ekonomického inžinierstva. Bol poverený prednášaním viacerých disciplín, spomedzi mnohých predmetov študentom prednášal napríklad Technické kreslenie, Základy strojníctva, Strojnícke rysovanie, Konštrukčné prvky prístrojovej techniky, či Teóriu trenia a mazania, celkovo 12 predmetov. Profesor Glézl pracoval na oponentúrach 150 vedeckých a dizertačných prác. Na 24 oponentúrach bol predseda komisie. Podieľal sa na viac ako dvadsiatich výskumných úlohách: 1 Fakultná výskumná úloha F17 : Spekané ložiská súčasnej výroby od r. 1958 v rámci spolupráce s n. p. ZVL Mokraď. Úloha sa vzťahovala na s...

Stan Getz

Stan Getz byl americký jazzový saxofonista, který hrál především na tenorsaxofon a byl známý svým hladkým, lyrickým stylem hry. Getz se narodil 2. února 1927 ve Filadelfii v Pensylvánii a v 50. letech 20. století se stal jedním z hlavních představitelů hnutí cool jazz. Jeho kariéra se vyznačovala inovativním přístupem k jazzu a schopností bez problémů se spojit s ostatními hudebníky.

Soňa Greer

Ron Garney

Americký ilustrátor, autor komiksů .

Roman Gallo

Po studiu na Univerzitě Karlově těsně před listopadem 1989 nastoupil jako redaktor v agentuře ČTK a od té doby věnuje médiím celý svůj profesní život. V devadesátých letech působil v různých pozicích v redakci deníku Mladá fronta DNES, kde stál i u zrodu portálu iDNES.cz. Jako šéfredaktor Hospodářských novin stál za jejich přeměnou v moderní noviny nejen pro ekonomickou elitu. Je jedním z duchovních otců zpravodajského portálu Aktuálně.cz. Roky také působil v zahraničí jako mediální konzultant, přednášel na řadě mezinárodních konferencí o vývoji médií. V době arabských revolucí pracoval v Egyptě pro největší noviny arabského světa Al-Ahram, poté řídil reorganizaci a modernizaci saudského deníku Al Yaum a podílel se na dalších mediálních projektech v zemích Blízkého východu. Studentům žurnalistiky přednášel v různých obdobích posledních 20 let jak na Masarykově univerzitě v Brně, tak na pražské Univerzitě Karlově. Poslední roky působí jako ředitel redakcí Deníku, které patří do portfolia vydavatelství Vltava Labe Media. Zde se podílí na zásadní reformě a modernizaci sítě regionálních médií.

Remy de Gourmont

Remy de Gourmont byl francouzský prozaik, básník a kritik. Pracoval jako knihovník v Národní knihovně v Paříži . V roce 1886 se stal příznivcem symbolismu, který potom intenzivně propagoval a obhajoval. Byl jedním z nejvýznamnějších kritiků své doby . Ve svých románech byl ovlivněn Jorisem Karlem Huysmansem a Mauricem Barrèsem. Poslední léta svého života prožil kvůli svému onemocnění v ústraní. Byl pohřben na pařížském hřbitově Père-Lachaise .

Ralf Goedert

Učitel němčiny vyučující v jazykové škole Polyglot, spoluautor učebnic německého jazyka.

R. F Garner

Německý autor dobrodružných příběhů.

Pola Gojawiczyńska

Polská prozaička a publicistka.

Peter Gray

Peter Gray, Ph. D. Americký psycholog a profesor psychologie na Boston College. Vystudoval psychologii na Columbia College v New York City. Doktorský titul získal v roce 1972 v oboru přírodních věd na Rockefeller University a téhož roku nastoupil na Boston College. Z asistenta se stal brzy profesorem a v průběhu doby zastával různé akademické pozice. V roce 2002 odešel do důchodu, s univerzitou však stále spolupracuje a věnuje se vlastnímu odbornému bádání. Je autorem rozšířené příručky oboru psychologie. V roce 2013 napsal populární knihu Svoboda učení a vede stejnojmenný blog. Je známým kritikem současného vzdělávacího systému, zastánce alternativínho školství a přirozených způsobů vzdělávání. Zabývá se také tím, jaký význam mají hry v rozvoji dětské mysli.

Peter Glocko

Peter Glocko byl slovenský spisovatel, prozaik, dramatik, scenárista a autor literatury pro děti a mládež. Vystudoval střední průmyslovou školu chemickou v Bratislavě. Po získání maturity pracoval jako chemik. Později začal pracovat jako redaktor v časopisech a nakladatelstvích mezi nimiž byla Smena či Osveta. Byl redaktorem vydavatelství Slovenský spisovateľ. Byl zapsán na čestném seznamu IBBY 1990 ve Spojených státech amerických za své dílo Já se prázdnin nebojím. Žil v Bratislavě. Jeho prozaická tvorba zahrnuje moderní autorskou pohádku i historické a psychologické romány. U pohádek se inspiroval v lidových pověstech, které přepracoval do moderní podoby, zabýval se také psychologickým a dobrodružným románem či dobrodružno-historickým románem a sci-fi. Debutoval dílem Štístko.

Peter Gathercole

Fotograf, práce o rybaření.

Pavel Gross

Narodil se 1939 v Plzni, žije ve Švýcarsku. Potápěč, konstruktér, fotograf, autor zahraničních patentů. Autor románů.

Pavel Gabzdyl

Mgr. Pavel Gabzdyl pracuje na Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka v Brně. Zabývá se především planetárními vědami, které vyučuje na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1991 se věnuje projektu Prohlídka Měsíce, jenž přibližuje zajímavá místa měsíčního povrchu. Je autorem nebo spoluautorem řady populárních astronomických publikací a vzdělávacích pořadů pro brněnské planetárium . V roce 2007 po něm byla pojmenována planetka číslo Gabzdyl. Za nejpodivuhodnější místo ve vesmíru považuje naši Zemi.

Pauline Gedge

Narodila se na Novém Zélandu, strávila část svého dětství v Anglii a potom emigrovala se svojí rodinou do Kanady. Ve svých románech se věnuje historii, konkrétně starověkému Egyptu.

Otto Willi Gail

Německý spisovatel a novinář. Popularizátor vědy.

Otilie K Grezlová

Spisovatelka a nakladatelská redaktorka.

Nicolás Guillén

Nicolás Cristóbal Guillén Batista byl kubánský básník, novinář, politický aktivista. Je považován za kubánského národního básníka. Melodičnost a obraznost i hluboký lidský obsah jeho veršů, angažovanost a revolučnost jej řadí k největším postavám latinskoamerické poezie 20. století. Z některých jeho textů v doprovodu hudby se na Kubě staly lidové písně. Narodil se jako nejstarší z šesti dětí. Oba rodiče byli rasově smíšeného původu. Otec byl novinář, účastník boje za nezávislost, kterého nechaly zavraždit vládní síly za protesty proti volebním podvodům. Studium práv na Havanské univerzitě nedokončil, pracoval jako typograf a redaktor. Od roku 1920 byly jeho verše publikovány v různých časopisech. V roce 1930 vydal svoji první básnickou sbírku Motivy sonu , která byla ovlivněna setkáním s afroamerickým básníkem Langstonem Hughsem a jeho hudbou. Guillén byl autorem milostné lyriky, sociální poezie i satirických epigramů, jeho tvorba vycházela z avantgardy i z folklórního stylu son. Na rozdíl od většiny kubánských intelektuálů orientovaných na evropské vzory zdůrazňoval africké kořeny kubánské kultury. Ve dvacátých letech se afrokubánská kultura začala projevovat nejen v hudbě, ale také v umění a literatuře. Guillénovy verše vycházely ze znalosti klasické literatury i vlastních zkušeností, které získal poslechem starých legend a písní. Byl vpravdě lidovým básníkem, který své verše často přednášel za doprovodu kytary. Hudbu pokládal za organickou součást poezie, jeho verše v sobě nesou melodiku kubánských rytmů stylu son. Znal životní podmínky prostých lidí a odsuzoval sociální nespravedlnost i politický útlak. Jeho další sbírky Songoro Cosongo a West Indies, Ltd. už v sobě odrážejí jeho rostoucí politické uvědomění. Kromě psaní se věnoval i veřejné činnosti. Poté, co byl v roce 1936 uvězněn za odpor proti diktátorskému režimu, vstoupil do komunistické strany. V roce 1937...

Moruo Guo

Narozen 16.11.1892, zemřel 13.6.1978. Čínský básník, prozaik a literární vědec.

Milada Ganguli

Narozena v Přerově, česká amatérská badatelka v indické etnologii a spisovatelka. Studovala jazyky na Filozofické fakultě UK v Praze, při dalším studiu v Londýně se seznámila s bengálským spisovatelem Mohanlálem Ganguli, za něhož se v roce 1936 provdala a od roku 1939 se s ním usadila v indické Kalkatě. Výrazně se angažovala v oblasti čs.-indických kulturních styků.

Midori Gotō

Japonská autorka manga komiksů.

Michaela Grünig

Michaela Grünig, narozená a mentálně doma v Kolíně, pracovala mnoho let v zahraničí. Její práce ji nejen zavedla na vzdálená a krásná místa, ale také ji spojila s inspirativními lidmi a jejich životními příběhy. Od roku 2010 píše scénáře, povídky a romány na plný úvazek. Zpočátku to byly vesměs veselé zábavné a romantické romány, z nichž mnohé se dostaly do Kindle Top 100. Žije ve francouzsky mluvícím Švýcarsku se svou rodinou a spoustou zvířat.

Michael Gržimek

Michael Grzimek přišel na svět 12. dubna 1934 jako druhorozený syn veterináře a zoologa Bernharda Grzimka. Jeho otec se po válce stal ředitelem ZOO ve Frankfurtu nad Mohanem a začal se ve velké míře zajímat o život divokých afrických zvířat, v čemž mu byl Michael už od útlého dětství nápomocen. Už jako dítě se zajímal o otcovy pokusy se psy a vlky a v necelých šestnácti letech jej poprvé doprovázel na cestě do Afriky. Jeho zbraněmi byl vždy pouze fotoaparát a filmová kamera – a byl to právě on, kdo otce přesvědčil, že by měl svou úspěšnou knihu Kein Platz für wilde Tiere převést i na filmový pásek. Sice si na výrobu museli půjčit dost peněz, ale vyplatilo se to a film měl nečekaný úspěch. Na berlínském MFF získal hned dva Zlaté medvědy – jako nejoblíbenější snímek diváků a dále pak v kategorii mezinárodní ceny odborníků. Prodal se do více než 60 zemí světa a vydělal svým tvůrcům hodně peněz. Ty byly hned použity na financování další expedice a také na nákup pozemků, které daly základ pozdější rezervaci Serengeti v tehdejší Tanganice . Zbylo i na nákup nového letadla typu Dornier Do 27. Aby vypadalo přirozeně a zbytečně neplašilo zvěř, bylo opatřeno maskovacími pruhy, podle kterých pak bylo nazýváno „létající zebrou“. Právě s ním vyrážel pilot Michael na své výpravy nad africké pláně, teď už nejenom jako fotograf a kameraman. Jeho úkolem bylo zdokumentování početného stavu zvířat, způsobu jejich života a navržení hranic nově vznikajícího národního parku. Michael Grzimek byl v té době už ženatý, měl malého synka a těšil se na narození druhého dítěte – to už mu ale nebylo souzeno nikdy spatřit. 10. ledna 1959 se jeho letadlo srazilo se supem a zřítilo se nedaleko kráteru sopky Ngorongoro. Pilot neměl šanci přežít... Ještě tentýž den byl Michael Grzimek pohřben poblíž místa svého skonu a později byl na jeho hrobě vládou státu Tanzanie postaven vysoký jehlancový pomník s nápisem: Všechno, co měl, i svůj život, věnov...

Michael Gill

Michael Gates Gill je syn Brendana Gilla, autora článků do časopisu The New Yorker; více než dvacet let pracoval jako kreativní ředitel v reklamní společnosti J. Walter Thompson Advertising. V současné době žije v New Yorku, v místě, odkud to má kousek pěšky do kavárny Starbucks, kde pracuje. A rozhodně neplánuje jít do důchodu a opustit něco, čemu říká nejlepší práce, jako kdy měl.

Michael Gienger

Michael Gienger rostl v jižním Německu na okraji krásné přírody, les a příroda byly jeho skutečným domovem. Od svých rodičů zdědil lásku k horám a jsou zde také vznikla jeho vášeň pro kameny. V osm, začal systematicky sbírat minerály, ve dvanáct absolvoval první kurs geologie na lidové vysoké škole. Ve stejné době objevil skupinách mladých lidí touhu vstoupit do kontaktu s ostatními pro smysluplný život. Už ve 14 letech, Michael Gienger proto začal vést skupiny studentů a sdílet s nimi svoje záliby, s přáteli založil ještě před 16.rokem časopis věnoval se potom i otázkám jako naturopathye, zdravá výživa, ochrana životního prostředí, lidská práva, sociální odpovědnosti, míru a svobody. Z poznání, že vnější mír může vzniknout jen na základě vnitřního klidu, obrátil se Michael Gienger ve věku 18 let na meditace. Následovala intenzivní doba studia ve filozofii, vědomí expanze, holistické terapie a duchovní tradice z celého světa. Po osobní zkušenosti s léčivou sílu kamenů přišel ve věku 21 let, zájem o křišťálové léčení. Michael Gienger přispěl k rozvoji Naturopatie, po dokončení školy po roce 1988, významným dílem. Spolu s přáteli založil v Stuttgartu, první výzkumnou skupinu- křišťálově hojení, a později krystal hojení asociace , v Cairn Elen Life školy , Mohyla Elen Crystal Healing Network a konečně vydání Cairn Elen v Nové Zemi . Kromě vlastních prací a knih mnoha kolegů byly zveřejněny. Publikoval dvacet publikací s celkovým výdáním ve dvanácti jazycích . V současné době pracuje s dvanácti čtyřčlennými týmy na svého největšího projektu, nový Lexikon léčivých kamenů . Informovanost a odpovědnost jsou hlavní témata, která Michael vznesl v r.2005 jako svůj závazek prodejního veletrhu minerálů a drahých kamenů . Od roku 2008 doprovázel v této souvislosti projekt »Honduras Opal" v Lempira / Hondurasu a na jeho podnět byla v roce 2009 založena nezisková Fair Trade- drahokamy a minerály asociace, do které patří, jako člen představenstva. Ve vše...