142261–142320 z 142657 Autoři
Jan Löwenbach (1)
Narozen 29. 4. 1880 v Rychnově nad Kněžnou, zemřel v srpnu 1972 v New Yorku . JUDr., advokát, hudební kritik, básník, práce v oboru práva, muzikologie a hudebních dějin, autor libret k operám, překladatel z němčiny.
Více od autora
Reinhold Niebuhr (1)
Karl Paul Reinhold Niebuhr byl americký protestantský teolog a politický filozof, profesor Union Theological Seminary v New Yorku. Byl představitelem tzv. křesťanského realismu. Jeho bratr Helmut Richard Niebuhr byl rovněž známý teolog. Reinhold Niebuhr byl autorem tzv. Pokojné modlitby , kterou si osvojilo hnutí Anonymních alkoholiků . Roku 1964 obdržel z rukou Lyndona Johnsona Prezidentskou medaili svobody. K jeho nejznámějším knihám patří Moral Man and Immoral Society a The Nature and Destiny of Man. V mládí koketoval s levicovými teologickými proudy , později se však stal jejich velkým odpůrcem, stejně jako komunismu, marxismu a Sovětského svazu. Byl považován za intelektuálního oponenta Johna Deweyho. Velmi ovlivnil americkou politickou filozofii a teorii mezinárodních vztahů, k jeho vlivu se přihlásili George F. Kennan, Hans Morgenthau, Kenneth Waltz, Richard Hofstadter či Christopher Lasch. Podobně ovlivnil americké politiky Jimmyho Cartera, Hillary Clintonovou, Madeleine Albrightovou a Johna McCaina. Roku 2007 ho za svého oblíbeného teologa prohlásil prezident Barack Obama, což znovu podnítilo v USA zájem o Niebuhrovo dílo. Arthur Schlesinger ho označil za nejvlivnějšího amerického teologa 20. století.
Více od autora
Aimé Agnel (1)
Aimé Agnel je psychoanalytik a bývalý předseda Francouzské společnosti analytické psychologie.
Více od autora
Paul Clark (1)
Odborník na čínský jazyk a čínskou kulturu, vysokoškolský pedagog působící na Novém Zélandu, specializace na čínštinu, současnou čínskou populární kulturu, včetně filmů, problémy kulturní čínské revoluce a na čínské sociální dějiny od roku 1949.
Více od autora
Álex Rovira Celma (1)
Španělský autor, odborník na obchod, marketing, publikace z oboru.
Více od autora
Radim Brázda (1)
Narozen 1965 v Nové vsi u Oslavan. Po studiích filozofie a politické ekonomie asistent na katedře filozofie MU v Brně, přednášky a práce ze soudobé filozofie a etiky, člen hudebního sdružení.
Více od autora
Ippolito Nievo (1)
Ippolito Nievo se narodil jako syn právníka Antonia Nieva a benátské šlechtičny Adely Marinové. Roku 1848 když mu bylo 17 let vstoupil do občanské gardy, stal se mazziniovcem a členem různých revolučních výborů. Roku 1855 dostudoval práva a odešel s otce do Udine, odkud podnikal spolu s bratrem pěší výlety po friulském kraji a blízkých Alp. Byl obviněn rakouskou vládou z podvratné činnosti a ujel do Milána, kde se horlivě věnoval novinařině a kde začal psát své knihy. Prožil tu také velkou lásku k sestřence Bice Melziové. Roku 1859, když vypukla válka proti Rakousku, vstoupil dobrovolně do jižního pluku, kde statečně bojoval. Po válce byl jmenován plukovníkem a hlavním interdantem. Dne 4. března 1861 se nalodil na starý parník Ercole, ale do cíle už s parníkem nedojel.
Více od autora
J. W. N Sullivan (1)
Spisovatel, literární novinář, popularizátor vědy a autor studie o Beethovenovi.
Více od autora
Josef Vycpálek (1)
Narozen 1.2.1847 v Choceradech na Sázavě, zemřel 24.11.1922 tamtéž. Středoškolský profesor v Táboře, muzikolog, sběratel lidových písní, autor práce a sborníku o F.M.Pelclovi.
Více od autora
František Klempa (1)
Narozen 20.2.1911 ve Znojmě. Asistent katedry tělesné výchovy, publikace z oboru.
Více od autora
Alois Fišárek (1)
Alois Fišárek je český filmový střihač, pedagog, syn malíře Aloise Fišárka. V roce 1968 dokončil studia na katedře střihu FAMU. Jako střihač působil v letech 1965–1972 u Československého armádního filmu, 1974–1996 u Krátkého filmu. V letech 1968–2002 vyučoval na FAMU, kde vedl katedru střihové skladby, dnes vyučuje na Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku. Je držitelem Českého lva za střih u filmů Akumulátor 1, Kolja, Kanárek, Tmavomodrý svět a Kuky se vrací. V roce 2018 získal Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii.
Více od autora
Adolf Vrána (1)
Adolf Vrána, válečný letec, stíhač. Narodil se 27. 10. 1908 v Nové Pace. Zemřel 25.2. 1997 v Anglii v SUTTON VENY HOUSE. Adolf Vrána začal vojenskou dráhu v 1928. Po složení maturity se stal pilotem – poručíkem a nato velitelem noční letky. Svoji činnost v Československé armádě začal jako poručík – profesor v Prostějově. Při obsazení naší republiky roku 1939 byl degradován a propuštěn do civilu. Do zahraničního odboje odešel přes Polsko a stal se četařem cizinecké legie ve Francii. V bitvě o Francii působil v hodnosti nadporučíka. Roku 1940 se účastnil bitvy o Anglii a bitvy o Atlantik v anglické letce – 312. Po nalétání 580 hodin v bojích končí v zahraničním odboji jako Flight Lieutenant u radar – control. Po osvobození působil v ČSR jako major u MNO v Praze, později jako podplukovník a velitel zkušební komise v Letňanech. Po roce 1948 by komunisty degradován. Před pronásledováním odešel do exilu zpět do Anglie, kde působil do roku 1973 u letectva. Až do své smrti žil v Anglii. Sám napsal v devadesátých letech minulého století: "Zdůrazňuji, že s hrdostí zůstávám ve výslužbě RAF Officer v hodnosti Flight Lieutenant . " Dekret o povýšení odmítl.
Více od autora
Jan Fiala (1)
Narozen 17. 12. 1936 Brno. Novinář, fotograf, spisovatel, redaktor nakladatelství a rozhlasový redaktor a moderátor, autor písňových textů.
Více od autora
F. A Mitchell-Hedges (1)
Frederick Albert Mitchell-Hedges byl anglický dobrodruh, cestovatel a spisovatel. Věrohodnost mnoha z jeho autobiografických líčení zůstává otázkou. Zabýval se mj. hledáním pozůstatků po Atlantidě. Dnes je nejznámější jako údajný objevitel jedné z mayských křišťálových lebek a jeho osobu obklopuje mnoho mýtů jak v oblasti populární kultury, tak New Age.
Více od autora
Eva Del Risco Koupová (4)
Narozena 29. 7. 1978 v Holešově - Přílepech. Výtvarná umělkyně, ilustrátorka, grafička.
Více od autora
Vlasta Matoušová (1)
Narozena 16.7.1955 v Turnově. Grafička, ilustrátorka, ilustrace převážně vědeckých knih s botanickými náměty.
Více od autora
Anna Skoumalová-Hadačová (1)
Narozena 21.12.1946 v Pardubicích. Ilustrátorka a grafička, věnuje se vědecké ilustraci v oborech botaniky a medicíny.
Více od autora
Michail Ivanovič Glinka (1)
Michail Ivanovič Glinka byl první ruský skladatel, který získal široké uznání v rodné zemi, a osobnost, jež je považována za otce ruské klasické hudby. Reprezentativním dílem, které ho proslavilo na velkém území světa, je především Kamarinskaja, orchestrální dílo založené na lidových melodiích, opera Život za cara a další opera Ruslan a Ludmila z roku 1842. Dílo Michaila Ivanoviče Glinky mělo vliv na několik celosvětově známých skladatelů i na populární Ruskou pětku, jejíž pět členů pod vedením Milije Balakireva věnovalo svou pozornost zvláště Glinkovi jako skladateli, který komponoval ruský druh klasické hudby. Michail Ivanovič Glinka se narodil ve vesnici Novospasskoje nedaleko řeky Desny v ruském Smolensku. Jeho otcem byl bohatý vysloužilý armádní kapitán, který žil v rodině se silnou vazbou pro služby pro cara. I v této rozsáhlé rodině se několik jejích členů věnovalo umění . Jako malé dítě trávil hodně času se svou babičkou, která ho vychovávala, ale také dosti rozmazlovala a neustále krmila různými sladkostmi a oblékala jej do luxusních kožešin. To se mu později stalo osudným, zejména co se týče jeho zdraví. Často navštěvoval lékaře a vícekrát se stál obětí šarlatánů. V raných letech moc hudby neslyšel. Často jen slýchával zvuky odbíjejících zvonů na vesnickém kostele a rád poslouchával lidové písně kočujících pěveckých sborů. Zvuky zvonů však nebyly na poslech nijak přívětivé pro své naladění na nelibozvučný akord, a právě to bylo příčinou přivyknutí jeho sluchu na pronikavou harmonii. Po smrti babičky se přiklonil spíše ke strýci, který bydlel přibližně 10 km daleko a hrál v orchestru díla Haydna, Mozarta a Beethovena. U strýčkova orchestru trávil Glinka mnoho volného času. V deseti letech přišel další hudební zážitek, když slyšel hrát finského skladatele Bernharda Crusella na klarinet, což ho v...
Více od autora
Stefan Lochner (1)
Stefan Lochner, též Stephan Lochner nebo Meister Stephan byl německý gotický malíř, nejvýznamnější zástupce Kolínské malířské školy. Údaje o Lochnerově životě byly zčásti zničeny při francouzské okupaci Kolína. Předpokládá se, že pocházel z Meersburgu u Bodamského jezera, neboť zde při morové epidemii roku 1451 zemřeli jeho rodiče. Ve dvou dokumentech z roku 1444 a 1448 je uváděn jako Stefan Lochner od Bodamského jezera. Albrecht Dürer ve svém deníku z roku 1520 zmiňuje oltářní obraz Tří králů v Kolíně nad Rýnem, jehož autorem je Meister Stephan. Lochner se patrně školil ve Vlámsku a mohl být žákem Roberta Campina nebo pracoval v dílně Jana van Eycka. O jeho příchodu do Kolína existují údaje z roku 1442, kdy dostal zakázku na výzdobu města v souvislosti s návštěvou císaře Fridricha III. Habsburského. V té době již byl mistrem a připadla mu hlavní úloha vytvořit oltář pro Kolínský dóm. Z roku 1442 jsou záznamy o Lochnerově koupi domu a svatbě s Lysbeth . Roku 1444 koupil dva další domy a vzal si půjčku, roku 1447 byl členy malířského cechu zvolen radním . Po roce 1447 měl finanční problémy a proto jeho hlavní díla patrně vznikla před tímto datem. Stefan Lochner byl znovu zvolen do Rady města roku 1450, ale onemocněl a patrně zemřel v zimě 1450-51 během epidemie moru. Roku 1451 již neměl kdo převzít majetek jeho zemřelých rodičů a Lochnerův dům v Kolíně byl na prodej roku 1452. Žádné z Lochnerových děl není podepsáno a identifikace Lochnera s dříve uváděným tzv. Dombild Meister je nepřímá. Stejně tak nepanuje shoda o jeho autorském podílu a práci jeho dílenských spolupracovníků u děl, která jsou mu připisována na základě historiografické srovnávací analýzy. Do roku 1420 ovlivňoval kolínskou malbu Mistr Svaté Veroniky a Lochnerova malb...
Více od autora
Adolf Roubal (1)
Narozen 1887, zemřel 28.7.1949 v Chudenicích. Kulturní pracovník Chudenicka, publikace z oboru.
Více od autora
Jonathan Miles (1)
Jonathan Miles je americký novinář a spisovatel. Jeho první kniha, Dear American Airlines, vyšla v roce 2008 v nakladatelství Houghton Mifflin Harcourt. Jonathan Miles se narodil v Clevelandu ve státě Ohio. Jeho rodina se později přestěhovala do města Phoenix v Arizoně, Miles však v 17 letech utekl z domu a usadil se v Oxfordu, kde posléze navštěvoval University of Mississippi. Začal si přivydělávat jako reportér a nadějný jazzový hudebník a seznámil se se spisovatelem Larrym Brownem, s nímž si dobře porozuměl. Miles nakonec univerzitní studia nedokončil, Brown jej však přesvědčil, aby se psaní věnoval pořádně. Miles později prohlásil: "Naučil jsem se od něj tolik věcí. Někdo musí jet do Iowy, kde pořádají kurzy pro spisovatele, já měl Larryho." Ačkoliv se Miles na univerzitě žurnalistice nikdy nevěnoval, jeho texty byly brzy zveřejněny v místním literárním časopisu Oxford American, kam v dalších letech přispíval eseji a kritikami. Jeden kamarád mu navrhl, aby se stal reportérem místního deníku, a Miles místo skutečně získal. V jednom rozhovoru později řekl, že měl tehdy nízký plat, ale povinnost přijít každý den s nějakým novým textem zlepšila jeho schopnost psaní - naučila ho, jak se o složitých a emocionálních tématech vyjadřovat klidněji a neutrálněji. V rámci stejného interview Miles dále uvedl, že ho deník o několik let později propustil kvůli nekrologu člověka, který se přiznal, že jedné z předních postav města často prodával alkohol, což Miles v textu uvedl. Milesovy texty zaujaly jednoho z redaktorů časopisu Esquire, jenž otiskl jeho zprávu o geniálním útěku z vězení, kterým se zabýval během svého působení v oxfordském deníku. Rychle si získal pověst bystrého pozorovatele zvyků a kultury v Mississippi a jeho eseje se začaly objevovat v časopisech Food & Wine, Men's Journal a The New York Times Magazine. Miles říká, že za styl svých raných textů vděčí především městu Oxford, přesto se později rozhodl, že se p...
Více od autora
Peter Zheutlin (1)
Peter Zheutlin, autor knihy Around the World on Two Wheels, je novinář na volné noze, jehož články se pravidelně objevují v Boston Globe a Christian Science Monitor. Peter také píše pro New York Times, Los Angeles Times nebo časopis AARP. Žije v Needhamu ve státě Massachusetts. Barry Abrams namlouvá a produkuje audioknihy pro celou řadu vydavatelů. Od roku 2012 pracuje také pro televizi ESPN jako produkční. Žije v Danbury, Connecticut, živě vysílá a komentuje hokejové zápasy svého syna. Než začal psát knihy, živil se pár let jako právník a vyučoval právní výzkum a psaní na právnických fakultách Severozápadní univerzity a Univerzity ve Virginii. Pak téměř 10 let pracoval jako ředitel pro styk s veřejností skupiny Lékaři proti jaderné válce , která v roce 1985 obdržela Nobelovu cenu míru a měl tu čest být členem delegace, která cestovala do Osla cenu převzít. Vystudoval Amherst College a bostonskou právnickou Boston College Law School . S Judy žijí v Massachusetts se třemi záchráněnými psy. Mají dva dospělé syny.
Více od autora
Keith Willey (1)
Keith Grenville Willey , novinářka a spisovatelka, se narodila 14. srpna 1930 v Boonah, Queensland, jako druhá ze čtyř dětí Grevilla Maynarda Willeyho, bankovního úředníka, a jeho ženy Eileen May, rozené Kuskey.
Více od autora
Robin Driscoll (1)
Robin Driscoll je britský herec a scenárista. Na obrazovce se objevil poprvé v roce 1984 v seriálu They Came from Somewhere Else, kde si zahrál v šesti epizodách. V roce 1989 se objevil také ve filmu The Tall Guy, kde hlavní role ztvárnili Jeff Goldblum, Emma Thompson či Rowan Atkinson. Nejvíce se proslavil napsáním populárního a úspěšného komediálního seriálu Mr. Bean, kde si sám zahrál pár malých rolí . V roce 1996 se také objevil v televizní verzi Titanicu, kde se objevila například i Catherine Zeta-Jones.
Více od autora
Jaroslav Baštecký (2)
Narozen 18. 6. 1936 v Praze, zemřel 11. 4. 2007 tamtéž. Doc. MUDr., CSc., psychiatr, autor publikací z oboru.
Více od autora
Lewis Mumford (1)
Lewis Mumford byl americký historik, sociolog, filozof a literární kritik. Byl ovlivněn pracemi Patricka Geddese o moderním městě, sám proslul nejvíce také sociologií velkoměsta, k nejslavnějším patří kniha The City in History z roku 1961, za niž získal National Book Award v kategorii literatury faktu. Definoval zde ideál tzv. organického města. Silně kritizoval rozvoj některých amerických měst, zejména vznik tzv. sídelních kaší, a chyby v urbanistickém rozvoji označil za příčinu řady sociálních problémů. Kritizoval též dehumanizační účinky moderních technologií.
Více od autora
Pavel Zajíček (1)
Pavel Zajíček je český básník, textař a výtvarník. Je jedním z nejvýznamnějších představitelů českého undergroundu. Po nedokončených studiích na Stavební fakultě ČVUT pracoval v různých dělnických profesích. V roce 1973 založil spolu s Mejlou Hlavsou undergroundovou hudební skupinu DG 307, která s několika přestávkami a mnoha personálními obměnami fungovala do roku 2016. V roce 1976 byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen k trestu odnětí svobody za výtržnictví – rozsudek byl v roce 2003 zrušen Nejvyšším soudem.. Roku 1980 emigroval nejprve do Švédska, později do USA, kde se věnoval převážně výtvarnému umění. Po převratu v roce 1989 žil střídavě v New Yorku a v Praze, od roku 1995 žije trvale v Praze. Pavel Zajíček je zejména literátem, podílí se však také na hudební podobě DG 307 a je tvůrčí i výtvarně. V malých rolích se objevil i v některých filmech. Nejznámější je patrně jeho role rozhlasového moderátora ve filmu Knoflíkáři . Dále ztvárnil například roli Lurii v adaptaci knihy Jáchyma Topola Anděl Exit . Před rokem 1980 se ilegálně šířily jeho písně pro DG 307, jejichž texty obstojí i bez hudebního doprovodu. Svými básněmi také přispěl do repertoáru skupiny The Plastic People of the Universe. Texty, které nebyly určeny ke zhudebnění, publikoval v řadě samizdatů, které měly originální výtvarnou koncepci a byly vydány v minimálních nákladech. Patří sem Mařenická kniha , Dopisy , Vyslov sám sebe i svůj svět , Úlomky skal , Roztrhanej film , Šedej sen a Listy k čemukoliv . Tyto texty vyšly souborně pod názvem Zápisky z podzemí . Ve sbírce DG 307 – Texty 1973–1980, publikované pod pseudonymem Pavel Z. jsou obsaženy zhudebněné texty. Próza Jakoby… Svět v zrnku písku… vyšla v roce 2003. Sbírka Cesta vlakem z P. do B. – Pollockovy fleky odposlouchaná slova je z roku 2007. V roce 2008 vyšla v bibliofilském vydání sbírka Roztrhanej film, je...
Více od autora
Jaroslav Vanický (1)
Jaroslav Vanický byl český hudební historik. Po absolvování reálného gymnázia v Kostelci nad Orlicí byl totálně nasazen v Berlíně . Po skončení 2. světové války studoval na Univerzitě Karlově v Praze hudební vědu , estetiku a historii. Titul PhDr. získal v roce 1952 na základě disertační práce Palestrinova melodika . Zabýval se hudební folkloristikou, ale postupně převládl zájem o historickou muzikologii. Ve funkci hudebního redaktora působil v nakladatelstvích Orbis a ve Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění , kde se stal vedoucím redaktorem . Po sloučení nakladatelství s Gramofonovými závody krátce vedl příslušnou redakci Státního hudebního vydavatelství . V srpnu roku 1962 byl jmenován přednostou hudebního oddělení Národního muzea v Praze, kde nahradil Alexandra Buchnera; byl vystřídán Emilem Hradeckým, neboť zemřel na následky autonehody.
Více od autora
Vilém Kurz (2)
Narozen 13.6.1847 ve Vrbici, zemřel 6.3.1902 v Praze. PhDr., středoškolský profesor, politik, přírodovědec, osvětové práce, turistické průvodce, přírodovědné časopisecké články.
Více od autora
Mikuláš Popovič (1)
Narozen 19. 3. 1936 v Berehovu , zemřel 17. 3. 2006 v Litoměřicích. Doc., PaedDr., CSc., hudební pedagog.
Více od autora
Miloš Slezák (1)
Narozen: 27.2.1921 v Brně, zemřel: 23.9.1989 tamtéž. Docent malíř, grafik, sochař, ilustrátor, autor medailí a plaket, textilních návrhů; za okupace totálně nasazen v Narviku ; stipendium v Paříži ; absolvent Vysoké školy umělecko-průmyslové Praha ; asistent v semináři výtvarné výchovy při pedagogické fakultě Univerzity J.E.Purkyně Brno , docent na katedře výtvarné výchovy pedagogické fakulty .
Více od autora
Brenda Barnaby (1)
Brenda Barnaby je psycholožka, badatelka a spisovatelka specializující se na studium otázek týkajících se duševních sil a zdrojů a funkcí mozkových vln. Zaměřuje se především na "latentní" nebo nedostatečné využití mentální energie a na výkon jednotlivce v boji proti negativním vibracím a provedení významné změny směrem k plnějšímu a více uspokojujícímu životu. Brenda žije v západním Sussexu se svým manželem, lékařem a dvěmi dětmi.
Více od autora
Vladimír Kašík (1)
Vladimír Kašík byl český historik a signatář Charty 77. Pocházel z rodiny úředníka Karla a Růženy Kašíkových. Za okupace totálně nasazen, 1943–1945 se podílel na odbojové činnosti. Po studiích historie působil jako vysokoškolský asistent, od 1954 jako odborný asistent na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, 1960 docent, 1968 profesor. S nastupující normalizací přišel nejdříve zákaz učení a pak odchod z fakulty , poté pracoval jako dokumentátor, asanační dělník podniku Úklid Praha . V letech 1990–1992 se vrátil jako profesor na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Působil též jako člen správní rady Hlávkova Národohospodářského ústavu. V 70. a 80. letech publikoval pod různými pseudonymy, patřil k prvním signatářům Charty 77. Náležel k proudu reformních marxistických historiků, postižených po roce 1968 perzekucí ze strany normalizačního režimu. Je nositelem Vojenské medaile Za zásluhy II. stupně, Junáckého kříže 1939–45 , Záslužné medaile UK . Jeho manželka Nina byla inženýrkou chemie, synové Martin – fyzik , Michal – inženýr, manažer, informatik.
Více od autora
Louise Labe (1)
Louise Labéová byla francouzská básnířka a provozovatelka salonu. Za svého života byla známá především jako emancipovaná žena avant la lettre, od svého znovuobjevení koncem 18. století je považována za jednu z nejdůležitějších francouzských básnířek. Louise Labéová vzešla z druhého manželství zámožného provazníka Pierra Charlyho, známého jako L'abbé nebo Labé, a vyrostla v Lyonu, který tehdy ekonomicky a intelektuálně prosperoval. Získala vynikající a pestré vzdělání a naučila se nejen několik jazyků a hrát na loutnu, ale také - pokud věříme její třetí elegii - umně vyšívat, jezdit koni a dokonce i šermovat. Provdala se ve velmi mladém věku za mnohem staršího a bohatého provazníka a od té doby se jí říkalo „la Belle Cordière“, Krásná provaznice. Ve svém salonu shromažďovala lyonské intelektuály a spisovatele, účastnil se např. známý lyrický básník Maurice Scève. Nechala se opěvovat a povzbuzovala je, aby diskutovali a psali o všech aspektech lásky a v neposlední řadě o postavení a roli žen v poezii a společnosti. Sama alespoň příležitostně psala poezii. Po svém brzkém ovdovění sestavila v roce 1555 sbírku poezie a vydala ji ve slavné lyonské tiskárně Jeana de Tournes pod názvem Œuvres de Louise Labé, Lyonnaise . Kromě 24 básní spřátelených autorů obsahuje svazeček tři práce samotné editorky: prozaický text Le Débat d'Amour et de Folie, nevážný spor mezi Amorem a Pošetilostí doplněný řečmi obhájců Apolla a Merkura a uzavřený Jupiterovým rozsudkem; dále tři kratší elegie ve stylu Clémenta Marota; a především slavných 24 sonetů, z nichž tři nebo čtyři nejkrásnější patří mezi nejlepší francouzské básně vůbec. Zabývají se vášní ženy, ztotožňované se samotnou autorkou, pro vzdáleného milence, který se zdá být spíše vlažný - za touto postavou se skrývá nyní prakticky neznámý literát Olivier de Magny, který strávil nějaký čas v Lyonu na cestě z Paříže do Ří...
Více od autora
Hans Bayer (1)
Rakouský ekonom, zaměřený na politickou ekonomii - autor publikací z oboru.
Více od autora
Norman L Allinger (1)
Profesor chemie, odborník v oboru organické stereochemie. Autor knih a vědeckých prací z oboru.
Více od autora
Jiřina Gjuričová (1)
Narozena 7.3.1908. Učitelka zdravotnické školy, literatura z oboru dietního vaření.
Více od autora
Riane Tennenhaus Eisler (1)
Narodila se ve Vídni, jako šestiletá emigrovala před nacistickým režimem na Kubu, kde žila do čtrnácti let. Potom odešla do USA, kde na Kalifornské univerzitě v Los Angeles vystudovala sociologii a antropologii a poté na téže univerzitě získala doktorát práv. Potom působila jako vysokoškolská učitelka a věnovala se výzkumu a výchově v otázkách míru. Eislerová prosazovala právní ochranu žen a dětí a založila např. organizace Právní program losangeleského Střediska žen a Středisko pro partnerská studia.
Více od autora