23761–23820 z 157954 Autoři
Francine Pascal (6)
Francine Pascal rozená Rubin se narodila 13. května 1938 v New Yorku na Manhattanu. Je známá především sérií pro mladé čtenáře s názvem Sweet Valley High, podle které byl natočen seriál. Dalším známým počinem je série Neohrožená o dospívající dívce s absencí genu strachu. V roce 1965 se Francine provdala za svého druhého manžela Johna Pascala, spisovatele a žurnalistu, se kterým spolupracovala na několika projektech. John a Francine žili na Manhattanu s Francininými třemi dcerami z prvního manželství: Jamie, Laurie a Susan. John měl z prvního manželství syna Matthewa, který žil se svou matkou. John v roce 1981 zemřel v důsledku plicního onemocnění. V té době mu bylo 49 let. Francine se poté nikdy znovu nevdala. Po Johnově smrti zůstala Francine s dcerami na Manhattanu a často říkala, že inspirací pro své teenagerovské příběhy získala sledováním dospívání svých tří dcer. 22. února 2008 zemřela také její nejstarší dcera Jamie, po dvouletém boji s onemocněním jater. Francine nyní dělí svůj čas mezi pobytem v New Yorku a v jižní Francii. Pracuje s vysokým nasazením, ale snaží se trávit také se svými dětmi a vnoučaty.
Více od autora
Francesca Cavallo (4)
Italská publicistka, vydavatelka a divadelní režisérka. Žije v Los Angeles .
Více od autora
Frances Galleymore (3)
Anglická scénáristka, spisovatelka a beletristka, žije a tvoří v Londýně.
Více od autora
France Bevk (3)
France Bevk byl slovinský realistický prozaik a básník, překladatel z bulharštiny. Psal také pod pseudonymem Pavle Sedmak. France Bevk se narodil v horské vesnici Zakojca. Navštěvoval školu v Kranji, Koperu a Gorici. Když mu bylo 16 let, vyšel mu v časopise Domači prijatelj povídka Vstajenje. Po skončení základní školy šel jako obchodní učeň , na doporučení cerkljamského děkana France Knause, který si všiml jeho příspěvků v časopise Slovenec, na pedagogickou školu. Se spolužáky se rozhodl vydávat je studentský list Alfa, který vycházel, ale jen do té doby než se o tom dověděli profesoři. Navzdory tomu se Bevkova tvořivost nezastavila. Nadále posílal svoje básně do studentského listu Zora a redaktorce Domačega prijatelja Zofce Kveder. Po maturitě, roku 1913, šel učit do vesnice Orehek, později byl přeložen do Novak nad Cerknem. Čtyři roky po maturitě, za první světové války byl vojákem na východní frontě a na krátkou dobu i na vojenské škole v Maďarsku. Během války byl stíhán za protirakouské myšlenky. Když se vrátil, opustil učitelský post a stal se redaktorem lublaňského Večenaga Lista. Když jej přestali vydávat, rozhodl se pro řízení kulturní rubriky v časipisu Slovenec. Současně svůj čas věnoval divadlu – vedl ochotníky a režíroval je. Na konci roku 1920 se navzdory fašistickému útisku vrátil do Gorice a snažil se zachovávat slovinský jazyk svými romány. Na jaře 1935 byl společně s Francetem Steletem a Josipem Vidmarem ve Španělsku. Tam se spřátelil Zoranem Mušičem . Fašismus stále více utiskoval Slovince v Přímoří, také Bevk okusil fašistické vězení. Roku 1943 uprchl s vězení a stal se jedním z nejdůležitějších vůdců národněosvobozeneckého hnutí na Slovinském přímoří. Po druhé světové válce nadále žil v Terstu, poté v Lublani, kde roku 1970 umírá. V roce 1953 se stal členem SAZU , získal dvakrát Prešerenovu cenu a to v letech 1949 a 1954. Obyvatelé Nové Gor...
Více od autora
Fiorenza Cossotto (3)
Fiorenza Cossotto je proslulá italská mezzosopranistka, považovaná za jednu z největších operních pěvkyň 20. století. Narodila se 22. dubna 1935 v Crescentinu v italské provincii Vercelli a proslavila se zejména účinkováním ve Verdiho a Donizettiho operách. Cossotto studovala na turínské hudební akademii a profesionálně debutovala v roce 1957 v milánské La Scale. Brzy se proslavila svým silným hlasem, širokým rozsahem a dramatickou intenzitou.
Více od autora
Fiona Barton (3)
Britská spisovatelka a žurnalistka. Na rozdíl od mnohých jiných nechtěla být Fiona Barton spisovatelkou od útlého dětství. Většinu svého profesního života zasvětila novinařině – pracovala pro řadu předních britských deníků a za své působení získala prestižní cenu Reportér roku. Cena ji motivovala k nečekanému počinu: Fiona opustila zaměstnání a odjela na Srí Lanku pracovat jako dobrovolnice. A právě tehdy se jí začala v hlavě formovat základní dějová linka její knižní prvotiny. Téma, které thriller Vdova zpracovává, má kořeny v autorčině novinářské praxi. Bezpočtukrát psala o různých kriminálních případech a často přemýšlela nad tím, jak se asi cítí manželky obžalovanýchmužů, jak moc toho o spáchaném zločinu vědí a jak se s celou situací vyrovnávají. Jako novinářka o těchto úvahách psát nemohla. Jako spisovatelka si to mohla konečně dovolit, a tak v její prvotině nacházíme spletité a mnohovrstevnaté vyprávění o muži obviněném z pedofilního zločinu a ojeho ostrakizované ženě, o zdrcené matce pohřešovaného děvčátka, o novinářce, která o hrůzném případu píše, a o detektivovi, který případ už dlouhá léta vyšetřuje.
Více od autora
Filip Počta (5)
Filip Počta byl český geolog a paleontolog, profesor Univerzity Karlovy, pokračovatel Joachima Barranda. Věnoval se výzkumu zkamenělin v Čechách i dalších evropských zemích. Založil paleontologický ústav v Praze a stál v čele geologického ústavu UK. Byl autorem prvních českých učebnic paleontologie . Velkou oblibu si získaly jeho veřejné přednášky a populárně-vědecké publikace . Narodil se 19. listopadu 1859 v Praze. Po maturitě na akademickém gymnáziu studoval přírodní vědy v Praze, Bonnu a Paříži. První zaměstnání získal jako asistent profesora Antonína Friče v Českém muzeu, poté pracoval jako univerzitní asistent profesora Otomara Nováka. Roku 1888 získal titul doktora filosofie a znovu odjel na studijní cestu do Paříže, Londýna, Švédska, Rakouska a Německa. Po návratu do Prahy se zaměřil na dokončení vědeckého výzkumu, započatého Joachimem Barrandem. Vytvořil přitom stovky výbrusů zkamenělin . Roku 1891 se habilitoval na docenta paleontologie na české univerzitě v Praze. O sedm let později se stal mimořádným a nakonec v roce 1905 řádným profesorem geologie a paleontologie; krátce poté byl rovněž ustanoven soudním znalcem. Po jmenování profesorem založil v Praze paleontologický ústav, druhý v Rakousku . Později byl jmenován ředitelem geologického ústavu UK a členem akademického senátu. Ve školním roce 1910–11 zastával funkci děkana filosofické fakulty. Stal se řádným členem Učené společnosti a České akademie věd a umění a čestným členem Société géologique de France, ukrajinského geologického spolku, Plzeňského přírodovědeckého klubu, společnosti pro výzkum Orientu a dalších organizací. Ve vědecké práci se soustředil na zkamenělé houby, rudisty, korály a mechovce. V posledních letech se také zaměřil na popularizaci poznatků. V pražskýc...
Více od autora
Fernando Carulli (6)
Fernando Carulli byl italský skladatel, kytarista a hudební pedagog, který patří k nejvlivnějším osobnostem v dějinách klasické kytary. Narodil se v Neapoli a původně se hudbě věnoval jako violoncellista. Později se však věnoval kytaře a stal se plodným skladatelem a velmi uznávaným interpretem. Carulli napsal pro tento nástroj více než 400 skladeb, včetně koncertů, komorních děl a sólových skladeb, které významně přispěly k rozvoji klasického kytarového repertoáru.
Více od autora
Ferenc Fricsay (5)
Ferenc Fricsay byl uznávaný maďarský dirigent, známý svým dynamickým dirigentským stylem a interpretací klasického repertoáru. Narodil se 9. srpna 1914 v Budapešti a v polovině 20. století byl významnou osobností evropské scény klasické hudby. Fricsay získal hudební vzdělání na Hudební akademii Franze Liszta v Budapešti a později se stal žákem slavného skladatele Bély Bartóka.
Více od autora
Ferdinand Klindera (4)
Ferdinand Klindera byl český a československý národohospodář, organizátor agrárního družstevnictví, politik a poslanec Revolučního národního shromáždění za Republikánskou stranu československého venkova . Vystudoval strojní inženýrství na české technice v Praze. Prošel odbornou praxí v Itálii a Španělsku. Od roku 1903 působil jako statkář v obci Spomyšl u Roudnice nad Labem. Roku 1911 se účastnil cesty českých zemědělců do Argentiny. Zahraniční zkušenosti se zemědělstvím pak využil při publikování několika knih na toto téma: Český rolník napříč Argentinou , Český rolník slunnou Itálií a Český rolník severskými státy . Byl aktivní při zakládání družstevnictví napojeného na agrární stranu. V roce 1914 se stal předsedou Ústřední jednoty hospodářských družstev. V této funkci vystřídal Jana Dvořáka. Od roku 1918 zasedal v Revolučním národním shromáždění za Republikánskou stranu československého venkova . Na členství v tomto zákonodárném sboru rezignoval na 93. schůzi v prosinci 1919. Byl profesí starostou Ústřední jednoty hospodářských společenstev. V roce 1921 stanul jako starosta v čele vlivné organizace Centrokooperativ, která sdružovala všechny české agrární družstevní svazy a navíc tři německé a jeden polský. Po zřízení protektorátního Ústředního svazu zemědělských družstev pro Čechy a Moravu byl jeho předsedou , dále byl členem správní rady Škodovy závody v Plzni v holdingu Reichswerke Hermann Göring a předsedou správní rady firmy Fr. Odkolek AS Praha-Vysočany. V listopadu 1942 odešel do penze.
Více od autora
Felix Salten (5)
Felix Salten, rodným jménem Siegmund Salzmann byl rakouský spisovatel, kritik, dramatik, esejista, libretista a scenárista židovského původu. Mezi jeho nejznámější literární díla patří příběh malého kolouška Bambiho z knihy Bambi, život v lese z roku 1923, příběh o veverce Perri z roku 1938. Velmi známý je též jeho eroticko-pornografický román Josefina Mutzenbacherová z roku 1906. Všecha tato díla byla přeložena do mnoha jazyků a později byla i zfilmována. V roce 1891 se stal členem literární skupiny Mladá Vídeň. Od roku 1927 působil ve funkci předsedy Rakouského PEN klubu. Narodil se v Pešti, když mu byl 4 týdny, jeho rodina se přestěhovala do Vídně. Zde žil až do roku 1936. Po nacistickém obsazení Rakouska, kdy mu hrozilo jako Židovi velké nebezpečí, se natrvalo přestěhoval do neutrálního Švýcarska, kde také zemřel.
Více od autora
Fedor Vasil'jevič Konstantinov (4)
Ruský filozof, redaktor odborných časopisů a vysokoškolský učitel, zaměřený na marxismus-leninismus a dialektický a historický materialismus.
Více od autora
Fadhlalla Haeri (2)
Transkripce: v angličtině Shaykh Fadhlalla Haeri V češtině Šajch Fadhlalla Haeri nebo Šajch Fadlulláh Chajrí Šejk Fadhlalla Haeri se narodil v Karbale v Iráku jako potomek několika generací známých a uctívaných duchovních vůdců. Vzdělání získal v Evropě a Americe, založil několik firem na Středním východě a pracoval jako konzultant v ropném průmyslu. V roce 1980 založil Zahra Trust, charitativní organizaci s centry v USA, Velké Británii a na Středním východě, která si klade cíl přiblížit tradiční islámské učení široké vrstvě obyvatelstva prostřednictvím kurzů a publikací a podporuje nejrůznější charitativní programy. Šejk Fadhlalla se v současné době zabývá přednášením a psaním knih a komentářů ke Koránu.
Více od autora
Ewan Clarkson (1)
Celý život se věnoval pozorování života v přírodě a psaní knih, jejich cílem je poučit čtenáře o nutnosti ochrany životního prostředí. Narodil se roku 1929 v severoanglické Cumbrii a po skončení vojenské služby pracoval sedm let jako veterinář. Poté se odstěhoval do Devonu, kde žil až do své smrti. Kromě deseti románů, napsal též řadu článků a povídek, jejichž námětem byl vždy život v přírodě či na venkově.
Více od autora
Evžen Hirschfeld (6)
Narozen 1893, zemřel v lednu 1969 v Praze. Ing., dr.techn., profesor strojní fakulty, literatura z oboru.
Více od autora
Evie Dunmore (4)
Britská spisovatelka, autorka historických romancí. Žije a pracuje v Berlíně.
Více od autora
Evgeny Nesterenko (4)
Evgeny Nesterenko byl proslulý sovětský a ruský operní basista, který se vyznačoval silným hlasem a velkolepým vystupováním na jevišti. Narodil se 8. ledna 1938 v Moskvě, v mládí se zajímal o hudbu a svou vášeň rozvíjel studiem na moskevské konzervatoři. Nesterenkova kariéra se rozjela po vítězství v Mezinárodní Čajkovského soutěži v roce 1967, což vedlo k angažmá ve významných operních domech po celém světě.
Více od autora
Eva Svobodová (6)
Narozena 19. 11. 1952 v Třeboni. Mgr., vysokoškolská pedagožka, odborné práce z primární pedagogiky, též autorka knih pro děti a mládež.
Více od autora
Eva Skálová (3)
Lingvistka. Autorka učebnic anglického odborného stylu, teorie a praxe jazykového testování.
Více od autora
Eva Schneiderová (5)
Narozena 22. 3. 1961 v Plzni. PaedDr., pedagožka, autorka učebnic a metodických materiálů pro výuku češtiny na ZŠ.
Více od autora
Eva Reitharová (2)
Narozena 1925, zemřela 2003.Historička a teoretička umění, monografie o výtvarných umělcích.
Více od autora
Eva Michorová (5)
Eva Michorová se narodila 30. 12. 1964 v Kladně. Vystudovala kladenské gymnázium a fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy. Pracovala v časopisu Dikobraz, přispívala do časopisů Podvobraz, Květy, Vaše příběhy. Doposud publikovala šest dívčích románů: Čekání na prince , Bára ze zámku , Kdo mi dá růži? , Nikoho se nepros! , Samá voda a Tak co, holky, co si počnete? . S MUDr. Martou Brtníkovou napsala knížku o výchově k rodičovství Přinesl nás čáp, asi . Mimoto vydala knihu o hazardu Hříchy velkých hráčů a podílela se na knížce skutečných kriminálních příběhů A teď padáme, rejžo . Žije v Kyšicích na Kladensku s manželem, dvěma dětmi ? šestnáctiletou Nelou a dvanáctiletým Zdeňkem a psem Káčou.
Více od autora
Eva Medková (3)
Narozena 9. 12. 1895 v Praze, zemřela 28. 9. 1953 tamtéž. Básnířka, beletristka, autorka vzpomínek na Antonína Slavíčka.
Více od autora
Eva Kislingerová (6)
Eva Kislingerová je česká profesorka ekonomie, vysokoškolská pedagožka a politička, v letech 2014 až 2018 zastupitelka a náměstkyně primátorky hlavního města Prahy pro finance a rozpočet, nestranička za hnutí ANO 2011 a neúspěšná kandidátka do Senátu za Prahu 10 v senátních volbách 2016. Po studiích na střední škole pracovala v letech 1970 až 1976 na odboru obchodní politiky národního podniku Benzina a v letech 1976 až 1982 na útvaru rozborů a statistiky Generálního ředitelství pivovarů a sladoven. V roce 1982 absolvovala Fakultu výrobně-ekonomickou Vysoké školy ekonomické v Praze . Následně v letech 1982 až 1991 působila jako vědecká pracovnice ve Výzkumném ústavu strojírenské technologie a ekonomiky. V roce 1989 získala na VŠE v Praze titul kandidáta věd . V roce 2005 absolvovala program celoživotního vzdělávání Univerzity Palackého v Olomouci. Roku 1991 nastoupila jako odborná asistentka na Katedru podnikové ekonomiky VŠE v Praze, roku 1994 zde byla jmenována docentkou a v roce 2002 byla jmenována prezidentem republiky profesorkou v oboru podniková ekonomika a management. Mezi roky 2003 a 2014 také Katedru podnikové ekonomiky vedla, dále byla členkou vědecké rady a proděkankou pro provoz a rozvoj Fakulty podnikohospodářské VŠE. V současnosti působí na Katedře strategie Fakulty podnikohospodářské VŠE, do níž se Katedra podnikové ekonomiky transformovala. Předmětem výzkumu jsou témata hodnoty podniku, měření a řízení, manažerské finance, restrukturalizace a insolvence. Od března 2019 také pracuje na Ekonomické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Přednáší předměty Manažerská ekonomika a Oceňování podniku. Mimo to ja aktivně zapojena do výzkumu na fakultě v rámci projektu TA ČR Systém prevence kurzového rizika a zabývá se rovněž oběhovým hospodářstvím V 90. letech 20. století byla členkou statutárních orgánů několika společností: členka představenstva akciové společnosti Evrobanka (1991–19...
Více od autora
Eva Katharina Hoffmann (2)
Německá léčitelka, sociální pracovnice, feng shui poradkyně.
Více od autora
Eva Kareisová (4)
Narozena 25.2.1901, zemřela 14.11.1980 v Praze. Prozaička, publicistka, překladatelka.
Více od autora