Všichni Autoři a témata

Jaroslava Jiskrová (9)

Narozena 2. 10. 1949 v Chomutově. Scénaristka, nakladatelská redaktorka, editorka literárních dopisů a dramaturgyně.

Jaroslav Müller (6)

Narozen 27.6.1934, zemřel 9.5.2006. Spisovatel a scénárista, autor seriálu pro mládež Přátelé zeleného údolí.

Jaroslav Max Kašparů (15)

Jaroslav Maxmilián Kašparů, píšící pod jménem Max Kašparů , je český řeckokatolický kněz, psychiatr, pedagog, premonstrátský terciář, člen Obce spisovatelů, autor duchovní literatury a esperantista, který působí v Pelhřimově jako soudní znalec v oboru psychiatrie. Poté, co mu vatikánská kongregace udělila biritualitu, slouží jako kněz ve farnostech pelhřimovského vikariátu. Na kněze řeckokatolické církve byl vysvěcen v byzantském ritu 31. října 2015. Svěcení přijal v Žirovnici od biskupa Ladislava Hučka. Předtím byl římskokatolickým jáhnem. Po gymnáziu měl v úmyslu studovat literaturu nebo Akademii múzických umění. Pod vlivem rodiny se přihlásil k přijímacímu řízení na Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Protože se umístil ve druhé třetině uchazečů, mohl studovat obor stomatologie . V průběhu studia jej zaujala psychiatrie. Stážoval na Psychiatrické klinice pod vedením profesora Petra Zvolského. Po absolvování zubního lékařství se rozhodl pokračovat ve studiu všeobecného lékařství a následně se specializovat v psychiatrii. Stomatologové mohli, podle jeho vyjádření, dostudovat pouze čtvrtý až šestý ročník oboru všeobecného lékařství v řádném denním studiu. Kašparů ovšem zvolil dálkovou formu studia při zaměstnání. Jedinou lékařskou fakultou, která tuto formu umožnila, byla bratislavská Univerzita Komenského. Na ní musel opět složit všechny zkoušky ze šesti ročníků včetně státních závěrečných zkoušek. V důsledku rozhodnutí pokračovat ve studiu a nenastoupit dráhu stomatologa s ním ukončila vztah spolužačka krátce před plánovanou svatbou. Vystudoval také obory teologie a pedagogika na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ve studiu teologie dále pokračoval a získal doktorát . Habilitoval se na univerzitě v Košicích v oboru pastorální teologie prací, která vyšla v upravené podobě knižně pod názvem Hypnóza – Past...

Jaroslav Kuťák (11)

Jaroslav Kuťák je spisovatel a překladatel, rekreační fotbalista a šachista, profesionální golfista, miluje doutníky, víno a staré pohlednice. Žije v Hradci Králové. Studoval filozofii a germanistiku na Humboldtově univerzitě v Berlíně a poté prošel mnoha různými zaměstnáními - televizní editor, dělník, správce fotbalového stadionu, správce webu, majitel cukrárny, šerif ve westernovém městě pro děti. Pro dnes již zaniklé nakladatelství IŽ napsal sto westernů pod pseudonymem N. C. Marshal, přeložil 500 sešitů včetně Perryho Rhodana, vytvořil na 500 povídek a vydal více než dva tucty knih v hard coveru. Na stará kolena vystudoval FTVS, aby se stal profesionálním trenérem golfu a poslední dobou se věnuje golfové osvětě. Napsal 12 detektivek z prostředí různých českých golfových hřišť, celkem pak více než 150 detektivních příběhů. Získal mimo jiné tři ceny Havrana za nejlepší krimipovídku roku a cenu za nejlepší detektivní román roku v roce 2001. Publikuje v Německu a Japonsku.

Jaromír Říha (8)

Narozen 8.11.1912. Ing., hydrobiolog, publikace z oboru rybářství.

Jarmila Krčálová (6)

Jarmila Krčálová byla česká historička umění, specialistka na umění a architekturu renesance a manýrismu, pracovnice Ústavu pro teorii a dějiny umění ČSAV. Jarmila Krčálová se narodila 17. května 1928 v Košicích. Dějiny umění vystudovala na Univerzitě Karlově v Praze, kde vypracovala rigorózní práci zaměřenou na dílo architekta Mattea Borgorelliho. Tématem její kandidátské disertační práce se stala renesanční nástěnná malba na panstvích pánů z Hradce a pánů z Rožmberka. Po celý profesní život se zaměřovala na renesanční architekturu v českých zemích a v tomto oboru se stala naší nejvýznamnější specialistkou. Pracovní dráhu spojila s Ústavem pro teorii a dějiny umění ČSAV, kde se v pozici výkonné redaktorky zásadním způsobem podílela na vzniku a vydání čtyřsvazkové topografie Umělecké památky Čech. Studie zaměřené na renesanci v Čechách i na Moravě publikovala především v časopise Umění a vydala několik samostatných monografií, například knihu o architektu Baldassaru Maggim. Zemřela 23. dubna 1993 v Praze.

Jarmila Kratochvílová (9)

Jarmila Kratochvílová je bývalá československá atletka, běžkyně na krátkých a středních tratích, nejlepší česká běžkyně všech dob. S atletikou začínala v roce 1967 v oddíle Slavoj Čáslav. V roce 1979 přestoupila do VŠ Praha. Jejím trenérem byl od začátku Miroslav Kváč. Je držitelkou současného světového rekordu na 800 m v čase 1:53,28, který vytvořila 26. července 1983 v Mnichově. Tento rekord je vůbec nejdéle platným světovým rekordem v oficiálních disciplínách v historii ženské atletiky. Kratochvílová drží také druhý nejlepší čas v historii v běhu na 400 metrů časem 47,99 s. . Věnuje se zejména trenérské činnosti. Na stejné trati pak drží stále halový světový rekord časem 49,59 s. Národní rekordy drží v ženské kategorii v disciplínách 100 m, 200 m, 400 m i 800 m. Svými výkony patří mezi nejlepší světové, evropské, československé i české atletky historie. Dne 28. října 2013 ji prezident republiky Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy. Hala Dráha Dne 28. října 2013 ji prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy. První knihu o svém životě napsala spolu s Miroslavem Kváčem roku 1985, druhou s názvem Fenomén Jarmila vydala v roce 2013. Svých nejlepších úspěchů dosáhla díky extrémní tréninkové zátěži ve spolupráci s trenérem Miroslavem Kváčem. V srpnu 2006 byla Kratochvílová nepřímo obviněna deníkem MF Dnes z užívání dopingu, ta však spolu s Kváčem tato obvinění odmítá. V únoru 2011 oznámil David Skopal z Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & spol., že zastupuje Helenu Fibingerovou a Jarmilu Kratochvílovou a bude jejich jménem požadovat po Českém rozhlasu finanční kompenzaci kvůli tomu, že na stanici Vltava odvysílal hru Davida Drábka Koule, jejíž hlavní postava, bývalá koulařka Milena, vykazuje společné znaky s Helena Fibingerová a postava Radmila s Jarmilou Kratochvílovou a obě postavy jsou ve hře obviňová...

Janusz Piekalkiewicz (12)

Spisovatel, tematicky zaměřený na válečné operace a operace tajných služeb.

Jane Green (14)

Jane Green je autorkou dvanácti úspěšných románů,které se zabývají skutečným osudy žen,skutečným životem a všech těch věcí okolo,které se jich týkají. Bývalá spisovatelka pro Daily Express ve Velké Britanii,odešla v roce 1996 na volnou nohu a věnovala se psaní románů. Její první román dívka hledá toho pravého muže se stal v Anglii hitem . Úspěch byl ještě sladší ,když její druhý román Jemima J,se stal mezinárodním bestsellerem. Nyní kdy je jí něco málo přes čtyřicet píše romány ,které se týkají skutečných žen,z manželství , mateřství až do krize středního věku . Jane má šest dětí. Žije ve svém domě s nanželem a dětmi v Westport Connecticutu. Když nepíše ani nevaří své početné rodině ,obstarává svá zvířata.

Jana Vaňková (11)

Narozena 6. 1. 1956 v Rokycanech. PhDr., lingvistka a vysokoškolská pedagožka zaměřená na syntax a stylistiku češtiny, na současný český jazyk a kulturu jazykového projevu. Autorka publikací z oboru, spoluautorka učebnič češtiny .

Jana Rohová (18)

Pedagožka, spoluautorka pracovního sešitu vyučujícího čtení hláskovou metodou.

Jana Jůzlová (12)

Vystudovala historii na FF UK a živí se jako spisovatelka a redaktorka naučných knih. Roku 2007 debutovala cestopisem Tři ženy v Indii , na nějž navázala knížečkou esejů Jak si užít cestování . S historikem Radkem Diestlerem vytvořila příručky Velcí panovníci Evropy a České dějiny v kostce , texty doplnila ilustrace Aleše Jiránka v knize Pražské věže . Dětským čtenářům jsou určené její knihy Světoví Češi 1 a II a Čeští cestovatelé , vše s ilustrátorem J. Fixlem. Původně se však věnovala psaní fantasy . Je držitelkou Ceny Karla Čapka, titulu Lady fantasy a Encouragement Award z Euroconu v Kyjevě.

Jana Florentýna Zatloukalová (12)

Narozena 1975. Autorka kuchařských knih, též blogerka a autorka článků v kuchařských časopisech.

Jan Žižka z Trocnova (8)

Jan Žižka z Trocnova a Kalicha byl český husitský vojevůdce, pokládaný za otce husitské vojenské doktríny, a autora či prvního uživatele defenzivní bojové techniky, tzv. vozové hradby. Historicky je podrobněji zmapováno pouze šest posledních let jeho života, zprávy o Žižkových předchozích osudech jsou nedostatečné, vycházet lze pouze z kusých zmínek v několika náhodou zachovalých listinách. Proto se ani odborníci nemohou shodnout, a v biografických pracích, věnovaných táborskému hejtmanovi, zastávají často i vzájemně protichůdné názory. Roku 1408 Žižka vyhlásil nepřátelství Rožmberkům a královskému městu České Budějovice, a působil v záškodnické rotě jistého Matěje vůdce. Následujícího roku byl ze spáchaných zločinů králem Václavem IV. omilostněn, a poté vstoupil do služeb polského panovníka Vladislava II. Jagella. Pod vedením Jana Sokola z Lamberka se účastnil tažení proti řádu německých rytířů, avšak dodnes není historicky doloženo, zda bojoval v bitvě u Grunwaldu. Dále se předpokládá, že po návratu z Polska pobýval jako královský čeledín v Praze, kde se patrně seznámil s kázáním mistra Jana Husa. V létě r. 1419 byl Žižka jedním z čelných účastníků první pražské defenestrace, avšak nespokojenost s kolísavou politikou pražské radnice byla příčinou, kvůli níž metropoli opustil, a odcestoval do Plzně. Poblíž tohoto města dosáhl svého prvního známého vítězství za pomoci vozové formace, po pěti měsících bojů s katolickou šlechtou byl nicméně nucen město přenechat nepříteli, a probít se k nově vznikajícímu Hradišti na hoře Tábor. Táborská městská obec jej záhy zvolila jedním ze čtyř hejtmanů, patrně mu náležel post vojenského velitele. Již na jedno oko slepý Žižka v průběhu pokračujících bojů utrpěl poranění druhého oka, a s největší pravděpodobností zcela oslepl . Ani toto postižení mu však nezabránilo, aby v čele husitských svazů odrazil vojska druhé křížové výpr...

Jan Voldán (6)

Autor špionážních románů.

Jan Voborník (14)

Jan Voborník byl český pedagog, spisovatel, dramatik, překladatel, literární kritik a historik. Narodil se v rodině sedláka Jana Voborníka a Kateřiny Vrzákové. Měl tři sourozence: Annu , Marii a Vácslava středoškolského profesora, dramatika, esejistu. Jan se oženil s Anežkou Bautzovou , měli dva syny – doktory práv: Jana a Václava . Po vychození německé farní školy v Opočně a trojtřídky v Dobrušce studoval na katolickém gymnáziu Borromeum v Hradci Králové, kde maturoval v r. 1875. Již tehdy projevoval zájem o divadlo, hrál s ochotníky, psal poezii i drobnou prózu. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy studoval obecnou filologii, češtinu a filozofii . Po složení učitelských zkoušek působil jako středoškolský učitel s aprobací češtiny, latiny a řečtiny v Rychnově nad Kněžnou , Domažlicích 1886–1891), Jičíně , Litomyšli a na Malostranském gymnáziu v Praze . Jako učitel si pro své neformální vystupování a lidský přístup získal přízeň studentů. Patřila k nim řada budoucích vědců, spisovatelů a kulturních pracovníků, např. lingvista Josef Páta, egyptolog František Lexa, cestovatel E. S. Vráz, ilustrátor Adolf Kašpar, loutkoherec Jindřich Veselý, spisovatelé J. Š. Baar, Adolf Wenig, Vladislav Vančura, Jiří Haussmann. Ve svých působištích inicioval činnost divadelních ochotníků. Byl znám jako literární historik a kritik, autor historických dramat, která byla většinou hrána na ochotnických scénách, často za účasti autora jako herce a režiséra. Účastnil se dění ve studentských kroužcích, v Literárním odboru Umělecké besedy, autorsky spolupracoval s periodiky Česká včela a Národní listy. Používal pseudonymy: Jan z Pohoře, Jean Pasquin. Byl členem zkušební komise středoškolské, členem České akademie III. třídy dopisující. Roku 1929 se stal čestným občanem Litomyšle, 21. dubna 1939 byl na Univerzitě K...

Jan Václav Novák (13)

Narozen 21.12.1853 v Račicích u Smiřic, zemřel 30.4.1920 v Praze. PhDr., středoškolský profesor, literární historik, komeniolog, překladatel a editor spisů J. A. Komenského, editor staročeské literatury, překladatel literatury pro mládež, redaktor pedagogického časopisu, stati o vychovatelství a o dějinách školství.

Ján Uličiansky (16)

Slovenský dramatik a dramaturg, autor divadelních a rozhlasových her a knih pro děti.

Jan Tuček (18)

Jan Tuček byl český varhanář. Firma, kterou Tuček založil, byla největší v Čechách, postavila přes 420 varhan a vyrobila přes 8000 harmonií evropské i americké soustavy. Největší varhanářské práce jsou: Další velké nástroje jsou v chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře z roku 1904, v katedrála sv. Bartoloměje v Plzni z roku 1923, ve Štramberku z roku 1940 a v Želivě z roku 1941. Mnoho nástrojů bylo postaveno v Polsku, v Litvě, v Chorvatsku, v Istrii aj.

Jan Sedláček (11)

Narozen 9. 3. 1935 v Opočně, zemřel 20. 8. 2008 v Praze. PhDr., CSc., asistent katedry sociologie, publikace z oboru, překlady z polštiny.

Jan Rychlík (15)

Prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc. působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Specializuje se na české a slovenské dějiny 19. a 20. století a na dějiny Balkánu. Je autorem celé řady studií a článků, knižních monografií Češi a Slováci ve 20. století. Česko-slovenské vztahy 1914–1945 , dále Češi a Slováci ve 20. století. Česko-slovenské vztahy 1945–1992 a Rozpad Československa. Česko-slovenské vztahy 1989–1992 , a syntéz Dějiny Bulharska , Dějiny Chorvatska a Dějiny Makedonie , spoluautorem Dějin Srbska a editorem edice Korespondence T. G. Masaryka se slovenskými veřejnými činiteli . Ve Vyšehradu vyšlo jeho zpracování dějin formování balkánských národů habsburské a osmanské monarchie Mezi Vídní a Cařihradem .

Jan Racek (14)

Narozen 1.6.1905 v Bučovicích na Moravě, zemřel 5.12.1979 v Brně. PhDr., DrSc., profesor hudební vědy, vedoucí Moravského hudebního archivu. Práce v oboru, publikoval též francouzsky.

Jan Petrus (15)

Narozen 18.12.1890 ve Vsetíně, zemřel 14.1.1968 v Praze. PhDr., pedagog, beletrista, autor knih pro děti a mládež, příspěvky do četných literárních a denních časopisů.

Jan Kloboučník (10)

Jan Kloboučník byl nakladatel, redaktor a spisovatel. Je autorem libreta komiksu pro děti Cour a Courek, které psal do své smrti. Byl šéfredaktorem časopisu Sluníčko. Původním povoláním byl učitel, později se stal filmovým dramaturgem a redaktorem různých časopisů. Působil v různých periodikách, např.: Autor námětu a scénáře filmu Žízeň

Jan Fischer (10)

Jan Fischer je český statistik a politik, od 8. května 2009 do července 2010 předseda tzv. úřednické vlády, později nestranický kandidát na prezidenta České republiky v přímé volbě v lednu 2013. Dlouho byl považován za favorita s jistým postupem do druhého kola, ale koncem roku 2012 začal ztrácet preference a nakonec s 16,35 % jen těsně získal třetí místo. V červenci 2013 se stal ministrem financí a místopředsedou vlády Jiřího Rusnoka, ve funkci působil do ledna 2014. Po Vysoké škole ekonomické pracoval na Federálním statistickém úřadě, kde kvůli služebnímu postupu v roce 1980 vstoupil do Komunistické strany Československa. V 90. letech byl místopředsedou a od dubna 2003 předsedou Českého statistického úřadu. Jako premiér před koncem českého předsednictví Evropské unie v roce 2009 také předsedal Radě Evropské unie. Od září 2010 do léta 2012 působil jako viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj v Londýně, poté odešel do důchodu. Fischerův otec RNDr. Otto Fischer vystudoval matematiku a pojistnou matematiku; během druhé světové války jako žid prošel ghetto Terezín, koncentrační tábor Auschwitz-Birkenau a kladskou pobočku tábora Gross-Rosen; z celé rodiny přežil holokaust pouze on a jeho matka. Poté se zabýval matematicko-statistickými aplikacemi v biologii v Matematickém ústavu Československé akademie věd a vyučoval zejména analýzu rozptylu na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Matka RNDr. Věra Fischerová byla také statistička, pocházela z původně katolické rodiny. Jan Fischer se sám označuje jako nehalachický žid, neboť podle ortodoxní a konzervativní judaistické tradice se židovství dědí po matce. Roku 1975 se Fischer oženil s Ivanou Janeckou , která pracovala jako dětská sestra. Syn Jakub Fischer je profesorem ekonomické statistiky a prorektorem Vysoké školy ekonomické v Praze. Dcera Kateřina Drbohlavová mnoho let pracovala ve vzdělávací spole...

Jan Adam (10)

Narodil sa v rodine baníka Jána Horáka a jeho manželky Kataríny ako jedno z ich štyroch detí. Jeho otec zomrel v roku 1914 v 1. svetovej vojne a o rodinu sa starala len matka, ktorá zomrela v roku 1923. Študoval na gymnáziu v Banskej Štiavnici, neskôr v učiteľskom ústave. Pôsobil ako učiteľ v Teplej, v rokoch 1946 - 1948 pôsobil ako ľudovýchovný referent v Matici slovenskej v Martine, kde bol tiež redaktorom detského časopisu Slniečko a redigoval edície Most a Kvety. Po odchode z Matice slovenskej pôsobil od roku 1953 ako riaditeľ na škole v Svätom Antone, neskôr v Podsitnianskej a v rokoch 1964 - 1967 v Banskej Štiavnici. Zomrel 11. júna 1974 v Prešove, no pochovaný je v Banskej Štiavnici. Jeho beletristické diela čerpali z banskoštiavnického prostredia, odkiaľ pochádzal. Napísal takmer štyri desiatky knižiek. Debutoval v roku 1927 básňou Ecce! v regionálnom periodiku Hlasy spod Sitna, zbierkou povestí Sitniansky vartár. Dielo: Próza pre dospelých: 1940 - Biele ruky, novela 1942 - Legendy, poviedky 1942 - Zlaté mesto, historický román 1943 - Táliky, román 1946 - Zahmlený návrat, novela 1947 - Hory mlčia, povstalecký román 1950 - Vysoká pec, zbierka noviel a poviedok 1953 - Šachty, román 1954 - Na baňu klopajú, zbierka noviel a poviedok 1962 - Lukavická škola 1964 - Prípad na bani Joachim 1968 - Smrť kráča k zlatému mestu, historický román 1974 - Volanie lesa, životopisný román, ktorý vyšiel pre dospelých až posmrtne Próza pre deti a mládež: 1937 - Sitniansky vartár, zbierka povestí 1939 - Zvonárik od svätého Ilju, zbierka povestí 1940 - Sitnianska biela skala, zbierka povestí 1941 - Víchrica, román 1942 - Oceľový tátoš, vlastenecké dielo 1944 - Na perutiach vtáka Ohniváka, vlastenecké dielo 1945 - Hudcov vrch, zbierka povestí 1946 - Mašinový doktor, rozprávka 1947 - Sebechlebskí hudci, historický román 1948 - Zlatá jaskyňa, rozprávka 1948 - Tri citróny, rozprávka 1949 - Pikulík, rozprávka 1950 - St...

Jacques Le Goff (10)

Jacques Le Goff byl francouzský historik zabývající se dějinami středověku. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších historiků školy Annales. Od roku 1967 byl spoluvydavatelem časopisu Annales. Economies, sociétés, civilisations . Během svého studia absolvoval akademický rok 1947/48 na Karlově univerzitě v Praze, a je doktorem honoris causa této univerzity.

J. L (13)

Ivo Müller (16)

Narozen 1967. RNDr. et PhDr., Ph.D. Profesí matematik a překladatel. Přednáší na Univerzitě Palackého v Olomouci pravděpodobnost a statistiku a pro nakladatelství Portál překládá převážně psychologickou literaturu. Též cestovatel a horolezec.

Ivo Budil (12)

Narozen 12. 5. 1933 v Praze, zemřel 23. 10. 2007 tamtéž. Mgr., rozhlasový redaktor, novinář, popularizátor astronomie a kosmonautiky, literatura z oboru.

Iva Zündorf (14)

Narozena 22. 7. 1962. Prof. PhDr., Ph.D., filoložka, germanistka, překladatelka z němčiny a vysokoškolská učitelka.

Irena Kaftanová (14)

Narozena 7. 9. 1951 v Praze. Autorka pohádkových příběhů.

Ichiyō Higuchi (1)

Japonská spisovatelka.

Hómei Iwano (1)

Homei Iwano se narodil 20.1.1873, pocházel ze staré samurajské rodiny, jeho otec byl policejním úředníkem. Dětství prožil v Tokiu. V roce 1887 začal studovat na popud otce angličtinu na misijní akademii v Ósace, po roce se vrátil k rodině do Tokia a studoval na křesťanské vysoké škole , svá studia ale nikdy nedokončil, i když později studoval i na dalších školách . Po přelomu století se začal věnovat literatuře, začínal jako básník , okolo roku 1906 začal psát prózu a ovlivněn hlavně francouzským naturalismem se postupně stal nejvíce konzistentně a filosoficky fundovaným teoretikem a představitelem japonského naturalismu. Je třeba podotknout, že v Japonsku té doby se projevilo směšování naturalismu s rousseauovským kultem přírody a myšlenky návratu k přírodě, které zde mělo velký ohlas, protože to odpovídalo japonským tradicím. Příroda a vztah člověka k přírodě byly od pradávna základním kamenem japonské poezie i prózy. Iwano zemřel 9. 5. 1920, jeho myšlenky mají i nadále vliv na japonskou kulturu

Hermann Hilgendorff (13)

Německý spisovatel, autor kriminálních příběhů a westernů.

Herci Studia Ypsilon (3)

Český divadelní soubor z Prahy, doslova "Herci Studia Ypsilon". Vystupovali také jako sbor v různých projektech Petra Hapky. Původně vznikl v roce 1963 v Liberci. Viz také: Založení souboru: Studio Ypsilon, Praha

Henri Pourrat (9)

Henri Pourrat byl francouzský spisovatel, sběratel lidových příběhů a pohádek v oblasti Auvergne. Stát se spisovatelem nebylo Pourratovým původním záměrem. Na tuto životní dráhu jej přivedla tuberkulóza, jejíž léčba vyžadovala pobyt na čerstvém vzduchu. Při toulkách po okolí města Ambert začal sbírat a zapisovat lidové příběhy. Do češtiny jeho dílo překládali bratři Jan a Václav Čepovi, později Jiří Reynek.

Helmut Müller (7)

Německý farmkolog.

Helge Ingstad (5)

Helge Marcus Ingstad byl norský průzkumník. Po zmapování osídlení v Norsku našel v roce 1960 spolu se svou manželkou Anne Stine, archeoložkou, zbytky vikingské osady v L'Anse aux Meadows v provincii Newfoundland v Kanadě. Poprvé tedy dokázali, že grónští Normané našli cestu do Severní Ameriky přes Atlantický oceán, a to zhruba 500 let před Kryštofem Kolumbem a Johnem Cabotem. Tímto objevem si vysvětloval i zánik grónských Vikingů v 14.-15. stol., kteří pravděpodobně emigrovali právě do Severní Ameriky. Helge Ingstad se narodil Olafu Ingstad a Olze Marii Qvam v Meråker. Jeho otec byl obecní inženýr v Tromsø. Helge a jeho rodina se v roce 1915 přestěhoval do Bergenu a po absolvování v roce 1922 nastoupil na praxi advokáta v Levanger. Helge Ingstad byl původně právník z povolání, ale poté co prodal svou úspěšnou právnickou praxi v Levanger, odešel v roce 1926 do Kanady. Po další tři roky cestoval s místním indiánským kmenem. Po návratu do Norska napsal bestseller Pelsjegerliv . Během svého působení na Špicberkách se Helge Ingstad setkal se svou budoucí ženou Anne Stine , která byla téměř o dvacet let mladší. Anne Stine četla s obdivem jeho knihy z Kanady a Grónska, a tak se do průzkumníka zamilovala a začala si s ním dopisovat. Později se zasnoubili a vzali. V roce 1946 se přestěhovali do domu u Holmenkollen, v oblasti norského hlavního města Osla, kde strávili zbytek svého života. Narodila se jim dcera Benedicte, která se stala profesorkou na univerzitě v Oslu. Helge Ingstad je populární autor, jehož knihy o jeho návštěvách odlehlých částí světa získaly slávu nejen v Norsku. O Grónsku napsal OST pro den shop BRE , z pobytu na Svalbardu napsal Landet med de kalde kyster. Navštívil také apačské Indiány severozápadního Mexika, o kterých napsal Apache-indianerne - jakten på den tapte stamme . Po druhé světové válce zůstal v Brooks Range na severu Aljašky mezi Eskymáky a poté napsal Nunamiut - blant Ala...

Helena Bönischová (7)

Narozena 3. 9. 1971 v Praze. Mgr., překladatelka z angličtiny a autorka publikace z oblasti judaismu.

Heda Průchová (10)

Narozena 19.7.1904 v Praze, zemřela 27.1.1997. JUDr., spisovatelka, básnířka, textařka, autorka knih pro děti.

Heather Morris (15)

Heather Elizabeth Morris je americká herečka, zpěvačka a tanečnice. Její nejznámější rolí je roztleskávačka Brittany Pierce v hudebním seriálu Glee. Heather se narodila v Kalifornii ve městě Thousand Oaks. Vyrůstala ve Scottdale v Arizoně. Tanci se začala věnovat už od svého jednoho roku. V mladém věku soutěžila v kategoriích jako jazz, step nebo moderní tanec. Má skotský vzhled po svém otci. Její otec zemřel, když jí bylo čtrnáct let, což těžce nesla. Po absolvování střední školy se chtěla přihlásit na místní univerzitu, ale pochopila, že je na špatném místě, tak se místo toho v devatenácti letech odstěhovala do Los Angeles. Její první významné vystoupení bylo v roce 2006 v tanečním pořadu So You Think You Can Dance. Pak se přestěhovala do Los Angeles a chtěla se soustředit na svou taneční kariéru. To se jí také povedlo. Její velký zlom přišel v roce 2007, kdy se stala jednou z tanečnic na koncertním turné Beyoncé Knowles. Byla jedinou tanečnicí, která po zkušenosti z Beyoncé tour s ní ještě spolupracovala na klipu Single Ladies a vystupovala v různých pořadech. V roce 2008 se objevila v malé roli ve filmu Fired Up, kde se seznámila s choreografem Zachem Woodleem, který ji přinesl další pracovní nabídky, ke kterým dělal choreografii, jako epizody seriálů Eli Stone, Swingtime, Bedtime Stories a nakonec Glee. Morris začala brát hodiny herectví a začala aktivně usilovat o hereckou kariéru. Byla požádána Zachem, aby naučila herce z Glee choreografii k písničce Single Ladies , která v seriálu zazněla. Ve stejný čas seriál hledal někoho na roli třetí roztleskávačky a nakonec ji obsadili do role Brittany. Zpočátku to byla malá role, která zřídkakdy mluví, ale postupně její role rostla. Heather si také píše do scénáře vlastní hlášky, které bude Brittany říkat. Od druhé série Glee byla role Brittany oficiálně povýšena na hlavní. Ve druhé epizodě druhé série s názvem Britney/Brittany (e...

Heather Graham (12)

Heather Graham je americká herečka. Jejím otcem byl agent FBI. Dva roky studovala angličtinu na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Jejím filmovým debutem byl snímek Paní Soffelová , kde měla malou roli . Později hrála v řadě dalších filmů, včetně snímků Ulice New Yorku , Pařba ve Vegas a Začít nanovo . V roce 2014 hrála roli Julie v devíti epizodách seriálu Californication. V roce 2011 vystupovala ve videoklipu k písni „The Day“ od Mobyho.

Harvey Diamond (6)

Harvey Diamond je světově uznávaným autorem bestselleru Fit pro život, který byl na vrcholu žebříčku prodejnosti po celých čtyřicet týdnů s více než dvanácti miliony prodaných výtisků. Jeho racly daly milionům lidí neocenitelnou informaci a naději žít život plný zdraví a vitality. Tento nový přístup ke stravování je výsledkem více než třiceti let, které zasvětil hledání opravdu zdravého životního stylu.

Harold Robbins (11)

Harold Robbins se narodil 21. května 1916. Své dětství strávil v sirotčinci. Při studijích na gymnaziu po vyučování pracoval v několika pracích. Na začátku II světové války přišel o majetek a přestěhoval se do Hollywoodu,kde pracoval v jako úředník a později se stal manažerem studia. Jeho první kniha Nikdy nemilovat cizince 1948- námět čerpal z jeho vlastního života sirotka na ulicích New Yorku. Stal se jedním ze světových úspěšných autorů,vydal 20 knih ,které byly přeloženy do 32 jazyků a prodalo se přes 50 miliónů kopií. Robbins byl ženatý pětkrát.Od roku 1982 byl upoután na kolečkovou židli, ale přesto že měl zdravotní potíže pokračoval v psaní. Trávil spoustu času ve Francii a Monte Carlu do jeho smrti 14.října 1997 kdy mu selhalo srdce. Harold Robbins má hvězdu v síni slávy v Hollywoodu u 6743 Hollywood Blvd.

Hans-Joachim Zillmer (9)

Hans-Joachim Zillmer je německý podnikatel a od roku 1998 autor evoluci odporujících, populárně naučných knih. Ve svých do jedenácti jazyků dosud přeložených bestsellerech zpracovává aktuální teorie, především z vědních oborů geologie, geofyziky, evoluce a paleontologie. Tyto teorie, popřípadě jejich základní principy zpochybňuje a vytváří vlastní, současným vědecky nepotvrzeným naukám odporující domněnky ve smyslu katastrofismu. Zillmer odmítá zejména evoluční teorii ve formě makroevoluce, stejně jako metodu datování. Hans-Joachim Zillmer vystudoval na Bergische Universität Wuppertal a na Technische Universität Berlin stavební inženýrství a oba studijní obory zakončil titulem inženýr. Později získal titul doktora politických věd. Po ukončení studia v roce 1977 zakládá a vede stavební firmu, stavební inženýrskou kancelář a investorskou firmu ve městě Solingen a později také v Berlíně . Zillmer působí jako inženýr/konzultant ve stavební inženýrské komoře , byl členem představenstva stavebního společenstva v Solingenu, a v letech 1991-1999 prvním předsedou sportovního velkoklubu TSG Solingen . Jako autor populárně naučných knih byl hostem v mnoha německých rozhlasových a televizních pořadech, mimo jiné v relaci „Welt der Wunder“ na programu Pro 7, kde vystoupil se svými kontroverzními tématy z knihy „Dinosauři od A do Z“. Zillmer je stejně jako Immanuel Velikovsky představitelem katastrofismu, avšak ve spojení se speciální teorií mladé Země, katastrofické teorie mladé Země, která uvádí, že Země jako planeta je sice stará, ale před přibližně 5000 až 6000 lety byla zasažena celosvětovou katastrofou , při které byla naše zemská kůra výrazně přeměněna a nově utvořena. Základní geologická myšlenka přitom říká, že došlo k několika obrovským vlnám, které se rozlily přes kontinenty: jihozápad a severozápad Severní Ameri...

Hans-Christian Huf (12)

Hans-Christian Huf, narozen 1956 ve Starnbergu, Německo, studoval historii a politiku v Německu a Francii. V televizi ZDF uskutečnil řadu úspěšných, historických, politických a kulturních programů. Jeho série knih jsou bestsellery.

Hans Windisch (13)

Fotograf.

Hana Zobačová (15)

Mgr., speciální pedagožka, zaměřená na ranou péči o děti s poruchami autistického spektra.

Grażyna Wasilewicz (19)

Autorka publikací pro děti.

Grace Green (14)

se narodila ve Skotsku a vyrůstala na farmě. Svoje první peníze si vydělala v jedenácti letech, kdy o prázdninách sbírala brambory. Za ně si pak v nejbližším městečku koupila černé pero Waterman. Snila o tom, že v dospělosti se přestěhuje do Vancouveru, založí si rodinu a začne psát romány. Grace skutečně se svým manželem, lodním inženýrem, v roce 1967 odešla do Kanady, kde vychovali čtyři děti. Nyní žijí šťastný a spokojený život v západním Vancouveru, ve svém domě s výhledem na oceán. Grace se ráda prochází po mořských útesech a z walkmana poslouchá skotské orchetsrální skladby, miluje zahradničení, ráda se setkává s ostatními spisovatelkami… a ráda sleduje, jak se hrdinové jejích příběhů v průběhu tvorby stávají skutečně živoucími bytostmi, protože dobře ví, že jakmile se to jednou podaří, její hrdinové berou všechno do svých rukou a píší příběh za ni. Kdyby nepsala, byla by malířkou-portrétistkou. Obdivuje svoji babičku, které je už devadesát a navzdory silnému revmatismu dokáže tancovat po pokoji spolu se svými vnoučaty v předškolním věku.

Giorgio Scerbanenco (7)

Narodil sa 27.7.1911 v Kyjeve ako Volodymyr- Giorgyo Šerbanenco a zomrel 27.11.1969 v Miláne. Narodil se v Kyjevě dne 28. července 1911. V raném věku se jeho rodina přistěhovala do Říma , poté se ještě jednou přestěhovali, a to do Milána, když mu bylo 18 let. Pracoval jako spisovatel na volné noze pro mnoho italských časopisů než se stal romanopiscem. Jeho první knihy byly detektivní romány a to jasně inspirován pracemi Edgara Wallace a S.S. Van Dina. Scerbanenco psal knihy různých žánrů, ale v Itálii se proslavil svými detektivní romány, z nichž mnohé byly zdramatizovány v italském filmu a televizi.

Gioacchino Rossini (14)

Gioachino Rossini byl plodný italský skladatel, který hrál klíčovou roli ve vývoji italské opery na počátku 19. století. Rossini se narodil 29. února 1792 v italském Pesaru a složil některé z nejpopulárnějších oper své doby. Jeho kariéra trvala od jeho dvaceti let až do jeho odchodu z operní tvorby ve věku 37 let. Mezi jeho nejtrvalejší díla patří Lazebník sevillský, který měl premiéru v roce 1816 a pro svou živelnou energii a nezapomenutelné melodie zůstává základem operního repertoáru.

Gayle Callen (11)

Gayle Callen je americká autorka historických romancí, která začala s psaním příběhů již ve třinácti letech. Na starém psacím stroji tvořila své první příběhy z oblasti science fiction a také krátké novely o zamilovaných teenagerech. Ale jednou na střední škole se jí do ruky dostala kniha od Kathleen E. Woodiwiss Shanna a z Gayle se stala milovnice tohoto žánru a rovněž se zrodil sen být spisovatelkou tohoto žánru. Na vysoké škole sice studovala inženýrství, ale k psaní ji to táhlo o poznání víc, a tak Gayle školu nedostudovala, ale radši se vdala, porodila tři děti a znovu zasedla k psacímu stroji, tentokrát již s jasnou představou - psát historické romance. No a za třináct let a po třech rukopisech Avon Books koupil její knihu The Darkest Knight. To bylo v roce 1998. Od té doby Gayle napsala dalších třináct romancí, ať už z období středověku, tak i z Anglie 19. století. Gayle s manželem a dětmi žije v New Yorku. Kromě psaní Gayle ráda čte, zpívá, háčkuje, nebo cestuje.

Gaudin Jean-Charles (19)

Gaby Hauptmann (13)

Gaby Hauptmann je nejúspěšnější německá spisovatelka a novinářka. Od roku 1987 pracovala v německém rozhlasu , posléze pracovala jako autorka, producentka a režisérka pro televizi . Od roku 1982 žije s dcerou v Allensbachu u Bodamského jezera. Z literárního díla Gaby Hauptmann bylo již do češtiny přeloženo mnoho jejích románů, věnujících se především problematice mezilidských, či partnerských vztahů, dále také např. tematice jezdectví:

Fritz Steuben (12)

Fritz Steuben, vlastním jménem Erhard Wittek byl německý spisovatel, který je znám svým osmidílným románovým cyklem o náčelníkovi indiánského kmene Šavanů Tekumsehovi. Narodil se v tehdy německém městě Wongrowitz . Zúčastnil se bojů 1. světové války, po jejím skončení pracoval jako prodejce knih a nakonec se stal vedoucím výroby v nakladatelství Franckh-Kosmos v Stuttgartu. Od roku 1936 žil v Neustrelitzu jako nezávislý spisovatel. Roku 1955 se přestěhoval do Pinnebergu, kde žil až do své smrti. V letech 1929 až 1952 napsal celou řadu příběhů o amerických indiánech, z nichž nejznámější je osmidílný román Tekumseh . Zhruba od roku 1933 psal své knihy pod vlivem německého nacionálního socialismu. Náčelníka Tekumseha vylíčil jako téměř nadlidského vůdce a zároveň zdůrazňoval nadřazenost bílých osadníků. Proto byl román po 2. světové válce „ideologicky očištěn“ a vydáván v této upravené podobě. Kromě toho vydal celou řadu knih pod svým vlastním jménem, především válečné romány založené na vlastních zážitcích z 1. světové války. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fritz Steuben na anglické Wikipedii.

Fritz Rudolph (4)

Reportáže o horolezectví.

František Táborský (16)

Narozen 16. 1. 1858 v Bystřici pod Hostýnem, zemřel 21. 6. 1940 v Praze. Středoškolský profesor, básník, prozaik. Historické, literárně historické a uměleckohistorické spisy, redakční činnost, překlady z ruštiny.

František Stellner (12)

František Stellner je český historik. Zabývá se především výzkumem německých a ruských dějin 18.-20. století se zaměřením na politické, sociální a hospodářské dějiny. Specializuje se na novověké a nejnovější politické a hospodářské dějiny střední a východní Evropy. Roku 1984 maturoval na gymnáziu v Jindřichově Hradci. V letech 1985–1990 vystudoval obor historie a český jazyk a literatura na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zde také pokračoval v doktorském studiu, které završil v roce 1995 disertací na téma K úloze císaře Viléma II. při formování německé vnitřní a zahraniční politiky do roku 1900 a ziskem titulu Ph.D. Od roku 1992 působil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy jako asistent a od roku 1993 jako odborný asistent. V roce 2000 se habilitoval prací Sedmiletá válka v Evropě a stal se docentem světových a obecných dějin Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V letech 2001–2012 přednášel na Katedře hospodářských dějin Národohospodářské fakulty VŠE, v letech 2003–2012 působil jako její vedoucí. Zároveň byl na NF VŠE proděkanem pro vědu a doktorské studium a garantem a předsedou oborové rady doktorského oboru Hospodářské a politické dějiny . Kromě své pedagogické činnosti působil František Stellner jako zástupce šéfredaktora časopisu Historický obzor a jako šéfredaktor vědeckého časopisu Littera Scripta . V letech 2000–2002 byl ředitelem Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde i nadále působí. Současně úzce spolupracuje s Fakultou sociálně ekonomickou Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Absolvoval několik studijních a přednáškových pobytů v Německu a Rakousku . V roce 2004 obdržel František Stellner prestižní jednoroční stipendium Alexander von Humboldt-Stiftung a působil na Universität Bayreuth. V...