6181–6240 z 155215 Autoři
František Táborský (16)
Narozen 16. 1. 1858 v Bystřici pod Hostýnem, zemřel 21. 6. 1940 v Praze. Středoškolský profesor, básník, prozaik. Historické, literárně historické a uměleckohistorické spisy, redakční činnost, překlady z ruštiny.
Více od autora
František Stellner (12)
František Stellner je český historik. Zabývá se především výzkumem německých a ruských dějin 18.-20. století se zaměřením na politické, sociální a hospodářské dějiny. Specializuje se na novověké a nejnovější politické a hospodářské dějiny střední a východní Evropy. Roku 1984 maturoval na gymnáziu v Jindřichově Hradci. V letech 1985–1990 vystudoval obor historie a český jazyk a literatura na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zde také pokračoval v doktorském studiu, které završil v roce 1995 disertací na téma K úloze císaře Viléma II. při formování německé vnitřní a zahraniční politiky do roku 1900 a ziskem titulu Ph.D. Od roku 1992 působil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy jako asistent a od roku 1993 jako odborný asistent. V roce 2000 se habilitoval prací Sedmiletá válka v Evropě a stal se docentem světových a obecných dějin Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V letech 2001–2012 přednášel na Katedře hospodářských dějin Národohospodářské fakulty VŠE, v letech 2003–2012 působil jako její vedoucí. Zároveň byl na NF VŠE proděkanem pro vědu a doktorské studium a garantem a předsedou oborové rady doktorského oboru Hospodářské a politické dějiny . Kromě své pedagogické činnosti působil František Stellner jako zástupce šéfredaktora časopisu Historický obzor a jako šéfredaktor vědeckého časopisu Littera Scripta . V letech 2000–2002 byl ředitelem Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde i nadále působí. Současně úzce spolupracuje s Fakultou sociálně ekonomickou Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Absolvoval několik studijních a přednáškových pobytů v Německu a Rakousku . V roce 2004 obdržel František Stellner prestižní jednoroční stipendium Alexander von Humboldt-Stiftung a působil na Universität Bayreuth. V...
Více od autora
František Stavinoha (9)
* 10. 7. 1928, Zašová † 8. 4. 2006, Kladno – Švermov Prozaik, publicista, horník Narodil se jako poslední ze sedmi dětí valašského pasekáře. Po absolvování měšťanské školy ve Valašském Meziříčí se učil pekařem a knihařem, později byl zaměstnán v různých manuálních profesích . Roku 1950 byl odsouzen za pobuřování k pětiměsíčnímu trestu vězení, který vykonával v jáchymovských dolech; v témže roce byl povolán k výkonu základní vojenské služby, kterou absolvoval u Pomocného technického praporu na dole Zápotocký v Kladně a dole Gottwald v Libušíně. V roce 1953 podepsal pětiletý úvazek práce v hornictví, na jehož základě byl z vojenské služby propuštěn. Od té doby žil v Kladně. Pracoval v místních dolech, nejprve jako horník, později signalista a těžmistr, od roku 1975 ze zdravotních důvodů v povrchovém provozu; do důchodu odešel v roce 1983. V letech 1994–1998 byl v Kladně členem městského zastupitelstva; 2003 mu zde bylo udělěno čestné občanství. V 60. letech publikoval soudničky v časopisech Kladenská záře, Čs. horník a energetik a Svoboda; po roce 1973 přispíval články, fejetony a povídkami do periodik: Dikobraz, Práce, Rudé právo, Mladá fronta, Květy, Čs. voják, Tvorba, Kmen, Mladý svět, Literární měsíčník, Obrana lidu, Zemědělské noviny, Roháč aj.; v 90. letech otiskoval povídky a fejetony v sobotních přílohách Občanského deníku, Práva lidu, Venkova, Rudého Práva a Práva, v Novém dikobrazu, Vlastě, Kladenských novinách, Haló novinách aj. Od 80. let spolupracoval s Československou televizí: podle vlastních námětů napsal scénáře k inscenacím a filmům Pravda neroste na višni , Hvězdy nad Syslím údolím , Pohled z hlubin , Kolotoč a devět vnuků ...
Více od autora
František Pilař (13)
František Pilař byl český spisovatel, autor knih pro mládež a publicista. Narodil se v rodině soudce. Po maturitě na klasickém gymnáziu v Příbrami roku 1922 začal studovat na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, zde ale absolvoval pouze tři semestry. Pak roku 1926 absolvoval jednoroční abiturientský kurz při obchodní akademii v Praze a v letech 1926-1927 angličtinu na English University College. Po skončení studia začal pracovat jako pomocný účetní u anglické dopravní společnosti Royal Mail Line a od roku 1928 pracoval jako úředník v Státním statistickém úřadě. Psát začal pod vlivem spisovatele Václava Řezáče a své verše, fejetony, sloupky, povídky i delší prózy zpočátku publikoval výhradně v novinách a časopisech. Roku 1950 se stal scenáristou Československého státního filmu, roku 1952 redaktorem nakladatelství Československý spisovatel. Vedle svého povolání se zajímal o techniku a velice rád cestoval . Roku 1963 byl nucen odejít do invalidního důchodu. Zemřel v lednu roku 1980 v Praze.
Více od autora
František Patočka (13)
Narozen: 10. března 1909 v Lomnici nad Popelkou, zemřel 30. června 1996 v Liberci. Akademický malíř, grafik, ilustrátor a pedagog. Studoval u F. Kysely na UMPRUM v Praze, věnoval se malbě, kresbě a grafice, zachycoval především zákoutí Lomnice a jejího okolí.
Více od autora
František Kuřina (18)
Narozen 16.6.1932 v Pivkovicích-Chrástu. Prof., RNDr., CSc., vysokoškolský učitel, matematik, práce z oboru.
Více od autora
František Krupka (11)
Narozen 25.11.1920 ve Vídni, zemřel 24.4.1988. Prof., Ing., dr., CSc., profesor katedry fyziky, publikace z oboru, práce z oboru strojního inženýrství.
Více od autora
Fay Weldon (12)
Fay Weldonová, CBE, je anglická spisovatelka, esejistka a dramatička. Její dílo je spojováno zejména s otázkou feminismu. Hlavními hrdinkami její tvorby bývají současné ženy, které se nemohou vymanit z tíživých situací vyvolaných patriarchální strukturou západní, zejména pak britské, společnosti. Fay Weldon se narodila v anglické vesnici Alvechurch ve Worcestershiru jako Franklin Birkinshaw. Již odmalička měla literární zázemí, neboť dědeček z matčiny strany, Edgar Jepson , i její matka byli spisovatelé. První roky života strávila Fay v Aucklandu na Novém Zélandu, kde pracoval její otec jako doktor. Ve 14 letech, po rozvodu svých rodičů, se s matkou a sestrou Jane přestěhovaly do Anglie a Fay pak svého otce už nikdy neviděla. V Anglii navštěvovala školu South Hampstead High School. Následně se rozhodla pro studium psychologie a ekonomie na univerzitě St Andrews ve Skotsku, ovšem po svém prvním porodu se přestěhovala do Londýna. Krátce nato začala žít v londýnském Actonu a vzala si svého prvního manžela, o dvacet let staršího Ronalda Batemana, který však nebyl otcem jejího dítěte. Rozvedli se za pouhé dva roky. Fay začala pracovat v reklamní agentuře, aby zajistila dost prostředků pro svého syna, který už v té době začal chodil do školy. Chvíli pracovala jako ředitelka copywritingu a tehdy se stala promotérkou slavného sloganu „Do práce na vajíčkový pohon “. Navrhla také „Vodka tě opije rychleji “. V rozhovoru pro Guardian jednou řekla: „Je přece logické, že lidé, kteří se chtějí rychle opít tuto informaci uvítají.“ Její nadřízení ovšem nesouhlasili a návrh zamítli. Ve věku 29 let potkala Ronalda Weldona, obchodníka se starožitnostmi. Vzali se a od roku 1963 mají tři syny. V průběhu druhého těhotenství začala Fay psát pro rádio a televizi. O ně...
Více od autora
Eva Tvrdá (18)
Narozena 10. 3. 1963 v Opavě. Učitelka - obor český jazyk, dějepis a spisovatelka , také publikuje články o Hlučínsku. Nyní soukromá podnikatelka.
Více od autora
Eva Frnková (15)
Učitelka, spoluautorka učebnice a pracovního sešitu z českého jazyka a literatury.
Více od autora
Eva Francová (12)
Eva Francová žije se svou rodinou ve Svatojánském Újezdu nedaleko Jičína. Eva je výtvarnicí na volné noze, autorkou úspěšného food blogu Kuchařka ze Svatojánu a také fotografkou. Její blog je zásobárnou vegetariánských a veganských receptů inspirovaných kuchyní našich babiček a šmrncnutých asijskou exotikou. Jídla, která Eva uvaří, také fotí. Na její velké zahradě plné starých stromů rostou bylinky vysazené i divoké. Eva Francová se proslavila sérií knih a blogem s názvem Kuchařka ze Svatojánu, podle svého bydliště ve Svatojánském Újezdu nedaleko Jičína. Její recepty jsou inspirovány tradiční českou kuchyní a také ovlivněny vegetariánstvím a veganstvím. Letos v červenci jí vyšla Krizová kuchařka. Kniha na recepty v nouzi jí přitom podle jejích slov napadla dříve, než se v Česku začalo mluvit o koronaviru.
Více od autora
Emil Hadač (8)
Emil Hadač byl český geobotanik a ekolog. V roce 1994 byl oceněn Cenou ministra životního prostředí „za celoživotní dílo v ekologii a botanice“.
Více od autora
Emil Filla (14)
Emil František Josef Filla byl český kubistický malíř, grafik a sochař. Narodil se 4. dubna 1882, do rodiny železničního úředníka Františka Filly a Žofie, roz. Kotoučkové, v Chropyni č. p. 146. Dětství prožil v Brně, kde také absolvoval obchodní školu, a poté pracoval jako úředník pojišťovny. Práce úředníka jej však vůbec nenaplňovala, a proto po několika měsících odešel do Prahy. V letech 1903 - 1906 studoval v Praze na Akademii výtvarných umění monumentální malbu, v ateliéru Vlaho Bukovace. Školu však opustil po třech letech, kvůli konvenčním metodám a náplni výuky, a spolu s několika svými spolužáky se rozhodl hledat novou cestu. V prvním období tvorby jej výrazně ovlivnilo především dílo malíře Edvarda Muncha, který měl v roce 1905 v Praze výstavu. Filla se stal členem skupiny Osma, s níž vystavoval v letech 1907 a 1908. Z této doby pochází jeho expresionistické dílo . V roce 1909 vstoupil do Spolku výtvarných umělců Mánes, jehož byl nepřetržitě členem – s přestávkou působení ve Skupině výtvarných umělců – až do své smrti. V roce 1910 se v jeho tvorbě poprvé začaly objevovat prvky kubismu, nejprve jako kuboexpresionismus , který byl mj. ovlivněn dílem raně barokního malíře El Greca, postupně však vytvářel i díla vysloveně kubistická, silně ovlivněná kubistickými obrazy Pabla Picassa a Georgesa Braqua. V té době maloval především zátiší . Zabýval se však také sochařskou tvorbou , figurální malbou . V zátiší se objevují i prvky koláže , protože do nich vlepuje části novinového textu, etikety atp. Dne 27. března 1912 se v Praze, na Královských Vinohradech, oženil s dcerou profesora filozofie na praž...
Více od autora
Eileen Goudge (9)
Eileen Goudgeová o sobě říká, že prožila život popelky - z osamělé matky, která pobírala sociální podporu, se vypracovala na autorku bestsellerů - a proto i ve svých románech píše o ženách popelkách.
Více od autora
Eddy Grant (10)
Eddy Grant je významný hudebník, který je známý svým stylem, v němž se mísí rock, reggae a funk. Grant se narodil 5. března 1948 v Plaisance v Britské Guyaně a jako dítě se s rodinou přestěhoval do Londýna. Poprvé se prosadil jako kytarista skupiny The Equals, jedné z prvních rasově integrovaných popových skupin ve Spojeném království. Koncem šedesátých let skupina zaznamenala hit "Baby Come Back".
Více od autora
Dušan Dušek (14)
Dušan Dušek je slovenský básník, prozaik, filmový scenárista, pedagog, autor rozhlasových her a literatury pro děti a mládež. Narodil se v rodině lesního dělníka a své vzdělání získával v Piešťanech a Bratislavě, kde vystudoval geologii a chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského. Pracoval jako redaktor v časopisech Smena, Tip, Kamarát a Slovenské pohľady. Od roku 1979 se profesionálně věnuje literární tvorbě a v současnosti vyučuje v Ateliéru scenáristické tvorby na Filmové a televizní fakultě VŠMU v Bratislavě. Svoje první literární díla publikoval od roku 1964 v časopisech . Knižní debut mu vyšel v roce 1972. Věnuje se psaní literatury pro dospělé, ale i pro děti a mládež. V dílech se vrací k tématům dětství, domova, vesnice, příbuzenských či mezilidských vztahů, často využívá motiv smrti, kterou považuje za součást života, ale také erotiky a dospívání. Krom samotného děje se věnuje množství detailů, které se neustále opakují a vzájemně prolínají, proniká pod povrch vztahů, situací a problémů, které neřeší, jen evokuje. Svůj postoj naznačuje využitím nečekaného úhlu pohledu, který se často mění a přechází až do světa neskutečna a fantazie. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dušan Dušek na slovenské Wikipedii.
Více od autora
Dino Buzzati (5)
Dino Buzzati , celým jménem Dino Buzzati Traverso, byl italský spisovatel, básník, novinář a malíř. Nejslavnějším jeho dílem je román Il deserto dei Tartari , česky Tatarská poušť . Jeho matka byla z dóžecí benátské rodiny, jeho strýc byl Dino Mantovani, známý italský malíř. Vystudoval Pariniho gymnázium v Miláně a poté práva na milánské univerzitě. Po studiích se stal redaktorem deníku Il Corriere della Sera, svou žurnalistickou činnost vykonával až do smrti. Jako reportér zaznamenal například válku v Etiopii roku 1939, byl válečným zpravodajem i za 2. světové války. Za články o přistání Američanů na Měsíci roku 1969 získal roku 1970 novinářskou cenu Mario Massaie. Buzzati rovněž maloval, jeho obrazy jsou přičítány k surrealismu, případně k metafyzické malbě. Ve svém beletristickém díle, jímž proslul nejvíce, byl inspirován Franzem Kafkou, Jean-Paul Sartrem, Albertem Camusem i surrealismem. Jeho texty mají fantaskní atmosféru, Buzzati se občas neodříká ani sci-fi poetiky . Nejznámějším je jeho román Tatarská poušť, který byl i zfilmován . Česky vyšly také dva povídkové výběry: Sedm pater a Tíživé noci .
Více od autora
Deborah E Harkness (10)
Americká historička a vysokoškolská učitelka, zaměřená na dějiny vědy a lékařství, dějiny Evropy a Británie raného novověku, období vlády Tudorovců, a renesanci. Též autorka blogu o víně.
Více od autora
Deborah Crombie (12)
Deborah Crombie se narodila v Texasu, dlouhou dobu žila v Anglii a ve Skotsku; tahle krajina ji inspirovala k napsání prvního románu Share in Death , který byl v roce 1993 nominován na cenu o nejlepší prvotinu roku. Všechny její romány spojují hlavní hrdinové, sympatická dvojice detektivů: superintendant Duncan Kincaid a seržant Gemma Jamesová.
Více od autora
David Oistrach (13)
David Oistrach byl proslulý sovětský houslista, označovaný za jednoho z nejvýznamnějších houslistů 20. století. Narodil se 30. září 1908 v Oděse, která byla tehdy součástí Ruského impéria, a získal mezinárodní uznání díky své výjimečné technice a bohatému tónu. Jeho kariéra trvala mnoho desetiletí, během nichž vystupoval s předními orchestry a dirigenty po celém světě.
Více od autora
David Morkes (16)
Narozen 1972. Autor a spoluautor knih z oblasti databází, programování a Internetu.
Více od autora
David Jan Žák (11)
David Jan Žák je český básník, spisovatel a novinář. V současnosti vyučuje výtvarnou výchovu a tvůrčí psaní na Česko-anglickém gymnáziu v Českých Budějovicích. Vystudoval Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity. Vystřídal řadu pracovních pozic, pracoval mimo jiné v Československém rozhlase , v Rádiu Faktor , v TV Nova a v Českém rozhlase .. V roce 2002 získal místo na středním odborném učilišti v Soběslavi, kde vyučoval 4 roky. V roce 2006 založil spolu s Jiřím Hájíčkem Českobudějovickou literární buňku, volné sdružení prozaiků a básníků. Žák se zpočátku věnoval hlavně poezii, kterou vydává ve sbírkách od roku 1991. První prozaické dílo, novela Axe Africa, vyšlo v roce 2006. V roce 2009 se na pultech objevuje krimithriller Ticho z prostředí Šumavy. V roce 2015 byl hostem 16. ročníku Měsíce autorského čtení. Žák má zkušenosti i s řadou jiných uměleckých oborů, věnoval se dramatické činnosti, v semináři Film – video natočil v letech 1993 a 1994 i dva krátké hrané filmy. V roce 2009 pomohl odhalit vtip svého přítele Jana Cempírka, který zvítězil v soutěži Literární cena Knižního klubu, když svou knihu Bílej kůň, žlutej drak vydával za dílo 19leté Vietnamky Lan Pham Thi. Žákova kniha Ticho skončila v této soutěži na druhém místě. Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 kandidoval jako nestraník za TOP 09 v obvodu č. 10 – Český Krumlov. Jeho kandidaturu podporovalo také hnutí STAN. Se ziskem 9,86 % hlasů skončil na 4. místě a do druhého kola nepostoupil. V krajských volbách v roce 2016 kandidoval jako nestraník za TOP 09 na kandidátce subjektu "PRO JIŽNÍ ČECHY" do Zastupitelstva Jihočeského kraje, ale neuspěl.
Více od autora
David Jan Novotný (14)
David Jan Novotný je vysokoškolský pedagog, spisovatel, scenárista a publicista. Po maturitě prošel řadou povolání: pracoval na poště, jako kočí a pastevec krav u státního statku v Krkonoších, divadelní vrátný, závozník v pekárnách, asistent produkce v Krátkém filmu Praha, uklizeč v divadle Semafor, vrátný ČSA, závozník v mydlovaru, asistent produkce na Barrandově, pomocný dělník v tiskárně, asistent režie v Krátkém filmu. Po absolutoriu FAMU, obor scenáristika a dramaturgie, nastoupil v roce 1977 jako scenárista Filmového studia Barrandov. V roce 1990 byl přijat jako odborný asistent na FAMU na katedru scenáristiky a dramaturgie, kde byl v roce 1997 jmenován docentem a v roce 2001 profesorem. Od roku 1991 působí na katedře žurnalistiky FSV UK; v letech 2004–2007 byl prvním rektorem Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku. Od roku 2008 přednášel dramaturgii na bývalé Literární akademii , kde byl v letech 2010–2013 prorektorem a garantem oboru Literární tvorba. Je autorem filmových a televizních scénářů, desítky povídkových sbírek, novel a knih pro děti, teoretických textů o dramaturgii a scenáristice a publicistických textů v MfDnes, Lidových novinách, Hospodářských novinách. V roce 2008 publikoval Manifest pisoidního realismu, v němž vytyčuje nový umělecký směr v literatuře, malířství a figurální tvorbě. V roce 2011, 2012, 2014 a 2015 působil jako hostující pedagog na univerzitě ve finském Jyväskylä. Otcem Davida Jana Novotného byl výtvarník Jan Blahoslav Novotný tvořící pod pseudonymem Jebenof, děd evangelický teolog Adolf Novotný.
Více od autora
David Černý (13)
David Černý je český umělec, který je znám především jako tvůrce různých kontroverzních a provokativních plastik. V letech 1988–1996 vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze a je laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého, grantu Nadace Pollocka a Krasnerové a ceny na bienále v Kortrijku. Quo vadis je prvním dílem Davida Černého, které vzbudilo větší veřejnou pozornost. Jedná se o plastiku Trabantu na nohách, symbolizující hromadný exodus východních Němců přes velvyslanectví západního Německa v Praze v létě a na podzim 1989. V roce 1990 byla umístěna na Staroměstské náměstí v Praze. Originál dostalo Fórum pro soudobé dějiny v Lipsku. Bronzový odlitek je od podzimu roku 2001 umístěn na zahradě německého velvyslanectví v Lobkovickém paláci na pražské Malé Straně. Dne 28. dubna 1991 společně se svým kamarádem natřel růžovou barvou známý pražský tank IS-2 č. 23, což tehdy vyvolalo skandál. Roku 2008 na Smíchově krátce umístil pouze torzo růžového tanku s bílým invazním pruhem. V době války v Jižní Osetii tak reagoval na ruskou zahraniční politiku. Růžový tank však není první svého druhu. V roce 1985 natřela narůžovo tank polská skupina Lady Pank, která tak reagovala na represe polského komunistického režimu. Dne 21. srpna 2018 ráno v den padesátého výročí od sovětské okupace Československa v roce 1968 umístil umělec David Černý na náměstí Kinských v Praze 5 torzo tanku v klasické zelené barvě s bílým okupačním pruhem. Umělecký objekt je dle jeho slov na travnaté ploše „Dočasně umístěn. Tak tomu říkali“. Původně měl být objekt deinstalován za dva dny, ale radní Prahy 5 povolení k umístění prodloužili až do konce roku 2018. V květnu 2020 se torzo tanku na náměstí stále nachází. Jako Viselec nebo Zavěšený muž je označována socha Sigmunda Freuda o výšce 220 cm visícího za jednu ruku na střeše v Husově ulici v Praze. Socha pochází z roku 1997. V roce 1999 Viselec shlížel ze stockholmského Muzea moderního umění ...
Více od autora
Daniela Mičanová (10)
Daniela Mičanová je česká spisovatelka a překladatelka z angličtiny. Pochází z Hustopečí u Brna, kde se narodila a vystudovala gymnázium. Pokračovala ve studiích na Filozofické fakultě Masarykovy university v Brně, obor archeologie nedostudovala. Vystřídala několik zaměstnání. Od roku 2000 pracovala jako překladatelka na volné noze a ve volných chvílích se věnovala literární činnosti. Po roce 2013 opět přijala civilní zaměstnání, nejprve v automobilovém průmyslu , později se stala technickou redaktorkou ve výstavnické společnosti. Ve volných chvílích se přitom nadále věnuje literární činnosti. Přeložila tři desítky dobrodružných i populárně naučných titulů, většinou historického zaměření. Jako autorka se uvedla tzv. upírskou trilogií . K této trilogii však začíná přidávat zvolna i další díly . Je autorkou milostné novely Mlčení v růžovém, historické detektivky Ve službách třináctého prince, povídkové kuchařky Žena s dranžírákem, rozsáhlé hororové satiry Smrt pod vinicemi a několika povídek žánru fantasy pro časopis Pevnost. Naposledy vydala detektivku Smrt v recepci. Od roku 2012 příležitostně přispívala do časopisu Živá historie články zaměřenými na starý Egypt, viktoriánskou Anglii či žánrovou literaturu. Od roku 2017 pro týž časopis pravidelně připravuje historická kalendária. Časopisecké články
Více od autora
Daniel Kovář (18)
Daniel Kovář je jihočeský archivář a spisovatel. Působí jako vedoucí českobudějovické pobočky státního oblastního archivu v Třeboni. Od roku 1998 napsal nebo se podílel na množství článků i knih o Českobudějovicku i o jednotlivých vesnicích
Více od autora
Dana Roučková (14)
Narozena 1975. Mgr., právnička, zaměřuje se na pracovní právo, též se zabývá legislativou.
Více od autora
Dan Green (13)
Autor populárně naučných knih pro děti. Původem z africké Malawi, žije ve Velké Británii.
Více od autora
Dan Černý (13)
Narozen 27. 5. 1982 v Litoměřicích. Výtvarník, malíř skla a keramiky, též se věnuje filmovému umění, zejména animovanému filmu a knižní ilustraci, tvůrce komiksů a spisovatel literatury pro děti.
Více od autora
Dagmar Šottnerová (13)
Narozena 1957. Pedagožka, autorka publikace o lidových tradicích.
Více od autora
Ctirad Rakušan (10)
Narozen 11. 1. 1922 v Novém Bydžově, zemřel 20. 3. 2021. Ing., autor prací z oboru lesnictví a myslivosti.
Více od autora
Claude Tresmontant (10)
Claude Tresmontant byl francouzský filosof, helénista a teolog, který vyučoval středověkou filosofii a filosofii vědy na Sorbonně. Byl členem akademie morálních a politických věd. Křesťanství představuje pro Tresmontanta „obecnou teorii skutečnosti“. Vysvětluje existenci toho, co je, na rozdíl od experimentálních věd, které nám umožňují poznávat přírodu. Je přesvědčen, že lidský rozum je schopen dokázat Boží existenci. Metafyziku a ontologii nechápe jako čistou apriorní vědu v kantovském smyslu, ale jako racionální analýzu empirické skutečnosti, předkládané nám vědami. Za základ teologie Tresmontant považuje důkaz, že K prvnímu bodu argumentuje výsledky čtyř svých analýz: existence a vyladění vesmíru, objevení informace ve vzniku života, který svou nízkou entropií stojí na hranici druhého termodynamického zákona; růst této informace a objevení člověka, bytosti, která je nadána vědomím a může celý vesmír reflektovat. K druhému argumentuje jsoucností proroků. V christologii vyjadřuje Tresmontant přesvědčení, že Ježíš Kristus přináší člověku nový program, namísto programu geneticky získaného, uloženého v paleokortexu. Tresmontant se nejvíce obává moderního křesťanského iracionalismu, který označuje jako patologii křesťanství. Pro křesťanskou filosofii vidí několik zásadních úkolů: V roce 1991 vedl seminář o modernistické krizi. Modernistickou krizí nazývá hlubokou krizi, která nastala v katolickém myšlení na počátku 20. století. Byl to konflikt jednak s objevy přírodních věd, protiklad evoluční teorie a fixního vnímání stvoření, a pak také objevy biblické exegeze, která prokázala, že Bible nebyla sepsána naráz, ale že zachycuje postupný vývoj myšlení hebrejského národa. Dalším jevem modernistické krize bylo střetnutí katolické teologie a moderní filosofie, zejména systémů, které sestavili Immanuel Kant a Georg Wilhelm Friedrich Hegel. Tyto systémy nejsou podle Tresmontanta slučitelné s tradiční katolickou teologií, pro...
Více od autora
Brian Azzarello (16)
Brian Azzarello je americký komiksový scenárista. Svou kariéru započal v malých vydavatelství Gemstone Publishing a Comico. Později získal smlouvu u vydavatelství DC Comics a tamního imprintu Vertigo. Proslul především svou originální sérií 100 nábojů, svým runem v sérii Hellblazer, uchopením superhrdinky Wonder Woman v její čtvrté sérii, grafickým románem Joker a prací na pokračování legendárních Strážců v komiksech Před Strážci. V České republice vydaly komiksy Briana Azzarella nakladatelství BB/art, CREW a Comics Centrum.
Více od autora
Božena Vejrychová-Solarová (17)
Božena Vejrychová-Solarová byla česká pedagožka, malířka a spisovatelka. Boženin otec byl Jan Solar obuvník , matka Božena Solarová-Režná , rodiče měli svatbu 3. května 1880. Měla sestru Josefu Solarovou . Provdala se za malíře Rudolfa Vejrycha . Božena Vejrychová-Solarová studovala na soukromé malířské škole Rudolfa Vejrycha svého příštího manžela , u Jindřicha Hlavína a v Paříži. Byla členkou Kruhu výtvarných umělkyň, s nímž vystavovala v Paříži, Vídni a v Praze. Vyučovala kreslení na pražských, zejména dívčích školách, podílela se na tvorbě učebnic. Ilustrovala hlavně dětské knihy, k loutkářství přispěla svými knihami Kašpárkovo divadlo a Loutky Matěje Kopeckého. Bydlela v Praze XII, na adrese Mánesova 30.
Více od autora
Božena Krchová (11)
Spoluautorka knihy o vaření - Vaříme zdravě, chutně a hospodárně .
Více od autora
Betty Mahmoody (6)
Betty Mahmoody je americká spisovatelka, která se proslavila především prvotinou Bez dcerky neodejdu a angažmá v oblasti práv dětí. V srpnu 1984 vycestovala Betty Mahmoody společně se svou čtyřletou dcerou Mahtob a svým mužem lékařem Bozorgem Mahmoodym, za jeho rodinou do Íránu na dvoutýdenní návštěvu. Ta se však změnila ve vězení, když se tam její manžel rozhodl zůstat a neumožnil Betty odcestovat zpět domů s jejich dcerou. O zážitcích ze svého pobytu v Íránu a útěku odtamtud napsala později Betty knihu nazvanou Bez dcerky neodejdu.
Více od autora
Bernard Clavel (8)
Bernard Charles Henri Clavel byl francouzský spisovatel. Pocházel z chudé rodiny, která mu neumožnila vysněné studium malířství, vyučil se cukrářem, pracoval v různých manuálních profesích a první román "Noční dělník" vydal až v roce 1956. Jeho nejvýznamnějším dílem je románová tetralogie Velká trpělivost, popisující život v jeho rodném kraji Jura ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století. Za závěrečný díl Plody zimy obdržel Goncourtovu cenu. Cestoval po světě, žil také v Československu. Vydal okolo devadesáti knih: kromě beletrie také svazek společensko-kritických esejů Klid zbraní, životopisy Paula Gauguina a Leonarda da Vinci, sbírky lidových pověstí nebo dětskou knížku O černém beránku a bílém vlkovi. Jeho tvorba se vyznačuje čtivým realistickým stylem a citlivým zobrazením osudů obyčejných lidí . Angažoval se v sociálním a protiválečném hnutí, byl členem Académie Goncourt a Sdružení pro výchovu k nenásilí a míru. V roce 2002 mu byl udělen Národní řád Québecu. Podle jeho předloh natočil Denys de La Patellière filmy Hrom do toho a Otec a dcera .
Více od autora
Bernard Bolzano (11)
Bernard Bolzano byl český německy hovořící matematik, filozof, estetik a kněz. Bernard Bolzano se narodil 5. října 1781 v Praze v rodině obchodníka. Jeho otec – Bernard Pompeius byl původem z italské Nessy, v dětském věku přišel do Čech a v roce 1767 se trvale usídlil v Praze. Zde působil jako obchodník se starožitnostmi a uměleckými předměty. Matka Cecilie Maurerová byla dcerou pražského obchodníka se železářským zbožím Václava Františka Maurera, jehož otec Michal Maurer přišel do Prahy roku 1704 z panství Rosenau v Dolním Rakousku. Z manželství Bolzanových vzešlo dvanáct dětí, leč dospělosti se dožily pouze dvě – prvorozený Jan a Bernard. Bernard Bolzano vystudoval piaristické gymnázium v Praze, které ukončil s výborným prospěchem roku 1796. Poté se věnoval studiu matematiky a logiky v tříleté filosofické přípravce, kde přednášel Stanislav Vydra. Školní rok 1799–1800 soukromě studoval zejména matematiku a filozofii a současně navštěvoval přednášky prvního a druhého ročníku na Filozofické fakultě Karlo–Ferdinandovy univerzity, a to zejména přednášky matematika Františka Josefa Gerstnera. Přes obrovský zájem o matematiku a filosofii se po uplynutí tohoto roku rozhodl pro studium teologie. Na podzim roku 1804 se Bernard Bolzano ucházel o místo profesora matematiky na pražské univerzitě, které se uvolnilo odchodem S. Vydry do penze. Přestože při konkurzní zkoušce, která byla na místo vypsána, obstál velmi dobře, byl tento post udělen staršímu uchazeči, Josefu L. Janderovi. Bernard Bolzano byl vysvěcen 7. dubna 1805 knězem a o 10 dní později byl promován doktorem filozofie. Na univerzitu nastoupil v roce 1805, kdy přijal místo univerzitního učitele, profesora filozofie náboženství. Mezi lety 1805–1819 byl univerzitním kazatelem v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze, kde ve svých kázáních ovlivňoval inteligenci v éře národního obrození. V roce 1819, na Štědrý den, mu bylo znemožněno ...
Více od autora
Ashley Carrington (11)
Rainer Maria Schröder je německý autor historických příběhů a románů pro děti i dospělé. Publikoval jednak pod svým vlastním jménem , jednak i pod pseudonymy, z nichž nejznámější je Ashley Carrington . V mládí vystudoval operní zpěv, divadelnictví a televizní a filmové obory. Hodně cestuje, od roku 1977 se věnuje jen psaní a sbírání podkladů pro tuto činnost. Je znám velmi pečlivým studiem pramenů a reálií, jímž se připravuje na psaní každého románu. Žije střídavě v Německu a na Floridě. Rainer M. Schröder Ashley Carrington
Více od autora
Arnošt Kolman (11)
Arnošt Kolman byl český matematik a marxistický filozof. Zabýval se především filozofickými otázkami matematiky, fyziky, dějiny přírodních věd, logiky, dialektiky a historického materialismu. Za kritiku Gottwaldovy vlády jako málo věrné marx-leninské ideologii byl tři a půl roku vězněn v moskevském vězení Lubjanka. Dlouho působil v Sovětském svazu . Byl členem KSSS a sovětským občanem, vyučoval na řadě ruských škol, získal doktorát z přírodních věd a filozofie. V letech 1930–1932 byl předsedou Moskevské matematické společnosti. V Moskvě byl zřejmě také jedním z hybatelů procesů, které ukončily kariéry Dmitrije Fjodoroviče Jegorova a Nikolaje Nikolajeviče Luzina. Po letech se vrátil do Československa, vyučoval na Univerzitě Karlově, stal se akademikem ČSAV, v letech 1959–1962 byl ředitel Filosofického ústavu. Po veřejné kritice prezidenta Antonína Novotného opustil Československo a opět žil v SSSR. Na začátku 70. let vystoupil z komunistické strany a dožil ve Švédsku u svého zetě, fyzika Františka Janoucha. Václav Černý zpochybnil jeho vědeckou kariéru na Karlově univerzitě! Ještě dnes bych rád spatřil podpisy odpovědných lidí pod aktem návrhu na tuto profesuru a zvěděl, co si vůbec myslili: lidé zcela nesvědomití? zastrašenci?“). Vydal první překlad části Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka . Do ruštiny přeložil také Karafiátovy Broučky, ovšem z překladu odstranil náboženská místa. Zástupce vedoucího redaktora „první československé socialistické encyklopedie“ Příručního slovníku naučného.
Více od autora
Antonín Novotný (12)
Antonín Josef Novotný byl československý politik a funkcionář Komunistické strany Československa. V letech 1953–1968 zastával funkci prvního tajemníka KSČ. Kromě toho během let 1957 až 1968 úřadoval jako třetí československý komunistický prezident a zároveň šestý prezident od vzniku Československa. Novotný pocházel z chudé rodiny zedníka Antonína Novotného z Letňan a Barbory, roz. Hlaváčové z Velkých Čakovic. Narodil se v Letňanech čp. 28 a 13. prosince dostal při křtu v kostele sv. Remigia ve farnosti Čakovice jména „Antonín Josef“. Vyučil se strojním zámečníkem, poté pracoval jako dělník. V roce 1929 se oženil s Boženou Fridrichovou. Podle zápisu v matrice v únoru 1921 vystoupil z církve a téhož roku vstoupil do KSČ, kde prošel řadou funkcí , v letech 1937–1938 působil jako tajemník KV KSČ v Hodoníně. Po zákazu komunistické strany pracoval jako dělník ve vysočanské Včele. Za druhé světové války se podílel na ilegální činnosti KSČ, v roce 1941 byl zatčen a až do roku 1945 byl vězněn v koncentračním táboře Mauthausen-Gusen. V letech 1945–1951 byl vedoucím tajemníkem KV KSČ v Praze. V letech 1946–1968 byl členem ÚV KSČ, v roce 1951 se stal členem předsednictva ÚV KSČ a v roce 1953 se stal prvním tajemníkem ÚV KSČ. Jeho celoživotní zálibou byl mariáš, který hrál i ve své rezidenci na Orlíku. Také při dlouhotrvajících letech na zahraničních cestách se této zábavě věnoval. Jeho partnerem byl obvykle Václav David , Jiří Hendrych a Ladislav Novák . Značnou pozornost věnoval však i tělovýchovným vystoupením . Když zemřel prezident Antonín Zápotocký, čekalo se, že novým prezidentem bude Viliam Široký. V Praze už probíhaly přípravy na volbu Širokého, tiskly se dokonce jeho prezidentské obrazy. Československá kom...
Více od autora
Anne Herries (17)
Linda Sole je dcerou učitelky a dámského kadeřníka. V otcově kadeřnictví pracovala od patnácti let až do doby, kdy se vdala. Potom měla na nějaký čas vlastní salon, ale nakonec tuto práci opustila, aby se věnovala psaní a pomohla svému manželovi zaběhnout obchod se starožitnostmi. Svoji první knihu vydala v roce 1979 pod pseudonymem Lynn Granvilleová a nebylo to pro nakladatelství Harlequin. Úspěch její první romance se však dostavil brzy poté - v roce 1981. V současné době má za sebou 12 převážně historických romancí, ale píše i pro jiná nakladatelství pod vlastním jménem Linda Soleová. Psaní bylo odjakživa jejím snem a je tedy ráda, že se jí tak dokonale splnil.
Více od autora
Anna Świderkówna (4)
Anna Świderkówna byla významná polská historička, klasická filoložka, papyroložka a biblistka, profesorka Varšavské univerzity. Zabývala se zejména obdobím helénismu a studiem antických papyrů. Za svou práci obdržela v roce 2007 literární ocenění polského PEN klubu a v roce 2008 in memoriam důstojnický kříž Řádu Polonia Restituta.
Více od autora
Anna Skoumalová-Hadačová (11)
Narozena 21.12.1946 v Pardubicích. Ilustrátorka a grafička, věnuje se vědecké ilustraci v oborech botaniky a medicíny.
Více od autora
