Výpis všech autorů

Johana Fundová

Narozena 1989 v Praze. Specialistika na sociální média, autorka facebookové stránky Pure devadesátky.

Joan Fleming

Britská spisovatelka, autorka románů, thrillerů a knih pro děti.

Jiřina Fikejzová

Jiřina Fikejzová, rodným jménem Jiřina Henzlová byla česká textařka, hudební scenáristka a sportovkyně. Po studiu na gymnáziu v Lounech a Teplicích , kde zpívala i s kapelou, studovala psychologii a sociologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a soukromě se učila hrát na housle a na klavír. V 50. letech 20. století byla úspěšnou sprintérkou československé národní reprezentace. Po ukončení studia v roce 1950 pracovala do roku 1953 v odborném učilišti v ČKD, poté pak na odboru zahraničních vztahů v hudebním vydavatelství Supraphon, kde působila jako dramaturgyně při vydávání zahraničních licenčních desek. Již od středoškolských studií se věnovala psaní písňových textů. Profesionálně začala spolupracovat s Vladimírem Dvořákem, později pak s Orchestrem Karla Vlacha a Tanečním orchestrem Československého rozhlasu . Za svůj život vytvořila kolem 240 písňových textů, napsala také několik scénářů jak pro pražské Divadlo hudby, tak pro Československou televizi a Československý rozhlas. Za svoji textařkou práci získala celou řadu domácích ocenění. Kromě toho také působila jakožto členka textových komisí vydavatelství Supraphon a Panton a v přijímací komisi Ochranného svazu autorského. Působila také jako členka odborných porot různých domácích i zahraniční hudebních festivalů . Je řazena mezi nejlepší české textaře. Její syn Daniel Fikejz je známým hudebníkem.

Jiří Fixl

Jiří Fixl je český malíř, grafik a ilustrátor, syn výtvarníka a pedagoga Viktora Fixla, dlouhou dobu působil jako výtvarný redaktor nakladatelství Albatros a četných časopisů pro děti, zj. časopisu Mateřídouška. Dlouhodobě se věnuje zejména ilustraci knih pro děti. Syn výtvarníka a pedagoga Viktora Fixla . V letech 1965–1969 studoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze a následně mezi roky 1970–1976 studia na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u profesorů Zdeňka Sklenáře, Evžena Weidlicha a Rostislava Vaňka. Praxe ve Studiu Jiřího Trnky. Malíř, grafik a ilustrátor, působil také jako výtvarný redaktor v nakladatelství Albatros a v časopise Mateřídouška. V sedmdesátých, osmdesátých a devadesátých letech intenzivní ilustrační spolupráce s dětskými časopisy. Realizace výtvarné výzdoby v architektuře – mateřská škola v Prachaticích a Jindřichově Hradci. Tvorba především v oblasti ilustrace knih pro děti a mládež. Celkem ilustroval asi sto třicet titulů od leporel, řady učebnic, beletrie, až po knihy pohádkové i naučné, včetně několika autorských. Od roku 2010 se ve Studiu efef věnuje produkci vlastních tiskovin a knih. Pořádá autorské besedy a výtvarné dílny pro knihovny a školy v Čechách a na Moravě a pravidelně se podílí na projektu Noc s Andersenem, pro který v roce 2010 namaloval podobiznu Hanse Christiana Andersena. Seznam jím ilustrovaných knih:

Jindřich Forejt

Jindřich Forejt je bývalý český státní úředník. V letech 2004–2016 byl ředitelem odboru protokolu kanceláře prezidenta republiky, a to v období výkonu funkce prezidentů Václava Klause a Miloše Zemana. Jindřich Forejt se narodil 26. října 1977 v Karlových Varech. Studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a na mnichovské Univerzitě Ludvíka Maxmiliána. Tam se podle vlastního vyjádření seznámil i s protokolem jako profesním oborem. Ačkoliv právnický titul před jménem užíval, ani jednu z daných vysokých škol podle tiskových mluvčích daných univerzit nedokončil. Od roku 2002 nastoupil do Kanceláře prezidenta republiky jako stážista, a to pod vedením tehdejšího ředitele protokolu Miroslava Sklenáře. Když v březnu 2003 nahradil Václava Havla v prezidentském úřadu Václav Klaus, Sklenář byl jedním z mála úředníků, který ve své funkci zůstal. V lednu 2004 však odešel k primátorovi Pavlu Bémovi na pražský magistrát jako zástupce ředitele. Od 1. dubna 2004 byl jmenován Sklenářovým nástupcem na místo ředitele odboru, který má na starost protokolární agendu prezidenta. V této pozici organizačně zajišťoval výkon ústavních pravomocí prezidenta souvisejících se zastupováním státu navenek a připravoval oficiální části prezidentova programu. Pozornost médií a veřejnosti poutala jeho osobnost obvykle v souvislosti s významnými a hojně sledovanými státními návštěvami jako byli američtí prezidenti George W. Bush a Barack Obama, britský princ Charles či papež Benedikt XVI. Od papeže převzal Řád svatého Řehoře Velikého. Někteří novináři jej pod vlivem osobní všudypřítomnosti při takových událostech označovali přezdívkou „Forejt Gump“. Podílel se také na organizaci státního pohřbu zesnulého prezidenta Václava Havla v prosinci 2011. V roce 2012 byl jedním z hradních úředníků, jejichž nezveřejněná výše platu byla předmětem správní žaloby. Kancelář prezidenta republiky ...

Jaroslav Foršt

Český spisovatel, nakladatel a také nadšený jachtař. Autor publikací o zdravé výživě a o jachtingu. Principál magazínu Krása jachtingu a velký obdivovatel brigy La Grace. Na ní působí jako její kronikář.

Jaroslav Fencl

Narozen 11. 6. 1922 v Nalžovicích. Pedagog, dramatik spisovatel pro děti.

Jan Frolík

PhDr. Jan Frolík, CSc. je uznávanou kapacitou archeologie středověku, kterému se odborně věnuje po celou svou kariéru. Kromě působení na Ústavu archeologické památkové péče středních Čech vede Oddělení záchranných výzkumů Archeologického ústavu AV ČR a přednáší na univerzitách. Již od dob svých studií je ale v zájmu jeho pozornosti Pražský hrad, k jehož poznání přispěl velkou měrou. Rodák z Prahy, historik a archeolog, autor prací z oboru archeologie a nejstarších českých dějin, též o chrudimském region.

Giovanna Fletcher

Britská spisovatelka, moderátorka, herečka, novinářka a blogerka.

Giada Francia

Redaktorka a editorka dětské literatury.

Germaine Finifter

Francouzská literární kritička, autorka populárně-naučných knih pro děti.

František Frič

František Fric byl český lesní inženýr a spisovatel. Jeho otec, František Fric, byl městským stavitelem v pražské čtvrti Nusle. Matka, Anna Novotná-Fricová, pocházela z Nučic u Prahy. Za druhé světové války působil v Kunštátě na Moravě jako vedoucí polesí a bydlel na kunštátském zámku. Poté několik let působil jako lesní inženýr na polesí v Rýmařově Janovcích. Zde napsal některá svá díla. Poté se přestěhoval do Lipníka nad Bečvou, kde působil jako profesor na lesnické škole. Zemřel v Hranicích, kde je pochován na městském hřbitově. Často účinkoval v ostravském televizním pořadu Lovy beze zbraní. Byl dvakrát ženatý, poprvé s Doubravkou Cenkovou, s níž měl dceru Miladu-Jitku Fricovou a podruhé s Miladou Vyrvolovou, s kterou měl dceru Jarmilu Fricovou.

František Forst

František Forst byl český hudební skladatel. František Forst byl synem Jan Forsta, varhaníka a ředitele kůru v poutním kostele Panny Marie na Svaté Hoře u Příbramě. Otec byl skladatelem chrámové hudby. Jeho četné skladby však zůstaly v rukopise. Základy hudebního vzdělání tak získal v rodině. Vystudoval učitelský ústav v Českých Budějovicích a vykonal státní zkoušky z klavíru, varhan, houslí a zpěvu. Pokračoval studiem skladby u Vítězslava Nováka a Leoše Janáčka. V roce 1920 se stal učitelem hudby na učitelském ústavu v Hořovicích a sbormistrem tamního pěveckého sdružení Slavík. Od roku 1924 působil jako profesor učitelského ústavu v Příbrami. Za okupace byl nucen odejít do výslužby. Po osvobození se na ústav vrátil a byl jeho ředitelem až do roku 1951, kdy odešel do důchodu. Kromě pedagogické činnosti na učitelském ústavu byl i ředitelem městské hudební školy a dirigentem Příbramské filharmonie. Věnoval se i koncertní činnosti jako klavírní doprovazeč a četnými přednáškami pro školy i širokou veřejnost se zasloužil o popularizaci vážné hudby. Zanechal řadu chrámových skladeb v rukopise. Věnoval se sbírání a úpravám hornických písní z Příbramska. Po roce 1945 psal i estrádní hudbu.

Foreigner

Foreigner je britsko-americká rocková skupina, kterou v roce 1976 v New Yorku založil hudební veterán Mick Jones a bývalý člen skupiny King Crimson Ian McDonald spolu s americkým zpěvákem Lou Grammem. Skupina je známá svou směsí hard rocku a popu a dosáhla obrovského úspěchu díky řadě hitů a multiplatinových alb. Foreigner 's sound se vyznačuje silnými melodiemi a mohutnými rockovými riffy, které jim pomohly ovládnout hitparády na konci 70. a v 80. letech.

Fonográf

Fonográf byla maďarská rocková skupina, která působila v 70. a 80. letech 20. století. Skupina vznikla v roce 1971 a stala se jednou z významných skupin maďarské rockové scény. Jejich hudba obsahovala prvky folku, country a rocku, čímž se odlišovala od ostatních skupin té doby. Fonográf 'V sestavě byli významní hudebníci jako Levente Szörényi a János Bródy, kteří byli známí také díky své spolupráci se skupinou Illés, vůdčí osobností maďarského beatového hnutí.

Fero Fenič

Fero Fenič , občanským jménem František Fenič, je slovenský a český filmový režisér, scenárista, producent, filmový organizátor, televizní a filmový podnikatel. Jeho firma Febio je známá nejen svojí tvorbou pro Českou televizi, ale i organizací velkého filmového festivalu Febiofest. Až doposud natočil asi 35 různých filmových děl. Žije a pracuje v Praze. Připravuje vysílání digitální televize Febio TV.

Eliška Fučíková

Historička umění, Eliška Fučíková, má s uměním nejen profesní, ale i soukromý vztah. Málokdo z nás se bude dívat na obrazy dávných mistrů tak, jako tato žena, která je dokáže perfektně ocenit, najít v nich skrytá tajemství časů dávno minulých a představit je veřejnosti naprosto dokonalým způsobem. Eliška Fučíková je za své zásluhy v oblasti vědy a umění oceňována také na mezinárodní úrovni. Od roku 2003 je nositelkou francouzského Řádu rytíře věd a umění.

Dušan Frič

Narozen 11.3.1924 ve Zlonicích u Kladna, zemřel 2.1.1989 v Praze. RNDr., asistent katedry geografické geologie, práce z oboru regionální geografie, zakladatel časopisu Lidé a země.

Dmitrij Andrejevič Furmanov

Dmitrij Andrejevič Furmanov byl ruský spisovatel. Znám je ponejvíce svým románem Čapajev z roku 1923, jehož děj byl posléze i zfilmován v roce 1934. Druhou slavnou knihou tohoto spisovatele se stal román Vzpoura z období Ruské občanské války v Turkmenistánu z roku 1924. Byl zakládajícím členem Ruské asociace proletářských spisovatelů, což byla organizace, jež v sovětském Rusku vznikla v roce 1925. Kromě výše uvedených dvou románů vydal velké množství drobnějších literárních prací , které jsou velmi zajímavé nejen literárně, ale i faktograficky, neboť se v převážné míře zakládají na jeho vlastních osobních zážitcích a zkušenostech jak z období 1. světové války, tak z období Ruské občanské války. Jeho sebrané spisy byly vydány posmrtně v letech 1926 až 1927.

Dieter Fleig

Neohrožený bojovník za práva psů ve společnosti lidí.

Combo FH

Combo FH byla československá postpunková/experimentální skupina, která vznikla koncem 70. let 20. století. Kapela byla známá pro své začlenění různých hudebních stylů, od punku po jazz a etnickou hudbu, což přispělo k jedinečnému zvuku, který charakterizoval československou novovlnnou scénu. Combo FH vynikala svým inovativním přístupem k hudbě a schopností spojit různé žánry do uceleného zvuku. V sestavě skupiny působily osobnosti, které později udělaly významnou kariéru v hudebním průmyslu, jako například Vítězslav Vávra. Přestože skupina působila v době politických represí, dokázala Combo FH vytvořit dílo, které mělo u posluchačů ohlas a zanechalo na české hudební scéně trvalou stopu. Vliv kapely je dodnes cítit v tvorbě současných českých umělců, kteří se inspirují jejich průkopnickým duchem a hudební všestranností.

Carlos Fuentes

Carlos Fuentes Macías byl mexický spisovatel a jeden z nejznámějších prozaiků a esejistů ve španělsky mluvících zemích. Značně ovlivnil současnou latinskoamerickou literaturu a jeho díla jsou překládána do češtiny i mnoha dalších jazyků. Okusil i kariéru diplomata, jako jeho otec a procestoval téměř celý svět, navštívil i Prahu. Byl dvakrát ženatý a vychoval tři děti. Dalšími spisovateli jeho generace jsou Elena Poniatowska, José Emilio Pacheco a Carlos Monsiváis. Fuentes se narodil v Panama City v Panamě mexickým rodičům. Jeho matka se jmenovala Berta Macías Rivas a jeho otec Rafael Fuentes Boettiger. Otec byl diplomat, a tak strávil Carlos svoje dětství v několika hlavních městech Severní i Jižní Ameriky: Montevideu, Rio de Janeiro, Washingtonu, Santiagu, Quitu a Buenos Aires. Díky tomu mluvil již od mala plynně anglicky i španělsky. Vzdělání měl Fuentes vskutku kvalitní, neboť studoval v soukromých školách a po návratu do Mexika, kde žil až do roku 1965, nastoupil ve věku 16 let na prestižní školu Colegio de México. Roku 1948 vystudoval práva na Právnické fakultě Mexické národní univerzity. Studoval také ekonomii na Institut des Hautes Études Internationales v Ženevě. Oženil se s mexickou filmovou hvězdou Ritou Macedo, s kterou byl ženatý mezi lety 1959–1973 a měl s ní jednu dceru. Jeho časté zálety však jeho manželku dováděly k zoufalství, a tak jejich vztah skončil rozvodem. Tyto aféry se, podle něho, týkaly hereček jako Jeanne Moreau a Jean Seberg. Fuentes si následně vzal dnes již známou novinářku Silvii Lemus, jejíž specializací jsou rozhovory s osobnostmi. Následuje stopy svých rodičů, stal se roku 1965 diplomatem a sloužil v Londýně, Paříži a dalších hlavních městech. Roku 1978 rezignoval na funkci velvyslance ve Francii na protest dosazení Gustava Diaze Ordaze, bývalého prezidenta Mexika, na místo velvyslance ve Španělsku. Mim...

Bittová & Fajt

Iva Bittová a Pavel Fajt jsou čeští hudebníci známí svou avantgardní hudební spoluprací. Iva Bittová, zpěvačka a houslistka, je uznávaná pro své výrazné hlasové techniky a expresivní projev, v němž se mísí prvky klasické hudby, jazzu a východoevropské lidové hudby. Pavel Fajt, bubeník a perkusionista, je známý svým inovativním přístupem k rytmu a prací v různých experimentálních hudebních projektech.

Aretha Franklin

Aretha Franklin , často označovaná jako "Královna soulu", byla kultovní americká zpěvačka, skladatelka a klavíristka, jejíž kariéra trvala několik desetiletí od konce 50. let 20. století. Narodila se 25. března 1942 v Memphisu ve státě Tennessee, vyrůstala v Detroitu ve státě Michigan, kde začala zpívat gospelovou hudbu v kostele svého otce. Franklinová si svým silným hlasem a emotivním projevem rychle získala pozornost a v roce 1961 podepsala smlouvu s nahrávací společností Columbia Records.

Anna Formánková-Kubínová

Autorka jazykových učebnic.

Zsuzsa Füzesi

Maďarská ilustrátorka.

Vladimír Forst

Vladimír Forst byl český literární historik, kritik, lexikograf a vedoucí redaktor Lexikonu české literatury. Vyučil se jako soustružník kovů ve firmě Sellier a Bellot a poté pracoval jako dělník. V roce 1949 absolvoval Státní kurz pro přípravu pracujících na vysoké školy v Mariánských Lázních a následně v letech 1949–1953 vystudoval češtinu, filozofii a obecný jazykozpyt na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V průběhu studia strávil dva semestry na univerzitě v Budapešti. Od roku 1956 působil jako odborný asistent na katedře české literatury FF UK. V roce 1957 obhájil práci Antonín Zápotocký spisovatel a získal titul CSc. V roce 1966 mu byl přiznán titul PhDr. za jeho diplomovou práci Česká literatura v Maďarsku. V letech 1962–1991 působil v Ústavu pro českou literaturu ČSAV. Významnou měrou se podílel na vzniku Lexikonu české literatury, jehož byl v letech 1971–1990 vedoucím redaktorem. Za tuto práci byl spolu se svými nástupci ve funkci vedoucího redaktora Jiřím Opelíkem a Lubošem Merhautem oceněn v roce 2009 cenou Magnesia Litera za přínos české literatuře. Byl autorem mnoha učebnic pro základní i střední školy. Zemřel 28. července 2010 ve Vlašimi.

Viliam Fischer

Prof. MUDr., CSc., FICS. Slovenský kardiochirurg.

Stephen Fry

Stephen John Fry je britský herec, komik, spisovatel, televizní moderátor a filmový režisér. Poprvé se kulturně zviditelnil televizní produkcí herecké skupiny Cambridge Footlights Review jménem The Cellar Tapes, jež se uskutečnila roku 1982. Známým se stal převážně svou tvorbou s Hughem Lauriem v komickém duu známém jako Fry and Laurie. Nejznámějším televizním počinem této dvojice byl šestadvacetiepizodový televizní komediální seriál A Bit of Fry and Laurie sestávající z krátkých skečů. S Hughem Lauriem také hrál v televizním seriálu Jeeves and Wooster inspirovaném knihami P. G. Wodehouse a v seriálu Černá zmije. Fry je také úspěšným spisovatelem. Na tomto poli debutoval roku 1991 románem The Liar. Další z jeho populárních knih byla například autobiografie pokrývající jeho prvních dvacet let života Moab is my Washpot, vydaná roku 1997. V roce 2010 se rozešel po 14letém partnerském vztahu s Danielem Cohenem. Fry trpí bipolární poruchou a v roce 2012 se pokusil o sebevraždu. Na přelomu let 2014 a 2015 ohlásil zasnoubení s 27letým partnerem Elliottem Spencerem.

Return To Forever

Return to Forever byla průkopnická skupina jazzové fúze, kterou na počátku 70. let založil klávesista Chick Corea. Skupina je známá svými složitými hudebními strukturami a virtuózním muzikantstvím, v nichž se mísí prvky jazzu, rocku a latinskoamerické hudby. V průběhu let prošla skupina Return to Forever několika změnami v obsazení, přičemž nejvýznamnější a nejslavnější sestavu tvořili Chick Corea - klávesy, Stanley Clarke - kontrabas, Al Di Meola - kytara a Lenny White - bicí. V této sestavě vznikla některá z nejuznávanějších alb skupiny, včetně alb "Where Have I Known You Before" a "Romantic Warrior" , která jsou považována za klasiku žánru jazz fusion. Vliv kapely přesáhl jazzové kruhy a svou technickou zdatností a inovativními skladbami ovlivnila hudebníky napříč různými žánry. Po rozpadu na konci 70. let se Return to Forever znovu sešli na několika turné a živých nahrávkách, včetně "The Mothership Returns", která zachycuje vystoupení z jejich reunionového turné v roce 2011. Během své kariéry si Return to Forever získali uznání kritiků a oddanou fanouškovskou základnu a upevnili si místo jedné z klíčových skupin ve vývoji jazzové fúze.

Renáta Frančíková

Renata Frančíková je výtvarnice, vytvořila množství ilustrací a také autorských publikací pro rozvíjení dětské tvořivosti.

Randall Frakes

Randall Frakes byl původně důstojníkem v americké armádě, kde editoval noviny pro 16. prapor spojařů v Evropě a přispíval i do „Hvězd a pruhů“. Dnes uznávaný scénárista, filmový režisér a producent. Podílel se na takových velkofilmech jako: Vetřelec, Terminátor či Titanik. Sci-fi je jeho velkou vášní, ostatně většina filmů na kterých se podílel je z tohoto žánru. Napsal několik knih i povídek, přispívá do časopisů Fantasy a Fantazy & science fiction . Používá též pseudonym Lloyd Strathern.

Radek Fridrich

Radek Fridrich je český básník, publicista, překladatel a pedagog. Je členem skupiny Demi-Monde, která se prezentovala zejména v Klubu Pant . V polovině 90. let proslul jako organizátor básnických setkání ve Žlebech u Děčína a od roku 2000 Děčínského Zarafestu. V roce 2012 získal cenu Magnesia Litera za sbírku Krooa krooa. Nyní je doktorandem na PF UJEP v Ústí nad Labem. Příležitostně se věnuje výtvarnému umění. Ve své tvorbě výrazně akcentuje severní Čechy a německé vlivy v bývalých Sudetech. Jeho tvorba vyšla v nemčině či polštině.

Philip José Farmer

Philip José Farmer byl americký spisovatel, představitel žánru sci-fi. V roce 1946 mu v časopise Adventure vyšla první sci-fi povídka O'Brien and Obrenov. Průlom v jeho kariéře však znamenala až novela Lovers', kterou roku 1952 vydal časopis Startling Stories, a která mu přinesla cenu Hugo pro nejslibnějšího nového autora. Později proslul především pětidílnou sérií Svět Řeky a sérií Svět vrstev . Za díl Řeka zmrtvýchvstání dostal v roce 1972 cenu Hugo. Čtyři roky předtím získal stejné ocenění za novelu Jezdci purpurové mzdy. Roku 1973 se umístil na seznamu Locus Poll Award jakožto 14. nejlepší autor sci-fi všech dob. Roku 2000 získal Damon Knight Memorial Grand Master Award, roku 2001 World Fantasy Award a roku 2003 Forry Award za celoživotní dílo. Jako jeden z prvních začal do sci-fi literatury vnášet sexuální a náboženskou tematiku. Krom toho byla jeho oblíbeným tématem tradičnější xenobiologie, tedy spekulace o možnostech forem života mimo Zemi. Vystudoval angličtinu na Bradley University, miloval studium jazyků, především jejich gramatiky - ovládal jich okolo dvaceti.

Petr Freiwillig

Petr Freiwillig je český historik a publicista. Vystudoval libereckou Integrovanou střední školu dopravní a stavební. Následně pokračoval ve studiu na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity v Ostravě. Toto studium však ukončil a od roku 1999 pracoval pro pražský dopravní podnik, odkud po jednom roce odešel do společnosti ČSAD Liberec. Roku 2005 začal dálkově na Filozofické fakultě brněnské Masarykovy univerzity studovat obor Historické vědy. Následně pokračoval ve studiu na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci, které úspěšně zakončil obhajobou diplomové práce. Od roku 2013 studoval v kombinovaném doktorském studiu obor Trvale udržitelný rozvoj a průmyslové dědictví na katedře architektury Fakulta stavební ČVUT. Roku 2017 zde obhájil disertační práci na téma Transformace proto-industrie na tovární způsob výroby: vliv změny výrobního způsobu na stavební podobu výrobních objektů na příkladu Frýdlantska. Od roku 2009 je zaměstnán na Odboru péče o památkový fond na libereckém pracovišti Národního památkového ústavu. Svými názory přispívá do celostátních periodik, na odborné webové stránky „Liberec:Reichenberg, architektura na severu Čech“ či do vysílání Českého rozhlasu.

Petr Fořt

Narozen 1968. Ing., spoluautor učebnic a publikací o technickém kreslení a počítačové podpoře konstruování.

Peter Field

Autor více než osmi desítek westernů a populárně-naučných knih, zdůrazňujících reálie dopravy a dopravnících prostředků Západu.

Paul Féval

Francouzský novinář, prozaik a básník. Syn spisovatele Paula Févala .

Paul Ferrini

Autor světového bestselleru Bezpodmínečná láska. Napsal přes 40 knih, které poskytují inspiraci pro duchovní cestu. Jeho dílo bylo přeloženo do mnoha jazyků, a má mezinárodní reputaci jako učitel lásky. Jeho průkopnická práce integruje poznatky psychologie a spirituality a nabízí nové paradigma přístupu k osobnímu léčení, růstu a transformaci. Témata jeho knih jsou odpuštění, léčení vnitřního dítěte, intimita a duchovní vztah.

Oľga Feldeková

Oľga Feldeková, roz. Lukáčiová je slovenská prozaička, novinářka, scenáristka, dramaturgyně, glosátorka a manželka spisovatele Ľubomíra Feldeka. Vyrůstala v Tvrdošíně. Po maturitě na Jedenáctileté střední škole v Trstené rok pracovala v Tesle v Nižné, potom studovala žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. V letech 1977–1983 byla redaktorkou Nového slova mladých, potom pracovala jako scenáristka a dramaturgyně Slovenského filmu. Kromě vlastní tvorby se také věnovala překládání z polštiny. S manželem má pět již dospělých dětí a už několik let je pravidelně jednou z účinkujících glosátorů v humoristické relaci Sedem - v minulosti Sedem s.r.o . Přechodně žila v Praze, v současnosti žije v Bratislavě. Pro děti začala psát během vysokoškolského studia. Jejím prvním větším dílem byla próza Prvé lásky, kterou publikovala v Pionýrských novinách v ročníku 1965/66. Knižně debutovala knížkou-hračkou Dnes vám hráme v zlatom ráme , kterou napsala spolu se svým manželem. V roce 1975 samostatně vydala prozaickou sbírku Rozprávky pre dievčatko. Feldekovskou poetikou humoristického nonsensu v ní vytvořila několik autorských pohádek, které se svou syžetovou nápaditostí, lyrickým podložím a jazykovou kultivovaností patří k reprezentativním textům slovenské nonsensové autorské pohádky. Své další knihy – Sťahovanie na mieste , Dievča a šťastie a Veverica – adresovala již dospělým čtenářům, intelektuální humor a lyrizující výraz, prostřednictvým kterých zareagovala na mezilidské vztahy, však i v nich tvoří podstatu jejího poetologického instrumentária. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oľga Feldeková na slovenské Wikipedii.

Olga Fastrová

Olga Fastrová, rozená Cikhartová , byla první česká profesionální novinářka, dále učitelka, překladatelka, spisovatelka a v letech 1907–1936 stálá redaktorka listu Národní politika. Narodila se a vyrůstala s mladším bratrem Oskarem v Praze, v rodině poštovního oficiála Františka Cikharta a jeho manželky Marie, rozené Bártové. V letech 1886–1892 rodina bydlela v Táboře, kde Olga chodila do dívčí školy a do místního hudebního ústavu A. Čejky. Mimo to také navštěvovala rodinu dr. Karla Nedbala jako žačka jeho dcer Elišky a Luisy – učitelek hry na klavír; znala se také s o dva roky starším Oskarem Nedbalem. Zajímala se o divadlo a sport, zejména o plavání a bruslení. Letní prázdniny trávila u své pratety ve mlýně Veselých. Po otcově předčasné smrti a po dokončení měšťanské školy se Olga s matkou a bratrem Oskarem odstěhovali zpět do Prahy. Důvodem bylo Olžino plánované studium na učitelském ústavu, v té době jediné škole, kde mohly dívky získat úplné vzdělání zakončené maturitou . Pražský Státní ústav pro vzdělávání učitelek absolvovala v letech 1892–1896 a s maturitou získala vysvědčení způsobilosti k vyučování na obecných školách v jazyce českém. Ve školním roce 1896–1897 nastoupila jako literární učitelka na obecné škole v Rokycanech, po půl roce přestoupila jako prozatímní podučitelka do obecné školy v Modřanech u Prahy. Zde v létě 1898 ukončila školní rok a v říjnu 1898 se provdala za spisovatele a dramatika Ottu Fastera a učitelské místo musela podle tehdejších zákonů kvůli sňatku opustit, protože učitelky nesměly být vdané. V manželství se jí narodily tři dcery – v roce 1899 Jarmila, v roce 1901 Olga a roku 1903 Ludmila. Se znalostmi němčiny a francouzštiny a obdivem k francouzské beletrii začala již roku 1898 překládat knižně, ale pod mužskými pseudonymy. Francouzské romány pro ženy jí byly inspirací a formovaly její...

Norbert von Frankenstein

Namu Fialová

Narozena 1963 v Československu, zemřela 31. 12. 2021 v Německu. Šamanka, nakladatelská redaktorka, ilustrátorka naučné literatury. Publikovala o šamanismu, provozovala nakladatelství a youtubový kanál Paprsky.

Miroslava Ferrarová

Narozena 1977 v Itálii, žije v ČR, filolo6ka a politolo6ka, autorka učebnic a jazykových slovníků italštiny.

Miroslav Fořt

Narozen 14. 12. 1949 v Nymburku. JUDr., fotograf, novinář, redaktor, scénárista, v letech 1981-1989 moderátor Československá televize, později pracovník v oblasti public relations a reklamy, činný i jako poradce na ministerstvu. Autor turistického průvodce po Praze a Poděbradech, příručky jógy a detektivního příběhu z tenisového prostředí.

Miroslav Foret

Narozen 20. 12. 1946 v Brně. Sociolog. Muzikolog. Prof., PhDr., CSc., zabývá se výzkumy veřejného mínění. Syn dirigenta Mirka Foreta . Saxofonista. Autor rozhlasových a televizních pořadů. O populární a jazzové hudbě psal v 60. až 80. letech do denního i odborného tisku, včetně zahraničního a zámořského. Od roku 1990 se věnuje výhradně své odborné vědeckovýzkumné profesi. Pomáhal založit soukromé vysoké školy v Brně, Bratislavě a Znojmě.

Mirko Fryček

Narozen 9. 5. 1925. Spoluautor spisu z oboru ornitologie, propagátor ochrany přírody.

Miloslav Fulín

Narozen 15. 2. 1928 v Praze, zemřel 23. 7. 2019. Grafik, typograf.

Miloslav Ferles

Profesor Ing., DrSc. se narodil v Čelákovicích, začínal v roce 1941 ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu ve Vysočanech, v roce 1950 získal titul doktora technických věd a v roce 1969 titul DrSc. Zabýval se organickou chemií.

Michael Florian

Michael Florian byl český grafik, syn Josefa Floriana. Zabýval se grafikou od svého mládí. V šestnácti letech ilustroval knihu Carlos a Nicolás : Dětská léta v Argentině od Rudolfa Schmieda. Na ručním lisu ji vytiskl se svým bratrem Metodějem Florianem a sestrou Evou Florianovou, která knihu vysázela. Kniha vzbudila zájem bibliofilů, byla opět vydána v roce 1930 nakladatelstvím Melantrich. Michael vytvářel ex libris pro mnoho zájemců a stal se později známým grafikem i v zahraničí, hlavně v Dánsku, Holandsku, a Itálii. Po roce 1944 byl nasazen na práci v Tišnově. Po roce 1948 ilustroval několik knih a byl přijat do Svazu výtvarných umělců. Michael se také zajímal o matematiku a astronomii. Sám si zhotovil hvězdářský dalekohled. Dutá zrcadla si vybrousil podle návodu, který mu poskytl pražský astrolog Emanuel Šimandl. Michael měl vyvinutý smysl pro techniku všeho druhu, opravoval stroje i hodiny a byl také vášnivým včelařem. V roce 1969 byl oceněn při příležitosti setkání ke 40 letům od smrti Otokara Březiny, kdy obdržel pamětní medaili ke 100. výročí narození Otokara Březiny.

Martin Franc

Doc. PhDr., Ph.D. Narozen 8.4.1973 v Praze. Vedoucí oddělení dějin AV. Historik zabývající se dějinami vědní politiky 1948-1992, dějinami výživy a stravování v 18.-20.stol., dějinami životního stylu a konzumu 1948-1989.

Marisa Frank

Marie Ferrarella

Marie se narodila v tehdejším Západním Německu rodičům polského původu. Ve své rodné zemi ale prožila pouze první čtyři roky života, protože poté se celá rodina přestěhovala do Spojených států. Se svými rodiči Marie nejprve procestovala celou východní polovinu USA, nakonec se ale usadili ve "Velkém jablku", tedy v New Yorku. Právě zde se Marie ve svých čtrnácti letech seznámila s Charlesem Ferrarellou, svým budoucím manželem… To ale trochu předbíháme. Mezi Mariiny záliby patřilo - tak jako u spousty amerických dětí - sledování televize. Na rozdíl od většiny dětí ale Marie k populárním seriálům dopisovala další díly. Sice jenom pro sebe a do šuplíku, někdy tehdy se ale začala rodit budoucí spisovatelka. První romantický příběh napsala v jedenácti letech! Během studií na střední škole psala stále více a více; v té době už byla pevně rozhodnuta stát se spisovatelkou. Po ukončení Mariina studia angličtiny - specializovala se na Shakespearovy komedie - se celá rodina přestěhovala do jižní Kalifornie. Charles, který zůstal v New Yorku, po sedmi týdnech zjistil, že bez své milované nevydrží a rozjel se za ní. A brzy se konala slavná svatba… Mariiným cílem jako autorky je to, aby se lidé smáli a cílili se dobře. "Jedině, když píšu takové příběhy, kterými toho dosáhnu, cítím se šťastná," říká Marie, matka dvou dětí, která - kromě psaní samozřejmě - stále za nejlépe strávený čas považuje romantický večer při svíčkách s Charlesem.

Ludmila Fryčková

Spoluautorka ornitologické příručky.

Luděk Faustus

Luděk Faustus byl český botanik, vysokoškolský pedagog a spisovatel v oboru botaniky. Během druhé světové války jako student střední školy musel odejít ze školy, protože vyjádřil odpor vůči výuce německého jazyka a v 15 letech začal pracovat jako lesní dělník na šluknovsku. Zde začal jeho zájem o dřeviny. Maturitu složil až po skončení druhé světové války a následně začal studovat na přírodovědecké fakultě UK. Když skončil svá studia na přírodovědecké fakultě začal působit na ruském gymnáziu. Doktorandské studium absolvovat také na Karlově univerzitě prací na téma: nahosemenné rostliny a fyziologie rostlin. Poté kdy získal doktorát začal vyučovat jako odborný asistent na pedagogické fakultě UK v oboru: botanika. V roce 1945 stice vstoupil do KSČ, ale krátce po únoru 1948 své členství zase zrušil. To však mělo vliv na jeho další profesní kariéru. Přesto publikoval v odborných časopisech. Od 80. let 20. století působil v ÚÚVPP až do roku 1989, kdy odešel do důchodu. Mimo profesní činnost působil aktivně v kynologickém klubu jako mezinárodní rozhodčí na kynologických výstavách, a byl hlavním poradcem chovu plemene Airedale terrier . V 60. a 70. letech 20. století se stal členem Wartburg klubu a účastnil se závodů „Modrá stuha“ a závodů do vrchu. V roce 1977 s rodinou zakoupil dům se zahradou ve vesničce v Českém středohoří pod chráněným vrchem Boreč. Zahradu osázel sazenicemi cenných dřevin s ideou malého arboreta, několik druhů jedlí, borovic, smrků, ale i listnatých dřevin se sortimentem druhu Lonicera. Zároveň sepsal klíč k určování druhu Lonicera, který již vzhledem k onemocnění nepublikoval. K jeho nejznámějšímu dílu v oboru botaniky patřil: Botanický klíč: klíč k určování 1000 nejdůležitějších cévnatých rostlin, který byl pomocnou knihou pro žáky základních a středních škol. Faustus navázal na dílo Františka Polívky, kdy upravil a dop...

Lubor Falteisek

FALTEISEK Lubor, PhDr. – autor, novinář, 4. 9. 1951 Praha, ženatý, m. JUDr. Daniela Světlíková, 1 syn, 1 dcera. NYNÍ novinář. ST FF UK, obor teorie kult., Praha 76, FAMU, dramaturgie a scénáristika, Praha 83. ZÁJMY knihy, cestování. P 77-87 red. dětských čas., 88-90 red. literár. týdeníku Kmen/Tvar, 90- redaktor, šéfredaktor čas. Ahoj na sobotu. POL není členem žádné pol. strany, člen Obce spisovatelů a Syndikátu novinářů.

Louis Fürnberg

Louis Fürnberg byl německy píšící spisovatel, básník, literární teoretik, překladatel a československý diplomat židovského původu, autor hymny Die Partei vládnoucí strany SED v komunistické Německé demokratické republice. Narodil se v rodině židovského majitele textilního podniku v Jihlavě. Jeho matka Berta zemřela brzy po jeho narození na tuberkulózu, otec Jakob se znovu oženil a celá rodina se přestěhovala do Karlových Varů, kde otevřela keramickou dílnu. Na přání svého otce se po ukončení gymnázia vyučil v Karlových Varech keramikem, práce v otcově továrně však musel zanechat kvůli následkům onemocnění tuberkulózou. V roce 1927 se přestěhoval do Prahy, kde absolvoval Německou obchodní akademii. Brzy jej zlákaly myšlenky komunismu, do německé sekce KSČ vstoupil v roce 1928. Začal se živit jako novinář, přispíval do několika českých i německých levicových periodik. Vedl německou divadelní skupinu Echo von links, pro niž vytvořil pod vlivem E. F. Buriana žánr scénické kantáty; skupina sklízela řadu úspěchů doma i v zahraničí. Ve své tvorbě vystupoval proti nacistické ideologii. Při práci v divadle se seznámil s Lotte Wertheimer, s níž se proti vůli jejího otce, zámožného rakousko-židovského podnikatele, v říjnu 1937 oženil. Po okupaci Čech a Moravy nacisty se se ženou pokusili uprchnout do Polska, ale byli zadrženi. Lotte byla propuštěna po dvou měsících a uprchla do Londýna, avšak Louis byl vězněn přibližně rok. V důsledku mučení částečně ztratil sluch. Poté, co jeho žena údajně uplatila gestapo, byl propuštěn a odsunut do Itálie, kde se potkali a společně odcestovali do Jugoslávie, kde se jim v roce 1940 narodil syn Michael. Z Jugoslávie byli o rok později rovněž nuceni uprchnout, tentokrát do britské Palestiny, kam dorazili v roce 1941. V Jeruzalémě přednášel a vedl knižní klub. Jeho rodina a další příbuzní byli za holokaustu zavražděni nacisty. V roce 1946 se s rodinou v...

Linda Finková

Narozena 10. 5. 1968 v Domažlicích. Muzikálová zpěvačka, textařka, pěvecká koučka a učitelka zpěvu na konzervatoři. Moderátorka, dabérka, divadelní a televizní herečka.

Lars A Fischinger

Lars A. Fischinger je německý non-fiction autor v oblasti pre-kosmonautiky, UFO, tajemství archeologie, paravědy a křesťanské mystiky.

Ladislav Fikar

Ladislav Fikar byl český básník, divadelní kritik a překladatel z ruštiny, němčiny, francouzštiny a angličtiny. Bývá spojován s hnutím dynamoanarchistů , studoval na FF UK, v roce 1947 nastoupil do nakladatelství F. Borový , pracoval zde jako redaktor, později šéfredaktor. Po skandálu se Škvoreckého Zbabělci byl v roce 1959 z funkce odvolán, odešel pracovat do Čs. státního filmu, kde po několik let stál v čele tvůrčí skupiny a zasloužil se o vznik řady významných snímků tzv. nové české filmové vlny. V polovině roku 1968 se vrátil na místo ředitele nakladatelství Čs. spisovatel, roku 1970 musel znovu odejít a stal se provozním tajemníkem nakladatelství pro děti a mládež Albatros. Jeho nejvýznamnější básnickou sbírkou zůstala kniha Samotín , v roce 1967 vyšla v podstatně rozšířeném vydání. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších lyrických debutů v moderní české poezii. Navázal v ní na lyricko-mélickou tradici českého básnictví, vytříbeným výrazem a jemnými odstíny nálad se blíží Jiřímu Ortenovi. Je jedinou sbírkou vydanou za jeho života. Autor se vyjadřuje prostřednictvím bohaté obraznosti. Projevuje metaforické snahy o znovustvoření naplno prožitého času, má závrať z jeho míjení, dokonale zobrazuje i atmosféru rozjitřené mladosti a milostné trýzně smyslů. Fikar se přitom soustřeďuje na motivy dětství, chlapecké zamilovanosti a opuštěnosti místa svého srdce. Někteří jeho kritici mluví o „sevřené a vášnivě vyznavačské podobě lyriky“. Tón sbírce udává především básníkovo procítěné mládí, neboť jádrem této lyriky je ryzí cit, čisté, okouzlené chlapectví. Po nuceném odmlčení vznikl básnický cyklus Kámen na hrob, který však byl vydán až posmrtně. Obsahuje básníkovu životní bilanci a předtuchu smrti. Tento cyklus se měl stát základem další stejnojmenné sbírky, kterou však au...