147601–147660 z 148309 Autoři
Karel Raftl (1)
Učebnice technologie pro soustružníky kovů, též autor technických obrázků, publikoval v polovině 20. století.
Více od autora
Milan Hanák (1)
Publikace v oborech Inženýrské stavitelství, Městské, oblastní a dopravní plánování, Stavebnictví, Umění, architektura, kulturní dědictví, Právní vědy.
Více od autora
Josef Mírumil Pohořelý (1)
Narozen 15. 3. 1805 v Kutné Hoře, zemřel 27. 3. 1887 tamtéž. Katolický kněz, prozaik, náboženské a didaktické spisy, překlady z němčiny.
Více od autora
Václav Svatopluk Štulc (1)
Václav Svatopluk Štulc byl český spisovatel, překladatel a vlastenecký kněz. Přední člen vyšehradské kapituly, který se zasazoval o obnovení významu pražského Vyšehradu. Narodil se 20. prosince 1814 v Kladně. V Praze vystudoval Akademické gymnázium. Teologická studia absolvoval v letech 1835–1839 také v Praze, na kněze byl vysvěcen 4. srpna 1839. Od mládí byl českým vlastencem a podporoval finančně České muzeum a Matici českou. Byl literárně činný, psal básně, přispíval do časopisů Jindy a nyní, Květy, Světozor, Časopis katolického duchovenstva. Redigoval periodikum Blahověst , kalendář Poutník z Prahy , Besedy katolické , Pozor a překládal z němčiny a polštiny. V roce 1860 se stal vyšehradským děkanem a pocity ze svého zvolení vyjádřil tímto čtyřverším směrovaným i ke své osobě: Za své vlastenecké, protihabsburské postoje byl děkan Václav Štulc dokonce odsouzen na dva měsíce do žaláře, trest si odpykal v dubnu a květnu 1863. Po celý svůj život se věnoval vzkříšení slávy Vyšehradu. Proto byl také po smrti dosavadního probošta Vojtěcha Ruffera roku 1870 jednomyslně zvolen vyšehradským proboštem. Slavnostní instalace se konala 30. července 1871. V této vysoké církevní funkci se mimo jiné zasloužil o výstavbu budovy nové proboštské rezidence, Nového proboštství čp. 89/4 v dnešní Štulcově ulici, u severního vchodu na Vyšehradský hřbitov. V souvislosti se stavbou Václav Štulc založil po její severní straně menší park, nazývaný tehdy Svatováclavské sady , protože do něj dal přemístit původní barokní jezdeckou sochu sv. Václava z Koňského trhu po té, co byla v roce 1879 z náměstí odstraněna a uložena na čas do obecního skladiště Na Františku. Václav Štulc ji vlastním nákladem nechal dopravit na Vyšehrad a umístil v proboštském sadě pod okna své rezidence. Po roce 1950 byla v sadech nahrazena kopií od Jiřího Nováka, ale ponec...
Více od autora
Miroslav Bázlik (1)
Miroslav Bázlik je slovenský hudební skladatel a klavírista. Od roku 1990 působí jako pedagog na VŠMU v Bratislavě. Je autorem opery Peter a Lucia, oratórií , orchestrálních i komorních děl, elektroakustických skladeb i vokální tvorby. Podává taktéž filosofický rozbor a výklad děl zejména Johanna Sebastiana Bacha, Ludwiga van Beethovena a skladatelů z období romantismu. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Miroslav Bázlik na slovenské Wikipedii.
Více od autora
Thomas Craig (1)
Craig Thomas získal vzdělání na univerzitě v Cardiffu, kde promoval v roce 1967. Je autorem skvělých knih, v kterých se odráží hluboký zájem o napětí a konflikty v různých oblastech světa. Žil se svou manželkou a se dvěma kočkami v Staffordshiru. Měl rád kriket a v hudbě dával přednost klasice a džezu.
Více od autora
Pepper de Callier (1)
Autor Pepper de Callier se narodil a vyrostl na venkově uprostřed státu Indiana. Když jej postihla první velká životní rána, rozvod rodičů, odešel ze střední školy a stal se holičem. Na této první z mnoha životních křižovatek mu pomohl jeho bývalý ředitel, když jej přesvědčil, aby se vrátil na školu, dokončil ji a nakonec nastoupil na univerzitu. V arizonském Tucsonu poté založil, vybudoval a následně prodal pojišťovací společnost a vstoupil do další fáze svého života coby prezident a vydavatel časopisu Monterey Life Magazine se sídlem v Kalifornii. Jeho kariéra pak pokračovala ve firmách zvučných jmen, jako Korn Ferry International, Spencer Stuart, či Heidrick and Struggles, což byla podle deníku TheWall Street Journal svého času nejuznávanější firma v oboru vyhledávání manažerských talentů. Dnes v Čechách tisíce lidí pravidelně čtou jeho sloupky o managementu a vedení v deníku Hospodářské noviny a na jeho blogu na zpravodajském serveru Aktuálně.cz. Autor dnes díky svým zkušenostem, čítajícím více než 30 let práce s vrcholovými manažery, prožívá podle svých slov nejuspokojivější část své kariéry, tedy koučuje druhé, píše a přednáší o zdravém rozumu a pomáhá ostatním zorientovat se na křižovatkách jejich pracovních a osobních životů. Více na: http://www.people.cz/mag/cs/articles-detail/aid-12656#ixzz1n02xd5lt
Více od autora
František Lepař (1)
František Lepař byl český klasický filolog, překladatel a autor řecko-českých slovníků. V letech 1843–1851 studoval na gymnáziu v Kroměříži a v Olomouci, od roku 1851 studoval klasickou filologii v Olomouci a po zrušení olomoucké filosofické fakulty v letech 1852–1855 na Univerzitě Karlově v Praze. Krátce působil jako suplent na gymnáziu v České Lípě a od roku 1856 až do svého emeritování roku 1891 na gymnáziu v Jičíně. V letech 1871–1891 byl jeho ředitelem a gymnázium se po něm dnes také jmenuje. Zemřel roku 1899 v Jičíně a je pochován na zdejším městském hřbitově. František Lepař se zasloužil o propagaci a organizaci turistiky na Jičínsku. Na ustavující valné hromadě dne 3. 4.1892 založil odbor Klubu českých turistů Jičín. Měl 29 členů a prvním předsedou byl zvolen právě František Lepař. V roce 1896 se ujal práce na vydání průvodce, který pod názvem Okolí Jičínska vyšel nákladem KČT Praha. V roce 2016 byl uveden do Síně slávy české turistiky. Nejvýznamnějším Lepařovým dílem jsou Homérovský slovník řecko-český a Nehomérovský slovník řecko-český . Kromě toho vydal učebnici řečtiny, několik překladů z klasických jazyků a několik článků filologických a historických.
Více od autora
Karel Cvrk (1)
Narozen 12. 10. 1881 v Předbořicích u Milevska, zemřel 1962. Učitel, práce ze zeměpisu, vlastivědy a zpěvu, překladatel z angličtiny.
Více od autora
Yxta Maya Murray (1)
Yxta Maya Murrayová žije v Los Angeles a je profesorkou práv na Loyola Law School. Kromě "Zapomenutého příběhu" napsala romány "Locas", "What It Takes to Get to Vegas" a "The Queen Jade". V roce 1999 obdržela Whitingovu cenu za beletrii
Více od autora
Max Duffek (1)
Narozen 18. 12. 1856 v Domažlicích, zemřel 3. 4. 1926 tamtéž. Regionální pracovník, autor turistických průvodců.
Více od autora
Margaret Elphinstone (1)
Skotská spisovatelka a básnířka. Vysokoškolská učitelka anglistiky. Autorka beletrie a poezie.
Více od autora
Varlam Tichonovič Šalamov (1)
Varlam Tichonovič Šalamov , byl ruský spisovatel. V letech 1924 – 1926 pracoval jako koželuh, poté začal studovat práva. Poprvé byl zatčen roku 1929 za účast na protistalinské demonstraci, za tento čin byl odsouzen na tři roky. Celkem v lágrech na Kolymě strávil 17 let, v roce 1956 byl rehabilitován jako oběť kultu osobnosti. Ve svých dílech popisuje příběhy lidí, kteří strávili mnoho let v táborech nucených prací. Své příběhy zpracovával do krátkých povídek, které mají výraznou pointu. Na rozdíl od Solženicyna neusiluje o komplexní přístup k tematice táborů, ale zabývá se detaily a vzpomínkami. Jeho díla se šířila samizdatem, proto je velmi těžké uvést jednotlivá díla, oficiálně vyšly pouze jeho básně. Výbor z jeho prózy byl publikován v Paříži a v jiných částech světa, v Rusku teprve roku 1987. Od roku 2011 vychází sborníky povídek odpovídající původním vydáním: 2. HLAVÁČOVÁ, Anna. Čas zapečatený v Kolymských poviedkach. http://www.nostalghia.cz/webs/andrej/clanky/2006/salamov_tarkovsky.php
Více od autora
Vojtěch Mrštík (1)
Narozen 14. 2. 1896 v Kolíně, zemřel 1.10.1954 v Sendražicích u Kolína. Holubářský odborník, práce z oboru.
Více od autora
Emil Hlobil (1)
Emil Hlobil byl český hudební skladatel a pedagog. Studoval na Pražské konzervatoři u profesorů Jaroslava Křičky a Josefa Suka . Jeho práce zahrnují opery , symfonie, koncerty, komorní skladby a smyčcové kvartety. V letech 1930–1941 vyučoval na učitelském ústavu v Praze, 1941–1957 na pražské konzervatoři a 1957–1971 vyučoval na pražské AMU. S manželkou českou malířkou Marií Hlobilovou-Mrkvičkovou měl dceru Danu Hlobilovou.
Více od autora
Jesús López Pacheco (1)
Profesor španělské literatury v Kanadě, španělský básník, prozaik a překladatel.
Více od autora
Eva Ješutová (1)
Narozena 25.5.1957 v Písku. Archivářka, historička, rozhlasová pracovnice, editorka materiálů Českého rozhlasu.
Více od autora
Bronislav Malý (1)
Bronislav Malý byl český tvůrce písma, typograf a pedagog. Gymnázium nedokončil, vyučil se ocelorytcem. Do roku 1952 pracoval v továrně na zlaté a stříbrné zboží. V roce 1955 byl přijat na VŠUP v Praze do Speciálního ateliéru užité grafiky ke knižní úpravě a plakátu vedeného Františkem Muzikou, kde v roce 1961 absolvoval návrhem písma Cantoria. V roce 1966 navrhl písmo Campana. V oblasti knižních úprav pracoval zejména pro Artii a Státní pedagogické nakladatelství . Věnoval se též tvorbě exlibris a novoročenek, realizoval diplomy pro Akademii věd a jiné instituce, faksimilia historických listin pro muzea, Státní ústřední archiv, francouzské Národní shromáždění a zvláště pro náš Parlament. Po provedení akcentáží písem pro firmu Transotype získal profesuru na SPŠG v Praze, kde následně působil deset let. V 90. letech externě přednášel nauku o písmu na Institutu výtvarné kultury UJEP v Ústí nad Labem a poté na FHS Univerzity Karlovy v Praze. Autorské katalogy :
Více od autora
Luis de Góngora y Argote (1)
Luis de Góngora y Argote byl španělský básník, dramatik a kněz, vrcholný představitel období Siglo de Oro , vůdčí postava literárního směru známého jako kulteranismus, později též góngorismus. Jeho nejznámějšími díly jsou čtyřdílná alegorická poéma Samoty a veršovaná Báje o Ákidovi a Galatei. Luis byl synem právníka dona Francisca de Argote a vznešené paní Leonor de Góngora. Studoval práva v Salamance a vstoupil do mnišského řádu. Pro náklonnost ke kartám, hazardním hrám a corridě mu však byla roku 1588 udělena biskupská upomínka. Vrátil se do rodné Córdoby, odkud později vycestoval do Galicie, Navarry a obou Kastilií. V té době už psal sonety, romance a satiry. Po dalším návratu do Córdoby roku 1609 sílí barokní napětí jeho veršů. Mezi lety 1610–1611 píše skladbu Oda a la toma de Larache a roku 1613 svého "Polyféma", skladbu psanou ve stancích, jež parafrázuje jednu z pasáží Ovidiových Proměn ; šlo o oblíbené téma, jež zpracovával také Góngorův současník Luis Carrillo y Sotomayor. Ještě téhož roku zveřejňuje u královského dvora svou ambiciózní, avšak nedokončenou skladbu: Samoty. Jejich rozšíření vyvolalo velkou polemiku o temnosti a afektovanosti Góngorova stylu a přineslo mu řadů následovníků , kteří jsou proto někdy označováni jako culteranos ; získal ovšem i řadu odpůrců, a to i ze strany konceptistů, jako byl Francisco de Quevedo, či autorů jako Lope de Vega nebo Lupercio y Bartolomé Leonardo de Argensola. Góngorova sláva a prestiž se rychle rozšířila, zvláště poté, co jej Filip III. Španělský jmenoval dvorním kaplanem. Na dvoře žil až do roku 1626, ovšem za neustálých finančních problémů, neboť bylo velmi obtížné najít stálého mecenáše. ...
Více od autora
Gill Farrer-Halls (1)
Britská spisovatelka, editorka a režisérka video filmů o buddhismu, zejména tibetském buddhismu a aromaterapii.
Více od autora
Jaroslav Veris (1)
Jaroslav Veris byl český akademický malíř, ilustrátor, autor divadelních výprav a publikace o francouzském sochaři a malíři Bourdellovi. Jaroslav Zamazal se narodil 10. července 1900 ve Vsetíně na Valšsku v rodině tamního obvodního lékaře Josefa Zamazala. Otec pocházel z východních Čech, matka se jmenovala Žofie Nováčková Zamazalová, pocházela ze Vsetína a byla rovněž lékařkou. Bratr Jaroslava Zamazala se jmenoval Josef Zamazal a mimo jiné se také věnoval malířství. Oba sourozenci navštěvovali stejnou školu a v Praze později oba bratři studovali i na AVU. V roce 1910 se rodina Zamazalových přestěhovala do Brna a Jaroslav zde navštěvoval klasické gymnázium. V Brně navštěvoval Jaroslav malířské kurzy v ateliéru Vojtěcha Doležila. Od roku 1917 oba bratři Jaroslav i Josef Zamazalovi zahájili studium na pražské Akademii výtvarných umění v Praze . Jaroslav nejprve studoval jeden semestr ve třídě vedené akademickým malířem Janem Preislerem. Další jeden semestr strávil Jaroslav pod vedením profesora Vratislava Nechleby. V roce 1919 zahájil Jaroslav studium na speciálně zaměřené malířské škole u profesora Karla Krattnera a studoval zde až do roku 1923. Během studia Jaroslav podnikal sám krátké studijní cesty při nichž většinou navštěvoval místní muzea s díly starých mistrů. Po skončení studia na AVU ještě několikrát navštívil Vídeň a Mnichov. První cestu do Paříže podnikl Jaroslav v roce 1922 a po jejím skončení se ještě vrátil zpět do Prahy. Na delší dobu se do Paříže dostal až v roce 1924. Toho roku přesídlil do Paříže a zůstal zde trvale prakticky až do roku 1938, kdy se začalo schylovat ke druhé svět...
Více od autora
Toman Marek (1)
Básník a prozaik Marek Toman se narodil 24. června 1967 v Praze. Po studiu filozofie na Filozofické fakultě UK v Praze pracoval v letech 1992–1997 v literární redakci Českého rozhlasu a od roku 1998 působí na Ministerstvu zahraničních věcí ČR. Od roku 2000 je pracovníkem velvyslanectví v estonském Tallinu. Verše, překlady, eseje a recenze publikoval časopisecky i ve formě rozhlasových pořadů. Z irštiny přeložil básně Richarda Kearneyho, které knižně vyšly ve svazcích Hra s vodou a Samův pád . Přeložil rovněž prózu Adolfa Hermanna Mých prvních pět životů . Edičně připravil pro nakladatelství Torst výbor z díla Jiřího Daniela Mé myšlenky se velice nepodobají dýmu . Pod pseudonymem Pavel Torch vydal prózu Zvláštní význam palačinek .
Více od autora
Simon Anglim (1)
Vědecký pracovník university v Aberystwyth ve Walesu, již publikoval řadu prací o vojenských dějinách napříč staletími, od pravěku do současnosti, například o vojenských akcích v bývalé Jugoslávii.
Více od autora
Ivo Mička (1)
Ivo Mička byl český novinář, spisovatel a učitel. Narodil se Ladislavu a Heleně Mičkovým. Po základní škole absolvoval tehdejší rakovnickou jedenáctiletku, kterou dokončil roku 1956. Pak studoval na pedagogické fakultě v Plzni. V roce 1963 začal spolupracovat s týdeníkem Rozvoj, když v něm vycházel jeho cestopis Deset vídeňských dnů. Později do něj pravidelně dopisoval a v lednu 1969 nastoupil jako redaktor, zodpovědný za národní výbory, školství, kulturu a zemědělství. V dubnu 1970 byl po nutném oslavném článku k 100. výročí narození V. I. Lenina z politických důvodů tehdejším vedením ONV okamžitě propuštěn. Jako učitel působil na několika školách , kromě toho pracoval nuceně jako dělník v Prunéřovské elektrárně. Na podzim roku 1989, těsně před sametovou revolucí, se vrátil do redakce Rozvoje. Od července 1990 byl vedoucím redaktorem, týdeník přejmenoval na Rakovnické noviny a stal se i jeho majitelem. Na konci roku 1990 otevřel v pronajatých prostorách, za pomoci svého přítele, akademického malíře Václava Zoubka, vlastní soukromou galerii umění Na Pražské. Politicky působil jako městský zastupitel za ODS. Roku 2002 pracoval jako dobrovolný učitel u ruských Čechů nedaleko Novorossijska v Rusku. V letech 2003 byl Centrem humanitární pomoci krajanům v zahraničí vyslán na dva měsíce k žitomirským Čechům z východní Volyně jako češtinář, kulturní a osvětový pracovník, muzikant a novinář. Byl významným kulturním činitelem Rakovnicka. Působil také jako novinář, návštěvník výstav a významných událostí, kulturní zpravodaj, jazykový korektor, textař, básník, fotograf nebo turistický průvodce. Nelze vynechat ani jeho muzikantskou kariéru, kdy působil jako jeden z trumpetistů tanečního a jazzového orchestru Merkur. Za mnohaletou spisovatelskou, publicistickou a pedagogickou činnost doma i v zahranič...
Více od autora
Karel Mejstřík (1)
Karel Mejstřík byl československý a český prozaik, publicista a pedagog. Hlavním tématem jeho děl je život na venkově, Rakovnicku a Křivoklátsku. K roku 1922 byl učitelem v Čisté a Senomatech, o pět let později začal učit v Rakovníku. Po válce se stal okresním knihovnickým a osvětovým inspektorem a v roce 1950 vedoucím odboru kultury ONV. Karel Mejstřík byl také inspektor kultury, ochotnický divadelník a režisér. Stál u zrodu rakovnické obrazárny a byl zakládajícím a dlouholetým členem redakce Rakovnických novin, kam psal literární a výtvarné kritiky, články a fejetony. Rakovnicko a místní obyvatelé jsou nejčastějším námětem jeho literárních děl. Knihy jsou doprovázeny pozoruhodnými ilustracemi místních malířů . Mejstřík je také autorem divadelních her a knihy vzpomínek na významné osobnosti Rakovnicka „Jak jsem je potkal“.
Více od autora
Martin Novotný (1)
Martin Novotný je český politik, mezi lety 2013 a 2017 poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. V letech 2006–2014 byl primátorem statutárního města Olomouc, od ledna 2014 do ledna 2016 byl místopředsedou ODS. V letech 2000–2001 byl místopředsedou občanského sdružení Mladí konzervativci. Narodil se 21. ledna 1972 v Olomouci. Chodil na Základní školu Zeyerova v Olomouci, odmaturoval na Slovanském gymnáziu. Po střední škole nastoupil na Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy, avšak studium ukončil v pátém ročníku. V roce 1998 a 1999 byl na studijním pobytu v Austrálii. Zde se zaměřoval na anglický jazyk a ekonomii. Poté vyučoval anglický jazyk, v letech 2000 - 2001 pracoval jako poradce pro Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR, Martin Novotný je ženatý. S manželkou Martinou má dceru Alenu, z prvního manželství má dceru Ludmilu. V roce 2000 a v roce 2001 byl poradcem místopředsedy Poslanecké sněmovny. V roce 2002 byl poprvé zvolen do Zastupitelstva města Olomouce. Do roku 2006 zastával funkci náměstka primátora a v roce 2006 byl sám zvolen primátorem. V roce 2008 byl zvolen zastupitelem Zastupitelstva Olomouckého kraje. V roce 2010 byl primátorem zvolen na druhé funkční období. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval v Olomouckém kraji jako krajský lídr ODS a byl zvolen poslancem. Následně po zvolení poslancem oznámil, že kvůli souběhu funkcí odstupuje z postu primátora Olomouce. Na funkci olomouckého primátora pak rezignoval k 1. březnu 2014. Martin Novotný je od roku 1996 členem Občanské demokratické strany. V letech 2000–2001 byl předsedou o. s. Mladí konzervativci. V roce 2001 byl zvolen předsedou MS ODS Olomouc-město, kterým je až do současnosti. V současné době je také předsedou Oblastního sdružení ODS Olomouc. V roce 2012 byl kongresem ODS zvolen do Výkonné rady ODS. Ve volbách v roce 2013 vedl kandidátku ODS v Olomouckém kraji. Na 24. kongresu ODS 19. ledna 2014 byl ve třetím kole druhé ...
Více od autora
Albert Kudělka (1)
Český autor povídek. Vystudoval anglistiku a bohemistiku na FF UK v Praze, v současné době pracuje jako copywriter v jedné pražské reklamní agentuře. Hraje na kapele v punkové kapele The Penultimate Truth, mezi jeho další zájmy patří chov koček a vysokohorská turistika. Překládá z angličtiny beletrii i odbornou literaturu. Publikoval několik kratších textů ve fanzinech - dvě povídky z plánovaného cyklu o okultním detektivovi Normanu Applegateovi: Ke každé hlavě se tělo najde, Ledové sny a Drak skvrnitý.
Více od autora
Wade Krawczyk (1)
V Anglii žijící autor publikací o německých historických uniformách.
Více od autora
Alan Vanneman (1)
Americký novinář, žije ve Washingtonu. Autor dvou knih pastiší Sherlocka Holmese. Píše filmové a literární recenze a kritiky, je znalcem díla Alfreda Hitchcocka, kterému věnoval studii „Alfred Hitchcock. A Hank of Hair and a Piece of Bone“.
Více od autora
Tobias S Buckell (1)
Tobias S. Buckell je sci-fi autor který se narodil v Grenadě v Karibiku. V současné době žije v Bluffton, Ohio.
Více od autora
Antonín Licht (1)
Narozen roku 1873 v Praze, zemřel 19.6.1926 v Praze. JUDr., podplukovník, guvernér Podkarpatské Rusi. Autor válečných vzpomínek. šéf pražského zeměbraneckého zastupitelství.
Více od autora
Miroslav Janek (1)
Miroslav Janek je český dokumentární režisér, kameraman a střihač. V letech 1969–1979 natočil téměř 40 krátkých filmů v Československu, od roku 1980 pracoval v USA jako střihač a kameraman. Sám tam natočil kolem deseti autorských nezávislých filmů . Spolupracoval s Geofreyem Reggiem jako střihač na celovečerních dokumentech Qatsi trilogie: Koyaanisqatsi, Powaqqatsi, Naqoyqatsi a krátkometrážním Anima mundi. Od roku 1993 pracuje pro Českou televizi na hodinových dokumentárních filmech, které získaly řadu ocenění: Sedm deset Nečtiny, Zemský ráj, Nespatřené, Hamsa, já jsem, Previanti, Člověk a jeho pán, Bitva o život, Nachové plachty. Od roku 1998 je stálým pedagogem FAMU. V dokumentech je spíš spoluhráčem svých hrdinů než režisérem. Ve filmech někdy není jasná dějová linka, jsou spíše pásmy či kolážemi.
Více od autora
Fialová Helena (1)
Vysokoškolský pedagog, inženýrka, docentka, kandidátka věd, publicistka. Mimo jiné autorka skript - Základy Makroekonomiky.
Více od autora
Fiala Jan (1)
Narozen 17. 12. 1936 Brno. Novinář, fotograf, spisovatel, redaktor nakladatelství a rozhlasový redaktor a moderátor, autor písňových textů.
Více od autora
Martin Smith (1)
Martin Cruz Smith se narodil v pennsylvanském Readingu v roce 1942. Původně své knihy vydával pod jménem Martin Smith. Poté co se přišlo na skutečnost, že není jediným autorem píšícím pod tímto jménem, požádal ho jeho agent Knox Burger o přidání třetího jména. Smith si pro odlišení zvolil jméno Cruz. Smith studoval na University of Pennsylvania, kde v roce 1964 získal bakalářský titul v oboru kreativního psaní. V letech 1965 -1969 pracoval jako novinář a první své knihy začal psát počátkem 70. let. Hned jeho první detektivka Gypsy in Amber sledující osudy Romana Greye, cikánského obchodníka s uměním, který žije v New Yorku byla nominována na Edgarovu cenu . Zásadním průlomem v jeho kariéře se však stal až román Nightwing , který později sám adaptoval pro stejnojmenný film Arthura Hillera. Nejznámějšími Smithovými romány jsou ty, v nichž jako hlavní postava vystupuje ruský detektiv Arkady Rudenko. V roce 1981 napsal Smith detektivní román Gorkého park, který byl časopisem Time označen za “thriller 80. let”. Román se stal bestsellerem a získal cenu Zlaté dýky udělovanou britskou Asociácí autorů kriminálních příběhů . Detektiv Renko se pak objevil ještě v dalších pěti Smithových románech: Polar Star, Red Square, Havana Bay, Wolves Eat Dogs and Stalin's Ghost. Martin Cruz Smith žije se svou rodinou v San Rafaelu v Kalifornii.
Více od autora
Vivien Williams (1)
Vivien Williams se zabývá léčbou pomocí květových esencí. Založila firmu Sun Essences , která ručně vyrábí a dodává esence pro Bachovu květovovou terapii a sluneční esence v nejlepší možné kvalitě. Též pořádá kurzy a publikuje. Žije a pracuje v blízkosti krásného přímořského města Cromer, na pobřeží Norfolku. Shodou životních náhod to byl právě Cromer, kde Dr. Edward Bach strávil několik let prací na svých květových esencích, které nyní nesou jeho jméno. Vivien měla pocit, že kráčí v jeho šlépějích - tak začala její láska k Bachovým květovým esencím, která vedla až ke vzniku slunečních esencí . Vivien Williamson je členem BAFEP - Britské asociace výrobců květových esencí.
Více od autora
Jaromír Maláč (1)
Narozen 13. 1. 1910 v Heršpicích u Vyškova, zemřel 10. 2. 1987. Matematik a vysokoškolský pedagog zaměřující se zejména na metodiku vyučování matematiky. Publikace z oboru.
Více od autora
Alice Kirš (1)
Zakladatelka a organizátorka projetu Ženy ženám, který se zabývá navrácením přirozené moudrosti ženám, kterou zapomněly. Žije v Brně.
Více od autora
Katharine Kerr (1)
Katharine Kerr se narodila v Clevelandu, Ohio, roku 1944 v rodině která považovala více za britské emigranty než za Američany. Od doby, co se naučila číst, četla pouze britské knihy a to mělo za následek její „neamerickou“ angličtinu.. Další kulturní šok zažila, když se rodina přestěhovala do Santa Barbary, Kalifornie, v období, kdy Katharine byla školačkou. Nebyla sto pochopit, že v jižní Kalifornii jsou pláže daleko důležitější než knihy. Jako zaníceného baseballového fanouška ji zklamalo, že stát neměl žádné velké ligové týmy, Giants a Dodgers měli teprve přijít. Slíbila si, že odejde co nejdříve, to uskutečnila až v roce 1962, kdy se přestěhovala se do oblasti sanfranciského zálivu. Od té doby pouze několikrát navštívila příbuzné na britských ostrovech, ale sama až do současnosti žije v San Francisku.
Více od autora