19681–19740 z 155833 Autoři
Václav Pletka (4)
Narozen 22.2.1919 v Brně, zemřel 23. 5. 1997. PhDr., CSc., archivář, docent fakulty žurnalistiky, pracovník Ústavu pro hudební vědu, práce o písních, bibliografie zpěvníků, básník.
Více od autora
Václav Petrbok (4)
Narozen 22. 4. 1972 v Rakovníku. PhDr., Ph.D., vědecký pracovník Ústavu pro českou literaturu, odborný asistent Ústavu germánských studií. Zabývá se českou a německou literatururou 16.-19. století; dějinami české a německé literárněvědné bohemistiky a germanistiky; literární lexikografií.
Více od autora
Václav Peša (4)
Narozen 4.10.1923 v Telnici u Brna. PhDr., CSc., docent, samostatný vědecký pracovník Historického ústavu Československé akademie věd, historik. Práce v oboru.
Více od autora
Václav Oliva (5)
Narozen 23.3.1870 v Třeboníně u Čáslavi, zemřel 17.10.1943 v Hrochově Týnci. Katolický kněz, církevní dějepisec, náboženské a historické spisy a překlady.
Více od autora
Václav Maria Havel (3)
Václav Maria Havel byl pražský stavební podnikatel, příslušník vlivné velkoměšťanské a intelektuálské rodiny Havlových. Postavil mimo jiné vilovou čtvrť na Barrandově spolu s velkým společenským areálem Barrandovské terasy a studentské tábory Řadov a Kouty. Jeho otec Vácslav Havel postavil kromě jiného pražský palác Lucerna, jeho bratr Miloš Havel založil Filmové továrny AB na Barrandově. Byl spřátelený s T. G. Masarykem a byl prezidentem pražského Rotary klubu. Spolu s T. G. Masarykem založil v roce 1921 v Československu organizaci YMCA, jíž se stal prvním prezidentem. Po znárodnění veškerých podniků rodiny Havlových v roce 1948 se stal úředníkem. Václav Maria Havel byl otcem spisovatele, dramatika, prezidenta a politika Václava Havla a vědce Ivana M. Havla. Jeho tchánem se stal československý diplomat Hugo Vavrečka.
Více od autora
Václav Malovický (4)
Narozen 31. 7. 1943 v Plzni, zemřel 24. 2. 2018. Ing., televizní, filmový a rozhlasový scenárista, spisovatel, publicista v oboru bydlení, architektury, regionalistiky a gastronomie, autor kulinářskch publikací.
Více od autora
Václav Machek (1)
Narozen 8.11.1894 v Úhlejově u Miletína, zemřel 26.5.1965 v Brně. PhDr., DrSc., profesor katedry slavistiky a srovnávací jazykovědy. Práce v oboru, publikoval též francouzsky.
Více od autora
Václav M Nebeský (4)
Narozen 10.3.1889 ve Velvarech, zemřel 7.4.1949 v Praze. PhDr., výtvarný kritik, práce z oboru.
Více od autora
Václav Liška (5)
Doc. Dr. Ing. Václav Liška působí na ČVUT, přednáší ekonomickou teorii, věnuje se též otázce finanční teorie a kapitálových trhů se zvláštním zřetelem na kolektivní investování a otázky regulace a dohledu. Je členem oborové rady Dr. studijního programu, vede doktorské kurzy z ekonomické teorie a kapitálového trhu. Vedle výuky patří k jeho koníčkům historie - je předsedou historického spolku Svatobor. Hlouběji se zajímá o dvě významné osobnosti - českého krále Jiříka z Poděbrad a renesančního umělce Leonarda da Vinci. Zajímá se také o sport, zejména pak o házenou a volejbal. Mezi další hobby patří práce ve Sdružení hasičů ČMS a České společnosti Sherlocka Holmese. Vykonává funkci prezidenta Památkové komory České republiky.
Více od autora
Václav Kuhn (6)
Narozen 21.1.1894 v Žiželevsi, zemřel 2.7.1982 v Chrudimi. Dr. ing., docent, agronom, práce z oboru.
Více od autora
Václav Kubíček (5)
Narozen 21.5.1866 v Žeranovicích u Holešova, zemřel 9.12.1951 v Lošticích. ThDr. h.c., Msgre., profesor pedagogiky, didaktiky a katechetiky, náboženské a historické spisy, literární kritiky.
Více od autora
Václav Koubek (4)
Narozen 2. 3. 1955 v Brně. Hudebník, herec, spisovatel, divadelní režisér, scénárista a skladatel.
Více od autora
Václav Kotyška (6)
Narozen 14.2.1865 v Domašíně u Dobrušky, zemřel 5.11.1945 v Praze. Práce na naučných, technických a místopisných slovnících.
Více od autora
Václav Kohout (4)
Prof. Ing. DrSc. Působí na Katedře obecné produkce rostlinné a agrometerologie České zemědělské univerzity v Praze. Práce z oboru obecné rostlinné produkce a herbologie.Plevel, diagnostika plevele. Narozen 1934, Nový Bydžov. Ochránce životního prostředí.
Více od autora
Václav Kadlec (5)
Absolvoval Západočeskou univerzitu v Plzni, obor Softwarové inženýrství. Absolvoval doktorandské studium na Masarykově univerzitě v Brně. Je autorem několika knih o Delphi, C, C++, Firefoxu a dalších. Přispívá také články do na mnoha internetových stránkách, které se zabívají programováním.
Více od autora
Václav Hošek (5)
Václav Hošek byl český a československý politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR. V letech 1945–1950 byl předsedou MNV v Mělnickém Vtelně. V roce 1948 se uvádí jako rolník a předseda okresního sdružení jednot. Od roku 1949 se podílel na budování JZD v obci Mělnické Vtelno. Byl jeho předsedou. V roce 1951 působil i jako člen předsednictva OV KSČ v Mělníku a člen Krajského výboru KSČ v Praze. O svých zkušenostech se zakládáním JZD napsal propagandistickou brožuru Rolník Václav Hošek vypráví Jak budujeme Jednotné zemědělské družstvo v Mělnickém Vtelně. Od roku 1951 procházelo JZD stagnací a reakcí bylo zostření represí proti soukromým zemědělcům. Několik sedláckých rodin bylo nuceně vysídleno. Po volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Mladá Boleslav. Mandát nabyl až dodatečně v červenci 1951 jako náhradník poté, co rezignoval poslanec Vilém Nový. V parlamentu zasedal až do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1954.
Více od autora
Václav Haas (5)
Václav Antonín Haas, také Wenc. Georg či Venceslaus, byl český varhaník a skladatel. Václav Antonín Haas je znám jako varhaník katedrály sv. Ducha v Hradci Králové. Byl skladatelem převážně chrámové hudby i když mezi dochovanými skladbami nechybí ani skladby instrumentální. Jeho díla byla značně rozšířena v Čechách i na Moravě. Do dnešní doby se dochoval notový materiál v archivech kostelů a klášterů v Praze, v Hradci Králové, v Broumově, Mělníku, v Brně, Blížkovicích a Kvasicích. Z jeho rozsáhlého sepolkra Ortus et occasus seu Vita et Mor Divi Joannis Nepomuceni , provedeného v roce 1730 v Hradci Králové, se dochovalo pouze libreto.
Více od autora
Václav Fryček (3)
Narozen 29.8.1897 v Malesicích u Plzně, zemřel 17.1.1969 v Náchodě. PhDr., knihovník, poezie, próza, dramata, literatura pro mládež.
Více od autora
Václav Benda (6)
Václav Benda byl český filosof, kybernetik, katolický aktivista, pravicový politik a protikomunistický disident, politický vězeň komunistického režimu a zakladatel a první předseda Křesťanskodemokratické strany. Jeho syn Marek Benda rovněž působí v politice. Václav Benda vystudoval bohemistiku a filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy , v této době byl aktivní ve studentském hnutí a podílel se na zakládání klubů katolické mládeže. Na FF UK působil v letech 1969 až 1970 jako asistent. Poté v letech 1970–1975 vystudoval teoretickou kybernetiku na MFF UK. Pro svou katolickou víru a neochotu vstoupit do KSČ vystřídal mnoho povolání. V letech 1975 až 1977 pracoval jako počítačový odborník ve Výzkumném ústavu matematických strojů. Až do roku 1976 nevystupoval proti komunistickému režimu. Avšak otřásl jím proces s hudebníky ze skupiny The Plastic People of the Universe. Byl jedním z iniciátorů a prvních signatářů Charty 77. Za to byl vyloučen z Revolučního odborového hnutí a posléze i propuštěn z práce. V letech 1979 až 1984 byl mluvčím Charty 77, v roce 1978 se pak podílel na založení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Za svou činnost byl v letech 1979 až 1983 vězněn pro podvracení republiky. Mimo to se on i jeho rodina stali terčem různého šikanování ze strany státní moci – byl propuštěn z práce, vyslýchán, byl mu vypnut telefon a kontrolována pošta, v jeho bytě byla domovní prohlídka, při které mu byly zabaveny některé věci. Tyto ústrky ho podle jeho slov učinily ještě zatvrzelejším v boji s režimem. V roce 1984 byl pozván na kongres Wege zu einer Europäischen Friedensordnung, který se konal v západoněmeckém Heidelbergu. Kongresu se rozhodl nezúčastnit, protože měl obavy, že by mu československé orgány nedovolily návrat do vlasti. Místo toho poslal účastníkům dopis, ve kterém jim vyjádřil podporu a sympatie a poprosil je, aby protestovali proti uvěznění disidenta Lad...
Více od autora
V. S Alexander (4)
Americký spisovatel. Pravým jménem Michael Meeske, píše též pod dalším pseudonymem Vincent Wilde.
Více od autora
V. Ludikar (5)
Sláva Václav Jelínek byl spisovatel, novinář, překladatel z němčiny, angličtiny a srbochorvatštiny. Publikoval své prózy z velké části v časopisech a novinách, např. České slovo, Pražský ilustrovaný zpravodaj, Hvězda, Večer, Reforma, Expres, Letem světem, Nová Praha, Rozkvět aj. Byl jedním z nejrychleji píšících spisovatelů v české literatuře, čemuž ostatně odpovídala úroveň jeho děl. Podle prohlášení v deníku Expres z r. 1930 měl ve svých 25 letech na kontě již 50 románů. Z jeho nefantastické tvorby jmenujme romány Záhadný mandarin , Muž s kocouřím čelem , Oko orientu , Lordův zločin , Láska cikánky , Proti proudu , několik knih vydal za okupace pod jménem Wilibald Yöring, např. Smrt před očima či Aljaška . V letech 1931–32 vydal 28 sešitů série detektivek „Detektiv Bangs“. Po válce byl podle pamětníků odsouzen v rámci tzv. „velkého dekretu“ , ve vězení strávil přibližně šest let. Po rozsudku se ho zřekla celá rodina. Navzdory vězení se pokusil o spisovatelský comeback, v 60. letech těsně před smrtí údajně požádal svého synovce, aby se zaštítěn svým jménem pokusil prorazit v Československé televizi. To se vzhledem k nekvalitě Jelínkova díla nepodařilo a spisovatel posléze zemřel v zapomnění.
Více od autora
Ursula Stichmann-Marny (3)
Německá autorka přírodovědných publikací pro děti a mládež.
Více od autora
Ursula Muhr (5)
Německá autorka knížek pro děti, dále píše básně, satiry a rozhlasové hry.
Více od autora
Tzvetan Todorov (4)
Tzvetan Todorov, bulharsky Цветан Тодоров byl francouzsko-bulharský filozof, esejista a literární teoretik. Narodil se v Sofii, od roku 1963 žil trvale ve Francii, roku 1973 získal francouzské občanství. V Bulharsku vystudoval slavistiku, ve Francii lingvistiku a literární vědu. Velmi ho ovlivnilo dílo Michaila Bachtina a teorie mluvních aktů, svou dizertaci napsal pod vedením Rolanda Barthese. Krom literatury a dějin umění patřila k oblastem jeho zájmu otázka kolektivní paměti, odkazu Jean-Jacquese Rousseaua, objevení Ameriky či koncentračních táborů. Byl manželem kanadské spisovatelky Nancy Hustonové. Česky vyšly jeho knihy Dobytí Ameriky : Problém druhého , Poetika prózy , V mezní situaci , Úvod do fantastické literatury , Strach z barbarů .
Více od autora
Tudor Arghezi (4)
Tudor Arghezi, rodným jménem Ion Nae Theodorescu byl rumunský spisovatel. Pocházel z rolnické rodiny, od nejútlejšího mládí musel pracovat a vystřídal přitom řadu zaměstnání. Již v jedenácti letech odešel z domova, ve čtrnácti publikoval svou první báseň, a to v časopise Liga Ortodoxă. V devatenácti, roku 1899, se rozhodl pro mnišský život, v ortodoxním klášteře Cernica, ale po čtyřech letech ho opustil. Cestoval poté po Evropě, pobýval ve Švýcarsku a ve Francii, v Ženevě byl roku 1907 i krátce vězněn, jako levicový buřič a obhájce rolníků byl preventivně zatčen během rumunské rolnické vzpoury. Roku 1910 se vrátil do Rumunska a živil se jako novinář. Za první světové války zastával pacifistická stanoviska, roku 1918 byl načas uvězněn za článek do proněmeckých novin. Roku 1927 vydal svou první sbírku básní Cuvinte potrivite , která zaznamenala úspěch. Jeho poezie se dávala do souvislosti se symbolismem či secesí. Svůj literární pseudonym si zvolil podle řeky Argeş. K jeho blízkým přátelům patřili spisovatelé Vasile Demetrius a Gala Galaction. Spolu také vydávali časopis Linia Dreaptă, vyšlo však jen pět čísel. Poté vydal dva romány, v nichž zpracoval zkušenost ze dvou životních epizod – svou deziluzi z klášterního života popsal v románu Iconae de lemn , zážitky z věznění za války pak v románu Poarta neagra . Třetí jeho významnou prózou se stala dystopická satira Tablete din Tara de Kutty . V Rumunsku je dnes ovšem vnímán zejména jako autor poezie pro děti. K nejslavnějším takovým sbírkám patří Cartea cu jucarii , Carticia de seara či Hore . Za druhé světové války byl znovu vězněn. Po nástupu komunistů a oficiálního socialistického realismu v literatuře byl upozaděn. Kompromis s estetickými požadavky doby představil v knihách 1907 , Cintare omului (Zpěv člověka,...
Více od autora
Trudi Canavan (5)
Trudi Canavan je australská spisovatelka fantasy. Už v dětství byla velmi kreativní a zajímala se o umění, psaní a hudbu. V roce 1995 se stala podnikatelkou na volné noze, založila společnost, která se specializuje na služby grafického designu. Ve stejný rok začala pracovat pro Aurealis, australský časopis zaměřený na fantasy a science fiction, jako pracovnice, která se zaměřila více prací . Takto mohla začít ve svém volném čase i psát. Do svých 25 let jen snila o napsání románu, ale neměla dostatek koncentrace, aby tak učinila. Ve dvaceti pěti letech se zúčastnila kurzů psaní a pracovala na zlepšení svých schopností, zatímco bojovala s mnohými odmítnutími. Kariéra Trudi Canavan se rozběhla v roce 1999, kdy získala ocenění Aurealis za nejlepší fantasy krátký příběh s dílem Whispers of the Mist Children. V roce 2001 se prosadila s dílem The Magicians’ Guild , kde se děj točí okolo postavy jménem Sonea – sirotka, která je pronásledovaná čaroději kvůli svému nadání v magii. Román, který představoval první část trilogie o Černém mágovi, jí přinesl rozšířené přijetí a druhá kniha série The Novice byla opět nominována na ocenění Aurealis pro nejlepší fantasy román. Třetí kniha s názvem The High Lord byla publikována v lednu 2003 a byla také nominována na cenu. Všechny tři knihy se dostaly do australského top 10 žebříčku SF bestsellerů. V současnosti je trilogie, podle Nielsen BookScan, označována za nejúspěšnější sérii posledních deseti let a v roce 2006 se prodalo více než 275 tisíc výtisků. Knihy byly přeložené do němčiny, polštiny, francouzštiny i češtiny. Co se týká psaní, tak autorka tvrdí, že nejlepší cesta jak si zlepšit psaní je psát. Postavy v knihách netvoří podle sebe, ani podle nikoho ze skutečného života. V jejích dílech se též vyskytují zvířata, která jsou však jinak nazvané než tatáž zvířata v naše...
Více od autora
Tomáš Vorel (3)
Tomáš Vorel je český režisér, scenárista a příležitostný herec. Vystudoval pražskou FAMU, obor režie. Od roku 1976 působil v satirickém divadle Sklep a pantomimické skupině Mimóza. Žije v Praze a často pobývá také v Rabštejně nad Střelou.
Více od autora
Tomáš Valeš (4)
Narozen 1984. Historik umění, práce o středoevropském malířství 17. a 18. století.
Více od autora
Tomáš Václav Bílek (5)
Tomáš Václav Bílek byl český středoškolský profesor a historik. Působil jako učitel v Litoměřicích, na Malé Straně a v Písku, později jako ředitel gymnázií v Hradci Králové a Praze. Roku 1873 byl z politických důvodů penzionován. V historických studiích popsal útlak českého národa v pobělohorském období. Narodil se 30. září 1819 v Deštné v jižních Čechách v rodině kováře, otec mu ale zemřel již v roce 1824. Podle původního plánu měl pokračovat v rodinném řemesle, ale místní farář si všiml jeho nadání a připravil ho k dalšímu studiu. Od roku 1832 navštěvoval gymnázium v Jindřichově Hradci, v letech 1838–40 absolvoval filosofická studia v Praze a složil zkoušky z klasické filologie, rakouských dějin, pedagogiky, estetiky a českého jazyka. Jeho první zaměstnání bylo jako auskultant na malostranském gymnáziu v letech 1841–43. Působil rovněž jako soukromý vychovatel princů rohanského rodu. Roku 1844 se stal suplentem na gymnáziu v Litoměřicích, kde se seznámil s Jungmannem, Čelakovským, Vinařickým a Markem. V následujícím roce se vrátil jako suplent či adjunkt na Malou Stranu. 2. dubna 1848 získal místo profesora na gymnáziu v Písku, kde od roku 1852 rovněž pořádal nedělní přírodopisné přednášky pro širokou veřejnost. Roku 1853 byl jmenován ředitelem gymnázia v Hradci Králové. Po čtrnácti letech se vrátil do Prahy jako ředitel akademického gymnázia v Praze. Roku 1873 byl penzionován, údajně proto, že při volbách roku 1870 odmítl svou autoritou podpořit vládní kandidáty a vyvolal tak nelibost ministerského rady Virgila Grohmanna. (Jeho odchod do důchodu ale také souvisel s přesuny pražských středoškolských profesorů poté, co na německém malostranském gymnáziu po mnoha stížnostech Němců nahradili všechny české pedagogy; například nástupcem Bílka v čele akademického gymnázia se stal dr. Maty...
Více od autora
Tomáš Tepper (2)
Narozen 10.3.1950 v Rimavské Sobotě , působí v Čechách.Doc., PhDr., CSc., ekonom, práce z oboru kapitálového trhu a investic, práce o ekonomických reformách postkomunistických zemí, odborné překlady z maďarštiny.
Více od autora
Tomáš Přibyl (5)
Tomáš Přibyl je český publicista, autor literatury faktu a odborník v oblasti informačních technologií. Absolvoval Fakultu podnikatelskou při brněnském VUT, kde postupně získal tituly bakalář a inženýr. Již za dob studia začal pracovat jako konzultant v oblasti informační bezpečnosti . V roce 2005 odešel na rodičovskou dovolenou se synem Markem, nicméně dále pracuje v oblasti informační bezpečnosti na volné noze coby nezávislý konzultant. Kromě toho působí jako Media & Education Specialist v České kosmické kanceláři. Jeho koníčkem je kosmonautika a vše, co s ní souvisí. Publikoval téměř 3000 článků v novinách a časopisech v Česku i v zahraničí. Připravil nebo se podílel na několika výstavách, uspořádal stovky přednášek pro veřejnost, jeho hlas pravidelně zní na rádiových vlnách . Za publicistickou a žurnalistickou činnost v oblasti kosmonautiky získal v roce 2002 prestižní Cenu města Brna jako její nejmladší laureát v historii. V roce 1998 se dostal do širšího výběru zájemců o účast v marketingové akci West in Space hamburského tabákového koncernu Reestma, ale výběrem v Belgii a Německu neprošel. Je aktivní redaktor portálu Kosmonautix. Podílel se také na přípravě vystřihovacích modelů raketoplánu Atlantis a lunárního modulu .
Více od autora
Tomáš Pilát (4)
Tomáš Pilát je rozhlasový redaktor a publicista narozený ve znamení Vodnáře Životní motto: Žít a nechat žít. Nebo jinak: Poslouchat druhé, ale hlavu mít svou. Co dělá v rozhlase: Zabývá se jako novinář filmem ze všech jeho hledisek – od námětu přes tvorbu scénáře, shánění peněz a natáčení až po uvedení do distribuce. Mapuje dění na festivalech a obecně filmové dění. Sleduje, co hrají česká kina. Dívá se na to, jaké problémy trápí český filmový svět. A s úctou se setkávámse zajímavými lidmi. Před rozhlasem: Sice byl, ale už si na to moc nepamatuje. Bylo to dávno. Vystudoval VŠZ a pracoval jako terapeut u duševně nemocných. To byla dobrá škola. Co hobaví: Vedle filmu je to muzika, cestování, přátelé a moje rodina
Více od autora
Tomáš Nový (3)
Jako scénárista Čtyřlístku: 1990-1992. Příběhů Čtyřlístku: 3 knižní Další seriály ve Čtyřlístku: Pohádky , Klofáč & Tlamáč
Více od autora
Tomáš Nejeschleba (5)
Doc. PhDr. Tomáš Nejeschleba, Ph.D., nar. 1972, absolvent filosofické fakulty UP Olomouc, obory filosofie a historie, přednáší na katedře filosofie FF UP v Olomouci a pracuje v Centru pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty na Cyrilometodějské teologické fakultě UP Olomouc jako badatel a zároveň tajemník celého projektu. Zaměřuje se na dějiny středověké filosofie, především na myslitele starší františkánské školy, jako např. Bonaventuru a dějiny renesanční filosofie. Disertační práci "Nauka o činném intelektu ve starší františkánské škole" obhájil v roce 2001 pro Knihovnu středověké tradice, sv. X, v nakladatelství Oikoymenh připravil komentovaný překlad dvou spisů sv. Bonaventury je autorem předmluvy k překladu řeči O důstojnosti člověka Giovanniho Pico della Mirandola přeložil knihu P. O. Kristellera Osm filosofů italské renesance spolu s A. a P. Hadravovými se podílel na reedici metafyzických Dialogů Giordana Bruna habilitační práce Jan Jessenius v kontextu renesanční filosofie, vyšla na sklonku roku 2008 v pražském nakladatelství Vyšehrad. V roce 2002 absolvoval studijní pobyt na Herzog August Bibliothek Wolfenbüttel a v roce 2004 na Institut für Christliche Philosophie, Katholisch-theologische Fakultät, Universität Innsbruck .
Více od autora
Tomáš Miklica (4)
Narozen 1991 v Liberci. Novinář, publicista, autor poezie a sci-fi.
Více od autora
Tomáš Machula (5)
Tomáš Machula je český katolický teolog a filosof, děkan Teologické fakulty Jihočeské univerzity v letech 2008 až 2016 a rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích v letech 2016 až 2020. V Kyjově vystudoval gymnázium a poté chemii životního prostředí na VŠCHT v Praze. Po převratu v roce 1989 začal vedle chemie studovat i teologii. Filosofickým studiím, která zakončil v roce 2006 vědeckým doktorátem se věnoval na Filosofické fakultě Karlovy univerzity. V roce 2008 dosáhl vědeckého doktorátu na Teologické fakultě Jihočeské univerzity. V roce 2010 habilitoval na Filosofické fakultě Univerzity Palackého a získal docenturu. Od té doby působí jako docent na katedře filosofie a religionistiky TF JU. Zde přednáší filosofickou antropologii, filosofickou etiku a středověkou filosofii. Dále je samostatným vědeckým pracovníkem na Filosofickém ústavu AV ČR. Ve své badatelské činnosti se zaměřuje na filosofii a teologii středověké a novověké scholastiky, z velké části Tomášem Akvinským. V systematické oblasti je středem jeho zájmu především na etika ctností a filosofie člověka. Je autorem řady odborných publikací a článků. V letech 2008–2012 byl ve funkci děkana Teologické fakulty Jihočeské univerzity a následně byl zvolen pro období do roku 2016. V roce 2016 byl ve čtvrté volbě jedním ze tří kandidátů na rektora Jihočeské univerzity a 3. března byl do funkce zvolen. Mandát mu vypršel dne 31. března 2020, vystřídal jej Bohumil Jiroušek. Machula již ve funkci pokračovat nechtěl. Je ženatý s Helenou Machulovou, má tři děti a žije v Českých Budějovicích. Tomáš Machula je členem LSSD .
Více od autora
Tomáš Liškutín (5)
Narozen 1984. Mgr., právník, advokát, práce z teoretické právní vědy a občanského práva.
Více od autora
Tomáš Linhart (4)
Tomáš Linhart je český hokejista hrající na postu obránce. Dorostenecká a juniorská léta své kariéry strávil v Pardubicích, za něž v sezóně 2003/2004 i poprvé nastoupil v extralize, tedy nejvyšší české soutěži v ledním hokeji. V sezónách 2001/2002, 2003/2004 až 2006/2007 nastupoval vedle pardubického mužstva též za prvoligové HC VČE Hradec Králové. Sezónu 2007/2008 již odehrál výhradně za pardubické mužstvo. Začátek další – 2008/2009 – sice ještě začal v Pardubicích, avšak v jejím průběhu se přesunul do Zlína. Od sezóny 2013/2014 hájí barvy HC Oceláři Třinec. Českou republiku reprezentoval v jejích reprezentacích do sedmnácti, osmnácti i dvaceti let. V roce 2004 se zúčastnil i mistrovství světa hráčů do 20 let, na němž reprezentace získala čtvrté místo. V tomtéž roce nastoupil i v jednom přípravném zápase mužské reprezentace České republiky. Statistiky Tomáše Linharta
Více od autora
Tomáš Laně (5)
Narozen 29.12.1944 v Praze. PhDr., turkolog a rusista, práce a překlady z oboru.
Více od autora
Tomáš Kubálek (5)
Narozen 6.2.1963 v Brně. Ing., doc., ekonom. Práce a skripta v oboru manažerská informatika, automatizované systémy řízení.
Více od autora
Tomáš Kristl (4)
Tomáš je ve svých 33 letech typický prototyp mladého podnikatele. Věří sám v sebe a ve vlastní schopnosti. Rád má věci pod kontrolou, a vše musí klapat tak nějak podle jeho představ. Trpí nedostatkem času, a touhou dosáhnout velkých cílů. Tomáš je rozvedený. Svou ženu si vzal po sedmileté známosti ve svých 25 letech. Manželství vydrželo dalších sedm let a Tomáš má s bývalou ženou pětiletou dceru. Manželství se rozpadlo vinou Tomáše. Byl své ženě nevěrný, a postupně si vytvořil paralelní vztah s druhou ženou - Sofií. S tou má další dceru, která se narodila ještě za doby Tomášova manželství.
Více od autora
Tomáš Knoz (6)
Doc. PhDr. Tomáš Knoz, PhD., historik specializující se na české a moravské dějiny raného novověku, pedagogicky působí na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Je autorem řady studií a příspěvků věnovaných dějinám a osobnostem předbělohorské Moravy, moravské pobělohorské emigraci, renesanční a manýristické kultuře, hospodářským dějinám a dějinám každodennosti. Jeho dosud nejvýznamnějším dílem je rozsáhlá monografie o jednom z klíčových problémů českých a moravských dějin raného novověku Pobělohorské konfiskace. Moravský průběh, středoevropské souvislosti, obecné aspekty . V řadě studií a článků se T. Knoz zabýval různými aspekty osobnosti Karla staršího ze Žerotína i jeho významných současníků.
Více od autora
Tomáš Hanák (3)
Narozen 1979 v Ostravě. Ing., Ph.D., zaměřený na ekonomiku a řízení stavebnictví, podnikovou ekonomiku, ceny a kalkulace, pojišťovnictví a informační systémy ve stavebnictví.
Více od autora
Tomáš Barčík (4)
Narozen 16. 9. 1978. Manažer, kouč, počítačový grafik a fotograf. Věnuje se grafice, počítačové grafice, reklamní tvorbě, strategickému marketingu, manažerskému vzdělávání a rozvoji lidských zdrojů na profesní i osobní úrovni. Práce z oboru.
Více od autora
Tomáš Akvinský (6)
Svatý Tomáš Akvinský OP , latinsky Thomas Aquinas, krátce Aquinatus, Aquinata nebo jen Tomáš, také přízviskem Doctor angelicus , byl katolický filosof a teolog scholastické tradice. Jeho práce znamenala vrchol scholastiky. V římskokatolické církvi patří mezi 36 učitelů církve a platí za jednu z největších teologických autorit. Za svatého byl prohlášen roku 1323. Z jeho názorů vychází významné filosofické a teologické směry označované po něm jako tomismus a novotomismus. Jeho nejvýznamnějším dílem je rozsáhlá Summa theologická. Kromě teologických spisů napsal i řadu spisů filosofických, komentářů k Aristotelovi a k Bibli, polemik a pět náboženských hymnů, oslavujících Nejsvětější svátost, například Adoro te devote , Pange, lingua nebo sekvenci Lauda Sion Salvatorem . Tomáš pocházel ze starého italského šlechtického rodu, v dětství ho rodiče poslali do blízkého benediktinského kláštera Monte Cassino. V letech 1239–1244 studoval na univerzitě v Neapoli a 1244 vstoupil proti vůli rodiny do žebravého řádu dominikánů, který ho vyslal studovat do Říma. Na cestě k dalšímu studiu do Boloni jej příbuzní zajali a rok drželi na rodném hradě, roku 1245 jej ale propustili. Studoval pak v Paříži u Alberta Velikého, s nímž v roce 1248 odešel do Kolína nad Rýnem. Tam pak působil jako jeho asistent, v letech 1252-1259 přednášel filosofii a teologii v Paříži, v dalších letech patrně v Neapoli, v Orvietu, v letech 1265–1268 v Římě a v letech 1268–1272 opět v Paříži, kde vznikla velká část jeho spisů. Od roku 1272 přednášel v Neapoli a roku 1273 měl prý vidění, v němž hovořil se samým Kristem. Když se probral, řekl svému tajemníkovi, že už nic psát nebude, protože mu všechno, co napsal, připadá jako sláma. Zemřel cestou na Druhý lyonský koncil, kam ho vyslal papež Řehoř X., aby se účastnil disputace s východní církví. Cestou na oslu se uhodil o větev do hlavy, po několika ...
Více od autora