Všichni Autoři a témata

Anatolij Pavlovič Grinberg (1)

Anatolij Pantelejevič Derevjanko (1)

Ruský historik a archeolog, zaměřený zejména na paleolit Sibiře a Dálného východu.

Anatolij Nikolajevič Bukrejev (1)

Anatolij Nikolajevič Bukrejev, rusky: Анатолий Николаевич Букреев byl kazašský horolezec. Celkem osmnáctkrát dokázal vylézt na vrchol převyšující 8000 metrů. Proslavil se rok před svou smrtí při největší tragédii na Mount Everestu, když zachránil život několika horolezcům. Zahynul pod lavinou během zimní výpravy na Annapurnu. Život v mládí Bukrejev se narodil v ruském městě Korkino. V roce 1975 dokončil střední školu a nastoupil na univerzitu v Čeljabinsku, kde studoval fyziku a roku 1979 získal titul bakaláře věd. Ve stejném roce získal také licenci na trenéra běžeckého lyžování. Krátce poté ho začalo zajímat horolezectví a proto se přestěhoval do největšího města Kazachstánu Alma-Aty nacházejícího se poblíž pohoří Ťan-Šan. Od roku 1985 byl členem národního sovětského horolezeckého týmu a po rozpadu Sovětského svazu přijal státní občanství nově vzniklého Kazachstánu. Horolezecké úspěchy S vysokohorským lezením začal Bukrejev v roce 1987, kdy zdolal Pik Lenina. Za dva roky vystoupil novou cestou na svou první osmitisícovku Kančendžengu a o 14 dní později přešel jako první všechny 4 vrcholy Kančendžengy měřící více než 8000 metrů. Roku 1991 zdolal jako člen první kazašské himálajské expedice novo cestou v západní stěně Dhaulágirí a na podzim tohoto roku stanul také na vrcholu Mount Everestu. V roce 1995 se vrátil na Dhaulágirí, kde vytvořil nový rychlostní rekord. Ze základního tábora vystoupil na vrchol za 17 hodin a 15 minut. O rok později se účastnil expedice na Lhotse a Mount Everest, kde ve výšce 8000 metrů za špatného počasí zachránil 3 horolezce. Za tento výkon byl odměněn americkým horolezeckým svazem cenou Davida Sowlese. Na konci roku 1997 odjel Bukrejev spolu s dalším kazašským lezcem Dmitrijem Sobolevem a Simone Morem z Itálie pokusit se zdolat jižní stěnu Annapurny. Zde je během zajišťování trasy fixními lany zasáhla lavina. Jako jediný z této trojice přežil italský lezec Moro, který poté sestoupil do základního tá...

Anatolij Markovič Markuša (1)

Ruský prozaik, autor dětské literatury.

Anatolij Makarov (1)

Anatolij L Berdičevskij (1)

Anatolij Kuzmič Zavolokin (1)

Anatolij Kornel'jevič Vinogradov (1)

Anatolij Kornělijovič Vinogradov, rusky: Анатолий Корнелиевич Виноградов byl ruský autor historických románů a biografií, ředitel Rumjencevského muzea . Narodil se v rodině učitele. V roce 1912 absolvoval filisofickou katedru historicko-filologické fakulty Moskevské univerzity. Během studentských let se 3x setkal v Jasné Poljaně se Lvem Tolstým, přičemž pracoval v archívech v Itálii, Francii a Rakousku. Se začátkem 1. světové války je povolán do armády jako sanitář. Po zranění hlavy byl ve špitále. V květnu 1917 byl převeden do zálohy jako učitel. Slovesností se začal zabývat jakožto výzkumník a překladatel, především francouzské literatury. Stál u zdrojů Ruské společnosti přátel knih. Od roku 1923 publikoval historické romány a povídky, které vycházely s předmluvou Maxima Gorkého a často znovu vycházely po smrti autora. Když mu bylo 45 let, nastoupil na Jejskou leteckou školu, po jejímž dokončení obdržel hodnost letec-pozorovatel a navigátor Dálkového letectva Vojenských vzdušných sil SSSR. Účastnil se vojenských přehlídek 30. let jako posádka vlajkové lodi. V letech 1942—1943 jakožto korespondent novin Krasnyj sokol byl nejednou účastníkem bojových vzletů do týlu nepřítele, o čemž vyprávěl ve svých črtech a článcích. Měl hodnost navigátora zvláštní Západní letecké skupiny особой Западной авиагруппы Vlastenecké vzdušné flotily Rudé armády. Během rodinného skandálu 26. listopadu 1946 zastřelil svou druhou manželku, poté zranil svého nevlastního syna a zastřelil sebe. Podle její dcery byly příčinou dramatu „zhoršená vážná nemoc, smrt nejstaršího syna Jurije na frontě roku 1942, nedostatek literárních zakázek, rodinné problémy“, stejně jako ostrá kritika posledního románu. Pochován je v Moskvě, spolu s matkou, synem a sestrou....

Anatolij Konstantinovič Suchotin (1)

Ruský profesor filozofie a logiky.

Anatolij Karpov (1)

Anatolij Jevtichijevič Smoldyrev (1)

Anatolij Jakovlevič Drinberg (1)

Autor publikací o nátěrových hmotách.

Anatolij Ivanovič Bulatov (1)

Anatolij Il'jič Rakitov (1)

Ruský filozof, zaměřený na logiku, filozofii vědy a teorii poznání.

Anatolij Georgijevič Karanov (1)

Ruský autor her pro děti.

Anatolij Georgijevič Betechtin-Zverev (1)

Ruský mineralog.

Anatolij Genrichovič Najman (1)

Ruský básník, prozaik a překladatel.

Anatolij Andrejevič Anan‘jev (1)

Ruský spisovatel.

Anatolij Anatolijevič Uglov (1)

Anatolij Alexin (1)

Anatolij Alexandrovič Portnov (1)

Anatolij Aleksandrovič Smirnov (1)

Anatolij Aleksandrovič Ruchmanov (1)

Ruský autor publikací z oblasti psychologie.

Anatolij Abramovič Agranovskij (1)

Ruský spisovatel.

Anatolij A Portnov (1)

Anatole Le Braz (1)

Francouzský básník, prozaik a historik, věnoval se studiu literatury a folklóru rodné Bretaně, psal též v bretonštině.

Anatole Jakovsky (1)

Francouzský umělecký kritik, básník, spisovatel a sběratel lidového umění moldavského původu.

Anatol Rubín (1)

Narozen 28.12.1867 v Praze, zemřel 12.5.1929 tamtéž. JUDr., básník, prozaik, dramatik.

Anatol Provazník (1)

Narozen 10.3.1887 v Rychnově n. Kněžnou, zemřel 24.9.1950 v Praze. Hudební skladatel, autor oper a výkladu sletové scény.

Anatol Nepala (1)

Spoluautor textu k fotografické publikaci o Česku, spoluvydavatel a distributor nakladatelství Casa Editrice Bonechi.

Anatol Malijevský (1)

Narozen 2.1.1943 v brně. Prof., Ing.m CSC., fyzikální chemik, skripta a práce z oboru.

Anatás Fízeľ (1)

Anastazie Semjonova, (1)

Anastazie Kopřivová (1)

Narozena 14. 5. 1936 v Praze. Pedagožka, autorka publikací o ruské emigraci.

Anastasija Perfiljevová (1)

Anastasìja Levkova (1)

Anastasie B Seidlová (1)

Kuchařské knihy.

Anastasia Jevgenjevna Vasiljeva (1)

Anastasia Douroff (1)

Anastasia Catris (1)

Britská spisovatelka, ilustrátorka, grafička a autorka komiksů.

Anastas Pavlov (1)

Bulharský spisovatel a scénárista.

Anar (1)

Ázerbájdžánský prozaik.

Ananthaswamy Anil (1)

Anand Dílvar (1)

Autor literatury o seberozvoji a gestalt terapeut.

Anam Iqbal (1)

Anakreón (1)

Anakreón z Teu byl antický řecký básník poloviny 6. století př. n. l. Působil na dvorech tyranů. Pocházel z města Teos v Iónii. Rodiště opustil po ovládnutí oblasti Iónie Perskou říší a účastnil se kolonizace v Thrákii. Byl dvorním básníkem tyranů řeckých městských států. Působil u dvora Polykratova na ostrově Samos. Dále i u dvora tyrana Hipparcha, syna Peisistratova, v Athénách, kde vešel do lidové slovesnosti jako piják a milovník, což dokládají zobrazení na keramice. Zemřel v 84 či 85 letech ve své vlasti. Skládal milostnou poezii, jíž vešel ve známost. Vzdělanci Alexandrijského období jej obdivovali pro žertovný tón doplněný znalostí mytologie. Inspiroval Catulla a Horatia. Počátek 6. století př. n. l., Malá Asie. Během několika let dojde k napadení Teu, Anakreóntova rodiště. Anakreón při něm utíká do exilu do Thrákie, kde také začne a skončí jeho neúspěšná kariéra vojáka. Na bitevním poli partnerském válčil mnohem úspěšněji a vášnivěji, nežli tomu bylo na polích bitev mečem mezi muži. Sám se ke svým kvalitám dokonce přiznává. Po této nepříliš slavné etapě svého života odjíždí na dvůr Polykrata na Sámu, kde si užívá s titulem domácího učitele na Polykratově dvoře. Pro získání ještě větší přízně a důvěry napsal nemálo oslavných ód na účet svého patrona, mj. také tyrana. Avšak i tyrani jednou za čas umírají, a jakmile se o smrti toho Sámského dozvěděl tehdejší vládce athénský Hipparchos, nechal neprodleně vyslat výpravu, která přivezla, tehdy již celkem proslulého, Anakreónta do Athén, kde se velmi rychle dostal mezi tehdejší básnickou tučnou smetánku v čele s Simonidem. Po zavraždění Hipparcha byl tento básnický kruh ve velkém nebezpečí, a proto se většina jeho členů rozutekla básnit do všech koutů antického světa 6. století př. n. l. Anakreón zvolil jako cíl své rodné město, kde také dle zpráv Simonida, pokojně zesnul a byl pochován . Jiná díla vypovídají, že příčinou smrti se stalo zrnko vinné kuličky, a to na dvoře solu...

Anais Chambel (1)

Anabelle Métayer (1)

Anabel Murchison (1)

Anabel Kindersley (1)

Učitelka, spoluautorka knihy o dětech z celého světa.

Ana Teresa Pereira (1)

Portugalská spisovatelka, autorka novel a románů.

Ana Pereirová, (1)

Ana Pêgo (1)

Portugalská mořská bioložka, věnuje se environmentálnímu vzdělávání, propojování vědy s uměním.

Ana Orenga Portolés (1)

Španělská lingvistka, autorka učebnic španělštiny.

Ana María Ramb (1)

Ana María Matutová (1)

Ana Maria Machado (1)

Ana Maria Machado je autorkou více než 70 knih pro dospělé a děti. Působí v Brazílii. Žije v Riu de Janeiru, kde vyučuje, věnuje se psaní a je majitelkou knihkupectví s dětskou literaturou.

Ana María Lajusticia Bergasa (1)

Španělská dietoložka a výživová poradkyně.

Ana Lopez (1)

Ana Leigh (1)

Americká spisovatelka. Autorka romantických novel.