125221–125280 z 155209 Autoři
Jaroslav Vrána (1)
Narozen 5. 11. 1966 v Domažlicích. Strojní zámečník, autor dobrodružných historických a fantasy knih pro mládež. Zakladatel nakladatenství Ebenový slon.
Více od autora
Jaroslav Vožniak (1)
Jaroslav Vožniak byl český malíř a grafik. Jaroslav Vožniak se v letech 1949-1951 vyučil reprodukčním litografem. V roce 1952 odmaturoval a tentýž rok začal studovat na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u prof. Karla Svolinského. Roku 1954 přešel na Akademii výtvarných umění do ateliéru prof. Vladimíra Silovského. Studia ukončil roku 1959. Od roku 1955 byl členem skupiny Šmidrové. Samostatně vystavoval od roku 1963, na společných výstavách Objekt , se skupinou Šmidrové v Ostrově nad Ohří a se skupinou UB v Praze. Od začátku 60. let do roku 1965 pracoval jako noční hlídač v sochařské sbírce Národní galerie na Zbraslavi. Po roce 1965 spolupracoval s architektem Jindřichem Santarem, který působil ve výstavnictví . Roku 1965 vystavoval na Salon de la Jeune Peinture a v galerii Lambert v Paříži a na Alternative attuali v Aquile. V témže roce získal dvě zlaté medaile za svůj podíl na Mezinárodní výstavě bižuterie Jablonec 65. Ve druhé polovině šedesátých let Vožniak spolupracoval se státním podnikem Jablonecká bižuterie a podílel se i na instalaci na Světové výstavě Expo 67 v Montrealu. Na přelomu let 1968-1969 pro tento podnik vytvořil proslulý cyklus novodobých ikon, vystavený nejprve na Libereckých výstavních trzích a později v Montrealu . V souvislosti s výstavami Vožniak několikrát navštívil Paříž, Švédsko, Leningrad a dvakrát pobýval v Kanadě. V době normalizace měl Jaroslav Vožniak problémy s komunistickým režimem, mj. kvůli svému synovi, který byl bubeníkem skupiny The Plastic People of the Universe. V té době se zabýval výtvarným řešením diplomů a jiných tiskovin, navrhoval plakáty pro Národní Galerii a Zdravotní osvětový ústav, ilustroval několik knih. Po celý život trpěl narkolepsií a byl nucen brát léky, aby se mohl soustředit na práci. Od roku 1980 byl pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav v invalidním důchodu. Se svou ...
Více od autora
Jaroslav Voráč (1)
Narozen 15.8.1910 v Klatovech, zemřel 24.3.1989 tamtéž. PhDr., CSc., dialektolog, publikace z oboru.
Více od autora
Jaroslav Vonka (1)
Narozen 20. 10. 1932 v Praze, zemřel 17. 12. 2015. Doc., Ing., CSc., autor prací z oblasti železniční a osobní dopravy.
Více od autora
Jaroslav Vocelka (1)
Narozen 30. 6. 1941 v Praze, zemřel 29. 5. 2018 tamtéž. Ředitel Státní opery Praha .
Více od autora
Jaroslav Vobr (1)
Narozen 25. 5. 1939 v Praze, zemřel 29. 5. 2013 v Brně. PhDr., knihovník a knihovědec, specializace na zpracování starých tisků a rukopisů.
Více od autora
Jaroslav Vlček (1)
Narozen 1925. BScF., MASc., DSc., vysokoškolský profesor v oboru fotogrammetrie na University of Toronto. Zabývá se též bonsajemi a prenatálním životem.
Více od autora
Jaroslav Vinkler (1)
Narozen 21. 1. 1924 v Traplicích u Uherského Hradiště. Člen a bývalý předseda Slováckého krúžku v Praze, taktéž autor publikace o něm. Voják z povolání, zakladatel časopisu Vědomosť.
Více od autora
Jaroslav Vincenc Pavlík (1)
Narozen 19.11.1931 v Třebíči. Assoc. prof., PhDr., CSc., český slavista žijící po roce 1968 v Dánsku.
Více od autora
Jaroslav Vetter (1)
Narozen 1935. Evangelický farář, publicista, autor beletrie, kniha pro děti.
Více od autora
Jaroslav Veškrna (1)
Jaroslav Veškrna je bratrem kněze Vladimíra Juliána Veškrny a Karla Veškrny, otce Dagmar Havlové. Vyučil se tesařem, ale pracoval pak jako lesník v Třebíči, odtud pramení jeho láska k lesu a přírodě. Nyní žije v důchodu na Olomoucku.
Více od autora
Jaroslav Veselý (1)
Narozen 29. 5. 1936 v Otrokovicích, zemřel 1. 10. 2017 v Jihlavě. RNDr., geolog, odborník v ložiskové geologii, geochemii, prospekci a geologickém mapování, vedl též řadu zahraničních geologických expedic
Více od autora
Jaroslav Veris (1)
Jaroslav Veris byl český akademický malíř, ilustrátor, autor divadelních výprav a publikace o francouzském sochaři a malíři Bourdellovi. Jaroslav Zamazal se narodil 10. července 1900 ve Vsetíně na Valšsku v rodině tamního obvodního lékaře Josefa Zamazala. Otec pocházel z východních Čech, matka se jmenovala Žofie Nováčková Zamazalová, pocházela ze Vsetína a byla rovněž lékařkou. Bratr Jaroslava Zamazala se jmenoval Josef Zamazal a mimo jiné se také věnoval malířství. Oba sourozenci navštěvovali stejnou školu a v Praze později oba bratři studovali i na AVU. V roce 1910 se rodina Zamazalových přestěhovala do Brna a Jaroslav zde navštěvoval klasické gymnázium. V Brně navštěvoval Jaroslav malířské kurzy v ateliéru Vojtěcha Doležila. Od roku 1917 oba bratři Jaroslav i Josef Zamazalovi zahájili studium na pražské Akademii výtvarných umění v Praze . Jaroslav nejprve studoval jeden semestr ve třídě vedené akademickým malířem Janem Preislerem. Další jeden semestr strávil Jaroslav pod vedením profesora Vratislava Nechleby. V roce 1919 zahájil Jaroslav studium na speciálně zaměřené malířské škole u profesora Karla Krattnera a studoval zde až do roku 1923. Během studia Jaroslav podnikal sám krátké studijní cesty při nichž většinou navštěvoval místní muzea s díly starých mistrů. Po skončení studia na AVU ještě několikrát navštívil Vídeň a Mnichov. První cestu do Paříže podnikl Jaroslav v roce 1922 a po jejím skončení se ještě vrátil zpět do Prahy. Na delší dobu se do Paříže dostal až v roce 1924. Toho roku přesídlil do Paříže a zůstal zde trvale prakticky až do roku 1938, kdy se začalo schylovat ke druhé svět...
Více od autora
Jaroslav Vávra (1)
Narozen 24.5.1955 v Semilech. Učitel, kulturní pracovník a publicista v Semilech, autor prací s regionální tematikou.
Více od autora
Jaroslav Vašek (1)
Narozen 1938. Báňský inženýr. Prof., Ing., Dr.Cs., práce z geomechaniky, výzkumu porušování materiálů vysokorychlostními paprsky.
Více od autora
Jaroslav Vanický (1)
Jaroslav Vanický byl český hudební historik. Po absolvování reálného gymnázia v Kostelci nad Orlicí byl totálně nasazen v Berlíně . Po skončení 2. světové války studoval na Univerzitě Karlově v Praze hudební vědu , estetiku a historii. Titul PhDr. získal v roce 1952 na základě disertační práce Palestrinova melodika . Zabýval se hudební folkloristikou, ale postupně převládl zájem o historickou muzikologii. Ve funkci hudebního redaktora působil v nakladatelstvích Orbis a ve Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění , kde se stal vedoucím redaktorem . Po sloučení nakladatelství s Gramofonovými závody krátce vedl příslušnou redakci Státního hudebního vydavatelství . V srpnu roku 1962 byl jmenován přednostou hudebního oddělení Národního muzea v Praze, kde nahradil Alexandra Buchnera; byl vystřídán Emilem Hradeckým, neboť zemřel na následky autonehody.
Více od autora
Jaroslav Vaněček (1)
Narozen 13.9.1884 v Praze, zemřel 8.4.1962 tamtéž. Ing. dr., státní úředník. Docent urbanistiky Českého vysokého učení technického, práce v oboru, publikoval též francouzsky.
Více od autora
Jaroslav Váňa (1)
Narozen 4.10.1937 v Povážské Bystrici, od r. 1948 žije a působí ve Šternberku. Básník, prozaik, teoretik kultury.
Více od autora
Jaroslav Valter (1)
Specialista na měření a regulace v oboru vytápění a klimatizace, programátor řídících systému pro vytápění - autor článků a pulikace z oboru měření a regulace tepelné techniky a vzduchotechniky.
Více od autora
Jaroslav Valečka (1)
Narozen 27. 10. 1972 v Praze. Malíř, grafik, ilustrátor, sochař a výtvarný pedagog.
Více od autora
Jaroslav Vaculík (1)
Prof. PhDr. Jaroslav Vaculík, CSc. je český historik a vysokoškolský pedagog, který se specializuje na dějiny Čechů v zahraničí a na didaktiku dějepisu. Dlouhodobě působí na brněnské Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Narodil se 27. února 1947 ve Velkých Losinách na severní Moravě. Rodina do tohoto kraje přišla až v roce 1945 v rámci nového osidlování československého pohraničí. V oblasti se v tomtéž období usadila také řada demobilizovaných volyňských Čechů a jejich rodin. Tento fakt do jisté míry ovlivnil budoucí Vaculíkovo vědecké zaměření. J. Vaculík vystudoval v letech 1965 – 1969 obor ruský jazyk a dějepis na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Po absolutoriu nastoupil od roku 1969 jako učitel na základní devítiletou školu v Sobotíně na Šumpersku, kde působil až do roku 1973, kdy získal místo odborného asistenta na katedře dějepisu brněnské pedagogické fakulty. Na pedagogické fakultě působí Jaroslav Vaculík na různých pozicích až dosud . V roce 1976 obhájil na filozofické fakultě brněnské univerzity rigorózní práci o usídlování volyňských Čechů na severní Moravě v poválečných letech. Později nastoupil do externí aspirantury opět na filozofické fakultě, kterou zakončil v roce 1984 obhájením práce Reemigrace a usídlování volyňských Čechů v letech 1945-1948 a získáním vědecké hodnosti kandidáta historických věd. Na základě své další pedagogické práce a vědeckého bádání byl Vaculík na návrh děkana filozofické fakulty jmenován v roce 1986 docentem pro obor československé dějiny. . V roce 2008 se stal profesorem v oboru historie. Ve vědecké práci se soustředí na dějiny zahraničních Čechů, zejména volyňských Čechů (třídílná monografie Dějiny volyňských Čechů z let 1997-2001,...
Více od autora
Jaroslav Vacík (2)
Spoluautor průvodce Plzní, zaměřeného na místa spojená s dějinami KSČ, též sestavitel zpěvníku a tábornické příručky.
Více od autora
Jaroslav Vácha (1)
Narozen v Praze. Redaktor a překladatel. Vystudoval estetiku, sociologii a filozofii na UK. V roce 1949 vyloučen ze studia na filmové fakultě AMU. Prošel pak různými profesemi a nakonec pracoval jako redaktor v Nakladatelství ČSAV. Překládal z němčiny, angličtiny a francouzštiny.
Více od autora
Jaroslav Vacek (1)
Narozen 1931 v Poděbradech. MUDr., psychiatr, v roce 1981 emigroval do SRN, kde působí jako soudní a vězeňský psychiatr. Autor prací z oboru, také autor publikace o legendě o Ahasverovi.
Více od autora
Jaroslav Vacek (1)
Jaroslav Vacek , byl československý legionář, vrchní dozorce krajské věznice, vlastenec, funkcionář protinacistického odboje, oběť nacistické okupace . Narodil se v rodině sedlářského pomocníka Josefa Vacka a manželky Marie, rozené Rytířové. Po skončení základní školní docházky se v Táboře vyučil truhlářem. V r. 1914 byl povolán do armády, odjel na frontu I. světové války; jako vojín dragounského pluku přeběhl v prosinci 1914 do ruského zajetí a v říjnu 1916 vstoupil v Oděse do československé dobrovolnické jednotky. Prošel mnoha bojovými střety a do vlasti se vrátil jako příslušník 1. jezdeckého pluku Jana Jiskry z Brandýsa dlouhou cestou – transsibiřskou magistrálou a lodí až v roce 1920. V ČSR legionář Vacek nastoupil do státní služby, nejprve u Krajského soudu v Kutné Hoře a v roce 1923 jako dozorce vězňů u Krajského soudu v Táboře, zde se stal v roce 1938 vrchním dozorcem krajské věznice. V rodném Táboře se zapojil do společenského života, zejména do aktivit vlasteneckých, protože národní cítění a husitské tradice i táborský patriotismus byly jeho životním vyznáním. Od začátku okupace republiky se Vacek zapojil do odboje a stál v popředí snah o vytvoření koordinačního centra protinacistického odboje v regionu. V říjnu 1939 se v Písku konala tajná ustavující schůzka jednotného orgánu odboje – Jihočeského národního revolučního výboru a Vacek se stal jeho členem. Počátkem roku 1940 gestapo zatklo v protektorátu Čechy a Morava mnoho odbojářů, zejména z organizace Obrana národa. Bylo zatčeno i několik členů regionálního odboje, a tak se vytvořilo nové vedení a jedním z čelných pracovníků byl Jaroslav Vacek. Využíval svého místa v krajské věznici – zprostředkovával domluvy uvězněných před výslechy, vynášel a předával vzkazy rodinám, varoval občany Němci podezírané, v kanceláři tiskl letáky. Navazoval kontakty s lidmi z organizací Sokol, hasičů, Národního hnutí...
Více od autora
Jaroslav Tvrdý (1)
Narodil se 3. 5. 1954 v Ledči nad Sázavou, zemřel roku 2014. Ing., zabýval se válečnou historií řeky Dunaj.
Více od autora
Jaroslav Turek (1)
Narozen 16. 2. 1925 v Ronově nad Doubravou, zemřel 2005. Výtvarník, profesor odborného kreslení, estetik, malíř a ilustrátor.
Více od autora
Jaroslav Tumlíř (1)
Narozen 28.11.1902 ve Spech, zemřel 8.7.1977 v Praze. Herec, básně, hry, též pro děti.
Více od autora
Jaroslav Tůma (1)
Jaroslav Tůma je významný český varhaník, cembalista a klavichordista, proslulý svou odborností v interpretaci barokní hudby. Jeho kariéra se vyznačuje hlubokým vztahem k historickým klávesovým nástrojům a repertoárem, který sahá od renesance až po současnou hudbu. Tůma je absolventem Pražské konzervatoře a Akademie múzických umění v Praze, kde studoval varhanní hru. Je laureátem několika mezinárodních soutěží, které mu pomohly vybudovat si pověst předního interpreta ve svém oboru.
Více od autora
Jaroslav Tuček (1)
původně frézař, později herec. Postupně získal angažmá v brněnském Divadle Julia Fučíka a v Divadle bratří Mrštíků, poté v ostravském Divadle Petra Bezruče a nakonec v brněnské Mahenově činohře. Přelom v jeho profesním životě nastal koncem roku 1979, kdy byl jako straník jmenován uměleckým šéfem Divadla na provázku a HaDivadla. Během svého působení měl klíčový podíl na přípravě a realizaci nové stavby pro tehdejší Divadlo na provázku. Po Listopadu stál deset let v čele vysokoškolského Studia Marta a jednu dekádu vedl divadlo pro děti a mládež Polárka. U obou scén se zasloužil o náročné stavební rekonstrukce. Působil rovněž jako pedagog a nyní je příležitostným publicistou. Knižně vydal svazek Záloha na vzpomínání . Má čtyři děti. Žije v Brně-Komíně.
Více od autora
Jaroslav Truneček (1)
Narozen 30. 10. 1975 v Jeseníku . JUDr., právník, advokát, zaměřený na majetkové právo, nemovitosti a věcná břemena. Autor publikace z oboru. Také autor pohádek.
Více od autora
Jaroslav Tručka (1)
Narozena 21. 2. 1959. Ing., homeopat, podnikatel, manažer, zaměřen na marketing. Od r. 2000 žije v Mnichově.
Více od autora
Jaroslav Totušek (1)
Narozen roku 1993 v Praze. Redaktor, autor povídek, vystudoval žurnalistiku na Univerzitě Karlově.
Více od autora
Jaroslav Tošner (1)
Ing., redaktor regionálního deníku, autor publikace z oblasti dějin protifašistického hnutí a regionálních dějin.
Více od autora
Jaroslav Tomsa (1)
Jaroslav Tomsa byl český sportovec a přední filmový kaskadér. Hrál fotbal, lední hokej, tenis a box, poté však jeho sportovní kariéru ukončil úraz, a proto se začal věnovat kaskadérství. Pracoval v barrandovských filmových ateliérech a po sametové revoluci založil kaskadérskou agenturu Filmka Stunt, kterou v roce 2000 předal svému kamarádovi Ladislavu Lahodovi. Byl ženatý a měl dvě dcery.
Více od autora