121441–121500 z 156572 Autoři
Jozef Bernáth (1)
Slovenský autor v oboru elektrotechniky, publikoval v polovině 20. století.
Více od autora
Jozef Beňovský (1)
Mgr., pracovník Slovenského národního literárního muzea v Martině.
Více od autora
Jozef Beňa (1)
Doc., JUDr., CSc., slovenský právník, práce z oboru dějin a teorie práva.
Více od autora
Jozef Baxa (1)
Slovenský vysokoškolský pedagog, odborné práce z petrochemie a technologie ropy.
Více od autora
Jozef Bavoľár (1)
Ing. Mgr., PhD., docent UPJŠ v Košicích; psycholog, zabývá se zejména sociální psychologií a psychologií práce: též inženýr v oblasti financí .
Více od autora
Józef Balcerak (1)
Polský redaktor. Práce z oblasti hudby, autor hudebního komiksu o Armstrongovi, který publikuje pod pseudonymem.
Více od autora
Jozef Andraško (1)
Slovenský vysokoškolský pedagog práva, specialista na právo informačních a komunikačních technologií, právo duševního vlastníctví, kybernetickou bezpečnost a elektronickou identitu. Publikuje slovensky a anglicky.
Více od autora
Jože Pirjevec (1)
Jože Pirjevec se narodil v Terstu 1. června roku 1940, prvních sedm let žil v Sežani. Roku 1947 se jeho rodina přestěhovala do Terstu. Po maturitě na slovinském lyceu se zapsal na Filozofickou fakultu na studium historie, kterou v roce 1966 úspěšně dokončil. V následujících dvou letech studoval v Pise, poté absolvoval diplomatickou akademii ve Vídni a v roce 1977 získal doktorát na Filozofické fakultě v Lublani. Svou akademickou kariéru začal v Pise poté v Terstu. Mezi léty 1986 až 1996 pravidelně přednášel o historické východní Evropě na Fakultě politických věd. V roce 1996 se vrátil do Terstu na Filozofickou fakultu na katedru historicko-slovanských národů. Na samém začátku své vědecké kariéry se zaměřil na studium mezinárodních vztahů a prozkoumal mnoho zahraničních archivů. Byl oceněn řadou ocenění, uznání, publikoval mnoho esejí, článků a monografií,
Více od autora
Józa Miroslav Horn (1)
Narozen 1868 ve Vilímově. Redaktor Kovářských listů, autor učebnice pro podkovářské odborné kurzy.
Více od autora
Joyce Kennedy (1)
Nezaměňovat s rhythm & bluesovou písničkářkou Joy Kennedy . Americká zpěvačka a perkusionistka, narozená v roce 1948 v Anguille, Mississippi, USA. Po smrti svého dědečka, když jí bylo sedm let, se Joyce s matkou přestěhovala do Chicaga. Tam začala svou pěveckou kariéru. V roce 1963 vydala svůj první singl. Po seznámení s Glennem Murdockem spolu začali vystupovat jako duo a nakonec se vzali. Murdock a Kennedyová založili skupinu, která je považována za původní černošskou rockovou kapelu: Mother's Finest.
Více od autora
Jovan Cvijić (1)
Jovan Cvijić byl srbský vědec, začínal studiem geografie a geologie, postupně však přesouval svůj zájem k otázkám etnologickým a sociologickým. Své práce psal v srbštině, francouzštině, němčině i angličtině. Vystudoval geografii na univerzitě v Bělehradě , kde absolvoval roku 1889. Poté studoval ještě geologii na Vídeňské univerzitě, zde získal titul roku 1893. Poté se vrátil do Bělehradu, kde byl na Filozofické fakultě Bělehradské univerzity jmenován profesorem. Později se stal rektorem školy , pod jeho vedením vzniklo pět nových fakult - lékařská, zemědělská a teologická v Bělehradě, plus filozofické fakulty ve Skopje a v Subotici. Jeho žák Jovan Erdeljanović se stal prvním profesorem na nově vzniklé katedře etnografie. Roku 1910 Cvijić založil Srbskou geografickou společnost a stal se jejím prvním prezidentem. Tuto pozici držel až do smrti. V roce 1921 byl zvolen prezidentem Srbské královské akademie věd a umění a zůstal jím rovněž až do své smrti. Již jeho vídeňská diplomová práce Das Karstphanomen, věnovaná krasovým jevům, byla přelomovou a dočkala se mnoha vydání a překladů. Jako první určil ledovcový původ 102 jezer v pohoří Stara planina, čímž výrazně posunul představy o průběhu doby ledové v Evropě. Když přesunul svůj zájem na lidi, vyslovil některé revoluční myšlenky - například, že člověk je ekologicky senzitivní bytostí a jeho životní prostředí ovlivňuje jeho psychiku . Zavedl též pojem "metastázové hnutí", aby popsal pomalé změny v lidských společnostech. Folkloristická a etnografická data, která sesbíral na Balkáně, byla často vůbec první vědecky získaná data z této oblasti. Jeho studie mj. sehrály velkou roli při určování státních hranic Jugoslávie po první světové válce, když byl vyslán srbskou vládou na Pařížskou mírovou konferenci . Za kontr...
Více od autora
Josquin Des Prés (1)
Josquin Desprez byl franko-vlámský renesanční hudební skladatel. Byl nejslavnějším evropským hudebním skladatelem mezi Dufayem a Palestrinou a je zpravidla považován za ústřední postavu franko-vlámské školy. Historici hudby ho často považují za prvního mistra vrcholného renesančního polyfonního stylu vokální hudby, který vznikal právě v době jeho života. Během 16. století si Josquin postupně získával pověst největšího skladatele své doby a jeho mistrovská technika a výrazovost byly obdivovány a napodobovány. Autoři tak odlišní jako Baldassare Castiglione a Martin Luther psali o jeho reputaci a slávě, zatímco teoretici jako Heinrich Glarean and Gioseffo Zarlino měli za to, že jeho styl se nejvíce blíží k dokonalosti. Byl tak obdivován, že mu kopisté připisovali různé anonymní skladby, pravděpodobně aby šly lépe na odbyt. Josquinovi se připisuje nejméně 374 skladeb; po vzniku moderních analytických metod však bylo jeho autorství v mnoha případech zpochybněno na základě odlišného hudebního stylu nebo pramenných důkazů. Přes Josquinovu kolosální reputaci, která přetrvala až do počátku barokní éry a byla obnovena ve 20. století, je jeho životopis plný mezer a nevíme téměř nic o jeho osobnosti. Jediné dochované dílo, které by mohlo být psáno jeho vlastní rukou, je načrtnuto na zdi Sixtinské kaple a jediná soudobá zmínka o jeho charakteru se nachází v dopise ferrarskému vévodovi Ercolovi I. d'Este. Životy mnoha méně významných renesančních komponistů jsou zdokumentovány lépe než život Josquinův. Josquin psal duchovní i světskou hudbu a využíval všechny významné vokální formy své doby, mše, moteta, šansony a frottoly. Ve své době byl oslavován jak za své melodické nadání, tak za využívání důmyslné techniky. Rád zkoušel řešit kompoziční problémy různými způsoby v po sobě následujících komp...
Více od autora
Josip Slipac (1)
Chorvatský lékař, od r. 2006 žije v Brně. Publikace v oboru bezkrevní medicíny.
Více od autora