7321–7380 z 155952 Autoři
Josef V Scheybal (11)
Josef V. Scheybal patří k nejvýznamnějším představitelům české národopisné kresby. Jeho dokumentační práce se opírala o hluboké znalosti oboru a dokonalé zvládnutí výtvarné techniky; kresby jsou až vědecky přesné, s propracovanými detaily, přitom kompozičně a kresebně přesvědčivě podané. Autor zásadním způsobem přispěl k dokumentaci lidové architektury v severních Čechách, zejména v Pojizeří a Podkrkonoší, kde se zúčastnil řady terénních výzkumů, mimo jiné na Českodubsku, Turnovsku, Liberecku, Železnobrodsku a Jablonecku. Vytvořil tisíce kreseb, které jsou často jediným dokumentem zaniklých a zničených památek nejen lidového umění. Ucelené soubory dokumentačních kreseb, uložené v archivech řady institucí, jsou využívány při sestavování muzejních expozic, pořádání tématických výstav, při přípravě encyklopedií lidového umění a národopisných i místopisných publikací . Josef V. Scheybal byl rovněž talentovaným ilustrátorem a v mládí vytvořil výtvarný doprovod několika knih krásné literatury. Pozornost si zasluhují také jeho plenérové krajinářské kresby. Autorova teoretická činnost je především odrazem jeho zájmu o etnografii a výtvarné umění. Napsal dvě umělecké monografie věnované malířům A. Kašparovi a M. Votrubcovi, věnoval se historii severních Čech, lidové architektuře, zejména v Pojizeří, vlastivědně zaměřené publikace vydával společně se svou ženou. Jana Scheybalová se věnovala především regionální historii a místopisu. Společně s Josefem V. Scheybalem vydala knihy Umění lidových tesařů, kameníků a sochařů v severních Čechách , Kraj kolem Jizery a Krajem skla a bižuterie . Samostatně připravila publikace Lidová kultura severních Čech , Český ráj Josefa Pekaře a jeho současníků a Český ráj na starých diapozitivech ....
Více od autora
Josef Skružný (14)
Narozen 15. 3. 1871 v Dolní Krči, zemřel 12. 5. 1948 v Zbraslavi. Novinář, překladatel a dramatik. Jedním z nejplodnějších humoristů počátku 20. století byl Josef Skružný . Téměř v každé jeho povídkové sbírce najdeme nějakou fantastickou či vědeckofantastickou povídku. Skružný v těchto nenáročných příbězích dociloval humorných situací bud zveličením současných jevů v blízké budoucnosti, nebo domýšlením dopadů nových vynálezů. Kromě povídky Roku 2907 vydané ve sbírce Kotrmelce načrtl momentku z rapidní budoucnosti také v povídce Ve století spěchu ze sbírky Dobrý den . Běžný provoz prodejny létajících dopravních prostředků popisuje hříčka Ve velkozávodě se vzducholoděmi . Až do nebe se dostane pomocí letadla nového typu podnikatel v povídce Sensační reklama . Aviatik, který ovládl tajemství ptačího letu, se pro hrdinku povídky Anděl stal přeludem anděla, což vedlo k založení poutního místa navštěvovaného lidmi z širokého okolí. Hloubavý vynálezce z povídky Štastný den profesora Karfiola sestrojí „ženicholapač„: na dálku ovládaný elektrický proud přichytí k lavičce párek milenců na takovou dobu, že pak dvojici nezbývá než se vzít. Josef Skružný působil v letech 1895–1930 jako redaktor Humoristických listů, kde publikoval i své povídky, shrnuté ve výše jmenovaných sbírkách. Lidové popularity dosáhl zejména díky sérii vyprávění o životem zkoušeném mládenci Venouši Dolejšovi. Vlastním nákladem vydal desítky narychlo napsaných veseloher a komediálních skečů. Podle jeho námětů bylo natočeno i několik filmů, z nichž nejzajímavější je Falešná kočička s postavou učitele, který je samozvaným odborníkem na mluvu a gesta galerky. V rukopisné pozůstalosti autora se nachází nedatovaná „fantastická pohádková hra o 5 obrazech“ Tisíc a jedna noc, tiskem zřejmě nevydaná. Orientálního sultána zde navštíví cestovatel časem z budoucnosti ...
Více od autora
Josef Šedivý (9)
Josef Šedivý je český římskokatolický kněz a velmistr Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou. Narodil se ve slovenských Košicích, oba rodiče však pocházejí z Moravské Nové Vsi. V roce 1971 se rodina přestěhovala do Teplic. Po absolvování gymnázia vystudoval Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Poté v roce 1990 nastoupil do teologického konviktu v Litoměřicích a následně v roce 1991 začal studovat teologii na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1994 vstoupil do řádu křižovníků s červenou hvězdou a po noviciátu a složení časných slibů pokračoval v přerušeném studiu. Školu dokončil v roce 1997, kdy také přijal kněžské svěcení z rukou biskupa Lobkowicze a byl ustanoven farářem ve Věteřově a administrátorem excurrendo ve farnosti Želetice. Dne 20. června 2011 byl na dobu šesti let jmenován velmistrem řádu, opatskou benedikci přijal 14. září 2011 a téhož dne se ujal úřadu. V roce 2017 bylo jeho jmenování prodlouženo na další období.
Více od autora
Josef Richard Vilímek (13)
Josef Richard Vilímek byl český vydavatel a majitel známého pražského nakladatelství J. R. Vilímek. Společně s vydavateli Ottou a Topičem stal nejznámějším vydavatelem v českých zemích. Jimi vydávané romány od Julese Vernea , Karla Maye a Arthura Conana Doyla, patřily k nejznámějším. V roce 1891 se stal prvním vydavatelem, který použil rotační tiskový stroj. Často doprovázel na balonových letech tehdejšího vzduchoplavce Louise Godarda a z jedné z těchto cest vznikla i zajímavá reportáž o letu k Baltu. Mnoho Vilímkových knih doprovodil ilustračně malíř Zdeněk Burian.
Více od autora
Josef Píč (11)
Zemřel 21.1.1983 v Praze. Ing., DrSc., profesor Českého vysokého učení technického v Praze. Spoluautor technického spisu.
Více od autora
Josef Peterka (8)
Josef Peterka je český socialistický básník a literární teoretik. Josef Peterka odmaturoval v r. 1962, poté vystudoval filosofii a bohemistiku na Univerzitě Karlově, kde roku 1968, získal titul PhDr. prací Prolegomena k obsahovému rozboru. V tomtéž roce nastoupil jako učitel na gymnázium, kde vyučoval do roku 1972, kdy nastoupil do ČSAV Ústavu pro českou a světovou literaturu. Roku 1981 se stal tajemníkem Svazu českých spisovatelů. Po rozpadu tohoto svazu přednáší na Katedře českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty UK v Praze. V Cibulkových seznamech StB je veden jako důvěrník. Jeho básnická tvorba se nese v reflexivních duchu, jenž je spojen s dialektikou materialismu. Na autorovu tvorbu měl velký vliv především V. Holan a R.M. Rilke. Peterka je též ovlivněn ruralismem V jednotlivých básních se objevuje tematika milostná, čistě reflexivní, společenská. Tvorba je prozatím uzavřena svazkem ekologické poezie Ekologie duše. Jeho literárně-teoretické práce jsou částečně poplatné duchu socialismu, někdy bývá řazen mezi marxistické literární teoretiky. V jeho odborném díle se však projevuje celá řada literárně-teoretických směrů. Kromě této tvorby se věnoval překladům, především ruskojazyčné tvorby, ale i z angličtiny.
Více od autora
Josef Palivec (8)
Josef Palivec byl československý diplomat, český básník, esejista, překladatel z francouzštiny, španělštiny a angličtiny . Josef Palivec se narodil vrchnímu kočímu u Colloredo-Mansfeldů Josefu Palivcovi a manželce Marii, rozené Muchové Bratr Václav Palivec byl mecenáš, mezi jiným při příležitosti sňatku Karla Čapka a Olgy Scheinpflugové jim věnoval k doživotnímu užívání dům ve Staré Huti u Dobříše - Strž . Josef Palivec studoval v Rokycanech, Plzni a Praze. Půl roku dělal písaře Jaroslavu Vrchlickému, působil v redakcích novin a časopisů. V roce 1914 byl těžce raněn na srbské frontě. Po externím studiu maturoval roku 1918 na vinohradském reálném gymnáziu. V roce 1919 byl ministerstvem zahraničí vyslán do Ženevy a pak až do roku 1930 pracoval v Paříži. Na čs. vyslanectví pečoval o kulturní propagaci ČSR. Rytíř Řádu čestné legie . Po rozvodu svého prvního manželství s francouzskou malířkou Stéphanií Guerzoniovou se roku 1930 stal druhým manželem Heleny Čapkové. V roce 1936 obhájil na Univerzitě Karlově doktorát práv. Za okupace působil na ministerstvu školství, byl zapojen do protifašistického odboje . Od ledna do května 1945 vězněn fašisty v pankrácké věznici, po osvobození krátce na ministerstvu zahraničí. V prosinci 1949 zatčen a souzen komunistickou justicí v tzv. procesu se skupinou Milady Horákové. O dva roky později byl za posílání informací do zahraničí odsouzen k trestu odnětí svobody na 20 let, k peněžitému trestu 50 000 korun, konfiskaci jmění a ztrátě občanských práv. V říjnu 1953 byl odeslán dopis 42 českých spisovatelů, kteří žádali pro J. Palivce milost. V roce 1954 byl trest snížen na 10 let a byl prominut zbytek peněžitého trestu, vězněn až do roku 1959. V roce 1969 byl rehabilitován, al...
Více od autora
Josef Pacák (9)
Josef Pacák byl profesor organické chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde pracoval nejprve jako asistent , později jako docent . Hodnost doktora věd získal obhajobou práce z oboru fluorovaných sacharidů , profesorem byl jmenován roku 1990. Během svého působení na UK publikoval desítky původních vědeckých prací, napsal téměř 30 učebních textů. Je autorem nebo spoluautorem více než 12 knižních publikací, které se staly pro svou srozumitelnost a přehlednost oblíbenými zejména mezi středoškolskými a vysokoškolskými studenty; některé z nich byly vydány v zahraničí. Řadu let byl i autorem úloh z organické chemie pro účastníky Chemické olympiády, za což byl vyznamenán ministrem školství . V letech 1962-1963 přednášel na Universidad de Oriente v Santiago de Cuba, kde byl jmenován čestným profesorem. V roce 2004 byl vyznamenán kolumbijským řádem Al Merito za účast na založení celostátní soutěže Premio Iberoamericano, určenou studentům španělštiny a portugalštiny. Za významný podíl na vývoji pozitronové emisní tomografie , první syntézu fluorglukosy , mu bylo roku 2003 uděleno čestné členství České lékařské společnosti JEP, a to její Společností nukleární medicíny. Z téhož důvodu byl nominován na velmi prestižní cenu "Japan Price 2003", udělovanou samotným japonským císařem. Kromě organické chemie se zabýval také problematikou výuky chemie, a proto je dobře známý mezi středoškolskými pedagogy. Vedoucím katedry chemie na Pedagogické fakultě UK byl v letech 1965-1967, vedoucím katedry učitelství a didaktiky chemie na Přírodovědecké fakultě UK v letech 1990-1994. Vrcholem jeho řídící činnosti byla funkce prorektora Univerzity Karlovy . Za svou práci byl odměněn cenou Českého literárního fondu, zlatou medailí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a stříbrnou i zlatou medailí téže univerzity....
Více od autora
Josef Navrátil (7)
Narozen 31. 3. 1868 v Holešově, zemřel 26. 11. 1935 v Černotíně. Katolický kněz, básník a spisovatel, náboženský publicista.
Více od autora
Josef Jansta (16)
Narozen 5.2.1950 ve Veverské Bitýšce. Jáhnem katolické církve, literatura pro děti.
Více od autora
Josef Hraba (10)
Prof. PhDr. Josef Hrabák, DrSc., byl český literární historik, teoretik a kritik, komparatista a univerzitní profesor české literatury. V roce 1937 se stal členem Pražského lingvistického kroužku.
Více od autora
Josef Dolejší (8)
Narozen 31. 7. 1942 ve Velkém Přítočně u Kladna, zemřel 30. 3. 2023. Pedagog a historik, autor prací oboru vojenské historie, regionální historie ve vojensko historických souvislostech a dějin umění.
Více od autora
Josef Braun (14)
Josef Braun byl český učitel, spisovatel a badatel. V rodném městě absolvoval pět tříd reálky a učitelský ústav. Učit začal ve Vídni na soukromé české škole spolku „Komenského“, po třech letech odešel z Vídně učit do Buštěhradu. Vedle četby a archivních studií na něj zapůsobil starobylý ráz Kutné Hory, z jejíž dějin v archivech nejčastěji čerpal. Své vědomosti si rozšířil studiem ve vídeňské dvorní knihovně. Přispíval do různých časopisů a napsal celou řadu historických povídek. Podepisoval se také Braun Kutnohorský. Zemřel mladý a velká část jeho prací vyšla posmrtně. V roce 1890 redigoval a obšírným životopisem doplnil posmrtné vydání sebraných spisů Václava Beneše Třebízského. Pohřben byl v Kutné Hoře..
Více od autora
Jolana Matějková (10)
Jolana Matějková - novinářka, publicistka - se narodila 3. 3. 1967. Fakultu žurnalistiky UK absolvovala v roce 1990. Spolupracovala s Mladou frontou, Světem v obrazech, Kinem a Mladým světem. V současné době je redaktorkou týdeníku Televize .
Více od autora
John Weisman (6)
John Weisman je velmi úspěšný autor a bývalý novinář. Narodil se v roce 1942 v New York City. Studoval na The Birch Wathen School a na Bard College. Jeho příběhy z prostředí CIA byly vybrány dvakrát jako Best American Mystery Stories. Žije s manželkou a jejich psy v Blue Ridge Mountains ve Virginii.
Více od autora
John Nichol (6)
Poprvé upoutal pozornost široké veřejnosti za války v Perském zálivu, kdy se mu podařilo přežít irácké zajetí. Tehdy mu bylo sedmadvacet a byl příslušníkem britského letectva. V roce 1996 po patnácti letech služby v armádě odešel do civili a začal se věnovat psaní. Nyní žije v hrabství Hertfordshire a pokud právě nevystupuje v televizi, nepíše knihy, články do novin, nebo neabsolvuje přednáškové turné, věnuje se golfu a jiným sportovním aktivitám...
Více od autora
John Mayall (13)
John Mayall je anglický bluesový zpěvák, kytarista, varhaník a skladatel, jehož hudební kariéra trvá již více než padesát let. Pro svůj významný vliv na tento žánr je často označován za "kmotra britského blues". Mayall se narodil 29. listopadu 1933 v anglickém Macclesfieldu a do popředí se dostal v 60. letech 20. století, kdy založil skupinu John Mayall & the Bluesbreakers. Tato kapela posloužila jako odrazový můstek pro mnoho významných hudebníků, včetně Erica Claptona, Petera Greena a Micka Fleetwooda.
Více od autora
John Grant (13)
Skotský spisovatel a editor sci-fi a fantasy literatury. Narozen jako Paul le Page Barnett. Píše pod vlastním jménem , jako Eve Devereuxová a dalšími pseudonymy . Kromě knih, které napsal jako „ghostwriter“ je autorem celkem okolo 70 knih.
Více od autora
John Dickson Carr (6)
John Dickson Carr byl americký autor detektivek, který také publikoval pod pseudonymy : Carter Dickson, Carr Dickson a Roger Fairbairn. Americký literární následník G. K. Chestertona, před psaním detektivek psal historické romány. John Dickson Carr patří mezi velmi zásadní autory detektivek. Byl mistrem takzvaného tajemství v zamčených místnostech, ve kterém detektiv řeší zjevně nemožné zločiny. Svůj první publikovaný detektivní román vydal v roce 1930 pod názvem It Walks by Night , v němž představil francouzského policistu Henriho Bencolina. Pod pseudonymem Carter Dickson vytvořil řadu románů o siru Henry Merrivaleovi.
Více od autora
Joe Navarro (10)
Joe Navarro je americký autor narozený jako Kubánec. Bývalý agent FBI, poradce a lektor, zaměřený na neverbální komunikaci a řeč těla. Do USA se přestěhoval se svou rodinou když mu bylo ,8 krátce po invazi v Zátoce sviní. Ukončil bakalářské studium justiční administrace na Brigham Young University magisterské studium mezinárodních vztahů na Slippery Rock University, poté pracoval 25 let jako zvláštní agent FBI supervisor v oblasti kontrarozvědky a hodnocení chování. Je jedním ze zakládajících členů elitního programu Behaviorální analýzy FBI a sloužil i jako velitel týmu jednotek SWAT. Po odchodu do důchodu z FBI píše knihy a vede kurzy na téma lidského chování. Působí na fakultě Univerzity v Saint Leo a odučil řadu kurzů na Harvardské podnikatelské škole. Od roku 2003 je konzultantem státních ministerstev.
Více od autora
Joachim Mayer (13)
Zemědělský inženýr, odborný redaktor, publikace o pěstování rostlin, zahradách.
Více od autora
Jo Watson (9)
Autorka romantických a humorných knih pro ženy a dívky. Velká sběratelka barevných kýčovitých věcí.
Více od autora
Jitka Vysekalová (12)
Doc. PhDr. Jitka Vysekalová, PhD. je vysokoškolská pedagožka, odbornice v oblasti psychologického výzkumu trhu, psychologie, trhu, reklamy, spotřebitele, marketingového výzkumu. V letech 1974-1985 pracovala v zahraničním oddělení Ústředního ředitelství Československého filmu Praha, a je autorkou propagačních materiálů československé kinematografie. Je prezidentka České marketingové společnosti ; předsedkyně Asociace psychologů trhu ; členka Evropské společnosti pro výzkum trhu a veřejného mínění ; členka Českomoravské psychologické společnosti . Jitka Vysekalová získala odborné vzdělání spolu s akademickým titulem na Filozofické fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Brně, titul PhD. na FSS MU Brno a docenturu na VŠB v Ostravě. Marketingovému výzkumu se věnovala i na odborných stážích v zahraničí: v Institutu pro psychologický výzkum trhu v Norimberku a v odboru pro analýzu image a komunikační výzkum a. s. Siemens v Mnichově. V devadesátých letech získala certifikáty České marketingové společnosti jako marketingový poradce a atestaci MOSPRA jako poradce pro reklamu a propagaci.Od r. 1994 řídila vlastní společnost Marktest, a. s., zaměřenou na kvalitativní psychologický výzkum trhu. V současné době působí jako nezávislý konzultant v oblasti psychologie trhu a reklamy. Externě přednáší na katedře psychologie FF UK v Praze, na FSS Masarykovy univerzity v Brně, na Vysoké škole ekonomické v Praze, v Českém institutu marketingové a reklamní komunikace a účastní se řady odborných konferencí a seminářů. Je předsedkyní nebo členkou porot Duhová kulička, Zlatý hrozen, Zlatý středník, Duhový paprsek, v minulých letech se rovněž zúčastnila práce v porotách EFFIE, EUROEFFIE, AURA a dalších. Je rovněž členkou certifikační komise České marketingové společnosti a předsedkyní čestného předsednictva soutěže Marketér roku. Publikuje v odborných periodikách, jako je například Strategie, Marketing a komunikace, Marketing Magazín, Trend Marketing, Psychologie v eko...
Více od autora
Jitka Staňková (9)
Narozena 10.4.1924 ve Volenicích. PhDr., CSc., etnografka, výtvarná teoretička, pracovnice ústavu etnografie a folkloristiky, publikace z oboru.
Více od autora
Jitka Jindřišková (14)
Narozena 14. 9. 1985 v Liberci. Historička a nordistka. Překladatelka z norštiny a dánštiny. Lektorka norštiny. Jazyková redaktorka, editorka a korektorka Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. Místopředsedkyně a vedoucí literárního projektu ve Skandinávském domě.
Více od autora
Jiřina Trojanová (6)
Jiřina Trojanová , česká novinářka, redaktorka, prozaička. Pochází z jihu Čech. Tam i studovala gymnázium. Po osvobození šla studovat do Prahy vysokou školu, připravující studenty pro politickou a novinářskou životní dráhu. Stala se šéfredaktorkou vysokoškolského Předvoje, redaktorkou Lidových novin a Rudého práva. Později přišla do vojenské redakce Československého vojáka. Její povídky v tisku a v rozhlase měly veliký ohlas.
Více od autora
Jiřina Doležalová (8)
Narozena 1936 v Jindřichově Hradci, zemřela 2009 v Praze. Vysokoškolská pedagožka, publicistka, redaktorka a spisovatelka. Doc. PaeDr., CSc.
Více od autora
Jiří Pokorný (16)
Narozen 16. 6. 1957 v Praze. Prof., PhDr., CSc., historik, činný na Katedře dějin a didaktiky dějepisu PedF UK, historické práce.
Více od autora
Jiří Ota Parma (12)
* 1889 Šoproň, Maďarsko † 1963 Praha Později se podepisoval převážně Jiří O. Parma, Jiří Ota Parma, Jiří Otto Parma. Poštovní úředník; básník, prozaik, redaktor.
Více od autora
Jiří Martínek (12)
Jiří Martínek je český historik a geograf. Vystudoval historii a geografii na Univerzitě Karlově v Praze, doktorát získal 2014 na Univerzitě Hradec Králové. Od 2006 pracuje v Historickém ústavu AV ČR, na projektu Biografického slovníku českých zemí. Přednáší na Přírodovědecké fakultě UJEP Ústí nad Labem a Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se dějinami přírodních věd, zejména geografie, dále historickou geografií a regionální geografií Evropy. Věnuje se rovněž popularizaci vědy, je autorem řady knih pro děti a turistických průvodců .
Více od autora
Jiří Macků (8)
Narozen 26. 5. 1940 v Brně. Novinář, redaktor sportovního týdeníku, sportovní publicista historik, majitel Nakladatelství C&K.
Více od autora
Jiří Hora (11)
Jiří Horák se narodil 4. prosince 1884 v Benešově v rodině právníka, zemřel 14. srpna 1975 v Martině, kde je i na Národním hřbitově pochován mezi členy rodiny své manželky Anny Horákové-Gašparíkové, jedné z prvních slovenských profesionálních historiček, která byla knihovnicí a archivářkou prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 1906 absolvoval studium slavistiky a germanistiky na filozofické fakultě české univerzity v Praze, kde byl žákem a později spolupracovníkem Jiřího Polívky. V letech 1916 až 1919 byl profesorem na reálce, později na gymnáziu v Praze. Habilitoval v roce 1919 . V letech 1922 až 1926 působil jako mimořádný profesor Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1926 byl profesorem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Byl členem České akademie věd a umění a Královské české společnosti nauk a mnoha dalších významných společností, i zahraničních. Významné je jeho působení v Československé akademii věd: v letech 1952-1954 byl vedoucím Kabinetu pro lidovou píseň, v 1954-1957 vedoucím folkloristického oddělení Kabinetu pro etnografii a folkloristiku ČSAV a v letech 1957-1964 ředitelem Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV v Praze. Ve svém díle monograficky zhodnotil dílo mnoha představitelů slovanských literatur a slavistiky . V rámci dějin národopisu vyzvedl J. Dobrovského, F. L. Čelakovského, K. J. Erbena, B. Němcovou, J. Kollára, P. J. Šafaříka, Ľ. Štúra, P. Dobšinského, J. L. Holubyho a A. Halaše. Jako folklorista se zabýval hlavně pohádkou a českými a slovenskými lidovými písněmi. Věnoval se porovnávacím dějinám slovanských literatur, slovanské folkloristice a historii národopisu. Je autorem mnoha monografií a editorem výběrů z českého, slovenského a slovanského folkloru. K jeho nejvýznamnějším dílům patří práce: Naše písně , Český Honza , České pohádky ...
Více od autora
Jiří Hilmera (8)
Jiří Hilmera byl český historik umění, specializovaný na divadelní architekturu a scénografii, pracovník státní památkové péče. V letech 1945–1950 vystudoval dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy u prof. Antonína Matějčka, Jana Květa a Václava Mencla a obhájil zde rigorózní práci. Byl pracovníkem státní památkové péče a redaktorem oborového časopisu Zprávy památkové péče . Zabýval se barokními divadly a barokní scénografií.Od roku 1960 spolupracoval se Scénografickou laboratoří , v letech 1961–1991 byl vědeckým pracovníkem v divadelním oddělení Národního muzea v Praze a správcem scénografické sbírky. V letech 1967 a 1992 byl externím přednášejícím na Katedře divadelní vědy FF UK, v letech 1997–1998 na Katedře scénografie DAMU. V letech 1994–1998 se podílel na umělecké topografii Prahy jako spolupracovník Ústavu dějin umění Akademie věd ČR. V letech 2008–2009 byl členem mezinárodního týmu projektu Theatre Architecture in Central Europe. Jako kurátor měl na starosti sekci architektury v české národní expozici na Pražském Quadrienále a spolupracoval na výstavě Sláva barokní Čechie . Roku 2006 obdržel Cenu AV ČR za vědecké dílo. Zemřel v Praze 27. dubna 2009.
Více od autora
Jiří Formánek (6)
Jiří Formánek je český basketbalista hrající Národní basketbalovou ligu za tým BK Sadská. Hraje na pozici pivota. Je vysoký 210 cm, váží 105 kg. *Rozehraná sezóna - údaje k 20.1.2007
Více od autora
Jiří Cirkl (6)
Narozen 28.7.1920 v Kolíně, zemřel 12.1.1996 v Praze. Scénárista, socialistická beletrie pro mládež.
Více od autora
Jiří Čehovský (12)
Učitel jazyka českého a literatury. Sběratel pohádek z celého světa. Mgr. Jiří Čehovský praktikuje homeopatii od roku 1980. Široce známá je jeho kniha Homeopatie, víc než léčba a kniha Autopatie - cesta k tělesné a duševní harmonii, která vyšla i v Německu, USA a Velké Británii. Jeho nejnovější knihou je Uzdrav se s autopatií. Publikoval desítky článků v českých i zahraničních časopisech . Je spoluautorem homeopatického diagnostického software KENT a HOMEO. Vyučuje homeopatii na pražské Homeopatické akademii a přednáší na kurzech autopatie. Praktikuje autopatii a klasickou homeopatii.
Více od autora
Jiří Buriánek (11)
Narozen 30.10.1950 v Praze. PhDr., kandidát filozofických věd, sociolog. Práce a skripta z oboru.
Více od autora
Jiří Banýr (13)
Narozen 11. 6. 1935 v Bříství u Nymburka, zemřel 27. 11. 2006. RNDr., docent katedry přírodních věd na pedagogické fakultě University Karlovy, práce z oboru anorganické chemie.
Více od autora
Jindřich Marek (13)
Jindřich Marek je bývalý učitel, historik a publicista s dlouholetou muzejní praxí. Je autorem historických reportáží, prací o odboji a osudech českých vojáků ve 20. století. Jindřich Marek v roce 1975 ukončil studium na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem. V letech 1980 až 1991 pracoval jako historik v Okresním muzeu v Chomutově. V dalším období se věnoval popularizaci českých moderních dějin formou historické reportáže. Od roku 1991 pracoval jako novinář. Působil v týdeníku "Signál" a v denících Lidové noviny, Mladá fronta DNES a Svobodné slovo. V posledně jmenovaném periodiku zastával více jak rok funkci šéfredaktora. V říjnu roku 1998 nastoupil na pozici pracovníka tiskového odboru Úřadu vlády ČR. V letech 1998 až 2005 pak stál v čele tiskového odboru Úřadu vlády ČR a poté pracoval jako poradce předsedy Senátu Parlamentu ČR. Od prosince roku 2010 působí ve VHÚ Praha jako vědecký pracovník Historicko-dokumentačního odboru VHÚ. Jindřich Marek je členem Klubu autorů literatury faktu a Obce spisovatelů. Za tvorbu v žánru literatury faktu získal Jindřich Marek několik literárních cen: Jindřich Marek se zabývá se především českou vojenskou historií 20. století. Ve svých dílech se soustřeďuje na osudy československých vojáků za první a druhé světové války. Jindřich Marek publikoval více než čtyři sta historických reportáží a řadu odborných studií. Také se autorsky podílel na mnoha televizních dokumentech. Je autorem více než dvou desítek knih literatury faktu. Níže uvedený seznam zahrnuje i tituly ze dvanáctisvazkového cyklu "Osudy českých mužů ve 20. století". Jedná se o tituly, které byly vydány nakladatelstvím "Svět křídel" v letech 2000 až 2005. Tituly jsou na začátku řádku označeny zdrojem: Seznam vybraných odborných článků a studií je seřazen chronologicky:...
Více od autora
Jerzy Edigey (8)
Jerzy Edigey, vlastním jménem Jerzy Korycki , byl polský právník, novinář a spisovatel, autor detektivních románů a také několika dobrodružných knih pro děti a mládež. Z matčiny strany pocházel ze staré šlechtické rodiny tatarského původu, která se v 16. století usídlila v Litvě. Svůj literární pseudonym si zvolil podle jednoho z náčelníků Zlaté hordy, který údajně stál u zrodu rodu Korických. Vystudoval práva na Varšavské univerzitě. Během studia se připojil k radikálnímu pravicovému národnímu hnutí a stal se členem Tábora velkého Polska a později Národně radikálního tábora . Byl zatčen a vězněn v izolačním táboře ve městě Bereza Kartuska . Po propuštění pracoval jako advokátní koncipient se specializací na obchodní právo a jako redaktor sportovního oddělení deníku ABC navazujícího na myšlenky OWP a ONR. Po skončení druhé světové války pracoval jako advokát a žurnalista. Působil také několik let jako trenér polských veslařů a jako funkcionář Polské veslařské asociace. Zahynul společně se svým bratrem při autonehodě a na základě svého přání byl pohřben na muslimském tatarském hřbitově ve Varšavě. Jako spisovatel debutoval velmi pozdě románem Czek dla białego gangu . Celkem napsal více než čtyřicet detektivních románů a několik historických dobrodružných románů pro děti a mládež. Brzy se stal nejvýznamnějším představitelem žánru, který Stanisław Barańczak nazval „policejní román“ , čímž myslel dílo tendenčně ideologicky zaměřené na reklamu práce bezpečnostních orgánů v socialistickém státě. Protože však Edigey měl ze své advokátní praxe podrobné znalosti o soudních případech, o práci bezpečnostních orgánů a také osudech lidí, kteří se octli v rozporu se zákonem, byla jeho díla velmi úspěšná nejen doma, ale i v zahraničí (jeho knihy byl...
Více od autora
Jennifer Donnelly (8)
Je americká spisovatelka narozená 16. srpna 1963 v Port Chesteru, ve státě New York. Studovala na University of Rochester obory anglickou literaturu a evropskou historii a absolvovala magna cum laude s vyznamenáním v anglické literatuře. Navštěvovala také Birkbeck College, University of London, v Anglii. Její opravdovým knižním debutem je román The Tea Rose z roku 2002, jenž u nás vyšel jako Čajová růže v roce 2004. Je to původně třídílná série na níž pracovala více jak 10 let. Jejím největším úspěchem je román Světlo severu, za který také získala nespočet ocenění a vyšel i u nás. Nyní u nás vychází např. její nejnovější počin čtyřdílná série Ohnivý vír. Momentálně žije v New Yorském Hudson Walley s jejím manželem Dougem a dcerou Daisy.
Více od autora
Jennifer Crusie (11)
Autorka milostných románů ze současnosti. Jennifer Crusie se pravým jménem jmenuje Jennifer Smith. Pseudonym si vybrala podle dívčího jména své babičky. Crusie se narodila ve Wapakonetě v Ohiu. Po bakalářském studiu výtvarného umění pracovala ve školce. Po narození dcery učila na základní a střední škole a dokončila magisterské studium profesionálního psaní a literatury pro ženy. Ve své dizertační práci porovnávala rozdíly, jak k vyprávění příběhu přistupují muži a jak ženy. Jako součást výzkumu četla i milostné romány, které ji zcela pohltily, a rozhodla se skončit s učitelstvím a začít psát. Jeden rok trvalo, než vyšla její prvotina Sizzle, již dnes sama nazývá \"opravdu mizernou\". Crusie napsala 15 románů, několik literárních kritik a esejů. Její knihy byly vydány ve 20 zemích. Žije v New Jersy, je rozvedená a má jednu dceru.
Více od autora
Jean Richard Bloch (7)
Jean Richard Bloch se narodil 25. května roku 1884 v Paříži a 15. března roku 1947 tam i zemřel. Byl to dramatik, prozaik a žurnalista. Byl středoškolským profesorem historie a zeměpisu. V letech 1910 až 1914 vydával v Poitiers levicový časopis L'Effort libre, kam přispíval Romain Rolland. Za 1. světové války byl na frontě. Po válce se věnoval literatuře a politické činnosti v sociální straně. Spolupracoval s Barbussem, byl členem A.R.A.C., Clarté, podílel se na vedení časopisu Europe, v letech 1937 až 1939 řídil s Aragonem list Ce Soir. V letech 1941 až 1944 byl komentátorem moskevského vysílání pro Francii, po válce řídil obnovený Ce Soir. Debutoval hrou Neklidná, uvedenou Antoinem roku 1910. Mimo povídky napsal balzacovský román o rodině alsaských židovských průmyslníků. Z publicistické tvorby se velký ohlas získaly reportáže Espagne! Espagne! , rozhlasové projevy vydával pod titulem De la France trahie à la France en armes (Od Francie zrazené k Francii bojující. Blochovo dílo zahrnuje eseje o divadle, několik dramatizací. Z jeho her je známé drama s okupační tematikou Toulon.
Více od autora
Jasinda Wilder (11)
Autorka je Michiganská rodačka a píše pro NEW YORK TIMES, USA TODAY, Wall Street Journal příběhy o sexy mužích a silných ženách. Žije na farmě v Severním Michiganu s jejím manželem, autorem Jackem Wilderem, jejich pěti dětmi a mnoha zvířaty.
Více od autora
Jaroslav Velc (8)
Jaroslav Velc je český malíř a ilustrátor. Jaroslav Velc absolvoval v roce 1965 Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Nejprve pracoval v Aeru Vodochody, kde se podílel na ilustracích manuálů pro L-39 Albatros. Dlouhou dobu působil pro firmy Kovozávody Prostějov, Směr, Eduard, Dubena, Modela, OEZ Letohrad, CMK, Bílek, Airmodel, KARO-AS Modellbau, Monogram, Matchbox a Revell, kde navrhoval a maloval obaly na stavebnicové modely. Celkem to bylo 311 ilustrací. Působil také v časopise ABC a koncem 70. let byl fotografem Okresního muzea v Kladně. Od konce 80. let 20. století je ve svobodném povolání. Převážně se zabývá ilustrací časopisů, např. ABC, Letectví, Živa a dalších. Ilustroval řadu knih, např. Velká kniha válečného umění a Velká kniha dopravy, nakladatelství Artia Praha. Autor 34 ilustrací a knižních obálek pro nakladatelství: Albatros, Artia, Slovart, Mladá fronta, Naše vojsko, Mladé letá, Mustang, Fragment, Computer Press. Žije v Kladně. Jeho malby zdobí stovky obalů stavebnic : Ondřej Špalek, Kladenský deník. – Roč. 9, č. 183 , s.
Více od autora
Jaroslav Róna (11)
Akademický sochař Jaroslav Róna je český sochař a malíř, keramik, umělecký sklář, grafik, scénograf, literát a amatérský herec. Vyrůstal v normalizačních sedmdesátých letech. Když ho nepřijali na výtvarnou školu, odešel jako patnáctiletý do učňovského střediska v Hlinsku, kde se vyučil kožešníkem. Tam se také začal zajímat o dráhu výtvarného umělce, maloval první obrazy a posléze, v osmnácti letech, byl přijat na Střední výtvarnou školu na Hollarově náměstí v Praze. Od té doby se nezabýval ničím jiným než výtvarným uměním, literaturou a filmy. Velmi se inspiroval dílem takových umělců, jako byli Edvard Munch, Oskar Kokoschka, Max Beckmann, Egon Schiele, Pablo Picasso. Po úspěšném absolvování střední školy byl přijat na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze . V roce 1984 ukončil VŠUP diplomovou prací Velký a malý pes, dvojicí rozměrných skleněných zvířecích skulptur v kovové konstrukci . Spolu s přítelem Tomášem Vorlem napsal divadelní hru „Malý nezbeda“. Hru nakonec i sám režíroval a několik let byla uváděna v Branickém divadle pantomimy, kde byla neustále vyprodána. Roku 1987 mu nešťastnou náhodou vyhořel ateliér. Na poslední chvíli vyběhl z hořícího ateliéru a zachránil si život. Téhož roku spoluzaložil výtvarnou skupinu Tvrdohlaví . Uspořádali výstavu v Lidovém domě v Praze 9. Cestoval po Itálii. Vrátil se přímo do samotného dění sametové revoluce , angažoval se v propagačním centru v Mánesu, kde kreslil revoluční letáky. Po krátké revoluční pauze se opět věnoval malířství a sochařství. V roce 1991 pracoval na scénických návrzích pro film Amerika, jenž vznikl na základě knihy Franz...
Více od autora
Jaroslav Reznik (14)
Narodil sa 6.4.1942 Pseudonym Branislav Ostrochovský, Štefan Križen Prekladá z jazykov Ruský jazyk, Český jazyk V Liskovej prežil detstvo aj mladosť, tu vychodil základnú osemročnú školu. Po maturite na ružomberskom gymnáziu študoval slovenčinu a ruštinu na Pedagogickom inštitúte v Martine a neskôr muzeológiu na Univerzite T.G.Masaryka v Brne. Od roku 1966 pracoval v Matici slovenskej v Martine. Pre svoje občianske postoje k udalostiam v roku 1968 musel z Matice odísť a 4 roky bol nezamestnaný. V roku 1975 odišiel do Bratislavy a stal sa pracovníkom Slovenskej literárnej agentúry. V januári 1990 bol zvolený za predsedu Spolku slovenských spisovateľov a od apríla 1993 bol riaditeľom Vydavateľstva Spolku slovenských spisovateľov. V rokoch 1997 – 1999 bol šéfredaktorom denníka Slovenská republika a od mája 2000 je redaktorom dvojtýždenníka Tele plus. Je ženatý, s manželkou Máriou, rodenou Ostrochovskou z Veľkého Rovného má tri deti, synov Jaroslava a Branislava a dcéru Máriu. Syn Jaroslav je ústredným riaditeľom Slovenského rozhlasu a syn Branislav je riaditeľom Odboru umenia na Ministerstve kultúry SR, dcéra Mária je stredoškolskou profesorkou slovenčiny, estetiky a hudobnej výchovy na Gymnáziu v Nitre. Má 2 vnučky a 2 vnukov. V Liskovej mu žije otcov brat, strýko Jozef Rezník a niekoľko bratrancov a sesterníc s rodinami. Vydal básnické zbierky Váhavosť /1966/, Prijímanie /1968/, S vodou na jazyku /1970/, Horúčava /1993/, básnické zbierky pre deti: Zvieratká píšu deťom /1994/, Len z črpáka s pekným uškom /1995/, umelecko - náučnú knihu pre mládež Po literárnych stopách Slovenska /1989/ a jej českú verziu Literární toulky Slovenskem /1989/. Súborné básnické dielo mu vyšlo pod názvom Dôstojnosť a iné básne /1997/. Je tiež autorom literárnych scenárov k televíznemu filmu Chlapci /1974/ a televíznym hrám Blízko odpovede /1980/, Nech sa niekto opováži alebo Ako Ďurko Konôpka o fujaru prišiel /1982/, Ján Literát /1985/, Živé svetlo /1989/ a Megalé syntaxis čiže Veľká skl...
Více od autora
Jaroslav Marek (8)
Jaroslav Marek byl český historik, od roku 1992 profesor obecných dějin na Masarykově univerzitě v Brně.
Více od autora
Jaroslav Marcha (13)
Dominik Nejezchleb-Marcha, též jen Dominik Nejezchleb , byl československý spisovatel a politik, meziválečný poslanec a senátor Národního shromáždění za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu . Narodil se jako Dominik Nejezchleb. Od roku 1905 používal pseudonym Jaroslav Marcha. 16. června 1925 mu Zemská správa politická na Moravě povolila změnu příjmení na Nejezchleb-Marcha. Získal jen základní vzdělání. Literárně i politicky byl samoukem. V letech 1907–1910 byl členem redakcí Rolnických listů, Selských listů a Moravského venkova. Už tehdy byl i politicky aktivní. V roce 1910 se stal tajemníkem agrární strany pro Moravu a Slezsko. V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 se stal poslancem Národního shromáždění a mandát obhájil v následujících volbách, tedy v parlamentních volbách v roce 1925 i parlamentních volbách v roce 1929. Podle údajů k roku 1929 byl profesí členem Ústřední Domoviny v Brně. Později ještě přešel do horní komory parlamentu. Po parlamentních volbách v roce 1935 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do jeho zrušení v roce 1939, přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do nově vzniklé Strany národní jednoty. Byl literárně činný. Zprvu přispíval do regionálního tisku verši, později psal kratší prózy z venkovského prostředí. V letech 1936–1941 zastával funkci předsedy Moravského kola spisovatelů. Později byl čestným předsedou. Zároveň byl předsedou Sdružení poslanců-novinářů v Praze, místopředsedou dozorčí rady spořitelny a správní rady pojišťovny. Rovněž vykonával funkci člena správní rady firmy Novák a Jahn. Zemřel v prosinci 1961 v Brně. Pohřben byl na Ústředním brněnském hřbitově. V roce 1990 mu byla na rodném domě v Babicích nad Svitavou odhalena pamětní deska od Františka Pokorného. V téže obci byla v prosinci 2011 odhalena i...
Více od autora
Jana Šimulčíková (15)
Spisovatelka, novinářka a prekladatelka JANA ŠIMULČÍKOVÁ, absolventka Vysoké školy pedagogické odbor slovenština - němčina, po svých redaktorských začátcích ve Vydavatelství Mladé letá pracovala v Slovenke a Nedeľnej Pravde. Žije v Bratislavě a v současnosti se věnuje překladatelská i vlastní literární tvorbě.
Více od autora
Jana Kolouchová (9)
Narozena 18.2.1940. PaedDr., matematička. Práce z oboru, učebnice.
Více od autora
Jana Čechurová (11)
Narozena 30.5.1969 v Praze. Doc., PhDr., Ph.D., historička a bohemistka, vysokoškolská pedagožka, specializace na politické dějiny 19. a 20. století, publikace z oboru.
Více od autora