Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 1 - 60 z celkem 295 záznamů

Gustave Flaubert
Gustave Flaubert byl francouzský spisovatel. Je považován za jednoho z největších a nejvlivnějších prozaiků 19. století a vrcholného představitele literárního realismu. Proslavil se především svým prvním románem Paní Bovaryová a perfekcionistickým stylem. Narodil se v Rouenu do lékařské rodiny. Od roku 1841 studoval práva v Paříži, kde navázal literární známost s Victorem Hugem. Pro nervové záchvaty, epilepsie, se na otcovo přání v roce 1844 vzdává dalších studií. Protože byl finančně zabezpečen, mohl si dovolit pracovat na venkově a každé dílo několikrát přepracovávat. Obdiv a přátelství choval k I. S. Turgeněvovi a k synovci svého předčasně zemřelého přítele Guy de Maupassantovi, kterého svými radami i pomocí prakticky uváděl do literatury. Odmítal manželství jako projev měšťáctví, stejně jako každodenní problémy. Žil samotářsky. Měl celoživotní platonickou lásku , byla starší o 11 let. Přesto, že se stýkal s naturalisty, sám byl původem romantik, ovšem takový, který přišel o iluze, obrátil se k realismu možného a zároveň toužil po objektivním vědeckém pohledu v tvorbě. Byl schopen filozofické a psychologické analýzy – vynikal v ní. Hodně cestoval – navštívil Itálii, Řecko,Tunis a Blízký východ – Cařihrad, Sýrie, Palestina, horní Egypt. Byl soudně stíhán za román Paní Bovaryová . Na základě vytržených úryvků „lascivních líčení“ milostných dobrodružství hlavní hrdinky byl stíhán pro urážku veřejné mravnosti a manželské instituce. Při soudním líčení v r. 1857 byl zproštěn všech obvinění. Katolická církev však dekretem ze dne 20. června 1864 zařadila Flaubertovy romány Paní Bovaryová a Salambo na Index zakázaných knih. Je pochován na hřbitově ve svém rodném městě....
Více od autora
Miroslav Florian
Miroslav Florian byl český básník a překladatel. Byl také dlouholetým členem výboru Svazu československých spisovatelů. Pocházel z Kutné Hory, kde roku 1950 maturoval, poté vystudoval knihovnictví na Karlově univerzitě, tomuto oboru se ale nikdy nevěnoval. V letech 1952–1954 absolvoval vojenskou službu, kde se dostal do časopisu Československý voják, vojnu dokončil v redakci tohoto časopisu, to vedlo k přestěhování do Prahy, kde zůstal i po vojně. Od roku 1955 pracoval v Československém rozhlase a od roku 1958 až do roku 1977 v redakci nakladatelství Československý spisovatel. V roce 1964 se stal zakládajícím členem Odboru přátel a příznivců Slavie, který měl za cíl zachránit a pozdvihnout fotbalovou Slavii, toho času živořící ve druhé fotbalové lize. Roku 1976 byl zvolen poslancem České národní rady. Zemřel na jevišti pražského Národního domu při slavnostním předávání jeho poslední sbírky Vroubky při příležitosti jeho 65. narozenin. Jaromír Nohavica jej zmiňuje ve své rozverné písni Maturitní písemná práce - Česká poezie alias Básníci, chlípníci. V 50. letech byl vyznavač tzv. poezie všedního dne, kterou ozvláštnil citovým zaujetím. V pozdějším období zdůrazňoval občanskou angažovanost a úsilí postihnout základní etické normy tehdejší společnosti.
Více od autora
František Flos
František Flos byl český učitel, dramatik, překladatel a spisovatel. Používal mnoho pseudonymů – Brabec, F. Konopka, Filip Kos, Pěnkava, Rorejs, F. Strnad a F. Vrabec. Představitel tzv. žánrového realismu. Vystudoval učitelský ústav v Hradci Králové. Nejprve působil jako učitel na Kolínsku, v roce 1923 se stal okresním školním inspektorem v Pardubicích. Většinu svého života prožil v Týnci nad Labem a v Praze. Byl spisovatelem a řadu děl přeložil z francouzštiny. Literatuře se začal věnovat poměrně pozdě, někdy kolem roku 1900. Od roku 1905 redigoval lidové kalendáře a v roce 1920 založil dětský časopis Úsvit. Proslavil se jako autor dobrodružné literatury pro mládež a je společně s Eduardem Štorchem považován za jejího zakladatele v české literatuře. Přestože nikdy nebyl za hranicemi své vlasti, dokázal na základě vyprávění přátel a odborné literatury vytvořit věrohodný obraz cizích zemí, který spojoval s barvitým a dramatickým dějem obsahujícím kromě napětí i morální poselství. Díky své šíři záběru i použití prvků SF je někdy považován za českého Julese Verna.
Více od autora
Camille Flammarion
Nicolas Camille Flammarion byl francouzský astronom, přírodovědec a spisovatel. Šlo o žáka pařížské hvězdárny, který se jako jeden z prvních zasadil svými díly o popularizaci vědy, a to nejen astronomie, ale také například meteorologie či geologie. Většina jeho děl byla záhy po francouzském vydání přeložena do češtiny, Flammarion se dokonce stal na nějaký čas jedním z nejpřekládanějších autorů do češtiny . Dvě okolnosti však zapříčinily, že na něj vědecká obec téměř zanevřela . Tou první byly jeho fantastické romány, které zpracovával podobně jako svá vědecká díla, a protože se sám nikdy nepovažoval za spisovatele, nedokázal či nechtěl přísně oddělovat své fantastické romány od vědeckých děl. Druhou okolností, jež vedla téměř k zatracení jeho jména i díla, byl jeho zájem o posmrtný život a projevy duše; tomuto vědeckému bádání se ke konci života věnoval se stejnou vervou jako bádání přírodovědeckým dříve. Byl neobyčejně nadaný od svého zrození. V pěti a půl letech uměl číst a psát, v deseti letech začal studovat latinu, v patnácti letech napsal své první dílo Cosmogonie universale, přírodopisnou studii o původu světa. Ve svých devatenácti napsal svoji první tištěnou knihu O mnohosti světů obydlených, která již dosáhla čtenářského úspěchu a byla přeložena do téměř všech evropských jazyků. Nesmírně aktivní byl nejen ve své astronomické literární tvorbě, kterou probudil zájem o astronomii i u lidových vrstev. Ve svých dvaceti letech se stal pomocným počtářem v Bureau des longitudes, o tři roky později vědeckým spolupracovníkem redakcí Cosmos, Magasin pittoresque a Siecle. Od roku 1882 ředitelem hvězdárny v Juvisy u Paříže , ve stejném roce založil „Měsíčnou revui astronomie, meteorologie a fysiky zeměkoule“. V ...
Více od autora
Ian Fleming
Ian Lancaster Fleming byl námořní důstojník, novinář, bankovní úředník a po dobu druhé světové války pobočník šéfa tajné služby v britském námořnictvu. Nejznámější je však jako tvůrce Jamese Bonda. Ian pocházel ze známé, vážené a dosti bohaté rodiny. Jeho dědeček byl puritánský Skot a známý bankéř. Otec, plukovník Valentine Fleming, padl na frontě roku 1917 a nekrolog do Timesů za tohoto vojáka a člena parlamentu psal sir Winston Churchill. První životní úspěch však zaznamenal ve sportu. Studoval elitní školu Eton, kde sice nebyl dobrým studentem, ale dva roky po sobě tam byl mistrem v lehké atletice. Jeho rekordní výkon ve skoku do dálky z roku 1926 byl dlouhé roky nepřekonaný. Byl to vysoký, štíhlý a uzavřený mladík. Při fotbale si zlomil nos, ale po operaci ho měl zase rovný. Žárlil na diplomatickou kariéru svého staršího bratra, ale oba dva syny matka nemohla v kariéře diplomata podporovat. Naučil se však dobře francouzsky, německy a rusky a po studiu se vrhl na novinářství. Z té doby měl i Stalinův dopis s vlastnoručním podpisem. Byl totiž v roce 1933 jako dopisovatel agentury Reuters v Moskvě na procesu s britskými inženýry obžalovanými ze špionáže a požádal Stalina o interview. Stalin ho sice odmítl, ale velmi zdvořile a vlastnoručně podepsaným dopisem. Na podzim pak odešel pracovat pro Reuters do Šanghaje. V žurnalistice měl otevřenou velkou budoucnost. Po dvou letech mu ale banka Gull and Co nabídla místo, které obvykle dostávali osvědčení padesátiletí zaměstnanci. Místo přijal, přestože ho novinařina bavila, vzrušovala a uspokojovala. V květnu roku 1939 dostal mladý bankovní úředník Ian Fleming pozvání na schůzku v starobylém a vznešeném hotelu Carlton v Londýně. Díky klidnému prostředí, diskrétní obsluze a vynikající kuchyni a vinnému sklípku se Fleming na ten rozhovor velmi těšil. Nemohl však tušit, že mu od základu změní život. Na schůzku ho totiž pozval kontradmirál John Godfrey, který hledal pobočníka, a pro tip z...
Více od autora
Vince Flynn
Vince Flynn, celým jménem Vincent Joseph Flynn byl americký spisovatel. Když se rozhodl stát se profesionálním spisovatelem, vzbudilo to u jeho nejbližších nemalý podiv. V dětství totiž trpěl dyslexií a vždy měl velké potíže s psaním a čtením. O to větší bylo všeobecné překvapení, když se hned jeho první román Ultimátum stal bestsellerem. Tomu nicméně předcházelo pět let marného snažení o jeho uveřejnění a něco přes šedesát zamítavých odpovědí od nakladatelů. Nakonec autorovi nezbývalo než si román vydat vlastním nákladem. Od té doby se Vince Flynn stal jedním z nejlépe placených amerických spisovatelů a má na kontě již osm románů. Těší se uznání za erudici v oblasti práce tajných služeb a za své jasnozřivé předpovědi ohledně vzestupu islámského radikalismu a hrozby mezinárodního terorismu. Jeho romány čtou současní i bývalí prezidenti, čelní představitelé světových mocností i důstojníci výzvědných služeb po celém světě. Jeden vysoký představitel CIA údajně před časem své podřízené nabádal, aby „četli Flynna a uvažovali, jak by mohli zlepšit svou práci v boji proti terorismu“. Vince Flynn žil s ženou a třemi dětmi v Twin Cities. V nakladatelství BB/art již vyšly jeho romány Ultimátum, Převzetí moci, Třetí volba, Nebezpečný plán, Výkonná moc, Na počest padlým a Svolení zabíjet. Zemřel v roce 2013 na rakovinu prostaty ve věku 47 let.
Více od autora
John Flanagan
John Flanagan je australský spisovatel zejména fantasy, jeho nejznámější dílo je dobrodružná série Hraničářův učeň. John Flanagan zahájil svoji pracovní dráhu jako reklamní autor. Pracoval v agenturách v Londýně, Sydney a Singapuru, potom přešel na volnou nohu. Začal psát televizní scénáře a byl hlavním autorem australské nejdéle vysílané situační komedie Haló, tati! Během pestré kariéry psal John reklamní slogany a scénáře, komerční prezentace, scénáře zábavných pořadů a jednou dokonce i projev guvernéra státu Nový Jižní Wales. Sérii Hraničářův učeň začal psát, aby svého dvanáctiletého syna Michaela přilákal ke čtení. Původně obsahovala dvacet povídek, které John později přepracoval na první díl Hraničářova učně s názvem Rozvaliny Gorlanu. Brzy následovaly další díly. Jeho syn, nyní třicetiletý, je nadšeným čtenářem všech těchto knih. John žije se svou ženou Leonií v Manly, přímořském předměstí Sydney, a v současné době píše nové díly série Bratrstvo. Co nejdříve by se měl o sérii Hraničářův učeň natáčet už dlouho odkládaný celovečerní film.
Více od autora
Václav Flajšhans
Václav Flajšhans byl český filolog a literární historik, vydavatel staré české literatury, zejména spisů mistra Jana Husa. V letech 1885–1890 vystudoval českou a klasickou filologii na Filosofické fakultě české univerzity v Praze, roku 1894 získal titul doktora za disertaci o Josefu Dobrovském. Byl žákem a následovníkem českého jazykovědce Jana Gebauera. Od roku 1894 do roku 1919 učil na gymnáziu v Praze na Vinohradech s přerušením v letech 1897–1898, kdy učil na gymnáziu v Truhlářské ulici. Roku 1900 byl zvolen členem třetí, jazykovědné třídy České akademie věd a umění a roku 1901 se stal členem Královské české společnosti nauk . Několikrát zasáhl do boje o Rukopisy, nejprve roku 1896 obhajobou z gramatického a lexikálního hlediska, později se však připojil k jejich odpůrcům. Udržoval korespondenci s historikem F. M. Bartošem, básníkem Petrem Bezručem, literárním historikem a politikem Albertem Pražákem, literátem F. X. Šaldou, politikem a knihovníkem Zdeňkem Tobolkou a dalšími současníky zejména z literárních, jazykovědných či historických kruhů. Flajšhans podnikl několik studijních cest do zahraničí. Ve Skandinávii navštívil švédská univerzitní města Lund a Stockholm, Helsinky ve Finsku a Viborg v Dánsku. Z ruských měst pobyl v Petrohradu, v roce 1899 navštívil město Kostnice v Německu. V tamějších knihovnách studoval dokumenty bohemikálního charakteru, po návratu do Čech výsledky své práce publikoval v odborném tisku. V letech 1921–1932 pracoval jako samostatný knihovník v knihovně ČAVU, kterou ve zprávě prezidentovi z roku 1921 popsal následovně: "Dne 1. května 1921 Knihovna Akademie nejen nevyhovovala ani nejmírnějším požadavkům knihovny ve Zlámané Lhotě, nýbrž přímo poškozovala ideální a hmotné zájmy národa." Flajšhans kvůli řadě problémů, se kterými se knihovna potýkala, navrhl komplexní reformu. Zasloužil se o reorganizaci fondu po fyzické i obsahové stránce, zavedl řadu ...
Více od autora
Flamingo
Více od autora
Sarah Flint
Sarah Flint je autorka vystupující pod pseudonymem. Obstarala si ho díky své minulosti ve službách Metropolitní policie, kde 35 let budovala úspěšnou kariéru. Její život tak byl plný obětí, zločinců a policistů, kteří se nyní objevují i v jejích literárních dílech. Práce policistky se stala jejím posláním. Mezitím se však roky snažila prosadit jako spisovatelka, a když od svého vydavatele obdržela smlouvu, rozhodla se svou kariéru u policie ukončit a začít se naplno věnovat psaní. Ve svých příbězích čerpá z mnoha skutečných případů, na jejichž vyřešení se během své služby podílela. Maminčin mazánek vyšel v roce 2016 a je její prvotinou. Její druhý detektivní příběh Trophy Taker vyšel v roce 2017. Sarah ráda čte a pilně se připravuje na svou velkou výzvu: výstup na Kilimandžáro. Žije a pracuje v Londýně s partnerem a třemi dcerami.
Více od autora
Gillian Flynn
Gillian Schieber Flynn je americká spisovatelka, scenáristka a bývalá televizní kritička pro Entertainment Weekly. Vydala romány Ostré předměty, Temné kouty, Zmizelá a v antologii Darebáci povídku A čím se živíte? Po absolvování na Northwesternu pracovala na volné noze pro U.S. News & World Report, než v roce 1998 byla najata jako novinářka do Entertainment Weekly. Byla povýšena na televizní kritičku a psala filmové recenze, ale v prosinci 2008 byla propuštěna. Během práce v Entertainment Weekly také ve svém volném čase začala psát knihy. Napsala tři novely. Svůj úspěch v řemesle připisuje patnáctileté novinářské práci. Řekla: „Nemohla bych napsat knihu, kdybych předtím nebyla novinářka. Naučilo mě, že to není múza, kdo sestupuje a přináší vám náladu na psaní. Prostě to musíte udělat. Rozhodně nejsem drahocenná.“ Někteří kritici ji obvinili z misogynie díky častému nelichotivému zobrazení ženských postav v jejích knihách. Flynn sama sebe vidí jako feministku. Cítí, že feminismus dovoluje ženám být špatnými postavami v literatuře. Prohlásila: „jediná věc, která mě opravdu frustruje, je představa, že ženy jsou od přírody dobré a přirozeně pečující.“ Jako dítě byla vášnivou čtenářkou komiksů. Spolupracovala s ilustrátorem Davem Gibbonsem a napsala komiksovou knihu s názvem Masks. V únoru 2014 bylo oznámeno, že Flynn napíše scénáře pro připravovaný dramatický seriál Utopia z produkce HBO, který bude režírovat a produkovat David Fincher. V roce 2007 si vzala advokáta Bretta Nolana a mají spolu dvě děti. Seznámili se již na střední škole, ale začali spolu chodit, až když se Flynn ve svých třiceti letech přestěhovala z New Yorku zpět do Chicaga. Žijí společně v Chicagu. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gillian Flynn na anglické Wikipedii....
Více od autora
Ivo Fleischmann
Ivo Fleischmann byl lyrický básník a překladatel z francouzštiny. Ivo Fleischmann se narodil v rodině advokáta. Vystudoval francouzské a reálné gymnázium v Praze, maturoval v roce 1940. Za 2. světové války pracoval Ivo Fleischmann v truhlářské dílně a byl zapojen do protifašistického odboje. V květnu roku 1945 byl spoluzakladatelem deníku Mladá fronta a podílel se i na založení stejnojmenného nakladatelství. Od roku 1946 byl Ivo Fleischmann kulturním přidělencem na československém velvyslanectví v Paříži, v dalších letech působil na ministerstvu kultury v Praze , jako redaktor Lidových novin, publikoval v řadě novin a časopisů. Od roku 1964 vykonával Ivo Fleischmann funkci kulturního rady v Paříži, kde v roce 1969 požádal o politický azyl.
Více od autora
Zdeněk Fleischer
Zdeněk Fleischer byl už od svého mládí dobrým pěstitelem, který posléze vyrostl v nejlepšího odborníka československého kaktusářství, uznávanou, ctěnou a největší autoritu v naší botanické zálibě. Jeho vnímavost, hluboký zájem o kaktusy a konečně 50 let praxe, prováděné na nejvyšší teoretické úrovni se staly dnes již symbolem a pojmem. Nejeden kaktusář používá při výsevech tzv. fleischerovou metodu do zavařovacích láhví. Je to starý způsob vysévání, sám Fleischer uvádí, že obrázek viděl ve staré literatuře, jen celý způsob propracoval, aby při výsevech byly co nejmenší ztráty. Takových dobrých pěstitelských nápadů bylo spousty, se všemi se rád podělil se svými přáteli. Neznám téma, na které by neznal odpověď, ani tehdy, když přednášel u nás v Ostravě 25. 2. 1962, a kde jeho slova začínala typicky takto: „Vážení přátelé, můj nejdražší přítel Zavadil mě pověřil, abych si vybral nějaké téma, kterému nejmíň rozumím, protože se nejlépe mluví o tom, čemu se nerozumí, a to je o výživě a hnojení kaktusů. Myslím, že nikdo neodolal pokušení, aby občas si ty kaktusy nějak nepřihnojil. Říkám pokušení, protože máme tu školu Fričovu, který byl jaksi odpůrcem hnojení a razil heslo: „Kdo čím zachází – tím také končí”. No tak slovo hnojař, jako on propagoval bylo jakousi příhanou. Ale myslím, že se mezi staršími kaktusáři nenajde nikdo kdo by nehnojil. Ovšem, přesto, že je to takové zajímavé téma, takové pikantní, řek bych, že tomu nikdo nerozumí.” Skromný úvod do přednášky na stále aktuální téma, bylo však vyvrcholením fantastického povídání. Celá přednáška by se dala shrnout pod jedno Fleischerovo nezapomenutelné heslo: „Kráva má v zadku více rozumu, než všichni kaktusáři dohromady.” Já sám nikdy nezapomenu přednášky Zd. Fleischera, které jsem navštívil. Jeho osobité kouzlo vypravěče upoutalo všechny posluchače. Př. Zavadil některé tyto přednášky zaznamenával na magnetofonový pásek. V jednom dopise Emil Zavadil píše, že má 20 pásků s nahrávkami různých kaktusářů, z toho 7 hodin...
Více od autora
Helena Flámová
Narozena 5. 4. 1982 v Ostravě. Mgr., filoložka, překladatelka a lektorka angličtiny a němčiny, autorka učebnic, jazykových příruček a metodických materiálů pro výuku anglického a německého jazyka.
Více od autora
Emilie Flygare-Carlén
Rodné jméno Smith narózená 8.srpna 1807 v Strömstad , zemřela 5.února 1892 ve Stockholmu , byla provdána za lékaře, porodila několik dětí, z nich jí 2 zemřeli v útlém věku, Prožila mnoho tragických událostí a proto začala psát vážné romány, posléze se znovu provdala a začala psát romány z prostředí, které dobře znala a s nimiž slavila úspěchy. Flygare-Carlénpodle výběru témat a prostředí, stejně jako její prozíravosti a morálním postoji je považována za průkopníka ve švédské literatuře. Psala o krajině, činnosti a společenské náladě, o níž byla obeznámena.
Více od autora
Karel Fleissig
Karel Fleissig byl český rozhlasový redaktor, básník, prozaik a knihovník. Narodil se 4. ledna 1912 do rodiny důlního zřízence. Po absolvování obecné školy ve Zbůchu nastoupil na klasické gymnázium v Plzni, kde odmaturoval roku 1931. Již od roku 1927 publikuje své články v časopisech. Poté absolvoval Filozofickou a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, avšak titul JUDr. získal až po znovuotevření vysokých škol v roce 1945. Za okupace byl zaměstnán u advokáta Jindřicha Uhlíře v Praze a od roku 1943 byl totálně nasazen v továrně na obuv v Černošíně u Stříbra. Po druhé světové válce pracoval krátce jako kriminální komisař ONV v Plzni. Od roku 1950 začal spolupracovat s Československým rozhlasem a o rok později se stal referentem regionálního studia ČRo v Plzni. Zde kromě činnosti redaktora také psal rozhlasové hry a spolupracoval na satirickém pořadu Panoptikum. Kvůli vážnému onemocnění odchází roku 1960 z Rozhlasu a byl zaměstnán jako odborný archivář ve Státním archivu v Plzni. Aktivně přispíval do novin, zejména do západočeského listu Pravda. V 70. letech se stal ředitelem plzeňské knihovny, po dvou letech však odešel do penze. Zemřel 7. února 1976 v Plzni a je pohřben na Plzeňském ústředním hřbitově. Karel Fleissig začal být literárně činný již ve třicátých letech 20. století, avšak začátek jeho aktivity se datuje spíše po roce 1945. Zpočátku se věnoval poezii, později hlavně próze. Psal zejména historickou prózu. Aktivně též překládal z vietnamštiny či perštiny. Přeložená poezie však nebyla nikdy vydána souhrnně, pouze časopisecky.
Více od autora
Martin Flosman
Narozen roku 1979. Mgr., archivář, zabývá se vojenskou duchovní službou od rakouské c. k. armády do roku 1950, zejména účastí duchovních ve druhém zahraničním vojenském odboji. Autor publikací z oboru.
Více od autora
Petr Flachs
Narozen 1969. Autor historických a vlastivědných prací ze západočeského regionu, autor pověstí.
Více od autora
Václav Flegl
Narozen 1923 v Miletínku u Hořic, zemřel 29. 9. 2005. Učitel, sokolský činovník a kronikář Jablonného v Podještědí.
Více od autora
Pink Floyd
Pink Floyd je kultovní britská rocková skupina, která vznikla v roce 1965 v Londýně. Skupina si zpočátku získala uznání díky své psychedelické a space rockové hudbě a později se stala průkopníky progresivního rocku. Pink Floyd Klasickou sestavu tvořili Syd Barrett, Roger Waters, Richard Wright, Nick Mason a David Gilmour. Původního frontmana Barretta nahradil v roce 1968 Gilmour kvůli jeho zhoršujícímu se duševnímu zdraví. Skupina si získala mezinárodní uznání svými koncepčními alby, jako jsou "The Dark Side of the Moon" , "Wish You Were Here" , "Animals" a "The Wall" . Tato alba jsou známá svými složitými hudebními strukturami, filozofickými texty a propracovanými živými vystoupeními.
Více od autora
Hugh Fleming
František H Šubert Další používaná jména autora: Hugh Fleming , Henry Nelson Narozen 1895 v Praze, zemřel 27.9.1946 tamtéž. Detektivky a literatura pro mládež.
Více od autora
Thomas M. Flack
Více od autora
Roberta Flack
Roberta Flack je americká zpěvačka, skladatelka a hudebnice proslulá svým oduševnělým hlasem a emotivními baladami. Flacková se narodila 10. února 1937 v Black Mountain v Severní Karolíně a je známá především díky svým klasickým hitům, jako jsou "Killing Me Softly with His Song", "Feel Like Makin' Love" a "The First Time Ever I Saw Your Face", z nichž poslední ji katapultoval ke slávě poté, co se objevil ve filmu "Play Misty for Me" z roku 1971. Její debutové album "First Take" ukázalo její hudební všestrannost a obsahovalo hit "The First Time Ever I Saw Your Face".
Více od autora
Helena Flídrová
Narozena 31. 7. 1941 v Novém Bydžově. Lingvistka, rusistka se specializací na současný ruský jazyk, obecnou a srovnávací jazykovědu.
Více od autora
Martin Flämig
Martin Flämig byl německý sborový dirigent a významná osobnost interpretace hudby Johanna Sebastiana Bacha ve 20. století. V letech 1961-1991 působil jako ředitel Drážďanského chlapeckého sboru, jednoho z nejstarších a nejslavnějších chlapeckých sborů na světě. Pod jeho vedením získal sbor mezinárodní uznání za svá provedení a nahrávky barokní, zejména Bachovy sborové hudby.
Více od autora
Lorella Flamini
Ilustrátorkou je od roku 1984, vystudoval uměleckou školu v Busto Arsizio, okamžitě začala podnikat jako nezávislý, původně jako hyper-realistický ilustrátor . Pracovala v CDM Miláno : Blahopřání, dárkové karty, kryty ... V roce 1988 začala spolupracovat s německou agenturou pro mezinárodní Copyright, která se zaměřuje především na asijské a jihoamerické trhy, přes který představila své ilustrace na nejvýznamnějších světových veletrzích např. v New Yorku a Hong Kongu. Od 90. let, pracuje na knihách pro děti v předškolním věku. Je autorem více než 50 vydaných titulů.
Více od autora
Michael Florian
Michael Florian byl český grafik, syn Josefa Floriana. Zabýval se grafikou od svého mládí. V šestnácti letech ilustroval knihu Carlos a Nicolás : Dětská léta v Argentině od Rudolfa Schmieda. Na ručním lisu ji vytiskl se svým bratrem Metodějem Florianem a sestrou Evou Florianovou, která knihu vysázela. Kniha vzbudila zájem bibliofilů, byla opět vydána v roce 1930 nakladatelstvím Melantrich. Michael vytvářel ex libris pro mnoho zájemců a stal se později známým grafikem i v zahraničí, hlavně v Dánsku, Holandsku, a Itálii. Po roce 1944 byl nasazen na práci v Tišnově. Po roce 1948 ilustroval několik knih a byl přijat do Svazu výtvarných umělců. Michael se také zajímal o matematiku a astronomii. Sám si zhotovil hvězdářský dalekohled. Dutá zrcadla si vybrousil podle návodu, který mu poskytl pražský astrolog Emanuel Šimandl. Michael měl vyvinutý smysl pro techniku všeho druhu, opravoval stroje i hodiny a byl také vášnivým včelařem. V roce 1969 byl oceněn při příležitosti setkání ke 40 letům od smrti Otokara Březiny, kdy obdržel pamětní medaili ke 100. výročí narození Otokara Březiny.
Více od autora
AG Flek
AG Flek je česká folková a rocková skupina, která vznikla na počátku 80. let. Její hudba je charakteristická prolínáním tradiční moravské lidové hudby s rockovými prvky, což vytváří jedinečný a osobitý zvuk. AG Flek si v Československu získala popularitu díky svému inovativnímu přístupu k hudbě a schopnosti navázat kontakt s publikem prostřednictvím lyrického vyprávění a melodických skladeb.
Více od autora
Helena Florentová
Pod pseudonymem Helena Florentová vydává autorka křesťanskou literaturu, zejména práce o svatých.
Více od autora
Monika Flašíková-Beňová
Více od autora
Peter Flannery
Britský spisovatel, výtvarník v oboru hraček a her, dříve pracovník v lesnictví a zahradnictví.
Více od autora
Jaroslav Fleischmann
Narozen 8. 1. 1916 v Jičíně, zemřel 27. 1. 1984 v Praze. Lékař, profesor anatomie, literatura z oboru.
Více od autora
Emílie Fleischmannová
PhDr. Emílie Fleischmannová - autorka učebnic pro obchodní akademie
Více od autora
Stanislav Flandera
Narozen 1944. Masér. Specializuje se na zdravotní, rekondiční a tělovýchovné masáže. Publikuje v oboru.
Více od autora
Bob Fliedr
Bohuslav „Bob“ Fliedr je český novinář, hudebník, literát a politik. Po studiích na Stavební fakultě ČVUT, kde vystudoval obory geodézie a kartografie, pracoval v 80. letech 20. století jako technický redaktor při výrobě map a absolvoval několik kurzů filosofie a teologie. Po roce 1989 se věnoval především novinářské a publicistické činnosti. Vystudoval Institut žurnalistiky Roberta Schumana v Bruselu. Byl jedním ze zakladatelů a vůdčích osobností časopisu AD, později spolupracoval s Lidovými novinami nebo časopisem Týden. Působil také v redakci publicistiky České televize. Složil mnoho písní s křesťanskou tematikou a je vedoucím dětského sboru Bobci. Vydal několik zpěvníků dětských písní ze svých stejnojmenných alb a je autorem několika knih. V roce 1991 mu vyšla básnická sbírka Vyvolávání veršů. Jeho rozhovory s tajně vysvěceným biskupem Janem Konzalem byly vydány v roce 1998 pod názvem Zpověď tajného biskupa a ve své knize Malý polistopadový lexikon se Bob Fliedr formou glos věnoval výkladu pojmů spojených s polistopadovou érou. V druhé dekádě 21. století se podílel na aktivitách filantropa Karla Janečka. V letech 2011-2012 působil jako manažer komunikace v Nadačním fondu proti korupci a od roku 2012 do roku 2016 byl Janečkovým mediálním zástupcem. Stál při založení Institutu pro křestansko-demokratickou politiku v roce 2016 a také byl jeho prvním ředitelem. S manželkou Danielou má tři děti. Žije v Praze. Na přelomu let 2017 a 2018 byl jedním z blízkých spolupracovníků Pavla Fischera v jeho prezidentské kampani. V květnu 2018 oznámil svou kandidaturu ve volbách do Senátu PČR v říjnu 2018 v obvodu č. 50 – Svitavy jako nestraník za koalici hnutí STAN a KDU-ČSL. Ve volbách jej podpořila také TOP 09. Se ziskem 13,67 % hlasů skončil na 3. místě.
Více od autora
Helene Flood
Norská psycholožka a vědkyně zaměřená na výzkum a odbornou péči v oblasti traumatického stresu u obětí trestných činů. Autorka psychologického thrilleru.
Více od autora
Milena Flodrová
Milena Flodrová , rozená Volková, je česká historička zaměřená především na historii Brna a nejbližšího okolí. O brněnském místopisu, historii, osobnostech a památkách publikovala řadu knih a odborných článků. Působí také jako popularizátorka brněnské historie v Českém rozhlase Brno a také prostřednictvím přednášek, kterých přednesla od 60. let 20. století stovky. Otec Robert Volek byl středoškolský profesor . Od roku 1939 působil a bydlel s rodinou v Brně. Milena se rozhodla na otce navázat a vystudovala v letech historii a archivnictví na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V letech pracovala v Muzeu města Brna na Špilberku.
Více od autora
Alice Flemrova
Narozena 26. 2. 1970 v Praze. Překladatelka z italštiny. Vysokoškolská lektorka moderní italské literatury.
Více od autora
Miroslav Floch
Více od autora
Bob Flaws
Narozen 20.2.1946. Zabývá se čínskou medicínou. Publikace o čínské medicíně a diabetes mellitus.
Více od autora
Pavlína Flídrová
Učitelka českého jazyka a literatury, literárního semináře a hudební výchovy. Spoluautorka učebnice.
Více od autora
Lynn Flewelling
Lynn Flewellingová je americká spisovatelka. Píše fantasy literaturu. Napsala sérii Štěstí ve Stínech a trilogii Tamír. Lynn vyrostla na severu amerického státu Maine. V období života na pobřeží procestovala celý svět. Spoustu zkušeností z cest se objevilo i v jejich knihách. Pracovala jako učitelka, malířka, asistentka patologa, editorka na volné noze a novinářka. Svého manžela, Douglase Flewellinga, si vzala v roce 1981. Má dva syny. Teď žije ve městě Redlands v Kalifornii, kde pokračuje v psaní a pořádá workshopy na místní univerzitě. Žádný z těchto projektů nebyl přeložen/nevyšel v České republice. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lynn Flewelling na anglické Wikipedii.
Více od autora
Michal Flegl
PhDr. Michal Flegl, narozen 7. března 1940 v Praze, vystudoval obor historie - čeština na Filosofické fakultě UK. Pracoval v památkové péči a v archivnictví. Od 1. 3. 1990 byl na Úřadu vlády ČSFR nejprve jako poradce místopředsedy vlády, pak jako vedoucí oddělení církví. Od 1. 1. 1993 byl poradcem ministra spravedlnosti, od 1. 2. 1994 tajemníkem náměstka ministra kultury. Na EThF UK přednáší od roku 1990 jako externí pedagog na Katedře církevních dějin. Přednáší česke církevní dějiny od počátku křesťanství do Bílé hory a vede historický proseminář, zaměřený na pomocné vědy historické. http://www.etf.cuni.cz/sbornik-75-let/flegl.html
Více od autora
Karel Fleischmann
Karel Fleischmann byl lékař, spisovatel, kreslíř a grafik. Spoluzakladatel českobudějovického avantgardního uměleckého sdružení Linie a člen redakční rady stejnojmenného časopisu. Pocházel z české židovské rodiny. Po absolvování Jirsíkova gymnázia v Českých Budějovicích odešel roku 1916 do Prahy a vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy se zaměřením na dermatologii a venerologii. Po ukončení studia pracoval po tři roky na kožním oddělení kliniky na Karlově náměstí a navštěvoval kreslířské a malířské kursy v ateliéru prof. Franze Thieleho na Akademii výtvarných umění. Roku 1925 se vrátil do Českých Budějovic a otevřel si soukromou lékařskou praxi v oboru dermatologie a venerologie. V létě 1928 podnikl cestu do Francie a Německa a roku 1929 do jižní Francie a na Korsiku, roku 1930 do Berlína. Stal se členem Sdružení jihočeských výtvarníků. Na podzim roku 1931 byl jedním ze zakladatelů uměleckého sdružení Linie. Kromě příspěvků do časopisu Linie psal pod přezdívkou Al Terego do Jihočeských listů, psal prózu i poezii a zabýval se grafickou tvorbou. Roku 1937 aktivně pomáhal německým a rakouským utečencům a během mobilizace roku 1938 se přihlásil dobrovolně k lékařské službě. Odmítl možnost emigrovat do Palestiny. Po obsazení Československa ho postihla protižidovská opatření a zákaz výkonu lékařské praxe. 18. dubna 1942 byl deportován do Terezína, kde se stal zástupcem vedoucího zdravotníka a dostal na starost domovy pro přestárlé. Z doby jeho působení v Terezíně se zachovaly deníky a sbírky básní a množství kreseb. Dne 23. října 1944 byl spolu se svou ženou a sestrou odvezen v jednom z posledních transportů do vyhlazovacího tábora v Osvětimi a krátce po příjezdu zavražděn v plynové komoře. Zemřel ve věku 47 let. Životem Karla Fleischmanna se celoživotně zabývala historička Hana Housková, která o něm vydala roku 1998 monografii. Karel Fleischmann se již během gymnasiálních studií akti...
Více od autora