Všichni Autoři a témata

Antonín Jaroslav Vrťátko (2)

Antonín Jaroslav Vrťátko , byl český spisovatel, překladatel a knihovník. Narodil se v Benátkách nad Jizerou, v rodině hrnčíře Josefa Vrťátka. V Mladé Boleslavi vystudoval piaristické gymnázium a v Praze filosofickou a právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy Univerzity. Byl vychovatelem v různých českých šlechtických rodinách, od roku 1851 žil výhradně v Praze a věnoval se především literatuře. Byl členem komise pro ustanovení vědeckého názvosloví, v roce 1854 redigoval almanach Perly České, od roku 1861 redigoval Muzejník. po Václavu Hankovi se stal knihovníkem Národního muzea a věnoval se literární historii. Zemřel nešťastnou náhodou . Ve své poslední vůli odkázal spolku Svatobor 6 000 zlatých. Od roku 1835 publikoval časopisecky literárně historické články a kritiky, cestopisné črty a drobné básně, pokoušel se také o romanitcké historické povídky po vzoru Waltera Scotta, které měly sice relativně velký čtenářský úspěch, ale pro svůj sentimentální charakter nevelkou literární ani historickou úroveň. Někdy se ve svých fikcích dopouštěl velmi odvážných konstrukcí, např. v povídce Jan Šťastný se pokoušel dokázat, že Johannes Gutenberg byl ve skutečnosti Čech. Překládal prózu, a to z němčiny a italštiny. Patří také k překladatelům filosofické literatury; přeložil do češtiny Aristotelovy Kategorie a tím založil tradici překládání aristotelských spisů do češtiny. Jeho pokračovateli jsou například Pavel Julius Vychodil, Ferdinand Stiebitz, Antonín Kříž, Milan Mráz či Karel Berka.) V pozdějším věku zanechal literárních pokusů a psal články literárně vědecké, populárně historické a pedagogické. Napsal mnoho historických črt, některé byly ve své době použity v čítankách. Psal i drobné didaktické dětské verše, dokonce i veršovaný vodopis českých zemí, a rozsáhlejší novely s historickou tematikou, nejčastěji biblickou (např. Život Josefa...

Antonín Jaroslav Liehm (1)

Antonín Januška (1)

Antonín Janů (1)

Narozen 10.11.1852 v Mladé Vožici, zemřel 14.7.1899 tamtéž. Pedagog, práce z oboru.

Antonín Jánošík (1)

Antonín Janda (1)

Autor fotografií.

Antonín J Gayer (1)

Antonín Husák (1)

Antonín Humpolík (1)

Narozen 21. 4. 1891 v Předklášteří, zemřel 19. 9. 1967 v Brně. Učitel, ředitel školy, osvětový pracovník, zemský knihovnický instruktor, autor prací z oboru školství, vlastivědy a kulturních dějin.

Antonín Hubka (1)

Narozen 9.6.1872 v Kralovicích u Plzně, zemřel 9.8.1919 v Plzni. Politik, menšinový pracovník, politik, práce v oboru demografie, zakladatel a redaktor pošumavského časopisu.

Antonín Hruboň (1)

Slovenský vojenský lékař, zaměřený na neinvazivní kardiologii, vysokoškolský pedagog a sběratel pohlednic.

Antonín Horáček (1)

Narozen 1871 v Radvánici, okres Semily, zemřel 1954. Hudební skladatel, pedagog, činovník Zpěváckého spolku Antonína Dvořáka, Turnovského orchestrálního sdružení. Též propagátor Sokola a Junáka.

Antonín Holomek (1)

Antonín Holík (1)

Antonín Holeček (1)

Narozen 8.6.1851 ve Stradonicích u Berouna, zemřel 29.7.1929 v Hradci Králové. Ing., strojní odborník, profesor průmyslové školy, práce z oboru.

Antonín Hodulák (1)

Odborářský pracovník.

Antonín Hobza (1)

Antonín Hobza byl český právník, profesor církevního a mezinárodního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a akademik ČSAV. Antonín Hobza se narodil jako jedno z osmi dětí do skromných poměrů, proto se během studií musel živit zcela sám. Původně měl být knězem, ale po absolvování gymnázia v Třebíči si zvolil pražskou právnickou fakultu, kde byl roku 1902 promován doktorem práv. Poté získal praxi u zemského soudu a byl na kratší studijní stáži na univerzitě v Bonnu, aby od roku 1904 našel trvalejší konceptní místo v železničním a nadačním referátu zemského výboru. Zároveň se začal vážně zajímat o právní teorii, publikoval první časopisecké příspěvky, zejména o územní samosprávě, které byly pozitivně přijaty. Nakonec ale u něj převážil zájem o církevní právo, v němž se roku 1907 na české právnické fakultě habilitoval a o čtyři roky později byl jmenován mimořádným profesorem, takže administrativu opustil a věnoval se jen akademické činnosti. Postupně ovšem opouštěl klasická kanonistická témata a věnoval se spíše veřejnoprávní regulaci církví, mj. hájil v tehdejší době menšinové stanovisko žádající odluku církve od státu. Po vzniku Československé republiky toto téma krátkodobě řešil i na ministerstvu zahraničních věcí, kde řídil právní sekci a mj. se podílel na budování diplomatického sboru, ale podporoval také diplomatické uznání Sovětského svazu, což bylo v rozporu s tehdejší vládní politikou. Pak už se zabýval převážně jen mezinárodním právem na univerzitě, když byl již roku 1917 v tomto oboru jmenován řádným profesorem, a to jako první v celé monarchii. Do té doby šlo o okrajovou záležitost a Hobza se tak stal průkopníkem českého, resp. československého mezinárodního práva jakožto vědního oboru. Značně potřebná a používaná byla především jeho dvoudílná učebnice. Z hlediska teoretického přístupu byl pozitivista. Kromě teorie se ale věnoval i praxi, byl např. členem Institutu mezi...

Antonín Hlaváček (1)

Matematik a publicista. Autor učebnic o vyšší matematice pro vysoké školy.

Antonín Heveroch (1)

Antonín Heveroch byl český psychiatr a neurolog. Narodil se v Minicích , dcerou pražského uzenáře a soukromníka Jana Cirkla a jeho manželky Anny rozené Staré. Zemřel bezdětný. Pohřben je na Vinohradském hřbitově v Praze, na jeho hrobě je socha ženy od sochaře a přítele Jaroslava Horejce . Do praxe vstoupil jako praktický lékař ve Všeobecné zemské nemocnici v Praze na Karlově náměstí. Odtud přešel roku 1899 na místo sekundárního lékaře do ústavu choromyslných v Kateřinkách. Téhož roku 1899 se habilitoval z psychiatrie a neurologie, roku 1906 se stal mimořádným profesorem, roku 1921 řádným profesorem na lékařské fakultě Karlovy Univerzity. V roce 1908 zřídil a vedl ústav pro epileptiky v Praze Libni v původně viniční usedlosti Malovaný lis . Roku 1919 se stal vrchním ředitelem pražského ústavu pro choromyslné. Byl mj. členem Československé akademie věd a umění, Akademie práce, Státní zdravotnické rady. Byl také místopředsedou Společnosti Národního divadla . Ve více než 100 původních pracích a článků se věnoval různorodým tématům: afázie a agnózie, jak si uvědomujeme jsoucno, o představách slov, o životním rytmu a jeho poruchách, o intuici, o ztrátě uvědomění svých citů, o vztahovačnosti a problému kauzality, o podvržených a vyzrazených myšlenkách, o obsesích, o bludu, o halucinacích u liliputů, o mrákotných stavech, o duši davu, o dětech chorobně lhavých, o dětech neposedných, o zločinech školní mládeže, o báchorkác...

Antonín Heřman (1)

Narozen 31.5.1866 v Praze, zemřel 11.6.1933 v Praze. Profesor hry na klavír, hudební skladatel, literatura z oboru hudby.

Antonín Häusler (1)

Narozen 6.9.1869 v Praze, zemřel 8.10.1938 v Praze. Malíř, ilustrátor.

Antonín Hašek (1)

Antonín Hašek, spoluautor publikace o čerpadlech.

Antonín Hartman (1)

Narozen 15. 12. 1891 v Plzni, zemřel 30. 11. 1980 v Praze. Vojenský letec, propagátor letectví, publicista, výtvarník, legionář, autor pamětí.

Antonín Hanák (1)

Narozen 8.4.1889 v Pačlavicích u Kroměříže, zemřel 12.9.1935 ve Zlíně. MUDr., profesor fyziologie, práce z oboru.

Antonín Hajna (1)

Antonín Hajn (1)

Narozen 24. 7. 1868 v Solnici u Rychnova n. Kněžnou, zemřel 26. 3. 1949 v Praze. PhDr., novinář, politik, práce z oboru politiky.

Antonín Haas (1)

Antonín Haas byl český archivář. V letech 1929–1934 studoval na univerzitě v Praze obory historie a zeměpis. Následně v období let 1931–1934 absolvoval kurs na Státní archivní škole. Mezi roky 1934–1954 působil v archivu země české v Praze, později, od roku 1954 do roku 1970 působil ve Státním ústředním archivu v Praze, kde od roku 1968 zastával funkci vedoucího archiváře. V roce 1948 získal titul zemského archivního rady a v témže roce se stal členem archivní rady při ministerstvu školství, věd a umění. Zastával funkci v komisi pro vydávání středověkých historických pramenů a komisi pro vydávání Archivu českého. Antonín Haas působil rovněž jako pedagog, v letech 1945–1950 ve Státní archivní škole a od roku 1949 jako přednášející historické statistiky na Filosofické fakultě Karlovy univerzity. Těžiště jeho práce spočívalo nejen v inventarizaci archivních fondů, z nichž nejvýznamnější je Archiv české koruny, ale v práci ediční a publikační. Nejvýznamnějším Haasovým edičním počinem bylo vydání Berní ruly prácheňského kraje v roce 1954 a v tomtéž roce, a následně v letech 1960 a 1961, čtvrtého dílu Codex iuris municipalis regni Bohemiae.

Antonín H Sokol (1)

Narozen 7.6.1847 v Neslovicích u Ivančic, zemřel 14.5.1889 v Brně. Moravský novinář, šéfredaktor Moravské orlice, beletrista, dramatik, překladatel z němčiny.

Antonín Grůza (1)

Narozen 13.1.1931 v Bořeticích. PhDr., historik, bibliograf, soudní znalec v oboru starožitnictví a výtvarného umění.

Antonín Grunt (1)

Narozen 29.10.1882 v Podbradci u Libochovic, zemřel 20.5.1945 v Benešově. Učitel, prozaik, básník, kreslíř.

Antonín Grebeníček (1)

Zemřel 30.8.1963. Ing., ředitel zemědělské školy, práce z oboru chovatelství, historie obce Jalubí.

Antonín Götz (1)

Narozen 22. 12. 1929, zemřel 5. 10. 2015. RNDr., geograf a kartograf, publikační a redakční činnost z oboru.

Antonín Gindely (1)

Narozen 3. 9. 1829 v Praze, zemřel 24. 10. 1892 tamtéž. PhDr., historik, středoškolský pedagog, univerzitní profesor, knihovník, zemský archivář.

Antonín Gerža (1)

PaedDr., ředitel ZŠ a MŠ Bohuslava Reynka v Lípě. Spoluautor publikace o historii ZŠ v Lípě.

Antonín Gavlas Gavlas (1)

Antonín Galatík (1)

Narozen 1936, zemřel 2019. Ing., CSc., chemik, podnikatel, regionální vlastivědný badatel a historik, specializuje se na oblast Moravy.

Antonín Funk (1)

Narozen 2.9.1909, zemřel 27.1.1980. JUDr., literatura z oboru poplatků.

Antonín Freitinger (1)

Narozen 23. 5. 1872 v Praze, zemřel 29. 1. 1957 v Kostelci nad Labem. Českobratrský duchovní, autor náboženských spisů, prací z oblasti křesťanské misie a z dějin města Kostelce nad Labem a zdejšího sboru.

Antonín Frank (1)

Narozen 4.7.1892 v Klatovech, zemřel 4.8.1929 v Bratislavě. MUDr., profesor anatomie, literatura z oboru.

Antonín Fišer (1)

Narozen 22.4.1934 ve Šlapanicích. Prof., MVDr., DrSc., veterinární lékař, práce z oboru životního prostředí chovných zvířat, publikovány i anglicky.

Antonín Fischer (1)

Antonín Filák (1)

JUDr., CSc., vysokoškolský pedagog, práce o činnosti policie.

Antonín Fiala (1)

Antonín Fencl (1)

Narozen 28. 12. 1881 v Praze, zemřel 9. 11. 1952 tamtéž. Herec, divadelní podnikatel, producent, režisér, spisovatel a shakespearovský překladatel. Také autor učebnice těsnopisu.

Antonín Fajkoš (1)

Narozen 11.6.1949 v Liberci, zemřel 8. 2. 2010. Doc., ing., CSc., zaměření na stavebnictví, pozemní stavby, publikace z oboru.

Antonín Ederer (1)

Narozen 14.7.1896 v Praze, zemřel 23.12.1966 tamtéž. Knihovník ministerstva dopravy, literatura z oboru železnice a o K.H. Máchovi.

Antonín Dyk (1)

Narozen 5.3.1871 v myslivně Harabásce u Stříbra, zemřel 29.7.1952 v Brně. Ing., profesor ochrany lesů a myslivosti, literatura z oboru.

Antonín Dvořák (1)

Narozen 28. 8. 1872 v Benešově u Prahy, zemřel 16. 5. 1952 ve Vodňanech. Tiskař a nakladatel, zakladatel Dvořákovy tiskárny ve Vodňanech.

Antonín Dušek (1)

PhDr., spoluautor Českého pedagogického tezauru.

Antonín Dušátko (1)

Narozen 1935. Působil na Českém úřadu bezpečnosti práce. Publikuje nejčastěji na téma bezpečnosti práce ve skladovém hospodářství.

Antonín Dudík (1)

Narozen 2.6.1824 v Kojetíně, zemřel 12.3.1892 ve Vyškově. Katolický kněz, náboženský spisovatel, autor cestopisných obrázků pro mládež, překlad náboženského spisu z němčiny.

Antonín Dubský (2)

Narozen 6. 5. 1887 v Českých Budějovicích, zemřel 2. 11. 1972 tamtéž. Učitel, novinář, amatérský archeolog, pohádkové hry pro mládež, náboženský román, regionální spis.

Antonín Dražil (1)

Odborník v oblasti metalurgie se zaměřením na analytické rozbory slitin.

Antonín Doležal (1)

Autor učebnice hry na klarinet.

Antonín Dokoupil (1)

Narozen 13. 6. 1881 v Žeranovicích u Holešova, zemřel 11. 1. 1946 v Kvasicích u Kroměříže. Katolický kněz, náboženský spisovatel, autor životopisů světců a Dějin papežů, překlady náboženské literatury z latiny a italštiny.

Antonín Devátý (1)

Narozen 12.6.1903 ve Skutči, okr. Chrudim, zemřel 25.5.1984 v Plzni. Hudební skladatel, dirigent, violista.

Antonín Dědoch (1)

Antonín David (1)

Narozen 11. 12. 1953 v Kutné Hoře. Tiskař.

Antonín Cyrner (1)

Narozen 26. 7. 1929 v Horní Cerekvi. Prof., JUDr., Ing., CSc., pedagog a advokát, práce z oboru práce a zemědělské ekonomiky.

Antonín Ctibor (1)

Narozen 31.5.1855 v Táboře, zemřel 5.7.1933 v Uherském Hradišti.. Učitel, redigoval časopis Slánský obzor.