15601–15660 z 158456 Autoři
Jiří Růžička (5)
Narozen 28.11.1913 v Petrovicích. Nakladatelský redaktor, práce pro děti.
Více od autora
Jiří Prášek (7)
Narodil se 24. 10. 1959 v Táboře, ale vyrůstal v Chýnově, od mládí ho zajímala historie. Po maturitě na táborském gymnáziu pokračoval ve studiu na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně . V roce 1983 začal pracovat v píseckém muzeu jako etnograf, později se stal jeho ředitelem. Už na gymnáziu přispíval svými články o historii do místního tisku a do Výběru prací členů Historického klubu při muzeu v Českých Budějovicích. V té době také vydal svou první publikaci, která se zabývala Chýnovem. PhDr. J. Prášek je autorem mnoha knih a populárně naučných i odborných článků, které vyšly v odborných časopisech i místním tisku.
Více od autora
Jiří Paroubek (6)
Jiří Paroubek je český politik, od listopadu 2011 do listopadu 2014 předseda strany LEV 21 – Národní socialisté, v letech 2006 až 2013 poslanec Parlamentu České republiky, bývalý premiér a předseda ČSSD, jejímž členem byl v letech 1989–2011. Po odstoupení Stanislava Grosse byl od 25. dubna 2005 do 16. srpna 2006 předsedou vlády České republiky. Od 13. května 2006 do 7. června 2010 zastával post předsedy České strany sociálně demokratické, na který rezignoval po parlamentních volbách 2010, kdy strana pokračovala v opozici. Jiří Paroubek se narodil v Olomouci v roce 1952, kde vyrůstal u svých prarodičů do šesti let, kdy se před nástupem na základní školu přestěhoval do Prahy za rodiči, kteří tam pracovali. Jeho otec Jiří Paroubek pracoval jako výrobní zástupce v letňanské Avii. Matka Věra Paroubková byla vedoucí květinářství a květiny i aranžovala. Po absolvování základní školy v Ostrovní ulici nastoupil na Gymnázium Jana Nerudy. Po maturitě začal studovat Obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze. Studium dokončil v roce 1976 s titulem inženýr. V letech 1976 až 1990 pracoval mimo jiné jako hlavní ekonom podniku Restaurace a jídelny v Praze 1. Ve svém oficiálním životopise k tomu uvádí, že působil ve vrcholných manažerských funkcích. V letech 1991 až 2003 podnikal. Je veden v záznamech StB jako takzvaný kandidát tajné spolupráce pod krycím jménem Roko , podle nezávislé komise při Federálním ministerstvu vnitra však nebyl jejím vědomým spolupracovníkem. V roce 1970 Paroubek vstoupil do Československé strany socialistické, která byla součástí Národní fronty. Zastával různé stranické funkce a v roce 1982 byl zvolen do Ústředního výboru ČSS. Ze strany vystoupil v roce 1986. O své politické činnosti v ČSS se v oficiálních životopisech nezmiňuje. V listopadu 1989 vstoupil do Československé sociální demokracie a na jejím obnovovacím sjezdu v roce 1990 byl zvolen do f...
Více od autora
Jiří Neuwirt (6)
Narozen 27. 2. 1948 v Ostravě. Malíř, grafik, autor exlibris, ilustrátor a výtvarný pedagog.
Více od autora
Jiří Mikeš (6)
Bývalý prezident Rady pro reklamu, dlouholetý ředitel Asociace komunikačních agentur. Působil jako propagační poradce v Rapidu, československé reklamní agentuře a jako vedoucí oddělení propagace cestovního ruchu v Merkuru . V letech 1990–1992 byl ředitelem agentury McCann-Eriskson a poradcem v agentuře Leo Burnett. Od roku 1992 řídí Asociaci reklamních agentur, která byla později přejmenována na Asociaci komunikačních agentur. Sedm let byl členem řídícího výboru Evropské asociace komunikačních agentur . Přednášel na Světovém kongresu reklamy, na Technologickém institutu v Dublinu, na Vídeňské univerzitě, na FAMU atd. Po odchodu do penze se věnuje výuce komerčních komunikací na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE. V roce 2000 byl za pedagogické zásluhy a spojení praxe s teorií jmenován na VŠE hostujícím profesorem. V roce 2004 byl vyhlášen jako první reklamní pracovník Admanem Česka.
Více od autora
Jiří Maurenz (3)
Spoluautor a autor publikací o železniční dopravě a parních lokomotivách, též fotograf vlaků a lokomotiv, příspěvatel do časopisu Dráha.
Více od autora
Jiří Matas (3)
Narozen 21. 7. 1936 v Praze, zemřel 2015. RNDr., CSc., fyzik se specializací na problematiku nízkých teplot, též překládal z angličtiny a ruštiny zejména populárně-naučnou literaturu pro děti a mládež.
Více od autora
Jiří Mareček (4)
Osobní údaje Profesor v oboru zahradní a krajinná architektura, Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, katedra zahradní a krajinné architektury, Kamýcká 129, Praha 6 - Suchdol. Profesor oboru zahradní a krajinné architektury Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zahradnické fakulty v Lednici, katedra biotechniky zeleně. Emeritní vedoucí katedry. Narozen 3. června 1930 v Hradci Králové. Adresa: Vřesová 286, 252 43 Průhonice Rodina: Otec: František Mareček - majitel zahradnictví v Hradci Králové – Kuklenách, pěstitel a šlechtitel růží , vynálezce mezinárodně patentovaného zařízení pro pěstování zeleninové sadby , propagátor a realizátor nízkoenergetického rychlení zeleniny. Vybudoval první československý skleníkový komplex pro rychlení zeleniny Komunálního podniku v Hradci Králové. Před kolaudací, to je po dokončení tohoto ve své době unikátního rychlírenského provozu byl z „třídních důvodů“ donucen ukončit zaměstnání a pracoval do konce života jako topič a zahradnický dělník. Matka: Božena, roz. Černá – tvůrce rodinného a podnikového zázemí, výchova pěti dětí. Manželka: Františka, roz. Konečná – nar. 20. 2. 1933, perfektní životní jistota a opora, bez které by se daly jen velmi těžko realizovat veškeré mé dále uváděné činnosti. Odborné předpoklady: Diplomová práce – zahradnický směr VŠZ V Brně – Lednici, 1955 Téma: „Národní prvky v úpravě vesnice.“ Kandidátská disertační práce – VŠZ Praha, agronomická fakulta, 1968 Téma: „Současný stav zeleně v sídlištích venkovského typu ve vztahu k přestavbě venkovského sídla.“ Habilitační práce – VŠZ Brno, zahradnická fakulta v Lednici, 1980 Téma: „Kategorizace zeleně v sídlech venkovského typu.“ Profesorské řízení a jmenování – MZLU Brno, zahradnická fakulta v Lednici, pro obor speciální rostlinná produkce – zahradní a krajinná architektura, 1989 Téma: „Koncepce dalš...
Více od autora
Jiří Lapáček (6)
Narozen 20. 2. 1960 v Pacově . PhDr., archivář, historik. Práce z oboru komeniologie, dějiny školství a kultury.
Více od autora
Jiří Kříž (4)
Jiří Křižan se narodil 26. října 1941 ve Valašském Meziříčí, zemřel 13. října 2010 v Brankách. Jeho otec byl v politickém procesu odsouzen za velezradu a v roce 1951 popraven. V roce 1958 byl J. Křižan vyloučen z politických důvodů z gymnázia. Pracoval pak jako havíř a v řadě různých dělnických profesí. Mezi lety 1964 až 1968 vystudoval Filmovou fakultu Akademie múzických umění . Několik let působil jako novinář, mimo jiné v redakci Mladé fronty, posléze se začal věnovat výlučně profesi filmového scenáristy. Od roku 1986 se začal politicky angažovat mimo oficiální struktury. V lednu 1989 založil petiční výbor za propuštění Václava Havla. Spolu s Václavem Havlem a Alexandrem Vondrou byl spoluautorem petice Několik vět a po listopadu 1989 zakládajícím členem Občanského fóra. Po zvolení Václava Havla prezidentem se stal jeho poradcem. Po volbách v červnu 1992 byl náměstkem ministra vnitra. V lednu 1995 se vrátil k práci filmového scenáristy. Přednášel na pražské FAMU. J. Křižan napsal scénáře ke třinácti realizovaným filmům. Filmy Signum laudis a Stíny horkého léta zvítězily na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. V roce 1971 mu vyšel v Nizozemsku a ve Švédsku román Exercicia, uvedl server. Za film Je třeba zabít Sekala dostal cenu Český lev za nejlepší scénář roku 1998.
Více od autora
Jiří Koryta (5)
Jiří Koryta se narodil 24. 6. 1922 v Písku. Proslul svými pracemi v oblasti fyzikální chemie. Vystudoval Univerzitu Karlovu v Praze a získal doktorát v oboru fyzikální chemie. V letech 1951 - 1988 pracoval v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie J. Heyrovského v Praze. V roce 1966 se stal externím profesorem UK v Praze, od roku 1985 pracoval na univerzitě v Drážďanech, v letech 1985 - 1986 byl prezidentem Mezinárodní elektrochemické společnosti. Od roku 1988 byl pracovníkem Fyziologického ústavu ČSAV v Praze. Profesor Koryta se zabýval teoretickou elektrochemií, bioelektrochemií a historií přírodovědy. Psal články do různých vědeckých časopisů, jeho vědecké publikace vyšly v několika jazycích. Učebnice mu vydalo nakladatelství John Wiley a synové, uznávané v Anglii i v USA. Mnoho let byl rovněž vědeckým redaktorem časopisu Vesmír. Je autorem nebo spoluautorem více než 150 publikací, z toho 20 knižních. Přednášel na mnoha mezinárodních konferencích v Evropě, v USA, v Japonsku a v Číně. Jiří Koryta zemřel 30. 5. 1994 v Praze.
Více od autora
Jiří Jurečka (9)
Editor knihy valašské poezie, autor publikací z oblasti ochrany přírody, nakladatelský redaktor a autor vzdělávacích publikací z českého jazyka.
Více od autora
Jiří Houška (7)
Otec byl zástupcem pojišťovny, bratr Vítězslav H. je spisovatelem. – Po maturitě na reálce v r. 1941 byl od října 1942 do února 1945 pracovně nasazen v Berlíně. V l. 1946–49 studoval na VŠPS v Praze, kde získal v r. 1952 titul RSDr. Několik let přednášel na PF UK a jiných vysokých školách v Praze. V lednu 1954 přešel do ČSAV, kde až do odchodu do důchodu v r. 1990 působil jako vědecký pracovník ve FÚ a SÚ a nakonec jako pověřený vedoucí Výzkumného střediska pro otázky míru a odzbrojení. V druhé polovině 60. let strávil dva roky na studijním pobytu v Centre National de la Recherche Scientifique v Paříži a v l. 1981–82 půldruhého roku v Institutu filosofii AN SSSR v Moskvě. Kandidátem filozofických věd se stal v r. 1960 , docentem sociologie v r. 1965 a doktorem filozofických věd v r. 1988 . V l. 1958–62 byl členem redakční rady FČ. Dlouhodobě se zabýval filozofickými a sociálně politickými aspekty výzkumu sociální revoluce. V 50. a počátkem 60. let se zaměřoval na otázky tzv. lidové demokracie, tehdy široce diskutované, a na vypracování nástinu teorie sociální revoluce. Souhrnně tuto problematiku zpracoval spolu s Karlem Károu ve dvou monografiích. V průběhu 60. a 70. let se soustřeďoval na obecně sociologický výzkum, na vazby sociologické teorie se společenskou praxí. Zabýval se zejména sociální strukturou a rozdíly mezi teorií společenských tříd a tzv. stratifikačními teoriemi; vzájemnými vztahy společnosti, státu a jednotlivce a v tomto rámci ideou pokroku a humanismu, teoriemi průmyslové společnosti, systémem a funkcemi politické moci a postavením člověka v síti společenských vztahů; komparací marxistické teorie sociální revoluce s nemarxistickými teoriemi, kritickým rozborem koncepcí jejich vybraných představitelů. V 80. letech přechází k výzkumu obecných teoreticko-metodologických aspektů tvorby společenského vědomí, a to na p...
Více od autora
Jiří Horák (3)
Narozen 3.4.1940, zemřel 17.3.2004. Spisovatel, scénárista a dramatik, knižní editor.
Více od autora
Jiří Holub (8)
Jiří Holub je český spisovatel, cestovatel a průvodce. Vystudoval Hotelovou školu a školu cestovního ruchu v Žatci. V průběhu studia začal pracovat na zámku Červená Lhota, tak se díky povinné praxi dostal k současné profesi kastelána. V roce 1999 se stal kastelánem na vodním hradě Švihov v západních Čechách, později pracoval na Karlštejně a zámku Humprecht v Českém ráji. V průběhu let 2004–2009 studoval na Literární akademii Josefa Škvoreckého, kde navštěvoval semináře Daniely Fischerové, Jiřího Dědečka, Ivony Březinové a Arnošta Goldflama. Jeho diplomová práce byla vydána v roce 2011 pod názvem Zádušní mše za hraběnku. Po ukončení studia začal pracovat jako kastelán na státním zámku Hrubý Rohozec, kde v současné době působí, píše a pracuje. V zimním období jezdí jako průvodce pro cestovní kancelář do Latinské Ameriky, Afriky a dalších destinací, které považuje za inspirativní. Je jedním ze zakladatelů tvůrčí skupiny Hlava nehlava a spoluautorem několika úspěšných sborníků této skupiny. V almanachu Povídka roku 2006 publikoval svou vítěznou povídku Čas jít a čas jít domů. Ve stejném roce zvítězil s povídkou Ta Čtvrtá na Pražském festivalu spisovatelů a cenu za ni si odvezl i ze zlínského Literárního května. V roce 2010 vydal u nakladatelství XYZ dětskou knihu Vzpoura strašidel, která se po třech měsících na trhu dočkala dotisku. Zajímavostí je, že všechny jeho texty byly dokončeny na zahraničních cestách – první kniha na Rapa Nui, druhá v Mexiku, třetí v Chile a poslední čtvrtá , která čeká na vydání, v Egyptě.
Více od autora
Jiří Hejda (4)
Jiří Hejda byl český spisovatel a publicista, československý politik a národohospodář, účastník protinacistického odboje. V obnoveném Československu se stal významným představitelem Československé strany národně socialistické. Byl členem Ústřední plánovací komise, která připravovala plán dvouletky pro léta 1947–1948. Po únorovém převratu byl zařazen do politického procesu s Miladou Horákovou a spol. a v roce 1950 odsouzen na doživotí . Začal studovat práva, narukoval do první světové války a poté dokončil studium práv. Měl manželku Luisu, dcery Jitku, Šárku a syna Neklana. S Peroutkovou revue Přítomnost spolupracoval od roku 1926, přičemž se staral o rubriky „Národní hospodářství“ a „Aktuální otázky“. V roce 1929 ve svém článku jako první předpověděl příchod hospodářské deprese do Československa. V letech 1928–30 psal o národohospodářství do Lidových novin. Léta 1930–35 strávil v redakci Českého slova. V roce 1937 se stal generálním tajemníkem podniku ČKD. Krátce před německou okupací odešel z vedoucí funkce ČKD a založil vlastní továrnu na kuchyňská zařízení. Za německé okupace se zapojil se do protinacistického odboje v organizacích Politické ústředí a Ústřední vedení odboje domácího . V obnoveném Československu se stal významným představitelem Československé strany národně socialistické. Byl členem Ústřední plánovací komise, která připravovala plán dvouletky. Za ČSNS ho v komisi doplňovali ještě ekonom Emanuel Šlechta a stavebník Štěpán Ješ. Nadále se také věnoval publicistice pro noviny Svobodné slovo a týdeník Dnešek. Po převratu v únoru 1948 byl vyloučen ze Svazu spisovatelů, přičemž i sama ČSNS byla zbavena svých demokraticky orientovaných představitelů a „obrozena“ jako tzv. Československá strana socialistická. Společně se s řadou bývalých funkcionářů ČSNS, v druhé polovině roku 1948 a v ilegalitě, podílel na tvorbě národněsocialistického p...
Více od autora
Jiří Grossmann (7)
Narozen 20.7.1941 v Praze, zemřel 5.12.1971 v Praze. Herec, dramatik a prozaik.
Více od autora
Jiří Fotr (8)
prof. Ing. Jiří Fotr, CSc. působí jako profesor na katedře managementu Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze. Specializuje se na oblast rizikového rozhodování. Je autorem publikací „Jak připravit optimální podnikatelský projekt“, „Jak hodnotit a snižovat podnikatelské riziko“, „Podnikatelský plán a investiční rozhodování“ a dále je spoluautorem mnoha publikací z oblasti manažerského rozhodování.
Více od autora
Jiří Fiedler (6)
Jiří Fiedler byl český historik, redaktor, překladatel a muzejník. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Později pracoval jako redaktor v nakladatelství Albatros. Zároveň také překládal z polštiny a srbochorvatštiny. Ačkoli sám nebyl židovského původu, zhruba od 70. let aktivně dokumentoval židovské památky v Čechách a na Moravě, z nichž mnohé byly v dalších letech zničeny. Svou činnost v této době musel provádět navzdory značné nevůli tehdejších úřadů a StB. Po pádu komunistické diktatury vydal knihu Židovské památky v Čechách a na Moravě, unikátní dílo, které zachycuje mnoho dnes již neexistujících židovských obcí. Od roku 1996 byl odborným spolupracovníkem Židovského muzea v Praze. V polovině února 2014 byl nalezen zavražděný společně se svou manželkou Dagmar v jejich bytě v pražských Stodůlkách. Policie pachatele dopadla 19. února 2015 a ten se k činu přiznal. Jeho motivem byla snaha získat peníze – z bytu ukradl pár šperků a knih, které prodal asi za pět tisíc korun. V srpnu 2015 byl Dalibor Škopán odsouzen k 28 letům ve věznici s nejpřísnějším režimem. Rozsudek je pravomocný. Dlouhý nekrolog byl Jiřímu Fiedlerovi věnován v amerických novinách The New York Times.
Více od autora
Jiří Fiala (5)
Narozen 1953. Překladatel knih o automobilech, též autor encyklopedie o automobilech.
Více od autora
Jiří David (4)
Narozen 23. 5. 1933 v Pardubicích, zemřel 6. 6. 2014 v Pardubicích. Doc., Dr., CSc., výtvarný pedagog, estetik, teoretik výtvarného umění. Některá díla vydával pod krycím jménem Věra Davidová.
Více od autora
Jiří Čupera (8)
Narozen 1978. Ing., Ph.D., autor publikací z oblasti motorových vozidel a jejich testování.
Více od autora
Jiří Cikhart (5)
Narozen v prosinci 1932. Ing., DrSc. Odborník v oblasti teplárenství a vytápění.
Více od autora
Jiří Bílý (7)
Jiří Bílý, též Jiří Libor Bílý , je český právník a politik, v 90. letech 20. století předák moravistických politických stran, spoluzakladatel Moravské národní strany a bývalý poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny za Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko. Základní a střední školu absolvoval v Olomouci. V letech 1977 - 1980 působil v Brně jako právní čekatel u Krajské prokuratury. Zde složil doktorát a justiční zkoušky. V období let 1980 - 1981 pracoval na brněnské městské prokuratuře a v letech 1981 - 1992 byl odborným asistentem na katedře dějin státu a práva Právnické fakulty dnešní Masarykovy univerzity v Brně. V letech 1998 - 2004 působil v Olomouci jako odborný asistent na Katedře teorie práva, právních dějin a obecného základu Právnické fakulty Univerzity Palackého, přičemž od roku 2001 byl rovněž hostujícím pedagogem na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě . Od roku 1996 je členem České advokátní komory. V letech 2004-2009 zastával funkci člena Vědecké rady Právnické fakulty Univerzity Palackého. Od roku 2004 působil jako externí pedagog na nově založené Vysoké škole práva v Bratislavě. Coby právní teoretik se zaměřuje na otázky recepce římského práva, pomocných věd historických, právní archeologii a dějiny moravského práva. V roce 2003 vydal obsáhlou monografii IUS MONTIUM. Právo moravských vinohradních hor I - III. Po sametové revoluci se zapojil do politiky. Angažoval se v moravistických politických subjektech. V roce 1990 patřil mezi zakladatele Moravské národní strany. V prosinci 1992 se angažoval v protestních akcích moravistických subjektů proti ústavě České republiky. Na shromáždění v Brně pronesl označil ústavu za výsledek kompromisu mezi vládnoucí pravicí a postkomunisty. Morava prý přišla zkrátka, ale díky tomu, že územně správní členění státu bylo odloženo do budoucna, začíná druhé kolo bo...
Více od autora
Jiri Beran (4)
Jiří Beran je český šermíř, mnohonásobný mistr ČR a dlouhodobě nejúspěšnější český kordista posledních 15 let. K největším úspěchům jeho kariéry patří vítězství na závodech Světového poháru v Buenos Aires 24. června 2007, kde dokázal porazit i úřadujícího mistra světa Wang Leje z Číny. V roce 2016 se probojoval skrz zónovou kvalifikaci na Olympijské hry do brazilského Rio de Janeira. V roce 2017 přispěl k vítězství českého kordového družstva na Světovém poháru v kanadském Vancouveru.
Více od autora
Jindřich Svoboda (6)
Když v březnu 1996 anglická královna Alžběta II. při návštěvě Brna převzala jako dar tehdejší primátorky Dagmar Lastovecké soupravu šperků z českých granátů, malý klenot představovala i etuje, v níž byly šperky uloženy. Zhotovil ji brněnský mistr umělecké knižní vazby Jindřich Svoboda. Jako materiál použil vzácnou oázní kozinku. S ušlechtilou kůží a papírem ostatně pracoval celý život nejraději – to v jeho případě znamená skoro třičtvrtě století. Otec Jindřicha Svobody vlastnil knihařskou dílnu. Synovi na vynikající úrovni předal znalost řemesla i profesní solidnost. „Nejdříve si musíš udělat jméno, potom teprve nasadit cenu,“ patřilo k jeho zásadám v době, kdy si za náročnější zdobnou vazbu účtoval kolem stovky. Dílnu živily zakázky pro obecní knihovny a nakladatelské edice. V rodině se pěstovala nejen úcta ke knihařskému řemeslu, ale i ke knize samotné. Svobodu mladšího to vedlo ke snaze po dalším vzdělání a zdokonalování. Navštěvoval knihařský mistrovský ročník Státní grafické školy v Praze, potom až do roku 1929 pracoval v předních pražských knihařských dílnách. Vstřebával domácí zkušenosti i zahraniční technické a výtvarné poznatky a citlivě je přizpůsoboval českému prostředí. Již v roce 1935 získaly jeho knižní vazby první cenu v soutěži pražského Uměleckoprůmyslového muzea. Jindřich Svoboda se dostal mezi přední tvůrce české umělecké knižní vazby a své postavení si uchoval dokonce života. Jeho práce charakterizuje brilantní řemeslné zpracování, vytříbená umělecká elegance, krásný materiál, trvanlivost a soulad s literárním dílem. Kromě materiálů ovládl i techniky, například zlacení natolik, že si mohl dovolit používat složitou ornamentiku tenkých linek, kladených hustě vedle sebe. Znal dokonale i řezbu v kůži nebo slepotisk, pro který používal i tlačítka podle vlastních návrhů, a další historické výzdobné techniky. Svobodova knižní vazba se brzy stala pojmem. První mimořádnou zakázkou byla práce pro jugoslávského krále Alexandra, následovaly objednávky od ...
Více od autora
Jindřich Růžička (7)
Narozen 4. 4. 1926 v České Třebové, zemřel 7. 1. 2011 v Litomyšli. PhDr., CSc., historik a archivář zaměřený na regionální dějiny východních Čech, spisovatel, kronikář, publicista, v letech 1955-1987 ředitel Okresního archivu Svitavy se sídlem v Litomyšli.
Více od autora
Jindřich Procházka (6)
Jindřich Procházka byl významný český baptistický kazatel a teolog, autor řady náboženských spisů a tvůrce anglicko-českých slovníků. Vedl baptistický teologický seminář a byl tajemníkem Bratrské jednoty Chelčického. Vedle toho působil jako kazatel baptistického sboru v Praze na Pankráci. Jeho synem byl operní pěvec Lubomír Procházka a vnukem je režisér ostravského studia České televize Jindřich Procházka.
Více od autora
Jindřich Lion (5)
Jindřich Lion se narodil 19. března 1922 v Praze. Chodil do židovské národní školy, kde vyučujícím jazykem byla čeština. Tato škola se od ostatních škol lišila jenom v tom, že tam byly dodržovány židovské svátky. Židovská střední škola v Praze neexistovala, takže absolvoval reálné gymnázium a také Obchodní akademii v Praze. Doma mluvili německy i česky. Otec se nikdy netajil, že je Žid. Po nástupu Hitlera k moci v roce 1938 strýc Jindřicha Liona v Palestině zařídil, že se mohla celá rodina přistěhovat. Jindřich Lion tam pracoval jako zámečník, ale poté, co v Izraeli nastala mobilizace, šel k policii a přestěhovali se do Jeruzaléma. Po skončení války se Jindřich Lion vrátil do Prahy k demobilizaci. Ještě v roce 1945 nastoupil do redakce Mladé fronty, ale jakmile nakladatelství stejného jména připravovalo vydávání kromě knížek a deníku také týdeník pro mladé lidi, přešel do jeho nové redakce. Po rozpadu týdeníku byl přijat v redakci Svobodného slova. Ještě v roce 1967 – tedy rok před vpádem okupantských vojsk Varšavské smlouvy do naší země – vyslala redakce Jindru Liona jako svého zpravodaje do Vídně. Jakmile vojska Varšavské smlouvy vpochodovala do Československa, odcestoval s rodinou do Izraele. Vydržel to zde až do roku 1969, kdy emigroval do Vídně natrvalo. Psal do Vídeňských svobodných listů, do krajanského měsíčníku Kulturní klub, působil v Českém centru a v Klubu Čechů a Slováků ve Vídni. S manželkou Hannah byli oba velcí Sokolové. Při posledním sčítání lidu v Rakousku se přidali k oněm 6000 Čechům, kteří se přihlásili k české národnosti. Spolupracoval s českým vysíláním BBC v Londýně, s exilovým tiskem ve Švýcarsku a Austrálii, od roku 1989 ho znovu redakce Svobodného slova jmenovala svým akreditovaným redaktorem v Rakousku. Napsal a vydal také několik knížek. Zemřel 25. února 2012 ve Vídni....
Více od autora
Jindřich Höhm (3)
Prof. PhDr. Jinřich Höhm, CSc., byl předním československým vysokoškolským tělovýchovným pedagogem. Působil 37 let na celouniverzitní katedře tělesné výchovy na Masarykově univerzitě v Brně . Byl zdatný organizátor a výborný pedagog. Ve své badatelské činnosti se zaměřoval na teorii výuky tenisu. Výsledky jeho vědecko-výzkumné činnosti byly využívány v praxi, a to jak ve vrcholové přípravě československých tenisových reprezentantů, tak i pro masový rozvoj sportu a výcvik mládeže.
Více od autora
Jindra Dušek (4)
Narozen 31. 7. 1931 ve Vysokém Mýtě, zemřel 31. 7. 2009 v Chocni. Prof., Ing., CSc., vysokoškolský učitel, biolog. Zajímal se o botaniku a entomologii, publikoval v tomto oboru i německy.
Více od autora
Jillian Hunter (7)
Jillian Hunter je pseudonym pro dámu jménem Maria Gardner, americkou spisovatelku z Jižní Karolíny. Pěstuje miniaturní růže a se svým manželem a třemi dcerami žije na jihu Kalifornie. Autorka napsala 8 románů dobře hodnocených kritikou. Získala několik literárních cen, včetně prestižní ceny Romantic Times.
Více od autora
Jill Jones (6)
JIll Jones je současná americká autorka bestsellerů. S oblibou zpracovává tajemné a záhadné náměty. Žije a tvoří v Severní Karolíně
Více od autora
Jiljí Vratislav Jahn (6)
Jiljí Vratislav Jahn byl český chemik, středoškolský profesor, básník, odborný spisovatel a politik, manžel spolkové činovnice a feministky Boženy Jahnové. Během studií na pražské polytechnice se seznámil s básnickou družinou májovců a publikoval básně v časopisech. Počátkem 60. let přispíval do Riegrova Slovníku naučného a krátce spolupracoval s Národními listy. V letech 1863-94 působil jako profesor, později ředitel nově zřízené reálné školy v Pardubicích. Účastnil se veřejného života v pardubickém obecním zastupitelstvu, jako poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady za staročeskou stranu, kde se ve spolupráci s F. L. Riegrem věnoval především školským otázkám. Byl autorem odborných publikací a učebnic chemie. Po odchodu do důchodu roku 1894 se přestěhoval do Prahy, kde působil ve Společnosti pro průmysl chemický a řídil dívčí střední školu spolku Minerva. Byl oceňovaný pro skromnou nezištnou politickou práci, pedagogické výsledky i literární činnost. Narodil se v předhradí pardubického zámku 22. ledna 1838 jako syn vrchnostenského úředníka. Dobrá domácí příprava mu zajistila, že rychle zvládl hlavní školu a roku 1849 nastoupil na německou reálku v Praze, kde v té době vyučovali kvalitní profesoři Josef Wenzig, Josef Pečírka, Jan Vácslav Rozum, Václav Faltys aj. Tam se také se spolužákem V. Mixou začal zabývat poezií. Roku 1853 vstoupil na stavovskou techniku , kde studoval chemii a geognosii. Během studií se seznámil s Adolfem Heydukem a J. V. Fričem, který ho uvedl do družiny májovců. Roku 1858 uveřejnil svou první báseň, Mnich, v časopise Lumír. Po ukončení studií pracoval jako praktikant v Packově strojírně v Karlíně a večery trávil ve společnosti básníků . Později získal zaměstnání na stavebním ředitelství na Malé Straně. Neměl tam mnoho práce, čímž mu zbylo více ...
Více od autora
Jiddu Krišnamurti (7)
Džiddú Krišnamúrti byl indický filozof a básník. Patří k nejvýznamnějším duchovním učitelům 20. století. Svým neformálním přístupem se řadí k učitelům života, jako byli Henry David Thoreau nebo Albert Schweitzer. Džiddú Krišnamúrti se narodil v jižní Indii ve městě Madanapalle v chudé bráhmanské rodině. Jeho otec Džiddu Narayaniah zastával funkci na finančním úřadě pod britskou správou. Matka Sandžívamma byla duchovně založená žena, zcela oddaná své rodině a uctívání boha Kršny V roce 1909 si malého Krišnamúrtiho a jeho bratra všiml Charles W. Leadbeater, spolupracovník prezidentky Theosofické společnosti Annie Besantové. Krišnamúrti ho zaujal svou čistou osobností údajně prostou ega. Krišnamúrti společně se svým mladším bratrem byl nadále vychováván pod vedením Annie Besantové, aby byl připraven na svou úlohu Světového učitele. Objevem malého Krišnamúrtiho bylo završeno usilovné hledání theosofů, kteří pátrali po Mesiáši. Duchovní matka Theosofické společnosti Helena Blavatská totiž prohlásila, že budoucí buddha Maitréja se v následujících letech projeví v lidském těle a Theosofická společnost se měla postarat o přípravu světa na tuto událost. V roce 1912 byl Krišnamúrti prohlášen za novodobého Mesiáše, v důsledku čehož došlo k rozkolu uvnitř Theosofické společnosti, z které se odštěpila Anthroposofická společnost v čele s Rudolfem Steinerem. Krišnamúrtiho přívrženci se sjednotili do řádu Hvězdy východu. Avšak po smrti svého bratra v roce 1929 se Krišnamúrti odmítl nadále účastnit jakékoli náboženské činnosti Hvězdy východu a tento řád rozpustil, jelikož dospěl k závěru, že hledání pravdy nelze organizovat. Jako svůj základní cíl si vytyčil pěstování osobní svobody jedince, jež je předpokladem pro nalezení pravdy. Krišnamurtí dalších 60 let po rozpuštění řádu cestoval po světě a přednášel o svém pojetí života. Také inicioval zakládání nadací, které měly sloužit k t...
Více od autora
Jerzy Ziembrowski (3)
Narozen 7. 11. 1938 ve Varšavě. Malíř, ilustrátor, jazzový hudebník a skladatel.
Více od autora
Jerzy Sawicki (4)
prof. dr. - vystudoval práva ve Lvově a v Paříži, před válkou působil jako advokát, po válce pak jako prokurátor Nejvyššího národního tribunálu pro stíhání válečných zločinců, vedl řadu procesů s nacistickými vrahy z Osvětimi a Majdanku. Působil také jako polský prokurátor v Norimberském procesu. Sepsal řadu významných děl z oblasti mezinárodního práva a navíxc se snažil právo i polularizovat
Více od autora
Jerzy Broszkiewicz (4)
Jerzy Broszkiewicz byl polský spisovatel a dramatik, autor knih pro mládež. Střední školu ukončil Broszkiewicz ve Lvově roku 1940 a zde také studoval hudbu na hudební akademii. Během nacistické okupace Lvova pracoval v Institutu výzkumu tyfu a virů profesora Rudolfa Weigla jako „krmič vší“ . V letech 1945-1948 pracoval v Krakově jako korektor týdeníku Odrodzenie a jako redaktor časopisu Ruch Muzyczny a v letech 1949-1958 ve Varšavě pracoval v časopise Muzyka, v týdeníku Przegląd Kulturalny a také jako fejetonista Polského rozhlasu. Od roku 1959 žil v Krakově, spolupracoval s divadlem v Nové Huti a věnoval se literatuře. Jeho tvorba pro dospělé i pro mládež se vyznačuje širokou námětovou i žánrovou bohatostí (psal povídky¸ romány, divadelní hry a fejetony.
Více od autora
Jerry Cotton (5)
Jerry Cotton není žádný spisovatel !! pod tímto jménem se skrývá od roků 1954 /kdy vyšel první cottonovský příběh/ více jak 100 německy píšících autorů.............
Více od autora
Jennifer Westwood (1)
Jennifer Westwoodová se narodila v roce 1940 a studovala angličtinu na Oxfordské univerzitě, následuje středověká islandština v Cambridge. Členka folklorní společnosti.
Více od autora
Jen Sincero (5)
Americká koučka, autorka motivačních knih, též členka rockové a punkové kapely, autorka částečně autobiografické knihy z prostředí těchto kapel.
Více od autora
Jeffrey Zaslow (3)
Populární novinář, spoluautor knihy Poslední přednáška a otec tří dcer. Předčasně zemřel při autohavárii.
Více od autora
Jeanne Ruland (8)
Matka tří dětí, stevardka, autorka knih s dlouholetým šamanským a metafyzickým vzděláním a také uznávaná léčitelka a členka německé asociace duchovních léčitelů . Má bohaté zkušenosti s prací s duchovními silami, které v jádru všechny vedou k Jednotě, Bohu, Zdroji. Toto vědění Jeanne Ruland ráda šíří dál, aby se mohlo dotknout srdcí ostatních.
Více od autora
Jean Merrien (3)
Jean Merrien, vlastním jménem René de la Poix de Fréminville byl francouzský mořeplavec a spisovatel převážně historických románů s námořní tematikou. Pocházel z rodiny se šlechtickými kořeny. Byl nejmladším synem početné rodiny inženýra Charlese de la Poix de Fréminville a Rachel Sylvestre de Sacy. Od mládí se zajímal o literaturu a hlavně o moře a vše, co s ním souviselo. Mládí prožil v Clohars-Carnoët v Bretani, kde už jako chlapec měl svou první loďku a rybařil. Vojenskou službu nastoupil u námořnictva. V roce 1931 se oženil s Françoise Hannebicque, která pocházela z jiné větve stejné rodiny, jako on. Brzy po svatbě se jim narodil syn Hervé. Během 2. světové války se setkal v Cherbourgu s Gisèle Verschuere, dcerou nakladatele. Spolu se usadili v Rennes a založili tam nakladatelství Libraire de Bretagne. Během bombardování města bylo nakladatelství zničeno. Od října do prosince roku 1940 byl šéfredaktorem L'Heure Bretonne, novin Bretaňské národní strany . V roce 1941 se stal členem L'Institut celtique de Bretagne. Ve druhém manželství s Gisèle Verschuere se narodily tři děti, dva synové, Gwénolé a Gildas a dcera Marine. Od roku 1948 žila rodina v Nantes, v roce 1964 přesídlila do Švýcarska. Zemřel 7. června 1972, ve věku 67 let, ve Fribourgu ve Švýcarsku. Je méně známé, že byl také autorem více než 80 děl literatury pro děti a mládež. Pod pseudonymy René Madec a Christophe Paulin psal detektivní romány s prvky sci-fi, jejichž hlavní postavou je abbé Garrec . Byl též autorem mnoha článků uveřejněných v časopise Neptunia, vydávaném Národním muzeem námořnictví v Paříži. Hlavním tématem jeho románů je ale moře a lidé, kteří mu zasvětili své životy. Po prvních dílech La mort jeune , Abandons de postes , Bord à bord a Le Refus , napsal dobrodružné romány o cestách po moři L'Homme de la mer (19...
Více od autora
Jean Breuil (6)
bratr a spoluautor a také Jaquese Breuila také ilustrátor knihy Filipova dobrodružství, je redaktorem francouzského časopisu Vie et santé
Více od autora
Jean Anglade (4)
Jean Anglade se narodil v Thiersu, v kraji Auvergne, a s tímto regionem je spjatá i většina jeho literární tvorby. Působil jako venskovský učitel a později jako profesor italštiny v Clermont-Ferrandu. Nejdřív byl francouzskou kritikou zařazován mezi regionální autory, až jeho román Zapomenuté jablko zpracovaný i pro televizi, mu přinesl celonárodní popularitu. Román je situován do kraje Auvergne a líčí osud stařenky, která jako jediná zbyla ve vesnici, kterou už všichni opustili . Autor psal romány, povídky, historické, esejistické a biografické práce. Anglade patří mezi realistické prozaiky s vypravěčským talentem, z jeho příběhů čiší láskyplný vztah k lidem, má vzácný dar vidět život z veselé, humorné stránky.
Více od autora