Výpis všech autorů

Bohumil Gregor

Bohumil Gregor byl český dirigent známý svou interpretací české klasické hudby, zejména děl skladatelů jako Antonín Dvořák a Leoš Janáček. Během své kariéry Gregor spolupracoval s různými orchestry a byl uznáván pro své znalosti českého repertoáru. Jeho nahrávky Dvořákových "Slovanských tanců" a "Slovanských rapsodií" a Janáčkovy opery "Její pastorkyňa" dokládají jeho hluboké porozumění a pochopení děl těchto skladatelů. Gregorův podíl na nahrávání české klasické hudby pomohl přiblížit tyto skladby širšímu mezinárodnímu publiku a zachovat a propagovat bohaté hudební dědictví jeho vlasti. Na jeho albech se často objevuje spolupráce s významnými orchestry a sólisty, což odráží jeho schopnost dostat z hudebníků, které dirigoval, to nejlepší.

Bill Gunston

Britský pilot, učitel letectví.

B Golombka

Arthur de Gobineau

Joseph Arthur hrabě Comte de Gobineau byl francouzský aristokrat, diplomat, antropolog a spisovatel, který pocházel z normandské šlechtické rodiny. Proslavil se obhajováním teorie nadřazenosti bílé rasy a rozvíjením rasových teorií o „árijské rase“ ve své knize Esej o nerovnosti lidských plemen . Jeho myšlenky ovlivnily jiného spisovatele a tvůrce vědeckých teorií Houstona Stewarta Chamberlaina a také Adolfa Hitlera a nacismus.

Annie Girardot

Annie Suzanne Girardotová byla francouzská divadelní, filmová a televizní herečka a zpěvačka. Původně zdravotní sestra, vystudovala herectví a byla členkou prestižního divadla Comédie-Française. Po několika úspěšných vystoupeních před kamerou se stala vyhledávanou představitelkou emancipovaných žen a v sedmdesátých letech 20. století byla jedinou francouzskou herečkou, která hrála ve filmu výhradně hlavní role. Třikrát získala ocenění Césara, byla nositelkou Řádu umění a literatury udělovaného francouzským ministerstvem kultury a obdržela Řád čestné legie. Narodila se v desátém pařížském obvodu. Druhou světovou válku prožila s matkou a bratrem v Normandii, otec zemřel, když jí byly čtyři roky. Už jako dítě chtěla hrát, ale stejně jako matka se nejdříve stala zdravotní sestrou. Při práci nejdříve navštěvovala dramatické kurzy, později vystudovala herectví na pařížské konzervatoři Conservatoire national supérieur d'art dramatique. V letech 1954-1957 byla členkou prestižního divadla Comédie Française, kde účinkovala v díle francouzských klasiků. Mezitím se začala prosazovat ve filmu, vynikla ve Viscontiho dramatu Rocco a jeho bratři , poté dělila svou práci mezi Francii a Itálii. V dekádě sedmdesátých let 20. století byla jedinou francouzskou herečkou, která ve filmech hrála výhradně hlavní role. Střídala dramatický a komediální žánr, její doménou se staly emancipované ženy, které různým způsobem bojují proti nástrahám života. Za kreaci lékařky postižené rakovinou získala cenu Césara. V dramatickém a kriminálním žánru hrála ve filmech Andrého Cayatta , komediální polohu uplatnila v mimořádně úspěšné dvojici s Philippem Noiretem . Točila také s Louisem de Funèsem . Poslední hlavní roli hrála v kriminálce Černá listina , od té doby ztvárňovala jen vedlejší úl...

Anne Gatti

Aleksandr Ivanovič Gercen

Ruský revolucionář, spisovatel, publicista, kritik a filozof. Jeden ze zakladatelů narodnictví.

Zdeněk Gintl

Zdeněk Gintl byl český knihovník, překladatel a spisovatel. Publikoval též pod pseudonymy Justus a Zdeněk Grygar. Po dokončení reálky v Praze se stal posluchačem ČVUT, avšak studia nedokončil. V roce 1905 se stal úředníkem Magistrátu hl. m. Prahy a od roku 1921 pracoval v pražské městské knihovně, o jejíž vybudování se zasloužil a nakonec se stal ředitelem jejího literárního oddělení. V roce 1929 si nechal postavit vilu v Dejvicích, kde žil se svou manželkou Marií ; jeho manželství však zůstalo bezdětné. Řadu let trávil svou dovolenou v Nové Včelnici, kde oceňovali jeho upřímnou, bodrou povahu a nenucené společenské chování.

Wolfgang Gillessen

Energický terapeut, s manželkou organizují semináře o čchi-kung a pěti Tibeťanech. Publikační činnost v oboru.

Werner Girbig

Autor knih o letcích z období 2. světové války.

Wayne Gretzky

Wayne Douglas Gretzky anglicky s kanadským přízvukem: , francouzsky: je bývalý kanadský hokejista, hokejový trenér a manažer. Mezi roky 1979–1999 odehrál v National Hockey League dvacet sezón, během nichž vystřídal čtyři kluby. Přezdívka „The Great One“ odkazuje na jeho označení „nejlepšího hráče všech dob“, jak jej charakterizovala řada sportovních novinářů, hokejistů, trenérů, fanoušků i samotná NHL. U příležitosti 100. výročí založení NHL byl v lednu 2017 přirozeně vybrán také jako jeden ze sta nejlepších hráčů historie ligy. V kanadsko-americké profesionální soutěži nasbíral zdaleka nejvyšší počet bodů , asistencí a nastřílel i nejvíce gólů . Zejména na počet asistencí vyčnívá ve statistice rozdílem třídy . Gretzky také zůstává jediným hráčem s více než 200 body celkově dosaženými v jediné sezóně, když tento výkon v kariéře zopakoval čtyřikrát. Kromě toho si v šestnácti ročnících připsal více než 100 bodů, z toho ve čtrnácti za sebou. V roce 1999 kdy ukončil profesionální dráhu, mu patřilo 61 oficiálních rekordů NHL, z toho 40 v základní části, 15 v play-off a zbylých 6 z utkání All-Star Game. K sezóně 2014 pak stále držel 60 z nich a desítky dalších neoficiálních rekordů. Narodil se a vyrostl v ontarijském Brantfordu. Jeho otec Walter Gretzky byl také hokejistou a pocházel z rodiny emigrantů původem z Grodna . V dětském věku došlo v místním amatérském klubu k odhalení jeho talentu, když hokejovými dovednostmi dalece převyšoval své vrstevníky. Přestože nevyčníval konstitucí, silou ani rychlostí, stal se nedostižitelný zejména hokejovou inteligencí a čtením hry. Ve zvýšené míře na sebe poutal pozornost soupeřů, měl schopnost správného očekávání puku v příchozím okamžiku a ocital se tak v pravou chvíli na sprá...

Wacław Gołembowicz

Chemický inženýr a spisovatel. Autor detektivních povídek s Sherlockem Holmesem, biografie o Paracelsovi , desítky naučných a populárně-naučných knih z oboru . Zemřel ve Varšavě ve věku šedesáti let. Několik knih se dočkalo vydání až po jeho smrti.

Vlasta Gazdíková

Mgr., pedagožka a metodička, zaměřená na výuku češtiny.

Vladimír Guth

Vladimír Guth byl český astronom. Zabýval se především sledováním komet a meteorických rojů. Byl také ředitelem astronomické observatoře na Skalnatém plese na Slovensku. Vladimír Guth se narodil ve Vrchlabí. Vystudoval astronomii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde získal titul doktora přírodních věd , na své alma mater se i habilitoval . V letech 1928 – 1950 působil na Státní hvězdárně v Praze a na observatoři Ondřejov. V roce 1951 vystřídal Antonína Bečváře jako ředitel astronomické observatoře na Skalnatém plese. Během působení Vladimíra Gutha byla observatoř dobudována a byla začleněna do systému akademických pracovišť jako Astronomický ústav slovenské akademie věd, přičemž Vladimír Guth se stal jeho prvním ředitelem. V této době Guth pravidelně přednášel na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Vyškolil první slovenské aspiranty. V roce 1956 se vrátil do Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově. Zde byl vedoucím oddělení meziplanetární hmoty a vedoucím observatoře. Ve stejném roce obhájil titul DrSc. Od roku 1961 externě přednášel astronomii na Univerzitě Karlově v Praze, kde byl v roce 1966 jmenován řádným profesorem. Byl zvolen členem korespondentem Slovenské akademie věd a později Československé akademie věd . Zemřel 24. června 1980 v Praze. Hlavní oblastí vědecké činnosti Vladimíra Gutha byl výzkum meziplanetární hmoty, zejména dynamika komet a meteorických rojů. Stal se světovou kapacitou v oblasti metodiky a interpretace vizuálních pozorování meteorů. Byl zakladatelem československé meteorické školy, která se v celosvětovém měřítku získala mnoho prvenství. Věnoval se ale také dalším astronomickým problémům: od výpočtu dráhy komet přes dynamiku umělých družic až k výzkumu atmosférické extinkce. Vedl dvě expedice do SSSR za zatměním Slunce . Měl zásluhu na úspěšné účasti Československa na velkých mezinárodních projektech, jako ...

Viera Gründlerová

Překladatelka z francouzštiny a autorka francouzsko-slovenských a slovensko-francouzských slovníků.

Tatjana Geßler

Německá spisovatelka, novinářka a moderátorka.

Sylvie Gitterová

Autorka knih kuchařských receptů.

Stephen Jay Gould

Stephen Jay Gould byl americký zoolog židovského původu, paleontolog, evoluční biolog a historik vědy, jeden z nejpopulárnějších a nejčtenějších popularizátorů těchto oborů svojí generace. Byl jedním ze spolutvůrců a nadšených propagátorů tzv. teorie přerušované rovnováhy, která značně modifikuje náhled evolučních biologů na evoluci a řeší některé zásadní rozpory mezi neodarwinismem a fosilními podklady. Jeho velkými konkurenty a názorovými rivaly byli Richard Dawkins či J. Philippe Rushton. Ve své knize Jak neměřit člověka ostře napadá některé základní práce a měření v oblasti lidské inteligence. Např. o měření obsahu lebek, které prováděl Samuel George Morton, Gould napsal: „Morton měří pomocí semínek a bere do ruky nebezpečně velkou černošskou lebku. Zlehka ji naplní a ledabyle zatřese. V dalším případě se mu ovšem dostane do ruky znepokojivě malá lebka bělocha: pořádně zatřepe a palcem ještě přitlačí na foramen magnum. Takové věci se stávají i bez vědomé motivace.“ John Michael provedl přeměření reprezentativního vzorku Mortonova souboru lebek a uvádí, že i přes drobná pochybení jsou výsledky Mortonových měření v zásadě přesné, naproti tomu samotný Gould se při své práci dopustil řady chyb. Další přeměření, které provedl Jason E. Lewis a jeho tým, a bylo publikováno v roce 2011, prokázalo, že se Gould nařkl Mortona z rasového zkreslení údajů opravdu neoprávněně a sám při svém měření chyboval a manipuloval. Podle ekonoma Paula Krugmana nebyl Gould popularizátorem v pravém slova smyslu, protože místo snahy přiblížit práci vědecké komunity veřejnosti prosazoval své vlastní, odlišné myšlenky. Podle biologa Bernarda Davise se v populární knize Jak neměřit člověka Gould snaží „zdiskreditovat vědecké zkoumání tam, kde je v konfliktu s politickým dogmatem“....

Stéphane Garnier

Francouzský autor humorných publikací z oblasti osobního rozvoje, textař, původním povoláním technik a zvukař, vystřídal řadu povolání.

Seth Godin

Seth Godin je americký autor knih z oblasti marketingu. Je znám jako marketér, řečník, podnikatel a spisovatel. Seth Godin se proslavil především díky svému blogu, který spravuje již od roku 2002. Populární je také díky vystoupením v rámci konferencí TED a marketingovým úspěchům a inovacím. Vystudoval informatiku na Tuftově Univerzitě a získal titul MBA na Stanford Graduate School of Business. V 90. letech založil startup Yoyodyne, kde přišel s myšlenkou online marketingu. Když za několik let kupovalo tento projekt Yahoo, stal se i Godin součástí této firmy, a to jako viceprezident pro přímý markerting. Yahoo pak opustil, aby se mohl věnovat vlastní kariéře. Začal psát knihy o marketingu, přednášet o něm na konferencích a zároveň psát svůj blog. Godin je také zakladatelem projektu Squidoo pro tvorbu jednoduchých webových stránek. Seth Godin je autorem 18 knih, které byly přeloženy do více než 35 světových jazyků. Zabývá se v nich především postindustriální revolucí, marketingem, šířením nových nápadů a vůdcovstvím. Mezi jeho nejznámější publikace patří All Marketers Are Liars , Poke the Box , Linchpin nebo Purple Cow , jenž vyšly také v češtině. Dále je autorem publikace Small is the New Big, což je výběr článků jeho blogu . Jeho nejnovějšími díly jsou knihy The Icarus Deception: How High Will You Fly? , která se zaměřuje na průmyslovou ekonomiku a její budoucnost, a What To Do When It's Your Turn . Godin napsal také několik příruček o webových stránkách, blozích a marketingu, které jsou dostupné na jeho blogu. Seth Godin je známý také díky svým vystoupením na konferencích, například v rámci projektu TED. Jeho nejsledovanější video bylo zhlédnuto více než 3 600 000 uživateli. Godin v něm vypráví o šíření nových myšlenek a nápadů a také o reklamě a ukazuje, proč jsou špatné nebo šílené...

Roman Gallo

Po studiu na Univerzitě Karlově těsně před listopadem 1989 nastoupil jako redaktor v agentuře ČTK a od té doby věnuje médiím celý svůj profesní život. V devadesátých letech působil v různých pozicích v redakci deníku Mladá fronta DNES, kde stál i u zrodu portálu iDNES.cz. Jako šéfredaktor Hospodářských novin stál za jejich přeměnou v moderní noviny nejen pro ekonomickou elitu. Je jedním z duchovních otců zpravodajského portálu Aktuálně.cz. Roky také působil v zahraničí jako mediální konzultant, přednášel na řadě mezinárodních konferencí o vývoji médií. V době arabských revolucí pracoval v Egyptě pro největší noviny arabského světa Al-Ahram, poté řídil reorganizaci a modernizaci saudského deníku Al Yaum a podílel se na dalších mediálních projektech v zemích Blízkého východu. Studentům žurnalistiky přednášel v různých obdobích posledních 20 let jak na Masarykově univerzitě v Brně, tak na pražské Univerzitě Karlově. Poslední roky působí jako ředitel redakcí Deníku, které patří do portfolia vydavatelství Vltava Labe Media. Zde se podílí na zásadní reformě a modernizaci sítě regionálních médií.

Remy de Gourmont

Remy de Gourmont byl francouzský prozaik, básník a kritik. Pracoval jako knihovník v Národní knihovně v Paříži . V roce 1886 se stal příznivcem symbolismu, který potom intenzivně propagoval a obhajoval. Byl jedním z nejvýznamnějších kritiků své doby . Ve svých románech byl ovlivněn Jorisem Karlem Huysmansem a Mauricem Barrèsem. Poslední léta svého života prožil kvůli svému onemocnění v ústraní. Byl pohřben na pařížském hřbitově Père-Lachaise .

R. G Grant

R. G. Grant je historik, autor publikací převážně z moderní historie, specializuje se na 20. století.

Pola Gojawiczyńska

Polská prozaička a publicistka.

Peter T. Gill

Peter Glocko

Slovenský spisovatel, scenárista a autor literatury pro děti a mládež.

Pavel Gregor

Narozen 12. 1. 1952 v Poličce. Prof. , MUDr., DrSc., kardiolog . Zabývá se zejména onemocněním myokardu a farmakoterapií.

Pavel Gabzdyl

Mgr. Pavel Gabzdyl pracuje na Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka v Brně. Zabývá se především planetárními vědami, které vyučuje na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1991 se věnuje projektu Prohlídka Měsíce, jenž přibližuje zajímavá místa měsíčního povrchu. Je autorem nebo spoluautorem řady populárních astronomických publikací a vzdělávacích pořadů pro brněnské planetárium . V roce 2007 po něm byla pojmenována planetka číslo Gabzdyl. Za nejpodivuhodnější místo ve vesmíru považuje naši Zemi.

Patricia Gaffney

Narodila se v Tampě na Floridě, takže je spolurodačkou Sandry Lee… poté vyrůstala na předměstí Washingtonu D.C. Je to vzdělaná žena, protože získala bakalářský titul v oboru angličtina a filozofie, a navíc studovala literaturu na několika univerzitách, včetně londýnské. Poté patnáct let pracovala jako soudní zapisovatelka na volné noze… a na těchto základech začala psát. První knihou byla historická romance, která vyšla v roce 1989. Do roku 1997 ještě stihla stvořit 11 romancí, kterým se dostalo patřičných ocenění.

Paolo Giordano

Paolo Giordano je italský spisovatel, který získal prestižní italskou literární cenu Premio Strega, a to díky svému debutovému románu Osamělost prvočísel - v italštině La Solitudine dei Numeri Primi . Paolo Giordano se narodil 19. prosince 1982 v Turíně. Povoláním je fyzik a v současné době pracuje na doktorátu z oboru fyziky částic. Osamělost prvočísel, která je jeho prvním románem, se stala v Itálii bestsellerem, když se jí prodalo více než milión kusů. Byla rovněž přeložena do dalších jazyků a zaznamenala úspěch po celém světě. V českém překladu Alice Flemrové byla v roce 2009 vydána nakladatelstvím Euromedia-Odeon. Paolo Giordano popisuje dětství a navazující dospělost chlapce, Mattii, a dívky, Alice, kteří byli v raném stadiu života zasaženi traumatickým prožitkem. Alice si odnesla fyzické jizvy po ošklivé nehodě při lyžování, při níž téměř zemřela. Mattia si odnesl citové jizvy po zmizení své sestry-dvojčete, následujícím poté, co ji zanechal samotnou v parku, aby mohl oslavit své narozeniny na prvním a zároveň posledním narozeninovém večírku. Tato traumata se v psychické rovině projeví v jejich pozdějším životě, když Alice trpí anorexií, zatímco Mattia podlehl sebepoškozování spočívajícímu v záměrném způsobování si řezných ran. Ve škole patří oba mezi outsidery, stejně jako se prvočísla vymykají číslům ostatním. Oba žijí osaměle, přičemž se seznámí a vytvoří si mezi sebou zvláštní vztah - velmi blízký, ale nikdy romantický. . Když nadaný Mattia získá místo matematika, kvůli němuž se octne tisíce kilometrů od stávajícího domova, zdá se, že vztah s Alicí se nachýlil ke svému konci. Avšak poté, co Alice spatří ženu, která by mohla být Mattiovou sestrou, oba se opětovně setkávají. Ačkoli se bezpochyby vzájemně milují, nejsou schopni své city vyjádřit. ...

Otto Willi Gail

Německý spisovatel a novinář. Popularizátor vědy.

Otilie K Grezlová

Spisovatelka a nakladatelská redaktorka.

Mojmír Grygar

3. 2. 1928, Babiná Otec byl úředníkem státních drah, bratr Milan Grygar je malířem, syn Jan Grygar hercem Mahenovy činohry v Brně. Druhá žena Mojmíra Grygara Elvíra Olonova je literární historička. Obecnou školu Grygar navštěvoval na Slovensku, maturitu složil na reálném gymnáziu v Olomouci , kde byl žákem Oldřicha Králíka. V letech 1947–1952 studoval literární vědu a estetiku na FF UK u Jana Mukařovského . V letech 1951–1954 byl asistentem Jana Mukařovského v estetickém semináři. Od roku 1954 pracoval v Ústavu pro českou literaturu ČSAV, nejprve jako aspirant, od roku 1957 jako vědecký asistent, od roku 1961 jako vědecký pracovník a později vedoucí oddělení teorie literatury. V roce 1960 byl na několikaměsíční stáži v SSSR. V letech 1969–1971 působil jako hostující profesor Slovanského semináře univerzity v Amsterdamu a po rozhodnutí zůstat v cizině natrvalo se zde 1971 stal vědeckým pracovníkem, později univerzitním docentem . Založil zde studium bohemistiky jako hlavního oboru , podílel se na organizaci tzv. Českých dnů, s nimiž se pojilo pořádání tematických vědeckých sympozií, věnovaných tvorbě Václava Havla , Jaroslava Haška , Jaroslava Seiferta , Bohumila Hrabala , Jana Amose Komenského aj. Od začátku 70. let je členem Nizozemské literárněvědné společnosti a AILC a od roku 1980 Společnosti pro vědu a umění . Od roku 1991 vyučoval na domácích univerzitách . Mojmír Grygar vstoupil do literárního života na počátku 50. let jako literární kritik. Zaměřoval se především na soudobou domácí literární produkci, do sféry jeho zájmů však spadalo i výtvarné umění. Jedním z klíčových témat jeho tehdejších literárněkritických článků, v...

Mikhail Ivanovich Glinka

Mikhail Ivanovich Glinka je často považován za zakladatele ruské klasické hudby. Byl to skladatel, který sehrál klíčovou roli při vytváření ruské národní identity v rámci tradice klasické hudby. Dvě nejslavnější Glinkovy opery, "Život za cara" a "Ruslan a Ludmila", jsou považovány za základní kameny ruské opery. Jeho dílo mělo velký vliv na pozdější ruské skladatele, včetně skupiny známé jako Pětka, do níž patřily významné osobnosti jako Modest Musorgskij a Nikolaj Rimskij-Korsakov.

Martin Groman

Narozen 1976. PhDr., novinář, práce z oboru historie české žurnalistiky, též rozhlasová publicistika.

Mark Galeotti

Britský politolog, pedagog, odborník na ruské bezpečnostní otázky.

Marian Green

Autorka praktické knihy o magii.

Marián Gavenda

Slovenský římskokatolický kněz, též šéfredaktor Katolíckych novín. Působí jako farář v Devíne.

Maggie Greenwood-Robinson

Autorka populárně naučných knih z oblasti zdraví a medicíny.

Laura Lee Guhrke

Laura Lee Guhrke došla ke spisovatelské profesi velkou oklikou: pracovala v reklamě, provozovala restauraci a řídila stavební firmu. Koho by napadlo, že dáma s takovýmto životopisem usedne ke stolu a začne psát romantické příběhy? Stalo se. A nikdy svého rozhodnutí nelitovala. Její knihy milují čtenářky po celém světě.

Larry Geller

Autor životopisu.

Karel Galla

◾19. 8. 1901, Nový Jičín – 1985, Praha ◾děkanem: 1970/1971, 1971/1972, 1972/1973 ◾sociolog, pedagog ◾Karel Galla studoval v letech 1918–1922 filozofii, dějepis a zeměpis na filozofické fakultě v Praze. V semináři profesora Foustky se věnoval sociologii, později se také stal Foustkovým asistentem. V roce 1931 se habilitoval docentem sociologie a začal jako soukromý docent přednášet. Zaměstnán byl také ve Státní knihovně v pražském Klementinu. V roce 1949 byl na pedagogické fakultě Univerzity Karlovy jmenován profesorem pedagogiky, protože sociologie byla tehdy odmítána jako „buržoazní pavěda“. Od roku 1952 působil opět na filozofické fakultě a současně přednášel i na brněnské Masarykově univerzitě. Jeho názory prošly vývojem, když se před druhou světovou válkou se hlásil ke kritickému realismu, ale po válce přestoupil k marxistickému světovému názoru. Z Gallových prací je z filozofického hlediska nejzajímavější monografie Pokrok jako idea a společenská skutečnost. Jeho velký zájem o sociologii venkova se odráží především v práci Dolní Roveň, podávající všestrannou sociální analýzu obce u Pardubic.

Julien Gracq

Julien Gracq , vlastním jménem Louis Poirier, byl francouzský spisovatel, jenž navazoval na poetiku surrealismu. Bývá řazen do druhé vlny francouzského surrealismu vedle autorů jakými byli André Pieyre de Mandiargues, Michel Leiris, Georges Limbour, ale i vedle Georgese Bataille anebo Maurice Blanchota. Náměty pro své přízračné texty se složitou symbolikou čerpal ze středověkých legend a raného německého romantismu; jeho romány-mýty jsou plné tajemné atmosféry, ve kterých se dlouhé popisy stávají projekcí vnitřního světa postav, jejich temných vášní a tajných snů. Z jeho díla má největší význam jeho románová tvorba, ale psal i dramata, básně v próze a posledních 30 let svého života pouze eseje. Romány a novely Rozsáhlejší výběr Gracqových próz vyšel ve slovenštině. Dramata

Juan Gómez-Jurado

Španělský novinář a spisovatel. Narodil se 16.12.1977 v Madridu, kde stále žije se svojí ženou a dětmi. Považuje se za rodinný typ, je vášnivým čtenářem a milujie cestování.

Jo Goodman

Foto Jo Goodman zatiaľ nemáme. Pán Dobrzanski sa rozhodol svoje foto zatiaľ nezverejniť. Vysvetlí vám to sám na svojich stránkach. TU: http://www.jogoodman.com Meno Goodman je vlastne voľným prekladom jeho poľského mena Dobrzanski. Príbehy Jo Goodmannovej sú vhodné aj pre mužov, sú plné špionáže a napätia, romantiky a erotiky, dejové sekvencie opisuje z pohľadu muža, čo je v romantickej literatúre s historickou tématikou skôr výnimočné, ale o to zaujímavejšie.

Jean Genet

Jean Genet byl francouzský básník, dramatik a spisovatel. Jean Genet vyrostl v pěstounské péči na francouzském venkově, protože jeho matka ho ihned po narození odložila. Na tomto faktu postavil svoji image a lze říci, že se s tím nedokázal nikdy srovnat, proto získal pocit, že je vyloučen ze společnosti a žil jako tulák. Dalším výrazným prvkem, který ovlivnil jeho pocit vyloučení ze společnosti, byla jeho neskrývaná homosexualita. Roku 1925 byl zatčen pro krádež a následně odsouzen. Ve vězení začal psát básně a autobiografický román. Po roce 1930 cestoval napříč Evropou a živil se jako zloděj a homosexuální prostitut . Později vstoupil do cizinecké legie, odkud dezertoval. V roce 1947 měl být za recidivu odsouzen na doživotní práce ve francouzských koloniích, ale protože na jeho obranu vystoupilo značné množství francouzských umělců a intelektuálů, byl omilostněn. V roce 1986 v Paříži zemřel, pochován byl na severu Maroka, a to ve městě Larache. Jeho prozaická tvorba je ovlivněna existencialismem. Genet svá díla často zasazuje do polosvěta spodiny, z něhož sám vyšel. Neodsuzuje jej, pojímá jej velmi věcně, ba jej estetizuje – pokouší se vytvářet morálku, která je v rozporu s naším mravním kodexem. Jako důsledek se u Geneta v jeho románech objevuje fascinace vraždou, krádeží anebo zradou, které staví do juxtapozice zejména s aktem lásky, čímž dosahuje velmi napjatého metafyzického vyznění situací. Formálně jsou Genetovy romány poměrně složitě strukturované rámcové texty, v nichž autor improvizačně rozvíjí své úvahy a erotické fantazie na základě lineárně vystavěného syžetu. V Genetových románech vystupuje obvykle velké množství figur reprezentujících různé aspekty na nich demonstrované morálky. Genetovy romány jsou rovněž často neseny formou deníkového záznamu – ať už fiktivního deníku postavy anebo přímo deníku autora – jak je tomu např. v textu Deník zloděj...

Janice Graham

Janice Grahamová se narodila a vyrůstala ve Wichitě v Kansasu, kde také vystudovala francouzštinu na University of Kansas. Po absolvování univerzity žila 5 let ve Francii, Řecku a Izraeli. Poté se vrátila do USA, aby v Los Angeles studovala film na University of Southern California. Pracuje jako spisovatelka a scenáristka.

Jana Geršlová

Narozena 21.7.1955 v Martině . Doc., PhDr., CSc., vysokoškolská pedagožka na Fakultě ekonomie VŠB-TU Ostrava. Věnuje se hospodářským dějinám 19. a 20. stol., rovněž dějinám podnikání a podnikatelům. Práce z oboru. Přeložila publikace z němčiny mimo obor.

Ján Gregorec

Slovenský literární vědec a spisovatel.

Jan Gebhart

Jan Gebhart byl český historik, věnující se období Protektorátu Čechy a Morava. Po absolutoriu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze pracoval krátce v Ústavu pro mezinárodní politiku a ekonomii a poté pět let na Ministerstvu národní obrany. V roce 1974 nastoupil do Vojenského historického ústavu, odkud po deseti letech přešel do Ústavu československých a světových dějin ČSAV , jehož vědecké radě v letech 1994–2002 předsedal. Často spolupracoval s historikem Janem Kuklíkem, mj. na vedení Masarykova sborníku . Přednášel též na FF UK a působil v řadě vědeckých a redakčních rad a odborných komisí. Jako vedoucí kolektivu se podílel na českém vydání objemné Kroniky druhé světové války.

Ivana Garinová

Slovenská překladatelka beletrie, zaměřená na překlady z němčiny.

Iona Grey

Iona má titul z anglické literatury a jazyka z Manchester University, je posedlá historií a neustále ji fascinují životy žen dvacátého století. Žije na venkově, Cheshire, se svým manželem a třemi dcerami.

Ilona Gillernová

Narozena 23. 3. 1955 v Praze. PhDr., CSc., asistentka oddělení pedagogické psychologie a psychologie pro učitele na katedře psychologie UK, práce z oboru.

Helena Grecmanová

Narozena 3.7.1959 v Olomouci. PhDr., Ph.D. Působí na PdF UP Olomouc v oborech: obecná a srovnávací pedagogika, alternativní školské systémy, aktivizační metody ve výuce. Práce v oboru.

Hazel Gaynor

Britská autorka románů.

Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen

Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen byl nejvýznamnější německý barokní spisovatel, autor pikareskních románů a novel , v nichž v protikladu k tehdejší dvorské literatuře zobrazil život prostého lidu a hrůzy třicetileté války. Grimmelshausen pocházel z řemeslnické rodiny. Roku 1635 byl při přepadení svého bydliště a vyvraždění rodiny odvlečen hesenskými žoldáky. V letech 1636 až 1640 žil v Soestu a Lippstadtu jako voják a zúčastnil se bojů třicetileté války. Ačkoliv neměl školy ani vzdělání stal se vojenským písařem a roku 1646 se vykoupil z vojenské služby. Po skončení třicetileté války konvertoval Grimmelshausen ke katolicismu, vstoupil do služeb štrasburského biskupa Franze Egona z Fürstenberga, stal se majitelem hostince a roku 1667 rychtářem v bádenském městě Renchen, kde také zemřel. Literárně činný byl Grimmelshausen od roku 1660. Svá díla vydával pod různými pseudonymy , jeho autorství zjistil Hermann Kurz až roku 1837. Z jeho díla vynikají Simpliciánské spisy , což je deset volně na sebe navazujících svazků pikareskních próz, , jejichž rámec tvoří alegorie člověka na jeho pozemské pouti k věčné spáse a jejichž náplní je střet člověka se světem, který ho ohrožuje. Více než polovinu z nich zabírá román Dobrodružný Simplicius Simplicissimus, ve kterém Grimmelshausen vytvořil vynikající obraz válečných a politických poměrů v době třicetileté války. Grimmelshausenovy Simpliciánské spisy jsou tvořeny deseti volně na sebe navazujícími svazky pikareskních románů a novel:

Gustav Adolf Gräbner

Německý autor literatury pro mládež.

Günther W Gellermann

Německý historik a politolog, publikace z oboru.

George Gipe

George Gipe byl americký spisovatel, jehož knihy "novelizace", knihy založené na filmovém scénáři. V roce 1985 napsal brožované knihy, zpátky do budoucnosti, publikované podle scénáře filmu návrat do budoucnosti . Gipe, nezávislý spisovatel, napsal dvě díla faktu, Velká americká sportovní kniha a Poslední chvíle kdy...a byl spolu spisovatel scénáře pro dva filmy Steve Martin, Mrtví muži nenosí skotskou sukni a Muž se dvěma mozky. Gipe napsal také novelizaci Gremlins. Gipe také přispěl k Sports Illustrated a MAD Magazine. 6. září1986, Gipea píchla včela a utrpěl extrémní alergickou reakci. Zemřel na srdeční infarkt v nemocnici poblíž jeho domu v Glendale v Kalifornii. Novelizace pro druhou a třetí část trilogie místo napsal Craig Shaw Gardner

George Gamow

George Gamow, narozený jako Georgij Antonovič Gamov byl všestranný americký fyzik původem z ruské Oděsy , jeden z předních kosmologů 20. století. Základy fyzikálního vzdělání získal v rodné Oděse. Roku 1926 ukončil studium na Leningradské univerzitě a roku 1928 zamířil na slavnou německou univerzitu v Göttingenu. Téhož roku se mu podařilo vysvětlit mechanismus alfa rozpadu. V letech 1931–1933 pracoval v leningradském fyzikálním ústavu, odkud byl vyslán na fyzikální kongres do Bruselu. Roku 1934 odešel do Spojených států amerických. Do roku 1956 přednášel na George Washington University, poté na University of Colorado. Zabýval se kvantovou mechanikou, atomovou a jadernou fyzikou, astrofyzikou a kosmologií. Koncem 40. let teoreticky předpověděl, že celý vesmír rovnoměrně vyplňuje chladné mikrovlnné záření, které je pozůstatkem prvotního výbuchu. Jeho revoluční myšlenka zněla: „Náš vesmír je vlastně obrovská exploze, která pokračuje dodnes!“ Jako první přišel s teorií vzniku vesmíru, kterou jeho odpůrce Hoyle posměšně označil jako „velký třesk“ . Tato teorie však byla roku 1965 potvrzena americkými astronomy a paradoxně začala být označována právě Hoyleovým znevažujícím názvem. Gamow se zabýval také biologií a v 50. letech významně přispěl k objasnění genetických mechanismů v buňce. Proslavil se také řadou populárních knih, mimo jiné pro děti sérií příběhů o panu Tompkinsovi.