3241–3300 z 147485 Autoři
James Beardsley Hendryx (15)
Na pestrou sérii zaměstnání navázal neobvykle dlouhou kariérou spisovatele westernů.
Více od autora
Jakuba Katalpa (14)
Jakuba Katalpa, vlastním jménem Tereza Jandová je česká spisovatelka a výtvarnice. Vystudovala bohemistiku, mediální studia a psychologii. Její manžel Jan Koubek je také spisovatelem. Autorka se ve svých knihách věnuje tématu vztahů mezi Čechy a Němci. Náměty pro svou tvorbu částečně čerpá například z příběhů, jež poslouchala během svého dětství, které strávila v Sudetech. Svůj pseudonym Jakuba si zvolila kvůli své oblibě mužského jména Jakub, příjmení Katalpa odkazuje na druh listnatého stromu.
Více od autora
Ivana Pecháčková (22)
Ivana Pecháčková po gymnáziu v Olomouci vystudovala výrobně ekonomickou fakultu VŠE a pět let pracovala jako komerční inženýrka v čerpadlářském oboru. Krátce pracovala také na FF UK. Přeložila ke dvěma desítkám knih, mimo jiné Ferlinghettiho prózy a divadelní hry Nefér argumenty života, Rutiny nebo Lásku ve dnech vášní. V roce 1995 založila nakladatelství Meander, v němž vydává knihy předních českých umělců. Píše pro děti, překládá, publikuje. Iva Pecháčková sesbírala a napsala čtyři knihy legend z edice Pražské legendy nakladatelství Meander a přeložila knížky Jako by se tu někdo snažil nevydat ani hlásku Johna Irvinga, Vrány z Hruškovic Aldouse Huxleyho a Kočku a čerta Jamese Joyce. Spolu s Lubošem Snížkem a Mirkem Vodrážkou sepsala exkluzivní rozhovor v knize S Ferlinghettim v Praze.
Více od autora
Ivana Mudrová (15)
Ivana Mudrová, rozená Fuksová je česká spisovatelka populárně naučné literatury historicko-místopisného a literárně-místopisného zaměření. Narodila se v Praze, kde absolvovala střední ekonomickou školu. Publikovat začala externě v časopisech, její první články vyšly v časopise Turista na cestu. V redakci Českého slova a Večerníku Praha pak několik let redigovala stránky věnované cestování, památkám a historii. Zde založila mimo jiné autorskou rubriku Kam značky nevedou, z jejíchž článků pak vznikl zárodek stejnojmenné knihy. Později se již věnovala výhradně autorské tvorbě. Kromě psaní knih také občas přispívá do časopisů cestopisného zaměření . Sama sebe charakterizuje jako "cestovatelku s literárními sklony". Knihy Ivany Mudrové jsou netradiční turistické průvodce s tipy na výlety a procházky obvykle do méně známých míst, často spojených se zajímavými osobnostmi nebo literárními díly. Doplňuje je převážně vlastními fotografiemi. Trochu odlišný charakter má kniha Tři anglické lásky, věnovaná anglickým spisovatelkám Jane Austenové, sestrám Brontëovým a Daphne du Maurier. Knihy o Česku Knihy se zahraniční tematikou
Více od autora
Ivan Dylevský (18)
Ivan Dylevský je přední český anatom, bývalý děkan Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT a emeritní přednosta Anatomického ústavu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Před studiem na fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy, kde v roce 1965 promoval, studoval na gymnáziu. Po rigorózní zkoušce z anatomie ve 2. ročníku zastával místo asistenta anatomického ústavu. Současně pracoval jako na chirurgii a ortopedii. Po promoci byl přijat na místo aspiranta anatomického ústavu FVL UK . V roce 1969 předložil kandidátskou disertační práci jejímž předmětem byl vývoj svalů ruky a předloktí. Obhajoba práce se uskutečnila až v roce 1972. Titul kandidáta lékařských věd mu byl udělen pro obor anatomie, histologie a embryologie. Habilitační práci na téma vývoje a významu vazivových struktur lidské ruky a nohy obhájil Ivan Dylevský v roce 1975. A v témže roce obdržel cenu ministra zdravotnictví za příspěvek k etiologii a taktice chirurgické léčby Dupuytrenovy kontraktury. Během dalších deseti let se věnoval problematice růstu lidské embryonální ruky a jejich stavebních komponent. Působil jako zástupce přednosty Anatomického ústavu FVL UK pro studijní obor pediatrie. V roce 1986, kdy obhájil doktorát věd, bylo zahájeno s doc. Dylevským jmenovací řízení a v roce 1986 byl jmenován profesorem. Působil jako zástupce přednosty Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, později jako přednosta Anatomického ústavu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, vedoucí katedry preklinických oborů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity a vedoucí oddělení anatomie Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. V současnosti je děkanem Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze a profesorem katedry zdravotnických a bezpečnostních oborů. Řadu let byl předsedou Akademického senátu této fakulty. Je předsedou její vědecké rady, místopředsedou oborové rady Biomedicínská a klin...
Více od autora
Heiko Böck (8)
Heiko Böck získal magisterský titul z oboru Informatika na technické univerzitě v Mnichově v Německu. Je respektovaným členem vývojářské komunity kolem platformy NetBeans.
Více od autora
Hans Rosenfeldt (14)
Hans Rosenfeldt pracoval jako ošetřovatel lvounů, řidič, učitel a herec. V roce 1992 začal psát scénáře pro televizi. Napsal scénář pro 20 televizních seriálů a účastnil se radiových i televizních pořadů. Temná tajemství jsou jejich první knihou. Po vydání se udržela ve Švédsku 8 měsíců na žebříčku bestsellerů.
Více od autora
Hana Bořkovcová (9)
Hana Bořkovcová, rozená Knappová byla česká spisovatelka, známá zejména svou tvorbou pro děti. Narodila se v Praze do židovské rodiny drobného podnikatele. Za nacistické okupace byla roku 1943 deportována s celou rodinou do koncentračního tábora v Terezíně a později do Osvětimi. Se svou matkou se dočkala osvobození, ale její otec a bratr Michael v Osvětimi zahynuli. V roce 1946 se provdala , syna skladatele Pavla Bořkovce) a s výjimkou krátkých období, kdy byla zaměstnána jako úřednice, se věnovala výchově svých pěti dětí a později literární práci. Publikovat začala roku 1964 v literárních časopisech Plamen a Host do domu. Ve své tvorbě se zaměřila na vykreslení citového a myšlenkového světa dětí a na konfliktní situace i porozumění mezi dětmi a dospělými.
Více od autora
Günter Hofé (8)
17. März 1914 in Berlin; † 27. Dezember 1988 pracoval jako bankovní úředník, za války sloužil ve Wehrmachtu a stal se členem NSDAP, zúčastnil se i ofenzívy v Ardénách. Po válce pracoval jako učitel, spisovatel, šefredaktor, byl i vězněn pro podezdření ze špionáře, napsal válečnou trilogii
Více od autora
Gerry Duggan (21)
Americký autor komiksů, režisér a fotograf žijící v Los Angeles. Mezi jeho největší úspěchy patří Deadpool, který vychází i u nás díky nakladatelství Crew.)
Více od autora
Georgette Heyer (14)
Georgette Heyer byla anglická spisovatelka historických románů a detektivek. Psát začala v roce 1921, kdy z příběhu pro svého mladšího bratra vytvořila román The Black Moth. V roce 1925 si vzala George Ronalda Rougiera. Spolu žili několik let v Tanganice v Africe a v Makedonii, v roce 1929 se vrátili do Anglie. Poté, co se její román These Old Shades stal populárním, se Heyer rozhodla, že pozornost veřejnosti není nutná k tomu, aby se její knihy dobře prodávaly. Po zbytek svého života tak odmítala poskytovat rozhovory. Heyer v podstatě založila jeden ze subžánrů historického románu, historickou romanci. Částečně byla inspirována Jane Austenovou, ale na rozdíl od Austenové, která psala o době, ve které žila, Heyer byla nucena do svých knih hojně vkládat pasáže o daných dobách, aby čtenáři pochopili prostředí, v němž se děj odehrává. Aby si mohla být jistá jejich správností, sbírala Heyer odborné práce a vedla si detailní poznámky. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Georgette Heyer na anglické Wikipedii.
Více od autora
Franz Fühmann (3)
Franz Fühmann byl německý spisovatel. Žil a pracoval jako povídkář, esejista a autor dětských knih v bývalé NDR. V mládí byl značně ovlivnil nacistickou ideologií, snad proto se po válce stal velkým zastáncem socializmu , který jej však v pozdějších letech rovněž trpce zklamal. Rodák z Rokytnice nad Jizerou v Krkonoších pocházel ze středostavovské rodiny. Po ukončení základní školy studoval 4 roky ve Vídni v jezuitské škole, odkud ale utekl a dostudoval gymnázium v Liberci studium ukočil maturitou. Po anexi Sudet Německem vstoupil do SA, v roce 1941 byl povolán do wermachtu a účestnil se válečných operací v Řecku a Sovětském svazu. V roce 1945 byl zajat a přeškolen v Noginsku nedaleko Moskvy na přesvědčeného marxistu. Po propuštění ze zajetí se vrátil do východního Německa, kde žil až do své smrti 8.7.1984. V této etapě svého života byl aktivním členem východoněmecké NDPD, pracoval jako politický pracovník v aparátu strany, od roku 1952 byl spisovatelem na volné noze. V roce 1956 získal cenu Heinricha Manna, dále pak řadu dalších německých i mezinárodních ocenění, byl členem Akademie umění. Jako autor byl mnohostranný, napsal řadu básní, balet, psal eseje a překládal poezii a také řadu knih sestavil jako editor, těžiště jeho práce ale zůstává v psaní dětských knih a převyprávění klasické literatury a ság a mýtů. Z jeho korespondence z posledního období života vyplývá jeho hluboké rozčarování socialistickým režimem, rozčarování tak hluboké, že nemohl dokončit své plánované stěžejní dílo.
Více od autora
František Tichý (12)
Narozen 24.3.1896 v Praze, zemřel 7.10.1961 tamtéž. Akademický malíř, grafik, ilustrátor.
Více od autora
František Táborský (17)
Narozen 16. 1. 1858 v Bystřici pod Hostýnem, zemřel 21. 6. 1940 v Praze. Středoškolský profesor, básník, prozaik. Historické, literárně historické a uměleckohistorické spisy, redakční činnost, překlady z ruštiny.
Více od autora
František Heřmánek (10)
František Heřmánek je bývalý český fotbalista, útočník. S fotbalem začínal v SK Vysočany, v roce 1932 nastupoval ve slovenském týmu ŠK Martin. Poté přestoupil na Letnou do sešívaného dresu. V československé lize hrál za SK Slavia Praha a SK Pardubice. Nastoupil ve 145 ligových utkáních a dal 38 gólů. Se Slavií v letech 1934 a 1935 získal dvakrát mistrovský titul. Ve Středoevropském poháru nastoupil ve 3 utkáních. Za reprezentační B-tým nastoupil ve 2 utkáních, v Litvě a v Lotyšsku. V létě roku 1936 přestoupil z SK Slavia do SK Pardubice a podílel se na postupu týmu z divize českého venkova do 1. ligy. V Pardubicích hrál 1. ligu do roku 1944, poté přestoupil do AFK Chrudim. V poválečných letech ještě nastupoval za SK Pardubičky. V padesátých letech působil jako trenér u týmu TJ Transporta Chrudim.
Více od autora
Francesco Petrarca (8)
Francesco Petrarca byl italský spisovatel a básník. Společně se svým vrstevníkem a přítelem Boccacciem je považován za jednoho z prvních autorů renesanční literatury. Bývá označován za největšího humanistu a nejvlivnějšího italského lyrického básníka. Tvořil v latině i v italštině a jeho nejproslulejším dílem je italsky psaný Zpěvník, popisující v 366 básních zejména platonickou lásku k idealizované Lauře. Petrarcova latinská tvorba zahrnuje smyšlený dialog básníka se svatým Augustinem známý jako Mé tajemství, filosofický traktát O lécích proti štěstí a neštěstí nebo polemické spisy proti lékařům či aristotelikům. Svým dílem navazoval jak na Vergilia, Ovidia, Cicerona, Senecu, svatého Augustina a další antické autory, tak na pozdně středověkého Danta Alighieriho. Také Petrarcův život je předmětem zájmu, zejména jeho kontakty s jinými učenci a spisovateli té doby, obsáhlá korespondence, politická a diplomatická činnost a také vztah k přírodě. Sám Petrarca se ke svému životu vracel ve svých básních, vzpomínkových textech a úvahách, a tím vnímání své osoby značně ovlivnil. Vzhledem ke své zálibě v cestování bývá někdy Petrarca označován za prvního turistu. Obzvláštní pozornost je věnována jeho popisu výstupu na Mont Ventoux. Petrarca tuto horu pravděpodobně skutečně zlezl v dubnu 1336. Podle dobových pramenů však byly výlety na vrchol hory v Petrarcově době běžnou záležitostí, a jeho důležitost tedy spočívá spíše ve skutečnosti, že o své cestě a prožitku podal literární zprávu. Čeština připouští skloňování jména jak se zachováním písmena -c- , tak v podobě vytvořené v souladu s výslovnosti, tedy -k- . V titulech knih i v odborné literatuře se lze setkat s oběma variantami. Francesco Petrarca se narodil roku 1304 v toskánském městě Arezzo. Jeho otec, florentský právník Ser Pietro di Parenzo byl z rodného města v...
Více od autora
Eva Šašinková (23)
Narozena 2. 11. 1972 v Kyjově. Kontrabasistka a autorka hudebních publikací.
Více od autora
Eugenie Marlitt (19)
Eugenie Marlittová, rozená Henriette Christiane Friederieke Eugenie Johnová byla německá spisovatelka, autorka konvenčních ženských románů. Eugenie Marlittová se narodila v Arnstadtu v Durnysku. Měla velké hudební nadání, které její rodiče brzy rozpoznali. Požádali proto kněžnu Matyldu von Schwarzburg-Sondershausen , aby se stala její mecenáškou. Ta jí nejprve umožnila žít ve své rodině a získat tam základy hudebního vzdělání, a pak jí poslala studovat hudbu na vídeňskou konzervatoř Po skončení studia se Eugenie stala operní zpěvačkou, ale pro vadu sluchu musela roku 1853 svou pěveckou kariéru ukončit. Poté působila u své mecenášky jako společnice a začala zde také svou literární činnost. Když jí kněžna musela roku 1863 kvůli svým finančním problémům propustit, přestěhovala se ke svému bratrovi do Arnstadtu a zcela se věnovala psaní zábavných románů pro ženy, které lze pro jejich černobílost a nepropracovanou psychologii postav považovat za prototyp tzv. červené knihovny. Všechna autorčina díla jsou přeložena do češtiny. Její spisy vyšly v letech 1906-12 v pražském nakladatelství Alois Hynek celkem v jedenácti svazcích.
Více od autora
Etc… (11)
Vladimír Mišík je známý český rockový hudebník a písničkář, známý svým osobitým hlasem a poetickými texty. Svou hudební kariéru zahájil v 60. letech 20. století a stal se výraznou osobností československé hudební scény. Mišík byl členem různých kapel, například The Matadors, Blue Effect nebo Flamengo. V roce 1970 založil vlastní skupinu Etc..., která se stala důležitou součástí jeho hudební identity.
Více od autora
Emil Juliš (13)
Emil Juliš byl český básník a výtvarník. Pracoval v několika povoláních nesouvisejících s literaturou, roku 1966 se stal redaktorem ústeckého časopisu Dialog. Roku 1968 se stal jeho šéfredaktorem a v roce 1970 působil jako redaktor přidruženého nakladatelství. V tomtéž roce bylo toto nakladatelství i časopis zrušeno a Emil Juliš se stal ineditním spisovatelem. Až do roku 1980, kdy odešel do důchodu, pracoval nejprve v Povodí Ohře a poté v podniku služeb. Roku 1990 obdržel Cenu Jaroslava Seiferta. Roku 1996 obdržel Státní cenu za literaturu. Je po něm pojmenována Galerie Emila Juliše v Černčicích. Jeho tvorba má velmi blízko k experimentální poezii. Jeho témata jsou často civilní a čerpaná z průmyslového Mostecka. V druhé polovině 60. let se věnuje malbě a kolážím, které tvoří ještě v 80. letech. S dosud nedoceněným výtvarníkem Vladislavem Mirvaldem se věnuje tzv. fototextům; maluje rovněž na kameny. Vystavoval jak samostatně, tak na společných výstavách. V letech 2003–2006 vzniká řada výtvarných děl ve spolupráci s P. R. Vejrážkou, jemuž Juliš poskytuje k „přelepení“ téměř dvacet svých kreseb, které považuje za „nehotové“ či „nedodělané“.
Více od autora
Eleanor H Porter (12)
Eleanor H. Porter se narodila v New Hampshire v roce 1868. Milovala hudbu. Po ukončení studia na New England Conservatory of Music v Bostonu, se stala sbormistryní, zpěvačkou a učitelkou. Když jí bylo 24 let vzala si Lymana Portera. Cestovali společně do Tennessee, a později se usadili v New Yorku. Eleanor začala vydávat knihy.Z prvu povídky a pak mnoho románů pro dospělé i děti. Někdy používala pseudonym Eleanor Stuart. Román Pollyanna, napsaný v roce 1913 byla její nejúspěšnější kniha a byla oblíbena v mnoha zemích po celém světě. Eleanor vydala i několik dalších knih o této malé dívce. V roce 1920 Eleanor Porter zemřela.
Více od autora
Edmund Hillary (6)
Sir Edmund Percival Hillary byl novozélandský horolezec a průzkumník, proslulý tím, že jako první vystoupil na horu Mount Everest. Vrcholku této hory vysoké 8848 metrů dosáhl 29. května 1953 se Šerpou Tenzingem Norgayem.Byl držitelem následujících vyznamenání: Podvazkový řád, Řád Nového Zélandu, Řád britského impéria. Edmund Hillary až do svých 16 let neviděl hory ani sníh. Tvrdě dřel ve včelařském podniku svého otce a už v 10 letech z něho byl dokonalý včelař. Ale v zimě roku 1935, když byl v šesté třídě, se zúčastnil školního výletu do hor a od té doby nežil pro takřka nic jiného. V roce 1946 už měl značné zkušenosti a také měl slezeny všechny vysoké hory na Novém Zélandu. V té době také potkal horského průvodce Harryho Ayrese, s kterým po 3 sezóny zlézal horské vrcholy a který ho mnohému naučil. A v roce 1950 spolu s Georgem Lowem začali pomýšlet na Himálaj. V roce 1951 se zúčastnil britské výpravy na Mount Everest vedené velezkušeným Ericem Shiptonem. Cílem nebylo dobýt nejvyšší horu světa, ale najít cestu k ní přes Nepál, který čerstvě otevřel hranice. Výprava se nezdařila na 100 %, cesta však nalezena byla. Jelikož nepálská vláda na rok 1952 udělila povolení na Mount Everest jen švýcarské výpravě, rozhodla se Královská zeměpisná společnost a Klub alpinistů, že vypraví alespoň pokusnou výpravu na získání zkušeností. Výpravu vedl znovu Eric Shipton. Jelikož se Švýcarům pokus o výstup na Mount Everest nezdařil, tak se všechna píle, výstroj a lidé začali připravovat na pokus v roce 1953. Celá výprava do Indie dorazila v březnu 1953. Po aklimatizačním období se v květnu 1953 dostala až k úbočí Mount Everestu. Po zdlouhavém a velmi namáhavém postupu vzhůru se konečně vydala 1. skupina Charles Evans a Tom Bourdillon na 1. pokus o výstup na vrchol. Kvůli špatně fungujícímu kyslíkovému přístroji Charlese Evanse dostali se „jen“ do výšky 8 500 m n. m. Přesto to bylo výš, než kterýkoliv člověk před nimi. Vše...
Více od autora
Don Sparling (17)
Narodil se v kanadské Ottawě. Na Torontské a Oxfordské univerzitě vystudoval anglický jazyk a literaturu. Do Československa poprvé přicestoval pár týdnů po před 21. srpnem 1968, v březnu 1969 nastoupil jako lektor do brněnské Státní jazykové školy. V letech 1970-1977 vyučoval angličtinu v Praze, poté v letech 1977-2009 působil na Masarykově univerzitě coby učitel na katedře anglistiky, odkud přešel jako zakladatel a ředitel do Centra zahraničních studií. Jako manažer vedl několik let Brno Expat Centre. Obdivuje slovácký folklor .
Více od autora
Desmond Morris (7)
Desmond John Morris je anglický zoolog, etolog, surrealistický malíř, jeden z nejvýznamnějších představitelů sociobiologie. Celosvětovou slávu získal roku 1967 knihou The Naked Ape , kde zaútočil na klasický antropologický pohled na člověka a vyzval k tomu studovat člověka jako zvíře. Později proslul i televizními dokumentárními cykly pro BBC, z nichž nejznámějším a po celém světě vysílaným se stal cyklus The Human Animal z roku 1994. Od roku 1973 pracoval v týmu Nikolaase Tinbergena, nositele Nobelovy ceny. Proti tomu jeho dílo malířské a uměnovědné není tak známé, byť velký ohlas vyvolaly jeho výstavy obrazů namalovaných šimpanzi, které doplnil obrázky, jež malovaly děti, aby ukázal podobnosti.
Více od autora
Deborah Crombie (16)
Deborah Crombie se narodila v Texasu, dlouhou dobu žila v Anglii a ve Skotsku; tahle krajina ji inspirovala k napsání prvního románu Share in Death , který byl v roce 1993 nominován na cenu o nejlepší prvotinu roku. Všechny její romány spojují hlavní hrdinové, sympatická dvojice detektivů: superintendant Duncan Kincaid a seržant Gemma Jamesová.
Více od autora
Dalibor Janek (11)
Dalibor Janek , Novinář, bývalý automobilový závodních v závodech do vrchu, autokrosu a automobilových soutěžích, též autor motoristických knih. 1972 - 1991 Svět motorů, 1991 - 1997 volný novinář, autor 5 knih s motoristickou tématikou.
Více od autora
Daisy Meadows (18)
Daisy Meadows je pseudonym pěti britských autorek píšících pro malá děvčátka sérii knih Duhová kouzla. České děti znají Drahokamové víly, víly sedmi barev nebo víly počasí. Pod tímto pseudonymem najdeme autorky: Narinder Dhami, Sue Bentley, Linda Chapman, Sue Mongredien a Marilyn Kaye.
Více od autora
Count Basie (13)
Count Basie byl kultovní americký jazzový pianista, varhaník, kapelník a skladatel, jehož kariéra trvala několik desetiletí od 20. let 20. století až do jeho smrti v roce 1984. Narodil se jako William James Basie 21. srpna 1904 v Red Banku ve státě New Jersey a stal se jednou z vůdčích osobností swingové éry. Basieho kapela byla známá svými swingujícími rytmy a pevnou souhrou. V roce 1935 založil vlastní orchestr, s nímž rozvinul styl charakteristický silnou rytmickou sekcí, riffovým přístupem k improvizaci a směsí bluesových a jazzových prvků.
Více od autora
Collegium Musicum (9)
Collegium Musicum byla slovenská progresivní rocková skupina, kterou koncem 60. let založil Marián Varga, významný klávesista a skladatel. Kapela byla známá svou jedinečnou směsí rocku s vlivy klasické hudby, často se složitými aranžemi a rozsáhlými instrumentálními pasážemi. Během své kariéry se Collegium Musicum stala jednou z předních skupin československé progresivní rockové scény a v sedmdesátých letech získala značnou popularitu.
Více od autora
Christopher Paolini (16)
Christopher Paolini je americký spisovatel, autor knih Eragon, Eldest, Brisingr, Inheritance a Poutník, čarodějnice a červ . Tyto knihy jsou součástí, až na Poutník, čarodějnice a červ, který na tuto tetralogii navazuje, Odkazu Dračích jezdců. Třetí díl, Brisingr měl být závěrečný, ale nestalo se tak. čtvrtý díl, Inheritance, se v USA a na dalších vybraných trzích objevil 8. listopadu 2011; v ČR vyšel v březnu 2012. Román Poutník, čarodějnice a červ byl vydán roku 2019. Příběh se odehrává ve fiktivním fantasy světě Alagaësia a vypráví příběh mladého muže Eragona, který se po nalezení dračího vejce stane Dračím jezdcem, a jeho dračice Safiry.V roce 2020 také vydal vesmírnou Odyseu, Spát v moři hvězd v čele s hlavní postavou xinebioložkou Kirou Navézovou, která následně narazí na mimozemskou civilizaci která všechno změní... Narodil se v listopadu roku 1983 v Jižní Kalifornii. Mimo několika let na Aljašce žil se svými rodiči, mladší sestrou Angelou a kočkou s kokršpanělem v Montaně. K tvorbě ho inspirovala místní příroda a půvab zdejších měst. V této době psal krátké příběhy a rád navštěvoval knihovnu, kde četl knihy žánru fantasy. Když psal, rád se nechával inspirovat vážnou hudbou. Poslouchal například Beethovena nebo Wagnera. Svojí první verzi Eragona napsal v patnácti letech. Nikdy ji nechtěl publikovat; psal pro radost. Všechny postavy si vymýšlel, kromě čarodějnice Angely, v které najdete jeho sestru. Po několika letech tuto první verzi upravil a dal přečíst rodině. Všichni byli z díla nadšeni. Poté sjednotil grafickou úpravu knihy a navrhl i mapu, která se objevila ve vydání knihy. Spoustu času mu trvalo vytvořit na počítači obrázek oka dračice Safiry. Kniha přišla poprvé do tisku. Objevila se v knihovnách a školách. V roce 2002 byla kniha vydána v rodinném nakladatelství jeho rodičů, Paolini International LLC. Kniha poté vyšla v nakladatelství Knopf Books for Young Readers a dalších v jednotlivých překladech. U nás vyšla v...
Více od autora
Christian Larsen (12)
Christian Larsen, lékař a zakladatel Spiral Dynamics ® se narodil v Basileji v roce 1956. Pozorováním novorozenců, sportovců a sám sebe objevil mladý doktor způsob perfektního ovládání pohybu, ze kterého pak vyvinul s výzkumným týmem anatomický návod k použití lidského těla. Dnes stojí v čele lékařského terapeutického institutu spirální dynamiky na soukromé klinice Bethanien v Curychu. Oženil se s umělkyní Claudia Vuille a žije s ní a dvojčaty poblíž Curychu.
Více od autora
Christian Callec (11)
Narozen v Alžíru, žije v Nizozemí, publicista, autor knih o gastronomii a příbuzných oborech.
Více od autora
Charles Darwin (17)
Charles Robert Darwin, FRS byl britský přírodovědec a zakladatel evoluční biologie. Evoluční teorii opíral o přírodní výběr a pohlavní výběr. Byl synem lékaře a vnukem botanika. Vystudoval teologii na University of Cambridge, studia ukončil v roce 1831. Zpočátku se zabýval studiem geologických formací v horách Walesu, načež se roku 1831 vydal na 1742 dnů trvající výzkumnou cestu kolem světa na lodi HMS Beagle . Během této plavby Darwin shromáždil cenný přírodovědecký materiál a uspořádal svou základní koncepci přirozeného vzniku a vývoje druhů evolucí, jejímž hlavním hybatelem měl být dle jeho názoru přírodní výběr. Nejzásadnější byl pro něj v tomto ohledu pětitýdenní pobyt na Galapágách. O autorství teorie evoluce se Darwin dělí s Alfredem R. Wallacem. Charles Darwin se narodil v Mount House, ve Shrewsbury, hrabství Shropshire, v Anglii, dne 12. února 1809 jako pátý ze šesti dětí bohatého lékaře Roberta Darwina a Susannahy Darwin . Byl vnukem hrnčíře a podnikatele Josiaha Wedgwooda a Erasma Darwina, lékaře, vynálezce, básníka a vědce, liberálního whigovce, který formuloval evoluční myšlenky již na konci osmnáctého století v lékařsko-zoologickém pojednání Zoonomie. Erasmus Darwin dokonce přidal do rodinného erbu 3 lastury hřebenatky a latinsky psaný text „E Conhis Omnia“, tedy „Vše pochází z lastur“, což převzal i jeho syn Robert Darwin a přidal si ho do svého ex libris. Oba dědečkové pocházeli z prominentní anglické rodiny Darwinů–Wedgwoodů, která podporovala unitářskou církev. Jeho matka zemřela, když mu bylo pouhých osm let. Již o rok později nastoupil na „internátní“ školu v Shrewsbury. Na podzim...
Více od autora
Čeněk Zíbrt (22)
Čeněk Zíbrt, vlastním jménem Vincenc Jan Zíbrt , byl český kulturní historik, folklorista a etnograf, profesor Karlovy univerzity. Někdy vystupoval pod pseudonymem E. Horský. Vincenc Zíbrt byl český kulturní historik a bibliograf. Studoval na gymnáziu v Písku a později na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde byl roku 1888 promován na doktora filozofie. Ve studiu pokračoval na univerzitách v Mnichově, Berlíně, Krakově, Lvově, Varšavě a v Petrohradu. Podnikl několik studijních cest do Norimberka, do Paříže, Ženevy a Basileje. Roku 1891 se stal docentem všeobecné kulturní historie na české Filozofické fakultě se specializací na Rakousko-Uhersko a zároveň byl přijat za písaře knihovny Muzea království českého. Roku 1901 byl mu udělen titul mimořádného profesora a začal přednášet o kulturní historii. Psal o „Kulturní historii“ do Ottova slovníku naučného. Zároveň působil v Muzeu království českého a roku 1904 po odchodu knihovníka Adolfa Patery do výslužby byl jmenován na jeho místo. Zíbrt patřil mezi nejplodnější české spisovatele. Literárně činný byl od roku 1884, napřed v časopisech, pak řadou samostatných děl a studií z oboru kulturní historie a folkloru. Věnoval se totiž vedle prací o všeobecné historii hlavně studiu lidu československého a chtěje porozumět jeho minulé historii, přirozeným postupem vydal se na studie o nynější lidové tradici v životě lidovém, kdežto Zikmund Winter obírá se hlavně dějinami měst českých a August Sedláček dějinami šlechty. Tím dán jest rozvrh Zíbrtových prací. Jsou to jednak teoretické úvahy o studiu kulturní historie a rozpravy v oboru hlavně dějin středověkých, jednak jsou to obrazy z kulturních dějin českých, jednak srovnávací studie o českém lidu v celém jeho vývoji až po dnešní dobu. Úřad knihovníka dal Zíbrtovi kromě toho podnět k několika pracím na poli knihovědy a pomohl při provádění jeho životního monumentálního díla "Bibliografie české h...
Více od autora
Carolly Erickson (16)
Bývalá univerzitní profesorka se v roce 1970 začala plně věnovat spisovatelské činnosti a setkala se s bouřlivým ohlasem čtenářů i odborné kritiky.
Více od autora
Callan Pinckney (6)
Narozena 1939 nebo 1940, tvůrce systému cvičení zvaného kalanetika. Tento systém vytvořila v roce 1972 po návratu do USA z jedenáctileté cesty okolo světa na základě svého baletního tréninku proto, že se narodila s postižením páteře a nohou a hledala způsob, jak zlepšit svůj zdravotní stav. Původním jménem Barbara Biffinger Pfeiffer Pinckney; jméno Callan si vybrala na doporučení numerologa.
Více od autora
Břetislav Balatka (10)
Břetislav Balatka je český fyzický geograf. Zabývá se geomorfologií území ČR, zejména studiem říčních teras. Podílel se i na zpracování fyzickogeografické regionalizace ČR. "Absolvoval studium odborného zeměpisu na PřF UK v roce 1954. Poté nastoupil jako odborný pracovník do Geografického ústavu ČSAV, kde setrval téměř čtyři desítky let. Po zrušení ústavu v roce 1993 přešel jako celá řada dalších geografů z pražského pracoviště na Přírodovědeckou fakultu UK, kde až dosud působí na katedře Fyzické geografie a geoekologie."
Více od autora
Boris Filan (17)
Boris Filan je slovenský spisovatel, textař, dramaturg, scenárista a příležitostný moderátor. Boris Filan je synem scenáristy, režiséra a dramatika Ľudovíta Filana. Vystudoval filmovou a televizní dramaturgii a scenáristiku na VŠMU v Bratislavě . V letech 1973 - 1987 pracoval jako dramaturg v literární redakci ČST Bratislava i v redakci zábavných programů Československé televize v Bratislavě. Za svoji publicistickou aktivitu obdržel v roce 1994 cenu Egona Erwina Kische. V roce 2000 získal Cenu za nejprodávanější knihu Tam tam 3, kterou udělovala v roce 1999 Všeobecná úvěrová banka. Je autorem vícero scénářů televizních komedií. Autorsky připravoval a uváděl televizní talk-show Gala Borisa Filana. Od šestnácti let psal texty k písničkám, později hlavně pro Pavola Hammela a skupiny Prúdy a Elán. Naposledy s Elánem spolupracoval na vydání alba Elán - Tretie oko . Ve Slovenském rozhlase uvádí úsměvnou publicistickou relaci Borise Filana Pálenica. V roce 1989 napsal scénář hudebního filmu Rabaka, v němž hlavní roli ztvárnila skupina Elán, a v roce 1991 spolu s Vašem Patejdlem muzikál Snehulienka a sedem pretekárov. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boris Filan na slovenské Wikipedii.
Více od autora
Bedřich Václavek (17)
Bedřich Václavek byl český marxistický estetik, literární teoretik a kritik. Jako člen Devětsilu byl stoupenec poetismu. Rozpracoval směr socialistického realismu. Bedřich Václavek se narodil 10. ledna 1897 v Čáslavicích u Třebíče. Pocházel z chudé rodiny. Gymnázium vystudoval v Třebíčí. Poté studoval germanistiku a bohemistiku na Filozofické fakultě Karlovy Univerzity v Praze. Jeho učiteli byly přední osobnosti české literární vědy a folkloristiky: Zdeněk Nejedlý, Otokar Fischer, Čeněk Zíbrt a další. Po ročním studiu na univerzitě v Berlíně působil krátce v Brně jako středoškolský profesor a potom po většinu svých tvůrčích let jako knihovník Zemské a univerzitní knihovny v Brně a Studijní knihovny v Olomouci. Soustavně byl veřejně činný. Byl nejvýznamnějším představitelem levice v literární vědě. Ve dvacátých letech byl členem avantgardy sdružené v Devětsilu. Ve 30. letech působil v Levé frontě. Za okupace se zapojil do protifašistického odboje, byl zatčen, převezen do koncentračního tábora v Osvětimi a 5. března 1943 pravděpodobně usmrcen injekcí. Dnes je po něm pojmenována jedna z kolejí Univerzity Palackého v Olomouci a ulice v Třebíči, v Olomouci a v Praze-Dejvicích. První Václavkovou knihou je soubor statí o jeho současnících Od umění k tvorbě . Další byla historická monografie Poezie v rozpacích . Třetí nejdůležitější knihou byla Česká literatura 20. století . Jeho dílu projevila úctu Filozofická fakulta MU v Brně, která ho posmrtně jmenovala docentem pro obor novější české literatury.
Více od autora
Basil Davidson (8)
Basil Davidson Risbridger MC byl britský historik, spisovatel a afrikanista, specialista zejména na téma portugalskou Afriku před Karafiátovou revolucí 1974. Napsal řadu knih o těžké situaci Afriky. Jeho ústředními tématy byly kolonialismus a hnutí za národní obrození. Byl čestným členem School of Oriental and African Studies v Londýně.
Více od autora
Anna Benešová (18)
Anna Benešová byla zdravotnice, spojařka, mnohonásobná válečná hrdinka, která přímo na bojištích zachránila nejméně dvě stě vojáků. Účastnila se bitev u Sokolova, Kyjeva, Žaškova, Rudy a Bílé Cerkeve. Anna Benešová pocházela z Konecchlumí v Podkrkonoší ze skromných poměrů, které ji v mládí přivedly do dělnického hnutí. Zde se seznámila s mladým úředníkem Oskarem Benešem, za něhož se provdala. Dívčí jméno Benešová jí díky shodě se jménem manžela po svatbě zůstalo. V roce 1939 se manželé Benešovi rozhodli emigrovat z okupované republiky, nejdříve do Polska, později do Sovětského svazu. Usadili se v Kirgizii, kde je zastihlo v červnu 1941 napadení SSSR Německem. Když se manželé Benešovi dozvěděli, že se organizuje československá vojenská jednotka v Buzuluku, přihlásili se do 1. československého polního praporu v Sovětském svazu. Po odvodu byla Anna zařazena do výcviku pro zdravotnice. Patřila ke skupině prvních 38 žen, které odjely na frontu. V době bojů byla přidělena k minometné rotě, ve které působil i její manžel. Na frontě se podle svědků chovala statečněji než mnozí muži , podobně jako další zdravotní sestry. Zatímco bojující vojáci se kryli v zákopech či za terénními nerovnostmi, zdravotnice se za zraněnými plazily až do předních linií, často doslova na dosah nepřítele. Po odtažení mnohem těžších vojáků a jejich ošetření se pak ženy opět vracely na bojiště. V Novochopjorsku absolvovala radiotelegrafický kurz a jako velitelka radiodružstva 1. československé brigády bojovala u Kyjeva, Bílé Cerekve a Žaškova. V těchto bojích byla těžce zasažena střepinou granátu do levé nohy. Během Karpatsko-dukelské operace byla opět dvakrát zraněna. Po vyléčení se vrátila k brigádě. V té době byla povýšena do hodnosti podporučíka. O úmrtí manžela, který na sklonku války padl, se Anna Benešová dozvěděla až po válce. V květnu 1945 zastávala funkci velitele radiostanice a velitelky s...
Více od autora
Albert Kutal (14)
Albert Kutal byl český historik umění a vysokoškolský pedagog. Albert Kutal absolvoval 1. české státní gymnázium v Brně a v letech 1923–1928 studoval dějiny umění a klasickou archeologii na Masarykově univerzitě v Brně . V letech 1926–28 a po vojenské službě znovu v letech 1931–1945 pracoval v obrazárně Zemského muzea v Brně, do roku 1942 jako přednosta. Ve 40. letech přednášel na Škole umění ve Zlíně. V závěru války byl totálně nasazen, ale později s pomocí svých kolegů a restaurátorky Hedviky Böhmové, která byla za války jako osoba německé národnosti požádána, aby převzala řízení muzea, postupně ukryl a zachránil nejcennější obrazy ze sbírek v Brně, Kroměříži a Vizovicích. V letech 1945–1948 byl zemským muzejním radou a správcem galerie při Zemském muzeu v Brně. Roku 1929 obhájil doktorát z filosofie na Masarykově univerzitě v Brně a roku 1937 se habilitoval. Od roku 1939 působil jako soukromý docent, 1945–1951 převzal řízení Semináře dějin umění na Filozofické fakultě MU Brno po prof. Eugenu Dostálovi. Roku 1948 byl jmenován profesorem dějin umění na Masarykově univerzitě a v letech 1950–1961 vedl Katedru dějin umění. Roku 1963 získal titul DrSc. Jako profesor Semináře dějin umění působil na FF MU do roku 1971. Přednášel dějiny umění také na univerzitách v Rakousku , Belgii , Bonnu a Paříži. Albert Kutal je spolu s Václavem Richterem považován za tvůrce tzv. Brněnské školy dějin umění. Byl teoretikem Skupiny výtvarných umělců v Brně, kde k jeho přátelům patřili malíři Antonín Procházka a Jaroslav Král. Svými výtvarnými kritikami přispíval do časopisu Index. V tomto časopise také publikoval články, které se zabývaly širší koncepcí galerie jako výstavního prostoru i odborného pracoviště. Jako pracovník a později i přednosta obrazárny Zemského muzea se Kutal zasloužil o významné rozšíření jejího fondu moderního umění. V roce 1961 byla ...
Více od autora
Alan Moore (20)
Alan Moore je anglický spisovatel, který proslul zejména jako komiksový scenárista. Je autorem komiksů V jako Vendeta, Z pekla nebo Watchmen – Strážci. Některými je označován za nejlepšího komiksového scenáristu všech dob nebo jako „jeden z nejdůležitějších britských spisovatelů posledních padesáti let.“ Je také znám jako novopohan, okultista, anarchista a kouzelník. Začal psát pro britské undergroundové časopisy na konci 70. let 20. století, kdy v časopisech publikoval své komiksy 2000AD a Warrior. Později začal pracovat pro DC Comics a spolupracoval na sériích jako Batman nebo Superman. Pod DC Comics psal také svá nejznámější díla Bažináč , Z pekla, V jako Vendeta nebo Watchmen – Strážci z roku 1986, který je považován za dekonstrukci superhrdinského komiksového žánru. Dalšími známými výtvory Alana Moorea jsou komiksy Liga výjimečných, Top 10 a SMax. Za svou kariéru obdržel 23 cen Eisner Award, které jsou nejprestižnější cenou za komiksy, včetně devíti pro nejlepšího scenáristu. Dále je držitelem sedmi Harvey Award a několika Eagle Awards, Jack Kirby Awards a Inkpot Award. Narodil se 18. listopadu 1953 v Northamptonu v Anglii do dělnické rodiny. Jeho otec, Ernest Moore, byl pracovník v pivovaru a jeho matka, Sylvia Doreenová, pracovala v tiskárně. S rodinou žili v chudinské čtvrti The Boroughs. Od pěti let byl vášnivým čtenářem a častým návštěvníkem městské knihovny. V téže době se také poprvé dostal ke komiksovým stripům Topper a The Beezer. Brzy poté začal číst americké komiksy Flash, Detective Comics, Fantastic Four a Blackhawk. V jedenácti letech složil úspěšně zkoušky na školu Northampton School for Boys , kde se poprvé setkal s dětmi ze střední a vyšší třídy společnosti. Na konci šedesátých let začal publikovat svou poezii a eseje v různých fanzinech, přičemž začal vydávat i svůj vlastní fanzin Embryo. Díky svému fanzinu se...
Více od autora
Adalbert Stifter (19)
Adalbert Stifter, též Vojtěch Stifter byl česko-rakouský spisovatel, malíř a pedagog. Patří k nejvýznamnějším představitelům biedermeieru. Je dodnes aktuální svou kritikou nesnášenlivosti mezi národy a svým vztahem k šumavské přírodě. V rané tvorbě používal pseudonym Ostade. Adalbert Stifter se narodil 23. října 1805 jako nejstarší syn tkalce a obchodníka s plátnem Johanna Stiftera a jeho ženy Magdaleny z řeznického rodu v Horní Plané nad Vltavou , v tamním kostele sv. Marie Magdalény byl pokřtěn jmény Albert August. Poté, co otec v roce 1817 zahynul při nehodě pod formanským vozem, vychovávala jej matka. Prací v hospodářství svého dědečka z otcovy strany Augustina Stiftera pomáhal zlepšovat rodinné poměry. Smrt otce Adalbertem natolik otřásla, že ji odmítal přijmout jako fakt a dva dny držel hladovku. V roce 1818 ho poslal dědeček z matčiny strany Franz Friepes proti jeho vůli na latinskou školu. V roce 1820 se jeho matka podruhé vdala, za hornoplánského pekaře Ferdinanda Mayera. V roce 1825 Stifter prodělal pravé neštovice. Obecnou školu navštěvoval v Horní Plané, odkud byl na základě vynikajících výsledků doporučen na gymnázium. Studoval v letech 1817–1826 na latinském akademickém gymnáziu v klášteře benediktinů v Kremsmünsteru, pod vedením patera Placida Halla. V tomto prostředí, které později popsal jako nejkrásnější období svého života, se rozvinul jeho silný cit pro přírodu, literaturu i umění o teoretické zázemí. V latinské škole byl nazýván „Stifter Adalbertus, Bohemus Oberplanensis“ v překladu: "Adalbert Stifter Čech Hornoplanský". Školu ukončil s vynikajícími výsledky. Pokračoval na Vídeňské univerzitě studiem práv. Zajímal se o fyziku, jazyky a filosofii. Studium si financoval jako soukromý učitel. Měl výrazné pedagogické nadání, avšak nikdy nehledal stálé učitelské místo. Díky této práci také poznal svou první lásku, Fanny Greipelovou z rodiny bohatého obchodníka ve Frymburk...
Více od autora
Zuzana Koubková (12)
Zuzana Koubková je česká autorka historických románů, jejichž děj se odehrává v období přemyslovského státu. Narodila se 10. května 1973 v Praze, kde žije, často ale pobývá také na chalupě v Louňovicích pod Blaníkem, kde má svoje kořeny.. Vystudovala Českou zemědělskou univerzitu v Praze a je rostlinolékařka. Mezi její zájmy patří historický šerm, a několik let byla členkou historicko-šermířského spolku Záviš. Byl to právě tento koníček, který ji přivedl ke studiu odborných historických pramenů, a posléze i k literárnímu ztvárnění historických událostí a osudu některých osobností českých dějin. Nepovažuje se za spisovatelku, respektive považuje se za spisovatelku pro zábavu, psaní je pro ni jen koníčkem a pracuje ve státní rostlinolékařské správě. Zuzana Koubková se taktéž zúčastnila vědomostní soutěže České televize jménem AZ-kvíz. Má syna Boleslava, který se narodil 21. prosince 2004 v Praze. V roce 2016 se provdala za Ľuboše Bartúška, její občanské příjmení je tedy Bartúšková. Rozhodla se ale své romány nadále vydávat pod svým původním jménem. Zuzana Koubková je autorkou historických románů. Většina z nich se odehrává v době středověkých Čech.
Více od autora