Všichni Autoři a témata

Caroline Myss (6)

Americká intuitivní lékařka a mystička, stejně jako autorka mnoha knih a audiokazet. Absolvovala bakalářské studium v žurnalistice. Poté, kdy na sobě pozorovala určité schopnosti intuitivní diagnostiky začala spolupracovat s lékařem celostní medicíny Dr. Norman Shealy, M.D., Ph.D. vystudovaným na Harvardu a zakladatelem American Holistic Medical Association. Je schopná vidět nemoc v těle pacienta a pomáhá zvláště lidem, kteří chtějí pochopit emocionální, psychické a fyzické příčiny svých nemocí.

Carmen Reid (7)

Carmen Reidová se narodila ve Skotsku . To může vysvětlit její celoživotní fóbii z krav a trvalý zájem o města, obchodní domy, knihy, kino a noviny. Čtyři dospívající roky strávila v internátní dívčí škole v Edinburghu . Po škole šla studovat anglickou literaturu v Londýně, byla fantastická studentka. Poté pracovala jako novinářka pro různá periodika. Lásku k literatuře v sobě živila od dětství a taky už od svých osmi let psala. Vážně se psaním začala zabývat až v osmadvaceti letech, kdy nechala práce, neboť se rozhodla mít dítě. A tehdy taky začala psát svůj první román, který po čtyřech letech, kdy byla „nevyspalá a švorc“ , konečně vyšel. V současnosti žije s manželem a dvěma dětmi ve skotském Glasgow.

Carl Stamitz (8)

Carl Stamitz , narozený 7. května 1745 v německém Mannheimu, byl vlivným skladatelem klasicistní éry a významným členem druhé generace Mannheimské školy. Byl nejstarším synem Johanna Stamitze, významného houslisty a skladatele, který působil jako vedoucí mannheimského orchestru. Carl Stamitz šel v otcových stopách a stal se zkušeným violistou a houslistou. Působil na mannheimském dvoře, než se v roce 1770 přestěhoval do Paříže, kde sklízel značné úspěchy.

C. P Snow (7)

Anglický fyzik a spisovatel, činný v politice. Autor prací z oblasti fyziky, také autor beletrie.

C. M Kornbluth (3)

Americký novinář a spisovatel, autor sci-fi.

Bronwyn Scott (10)

Americká spisovatelka, pod pseudonymem píše historické romance pro nakladatelství Harlequin, pod vlastním jménem pak publikuje knihy v nakladatelství Avalon.

Brenda Apsley (13)

Spisovatelka a editorka, autorka knih pro děti s velmi širokým záběrem - od knih pro nejmenší přes knížky do vody, magnetové a samolepkové sešity až po naučné série pro malé čtenáře a romány pro náctileté. Sestavuje také zábavené kalendáře a diáře pod různými licencemi .

Bořivoj Nechvátal (7)

Bořivoj Nechvátal je český historik a archeolog mediavelista, který se specializuje na Vyšehrad. Narodil se v rodině vyššího úředníka konzulátů Československé republiky ve Vídni a Berlíně, jehož rodina pocházela z Vršovic u Loun. Rodina matky byla ze selského rodu Krausů z Blšan na Lounsku. Roku 1939 se rodina vrátila do Československa. Jeho dětství na konci války poznamenala úspěšně vyléčená tuberkulóza, jeho postoje formovala skautská organizace. Po návratu rodiny do Prahy vystudoval Reálné gymnázium v Praze - Karlíně. V letech 1953–1958 studoval historii a archeologii na Filozofické fakultě UK v Praze, kde jeho učiteli archeologie byli profesoři Jan Eisner, Jan Filip a Rudolf Turek, historie František Graus a František Kavka. Jako student již od roku 1956 pracoval na záchranných archeologických výzkumech, nejprve ve Strahovském klášteře u Dobroslava Líbala a na Pražském hradě u Ivana Borkovského, kde byl zaměstnán na poloviční úvazek již od roku 1956. V letech 1958-1960 byl na vojenské základní službě. V letech 1960–2020 působil v Archeologickém ústavu ČSAV. Nejprve na záchranných výzkumech v Ervěnicích na Mostecku, poté v Plzni v Solní ulici a v jihočeských Branišovicích. V roce 1963 objevil rozsáhlé mladohradištní pohřebiště v Radomyšli u Strakonic, zahrnující více jak tisíc hrobů. Následný archeologický výzkum zahrnul i kostel sv. Martina a související johanitskou kurii. Celý výzkum trval až do roku 1968. Založil a vedl pracoviště Archeologického ústavu na Vyšehradě. Kromě toho se věnoval stavebně historickým průzkumům, na nichž spolupracoval s Františkem Kašičkou jak v Praze, tak v jižních Čechách, zejména na Strakonicku. V letech 1992–2012 byl pořadatelem a redaktorem významného sborníku Královský Vyšehrad, který vydávala Vyšehradská kapitula. V letech 2001–2015 přednášel jako pedagog v kurzu středověké archeologie na Filosofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Manželka Doc. MUDr. Alena Lobovská, CSc. /1936-2019/ byla dl...

Boris Valníček (7)

Boris Valníček  je český astrofyzik, astronom, vědec, popularizátor vědy v oblasti astronomie a astrofyziky, zakladatel a lídr československého kosmického výzkumu a československé rentgenové astronomie a nositel řady státních a rezortních vyznamenání a veterán odboje druhé světové války. Boris Valníček se narodil 11. dubna 1927 v Jičíně v tehdejším Československu. Jeho otec Jan Valníček byl bývalý československý legionář, který působil v Rusku a povolání vojáka se věnoval i po konci první světové války, kdy kolem roku 1930 nastoupil službu ve Vojenském technickém ústavu v Praze. Rodina se poté odstěhovala do Prahy, kde Boris maturoval na Reálném gymnáziu v Karlíně a v období druhé světové války, mezi léty 1943 až 1945, působil v domácím odboji ve skupině Předvoj. Mezi léty 1946-1950 vystudoval meteorologii a experimentální fyziku na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity. V roce 1950 nastoupil do Astronomického ústavu ČSAV, kde se původně zabýval meteorologií a dlouhodobými změnami počasí, nicméně posléze se začal zabývat prací v oblasti sluneční fyziky a v roce 1953 obhájil disertační práci na téma slunečních vlivů v meteorologii. V rámci svého výzkumu se zabýval také vývojem přístrojové techniky pro pozorování Slunce. Po založení organizace INTERKOSMOS v roce 1967 vedl práce na přípravě československých kosmických experimentů jako vedoucí oddělení kosmického výzkumu Astronomického ústavu ČSAV. V roce 1984 získal vědeckou hodnost doktora matematicko-fyzikálních věd. Od roku 1992 je v důchodu. Boris Valníček působil v Astronomickém ústavu ČSAV, kde dlouhá léta působil jako vedoucí skupiny kosmického výzkumu a je autorem více než 130 vědeckých a odborných publikací. Mezi jeho největší profesní úspěchy patří vedení, organizace a koordinace československého podílu na vesmírném programu Interkosmos, jehož náplní byl astronomický...

Bohuslav Žárský (10)

Narodil se 24. 5. 1946 v Ostravě, kde také vystudoval gymnásium a později VŠB – obor systémové inženýrství . Krátce byl zaměstnán ve Výzkumném ústavu rozvoje měst, 1972 – 1991 v Čs. televizi, kde vytvořil několik stovek scenářů k publicistickým filmům, dokumentům a vzdělávacím cyklům a komentářů k pořadům tohoto žánru. Zároveň psal pro noviny, časopisy, Čs. rozhlas, roku 1982 mu také vyšla první knížka - umělecká reportáž z výstupu horolezcu na Eiger „Stěna“. 1991 – 1993 agentura N. A. R., kde vytvořil koncepci vysílání Rádia Sprint. 1994 – 1997 Kabel Plus, ředitelem programu v ČR a na Slovensku, stál u zrodu vysílání Kabel Plus Film. Pak tiskový mluvčí GEM Art Production, podílel se na přípravě pohádkového muzikálu na ledě „Mrazík“. Nyní se stabilně věnuje dlouhodobé autorské práci v nakladatelství Librex, kde vzniká volná řada titulů pro děti, spojená společným principem.

Bohuslav Brouk (9)

Bohuslav Brouk byl psychoanalytik, spisovatel, básník, publicista, filosof, estetik, sociolog a biolog, jedna z nejvýraznějších osobností české meziválečné avantgardy. Od roku 1948 žil v emigraci. Byl jedním z prvních propagátorů psychoanalýzy a kritickým vykladačem díla Sigmunda Freuda v Československu. Jeho dílo se týká psychoanalýzy , jazyka a způsobu vyjadřování , či vztahů člověka k věcem . Byl mladším synem Jaroslava Brouka, spoluzakladatele firmy Brouk a Babka. V roce 1931 absolvoval obchodní akademii v Praze Karlíně, o rok později složil maturitní zkoušku na gymnáziu v Klatovech. Po krátkém studiu na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze vystudoval biologii a antropologii na Přírodovědecké fakultě UK , a estetiku na Filozofické fakultě UK Praha . Časopisecky poprvé publikoval v roce 1930 v Tvorbě. Tento enfant terrible české avantgardy a bohémy třicátých a čtyřicátých let se v roce 1934 stal spoluzakladatelem Skupiny surrealistů v ČSR, jejíž leták, informující o jejím ustavení, vydal vlastním nákladem. Při sporu uvnitř skupiny, v roce 1938, stál na straně Karla Teigeho proti Vítězslavu Nezvalovi. Zabýval se především psychoanalýzou, sexuologií, problematikou sebevraždy a řadou dalších témat. Za druhé světové války pracoval jako umělecký poradce obchodního domu Bílá labuť, který postavila a vlastnila rodinná společnost. V poválečném období let 1945–1948 se intenzivně zapojil do politické a publicistické činnosti – jako jeden z mála intelektuálů v této době veřejně přednášel a v tisku uveřejňoval texty, v nichž systematicky a neúprosně demaskoval komunistickou ideologii a především praktickou politiku Komunistické strany Československa. Vedle toho se svými přáteli, architekty Karlem Honzíkem a Ladislavem Žákem, rozvíjel koncept živ...

Bohuslav Balbín (7)

Bohuslav Balbín z Vorličné byl český literát, historik, hagiograf a pedagog. Jako kněz, člen řádu jezuitů se účastnil rekatolizace, jako vlastenec se ve své době řadil mezi obhájce českého jazyka. Patří mezi nejvýznamnější osobnosti českého baroka. Bohuslav Ludvík Balbín přišel na svět v nepříliš bohaté, kdysi erbovní, královéhradecké měšťanské rodině jako potomek rytířského rodu Balbínů z Vorličné, doložené v 15. století. Původně se nazývali Škvornicové, pak přibrali jméno Balbinus a po nabytí titulu z Vorličné dle usedlosti u Hradce Králové vzniklo pojmenování Balbínové z Vorličné. Narodil se v tzv. Vodičkovském domě, který později patřil do komplexu jezuitských kolejí, dnes tvoří část Nového Adalbertina. Dům prodala jezuitům 18. června 1636 Bohuslavova matka Zuzana, rozená Vodičková. Roku 1622 jeho otec Lukáš Škvornic náhle zemřel. Matku se sedmi dětmi podporoval nejprve Mikuláš ze Schonfeldtu. Později byl Bohuslav vychováván rodinným přítelem Otou z Oppersdorfu na zámku Častolovice, kam se s matkou přestěhovali. Zají­mavostí je, že hocha při křtu držel v rukou Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna, který rovněž mohl být jeho kmotrem. Jako chlapec byl Balbín několikrát vážně nemocen a matka ho zaslíbila staroboleslavské Bohorodičce. Bohuslav se uzdravil a nakonec přežil všech šest starších sourozenců. Zajisté i tato okolnost formovala jeho povahu, pevnou víru a hlu­bokou úctu ke svatým. Jeho uzdravení bylo pokládáno za zázračné. Již v dětství projevoval zájem o četbu a historii. Dle pramenů se naučil brzy číst, již v sedmi letech měl prý třikrát přečtenou Hájkovu Kroniku českou, kterou si velmi oblíbil. Vyrůstal v pobělohor­ském katolickém prostředí, v roce 1631 začal studium u benediktinů v Broumově. Po roce přešel na jezuitskou školu v Jičíně a v patnácti letech vstoupil do řad Tovaryšstva Ježíšova....

Bohumila Truhlářová (8)

Narozena 26.3.1957 v Pelhřimově. Léčitelka, filozofické práce o karmě, zabývá se duchovním léčením vztahů a nemocí.

Bohumila Spisarová (4)

Bohumil Svoboda (10)

Bohumil Svoboda byl český katolický filmový pracovník, politik, spisovatel a publicista. Po řadu let byl blízkým spolupracovníkem kardinála Tomáška. V dětství byl členem spolku Legio angelica pod vedením P. Klementa. Vystudoval Arcibiskupské gymnázium v Praze a poté pokračoval ve studiu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a FAMU. Z FAMU byl v lednu 1949 pro svoji víru vyloučen, na Filozofické fakultě dokončil studium doktorskou prací na téma Thomas More a jeho utopie a byl promován na doktora filozofie. Po studiu se snažil věnovat filmu, ale to mu komunistický režim v 50. letech dlouhodobě neumožnil. V 60. letech pracoval v experimentálním multimediálním divadle Laterna magika, které ve své době představovalo světovou avantgardu. S Laternou magikou se dostal v roce 1968 do Texasu na světovou výstavu Hemisfair, kde dostal nabídku na práci pro divadlo Dallas Theater Center, kde pracoval v letech 1969–1971. Po návratu do ČSSR pracoval jako redaktor víkendové přílohy deníku Lidová demokracie, který byl orgánem Československé strany lidové. Později byl nedobrovolně přesunut do týdeníku Naše rodina, kde pracoval až do 80. let. Po omezenou dobu také redigoval Katolické noviny. Trvale spolupracoval s katolickým disentem a podzemní církví, obvykle v pozici „těsně na hranici povoleného“. Od roku 1985 organizoval tzv. Obrodný proud v Československé straně lidové. 28. listopadu 1989 byl zvolen prvním místopředsedou Československé strany lidové a v této pozici se zúčastnil řady jednání a událostí sametové revoluce. Byl členem hlavního výboru Masarykova demokratického hnutí. Vzhledem ke svému věku neměl další mocenské ambice a po čase v politice skončil. V roce 1994 založil Občanské sdružení Karel IV. a do roku 2007 byl jeho předsedou. Později se věnoval publicistice, zejména sepisoval biografická díla o katolických osobnostech v komunistickém režimu. 5. července 2012 mu byla u...

Bohumil Švarc (7)

Bohumil Švarc byl český herec, dabér, voiceover a rozhlasový hlasatel. Kariéru začal v Dismanově rozhlasovém dětském souboru ve 14 letech. Studoval reálné gymnázium a hereckou konzervatoř. Za druhé světové války byl totálně nasazen v tzv. Technische Nothilfe. V roce 1945 se aktivně zúčastnil pražského povstání a po odeznění dramatických květnových dnů se na pozvání režiséra rozhlasu Miloslava Dismana stal – v 19 letech – nejmladším hlasatelem Československého rozhlasu. Byl známý svým charakteristickým basem. Po II. světové válce sehrál ve filmu asi 70 rolí, působil v Intimním, Realistickém, Vinohradském divadle , ve Větrníku, v Divadle Skelet Pavla Trávníčka. Většinu života hrál v Městských divadlech pražských . V rozhlase ztvárnil zejména v 50. letech mnoho rolí pod vedením režisérů Miloslava Dismana, Přemysla Pražského, Josefa Bezdíčka, Jiřího Vasmuta a dalších. Dlouhá desetiletí byl hlas Bohumila Švarce spojen s rozhlasovými Knihovničkami. Slýchali ho posluchači magazínu Meteor a dalších pořadů. V květnu 1953 uváděl premiérové vysílání Československé televize. V roce 1949 se podílel na českém znění sovětského filmu Nebezpečná křižovatka , které je označováno za první československý profesionální dabing. V dabingu je znám ze seriálu Dactari, jako hlas velitele policejní akademie E. Lassarda , Leslie Nielsena nebo Dartha Vadera a hraběte Dooku z Hvězdných válek. Byl „dvorním dabérem“ Christophera Lee. V polovině 90. let dostal za své výkony cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu. V květnu 2005 se významně podílel na projektu Českého rozhlasu 2-Praha „Spojeni na vlně 415“. V rámci oslav 60. výročí konce 2. světové války se ve spolupráci s režisérkou Táňou Smržovou a redaktorem Tomášem Černým setkával s pamětníky květnových událostí v roce 1945 a rozmlouval s nimi o jejich zážitcích souvisejících s voláním rozhlasu o pomoc....

Bohumil Sojka (7)

Varietní umělec, nakladatel, válečný zajatec 1. světové války, autor cestopisných črt o střední Asii.

Bohumil Landisch (7)

Narozen 29.7.1928 v praze. Fotograf, fotografie krajinářské a reklamní fotografie, fotografické publikace o Praze.

Bohumil Jaša (3)

Narozen 8.5.1925 v Dukovanech. Ing., CSc., docent katedry zahradnictví, práce v oboru.

Blanka Svobodová (10)

Blanka Svobodová žije v Lednici na Moravě. Vystudovala vysokou ekonomickou školu, pracuje v soukromé sféře. Napsala prvotinu tajnůstkář. Zájem čtenářek autorku motivoval k dalšímu psaní. Světlo světa tak spatřila kniha Mr. Dokonalý, v české verzi Můj miláček cizopasník.

Blaise Cendrars (7)

Blaise Cendrars , vlastním jménem Frédéric Louis Sauser, byl švýcarský spisovatel a básník usazený ve Francii. Byl silně ovlivněn modernismem. Narodil se ve frankofonní rodině ve švýcarském La Chaux-de-Fonds. Nedokončil školu, ale stal se hodinářem. Tuto profesi odjel vykonávat do ruského Petrohradu, a tam také začal psát své první literární texty. V Petrohradu se stal nakonec knihovníkem v Ruské národní knihovně. Roku 1907 se vrátil do Švýcarska, kde začal studovat medicínu na univerzitě v Bernu. Během studií začal psát své první básně, shromážděné pak ve sbírce Séquences. Roku 1911 odjel do New Yorku. Dojmy z tohoto velkoměsta shrnul do textu Les Pâques à New York, který se stal v jeho kariéře zlomem. Jednak šlo o jeho první text napsaný z modernistických pozic, a pak byl také prvním, který podepsal svým pseudonymem Blaise Cendrars. Roku 1912 odjel do Paříže, kde se zapojil do bohatého kulturního ruchu na Montparnassu, zejména mezi levicově orientovanými umělci. S anarchistickým spisovatelem Emilem Szittyou založil nakladatelství Les Hommes Nouveaux. Stýkal se Marcem Chagallem, Fernandem Légerem, Léopoldem Survagem, Amedeo Modiglianim, Alexanderem Archipenkem nebo Robertem Delaunaym. Nejvíc ho ale ovlivnil Guillaume Apollinaire. Roku 1914 odešel na frontu bojovat v řadách Francouzské cizinecké legie. Bojoval mimo jiné i v bitvě na Sommě. Okolo roku 1925 přestal psát básně a soustředil se na krátké prózy. Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Blaise Cendrars

Beniamino Gigli (10)

Beniamino Gigli byl italský tenorista, který se v první polovině 20. století proslavil svými operními a písňovými výkony. Jeho kariéra začala poté, co v roce 1914 vyhrál mezinárodní pěveckou soutěž v Parmě, což vedlo k jeho debutu v Teatro Sociale v Rovigu v roli Enza v opeře Amilcare Ponchielliho "La Gioconda". Gigliho hlas se vyznačoval krásou, vřelostí a výrazným frázováním, díky čemuž se stal jedním z nejslavnějších tenorů své generace.

Bedřich Hála (13)

Narozen v dubnu 1927. Zemědělský a zahrádkářský redaktor.

Becca Fitzpatrick (6)

Becca Fitzpatricková se narodila 3. února 1979 a čtenářsky ji odkojily Nancy Drew a Trixie Belden. Jako dítě si prošla dvěma etapami. Nejdřív, když ve svých osmi letech poprvé zhlédla Honbu za diamantem, se rozhodla, že se stane spisovatelkou, protože jí tahle profese učarovala. Sama sebe viděla, jak pobíhá v kolumbijské džungli a záda jí hrdinsky kryje Michael Douglas. Pak se na čas rozhodla spisovatelskou dráhu opustit ve prospěch ještě dobrodružnější profese. Umanula si, že bude agentkou CIA, ale naštěstí jen do chvíle, kdy si přečetla memoáry skutečné agentky a změnila názor. Psát či nepsat? Její vysokoškolský titul nemá kupodivu s literaturou nic společného, právě naopak, její profesor angličtiny ji chtěl dokonce nechat propadnout. Psaní se tudíž nevěnovala až do svých čtyřiadvacátých narozenin, kdy její osud definitivně zpečetil její manžel. Nemohl se totiž rozhodnout, jestli své ženě dát k narozeninám kurz japonské kuchyně nebo osmitýdenní kurz tvůrčího psaní. Proč ho vůbec psaní napadlo, když jeho žena do té doby nenapsala ani čárku není jasné, ale co víme jistě je, že se nakonec rozhodl udělat ze své ženy spisovatelku. Intuice a osud v jejich rodině očividně řídí všechno. Manžel intuitivně vybral kurz psaní a Becca, ačkoliv díky svému profesoru angličtiny neměla k psaní žádný vztah, se přesto rozhodla do toho jít. A povedlo se. Román Zavržený začala psát v roce 2003 prakticky ihned po skončení kurzu. Fascinující je, že dokázala napsat koncept celé knihy za pár týdnů, aniž by věděla, jak chce vlastně příběh zaplést. S většinou ale nebyla spokojená, a tak ho odložila a po několika měsících se k němu vrátila, jen proto, aby ho až na první tři kapitoly celý seškrtala a začala od začátku. A Stephenie má další konkurentku Až napotřetí se knihu podařilo dokončit. Správný vydavatel, správná reklama, chytlavá obálka i motto a zrodila se nová autorská hvězda romantické fantasy. Úspěch knihy Zavržený je vzhledem k přesycenosti amerického trhu opravdu působivý a vsa...

Barbora Hlubučková (4)

Spoluautorka kuchařské knihy receptů pro zdravou výživu.

Bangles (6)

The Bangles je americká poprocková skupina, která se proslavila v 80. letech 20. století řadou hitů a alb. Skupina vznikla v Los Angeles v roce 1981 a původně ji tvořily Susanna Hoffs , Vicki Peterson , Debbi Peterson a Annette Zilinskas , kterou později nahradil Michael Steele. Hudba skupiny Bangles ' se vyznačuje melodickými harmoniemi, chytlavými háčky a směsí rockových a popových vlivů.

Audrey Carlan (8)

Knihy Audrey Carlanovej sa ocitli na prvých priečkach bestsellerov New Yorku Times, USA Today a Wall Street Journal. Audrey píše šteklivé milostné príbehy, ktoré čitateľom prinášajú romantiku, erotiku a občas ich aj poriadne rozpália. K jej dielam patria série Calendar Girl, Falling Series a Trinity Trilogy. Audrey žije v California Valley s manželom a dvomi deťmi. Keď nepíše, učí jogu, popíja vínko so svojimi spriaznenými dušami alebo číta nejaký romantický príbeh.

Aubrey Vincent Beardsley (4)

Anglický spisovatel a ilustrátor.

Atlantis (7)

Ashley Elston (8)

Americká autorka románů pro mládež. Svatební a portrétní fotografka, certifikovaná krajinářka.

Arthur Schnitzler (9)

Arthur Schnitzler byl rakouský prozaik, dramatik a lékař. Arthur Schnitzler se narodil v roce 1862 ve Vídni jako syn předního laryngologa Johanna Schnitzlera a jeho ženy Louisy. Již jako dítě se zajímal o literaturu, psal básně a hrál na klavír. Po maturitě na akademickém gymnáziu se však vydal ve šlépějích svého otce a na vídeňské univerzitě vystudoval medicínu. Přispíval do lékařského časopisu svého otce Internationale Klinische Rundschau. Velmi se zajímal o psychologii. Praxi absolvoval u psychiatra Theodora Meynerta, u nějž se seznámil s užitím hypnózy a sugesce. Tyto poznatky měly později vliv na jeho literární tvorbu. Od poloviny 80. let působil jako asistent nejdříve ve vídeňské Všeobecné nemocnici a poté na oddělení svého otce na Všeobecné poliklinice. Po otcově smrti roku 1893 si otevřel vlastní privátní praxi. Jeho literární kariéra začala v roce 1893, když zemřel jeho otec. Ve stejném roce vzbudilo jeho drama Anatol zájem veřejnosti i kritiky. To v roce 1900 následoval soubor deseti konverzačních jednoaktovek Der Reigen o milostných vztazích vídeňské společnosti, které prostupují všemi společenskými vrstvami , které zachycují jejich rozhovor před milostným aktem a po něm. Inscenování i knižní vydání této hry bylo cenzurou zakázáno a Schnitzler ji vydal samonákladem. Poprvé byla uvedena na jevišti až v Berlíně v roce 1920 a vyvolala skandál nedozírných obzorů. Pro svou otevřenou sexualitu byly i další jeho práce cenzurovány. Psal především povídky, novely a divadelní hry, je však také autorem dvou románů. Jeho dílo bylo silně poznamenáno jeho lékařskou profesí a hlavně psychologickými a psychiatrickými poznatky. Často je označován jako literární protipól Sigmunda Freuda. Oba se však setkali pouze jednou, krátce poté, co Freud gratuloval Schnitzlerovi k 60. ...

Arnošt Beneš (5)

Autor kriminálních příběhů a literatury faktu.

Arkadij Grigor'jevič Adamov (5)

Sovětský ruský spisovatel, autor kriminálních románů.

Ariane Archambault (6)

Kanadská lingvistka, autorka obrazových slovníků.

Antonín Pochop (7)

Antonín Pochop byl český spisovatel, pedagog a sběratel povídek. Narodil se 7. února 1862 v Dolních Štěpanicích. Počátkem 80. let 19. století působil jako ředitel na škole v Martinicích v Krkonoších. Zavedl zde předmět ženské ruční práce. Roku 1885 ze školy odešel a nahradil jej Florian Nykl. Roku 1902 začal učit na Měšťanské škole chlapecké v Jilemnici, kde působil až do roku 1920. Od září 1904 do června 1905 vydával čtrnáctideník pro mládež Mladý Slovan. Časopis se snažil udržovat jako laciný. Sbíral krkonošské pohádky a jeho první sbírkou byl Devaterník čili devatero pohádek z horního Pojizeří od Antonína Pochopa roku 1904. Brzy se stal nejen uznávaným autorem, ale i řečníkem, což dokazuje jeho proslov 8. listopadu 1918 na oslavu znovuobnovení TJ Sokol v Martinicích, který nazval "O vzniku naši samostatnosti". Zemřel 16. ledna 1949 v Praze.

Antonín Daněk (11)

Narozen 1960. Ing. ekonomie, autor odborných prací ze mzdového účetnictví a pojišťovnictví, též publikace o turistice po Čechách.

Antonia Fraser (7)

Antonia Fraser se narodila roku 1932 v Londýně. Je autorkou mnoha historických děl, která získala významná ocenění a stala se mezinárodními bestsellery. V roce 1969 si Lady Antonia zajistila své místo mezi nejvýznamnějšími historiky biografií Marie, královna skotská a stala se nejjasnější hvězdou „Literárních Longfordů“, aristokratického rodu, který se chlubí osmi spisovateli ve třech generacích. „Intuitivně chápe problémy obklopujíc ženy – moc, majestát, věrolomnost a zrada,“ jak to dokazuje v knize Slabší pohlaví: Ženy v Anglii sedmnáctého století , Královny válečnice a Šest žen Jindřicha VIII. . Jejími posledními díly jsou Charles II , Prachový atentát a Cromwell: V čele našich mužů . Napsala rovněž osm kriminálních příběhů o Jemima Shore a sestavila několik antologií.

Annette Kast-Zahn (5)

Německá dětská psycholožka.

Anne Weale (11)

Anne Wealeová - první povídku jí otiskli v magazínu pro ženy, když ještě chodila do školy. Když jí bylo jednadvacet let a otevírala se před ní slibná kariéra reportérky v novinách, oznámil jí muž, jehož hluboce milovala, že odchází pracovat na druhý konec světa. Anne si uvědomila, že je mnohem těžší najít druhého tak báječného muže než zajímavou práci, a tak svou kariéru v Anglii vzdala. Společně s manželem pak procestovali celý svět a vychovali stejně báječného syna, jako je jeho otec. Po návratu do Evropy se vrátila k práci novinářky a ve volném čase napsala svoji první harlequinskou romanci. Ve třiceti letech už měla sedm publikovaných knih a odešla "na odpočinek", neboť se jí právě narodil syn. Od té doby se věnuje pouze vymýšlení a psaní romantických příběhů. Nyní už má syna dospělého, je stále šťastně vdaná se svojí první láskou a svůj čas dělí mezi zimní domov, za který si zvolila malou španělskou vesničku, a letní sídlo v Guernsey. To je jeden z malých ostrůvků na konci světa, kam často umisťuje své příběhy. Od této plodné autorky jste si mohli přečíst devět romancí především v edici Polibky.

Anne Eames (8)

Anne Brontë (6)

Anne Brontëová byla anglická spisovatelka, nejmladší z pěti sester Brontëových. Ve svých dílech se zaměřila především na zobrazování strastiplných osudů žen. Anne Brontëová se narodila v Thorntonu v Yorkshire poblíž Bradfordu v rodině kněze Patricka Brontëho jako poslední z jeho šesti dětí. Její dvě starší sestry, Charlotte Brontëová a Emily Brontëová, se také staly spisovatelkami, bratr Patrick Branwell Brontë byl malíř a básník. Matka jim zemřela rok po Annině narození. Dvě nejstarší sestry, jedenáctiletá Maria a desetiletá Alžběta zemřely roku 1825 na plicní tuberkulózu, kterou se nakazily údajně během svého pobytu na dívčí škole Clergy Daughters' boarding school v Cowan Bridge v Lancashire. Vrozenou dispozici k plicním nemocem měly ovšem všechny Brontëovy děti, a žádné z nich se nedožilo ani 40. roku života. Úmrtí blízkých členů rodiny měla nesporný vliv na pochmurné ladění literární tvorby sester Brontëových. Úmrtí obou nejstarších dcer vedla otce Brontëa k rozhodnutí vzít děti ze školy do domácího učení. Učily se kromě běžných předmětů domácí práce , kreslit, malovat , hrát na klavír je učil místní regenschori, literaturu je vyučoval otec především pomocí své bohaté knihovny klasických románů a her, psát se děti učily samy. Domácí škola pro sourozence měla jedinou nevýhodu - stranily se společnosti a měly problémy navazovat kontakty. Anne navštěvovala ještě krátce školu Miss Wooler's school v Huddersfielde a v letech 1839-1845 pracovala jako guvernantka v rodině reverenda v Thorp Green nedaleko Yorku. Oblíbila si cesty do Yorku a Scarborough. Svůj volný čas však především věnovala psaní, se kterým začala již v dětství společně se svými dvěma sestrami Charlottou a Emily a jejichž společná sbírka básní vyšla pod pseudonymem roku 1846. Následující rok Anne dokončila...

Annabel Karmel (10)

Annabel Karmel je nutriční specialistka na potraviny a výživu dětí a mládeže. Během své více než 25leté kariéry, tato rodilá londýňanka a matka tří dětí prošlapávala cestičku, jak rodiny na celém světě krmí svoje miminka a děti. Začala stravovací revoluci s důvěryhodnými recepty a metodami a stala se britskou autorkou č. 1 ve vaření pro děti, celosvětovou autorkou bestselerů a matkou všech expertů na krmení s 43 kuchařkami. Všechno to začalo v roce 1991 s knihou "The Complete Baby and Toddler Meal Planner", která se dosáhla na druhé místo bestselerů všech dob. Byl to odkaz pro její prvorozenou holčičku Natashu, která zemřela na virovou infekci ve věku 3 měsíců. Cítila se zranitelná, když přišel druhorozený syn Nicholas a chtěla mu dát to nejlepší jídlo. Ale stala se neúzkostlivějším strávníkem. A tak si vyhrnula rukávy a poustila se do vaření jídel, které by Nicholasovi chutnaly. Nikdy by si nepomyslela, že to skončí jako kuchařka, které se prodá přes 4 milliony výtisků po celém světě.

Anna Šourková (10)

Narozena 3.11.1909 v Moskvě . Středoškolská profesorka, práce z oboru ruštiny.

Anna Podgórska (13)

Polská autorka knih pro děti.

Anna Maria Liberati (4)

Narodila se v Římě v roce 1951, promovala v oboru klasické literatury na univerzitě La Sapienza v Římě, kde kromě toho navštěvovala kurzy archeologie na národní archeologické škole. V současné době je ředitelkou Muzea římské civilizace v Římě. Publikovala mnoho článků z oboru muzeologie a archeologie o různých aspektech římské civilizace, řídí ediční řadu Život a oděvy starých Římanů a spolupracuje s odbornými časopisy. Je jedním z organizátorů výstav v Itálii a v zahraničí a četných archelologických kongresů. Nedávno publikovala monografii "Římský dům" pro řadu "Imago urgis" a statě "Dům ve městě", "Knihy, noviny a korespondence", "Vojáci a válka ve všedním životě ve starověké Itálii" a "Legie - Dějiny římských vojáků".

Angelo Maria Ripellino (4)

Angelo Maria Ripellino byl italský slavista, básník, překladatel z češtiny a ruštiny a spisovatel. Hovořil česky. Narodil se v Palermu, od dětství ale žil v Římě. Vystudoval slavistiku, byl znalcem polské, ruské a české literatury. Byl profesorem slavistiky v Římě. V roce 1947 se oženil s českou romanistkou Elisou Hlochovou , která byla jeho spolupracovnicí při překladech české prózy a poesie do italštiny. Ripellino mnohokrát navštívil Prahu. Protože ostře odsoudil invazi sovětských vojsk v srpnu 1968, nemohl se do milované Prahy už nikdy vrátit. Zemřel v Římě v roce 1978. Z češtiny překládal například: Halase, Holana, Horu, Koláře, Ortena, Seiferta, Wolkera a Zahradníčka. Jeho první kniha Storia della poesia ceca contemporanea vyšla v čtyřech stech číslovaných exemplářích v Římě v roce 1950. Charakterizuje ji provázanost literatury a výtvarného umění, která určuje ráz Ripellinova chápání a výkladu české kultury. Zcela mimořádným dílem je jeho kniha esejů Praga magica 1973. Byla přeložena do angličtiny, francouzštiny, němčiny, polštiny a nizozemštiny. Česky vyšla nejprve v nakladatelství Index v Kolíně nad Rýnem, 1978 a nakonec i v Praze

Andrea Homolová (8)

Je spisovatelka, duchovní vědec, mentor a expert osobního růstu, a terapeut. Je autorkou bestsellerů Známe se celé věky a Všechno o 12 znameních a Všechno o vašem dítěti. Studovala moderní filologii na Univerzitě Karlově v Praze. Přes 15 let pracovala jako profesionální tlumočnice a překladatelka. Během té doby přeložila více než 20 knih s duchovní tématikou. Od mala je spojena s duchovním světem a má přístup k hlubokému poznání Světa. Už jako dítě byla schopna se napojovat na druhé a číst v nich. Když měla pocit, že už přeložila dost knih, napsala vlastní. Jejím koníčkem je i astrologie, a tak se zrodila její první bestsellerová kniha, zábavně pojaté povídání o 12 astro-znameních, knížka Všechno o 12 znameních, se závratným počtem 75.000 prodaných výtisků. Po pár letech následovala podobně úspěšná kniha Všechno o vašem dítěti. Už přes 14 let se věnuje práci s klienty. V posledních 5 letech studuje v USA nové metody práce s vědomím, a to např. techniky jako NLP , EFT, techniky energetické medicíny, práci s emocemi, s morfickými poli, kterých při práci s klienty využívá. Pomáhá lidem zvládat náročná životní období, krize a konflikty, vnitřní i vnější, vede je v osobním vývoji. Učí je rozpoznat vlastní vnitřní sílu a postavit se do ní, učí je, aby se naučili využívat svých vlastních darů a zdrojů, aby byli schopni být sami sebou a žít svůj život naplno. Pracuje také s majitely a šéfy firem, kteří chtějí proměnit své firmy na těch nejhlubších úrovních a učinit z nich nejen firmy úspěšné, ale také firmy, v nichž jsou vztahy založené na přátelství, podpoře a poctivosti, stejně jako na nadšení směřovat ke společnému cíli. Další autorčiny připravované tituly: Osudové vztahy, Šokující zákonitosti vztahů, DNA našich vztahů a další.

Andrea Brázdová (11)

Mgr., pedagožka, učebnice a učební pomůcky pro 1. stupeň ZŠ.

André Castelot (5)

Autor, vlastním jménem Storme, převážně historických románů, zabývajících se francouzskými dějinami. Od r.1935 se věnuje spisovatelské a žurnalistické kariéře. Proslavil se zejména rozhlasovým pořadem "Tribuna dějin", uváděných v letech 1950-52, a televizním historickým seriálem "Kamera těží z času". Spolupracoval na některých knihách i pořadech s dalším známým francouzským historikem a popularizátorem dějin - Alainem Decauxem. Byl také autorem nejrůznějších představení a historických výjevů na francouzských zámcích a v kulisách četných pamětihodností franc.i světových. Je nositelem řádu Čestné legie, třikrát obdržel cenu Francouzské akademie a četné další ceny

An Leysen (7)

Belgická ilustrátorka a autorka dětských knih.

Allen Carr (9)

Allen Carr byl britský autor knih o odvykání kouření a dalších psychických závislostech včetně závislosti na alkoholu. Založil síť klinik, které odvykají kouření jeho metodou the Easyway. Do roku 1983, než ve svých 48 letech přestal kouřit, kouřil třiatřicet let a v posledních letech až 100 cigaret denně. Než Allen Carr přestal kouřit a začal se profesionálně věnovat problému kouření, živil se jako účetní. Provedl mnoho pokusů přestat kouřit a vždy trpěl silnými abstinenčními příznaky. V posledních letech dokázal vykouřit i 100 cigaret denně, ovšem nikdy méně než tři krabičky denně. 15. července 1983 přestal kouřit natrvalo. Začal zkoumat, proč bylo tak jednoduché přestat kouřit, ale nemohl tomu přijít na kloub, než zjistil, že problém není nutno hledat v tom, proč to bylo tak jednoduché, nýbrž spíše proč se to zdá jiným kuřákům tak těžké. Začal se profesionálně věnovat problému závislosti na nikotinu a léčit z této závislosti kuřáky; nejdříve svou metodu používal na individuálních sezeních ve svém bytě a nakonec při skupinových seminářích. Dnes se tyto skupinové semináře konají po celém světě pod značkou Allen Carr’s EASYWAY®. V roce 1985 Carr napsal svou nejznámější knihu Snadná cesta jak přestat kouřit. Dodnes je to nejprodávanější kniha o odvykání kouření na světě. Metoda EASYWAY je v principu protikladem tradiční „metody silné vůle“. Allen Carr tvrdil, že k tomu, aby člověk přestal kouřit, silnou vůli nepotřebuje. Potřebuje se pouze myšlenkově naladit do stavu, kdy nebude po cigaretách tesknit. Jestliže se takto kuřák naladí ještě během doby, co kouří, bude vyléčen ze své závislosti v momentě, kdy típne svou poslední cigaretu. Metoda se zakládá na analýze a racionálním vhledu. Carr kuřákům vysvětloval, že samotná drogová závislost na nikotinu je poměrně slabá, kuřák při odvykání necítí žádnou fyzickou bolest, je to jen pocit prázdnoty. Skutečným problémem jsou podle něj pochybnosti. Kuřák sice chce přestat,...

Alison Belsham (7)

Alison Belshamová se narodila ve městě Hampshire ve Spojeném království. Začala psát, protože se chtěla stát scénáristkou. Ve svém životě poté na čas upřednostnila rodinu, aby se o to dravěji na literární scénu vrátila. V roce 2016 vyhrála s námětem románu Tatérka první místo v soutěži Pitch Perfect pořádané během skotského festivalu detektivek Bloody Scotland. Námět jí brzy vynesl smlouvu a její prvotina tak vyšla na jaře roku 2018. Alison žije, pracuje a píše další knihy v Edinburghu.

Alina Centkiewiczowa (5)

Alina Centkiewiczowa – 11. března 1993, Varšava) byla polská spisovatelka a cestovatelka, autorka knih pro děti a mládež. Většinu svých děl napsala společně se svým manželem Czesławem Centkiewiczem. Narodila se roku 1907 v obci Hłuszki jako Alina Giliczyńska. Od roku 1918 žila se svou rodinou ve Varšavě. Roku 1923 odjela se svým otcem, který pracoval pro Sdružení zabývající se emigranty, do Brazílie. Další cesta se již neuskutečnila, protože otec onemocněl a po neúspěšné operaci ochrnul. Roku 1925 začala studovat práva na univerzitě v Grenoblu. Roku 1926 poznala na jedné cestě do Alp svého budoucího manžela Czesława Centkiewicze. Ten studoval rovněž v Grenoblu elektrotechniku, ale od roku 1928 pokračoval ve studiu v Lutychu. Alina ukončila studia v roce 1929 a vrátila se do Varšavy, aby se mohla starat o nemocného otce. To jí natolik bránilo ve vykonávání její profese, že po absolvování knihovnického kurzu na Varšavské univerzitě začala roku 1932 pracovat jako vedoucí knihovny Národní zemědělské banky. Když se Czesław vrátil z polární výpravy do Varšavy, jejich známost se obnovila a roku 1939 uzavřeli sňatek. Oba se zúčastnili Varšavského povstání v roce 1944 a po jeho porážce byli posláni do koncentračních táborů, Czesław do Neuengamme u Hamburku a Alina do Ravensbrücku. Na konci války byla Alina převedena do tábora ve Stuttgartu, kde se dočkala osvobození. Po návratu do Polska našla svého manžela, který rovněž přežil, a usadila se s ním v Jelení Hoře, kde Czesław zastával pozici technického ředitele energetického podniku Dolního Slezska. V té době se začala silně společensky angažovat. V letech 1946–1950 vykonávala funkci místopředsedkyně Ligy žen v Jelení Hoře, byla členem Společnosti přátel dětí a Společnosti polsko-sovětského přátelství, bojovala proti negramotnosti a roku 1949 vstoupila do Polské sjednocené dělnické strany. Protože její manžel byl již před válkou uznávaným autorem populárních cestop...

Alexej Osadčuk (10)

Ukrajinský spisovatel fantasy literatury. Žije ve Španělsku.

Alexander Matuška (11)

Alexander Matuška byl slovenský a československý literární vědec, literární kritik a bezpartijní politik, poslanec Slovenské národní rady a Sněmovny národů Federálního shromáždění na přelomu 60. a 70. let. Jeho otec byl hospodářským úředníkem na statku v rodné obci. Ve věku 10 let přesídlil s rodiči do Banské Bystrice. Maturoval na tamním gymnáziu Andreje Sládkoviče a v letech 1928-1935 absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde studoval klasickou filologii, filozofii, francouzštinu a „československý“ jazyk. Během studií ho ovlivnil František Xaver Šalda a jeho kritický styl. Angažoval se ve studentském spolku Detvan a založil generační skuponu R 10. Publikoval v tisku. Působil pak jako středoškolský učitel na Slovensku. V roce 1944 se zapojil do Slovenského národního povstání . Po válce přesídlil do Bratislavy. V letech 1945-1947 pracoval na pověřenectví informací, v letech 1947-1948 byl redaktorem listu Národná obroda. V období let 1948-1951 působil jako lektor francouzské literatury v nakladatelství Pravda, v letech 1951-1952 pracoval na pověřenectví školství a v letech 1955-1958 byl šéfredaktorem Slovenských pohľadov. Do své smrti působil jako vědecký pracovník Ústavu slovenské literatury při Slovenské akademii věd. Šlo zakladatele a tvůrce moderní slovenské esejistiky. V esejistických studiích společenského, estetického a literárního zaměření kladl vysoká umělecká kritéria na domácí i zahraniční tvorbu. Psal eseje např. o A. Sládkovičovi, J. Kráľovi, Jánu Bottovi či Pavlu Országu Hviezdoslavovi. V kritikách vyjadřoval porozumění jak pro moderní literární proudy tak i pro klasickou literární tvorbu . Vytvořil rovněž monografii o Karlu Čapkovi Človek proti skaze, o R. Jašíkovi a J. C. Hronském. V roce 1969 obdržel titul národní u...

Aleš Skřivan (5)

Aleš Skřivan je český historik, odborník na světové dějiny pozdního novověku. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vystudoval dějepis, český jazyk a literaturu a záhy se stal pracovníkem tamní katedry obecných dějin. Dnes působí v Ústavu světových dějin, a to v pozici člena semináře novověkých dějin. Od roku 2000 do roku 2002 zastával funkci proděkana pro vědu. Specializuje se na novověké dějiny mezinárodních vztahů a kolonialismu s akcentem na prostor Rakouska-Uherska a Německa a na oblast Dálného východu. V rámci bakalářského, magisterského i doktorandského studia vychoval desítky mladých historiků. Od roku 2007 přednášel na pozvání vedoucího Katedry antropologických a historických věd Ivo T. Budila v rámci snahy o etablování výuky historie na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni a absolvoval přednáškové pobyty na univerzitách v Německu, Rakousku, Velké Británii a Itálii. Je majitelem a vydavatelem časopisu Historický obzor, vede redakci Prague Papers on the History of International Relations a zasedá v několika dalších redakčních radách. V minulosti byl rovněž členem pracovní skupiny pro historii při Akreditační komisi MŠMT. Mimo vlastní badatelské, pedagogické a příležitostně i překladatelské práce se věnuje popularizační činnosti, zejména na poli literatury faktu. Jeho synem je prof. PhDr. Ing. Aleš Skřivan ml., Ph.D., který vyučuje nejnovější a hospodářské dějiny na FF ZČU a Vysoké škole ekonomické v Praze.

Aleš Klégr (6)

Aleš Klégr je český anglista – lexikolog, lexikograf, sémantik a morfolog. Vystudoval anglistiku a psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Je žákem Bohumila Trnky a Ivana Poldaufa, ve svém odborném směřování byl nejvíce ovlivněn pozdější dlouhodobou spoluprací s Libuší Duškovou. Nejprve působil v Encyklopedickém ústavu ČSAV a na různých středoškolských a vysokoškolských jazykových pracovištích. V letech 1990–2008 byl členem Ústavu anglistiky a amerikanistiky FF UK, od roku 2008 působí v Ústavu anglického jazyka a didaktiky tamtéž. Od 1996 je docentem a od 2004 profesorem pro obor anglický jazyk. Soustavně se zabývá systémovými a textovými vztahy mezi angličtinou a češtinou na rovině gramaticko-lexikální . Je členem České asociace anglistů a Pražského lingvistického kroužku. Působí jako hlavní redaktor Časopisu pro moderní filologii . K nejvýznamnějším položkám jeho odborné bibliografie patří The Noun in Translation ; English Complex Prepositions of the Type in spite of and Analogous Sequences , Česko-anglický slovník spojení: podstatné jméno a sloveso , a především Tezaurus jazyka českého . K dalším zájmům Aleše Klégra patří vytrvalostní běh, fyzikální teorie a klasická hudba.

Alena Vitásková (7)

Alena Vitásková je česká manažerka působící v energetice. Od srpna 2011 do července 2017 zastávala funkci předsedkyně Energetického regulačního úřadu. Alena Vitásková vystudovala fakultu pozemních staveb Vysokého učení technického v Brně a od roku 1974 pracovala na různých pozicích v Severomoravské plynárenské, a.s., Ostrava, naposledy ve funkci generální ředitelky a místopředsedkyně představenstva. V letech 2001–2003 působila ve společnosti Transgas, a.s. a RWE Transgas, a.s., ve funkci předsedkyně představenstva a generální ředitelky. V období 2004–2007 byla předsedkyní představenstva Pražské teplárenské, a.s. Byla prezidentkou Klubu plynárenských podnikatelů. Obdržela titul Manažerka roku 2002. Po celou svoji profesní kariéru podporovala dobročinné akce a působila v čestných funkcích, například jako místopředsedkyně dozorčí rady Rehabilitačního ústavu Hrabyně, jako předsedkyně dozorčí rady Nadačního fondu manželů Livie a Václava Klausových či jako členka správní rady Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. V roce 2018 byla při slavnostním aktu 28. října prezidentem republiky vyznamenána Medailí za zásluhy I. stupně. Dne 20. července 2011 ji vláda pod vedením premiéra Petra Nečase jmenovala předsedkyní Energetického regulačního úřadu, a to s platností od 1. srpna 2011 na funkční období 6 let. Předsedkyni úřadu zastupuje pět místopředsedů. Při svém nástupu do funkce jmenovala hlavní oblasti, na které se hodlá soustředit. „Zaměřím se především na novou agendu vyplývající pro ERÚ z novely energetického zákona, na oblast hospodářské soutěže, obnovitelných zdrojů energie a také na přeshraniční spolupráci v oblasti energetiky“, nastínila své priority Alena Vitásková. V pozici šéfky ERÚ zpochybnila stovky solárních investic, u nichž podle ní existuje podezření, že čerpají neoprávněně vysoké dotace. „Zelené elektrárny“ mají na podporu nárok po 15 až 20 let po spuštění. V souhrnu tak ERÚ zpochybňuje sumu v řádu desítek mili...

Alena Lochmannová (13)

Ing. Alena Lochmannová, Ph.D., MBA je česká etnoložka a ekonomka, jejímž primárním výzkumným zájmem jsou reprezentace tělesných modifikací odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody včetně technik jejich provedení a symbolického významu, druhý život odsouzených a otázka identity v totální instituci. Dále se zaměřuje na problematiku radikalizace a extremismu, diváckého násilí a násilí páchaného na pomáhajících profesích.

Alena Hošpesová (13)

Doc. PhDr. Alena Hošpesová, Ph.D. je vedoucí oddělení primární a předškolní pedagogiky na Katedře pedagogiky a psychologie PF Jihořeské univerzity. Mezi oblasti profesního zájmu řadí didaktiku matematiky. Je autorkou celé řady učebnic matematiky pro základní školy, textů pro učitelskou veřejnost, článků v tuzemských i zahraničních časopisech a sbornících.