132301–132360 z 153379 Autoři
Gustáv Wendrinský (1)
Slovenský voják, příslušník jednotky Waffen-SS německé armády, autor deníku.
Více od autora
Gustav Vincent (1)
Narozen 21. 4. 1900 v Příboru, zemřel 26. 9. 1975 v Brně. Ing., dr. techn., lesnický a semenářský odborník, publikace z oboru.
Více od autora
Gustav Treixler (1)
Narozen 5. 3. 1868 v Gross Jedlesdorfu v Rakousku, zemřel 1945. Česko-německý dějepisec, vlastivědný pracovník, ředitel gymnázia v Kraslicích, autor učebnic dějepisu, zeměpisu a vlastivědy pro německé školy v Československu.
Více od autora
Gustav Thormund Legis-Glückselig (1)
Narozen 1806 v Praze, zemřel 1867 tamtéž. Pražský německý spisovatel, místopisec a literární historik, životopisec J. Dobrovského.
Více od autora
Gustav Svoboda (1)
Narozen 30. 9. 1917 v Kyjově na Moravě, zemřel 14. 3. 2009. Ing., generálmajor.
Více od autora
Gustav Švamberg (1)
Narozen 2.8.1880 v Neveklově, zemřel 24.1.1958 v Praze. JUDr., profesor právních věd, publikace z oboru obchodního práva.
Více od autora
Gustav Schwab (1)
Německý spisovatel, literární historik, pedagog, farář a evangelický teolog, též autor literatury pro děti a mládež.
Více od autora
Gustav Schorsch (1)
Narozen 29.1.1918, zastřelen v lednu 1945 v koncentračním táboře Fürstengrab . Divadelní režisér, překlad z latiny.
Více od autora
Gustav Schäfer (1)
Autor učebnic německého jazyka pro české školy, publikoval ve 30. letech 20. stol..
Více od autora
Gustav Renker (1)
Žurnalista a spisovatel, hudební skladatel, po první světové válce kapelník ve Vídni, Štýrském Hradci a Norimberku, autor řady vlasteneckých románů. Žil v Rakousku a ve Švýcarsku.
Více od autora
Gustav René Hocke (1)
1.3.1908-14.7.1985. Německý literární historik. Autor syntetických studií o baroku.
Více od autora
Gustav Oplustil (1)
Narozen 2. 8. 1926 v Hranicích na Moravě, zemřel 21. 10. 2022. Televizní a rozhlasový dramaturg a scenárista, režisér, autor dramatizací a komických scének, příležitostný herec.
Více od autora
Gustav Müller (1)
Narozen 1842 v Praze, zemřel 29.5.1898 v Praze. PhDr., pedagog, práce z fyziky.
Více od autora
Gustáv Martinček (1)
Slovenský stavební inženýr a vysokoškolský pedagog, práce z oboru.
Více od autora
Gustav Kafka (1)
Narozen 7.9.1880 v Praze, zemřel 12.1.1935 v Bohumíně. Akademický sochař a malíř.
Více od autora
Gustav Kabrhel (1)
Narozen 23.11.1857 v Dražkovicích u Pardubic, zemřel 12.4.1939 v Chrudimi. MUDr., profesor hygieny, patolog. Práce v oboru.
Více od autora
Gustav Janáček (1)
Narozen 12.4.1903 v Sobinově u Havlíčkova Brodu, 27.6.1983. PaeDr., lektor metodiky českého jazyka. Práce v oboru.
Více od autora
Gustav Hermann (1)
Narozen 19.11.1870 v Žumberku u Nasavrk, zemřel 2.3.1933 v Praze. Ing., stavitel mostů, literatura z oboru stavitelství.
Více od autora
Gustav Hempel (1)
Německo-rakouský lesník, redaktor, rektor a profesor na vídeňské Hochschule für Bodenkultur. Člen studentského spolku Corps Saxo-Borussia Freiberg.
Více od autora
Gustav Gruss (1)
Narozen 2.nebo 3.8.1854 v Jičíně, zemřel 22.nebo 23.9.1922 v Praze. PhDr., profesor astronomie, práce z oboru.
Více od autora
Gustav Gellner (1)
Narozen 8.12.1871 v Mladé Boleslavi, zemřel 8.1.1943 ve vězení v Terezíně. MUDr., PhDr., docent dějin lékařství, historické spisy z oboru lékařství.
Více od autora
Gustav Flusser (1)
Narozen 1885 v Rakonicích, zemřel 1940 v koncentračním táboře Buchenwald. Středoškolský profesor, spis z oboru politiky.
Více od autora
Gustav Eim (1)
Gustav Eim byl český novinář a politik. Příležitostně se zabýval též dramaturgií a literárním překladem. Od počátku 70. let 19. století působil jako redaktor v časopisech Politik, Pokrok a později v Poslu z Prahy. V roce 1874 se stal redaktorem Národních listů a od roku 1879 až do své předčasné smrti byl jejich vídeňským zpravodajem. Jako novinář se během 70. let trvale vyslovoval pro opuštění české politiky pasivní rezistence, při které česká politická reprezentace bojkotovala činnost zákonodárných sborů. Jeho politická dráha vyvrcholila v poslední dekádě 19. století. Historik Otto Urban ho řadí mezi nejužší skupinu hlavních mladočeských politiků 90. let. Ve volbách do Říšské rady roku 1891 byl zvolen do Říšské rady , kde zastupoval městskou kurii, obvod Litomyšl, Polička atd. Ve vídeňském parlamentu setrval do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1897. Na Říšské radě se profiloval jako dobrý a častý řečník. Odmítal socialismus. V polovině 90. let 19. století prohlásil: „Sociálními býti – stokrát ano, socialistickými – tisickráte nikdy.“ Roku 1894 byl spoluautorem Nymburské rezoluce mladočechů, která znamenala vítězství umírněného proudu a porážku negativistického radikalismu. Sám byl autorem označení etapová politika, kterou mladočeši pod vlivem Josefa Kaizla razili v této době, kdy ad hoc podporovali některé vládní předlohy, třebaže formálně zůstávali opoziční formací. Ve své době se Gustav Eim těšil všeobecné přízni. Byl označován za konzula české politiky ve Vídni v 90. letech. Na přelomu let 1895 a 1896 takto zprostředkoval zákulisní jednání mezi mladočechy a zástupci kabinetu Kazimíra Badeniho, díky čemuž mladočeská strana následně postupnými kroky přešla do provládního tábora a podpořila klíčové návrhy jako Badeniho volební reforma, která zaváděla všeobecné volební právo, byť ponechávala v platnosti kuriový systém a tudíž i nerovn...
Více od autora