Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 361 - 420 z celkem 4291 záznamů

Miloš Filip
Vystudoval Ekonomicko-správní fakultu při Masarykově univerzitě v Brně, kde získal doktorát z finanční ekonomie a kvalifikoval se na prestižní, celosvětově uznávaný titul pro finanční poradce Chartered Financial Analyst . V představenstvu společnosti ING Investment Management zodpovídal za obchod a marketing produktů investiční správy v ČR a na Slovensku. Dále pracoval v jako konzultant vrcholového managementu ČSOB, ředitel penzijního fondu a také poradce pro prémiovou klientelu skupiny ABN AMRO. Dlouhodobě se věnuje otázce klientského poradenství, osobních financí a finančního vzdělávání. Je autorem několika odborných finančně-vzdělávacích publikací.
Více od autora
Milan Fibiger
Milan Fibiger je český akademický malíř, ilustrátor, grafik a hudebník. Milan Fibiger vystudoval v Praze na Střední uměleckoprůmyslové škole v letech 1979–1983 propagační grafiku a následně v letech 1984–1990 u profesora Jiřího Šalamouna ilustraci a grafiku na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Je autorem obálek a ilustrací knih žánru sci-fi a dobrodružných, hororových a pohádkových knih. Používá klasické malířské techniky. Vystavuje pravidelně doma i v zahraničí. Je také rockovým hudebníkem. Hraje na basovou, elektrickou a akustickou kytaru a na některých hudebních projektech se podílí i autorsky. Se skupinou Ohnivá voda vydal CD, kde složil všech čtrnáct písní. Nyní působí ve skupině Rollover. Žije v Praze Od Akademie Science Fiction, Fantasy a Hororu obdržel v letech 2002, 2003 a 2007 cenu Výtvarník roku.
Více od autora
Martin Franc
Doc. PhDr., Ph.D. Narozen 8.4.1973 v Praze. Vedoucí oddělení dějin AV. Historik zabývající se dějinami vědní politiky 1948-1992, dějinami výživy a stravování v 18.-20.stol., dějinami životního stylu a konzumu 1948-1989.
Více od autora
Martin Flosman
Narozen roku 1979. Mgr., archivář, zabývá se vojenskou duchovní službou od rakouské c. k. armády do roku 1950, zejména účastí duchovních ve druhém zahraničním vojenském odboji. Autor publikací z oboru.
Více od autora
Martin Fendrych
Martin Fendrych je český novinář a spisovatel, bývalý politik. Vystudoval gymnázium, studium Fakulty strojní ČVUT nedokončil a do roku 1989 vykonával nekvalifikované práce. Po roce 1989 působil jako mluvčí federálního ministra vnitra Jána Langoše či jako náměstek ministra vnitra Jana Rumla , s nímž se znal již z minulosti, kdy společně navštěvovali přednášky filozofa Milana Machovce a také z činnosti na samizdatovém časopisu Vokno. V roce 1992 také kandidoval v parlamentních volbách za Občanskou demokratickou alianci . Poté byl redaktorem týdeníku Respekt, kde v roce 1998 krátce zastával funkci šéfredaktora. Působí jako komentátor Aktuálně.cz a deníku Insider. Je ženatý a má čtyři děti. Fendrych v komentáři obhajoval kritiku několika českých politiků k plánům Izraele na anexi židovských osad, které od roku 1967 vybudoval na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Více od autora
Mark Frost
Mark Frost je americký romanopisec, scenárista a režisér. Spolu s režisérem Davidem Lynchem vytvořil televizní seriál Twin Peaks, podle něhož napsal také knihy. S Lynchem dále vytvořil seriál On the Air. Dále se podílel na scénářích seriálů Poldové z Hill Street, Detektiv Buddy Faro a dalších. V roce 1992 napsal a sám režíroval film Storyville. Jeho otcem byl herec Warren Frost a sourozenci spisovatel Scott Frost a herečka Lindsay Frost. V češtině vyšly knihy:
Více od autora
Marie Ferrarella
Marie se narodila v tehdejším Západním Německu rodičům polského původu. Ve své rodné zemi ale prožila pouze první čtyři roky života, protože poté se celá rodina přestěhovala do Spojených států. Se svými rodiči Marie nejprve procestovala celou východní polovinu USA, nakonec se ale usadili ve "Velkém jablku", tedy v New Yorku. Právě zde se Marie ve svých čtrnácti letech seznámila s Charlesem Ferrarellou, svým budoucím manželem… To ale trochu předbíháme. Mezi Mariiny záliby patřilo - tak jako u spousty amerických dětí - sledování televize. Na rozdíl od většiny dětí ale Marie k populárním seriálům dopisovala další díly. Sice jenom pro sebe a do šuplíku, někdy tehdy se ale začala rodit budoucí spisovatelka. První romantický příběh napsala v jedenácti letech! Během studií na střední škole psala stále více a více; v té době už byla pevně rozhodnuta stát se spisovatelkou. Po ukončení Mariina studia angličtiny - specializovala se na Shakespearovy komedie - se celá rodina přestěhovala do jižní Kalifornie. Charles, který zůstal v New Yorku, po sedmi týdnech zjistil, že bez své milované nevydrží a rozjel se za ní. A brzy se konala slavná svatba… Mariiným cílem jako autorky je to, aby se lidé smáli a cílili se dobře. "Jedině, když píšu takové příběhy, kterými toho dosáhnu, cítím se šťastná," říká Marie, matka dvou dětí, která - kromě psaní samozřejmě - stále za nejlépe strávený čas považuje romantický večer při svíčkách s Charlesem.
Více od autora
Marianne Fredriksson
Narozena 28. března 1927 v Gothenburgu, většinu života prožila ve Stockholmu a Roslagenu. Než se stala spisovatelkou, pracovala jako novinářka pro několik švédských novin a časopisů. Většina jejích knih je založena na biblických, leč nadčasových tématech. Zemřela v Österskäru 11. února 2007.
Více od autora
Magdaléna Faltinová
Mgr., autorka učebnic a pracovních sešitů pro výuku matematiky na základní škole.
Více od autora
Lukáš Fišer
Narozen 3. 7. 1964. Spisovatel, scenárista, hudební skladatel, producent, kapelník a textař. Autor knih pro děti. Absolvent Konzervatoře Jaroslava Ježka, obor Tvorba textu a scénáře. Absolvent architektury.
Více od autora
Ludwig Feuerbach
Ludwig Andreas Feuerbach byl německý materialistický filozof a antropolog. Feuerbachův otec, Paul Johann Anselm rytíř von Feuerbach, zámožný německý právník, dopřál svému čtvrtému synovi velmi dobré vzdělání a syn se mu odvděčil vzorným plněním svých školních povinností. Feuerbach studoval v Heidelbergu teologii, ale rozčarován z ní přešel na filosofii. Na univerzitě v Berlíně se dostal pod Hegelův vliv , ačkoliv sám se k delšímu rozhovoru se svým předchůdcem dostal pouze jednou. Kromě filozofie se zabýval také církevními dějinami, matematikou a fyzikou. V roce 1826 se vrátil do Erlangenu a o dva roky později tam obhájil disertaci pod názvem O jednom univerzálním a nekonečném rozumu . Postupně se vzdaloval od Hegelovy idealistické filozofie. Získal titul doktora filozofie a stal se tam soukromým docentem, ovšem po vydání spisu Myšlenky o smrti a nesmrtelnosti se musel s akademickou dráhou rozloučit. „Zapáchám ošklivým svobodomyšlenkářstvím, ateismem, ba dokonce jsem snad ztělesněný antikrist,“ napsal tehdy své sestře. V roce 1832 Feuerbach univerzitu opustil a rozhodl se věnovat výhradně spisovatelské činnosti. Po smrti otce, který ho dlouho finančně podporoval, prožíval neutěšené období existenčních starostí. V roce 1837 oženil s Bertou Löwovou, dcerou majitele zámku a porcelánky v bavorském Bruckbergu. To mu přineslo kromě finančního zajištění i klid na práci v žádoucím ústraní v zámeckých pokojích ve věži. Na venkovské samotě prožil více než dvacet let, narodily se mu dvě dcery. Kromě filozofie se věnoval také přírodovědeckým studiím, zejména ho zajímala entomologie. Zde napsal svou nejvýznamnější knihu, Podstatu křesťanství . Byl si plně vědom kvalit svého díla, cítil se jako „první, na nejpřednější pozici...
Více od autora
Linda Finková
Narozena 10. 5. 1968 v Domažlicích. Muzikálová zpěvačka, textařka, pěvecká koučka a učitelka zpěvu na konzervatoři. Moderátorka, dabérka, divadelní a televizní herečka.
Více od autora
Kerry Fisher
Pochází z anglického Peterborough. Studovala na univerzitě v Bathu a posléze učila angličtinu v řadě evropských zemí a procestovala celou Asii a Ameriku. Po narození dětí si našla jiný způsob, jak zůstat na dosah nepoznaným horizontům; začala totiž psát. Bydlí v Surrey s manželem a dvěma dětmi.
Více od autora
Kate Furnivall
Kate Furnivallovou inspiroval k napsání této románové prvotiny příběh její matky Lily, která se narodila v Rusku, dětství strávila v Indii a Číně a která již v útlém věku zjistila, že jediné, co má v životě nějakou hodnotu, nosí člověk v hlavě a v srdci. Autorka má dva syny a žije s manželem Normanem v přímořské vesničce v hrabství Devon.
Více od autora
Jonathan Safran Foer
Jonathan Safran Foer je americký spisovatel známý především díky svým dvěma románům Naprosto osvětleno a Příšerně nahlas a k nevíře blízko . Mezi jeho další dílo z oblasti literatury faktu patří kniha Jíst zvířata nebo grafický román Tree of Codes . Jeho poslední román Here I Am byl publikován v roce 2016. Do češtiny zatím nebyl přeložen. Mimo svou autorskou činnost vyučuje tvůrčí psaní na New York University. Foer se narodil ve Washingtonu, D.C. Albertu a Esther Foerovým. Jeho otec je právník a prezident amerického antimonopolního institutu. Esther Safran Foerová je potomkem přeživších holokaustu původem z Polska. Působí jako poradce v synagoze Sixth & I Historic Synagogue. Foer je prostřední ze tří synů v židovské rodině. Jeho starší bratr Franklin je bývalým editorem The New Republic a mladší bratr Joshua je zakladatelem magazínu Altas Obscura. Nadaný, výrazný a citlivý chlapec, kterým Foer v dětství byl, se v osmi letech zranil při nehodě ve školní chemické laboratoři. Následkem bylo „něco jako nervové selhání, které se táhlo po asi tři roky, a během kterého nechtěl dělat „nic jiného než moct vyskočit z vlastního těla.“ Foer navštěvoval soukromou střední školu ve Washingtonu, a v roce 1994 vycestoval spolu s dalšími mladými Američany židovského původu do Izraele v rámci programu sponzorovaného nadací Edgara Bronfmana. V roce 1995 v prvním ročníku Princetonské univerzity se Foer zapsal do úvodního kurzu kreativního psaní vedeného spisovatelkou Joyce Carol Oatesovou, kterou zaujal jeho styl psaní a tvrdila, že má „tu nejdůležitější spisovatelskou vlastnost – energii.“ Foer později vzpomínal: „Jako první mě přiměla myslet si, že bych mohl psaní zkusit brát vážně. A to docela změnilo můj život.“ Oatesová vedla i Foerovu magisterskou diplomovou práci, ve které zkoumá život své prababičky z matčiny strany Louisy Safran, která přežila Holokaust. Za svou práci obdržel Foer cenu Princetonu za k...
Více od autora
John Freeman
John Freeman je ve Velké Británii známý jako špičkový fotograf, spolupracující s celou řadou vydavatelství a redakcí.
Více od autora
Jiřina Fikejzová
Jiřina Fikejzová, rodným jménem Jiřina Henzlová byla česká textařka, hudební scenáristka a sportovkyně. Po studiu na gymnáziu v Lounech a Teplicích , kde zpívala i s kapelou, studovala psychologii a sociologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a soukromě se učila hrát na housle a na klavír. V 50. letech 20. století byla úspěšnou sprintérkou československé národní reprezentace. Po ukončení studia v roce 1950 pracovala do roku 1953 v odborném učilišti v ČKD, poté pak na odboru zahraničních vztahů v hudebním vydavatelství Supraphon, kde působila jako dramaturgyně při vydávání zahraničních licenčních desek. Již od středoškolských studií se věnovala psaní písňových textů. Profesionálně začala spolupracovat s Vladimírem Dvořákem, později pak s Orchestrem Karla Vlacha a Tanečním orchestrem Československého rozhlasu . Za svůj život vytvořila kolem 240 písňových textů, napsala také několik scénářů jak pro pražské Divadlo hudby, tak pro Československou televizi a Československý rozhlas. Za svoji textařkou práci získala celou řadu domácích ocenění. Kromě toho také působila jakožto členka textových komisí vydavatelství Supraphon a Panton a v přijímací komisi Ochranného svazu autorského. Působila také jako členka odborných porot různých domácích i zahraniční hudebních festivalů . Je řazena mezi nejlepší české textaře. Její syn Daniel Fikejz je známým hudebníkem.
Více od autora
Jiří Frel
Jiří Frel, původním jménem Jiří Fröhlich byl česko-americký klasický archeolog, historik antického umění, zejména znalec řeckého sochařství a vázového malířství, a vysokoškolský pedagog. Narodil se jako první potomek v rodině učitele a regionálního historika Antonína Fröhlicha a jeho manželky Marie, rozené Tomanové, která také pravoala jako učitelka. Po absolutoriu gymnázia strávil válku doma na venkově, kde pracoval manuálně v zemědělství a učil se jazyky. V září 1945 nastoupil jako jeden z prvních studentů Karlovy univerzity ke studiu klasické archeologie a dějin umění . Za vynikající výsledky dostal stipendium na École normale superiére v Paříži, kam odjel se spolužákem Bohumilem Soudským, dělal volontéra v Louvru. Roku 1948 obhájil diplomovou práci na UK a získal další stipendium do Itálie. Roku 1949 se vrátil do Československa a stal se asistentem na katedře antického starověku filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Vstoupil do KSČ a brzy se habilitoval, v roce 1967–1969 jako profesor přednášel dějiny antického umění. Byl znalcem zejména řeckého umění, řecké klasické sochařství, funerální plastiku a keramiku. Česky napsal monografii Řecké vázy a řadu statí. Podle svědectví prof. Jana Bouzka byl vynikajícím pedagogem, neublížil ani nepřispěl k uvěznění svých v 50. letech politicky pronásledovaných kolegů, profesorů Jindřicha Čadíka, Růženy Vackové, aní k propuštění Milady Vilímkové. V době železné opony trpěl uzavřením hranic, podnikl alespoň archeologický výzkum v Bulharsku . Po uvolnění poměrů od roku 1963 začal jezdit do Řecka, zabýval se například parthenonským vlysem z Atén, barevností řecké architektury a v českých sbírkách objevil neznámý portrét řeckého sochaře Feidia. Roku 1969 emigroval do USA, kde stal profesorem na Princetonské univerzitě. V letech 1970–1973 pracoval jako asistent kurát...
Více od autora
Jiří Filip
Narozen 18.5.1927 v Praze, zemřel 1990. Omalovánky, leporela, poetický slovník.
Více od autora
Jan Frolík
PhDr. Jan Frolík, CSc. je uznávanou kapacitou archeologie středověku, kterému se odborně věnuje po celou svou kariéru. Kromě působení na Ústavu archeologické památkové péče středních Čech vede Oddělení záchranných výzkumů Archeologického ústavu AV ČR a přednáší na univerzitách. Již od dob svých studií je ale v zájmu jeho pozornosti Pražský hrad, k jehož poznání přispěl velkou měrou. Rodák z Prahy, historik a archeolog, autor prací z oboru archeologie a nejstarších českých dějin, též o chrudimském region.
Více od autora
Jan Folný
Narodil se v Karlových Varech. Vystudoval Pedagogickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni. Povoláním učitel českého a ruského jazyka, aktuálně vyhořelý. Autor knihy Od sebe / k sobě , „nejlepší bisexuální novely Prahy 6 o Irsku všech dob“, v níž zúročil své zkušenosti a zážitky z tříletého pobytu v Irsku. V současnosti žije a pracuje v Londýně.
Více od autora
Ìvan Franko
Ivan Jakovyč Franko byl haličský rodák, občan Rakousko-Uherska, ukrajinský básník, spisovatel, dramatik, esejista a literární kritik, organizátor kulturního života, národní buditel, politik, historik, etnograf, filosof a překladatel. Vystudoval gymnázium v Drohobyči , později klasickou a ukrajinskou filologii na Lvovské univerzitě, odkud byl pro společensko-politickou a revoluční protistátní činnost vyloučen. Ve studiu pokračoval nejdřív na Černovické univerzitě v Bukovině, pak na Vídeňské univerzitě, kde obhájil disertaci u známého slavisty chorvatského původu Vatroslava Jagiće . Stylově Franko patří k prvním ukrajinským realistům. Bývá považován za nejvýznamnějšího básníka po Ševčenkovi. Už jeho druhá sbírka „Z veršyn i nyzyn“ nese novátorské elementy. Sbírky jako „Věčný revolucionář“ nebo „Kameník“ šířily mezi mládeži revoluční náladu, proto byly např. v Rusku zakázány. Vrcholem Frankovy intimní lyriky je sbírka „Uvadlé listí“ , která obsahuje prvky modernismu a dekadence. Frankova prozaická tvorba je představená více než stovkou povídek a novel a desítkou románů. Pro jeho prózu je příznačná žánrové bohatství a realistické zobrazení života všech společenských vrstev. V roce 1891 básník navštívil Prahu a, jak hlásá pamětní deska na Žofíně, 18. května zde vystoupil na sjezdu slovanské pokrokové mládeže. Je pochován na Lyčakivského hřbitově ve Lvově. Pomník či pamětní desku Ivana Franka dnes najdeme v mnoha ukrajinských městech, z nichž jedno – Stanislav – bylo dokonce přejmenováno na Ivano-Frankivsk . Frankův portrét je také motivem dvacetihřivnové bankovky. Frankova díla vydaná v češtině: Po nim bylo pojmenováno:...
Více od autora
Iva Frýzová
Narozena 1977 ve Vítkově. Mgr., pedagožka, učebnice, pracovní sešity a didaktické materiály pro výuku biologie na ZŠ.
Více od autora
Ingo Froböse
Univ.-Prof. Dr. Ingo Froböse Narodil se v roce 1957 ve městě Unna-sportovní studia v německém Kolíně nad Rýnem- Sport univerzity-Dr. 1986. Habilitoval v roce 1993, profesorem je od roku 1995. Sám aktivně cvičí a sportuje, je držitelem rekordu z roku 1981 ve sprintu na 100 a 200m. Vystupuje v různých pořadech v televizi a vede kurz hubnutí a cvičení pro zdravá záda na internetu, mimo jiné vydává knihy, kde své zkušenosti předává dál.
Více od autora
Gusta Fučíková
Gusta Fučíková, rozená Gusta Kodeřičová , byla česká a československá publicistka, nakladatelská redaktorka, politička Komunistické strany Československa, aktivistka ženských a mírových levicových organizací, poslankyně Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace. Byla manželkou komunistického novináře a odbojáře Julia Fučíka popraveného za 2. světové války.
Více od autora
Germaine Finifter
Francouzská literární kritička, autorka populárně-naučných knih pro děti.
Více od autora
Friedrich Feld
Narodil se 5. 12. 1902, zemřel 27. 12. 1987. Friedrich Rosenfeld se narodil ve Vídni. Vystudoval němčinu, angličtinu a dějiny umění na Vídeňské univerzitě. Během německé invaze emigroval do Anglie, kde již zůstal po zbytek života. Novinář a spisovatel. Používal pseudonym Friedrich Feld.
Více od autora
František Forst
František Forst byl český hudební skladatel. František Forst byl synem Jan Forsta, varhaníka a ředitele kůru v poutním kostele Panny Marie na Svaté Hoře u Příbramě. Otec byl skladatelem chrámové hudby. Jeho četné skladby však zůstaly v rukopise. Základy hudebního vzdělání tak získal v rodině. Vystudoval učitelský ústav v Českých Budějovicích a vykonal státní zkoušky z klavíru, varhan, houslí a zpěvu. Pokračoval studiem skladby u Vítězslava Nováka a Leoše Janáčka. V roce 1920 se stal učitelem hudby na učitelském ústavu v Hořovicích a sbormistrem tamního pěveckého sdružení Slavík. Od roku 1924 působil jako profesor učitelského ústavu v Příbrami. Za okupace byl nucen odejít do výslužby. Po osvobození se na ústav vrátil a byl jeho ředitelem až do roku 1951, kdy odešel do důchodu. Kromě pedagogické činnosti na učitelském ústavu byl i ředitelem městské hudební školy a dirigentem Příbramské filharmonie. Věnoval se i koncertní činnosti jako klavírní doprovazeč a četnými přednáškami pro školy i širokou veřejnost se zasloužil o popularizaci vážné hudby. Zanechal řadu chrámových skladeb v rukopise. Věnoval se sbírání a úpravám hornických písní z Příbramska. Po roce 1945 psal i estrádní hudbu.
Více od autora
Foreigner
Foreigner je britsko-americká rocková skupina, kterou v roce 1976 v New Yorku založil hudební veterán Mick Jones a bývalý člen skupiny King Crimson Ian McDonald spolu s americkým zpěvákem Lou Grammem. Skupina je známá svou směsí hard rocku a popu a dosáhla obrovského úspěchu díky řadě hitů a multiplatinových alb. Foreigner 's sound se vyznačuje silnými melodiemi a mohutnými rockovými riffy, které jim pomohly ovládnout hitparády na konci 70. a v 80. letech.
Více od autora
Fero Fenič
Fero Fenič , občanským jménem František Fenič, je slovenský a český filmový režisér, scenárista, producent, filmový organizátor, televizní a filmový podnikatel. Jeho firma Febio je známá nejen svojí tvorbou pro Českou televizi, ale i organizací velkého filmového festivalu Febiofest. Až doposud natočil asi 35 různých filmových děl. Žije a pracuje v Praze. Připravuje vysílání digitální televize Febio TV.
Více od autora
Dmitrij Andrejevič Furmanov
Dmitrij Andrejevič Furmanov byl ruský spisovatel. Znám je ponejvíce svým románem Čapajev z roku 1923, jehož děj byl posléze i zfilmován v roce 1934. Druhou slavnou knihou tohoto spisovatele se stal román Vzpoura z období Ruské občanské války v Turkmenistánu z roku 1924. Byl zakládajícím členem Ruské asociace proletářských spisovatelů, což byla organizace, jež v sovětském Rusku vznikla v roce 1925. Kromě výše uvedených dvou románů vydal velké množství drobnějších literárních prací , které jsou velmi zajímavé nejen literárně, ale i faktograficky, neboť se v převážné míře zakládají na jeho vlastních osobních zážitcích a zkušenostech jak z období 1. světové války, tak z období Ruské občanské války. Jeho sebrané spisy byly vydány posmrtně v letech 1926 až 1927.
Více od autora
Combo FH
Combo FH byla československá postpunková/experimentální skupina, která vznikla koncem 70. let 20. století. Kapela byla známá pro své začlenění různých hudebních stylů, od punku po jazz a etnickou hudbu, což přispělo k jedinečnému zvuku, který charakterizoval československou novovlnnou scénu. Combo FH vynikala svým inovativním přístupem k hudbě a schopností spojit různé žánry do uceleného zvuku. V sestavě skupiny působily osobnosti, které později udělaly významnou kariéru v hudebním průmyslu, jako například Vítězslav Vávra. Přestože skupina působila v době politických represí, dokázala Combo FH vytvořit dílo, které mělo u posluchačů ohlas a zanechalo na české hudební scéně trvalou stopu. Vliv kapely je dodnes cítit v tvorbě současných českých umělců, kteří se inspirují jejich průkopnickým duchem a hudební všestranností.
Více od autora
Bruce Kumar Frantzis
Americký autor knih o čínském bojovém umění, meditaci, léčení a terapii.
Více od autora
Aretha Franklin
Aretha Franklin , často označovaná jako "Královna soulu", byla kultovní americká zpěvačka, skladatelka a klavíristka, jejíž kariéra trvala několik desetiletí od konce 50. let 20. století. Narodila se 25. března 1942 v Memphisu ve státě Tennessee, vyrůstala v Detroitu ve státě Michigan, kde začala zpívat gospelovou hudbu v kostele svého otce. Franklinová si svým silným hlasem a emotivním projevem rychle získala pozornost a v roce 1961 podepsala smlouvu s nahrávací společností Columbia Records.
Více od autora
Antonín Friedl
Antonín Friedl byl český historik umění se specializací na středověké rukopisy, výtvarný kritik, profesor Filosofické fakulty brněnské univerzity. Antonín Friedl studoval na českém gymnáziu v Plzni, ale z existenčních důvodů musel studia přerušit. Přátelil se s grafikem Janem Konůpkem a byl členem Kruhu přátel starožitností. Seznámil se zde s tehdejším západočeským konzervátorem Památkového úřadu Zdeňkem Wirthem, který ho pozval do Prahy na místo jednatele Klubu Za starou Prahu. Místo převzal po Janu Zrzavém, se kterým se spřátelil. V Praze dokončil studia na reálném gymnáziu a od roku 1915 studoval dějiny umění a klasickou archeologii na Filozofické fakultě Karlovy university. Po promoci roku 1919 se stal asistentem prof. Chytila a strávil další dva roky hospitací u Adolpha Goldschmidta na univerzitě v Berlíně, kde navštěvoval přednášky o předrománském a starém německém a nizozemském malířství . Roku 1926 byl na hospitaci u Pietra Toesco na univerzitě ve Florencii. V letech 1928–1932 byl odborným pracovníkem na Ministerstvu školství a národní osvěty, pověřeným soupisem bohemik v zahraničí. Roku 1933 nastoupil Friedl do Státního fotoměřičského ústavu, který se zabýval fotodokumentací památek. V letech 1939–1952 tento ústav řídil. Roku 1934 se habilitoval na Masarykově univerzitě v Brně, kde pak působil jako soukromý a externí docent a profesor dějin umění do roku 1970. K jeho žákům patřili Milena Zeminová-Hanavská, Alena Adlerová-Kudělková, Ivo Krsek nebo Petr Spielmann. V letech 1953–1957 byl Friedl vědeckým pracovníkem Ústavu teorie a dějin umění ČSAV. V letech 1916–1921 se věnoval výzkumu a záchraně památek ve svém rodném kraji . Za pobytu v Německu studoval rukopis Gumpoldovy legendy o sv. Václavu a roku 1926 vydal jednu ze svých stěžejních prací o jejíc...
Více od autora
Anna Fárová
Anna Fárová byla česko-francouzská historička umění a překladatelka z francouzštiny. Specializovala se na dějiny a kritiku umělecké fotografie. Její dcera Gabriela Fárová je uznávaná fotografka, Isabela Fárová je sochařka. Vystudovala francouzské gymnázium v Praze a v letech 1946–1951 studovala dějiny umění a estetiku na Filosofické fakultě UK. Diplomová práce Antonín Chittussi nebyla přijata k obhajobě. Promovala spisem Vliv fotografie na malířství. František Drtikol , v roce 2002 absolvovala rigorózní řízení na FAMU. Narodila se v Paříži jako Annette Šafránková – její matka byla francouzská profesorka Anne Moussu, její otec Miloš Šafránek byl diplomat. V Paříži se setkávala s významnými umělci té doby, osobně poznala například Bohuslava Martinů, Jana Zrzavého, Josefa Šímu nebo Františka Tichého. Po přesídlení do Prahy na Spořilově navštěvovala schůzky surrealistů, kde se seznámila s Karlem Teigem i se svým budoucím mužem výtvarníkem Liborem Fárou , o kterém prohlásila: Díky svému muži měla přístup k časopisu Verve, ve kterém byly jak barevné celostránkové reprodukce slavných obrazů, tak i velkoformátové fotografie… Do roku 1970 měla svobodné povolání, od roku 1970 do roku 1976 působila na FAMU a v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Nezastírala negativní vztah ke komunismu v bývalém Československu. Po podpisu Charty 77 byla z UPM propuštěna. Od roku 1995 působila ve vědecké radě Uměleckoprůmyslového muzea. Přednášela na univerzitách ve Francii, USA i Velké Británii, překládala z francouzštiny. Spolupracovala s nakladatelstvími Odeon, Orbis a Torst, byla editorkou série Paragraphic Books v newyorském nakladatelství Grossman Publisher. Pořádala výstavy českých i zahraničních fotografů doma i ve světě a psala fotografické monografie. Zpracovala dílo Františka Drtikola a zejména vydala výbor z díla Josefa Sudka, ...
Více od autora
Václav Fořtík
Václav Fořtík je český organizátor, editor a aktivista, od dubna do září 2016 místopředseda České pirátské strany. Od počátku 90. let se podílel na organizování akcí v rodném Ústí a později v Praze, kde založil Sci-fi klub Terminus a od roku 1997 pořádal tradiční setkání Pragocon . Od 1. července 1999 do 30. června 2001 a od 1. července 2003 do 30. června 2007 byl předsedou Mensy ČR, mimo tato tři volební období byl opakovaně 1. místopředsedou. Byl koordinátorem a předsedou tzv. Dětské Mensy , od počátku roku 2010 předsedou Rady pro Dětskou Mensu. Podporoval činnost Osmiletého gymnázia Buďánka, o. p. s. – byl předsedou a místopředsedou správní rady , členem správní rady a členem dozorčí rady . S manželkou PhDr. Jitkou Fořtíkovou, Ph.D. založil tzv. Centrum nadání. K roku 2010 byl aktuálním organizátorem soutěže Miss Mensa. V roce 2011 byl spolugarantem televizní soutěže „nadprůměrně inteligentních lidí“ Fenomén. V roce 2014 byl odborným poradcem televizní soutěže Nejchytřejší Čech. Jako autor a editor se podílel na vydávání inteligenčních testů, knih s touto tematikou a časopisu IQ . Testy a články přispívá do časopisů a novin . Zároveň s konáním Pragoconu pořádal literární soutěž O loutnu barda Marigolda . Před profesionalizací české armády se zasazoval o zrušení povinné vojenské služby. V roce 2009 se angažoval v nové České pirátské straně. Jako člen strany se v roce 2010 neúspěšně zúčastnil obecních voleb do Zastupitelstva hlavního města Prahy jako lídr kandidátky pro obvod I. Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 ka...
Více od autora
T. R Field
Bohdan Vojtěch Šumavanský, rodným jménem Theodor Adalbert Rosenfeld, byl český básník a bohém, člen Svazu spisovatelů. Ve 30. letech 20. století vydal tři básnické sbírky pod literárním pseudonymem T. R. Field , a sice Kosočtverce na ohradách , Kruhy pod očima a Lomikel na dlásnech . Jeho poezie se vyznačuje jazykovou hravostí a lze v ní nalézt styčné body s nonsensovými básněmi Christiana Morgensterna nebo se satirickými texty Jaroslava Haška. Přestože za svého života nebyl Field umělecky příliš úspěšný, stal se výraznou osobností pražských vináren, jeho nápady se předávaly ústně a byly dále rozvíjeny. Na jeho dílo navázal také Ervín Hrych se svou Krhútskou kronikou . Po roce 1989 se zájem o Fieldovy texty obnovil a byly vydávány v různých výborech. Jeho dílem se zabýval především literární historik a spisovatel Petr Kovařík, mimo jiné sestavitel nejrozsáhlejšího souboru prací z básníkovy pozůstalosti – knihy Kosočtverce na ohradách . Otcem Theodora Adalberta Rosenfelda byl pražský německý lékař „nemocí tajných a Venušiných“, Karel Damián Rosenfeld, syn rabína ve slovenském Hlohovci. Studoval medicínu ve Vídni, během studií konvertoval ke křesťanství a dal se pokřtít. Po ukončení studia působil jako lékař – důstojník v námořnictvu. Později provozoval lékařskou praxi ve Vídni. Tam se seznámil s Voršilou rozenou Apfelbeckovou z Koutu na Šumavě a oženil se s ní. Po sňatku se rodina přestěhovala do Prahy a Karel Damián si zde otevřel ordinaci a lékárnu v Ostrovní ulici. A zde, v domě čp. 146/16 , se narodil 23. dubna 1891 jako deváté dítě a pohrobek Theodor Adalbert. Jeho matce prý dalo dost práce nechat pokřtěné dítě připsat zemřelému otci. O jeho skutečném otci tehdy kolovaly různé zvěsti. Matka byla pohledná a oduševnělá a mezi její ctitele patřil například hrabě Jiří Stadion či profesor Josef Thomayer. Dětství ...
Více od autora
Sebastian Faulks
se narodil 20. dubna 1953 a po studiích v Cambridgi působil jako literární redaktor listu Independent, odkud však roku 1991 odešel a plně se věnoval psaní. Coby sloupkař a literární kritik nicméně nadále přispíval do různých časopisů a novin a úspěšně spolupracuje i s televizí a rozhlasem. Je členem britské Královské literární společnosti. Svou první knihu, A Trick of the Light , vydal roku 1984, poté následoval první díl volné trilogie zasazené do meziválečné Francie – The Girl at the Lion d’Or a bestsellery Birdsong a Charlotte Gray . Závěrečný román, popisující dobrodružství skotské dívky, jež se během druhé světové války zapojí do francouzského odboje, byl roku 2002 zfilmován s Cate Blanchettovou v hlavní roli. Na literaturu faktu se Faulks zaměřil v životopisných vyprávěních The Fatal Englishman: Three short lives , k válečnému tématu se však vrátil, a to jak v díle On Green Dolphin Street , tak – alespoň okrajově – ve svém zatím posledním románu Human Traces . V roce 2006 vyšla Faulksovi ještě sbírka parodií a pastišů Pistache inspirovaná především jeho rozhlasovým pořadem pro stanici BBC Radio 4. Za svá díla získal Faulks několik literárních ocenění, úspěšný román Birdsong byl dokonce nominován na Booker Prize. Faulks žije s manželkou a dvěma dětmi v Londýně.
Více od autora
Rudolf Franz
Rudolf Franz . Prozaik věnující se literatuře faktu a dokumentární próze, překladatel z ruštiny a němčiny. Během vojenské prezenční služby byl získán do armády jako důstojník,1950-55 byl pracovníkem Hlavní politické správy Čs. lidové armády, od roku 1955 redaktorem časopisu Čs. voják.
Více od autora
Renáta Frančíková
Renata Frančíková je výtvarnice, vytvořila množství ilustrací a také autorských publikací pro rozvíjení dětské tvořivosti.
Více od autora
Randall Frakes
Randall Frakes byl původně důstojníkem v americké armádě, kde editoval noviny pro 16. prapor spojařů v Evropě a přispíval i do „Hvězd a pruhů“. Dnes uznávaný scénárista, filmový režisér a producent. Podílel se na takových velkofilmech jako: Vetřelec, Terminátor či Titanik. Sci-fi je jeho velkou vášní, ostatně většina filmů na kterých se podílel je z tohoto žánru. Napsal několik knih i povídek, přispívá do časopisů Fantasy a Fantazy & science fiction . Používá též pseudonym Lloyd Strathern.
Více od autora
Radek Fukala
Radek Fukala je český historik specializující se na evropské dějiny novověku, z nich pak zejména na dějiny vedlejších zemí Koruny české. Po studiu na Pedagogické fakultě v Ostravě působil jako učitel na základní škole. V letech 1992–1995 jako odborný asistent na katedře historie Filozofické fakulty Ostravské univerzity a od roku 1995 jako pracovník Ústavu historie a muzeologie Slezské univerzity v Opavě. V roce 1997 dokončil doktorandské studium na Historickém ústavu filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a v roce 2003 obhájil habilitační práci na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 2004–2011 působil na filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové a od roku 2011 působí na filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Dne 24. června 2011 jej prezident Václav Klaus jmenoval profesorem.
Více od autora
Philip José Farmer
Philip José Farmer byl americký spisovatel, představitel žánru sci-fi. V roce 1946 mu v časopise Adventure vyšla první sci-fi povídka O'Brien and Obrenov. Průlom v jeho kariéře však znamenala až novela Lovers', kterou roku 1952 vydal časopis Startling Stories, a která mu přinesla cenu Hugo pro nejslibnějšího nového autora. Později proslul především pětidílnou sérií Svět Řeky a sérií Svět vrstev . Za díl Řeka zmrtvýchvstání dostal v roce 1972 cenu Hugo. Čtyři roky předtím získal stejné ocenění za novelu Jezdci purpurové mzdy. Roku 1973 se umístil na seznamu Locus Poll Award jakožto 14. nejlepší autor sci-fi všech dob. Roku 2000 získal Damon Knight Memorial Grand Master Award, roku 2001 World Fantasy Award a roku 2003 Forry Award za celoživotní dílo. Jako jeden z prvních začal do sci-fi literatury vnášet sexuální a náboženskou tematiku. Krom toho byla jeho oblíbeným tématem tradičnější xenobiologie, tedy spekulace o možnostech forem života mimo Zemi. Vystudoval angličtinu na Bradley University, miloval studium jazyků, především jejich gramatiky - ovládal jich okolo dvaceti.
Více od autora
Petr Freiwillig
Petr Freiwillig je český historik a publicista. Vystudoval libereckou Integrovanou střední školu dopravní a stavební. Následně pokračoval ve studiu na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity v Ostravě. Toto studium však ukončil a od roku 1999 pracoval pro pražský dopravní podnik, odkud po jednom roce odešel do společnosti ČSAD Liberec. Roku 2005 začal dálkově na Filozofické fakultě brněnské Masarykovy univerzity studovat obor Historické vědy. Následně pokračoval ve studiu na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci, které úspěšně zakončil obhajobou diplomové práce. Od roku 2013 studoval v kombinovaném doktorském studiu obor Trvale udržitelný rozvoj a průmyslové dědictví na katedře architektury Fakulta stavební ČVUT. Roku 2017 zde obhájil disertační práci na téma Transformace proto-industrie na tovární způsob výroby: vliv změny výrobního způsobu na stavební podobu výrobních objektů na příkladu Frýdlantska. Od roku 2009 je zaměstnán na Odboru péče o památkový fond na libereckém pracovišti Národního památkového ústavu. Svými názory přispívá do celostátních periodik, na odborné webové stránky „Liberec:Reichenberg, architektura na severu Čech“ či do vysílání Českého rozhlasu.
Více od autora
Peter Freestone
Narozen 8. 1. 1955 v Carshaltonu v jižním Londýně. Osobní asistent zpěváka Freddieho Mercuryho, autor biografických publikací. V letech 1961-1966 studoval na internátní škole v Indii. Od roku 2001 žije v Česku, v roce 2020 získal české občanství.
Více od autora
Otakar Filip
Narozen 1.7.1874 v Praze, zemřel 10.4.1931 tamtéž. Novinář, redaktor, prozaik, překladatel.
Více od autora
Oriana Fallaci
Oriana Fallaci byla italská novinářka, spisovatelka a v posledních letech života také kritička islámu. Včetně překladů dosáhl prodej jejích knih dvaceti milionů výtisků. Pocházela z Florencie , kde se narodila i zemřela. Ve Florencii také vystudovala univerzitu a stala se redaktorkou. Po čase jí ale práce v redakci začala být málo náročná a jako první žena v Itálii se stala válečnou korespondentkou. Od té doby vystřídala řadu válečných front. dostala se například do Vietnamu, Saúdské Arábie, Libye, Jordánska, Kuvajtu, Libanonu, Pákistánu, Indie, Bangladéše či Íránu. Po roce 1991 žila v New Yorku. Fallaci byla velmi úspěšnou novinářkou, vynikala především jako autorka rozhovorů. S respondentem vždy jednala jako rovná s rovným. V jednom z nejznámějších rozhovorů, kdy jako jediná žena-novinářka dostala ještě před íránskou revolucí v roce 1979 k šíitskému vůdci Íránu ajatolláhu Chomejnímu se nejdřív přizpůsobila tamním zvyklostem a na audienci si vzala čádor. Neslevila ze svých zásad a kladla velmi ostré otázky a podráždila ho otázkami o právech žen natolik, že Chomejní vykřikl: "Pokud se vám nelíbí islámské oblečení, nejste povinna dodržovat. Čádor je pouze pro mladé a vážené ženy." Fallaciová si poté strhla čádor z hlavy se slovy: "Hned teď si tenhle hloupý středověký hadr sundám." Mezi jinými napsala rozhovor i s Dalajlámou, Henrym Kissingerem, Zulfikárem Alí Bhuttem, Muammarem al-Kaddáfím, Federicem Fellinim, Sammym Davisem ml., Jásirem Arafatem, Haile Selassiem a Lechem Wałęsou. Přispívala například do novin Corriere della Sera , kde uveřejňovala své reakce na velké teroristické útoky. Zejména po útocích z 11. září 2001 považovala jakýkoli dialog s islámskými zeměmi za nemožný, což se snažila doložit i vlastní zkušeností. Jedno z jejích prohlášení o islámu vzbudilo vlnu nesouhlasu a musela kvůli němu ...
Více od autora
Olga Franzová
nar. 1.3. 1944 v Praze studia: Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, ateliér propagace a knižní grafiky prof. Strnadela zabývá se: ilustrováním knih, časopisů a učebnic pro děti animovaným filmem spolupracuje s: nakladatelstvími Albatros, Fragment, Axióma, Septima, Fortuna, Knižní klub Českou televizí zúčastnila se mnoha společných výstav věnovaných ilustrační tvorbě pro děti
Více od autora
Oľga Feldeková
Oľga Feldeková, roz. Lukáčiová je slovenská prozaička, novinářka, scenáristka, dramaturgyně, glosátorka a manželka spisovatele Ľubomíra Feldeka. Vyrůstala v Tvrdošíně. Po maturitě na Jedenáctileté střední škole v Trstené rok pracovala v Tesle v Nižné, potom studovala žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. V letech 1977–1983 byla redaktorkou Nového slova mladých, potom pracovala jako scenáristka a dramaturgyně Slovenského filmu. Kromě vlastní tvorby se také věnovala překládání z polštiny. S manželem má pět již dospělých dětí a už několik let je pravidelně jednou z účinkujících glosátorů v humoristické relaci Sedem - v minulosti Sedem s.r.o . Přechodně žila v Praze, v současnosti žije v Bratislavě. Pro děti začala psát během vysokoškolského studia. Jejím prvním větším dílem byla próza Prvé lásky, kterou publikovala v Pionýrských novinách v ročníku 1965/66. Knižně debutovala knížkou-hračkou Dnes vám hráme v zlatom ráme , kterou napsala spolu se svým manželem. V roce 1975 samostatně vydala prozaickou sbírku Rozprávky pre dievčatko. Feldekovskou poetikou humoristického nonsensu v ní vytvořila několik autorských pohádek, které se svou syžetovou nápaditostí, lyrickým podložím a jazykovou kultivovaností patří k reprezentativním textům slovenské nonsensové autorské pohádky. Své další knihy – Sťahovanie na mieste , Dievča a šťastie a Veverica – adresovala již dospělým čtenářům, intelektuální humor a lyrizující výraz, prostřednictvým kterých zareagovala na mezilidské vztahy, však i v nich tvoří podstatu jejího poetologického instrumentária. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oľga Feldeková na slovenské Wikipedii.
Více od autora