Všichni Autoři a témata

Viktorie Hanišová (21)

Viktorie Hanišová je česká spisovatelka a překladatelka. Vystudovala anglistiku a germanistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Překládá z němčiny a angličtiny. Vydala tři romány.

Vicente Segrelles (17)

Španělský ilustrátor, autor komiksových knih.

Vasilij Makarovič Šukšin (13)

Vasilij Makarovič Šukšin byl ruský prozaik, scenárista, filmový herec a filmový režisér. Vasilij M. Šukšin se narodil v chudé rolnické rodině. Již od patnácti let pracoval v různých zaměstnáních, později studoval na Kinematografickém institutu v Moskvě. Filmové a literární tvorbě se věnoval od šedesátých let. Vnesl do sovětské prózy prvek hravosti a filmové zkratky, zakrátko se stal mistrem ruské grotesky, situační i slovní komiky. Nejvétši popularitu mu ovšem ve světě vydobyla svou odzbrojující bezprostředností filmová i prozaická podoba Červené kaliny . V. M. Šukšin zemřel na srdeční selhání při natáčení filmu podle románu Michaila Alexandroviče Šolochova – Bojovali za vlast. Za svou tvorbu byl Sukšin vyznamenán in memoriam Leninovým řádem.

Tom King (16)

Americký výtvarník, ilustrátor a kreslíř komiksů, podílel se na seriálech Simpsonovi, Futurama nebo Spongebob v kalhotách.

Tereza Boučková (17)

Tereza Boučková je česká spisovatelka, scenáristka a publicistka. Tereza Boučková je nejmladší ze tří dětí spisovatele Pavla Kohouta a jeho druhé ženy Anny Kohoutové, asistentky režie. Bratr Ondřej, malíř a scénograf, žije v Rakousku a sestra ve Švýcarsku. Po absolvování základní školy studovala na dvouleté ekonomické škole, brzy ale přestoupila na Akademické gymnázium ve Štěpánské ulici v Praze, kde v roce 1976 maturovala. Po maturitě podepsala Chartu 77 a pak pracovala mj. jako uklízečka, poštovní doručovatelka, domovnice nebo balička gramofonových desek. Další studium jí nebylo umožněno, ale vzdělávala se soukromě, složila státní zkoušku z angličtiny, navštěvovala přednášky tzv. bytových univerzit. Několikrát se neúspěšně pokoušela o přijetí na DAMU. Svůj herecký talent mohla uplatnit jen v disidentských představeních konaných v bytě Vlasty Chramostové, např. v roce 1978 spolu s ní, svým otcem Pavlem Kohoutem, Pavlem Landovským a Vlastou Třešňákem účinkovala v inscenaci Kohoutovy adaptace Shakespearova Macbetha . Od roku 2001 je členkou Českého centra Mezinárodního PEN klubu. Angažuje se v ochraně životního prostředí, podporuje mj. Hnutí DUHA, Děti Země. V Evropských volbách 2004 kandidovala za Stranu zelených. Po krátkém prvním manželství se v roce 1985 podruhé provdala za Ing. Jiřího Boučka, se kterým se přestěhovala do chaty svých prarodičů v osadě Záhrabská , kde žijí dodnes. Mají tři syny, dva adoptované, Dominika a Mariána, a jednoho vlastního, Vincka . Literární práci se Tereza Boučková věnuje od konce osmdesátých let jako prozaička. Na konci 80. let 20. století samizdatově publikovala několik povídek, povídka Indiánský běh vyvolala rozruch, neboť se v ní autorka kriticky vyjádřila k řadě známých osobností, např. ke svému otci Pavlu Kohoutovi nebo Václavu Havlovi. Podle této povídky je také pojmenována c...

Tanya Stewner (21)

Je německá autorka knih nejen pro mládež. Narodila se roku 1974 ve Wuppertalu ... Přes počáteční potíže ve škole, bylo jejím největším přáním od deseti let, stát se spisovatelkou... Po maturitě studovala překladatelství v Düsseldorfu... Později se rozhodla studovat angličtinu a němčinu a obecnou literaturu ve Wuppertalu... V letech 1996 -1998 žila v Londýně, kde též studovala na univerzitě v severním Lodnýně... Její prvotinou je Das Lied der Träumerin... Roku 2002 úspěšně ukončila studia s titulem v Německu... Počáteční potíže s protlačením jejích románů do nakladatelství maximálně zužitkovala a má slušnou fanouškovkou základnu hlavně v Japonsku... Studovala tedy literární vědu, pracovala mnoho let jako překladatelka a lektorka... Momentálně se věnuje výhradně psaní a žije s manželem ve Wuppertalu... V zahraničí jí vyšla pěkná řádka knih, počínaje sérií Lili větroplaška, její elfí sérií a v neposlední řadě Aleou, dívkou moře...

Tahereh Mafi (25)

Tahereh Mafi je americká spisovatelka s íránskými kořeny. Dle deníků The New York Times a USA Today je nejprodávanější autorka bydlící v Santa Monice v Kalifornii. Je známá díky své literatuře pro mládež. Mafi se narodila v malém městě v Connecticutu. Je nejmladší ve své rodině a má čtyři starší bratry. Rodiče Mafi jsou přistěhovalci z Íránu. Ve věku 12 let se přestěhovala s rodinou do severní Kalifornie a ve 14 letech do Orange County. Mafi vystudovala střední školu v Irvine v Kalifornii. Později vystudoval univerzitu v Aliso Viejo v Kalifornii. Na různých úrovních ovládá osm různých jazyků. Jeden semestr studovala v zahraničí v Barceloně ve Španělsku. Během této cesty měla možnost plně uplatnit znalost španělského jazyka. Předtím, než napsala svůj první román Jsem roztříštěná, Mafi uvedla, že napsala pět rukopisů, aby lépe pochopila, jakým způsobem psát knihu. Jsem roztříštěná byl její první román, vydaný dne 15. listopadu 2011. Dále byly vydány romány Jsem zlomená a Jsem rozohněná . Mafi vydala také dvě e-knihy, které navazují na sérii Roztříštěná; Destroy Me a Fracture Me. Filmová práva k sérii Roztříštěná byla zakoupena společností 20th Century Fox. Mafi žije v současné době v Santa Monice v Kalifornii, kde se i nadále věnuje psaní. V roce 2013 se vdala za amerického spisovatele Ransoma Riggse. Série obsahuje 6 hlavních knih, z toho byly do češtiny přeloženy první tři. Obě trilogie doplňuje dalších 5 novel , jež některé sledují příběh i z pohledu vedlejších postav. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tahereh Mafi na anglické Wikipedii.

Tacuki Fudžimoto (16)

Sylvia Day (21)

Sylvia Day je autorka romancí historických i sci-fi. Bývalá lingvistka zaměřená na ruštinu, zaměstnaná u amerického vojenského zpravodajství, se nyní plně věnuje psaní. Sylviiny romány získaly různá čtenářská ocenění, včetně kladných recenzentských reakcí, mezi něž patří cena Reader´s Choice z r. 2004. Když nepíše, můžete ji zastihnout při komunikaci s návštěvníky jejího blogu, internetové diskuze nebo chatu.

Suzanne Collins (19)

Suzanne Collinsová je americká spisovatelka, autorka bestsellerových sérií Underworld Chronicles a Hunger Games . Vystudovala obor dramatického psaní na New York University, kde získala titul M.F.A. V současnosti žije v Connecticutu se svým manželem, dvěma dětmi a třemi koťaty. Suzanne Collinsová započala svou spisovatelskou dráhu v roce 1991 jako scenáristka televizních show pro děti. Po setkání s Jamesem Proimosem při práci na jednom z pořadů získala novou inspiraci a vrhla se na psaní vlastních knih pro děti. Inspirací pro Gregor the Overlander , první knihu z úspěšné série The Underland Chronicles, jí byla Alenka v říši divů, která by se však nepropadla králičí norou, nýbrž norou lidskou, pod kterou by našla něco úplně jiného něž čajovou sešlost. Poslední kniha z této série s názvem Gregor and the Code of Claw vyšla v roce 2007. V roce 2008 vyšla první kniha trilogie Hunger Games . V této trilogii se inspirovala řeckým mýtem o Theseovi a Minotaurovi a také armádní dráhou svého otce, která jí umožnila lépe porozumět chudobě, hladu a dalším následkům války. Námět na příběh ji napadl ve chvíli, kdy přepínala televizi mezi zprávami z války v Iráku a různými reality show. V roce 2009 vyšel druhý díl Catching Fire a závěrečný díl vyšel v srpnu 2010 pod názvem Mockingjay . Jen prvního dílu se prodalo v severní Americe během prvního roku přes 1,5 milionů výtisků, na žebříčku New York Times se udržel titul více než 60 týdnů. Suzanne Collinsová se díky tomuto úspěchu dostala v roce 2010 na seznam nejvlivnějších lidí, sestavovaného magazínem Time. Filmová práva na trilogii The Hunger G...

Stefan Heym (15)

Stefan Heym, vlastním jménem Helmuth Flieg , byl německý socialistický spisovatel a novinář. Roku 1933 odešel do Československa, kde přijal pseudonym Stefan Heym, a v letech 1935-1952 žil v USA. Narodil se v rodině židovského obchodníka v saském Chemnitz, kde studoval na gymnáziu. Roku 1931 byl ze školy vyloučen, protože uveřejnil protiválečnou báseň. Maturitu složil v Berlíně, kde začal studovat novinářství. Po Hitlerově převzetí moci v roce 1933 emigroval do Československa, kde přijal pseudonym Stefan Heym. V Praze pracoval pro liberální německé noviny Prager Tagblatt a Bohemia a jeho články vycházely i v českých novinách. V roce 1935 získal stipendium židovské studentské organizace do USA a na Chicagské univerzitě promoval roku 1936 prací o H. Heinem. V letech 1937-1939 byl šéfredaktorem německého týdeníku Deutsches Volksecho, který byl blízký komunistické straně USA. Když časopis zanikl, začal psát beletrii a hned jeho první román „Rukojmí“ měl veliký úspěch. Za druhé světové války psal protihitlerovské letáky a propagandistické texty pro armádu a po válce řídil noviny Die Neue Zeitung v Mnichově. Protože odmítal psát proti Sovětskému svazu, byl odvelen zpátky do USA a z armády propuštěn. Roku 1952 vrátil všechna americká vyznamenání a odešel nejprve do Prahy a pak do NDR. Žil v Berlíně jako prominentní antifašista, bydlel ve vládní vile a svými romány podporoval východoněmecký režim. První větší konflikt nastal v roce 1956, kdy v NDR nesměl vyjít jeho román o berlínském povstání roku 1953, „Pět dní v červnu“. Protože přes zákaz publikoval na západě, vycházely jeho knihy v NDR jen v omezeném nákladu. Roku 1976 protestoval proti vypovězení písničkáře Wolfa Biermanna a 1979 byl vyloučen ze svazu spisovatelů. Ačkoli se už v roce 1982 vyslovil pro sjednocení Německa a v roce 1989 výrazně podporoval demokratické změny, protestoval proti připojení NDR ke Spolkové republice. V ro...

Stanislav Vorel (12)

Narozen 23.5.1915 ve Strakonicích. RNDr., středoškolský profesor, turistické průvodce.

Soňa Thomová (14)

Narozena 1947. Publicistka, cestovatelka, spolupracuje s časopisy cestovního ruchu.

Sergej Vasil'jevič Luk‘janenko (19)

Ruský spisovatel, autor fantastických románů a povídek. Původním povoláním lékař.

Sekaninová Štěpánka (29)

Rowling J.K. (30)

Robert Beránek (16)

Narozen 22.6.1906 v Praze. Ing., odborník na zahrádkářství, práce z oboru.

Renata Bláhová (5)

Mgr., pedagožka, autorka učebnic literatury pro střední školy.

Puhdys (13)

The Puhdys byla německá rocková skupina, která vznikla v roce 1969 v Oranienburgu ve východním Německu. Skupina byla jednou z nejvýznamnějších a nejúspěšnějších rockových skupin bývalé Německé demokratické republiky . Jejich hudba byla jedinečnou směsí rocku, popu a balad. Zpívali převážně v němčině a proslulí jsou zejména svými melodickými hymnami, které se staly stálicí východoněmecké hudební scény a zároveň si získaly značnou popularitu i v jiných částech Evropy.

Petr Hlaváček (21)

Narozen 4. dubna 1974 v Chomutově Rodinný stav ženatý Studium 1988 - 1992 Gymnázium v Kadani 1992 - 1997 Obor historie - filosofie, Filosofická fakulta University Karlovy v Praze, LS 1997 Stipendijní pobyt v Historickém institutu Univerzity Bern/Švýcarsko 1997 Státní závěrečná zkouška v oboru historie, Magisterská práce: \"Kult Čtrnácti sv. Pomocníků v pozdním středověku\", vedoucí práce: prof. PhDr. František Šmahel, Dr.Sc. 1997 - 2000 Interní doktorand Ústavu českých dějin Filosofické fakulty University Karlovy, Disertační práce: \"Česká františkánská observance na přelomu středověku a novověku, Školitel: Prof. PhDr. František Šmahel, Dr.Sc. 31. 5. 2002 Státní doktorská zkouška Zaměstnání 1997 - 2000 Doktorand Ústavu českých dějin Filosofické fakulty University Karlovy 5/2000 - 9/2000 Vědecký sekretář mezinárodní konference \"The Bohemian Reformation and Religious Practice 2000\" v Praze - Filosofický ústav AV ČR/Centrum medievistických studií v Praze 10/2000 - 6/2001 Odborný pracovník Historického ústavu AV ČR od 1. července 2001 Vědecký pracovník v Geisteswissenschaftliches Zentrum - Geschichte und Kultur Ostmitteleuropas v Lipsku/Německo

Peter Lipa (12)

Peter Lipa je známý slovenský zpěvák, skladatel a propagátor jazzové hudby, často označovaný za jednu z vůdčích osobností slovenské jazzové scény. Narodil se 30. května 1943 v Prešově na Slovensku a jeho plodná kariéra trvá již několik desetiletí. Lipa ve svém osobitém stylu mísí jazz s vlivy blues, soulu a rocku, díky čemuž si získal širokou základnu fanoušků napříč různými žánry.

Pavel Říčan (23)

Pavel Říčan je český psycholog specializující se na oblasti psychologie osobnosti, vývojovou a klinickou psychologii. V roce 1957 vystudoval teologii na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze a roku 1962 se na Univerzitě Karlově stal promovaným psychologem. V roce 1990 byl jmenován docentem pro obor klinické psychologie a v  letech 1991–1992 zastával post předsedy Československé psychologické společnosti a ředitele Psychologického ústavu Československé akademie věd. Od roku 1991 působí v Psychologickém ústavu Akademie věd ČR . Dnes vyučuje na Evangelické teologické fakultě a Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy. Kromě toho je autorem řady jiných středoškolských a vysokoškolských učebnic.

Pavel Jansa (23)

Pavel Jansa je český lékař a spisovatel. Jeho dětství a mládí je spjato s městy Prostějovem, Brnem a s obcí Radějov u Strážnice, v nichž střídavě žil. Roku 1959 složil v Prostějově maturitní zkoušku, v roce 1964 úspěšně ukončil studia medicíny v Brně. Po studiích se uplatnil v medicínském oboru, mezi lety 1964–1971 působil v Brně ve Výzkumném ústavu pediatrickém a ve Fakultní nemocnici. V letech 1971–1994 působil v Olomouci na Lékařské fakultě Univerzity Palackého, od roku 1994 pak jako manažer výzkumných, marketingových a edičních projektů jak ve vlastní agentuře, tak v domácích i zahraničních korporacích. Neomezil se pouze na české prostředí, jeho jméno je známé i v zahraničí díky vědecké práci a přednáškám v USA, Velké Británii, Německu a Rakousku. Od roku 1990 se soustavně věnuje beletrii, ovšem psal, překládal a redigoval i popularizační příručky, učebnice, odborné texty a časopisecké články s medicínskou tematikou. V současné době žije v Olomouci. Jeho manželka MUDr. Katarína Jansová, CSc., je docentka stomatologie, starší syn Pavel je lékařem, mladší syn Petr právníkem. Má dva vnuky Patrika a Davida a jednu vnučku Sophii Patricii. Ve svém odborném výzkumu studoval problematiku buněčných obranných reakcí. Výsledky této práce se staly základem jeho disertací – CSc. v Bratislavě roku 1967 a DrSc. v Praze roku 1979. Habilitační práci obhájil na Masarykově univerzitě v Brně a v roce 1975 byl jmenován docentem. Profesorské řízení proběhlo na Univerzitě Karlově v Praze a profesorem byl jmenován v roce 1983. V roce 1982 získal medaili Pro merito Univerzity Palackého v Olomouci, v roce 1984 mu byla udělena cena České lékařské společnosti za vědeckou práci roku, roku 1987 obdržel medaili Za obětavou práci ve Fakultní nemocnici v Olomouci. Roku 1994 byl jmenován členem Newyorské akademie věd. Výsledky své rozsáhlé vědecké práce publikoval ve více než 350 statích v odb...

Pavel Dobeš (5)

Pavel Dobeš je český písničkář a hudebník, známý svými humornými a často satirickými písněmi. Na české hudební scéně se objevil v 70. letech 20. století a popularitu si získal v 80. letech 20. století svým osobitým stylem, v němž se mísí folková hudba s vtipnými texty, často komentujícími každodenní život a společenské problémy. Dobešova schopnost navázat kontakt s publikem prostřednictvím vyprávění příběhů a chytré hry se slovy z něj učinila oblíbenou osobnost české kultury. V průběhu let vydal několik alb, na nichž se projevuje jeho skladatelský a textařský talent.

Paul Claudel (21)

Paul Claudel byl francouzský básník a dramatik. Vychází z tradic symbolismu. Věci mu nejsou jen objekty poznání , ale i pohnutkami spoluzrození . Postavy v jeho hrách jsou symbolem či alegorií. V jeho hrách se často odehrává křesťanský zápas o duši a o tělo. Od roku 1893 diplomatem: Boston, Šanghaj, Peking, ale také Praha . Bratr sochařky Camille Claudelové, milenky Augusta Rodina.

Otakar Theer (19)

Otakar Theer byl český básník, prozaik, dramatik a překladatel. Narodil se jako syn rytmistra c. a k. armády Karla Theera a jeho ženy Františky Brzorádové v době, kdy byl otec převelen do Bukoviny. Vojenská služba později otce zavedla do kasáren v Praze na Pohořelci a rodina bydlela na Hradčanech. Otakar začal psát básně v Praze v době svých gymnazijních studií. Po ukončení reálného gymnázia v Žitné studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, ale v průběhu studia přestoupil na Filozofickou fakultu téže univerzity. Jako student nesouhlasil s názory T. G. Masaryka v otázce hilsneriády. Ve školním roce 1902–1903 studoval v Paříži na Sorbonně. Výnosem c. a k. ministerstva kultu a vyučování z 18.6.1906 byl ustanoven praktikantem Univerzitní knihovny v Praze, kde pracoval i nadále a kariéru dovršil jako úředník téže knihovny. Zůstal svobodný, ačkoliv byl pokřtěn a vychován v římsko-katolické rodině, víru při své orientaci k levici a anarchismu odvrhl. Spolupracoval s časopisem Lumír a Literárními listy. Jeho dílo je ovlivněno symbolismem, vyhledává často dekadentní a erotické motivy. Patřil také k okruhu spisovatelů kolem S. K. Neumanna a jeho olšanské vily. Po řadu let pravidelně navštěvoval literární salon Anny Lauermannové-Mikschové, která tvořila pod pseudonymem Felix Téver, pro niž se stal rádcem a prvním kritikem jejích literárních děl. Kromě vlastní tvorby se věnoval též překládání z francouzštiny a angličtiny.

Oldřich Šuleř (24)

Oldřich Šuleř byl český spisovatel, dramatik a publicista. Vystupoval také pod literárními pseudonymy Ján Obraz, Jiří Pelíšek, J. Chabala, Jura Machýček, Cyril Krútílek, atd. Studoval na gymnáziu v Opavě a ve Valašském Meziříčí. Jako totálně nasazený pracoval na šachtě a ve zbrojovce. Po skončení druhé světové války vystudoval právnickou fakultu UK . V roce 1949 se zúčastnil celostátní rozhlasové soutěže o nejlepší rozhlasovou hru. Soutěž vyhrál a to rozhodlo o jeho další spisovatelské dráze. Pracoval jako redaktor v rozhlasu, ředitel knihovny, šéfredaktor časopisu Červený květ a předseda ostravské pobočky Obce spisovatelů. Byl čestným občanem města Ostravy.

nemá autora (30)

Moravanka (19)

Moravanka je tradiční moravská lidová hudební skupina z České republiky, kterou v roce 1976 založil vynikající akordeonista a skladatel Jan Slabák. Soubor je proslulý autentickou interpretací moravské lidové hudby, která se vyznačuje živými melodiemi, bohatou instrumentací a regionálními kulturními vlivy. Během své kariéry vydal Moravanka řadu alb, která oslavují tradiční zvuk Moravy a do svého repertoáru často zařazují charakteristické lidové tance a písně tohoto regionu. Kapela se těší popularitě nejen ve své vlasti, ale i na mezinárodní scéně, kde vystupuje na různých festivalech a akcích, na nichž prezentuje živé lidové tradice Moravy. Jejich hudba významně přispívá k zachování a propagaci regionální české kultury a dědictví.

Miroslava Široká (12)

Narozena 05.04.1933 Ostrava - Svinov, okr. Ostrava. Autorka učebnic fyziky.

Miroslav Hluchý (15)

Učebnice strojírenské technologie.

Miloslav Moulis (15)

Miloslav Moulis se narodil 30. dubna 1921 v Praze. Jeho otec byl právník a pracoval na ředitelství Československých drah. Za okupace byl jeho otec znovu zajat nacisty a tentokrát trestu neunikl a v roce 1943 byl popraven. Rodina žila v Praze, ale dlouho zde nezůstala a v roce 1923 se přestěhovala do Plzně, kde Miloslav absolvoval místní základní školu a poté chodil do gymnázia . Rodina děti vychovávala ve vlasteneckém duchu a mladého Miloslava zajímal veřejný život, chtěl se stát novinářem. Když byl studenty založen spolek Národní hnutí pracující mládeže krátce po okupaci, stal se jeho členem a byl za aktivity spojené s jeho činností zadržen gestapem . Někteří členové spolku utekli do zahraničního odboje a ti, kteří zůstali, byli zatčeni 29. května 1940. Miloslav Moulis byl odsouzen Lidovým soudem na dva a půl roku vězení. Pustili ho na Vánoce 1942, na svobodě však byl jen krátce a zatkli ho znovu. To už však soud neproběhl, ale odvezli ho rovnou do Malé pevnosti Terezín a poté do Osvětimi. Zde naštěstí nepobyl dlouho a byl poslán do Buchenwaldu, kde strávil zbytek války. 11. dubna 1945 byl tábor osvobozen Američany. Po válce se Moulis vrátil domů do Plzně a začal pracovat v novinách. V roce 1946 se přestěhoval do Prahy. Od té doby je činný literárně . V roce 1966 dostal od Ludvíka Svobody nabídku spolupráce se psaním jeho pamětí. Tato spolupráce trvala až do roku 1969, kdy byla skupina rozpuštěna. Až do roku 1993 potom působil v redakci Národního osvobození při Svazu bojovníků za svobodu. Miloslav Moulis se však publikační činnosti vě...

Miloš Anděra (16)

RNDr. Miloš Anděra, CSc. je český zoolog, ochránce přírody, ekolog, pedagog, vědecký kurátor zoologických sbírek, spisovatel-publicista, dlouholetý pracovník zoologického oddělení Národního muzea v Praze, v letech 1988 až 2002 vedoucí tohoto oddělení, autor mnoha desítek vědeckých i populárně-naučných statí a publikací. V listopadu 2008 získal Cenu ministra životního prostředí za dlouholetý výzkum v oblasti zoologie a především za vynikající popularizaci vědy a ochrany přírody.

Milan Rúfus (21)

Milan Rúfus byl slovenský básník, literární historik, překladatel a esejista. Narodil se v rodině zedníka a vzdělání získal v lidové škole ve svém rodišti, na gymnáziu v Liptovském Mikuláši, kde v roce 1948 úspěšně maturoval. V letech 1948-1952 studoval slovenštinu a dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Po ukončení vysokoškolských studií zůstal na Filozofické fakultě Univerzity Komenského jako pedagog. Přednášel zde dějiny slovenské a české literatury. V školním roce 1971-1972 působil na univerzitě Instituto Universitario v Neapoli, kde přednášel slovenský jazyk a literaturu. První básně publikoval v časopisech Prameň, Nový rod, Mladá tvorba a Borba. Debutoval básnickou sbírkou Až dozrieme, která znamenala výrazný posun dobového chápání poezie. Jeho tvorbu ovlivnil symbolismus, měl silné sociální cítění a nechal se inspirovat i dílem fotografa M. Martinčeka. Inspiroval se slovenskou lidovou slovesností a díly vícero slovenských malířů. Kromě tvorby pro dospělé se věnoval také psaní knih pro děti a mládež. Svojí tvorbou patří k nejvýraznějším básnickým zjevům. Představil se jako básník s autonomním pohledem na životní a morální hodnoty lidského jednání, na lásku, pravdu, krásu, utrpení i tragiku člověka i světa druhé poloviny 20. století. Velmi vnímavě a citlivě hledá smysl a podstatu lidského života. Hluboko nazřel do jeho starostí, bolestí, nejistot, radosti, štěstí i vzdoru. Je to poezie vysokých ideových, morálních a estetických hodnot zakotvená v mnohorozměrném prostoru lidského světa. Kromě vlastní tvorby též přebásnil Dobšinského prostonárodní pověsti a věnoval se překladům z norštiny, španělštiny, ruštiny a češtiny. Jeho díla vyšla v angličtině, bulharštině, češtině, francouzštině, maďarštině, němčině, norštině, polštině, ruštině, italštině a dalších jazycích. Od roku 2002 vychází ve vydavatelství MilaniuM Souborné dílo Milana Rúfuse (do...

Michael Grant (17)

Michael Grant byl anglický historik a numismatik, který si jako jeden z mála historiků získal opravdové uznání od vědecké a čtenářské veřejnosti. Napsal a editoval více než sedmdesát knih a překladů, které se zabývaly tématy od římských mincí přes erupci Vesuvu až po starověké náboženství. Poté, co studoval a zastával řadu akademických funkcí, odešel do brzkého důchodu, aby se mohl plně oddávat psaní knih — sám sebe popisoval jako „vzácný úkaz — jednoho z velmi mála nezávislých badatelů na poli vědy“. Kromě odborných publikací a překladů sepsal roku 1994 autobiografii, nazvanou My First Eighty Years . Roku 1946 byl vyznamenán řádem OBE, roku 1958 pak řádem CBE. Michael Grant se narodil v Londýně jako syn plukovníka Maurice Granta. Navštěvoval Harrow School a poté vystudoval antiku na Trinity College v Cambridge. V rámci svého výzkumu se věnoval numismatice a jeho dizertační práce se stala základem pro jeho první knihu From Imperium to Auctoritas , která pojednávala o Římských bronzových mincích. Během následujícího desetiletí napsal na toto téma další čtyři knihy. Vyznával názor, že jistý rozpor mezi výstředností římských vládců a tradičním přístupem římských mincoven udělalo z mincí unikátní záznam o společnosti této doby. Během druhé světové války sloužil jako důstojník tajné služby v Londýně. Po deseti měsících však musel armádu opustit. Předseda British Council mu ve stejném období nabídl pozici vyslance British Council v Turecku. Úkolem British Council bylo mimo jiné vyúka anglicého jazyka a šíření britské kultury. Během svého pobytu v Turecku se rovněž oženil s Anne-Sophie Beskow , se kterou měl dva syny. Ke konci války se manželský pár vrátil do Spojeného království. Z Turecka si odvezl sbírku téměř 700 římských mincí . V Londýně pak ještě krátce pokr...

Marek Eben (11)

Marek Eben je český herec, moderátor, hudební skladatel, písničkář a zpěvák. Marek Eben je synem hudebního skladatele Petra Ebena a Šárky Ebenové, rozené Hurníkové, a synovcem skladatele Ilji Hurníka. Jeho manželkou je Markéta Fišerová. Spolu s bratry Davidem a Kryštofem založili hudební skupinu Bratři Ebenové. Opakovaně se umístil na prvním místě divácké ankety TýTý v kategoriích moderátor publicistických pořadů a osobnost zábavných pořadů. Za svůj přínos v oblasti kultury získal dne 23. března 2022 čestnou vědeckou hodnost doctor honoris causa a Zlatou medaili Univerzity Hradec Králové. V roli moderátora uváděl předávání cen TýTý a soutěžní pořad O poklad Anežky České. Od roku 2006 provází s Terezou Kostkovou taneční televizní show StarDance …když hvězdy tančí. V televizním cyklu Na plovárně vede s osobnostmi rozhovory, které byly zpracovány také v knižní podobě. Moderuje i televizní zpravodajství z Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. V roce 1979 vystudoval hudebně-dramatický obor Pražské konzervatoře a poté získal angažmá v Divadle Vítězslava Nezvala v Karlových Varech a v Divadle Jaroslava Průchy v Kladně. V letech 1983–2002 působil ve Studiu Ypsilon, kde účinkoval v inscenacích Divadlo za časů Nerona a Seneky, Vosková figura, Amerika, Sebevrah. Jako host hraje v představeních Prodaná nevěsta a Praha Stověžatá. Je autorem hudby a písní k inscenacím Ypsilonky Matěj Poctivý, Vosková figura, Othello či Amerika. Hudbu skládá také pro další divadelní scény, například k představení Zimní pohádka. Vytvořil texty písní, hudbu a dabing hudebních nahrávek pro děti, například hudbu k seriálu Poste restante s rapem na začátku dílů. Je vedoucím folkové skupiny Bratři Ebenové, vydávající alba u společnosti Sony. Od roku 2000 spolupracoval s vydavatelstvím Supraphon. Zlatou desku a dvojnásobnou Platinovou desku získal v roce 2003. Napsal několik textů k písním Vladimíra Mišíka a Jaroslava Nejezchleby. Související inform...

Marcel Pagnol (15)

Marcel Pagnol byl francouzský spisovatel, dramatik a filmař, člen Francouzské akademie. Znám je především pro svou tetralogii Vzpomínky z dětství. Narodil se v Aubagne jako syn učitele. Byl rovněž učitelem a později profesorem na střední škole v Marseille a Lycée Condorcet v Paříži. Zde začal psát své první divadelní hry, z nichž největší úspěch měla hra Topaze. Ve 30. letech se Pagnol zaměřil na filmovou tvorbu . K tomu účelu zakoupil na návrších nad vesnicí La Treille čtyřiadvacetihektarový pozemek s úmyslem vytvořit zde „provencalský Hollywood“ a natáčel zde své filmy. Byl ženatý, jeho manželství bylo v roce 1931 rozvedeno. Jeho tři děti pocházely z mimomanželského vztahu. Z jeho literární tvorby jsou nejznámější romány Vzpomínky z dětství , které představují oslavu šťastného dětství a zároveň jeho rodného kraje Provence, a Živá voda. V roce 1947 byl jmenován členem Francouzské akademie. Zemřel v roce 1974 v Paříži na rakovinu, pochován byl v rodinném hrobě v Marseille, v okrsku La Treille . Marcel Pagnol byl režisérem, autorem námětů a scénařů, případně producentem řady filmů. V Česku byly známy např. filmy Tatínkova sláva a Maminčin zámek z roku 1990, podle románu Jak voní tymián. Hra Malajský šíp byla ve 30. letech 20. století hrána v Praze, Brně a Ostravě. Hra Topaze byla na českých jevištích uváděna jako Abeceda úspěchu.

Lucy Score (27)

Americká spisovatelka, autorka románů pro ženy. Pracovnice v marketingu.

Lída Faltová-Pospíšilová (30)

Lenka Slezáková (15)

Mgr. Lenka Slezáková, Ph.D. působí na Střední zdravotnické škole a Vyšší odborné škole zdravotnické Emanuela Pöttinga v Olomouci, kde vyučuje ošetřování nemocných, ošetřovatelství, klinickou propedeutiku, psychologii a komunikaci, etiopatogenezi a první pomoc. Též působí jako vedoucí předmětového týmu somatologie. Je vedoucí autorského kolektivu několika učebnic pro střední školy a vyšší odborné školy zdravotnické. Spoluvytvářela e-learningové materiály pro výuku somatologie. V rámci volnočasových aktivit studentů realizuje preventivní programy ochrany zdraví určené dětem předškolního věku. Spoluúčastní se předlékařské první pomoci pro veřejnost jako školitel. Pravidelně metodicky vede pedagogickou praxi studentů UP Olomouc. V roce 2013 byla mezi 15 oceněnými pedagogy Olomouckého kraje.

Lenka Andrýsková (24)

Metodička pro vzdělávání, autorka pracovního sešitu čtení a psaní pro začínající školáky.

Kornej Ivanovič Čukovskij (19)

Korněj Ivanovič Čukovskij , rozený Nikolaj Vasiljevič Kornějčukov , byl ruský básník, překladatel, literární kritik a esejista. Je slavný především jako autor veršů a prózy pro děti. Známé jsou například jeho knihy Švábisko, Krokodýl, Mydlipán nebo Telefon; zejména úryvky z poslední jmenované jsou Rusům všeobecně známé a objevují se v každodenní konverzaci. V češtině je nejznámější Čukovského dětská kniha Doktor Bolíto . Po roce 1989:

Kerstin Gier (22)

Kerstin Gierová je německá spisovatelka, autorka románů pro ženy a mládež. Píše také pod pseudonymy Jule Brandová a Sophie Bérardová. S psaním románů prý tato diplomovaná pedagožka začala v roce 1995, když přišla o práci. Již její prvotina Muži a jiné katastrofy byla velmi úspěšná a dočkala se zfilmování. V březnu 2013 byl do kin uveden film podle knihy Rudá jako rubín s hvězdným obsazením. A hned s velkým úspěchem - její román Mafie matek i další se již dávno staly kultovními a patří mezi nejprodávanější. Její knihy pro mládež jsou bestsellery po celém světě. Kerstin Gierová žije na volné noze se svým mužem a dvěma kočkami nedaleko Kolína nad Rýnem.

Karel Schwarzenberg (12)

Karel Schwarzenberg , dle rodové tradice Karel VII. ze Schwarzenbergu, v německojazyčném prostředí také Karl Fürst zu Schwarzenberg, celým jménem Karel Jan Nepomuk Josef Norbert Bedřich Antonín Vratislav Menas kníže ze Schwarzenbergu , je český politik, čestný předseda TOP 09, poslanec, bývalý senátor, exministr zahraničí, bývalý místopředseda Nečasovy vlády, kancléř prezidenta Václava Havla a kandidát TOP 09 v prezidentské volbě v roce 2013. V prvním kole přímé volby prezidenta v roce 2013 se umístil na druhém místě s 23,40 % hlasů za Milošem Zemanem. Ve druhém kole volby získal Karel Schwarzenberg 45,19 % odevzdaných hlasů. Pro vítězného kandidáta Miloše Zemana hlasovalo 54,80 % voličů. Je příslušník české větve rodu Schwarzenbergů. Jeho dědičný šlechtický titul je „kníže ze Schwarzenbergu, vévoda krumlovský, hrabě ze Sulzu a lankrabě klettgavský“. Je též rytířem rakouského Řádu zlatého rouna. V letech 2009–2015 byl předsedou strany TOP 09, kterou spoluzaložil. Od května 2010 je poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. V minulosti působil jako vedoucí kanceláře prezidenta Václava Havla, byl ministrem zahraničních věcí v druhé Topolánkově a prvním místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí v Nečasově vládě . V letech 2004–2010 byl senátorem Parlamentu ČR za Prahu 6. Jako své povolání pravidelně uváděl, že je lesník a hostinský Schwarzenberg má trvalý pobyt na zámku Dřevíč v obci Sýkořice, v okrese Rakovník. Je vlastníkem zámku Obermurau v rakouském Štýrsku, kde žijí jeho manželka Therese Schwarzenbergová a starší syn Johann, a rodového zámku Schwarzenberg v bavorském Scheinfeldu. Má také byt v Praze a v palác...

Julius Chromečka (14)

Narozen 10.4.1932. Promovaný pedagog a filolog, odborný asistent na katedře jazyků Vysoké školy báňské v Ostravě. Práce v oboru.

Julián Semjonov (12)

Julian Semjonovič Ljandres byl ruský sovětský spisovatel, scenárista, prozaik, publicista, básník, pedagog a novinář, jeden z průkopníků žánru investigativní žurnalistiky v sovětských periodikách. Autor kriminálních a zejména špionážních románů. Proslavil se sérií s agentem Stirlitzem. Publikoval pod pseudonymem Julian Semjonovič Semjonov .

Julian Semenovič Semenov (12)

Ruský prozaik a překladatel.

Jostein Gaarder (23)

Jostein Gaarder je norský spisovatel knih převážně pro děti a mládež. Narodil se v učitelské rodině. Jeho otec byl ředitelem střední školy a matka učitelka. Jeho matka Inger Margrethe je autorkou několika knih pro děti. Jostein studoval skandinávské jazyky a teologii na univerzitě v Oslu, v letech 1981–1991 vyučoval filosofii a literaturu na vysoké škole v Bergenu. V této době napsal spolu se svými kolegy šest učebnic k dějinám náboženství a filosofie. Mezinárodní úspěch Sofiina světa: "románu o dějinách filozofie" vydaného v roce 1991 mu umožnil se psaním živit. Ve svých knihách provází dějinami filozofie, náboženství, pojednává o základních otázkách lidské existence a nabádá čtenáře k tomu, aby neztráceli schopnost okouzlení ze světa kolem nich. Angažuje se také v politice a ekologii, kterou podporuje prostřednictvím Nadace Sophie. Anna – Jaký bude rok 2082? Anně je 16 let, baví ji přírodovědný kroužek a moc by chtěla vědět, jak bude vypadat svět v budoucnosti. To se jí vyplní – po gaarderovsku – prostřednictvím snu. Anna se ocitne v roce 2082 a zjistí, že svět budoucnosti vypadá docela jinak. Kam zmizel hmyz potřebný k opylování stromů, proč vyhynula některá zvířata? V knize najdou čtenáři řadu opakujících se motivů ze Sofiina světa. Místo filosofie a dějin myšlení se román zajímá o přírodu a ekologii. To je otázka Odkud a kam jdeme? Byl svět odjakživa? Bude dál existovat, až tu nebudu? Kniha otázek, které  sestavil Jostein Gaarder s hlubokým porozuměním a citem pro dětské chápání a vnímání. Každá otázka navozuje okruh dalších a dalších témat, o nichž si budou děti s rodiči povídat. Jostein Gaarder, autor románu o dějinách filosofie Sofiin svět, dokázal, že stejně citlivě dokáže promlouvat k  dětem jako k teenagerům.   Dívka s pomeranči Oduševněle napsaný zamilovaný příběh, který osloví čtenáře všech věkových kategorií. V průběhu jednoho večera, během něhož 15let...

Joseph Finder (14)

Narodil se v roce 1958 v Chicagu ve státě Illinois, většinu děství ale prožil na Filipínách a v Afghánistánu, načež se jeho rodiče vrátili do Spojených států. Finder vystudoval Yaleovu univerzitu a přestože byl přijat do CIA, rozhodl se raději věnovat psaní knih. Je autorem celé řady úspěšných thrillerů, s nimiž se opakovaně umisťuje v žebříčcích bestsellerů deníku New York Times. Za všechny jmenujme samostatné romány Moskevský klub , Vražedný instinkt , Nátlaková hra či Rozsudek smrti , zatím čtyřdílnou sérii s Nickem Hellerem a zfilmované knihy Těžký zločin a Paranoia . Joseph Finder žije s manželkou v Bostonu, fandí baseballovému týmu Red Sox a ve volných chvílích píše články o mezinárodních vztazích a špionáži do deníků New York Times a Washington Post.

Josef Rybák (20)

Josef Rybák byl český komunistický publicista, kritik, básník a prozaik. Narodil se v rodině košíkáře Eduarda Rybáka a jeho manželky Marie, rozené Adámkové , jako jedno z jejich sedmi dětí. Otec mu padl v 1. světové válce. V Písku vychodil dvouletou obchodní školu a od roku 1922 pracoval na Slovensku. Do Čech se vrátil v roce 1933 a od té doby až do okupace pracoval jako novinář v komunistickém tisku . Po okupaci se vrátil do komunistického tisku, v letech 1948-1958 pracoval ve vedení kulturní rubriky Rudého práva. V roce 1959 se stal šéfredaktorem Literárních novin, ale v roce 1964, v důsledku měnícího se politického klimatu, musel z funkce odejít; několik let se neangažoval a věnoval se vydávání svého díla. Opět plně činný byl až za normalizace, v roce 1972 spoluzakládal Svaz českých spisovatelů a v letech 1977–1982 byl jeho předsedou. V roce 1973 mu byl udělen titul národní umělec. Básnické prvotiny vydal roku 1924. V básních i próze vycházel ze svého dětství na Písecku . Jeho tvůrčí názory byly blízké proletářské literatuře S. K. Neumanna a Jiřího Wolkera. Jako kritik a publicista se zaměřoval obecně na kulturu, literaturu, výtvarné umění – sám také občas přispíval ilustracemi do časopisů a novin. Ilustroval i některé své knihy. Díky svému pobytu na Slovensku měl zájem i o tamější kulturu.

Josef Molnár (27)

Narozen 29.4.1953 v Novém Jičíně. RNDr., matematik, autor učebnic .

Josef Klempera (16)

Josef Klempera byl český prozaik a autor odborné a naučné literatury.

Josef Deograt Konrád (26)

Konrád, Josef Deograt, 1859-1921 Nedokončil studium inženýrského stavitelství. V l. 1882-1883 vykonával vojenskou službu v Hercegovině a Dalmácii. Od r. 1910 ředitel pojišťovny Slavie v Praze. - Spoluzakladatel Spolku českých spisovatelů beletristů Máj. Literární referent stejnojmenného spolkového časopisu. V r. 1895 získal stipendium na pobyt v Chorvatsku a jihoslovanském přímoří. - Autor pravidelných referátů pro časopis Máj o novinkách původní i přeložené prózy, Napsal řadu povídek a románů ze svých zážitků a pozorování slovanského jihu a Posázaví, např. Zpívající ryba a tuleň, který kouří, Tureček, Dalmatské povídky, Z bratrských vlastí, Plavecké povídky, Sázavské vlny aj.

Josef Bartoš (21)

doc. PhDr. DrSc. Historik. Působil na Katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zabýval se českými dějinami 1918-1945, protifašistickým odbojem v českých zemích a okupovaném pohraničí, regionálními dějinami severní Moravy, historickým místopisem, dějinami měst a obcí, naukou o historických pramenech a archivnictvím.

John Erskine (13)

John Erskine byl americký pedagog a spisovatel. Narodil se v New Yorku, promoval na Columbia University . Profesor Erskine byl zaměstnán na Columbia University, kde založil Columbia College of Columbia University , kde později vedl program „Masterworks of Western Literature“ , dnes známý spíše pod názvem „Literature Humanities“ , který dnes tvoří druhou nejdůležitější složku osnov Columbia University. Je po něm pojmenováno náměstí v Bronxu. V Česku je známý především pro svůj životopisný román o Françoisi Villonovi Nezbedný mistr balad. V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Erskine na anglické Wikipedii.

Jiří Štefl (24)

Lékař a spisovatel,romány,detektivky a divadelní hry. Jiří Štefl - * 07.10.1904 † 15.12.1961 V letech 1932–37 docent farmakologie na lékařské fakultě v Brně, 1937–59 profesor tamtéž. Autor několika populárně pojatých knih o lékařství, např. Lékař hovoří se ženami . Napsal detektivní romány Vražda ze slušnosti a Případ profesora Rocha . V poválečném období byl "odstaven na vedlejší kolej" pro své politické názory. Štefl byl zastáncem kompozitivních léčiv, jejichž složení předepisoval „magistraliter“ individuálně – a vedl k tomu i studenty lékařství. Trval na tomto individualizovaném, širokospektrém pojetí terapeutických postupů i v době, kdy farmaceutický průmysl již chrlil v různých podobách a pod různými názvy mnoho galenických specialit pro řadu diagnóz. Jak už řečeno, Štefl působil jako odborný poradce farmaceuticých podniků; byl i spoluvlastníkem firmy Remedia Moravica, jež vyráběla m.j. jeho specialitu Atronal – směs atropinových alkaloidů rulíku zlomocného a narkotika Luminalu, pro pacienty s lithiázou. Prof. J. Štefl byl široké veřejnosti znám a oblíben jako popularizátor mediciny a jejích novinek; udělal přitom nesmírně mnoho pro lékařskou osvětu. Postupně navázal přátelství s mnoha brněnskými kulturními osobnostmi. Přispěla k tomu jeho živá spolupráce s brněnskými redakcemi Lidových novin a měsíčníku Věda a život. Byl jedním ze zakladatelů slavné brněnské tradice popularizace biologických věd. Bohatě autorsky spolupracoval i s jinými deníky a časopisy, mj. s Vesmírem, pravidelně přednášel v brněnském rozhlase. A poslouchal ho – s ohromným zájmem – celý národ, protože jeho zdravotnickou osvětu potřeboval a on k němu uměl mluvit, nejen o otázkách medicinských. Byl citován v beletrii i na divadelním jevišti . K...

Jiří Louda (15)

Jiří Louda byl významný český heraldik, knihovník a penzionovaný voják. K jeho nejvýznamnějším heraldickým počinům patří návrh současného českého státního znaku, podobně jako jeho varianty pro ČSFR. Nicméně také vytvořil znaky pro stovky dalších českých obcí. Byl členem Mezinárodní heraldické akademie se sídlem v Ženevě, člen Britské heraldické společnosti v Londýně, člen Society of Heraldic Arts, člen Francouzské heraldické společnosti a člen Heraldické komise českého Parlamentu. Pocházel z rodiny profesora kreslení v Kutné Hoře, kde také odmaturoval na místní reálce v roce 1938. Následně se přihlásil na ČVUT, kde ho zastihl povolávací rozkaz během mobilizace. Z armády byl propuštěn již v roce 1939 a odešel do ciziny, přes Polsko a Francii, kde vstoupil do cizinecké legie, se dostal do Spojeného království, kde nastoupil k parašutistům. Byl připraven do výsadku Bronse jako radista. Při parašutistickém výcviku si zlomil meniskus, a tak byl poslán na zpravodajskou radiostanici. Dvě letadla s členy Operace Iridium a Operace Bronse, které se Louda nakonec nezúčastnil, byla Němci sestřelena u Mnichova, když se vracela z nezdařeného výsadku nad Protektorátem. Loudův tatínek s bratrem Zdeňkem byli za války internováni Němci v internačním táboře Svatobořice. Ve Spojeném království se seznámil s teorií heraldiky a nechal se notně ovlivnit postupy britské heraldiky. Po válce se navrátil do obnoveného Československa, kde byl za svoje zásluhy mimo jiné vyznamenán v roce 1946 Československým válečným křížem. V této době se také setkal s Karlem VI. Schwarzenbergem, od kterého se učil především základům české heraldiky. Po převzetí moci komunisty v únoru 1948 byl poslán na dovolenou a posléze z armády propuštěn v hodnosti kapitána. Sice nebyl degradován, ale byl bez soudu uvězněn na Mírově, kde zů...

Jiří Brabenec (19)

Jiří Brabenec byl český strojař, motocyklový závodník, spisovatel a novinář. Působil jako redaktor v novinách Mladá fronta a Lidová demokracie. Často vystupoval pod pseudonymem Eric Kraft. Absolvoval Průmyslovou školu strojnickou v Kladně , dva roky studoval studoval žurnalistiku na Svobodné škole politických nauk v Praze. V průběhu let vystřídal celou řadu zaměstnání od technických oborů přes motoristické až po novinařinu . Po skončení druhé světové války pracoval jako redaktor v deníku Mladá fronta a poté od roku 1951 až do svého nástupu do penze v roce 1971 v deníku Lidová demokracie. V roce 1961 podnikl společně s cestovatelem Potužníkem a kolegou spisovatelem Jedličkou cestu na malých motocyklech na Blízký východ, kde jako první motocyklisté projeli Sinajskou pouští. V době politického uvolnění a svobody tisku rozkryl a investigativně vypátral do té doby zcela neznámé informace a souvislosti kolem číhošťského zázraku a osoby katolického kněze Josefa Toufara, vyšetřovaného StB. První ze série článků vydaných na toto téma byl článek s titulem Jak a proč zemřel farář Josef Toufar z 12. května a následně Světlo pravdy nad číhošťským zázrakem z 23. května 1968, které oba vyšly v Lidové demokracii. V těchto článcích vůbec jako jeden z prvních veřejně obvinil prokurátora Čížka ze lži proti lidu i státu, když v lednu 1950 nezákonně zadržel a následně exekutivně stíhal číhošťského faráře. Sérií těchto reportážních článků výrazně napomohl k otevření trestního stíhání proti vyšetřovateli Ladislavu Máchovi, který byl přímo zodpovědný za brutální mučení a předčasnou Toufarovu smrt na konci února 1950. Trestní stíhání Ladislava Máchy však zastavila srpnová invaze vojsk Varšavské smlouvy i přesto, že se proti němu podařilo získat dostatek vypovídajícího materiálu a bylo vyslechnuto přes 80 svědků. V době politického uvolnění před vp...

Jiří Baier (13)

Narozen 1937. Ing. chemie, mykolog, práce o dřevokazných houbách, též práce o monitoringu a ochraně hub na území ČR, autorem knih kuchařských houbařských předpisů a regionální literatury o Budči.

Jindřiška Ptáčková (24)

Jindřiška Ptáčková Po vysoké škole pracovala nejprve ve školství, posléze jako redaktorka v Učitelských novinách, v časopisech Mladá dáma, Delfín, Světem zvířat a v nakladatelstvích Orbis a Rodiče jako knižní redaktorka. Publikovala povídky, pohádky a básničky například ve Sluníčku. Trvale žije v Praze, e-mail: jindriptac@centrum.cz