Výpis všech autorů

Lynn Flewelling

Lynn Flewellingová je americká spisovatelka. Píše fantasy literaturu. Napsala sérii Štěstí ve Stínech a trilogii Tamír. Lynn vyrostla na severu amerického státu Maine. V období života na pobřeží procestovala celý svět. Spoustu zkušeností z cest se objevilo i v jejich knihách. Pracovala jako učitelka, malířka, asistentka patologa, editorka na volné noze a novinářka. Svého manžela, Douglase Flewellinga, si vzala v roce 1981. Má dva syny. Teď žije ve městě Redlands v Kalifornii, kde pokračuje v psaní a pořádá workshopy na místní univerzitě. Žádný z těchto projektů nebyl přeložen/nevyšel v České republice. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lynn Flewelling na anglické Wikipedii.

Ludwig Fels

Narozen 27. 11. 1946 Treuchtlingen , spisovatel. Od roku 1973 spisovatel na volné noze, který žije ve Vídni od roku 1983. Autor románů, básní, her a rozhlasových her,

Luděk Fiala

Luděk Fiala je český lékař, vysokoškolský pedagog, spisovatel, diplomat a bývalý politik, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanskou demokratickou stranu. Ve volbách roku 1992 byl zvolen za ODS, respektive za koalici ODS-KDS, do české části Sněmovny národů . Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992. Původní profesí je lékařem, působí jako gynekolog, sexuolog a androlog. Po maturitě pracoval jako dělník, pak vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Pracoval na gynekologicko-porodnickém oddělení v OÚNZ v Gottwaldově. Později působil jako gynekolog v angolské porodnici Augusto N´gangula v Luandě , poté jako diplomat. O svých zážitcích v diplomatických službách vydal roku 2003 knihu Lehce vychýlená zeměkoule, aneb Počítání poledníků a je autorem dalších cestopisných knih, například Safari po afrických a asijských městech . Napsal také několik cestovních průvodců doplněných autorskými fotografiemi pro nakladatelství freytag & berndt, jako např.Korfu a Jónské ostrovy, Mallorka, Tenerife, Egypt, Rhodos. Publikoval i knihy pro děti, například kniha Netopýr Písk a hraboš Hryzálek s ilustracemi Edity Plickové byla upravena i do rozhlasové podoby, Doma žijí zvířata a navazující kniha příběhů o zvířatech Všude žijí zvířata, s ilustracemi Marie Tiché, kniha inspirovaná návštěvami afrického kontinentu nazvaná Pohádky z Afriky je doprovázena znovu ilustracemi Edity Plickové. Pro nejmenší čtenáře vyšly ve dvou vydáních básničky v knize Dobrou chuť, zvířátka, ilustrací se opět ujala Marie Tichá. V různých sbornících publikoval rovněž povídky pro dospělé – např. Stopy blesku, Kabinet smíchu - almanach, Století lásky a nenávisti aj. Nejznámější samostatnou knihou povídek jsou Porcelánové ho...

Lucien Faure

Lucien Fabre

Lucien Fabre Simeon, narozen 14.února 1889 v Pampelonne v Tarn ve Francii , a zemřel 26.listopadu 1952 v Paříži .

Ljubov I Faenson

Liz Fenwick

Narodila se v Massachusetts, žije trvale s manželem a třemi dětmi v Dubaji.

Lída Faltová

Narozena 26. 9. 1890 v Žerůtkách u Boskovic, zemřela 20. 12. 1944 tamtéž. Redaktorka, překladatelka z francouzštiny, němčiny, holandštiny, vlámštiny.

Libor Frýba

Narozen 15.7.1958. Spisovatel, autor pohádek z oblasti Krumlova.

Leopold Forsthofer

Lenka Theodora Ficová

Narozena 18. 8. 1967 v Moravském Krumlově. Pedagožka, logopedka, lektorka a blogerka, autorka populárně-naučných publikací a blogu o rozvoji předškolních dětí.

Lena Furberg

Švédská ilustrátorka.

Leck Fischer

Dánský beletrista.

Lauren Frances

Americká časopisecká, rozhlasová a televizní publicistka, autorka psychologických příruček o partnerských vztazích.

Lauren Farnsworth

Britská knižní ilustrátorka, grafička a editorka.

Laura Marx Fitzgerald

Americká spisovatelka.

Laura Foreman

Americká autorka ezoterických publikací.

Lanoe Falconer

Ladislav Furman

Narozen 18.3.1883 v Rokytnici u Třebíče, zemřel 1953 v Jeseníku. Učitel, literatura z oboru mineralogie.

Ladislav Fládr

Mgr. Ladislav Fládr byl český sochař, medailér a pedagog. Studoval na Pedagogické fakultě v Plzni a v Prešově obor matematika a výtvarná výchova. Dlouhodobě působil jako ředitel Základní umělecké školy v Plzni, kde učil hlavně modelování a žákům byl příkladem svou vlastní sochařskou prací. V rámci své pedagogické činnosti vydal učebnici Modelování. Již od roku 1964 byl členem Svazu československých výtvarných umělců. Dále byl členem Unie výtvarných umělců plzeňské oblasti a Asociace umělců medailerů v Praze. Ve své sochařské tvorbě se v podstatě neodchýlil od základního východiska, jímž se mu provždy stal kubismus. Náměty pro svá díla čerpal z každodenního života a z trvalých hodnot - žena, milenci, rodina, děti, lidské činnosti a práce. K vytváření svých děl používal různorodý materiál: kámen, šamot, pálená hlína, cement, cín, bronz. Vytvořil téměř dvě desítky rozměrných exteriérových plastik, keramických stěn a reliéfů na mnoha místech regionu např.: v Plzni, Tachově, Domažlicích, Rokycanech, Klatovech, Nýřanech a Horažďovicích. Z oblasti medailí a plaket je nejznámější Pamětní medaile lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. V rámci prezentace s FIDEM se zúčastňoval zahraničních výstav.

Ladislav Filip

MUDr. Ladislav Filip byl český lékař, kardiolog, dietolog a docent Univerzity Karlovy. Byl zakladatelem kardiologického sanatoria v Poděbradech . Byl také aktivní sportovec, skaut a vedoucí Svojsíkova oddílu. Jeho skautská přezdívka byla „Brácha“. Pocházel z Prahy. Od mládí se velmi zajímal o přírodu a sport. Po gymnáziu začal studovat chemii na Českém vysokém učení technickém v Praze, později ale přešel na lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Začal se specializovat na nemoci srdce a oběhového ústrojí. Roku 1926 nastoupil do Václavem Libenským založeného Prvního vyšetřovacího a léčebného ústavu . Byl zde po tři roky vedoucím lékařem, aby roku 1930 ústav opustil, aby si mohl otevřít svůj vlastní. Zpočátku si otevřel ordinaci v Zikmundově vile, přičemž v letech 1933-1937 pro něj firma místního stavitele Ladislava Peřiny postavila budovu nového kardiologického sanatoria pro dospělé. Sanatorium se díky své moderní koncepci brzy stalo známým a vyhledávaným. Velmi se angažoval také v poděbradském skautu . V Poděbradech se usadil a s manželkou měli dvě dcery a syna. Za druhé světové války Ladislav Filip spolupracoval s protinacistickým odbojem, kvůli čemuž byl v letech 1943-1944 vězněn v Norimberku a v terezínské Malé pevnosti. Před koncem války se mu podařilo vrátit do Poděbrad. V dubnu 1945 byl zvolen předsedou dvacetičlenného poděbradského Revolučního národního výboru . Z ilegality výbor vystoupil ve dnech květnové revoluce. Dne 2. května 1945 Dr. Filip vyjednal s velitelem německé posádky podplukovníkem Schusterem dohodu o zabezpečení klidu a pořádku ve městě. RNV převzal správu města a na oplátku zaručil bezpečnost německých raněných a německého obyvatelstva. Už druhý den však Němci dohodu zrušili. Změna nastala po vypuknutí praž...

Konrad Fiałkowski

Konrad Fiałkowski byl polský vědec, profesor a spisovatel, autor vědeckofantastických próz. Roku 1962 vystudoval Elektrotechnickou fakultu na Technologické univerzitě ve Varšavě, na níž roku 1964 získal doktorát z výpočetní techniky a habilitoval se roku 1966. Během svého působení na Pensylvánské univerzitě v roce 1968 prováděl výzkum genetických algoritmů. Od roku 1973 má vědecký titul mimořádného profesora počítačových věd, od roku 1981 titul profesora řádného. V letech 1973–1975 působil jako profesor na Technologické univerzitě ve Varšavě, v letech 1975–1981 byl ředitelem INTE , v letech 1996–2007 působil jako profesor na Rensselaer Polytechnic Institute v Troy ve státě New York a od roku 1997 je profesorem Varšavské univerzity. Od roku 1968 je členem seniorem IEEE , dále je počítačovým expertem UNESCO. Napsal více než osmdesát vědeckých prací z oblasti výpočetní techniky a kybernetiky. Jako spisovatel sci-fi debutoval časopisecky roku 1956, knižně roku 1963 sbírkou povídek Wróble Galaktyki . V současné době patří mezi přední polské autory tohoto žánru. Jeho příběhy jsou většinou založeny na konfliktu člověka s rozvíjející se vědou a technikou, píše o kontaktech s mimozemšťany a o cestování v čase. Napsal několik desítek povídek a dva romány. Roku 1976, během Euroconu v Poznani, získal zvláštní cenu za celoživotní literární dílo.

Kitty Ferguson

Kitty Fergusonová je popularizátorka vědy a bývalá hudebnice, absolventka prestižní Juilliard School of Music. K zájmu o matematiku a fyziku ji už od dětství přivedl otec., který byl ovšem profesní hudebník. A tak se Kitty nejprve vydala v jeho stopách. Po dvacetileté úspěšné kariéře v oblasti interpretace zejména starší a komorní hudby pobývala v letech 1986 až 1987 s manželem vědcem na univerzitě v Cambridgi, kde začala navštěvovat fyzikální přednášky a seznámila se zde mimo jiné s fyzikem Stephenem Hawkingem. Od té doby se věnuje psaní knih o historii i současnosti vědy.

Kim Faber

Dánský novinář, autor literatury faktu a spisovatel.

Kieran Fanning

Irský spisovatel knih pro mládež.

Keziah Frost

Americká spisovatelka.

Katie M Flynn

Americká redaktorka a lektorka. Autorka románu a povídek.

Kateřina Fügnerová-Turecká

Narozena 1834, zemřela 29. 8. 1906. Manželka Jindřicha Fügnera.

Kateřina Frolíková

Sportovní trenérka, práce z oboru.

Katarína Feriančíková

Karolína Fourová

Odbornice na kvalitu potravin a výživu, footblogerka, lektorka.

Karen Farrington

Práce z oblasti historie.

Karel Friedmann

Literatura z oboru stavitelství.

Karel Franczyk

1961 – narozen v Ostravě, 28. června 1961, 1984 – Po promoci začíná pracovat na dole P. Bezruč jako provozní technik VOKD. Pracuje v různých funkcích v dole až do roku 1990, 1997 – vydává svou první knihu – cestopis „Jak si žije Austrálie“,

Karel Fleischmann

Karel Fleischmann byl lékař, spisovatel, kreslíř a grafik. Spoluzakladatel českobudějovického avantgardního uměleckého sdružení Linie a člen redakční rady stejnojmenného časopisu. Pocházel z české židovské rodiny. Po absolvování Jirsíkova gymnázia v Českých Budějovicích odešel roku 1916 do Prahy a vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy se zaměřením na dermatologii a venerologii. Po ukončení studia pracoval po tři roky na kožním oddělení kliniky na Karlově náměstí a navštěvoval kreslířské a malířské kursy v ateliéru prof. Franze Thieleho na Akademii výtvarných umění. Roku 1925 se vrátil do Českých Budějovic a otevřel si soukromou lékařskou praxi v oboru dermatologie a venerologie. V létě 1928 podnikl cestu do Francie a Německa a roku 1929 do jižní Francie a na Korsiku, roku 1930 do Berlína. Stal se členem Sdružení jihočeských výtvarníků. Na podzim roku 1931 byl jedním ze zakladatelů uměleckého sdružení Linie. Kromě příspěvků do časopisu Linie psal pod přezdívkou Al Terego do Jihočeských listů, psal prózu i poezii a zabýval se grafickou tvorbou. Roku 1937 aktivně pomáhal německým a rakouským utečencům a během mobilizace roku 1938 se přihlásil dobrovolně k lékařské službě. Odmítl možnost emigrovat do Palestiny. Po obsazení Československa ho postihla protižidovská opatření a zákaz výkonu lékařské praxe. 18. dubna 1942 byl deportován do Terezína, kde se stal zástupcem vedoucího zdravotníka a dostal na starost domovy pro přestárlé. Z doby jeho působení v Terezíně se zachovaly deníky a sbírky básní a množství kreseb. Dne 23. října 1944 byl spolu se svou ženou a sestrou odvezen v jednom z posledních transportů do vyhlazovacího tábora v Osvětimi a krátce po příjezdu zavražděn v plynové komoře. Zemřel ve věku 47 let. Životem Karla Fleischmanna se celoživotně zabývala historička Hana Housková, která o něm vydala roku 1998 monografii. Karel Fleischmann se již během gymnasiálních studií akti...

Karel Fleischer

Karel Fišer

Narozen 31.5.1883 v Prasetíně u Pacova, zemřel 16.6.1941 ve Valašském Meziříčí. Středoškolský profesor, malíř a dramatik, spisy z oboru výtvarného umění, divadelní hry.

Karel Fiala

Narozen 7.11.1898 v Náchodě. Středoškolský profesor, hudební pedagog, muzikologický spis.

Kafka Franz

Jurij Georgijevič Fel'štinskij

Ruský historik, zaměřený na dějiny bolševiků a moderní ruské a sovětské dějiny, od roku 1978 žije ve Spojených státech amerických.

Julius Firt

Julius Firt, původně Julius Fürth , byl český a československý politik, člen Československé strany národně socialistické, za kterou byl po válce poslancem Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění, později exilový politik a kulturní pracovník. Vystudoval na plzeňském gymnáziu, absolvoval jednoroční obchodní školu v Praze. Pracoval nejprve v bance, později jako úředník lihovaru v Plzni. Po roce 1929 spoluřídil nakladatelství Borový. Roku 1936 byl jmenován generálním ředitelem vydavatelského koncernu Lidové noviny Jaroslava Stránského, roku 1939 emigroval přes Polsko do Anglie, během emigrace byl přednostou informační správy Československého národního výboru v Paříži, poté i členem Státní rady Československé. Po válce byl od roku 1945 do roku 1948 ředitelem nakladatelství Melantrich. Po osvobození se vrátil do ČSR a byl významným politikem národně socialistické strany. Působil jako jednatel jejího předsednictva. V roce 1946 se podílel na prosazení Vladimíra Krajiny na post generálního tajemníka strany. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za národní socialisty. V lednu 1946 mu úředně byla povolena změna příjmení z Fürth na Firt. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1946 a stal se poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal do parlamentních voleb v roce 1948. Po únorovém převratu v roce 1948 odešel do Francie, Anglie a USA, později se stal zástupcem šéfredaktora v redakci rádia Svobodná Evropa v New Yorku. Podílel se na činnosti exilové národně socialistické strany. Byl členem Rady svobodného Československa, v níž byl členem jejího výboru. V roce 1992 mu byl in memoriam udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. stupně.

Julij Moisejevič Finkler

Ruský lékař, specializace na organizaci zdravotní péče - boj s nakažlivými chorobami, první pomoc.

Juliette Fay

Prozaička, autorka románů.

Julia Franková

Julia Franck

Julia Franck je německá spisovatelka a laureátka Německé knižní ceny za román Polednice. Je dcerou německé herečky Anny Kathariny Franck a televizního režiséra Jürgena Sehmische. V roce 1978 se přestěhovala s matkou a třemi sestrami do západní části Berlína, a krátce poté odešly do Šlesvicko-Holštýnska. Po maturitě v Berlíně započala studium práva, avšak po pobytu v americkém San Franciscu se rozhodla pro studium filozofie, nové německé literatury na Svobodné univerzitě v Berlíně.

Jozef Felix

Slovenský elektrotechnik, vysokoškolský pedagog, autor prací z oblasti elektroakustiky, senzorových systémů a mikroelektronických obvodů aplikované elektroniky.

Jozef Felix

Jozef Felix byl slovenský literární vědec, kritik, překladatel, dramaturg, pedagog. Po absolvování gymnázia v Ružomberoku studoval na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a Univerzity Komenského v Bratislavě. Ve studiích ještě pokračoval na pařížské Sorbonně. Publikovat začal počátkem třicátých let, sledoval zejména vývoj nové slovenské poezie a prózy, překládal z francouzštiny, španělštiny, italštiny a češtiny. Učil na gymnáziích v Kláštore pod Znievom a Bratislavě, v roce 1940 získal doktorát filozofie. Byl autorem několika středoškolských učebnic. V roce 1944 se zúčastnil Slovenského národního povstání. Po skončení druhé světové války se stal dramaturgem Slovenského národního divadla v Bratislavě . Následující dva roky pracoval v Literárněvědném ústavu Slovenské akademie věd. V letech 1951-1960 působil ve Slovenském vydavatelství krásné literatury, kde se jako redaktor a editor zasloužil o vydávání klasiků slovenské literatury. Současně se věnoval také překladům románské literatury. Od roku 1960 pracoval v Ústavu slovenské literatury a po vzniku Ústavu světové literatury a jazyků v jeho romanistickém oddělení. Jeho nejdůležitější stati a kritické práce vyšly v roce 1965 pod názvem Harlekýn skloněný nad vodou. V roce 1967 se stal docentem dějin románských literatur na Filozofické fakultě Univerzity Komenského.. Zde přednášel v letech 1967-1974. V roce 1991 se stal nositelem Řádu Tomáše Garrigue Masaryka III. třídy in memoriam.

Joshua Foer

Narozen ve Washingtonu. Joshua Foer je americký žurnalista na volné noze, jehož hlavní oblast zájmu představuje věda. Přispívá například do deníků New York Times a Washington Post nebo do magazínů Esquire a National Geographic. V roce 2006 se jako novinář zúčastnil mistrovství USA v paměťových dovednostech, kde se stal národním šampiónem, když se mu podařilo vytvořit nový rekord v disciplíně zapamatování hracích karet. Své zkušenosti popsal v knize Moonwalking with Einstein: The Art and Science of Remembering Everything, která vyšla v roce 2011. Krátce po vydání knihy zakoupila společnost Columbia Pictures filmová práva na jeho příběh.

Josef Jaroslav Filipi

Josef Jaroslav Filipi byl český pedagog, textilní výtvarník, grafik, kreslíř a spisovatel. Narodil se v obci Bojmany do rodiny místního učitele Antonína Filipiho. Po absolvování základního vzdělání pokračoval ve studiu na uměleckoprůmyslové škole v Praze, na níž v roce 1993 absolvoval. Během pražských studií se seznámil s malířem Herbertem Masarykem a později s celou jeho rodinou. Při této příležitosti se několikrát setkal i s T. G. Masarykem a byl častým hostem na nedělních odpoledních diskusích. V dalším studiu pokračoval na tkalcovské škole ve Varnsdorfu. Po studiích se vydal na dráhu pedagoga a zprvu působil jako asistent kreslení na textilní škole v Liberci a na odborné škole pletařské ve Strakonicích. Později, po složení všech potřebných zkoušek působil jako učitel na textilních školách v Humpolci, ve Dvoře Králové nad Labem a následně na odborné škole tkalcovské ve Frýdku, jako její ředitel. V roce 1935, již jako učitel ve výslužbě se přestěhoval do Ústí nad Orlicí, kde započal literárně zpracovávat své zážitky s rodinou presidenta republiky T. G. Masaryka. Rukopis dokončil v březnu 1938, kniha však vzhledem k událostem nebyla vydána. Vydalo ji až nakladatelství Čin v Praze v roce 1947 pod názvem "S Masarykovými". V letech 1942–1945 byl Josef Jaroslav Filipi s celou rodinou internován ve svatobořickém internačním táboře. Důvodem byl ilegální odchod jeho syna Bohdana do zahraniční, kde vstoupil do řad Československé armády. Během pobytu v internačním táboře sepisoval kroniku, kterou obohacoval svými kresbami. Kronika byla zveřejněna teprve v roce 2000, kdy vyšla jako součást knihy Josefa Havla "Poupata ožehlá nenávistí" pod názvem "Za prkenným plotem". Josef Jaroslav Filipi během svého učitelského působení vydal mimo časopiseckých článků i několik pedagogických publikací. Byl autorem mnoha návrhů na textilie, prapory, sgrafita, diplomy a byl rovněž i literárně činný. Ve svých kresbách a akvarel...

Josef Fürst

Narozen 30.11.1898 v Břežanech u Kralovic, zemřel 17.7.1965 v Mirošovicích u Prahy. Autor divadelních her a národopisných scén, autor a překladatel libret. Též básník, prozaik, publicista, ochotnický herec, zemědělec.

Josef Fuka

Prof. RNDr., PaedDr., Josef Fuka se narodil 10.12. 1907 v Ratajích u Bechyně, zemřel 19.11. 1992 v Olomouci. Byl profesorem, fyzikem i pedagogem. Literatura a učebnice z oboru.

Josef Franta Šumavský

Josef Franta Šumavský , vl. jm. Josef Franta, byl český obrozenecký spisovatel, pedagog, lexikograf a organizátor kulturního života v Praze. Pocházel z chudé rodiny venkovského tesaře. Do školy chodil v obci Poleň. Velkým životním štěstím pro něj bylo seznámení s mladším bratrem místního faráře, který jej inspiroval a připravil ke studiu na klatovském gymnáziu. Po jeho absolvování odešel do Prahy, kde vystudoval filozofii a vstoupil do řádu benediktinů na Emauzech. V Praze se sblížil s předními obrozenci té doby – Dobrovským, Nejedlým, Jungmannem a Hankou. Všichni pociťovali omezenost tehdejší češtiny a studovali staročeské knihy. Franta se účastnil v řadě oblastí – srovnávacích jazykových studiích, mluvnici, sestavování slovníků, národopise i poezii. K diskusím přispěl například pracemi Zastaralé formy českého slovesa, vysvětlené od Jos. Vlad. Franty, v Praze 1829. Napsal i básnickou sbírku Dvanáctero drobných písní. Roku 1830 založil s Amerlingem, Tomíčkem a J. J. Langerem časopis Čechoslav. Společně s Tomíčkem pak vydal i sbírku slovanských národních pověstí Slovanka. Po několika letech vystoupil z kláštera a stal se pomocným učitelem v opatrovně na Hrádku, kterou vedl Jan Svoboda. Sice tam dlouho nevydržel, ale seznámil se s obyvateli pražského Podskalí a získal pedagogické zkušenosti, které později využíval jako soukromý učitel ve vlivných vlasteneckých rodinách. Potom pracoval jako korektor v arcibiskupské tiskárně. Vydal další práce, jako například Život Jana Augusty staršího , Otčenáš slovanský ve čtyřech nářečích a Prokop Opatrný, aneb dobrá rada v potřebě . V letech 1840 – 41 byl členem vlastenecké skupiny, která mimo jiné zorganizovala první český bál. Jednou ze snah obrozenců v té době bylo, zapojit do vlastenecké práce ženy. Pořádali p...

Josef Forbelský

Josef Forbelský je český vysokoškolský pedagog, lingvista a překladatel, zabývající se převážně španělskou literaturou. V roce 2017 se stal za překlad Cervantesova románu Persiles a Sigismunda laureátem ceny Josefa Jungmanna za rok 2016. Studoval na Státním reálném gymnáziu v Novém Bydžově, kam chodíval denně tam i zpět tři km pěšky. Poté, co absolvoval kvartu s vyznamenáním, přešel, na základě konsenzu rodiny, na Arcibiskupské gymnázium v Praze. Zde se mu dostalo vzdělání v latině, řečtině a také ruštině. Následně pokračoval ve studiu u jezuitů na Biskupském gymnáziu v Bohosudově, v jejichž knihovně se seznamoval s díly klasických španělských autorů. Posléze se přihlásil ke studiu španělštiny a češtiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, následně si pak ještě rozšířil svoji kvalifikaci o francouzštinu. Roku 1973 získal titul PhDr., roku 1991 se úspěšně habilitoval. Na poli literárního překladu se pak věnoval autorům, kterými byli např. Baltasar Gracián, Miguel de Cervantes y Saavedra, Juana Inés de la Cruz, Lope de Vega, Azorín, Ramón Gómez de la Serna, Gabriel García Márquez, Augusto Roa Bastos, Miguel Delibes, José Jiménez Lozano, Luis Martín-Santos, či Jorge Luis Borges. Je vyznáním katolík, ve svých pamětech vzpomíná také např. na Křížovou cestu v Bohosudově.

Josef Foltýna

Josef Florián

Josef Florian byl katolicky orientovaný myslitel, literát, vydavatel, překladatel z francouzštiny a angličtiny. Josef Florian pocházel z rodiny venkovského tesaře z vesničky Stará Říše u Jihlavy. Maturitu složil na reálce v Telči. Krátce působil na obecní škole v Kostelní Myslové a potom odešel na vysokoškolská studia. Nejprve na techniku a odtud přešel na filozofickou fakultu. Po studiích nastoupil jako středoškolský profesor přírodopisu do Náchoda, kde se seznámil s radikální filosofií francouzského myslitele Léona Bloye. Pod jeho vlivem opustil pedagogickou dráhu a po patnácti letech se vrátil do rodného kraje. Usadil se ve Staré Říši, kde se projevila naplno jeho svéráznost. Oženil se a svých dvanáct dětí neposílal do školy, ale vzdělával je podle svých metod doma sám. Vydával díla středověkých i novodobých myslitelů, teologickou, nábožensko-esejistickou, filosofickou i vědeckou literaturu, ale též českou beletrii i beletrii překladovou . S ohromnou zarputilostí se pustil do překladů a vydávání krásných knih. Sám přeložil více než 60 děl, především z francouzštiny , úzce spolupracoval s překladatelem a editorem A. L. Střížem. Kolem jeho vydavatelství se soustředil okruh předních českých autorů. Jeho vydavatelské dílo dosáhlo úctyhodných rozměrů. Bývá udávano přes čtyři sta titulů, z toho 140 samostatných knih, 131 sborníků a 27 výborů poezie. Mezi ilustrátory jeho knih patřili Josef Váchal, Bohuslav Reynek, Josef Čapek, Florianův syn Michael a mnoho dalších. Florianovy knihy byly zařazeny do edic Studium , Nova et vetera , Kurs , Nejmenší revue , Archy , Dobré dílo...

Josef Fischer

Josef Ludvík Fischer byl filosof a sociolog, esejista, kritik a publicista. Josef Ludvík Fischer se narodil v Praze, ale jako syn lesníka strávil dětství na Šumavě. Vystudoval třeboňské gymnázium a po maturitě na Filozofické fakultě Karlovy univerzity češtinu, němčinu a filozofii. Po 1. světové válce pracoval Josef Ludvík Fischer v Univerzitní knihovně v Praze, ale pro své levicové názory byl přeložen do Státní knihovny v Olomouci. Zde založil pobočku Jednoty filozofické, pracoval ve Společnosti pro současnou kulturu, přispíval do mnoha časopisů např. Var, Sociologická revue aj. Od roku 1927 jako docent sociologie přednášel Josef Ludvík Fischer na univerzitě v Brně, kam se později přestěhoval. Pracoval v Levé frontě a spoluřídil časopis Index. Německou okupaci přečkal Josef Ludvík Fischer v ilegalitě v Holandsku. Po válce působil jako profesor na brněnské filozofické fakultě a v roce 1946 se jako profesor a první rektor podílel v Olomouci na obnovení tamní univerzity. V roce 1956 se vrátil na univerzitu do Brna a v roce 1960 byl penzionován. V roce 1967 se vrátil k vědecké práci na Karlově univerzitě, v roce 1968 přednášel na univerzitě v Olomouci a od roku 1970 byl v důchodu.

Josef Fiala

Narozen 14.9.1902 v Dolním Jiřetíně, zemřel 1984. Doc., JUDr., docent občanského práva procesního, literatura z oboru.

Jonathan French

Jonathan French je americký autor fantasy, který žije v Atlantě. Své vypravěčské schopnosti si nejprve tříbil tvorbou RPG příběhů, které se později staly základem jeho fantastických světů. Debutoval ságou The Autumn’s Fall , jíž se dostalo kladného přijetí. Do širšího povědomí se však dostal až díky knize Šedí bastardi , vydanou vlastním nákladem, která se setkala s nebývalým úspěchem, což zaujalo velké nakladatele.

Jolana Fantová

John King Fairbank

Americký profesor historie, historik Číny a sinolog.