11221–11280 z 154603 Autoři
Ivo Wiesner (4)
Ing. Ivo Wiesner , absolvent písecké reálky a brněnské techniky. Od roku 1958 pracoval v ústecké Spolchemii, později tu vedl výzkum v oblasti epoxidových pryskyřic a plastických hmot. Autor více než 330 patentů a asi 50 odborných a vědeckých prací publikovaných v různých odborných časopisech. Zabýval se esoterikou, historií dávných civilizací, starověkými technologiemi a především skrytými dějinami českého národa. Jedni ho měli za fantastu a blázna, druzí zase za ústeckého Dänikena. Ať už to s Ivo Wiesnerem bylo jakkoliv, všechny jeho knihy z pultů knihkupectví rychle zmizely. Nejsháněnější je dodnes jeho překlad Vimaanika Shaastra, staroindického manuálu létání. Tedy, supermoderního létání. Ten přeložil se svou manželkou Ludmilou z dostupného anglického překladu. Pro mnoho lidí je Wiesner někým, kdo se nebál poukázat na to, že dějiny jsou do určité míry manipulované a váží si ho za to. Zemřel náhle v Ústí n. L. 17.9.2008.
Více od autora
Ivo Pospíšil (8)
Narozen 14. 5. 1952 v Budišově u Třebíče. Prof., PhDr., DrSc. slavista, rusista, slovakista, literární kritik, publicista, překladatel, editor.
Více od autora
Ivo Mathé (3)
Ivo Mathé je český mediální producent, scenárista, vysokoškolský pedagog a manažer. Začínal v někdejší Československé televizi jakožto asistent produkce, po ukončení svých studií na FAMU pracoval již na místě produkčního, od roku 1976 do roku 1991 pak působil ve funkci vedoucího produkce Československé televize. V letech 1991 až 1992 působil jako šéfproducent uměleckých pořadů tamtéž. V roce 1992 se stal historicky prvním generálním ředitelem České televize, kde působil až do roku 1998. Zároveň s tím byl také v letech 1995 až 1998 viceprezidentem Evropské vysílací unie. V letech 1999 až 2003 pracoval jakožto vedoucí Kanceláře prezidenta České republiky Václava Havla. Zároveň vykonával funkci člena Správní rady ČVUT a AMU. Od roku 1990 také působí jako pedagog na FAMU, v období 2005–2008 byl rektorem AMU. Od února 2008 zastával funkci prorektora. Rektorem AMU byl opět zvolen v říjnu 2008 na funkční období 2009–2013. V prosinci 2011 ho po odstoupení ministra kultury Jiřího Bessera navrhlo několik umělců, např. Helena Třeštíková, David Černý nebo Jiří Bartoška, na jeho místo s tím, že by do čela resortu nastoupil člověk, který „mu rozumí a zároveň má respekt v uměleckých kruzích“. I přes počáteční odmítnutí hnutí Starostové a nezávislí navrhlo jeho jméno spolu s poslankyní Alenou Hanákovou předsedovi TOP 09 Karlu Schwarzenbergovi, který měl vybrat definitivní jméno. Na schůzce se Schwarzenbergem se své nominace vzdal, mimo jiné proto, že by prý jeho jméno mohlo kvůli jeho spojení s bývalým prezidentem Havlem vadit prezidentu Klausovi, který již dříve protestoval proti jmenování Schwarzenberga ministrem zahraničí.
Více od autora
Ivo Kraus (6)
Ivo Kraus je český experimentální fyzik, vysokoškolský pedagog, popularizátor přírodních a technických věd a autor několika desítek knižních publikací z fyziky a jejích dějin. Po maturitě na gymnáziu v Nové Pace absolvoval v letech 1954–1959 Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, obor fyzika, specializace jaderná fyzika. Od roku 1960 byl zaměstnán na ČVUT jako asistent 1959–1962, odborný asistent 1962–1973, docent experimentální fyziky 1973–1991, profesor pro obor fyzika kondenzovaných látek a akustika 1991. V letech 1980–1992 vedl na FJFI katedru inženýrství pevných látek. Na ČVUT mu byly uděleny vědecké hodnosti CSc. a DrSc. , na MFF UK akademický titul RNDr. . Ve fyzice pevných látek se specializoval na využití difrakce rentgenového záření k diagnostice zbytkové napjatosti technických materiálů. Této vědní oblasti byla věnována kandidátská práce Studium struktury slinutých karbidů wolframu pomocí rentgenografického měření vnitřních pnutí, vypracovaná pod vedením prof. Adély Kochanovské, habilitační spis Aplikace rentgenové tenzometrie na výlisky z kovových prášků i disertace Rentgenografie nehomogenních napěťových polí předložená k udělení hodnosti DrSc. Teorie a aplikaci rentgenové tenzometrie se týkala převážná většina článků, které publikoval sám nebo se spolupracovníky v domácích i zahraničních odborných časopisech, konferenčních sbornících, českých monografiích a samostatných kapitolách v příručkách Defects and Microstructure Analysis by Diffraction a Industrial Applications of X-ray Diffraction . Pro posluchače bakalářského, magisterského a doktorského studijního programu FJFI zajišťoval výuku v předmětech Úvod do fyziky pevných látek, Struktura a v...
Více od autora
Ivo Hury (10)
Otec dvou malých dětí, který má spoustu zálib a téměř žádný čas. Mám dvě dosti specifická nakladatelství, do toho pracuji na několika projektech. Velmi rád dělám sazbu knih a rukodělnou vazbu knih - vydal jsem stovky ručně vázaných bibliofilií. Zbožňuji sazbu novin, časopisů a magazínů pro možnost kreativního vyjádření. Rád čtu komiksy, dělám grafiku , fotím - jsem spoluautorem několika velmi mystických fotoprojektů. Láká mne oprášit staré osmičkové vybavení a natočit film. K psaní tíhnu od mala. Později jako publicista a do šuplíku pak jako milovník scifi a fantasy.
Více od autora
Ivan Sokol (4)
Ivan Sokol byl vynikající varhaník známý svou interpretací klasické varhanní hudby, zejména děl Johanna Sebastiana Bacha. Jeho vystoupení se často vyznačovala hlubokým porozuměním historickému kontextu hraných skladeb, což se odráželo ve výběru nástrojů a stylu hry. Sokolův přínos klasické hudbě zahrnuje nejen jeho nahrávky, ale také jeho vliv jako učitele a mentora dalších začínajících varhaníků. Jeho mistrovství ve hře na varhany bylo oceněno různými nahrávkami a veřejnými vystoupeními, které ukazují jeho technickou zdatnost a muzikálnost.
Více od autora
Ivan Šedivý (7)
1983 absolvoval Filozofickou fakultu UK Praha 1989 ukončil postgraduální studium 1984–1985: odborný pracovník Ústavu československých a světových dějin ČSAV 1985–1989: vědecký aspirant Ústavu československých a světových dějin ČSAV 1989–1990: vědecký pracovník Ústavu československých a světových dějin ČSAV 1990–1996: vědecký pracovník Historického ústavu AV ČR 1992-doposud: externí pedagog Ústavu českých dějin FF UK 1996–2002: vědecký pracovník Historického ústavu Armády ČR 2003: vedoucí redaktor revue Dějiny a současnost 2003–2005: ředitel Masarykova ústavu Akademie věd České republiky 2006: ředitel sloučeného Masarykova ústavu – Archivu AV ČR 2007–2010: ředitel Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, v.v.i. 2010-doposud: proděkan pro vědu Filozofické fakulty UK Praha Studijní pobyty a účast na grantech: 1992: „Stipendium Konstantina Jirečka“ při Rakouském ústavu pro jižní a východní Evropu 1993: „Go West“ stipendium Komise Evropských společenství pro vědu a výzkum 1995: stipendijní pobyt Rakouského ústavu pro jižní a východní Evropu ; krátkodobé studijní pobyty
Více od autora
Ivan Horvai (5)
MUDr. Ivan Horvai, CSc., docent neurologie, práce z oboru psychiatrie.
Více od autora
Ivan Hlaváček (5)
Ivan Hlaváček je český historik, archivář a vysokoškolský pedagog. Působil na Katedře pomocných věd historických a archivního studia na FF UK v Praze. V letech 1990–2000 byl i vedoucím tohoto ústavu a dále redaktorem Sborníku archivních prací. Specializuje se na středověkou diplomatiku, kodikologii a epigrafiku. Od roku 1996 člen Učené společnosti ČR. Celoživotní oporu v práci i životě má v manželce, historičce lékařství PhDr. Ludmile Hlaváčkové, CSc., pracovnici Ústavu pro dějiny lékařství Akademie věd. Jako devadesátiletý se stále objevuje jako recenzent.
Více od autora
Ivan Heráň (6)
RNDr. Ivan Heráň, CSc. byl vědeckým pracovníkem zoologického oddělení Národního muzea v Praze. Jeho hlavní odborné zaměření představovala morfologie a etologie savců. Věnoval se rovněž fotografování zvířat. Mezi lety 1964 a 1996 redigoval sborník Lynx, v roce 1969 zorganizoval druhý mammalogický kongres ve Zvoleni.
Více od autora
Ivan Doležal (6)
Ivan Doležal je český politik a podnikatel, v letech 2004 až 2008 zastupitel a radní Královéhradeckého kraje, v letech 2006 až 2014 starosta města Hořice na Jičínsku, člen ODS. Po ukončení střední odborné školy v Turnově pracoval od roku 1984 v Jednotě SD Nový Bydžov jako vedoucí střediska prodejen. Zkušenosti získané na prodejnách zúročil od roku 1991 na kontrolním oddělení Finančního úřadu v Hořicích. Od roku 1994 se podílel na řízení akciové společnosti Valuty IF, nejprve jako správce a nakonec jako prokurista. Od roku 1994 se zabývá také ekonomickým a účetním poradenstvím pro drobné podnikatele. Od roku 2011 je členem představenstva akciové společnosti Vodohospodářská a obchodní společnost a od roku 2015 figuruje ve statutárních orgánech zájmového sdružení Podzvičinsko jako předseda. V minulosti byl jednatelem společnosti Městská energetická - HOŘICE , členem správní rady Klicperova divadla a předsedou představenstva akciové společnosti Správa nemovitostí Královéhradeckého kraje . Ivan Doležal žije ve městě Hořice na Jičínsku. Je rozvedený, má dvě dospělé dcery . Mezi jeho zájmy patří sport, a sice lyžování, squash nebo fotbal, ale také hudba a cestování. Od roku 1999 je členem ODS. V hořické místní organizaci byl od roku 2003 prvním místopředsedou, od roku 2005 je předsedou. Dále je členem oblastní a regionální rady ODS. V komunálních volbách v roce 2002 byl za ODS zvolen zastupitelem města Hořice na Jičínsku. Pracoval jako předseda finančního výboru. Mandát pak ve volbách v roce 2006 jako lídr kandidátky obhájil a dne 30. října 2006 byl zvolen starostou města. Ve volbách v roce 2010 post zastupitele opět získal a dne 8. listopadu 2010 se stal po druhé starostou města. Také ve volbách v roce 2014 zastupitelský mandát na kandidátce ODS obhájil, avšak dne 5. listopadu 2014 byl novým starostou i přes výhru ODS zvolen Aleš Svoboda ze subjektu "Šance p...
Více od autora
Ivan Čajda (4)
Ivan Čajda byl slovenský spisovatel pro děti a mládež. Studoval na gymnáziu v Martině, kde roku 1939 maturoval. V letech 1939–1946 studoval na Přírodovědecké fak. UK v Bratislavě. Od roku 1958 byl hygienikem Krajské hygienické stanice v Martině a v Banské Bystrici. Jako autor literatury pro děti a mládež vedle časopiseckých článcích vydal leporelo Letíme vesmírem. Poté se zaměřil na literaturu faktu z oblasti popularizace přírodních věd a ochrany přírody. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ivan Čajda na slovenské Wikipedii.
Více od autora
Isabelle Fougère (5)
Narozena 1968. Francouzská novinářka a autorka populárně-naučných publikací pro děti.
Více od autora
Irena Čechovská (8)
Narodila se v Plzni v roce 1953. Po studiu na gymnáziu absolvovala Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze – specializace plavání. Od dětství se zajímala o sport, zejména o plavání, gymnastiku, cyklistiku, turistiku a lyžování. Je vdaná, má tři děti, její manžel je také vysokoškolský pedagog.
Více od autora
Irena Bukačová (7)
Irena Bukačová je česká historička, publicistka, překladatelka a ředitelka Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici. Vystudovala filozofii, dějepis a dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, doktorát získala z dějin italské filozofie. Její práce jsou zaměřeny na památkovou péči a region severního Plzeňska.
Více od autora
Iosif Romual'dovič Grigulevič (6)
Sovětský specialista na etnografii a historii Latinské Ameriky, historii katolické církve v Latinské Americe a instituci papežství. Aktivista ateistické propagandy.
Více od autora
Inka Delevová (7)
Inka Delevová se narodila na Starém Městě pražském, vystudovala střední uměleckou školu v Praze, docházela do hodin figurální tvorby na AVU k prof. V. Tittelbachovi. Díky rodinné příslušnosti s ak. malířem A.M. Machourkem měla příležitost odjet na studijní cestu do Paříže, kde se seznámila s odlišnými technikami malby. Inka Delevová se věnuje jak malbě obrazů , tak ilustrační tvorbě. Ilustrovala přes stovku knih pro dospělé, mládež i děti a měla více než 150 samostatných výstav. Dvě světové – Expo 71 v Budapešti a Expo 81 v Plovdivu a několik výstav mezinárodních. Vytvořila i rozměrná plátna – např. s tématikou divoce žijící zvěře nebo obrazy určené pro Bulharsko s historickými náměty – od založení bulharského státu do 19. století. Z ilustrační tvorby lze připomenout pohádky, bajky a příběhy vytvořené jako podklady pro diafilm. Z odborných ilustrací nelze nevzpomenout na mnoho didaktických pomůcek a učebnic, atlasů a nástěnných obrazů pro školy, též řadu anatomických, velmi náročných plakátů určených pro lékaře. Inka Delevová navrhuje knižní obálky, diplomy, certifikáty, medaile, nástěnné kalendáře, exlibris, novoročenky, pohlednice. Vznikl cyklus hradů a zámků, kostelů a klášterů. V neposlední řadě doprovodila svými ilustracemi knihy poezie jiných autorů.
Více od autora
Ines Scheurmann (5)
Diplomovaná bioložka s dlouholetými praktickými zkušenostmi s chovem a odchovem akvarijních ryb. Autorka příruček "Akvárium pro sladkovodní ryby a rostliny", "Akvarijní rybky" a "Akvarijní rostliny".
Více od autora
Indro Montanelli (4)
Indro Montanelli byl italský novinář, spisovatel a historik. Jeho četné články a publikace z něj učinily jednu z nejdůležitějších, nejpopulárnějších a nejvlivnějších osobností 20. století v Itálii. Po absolvování lycea v Rieti Montanelli studoval právo ve Florencii. Jeho disertační práce, která se zabývala reformou fašistického volebního práva z roku 1923 a konstatovala, že jde v podstatě o zrušení svobodných voleb, byla oceněna nejvyšší možnou známkou. Poté absolvoval několik kurzů politických a sociálních věd v Grenoblu. Poprvé veřejně vystoupil v příspěvcích do čtrnáctideníku Il Selvaggio, který Mino Maccari vydával v nákladu 500 výtisků a jehož autoři, včetně fašistů, byli první, kdo vyzýval k nekonformitě vůči režimu. V roce 1932 spolupracoval s fašistickým mládežnickým časopisem L'Universale, který vydával Berto Ricci v nákladu 500 000 výtisků. V roce 1934 začal Montanelli pracovat v Paříži jako zpravodaj o zločinech a neštěstích pro Paris-Soir. Brzy byl vyslán jako korespondent do Norska, poté do Kanady a Spojených států, kde se stal zaměstnancem United Press International. Tehdy udělal rozhovor s Henrym Fordem; výsledkem byl originální portrét průmyslníka. Montanelli se nabídl jako zpravodaj pro Etiopii, ale zpravodajská agentura jeho žádost zamítla. Potom se nadchnul pro fašismus a chtěl odejít do Afriky jako dobrovolník, aby velel praporu askariů. Zde začaly jeho pochybnosti o režimu, vyvolané neschopností a špatnou organizací armády, která se však zato pyšnila množstvím vyznamenání a medailí. Sotva se vrátil do Itálie, odešel do Španělska jako korespondent pro noviny Il Messaggero, aby informoval o tamní občanské válce. Zde se jeho názory na fašismus radikalizovaly. Poté, co popsal bitvu o Santander ne jako skutečnou ofenzívu ozbrojených sil, ale jako procházku, kde jediným nepřítelem bylo horko, byl jako novinář suspendován, poslán zpět do Itálie a vyloučen z fašistické strany. Jeho sy...
Více od autora
Ilona Andrews (9)
Ilona Andrews je pseudonym manželů Ilony a Gordona. Ilona se narodila v Rusku a Gordon je bývalý příslušník armády USA. Na rozdíl od oblíbeného názoru, Gordon nikdy nebyl zvláštním agentem s povolením zabíjet a Ilona zase nebyla záhadná ruská špionka, která ho svedla. Potkali se na vysoké, v základech anglické kompozice, kde Ilona dostala lepší známku. Gordon a Ilona momentálně bydlí v Portlandu s jejich dvěma dětmi, třemi psy a kočkou. Společně napsali 2 série, urban fantasy o Kate Daniels, která patří k bestsellerům NewYork Times a romantickou urban fantasy The Edge.
Více od autora
Hugh Lofting (5)
Autor desítek románů pro mládež. Světového věhlasu dosáhl sérií o doktoru Doolittlovi. Hugh Lofting se narodil 14. 1. 1886 v Maidenheadu, Anglie , anglo-irským rodičům. Studoval v St Mary College Mount v Sheffieldu, později odešel do Spojených států, kde získal titul stavebního inženýra na Massachusetts Institute of Technology . Jako stavař hodně cestoval po světě. Během první světové války sloužil v irské národní gardě. V jedné z bitev byl těžce zraněn, ale nezatrpkl. Zatímco ostatní spisovatelé psali o hrůzách války, on vytvořil literární postavu moudrého laskavého lékaře Dolittla. Zbytek života prožil v americkém Connecticutu spolu se svou ženou a třemi dětmi.
Více od autora
Hugh Laurie (3)
James Hugh Calum Laurie, CBE , známý jako Hugh Laurie, je britský herec, hudebník, spisovatel a sportovec. V letech 2004 až 2012 ztvárnil postavu dr. Gregoryho House, hlavního protagonistu televizního seriálu Dr. House, za což získal dva Zlaté glóby, dva Screen Actors Guild a sedm nominací na cenu Emmy. V roce 2011 se dostal do Guinnessovy knihy rekordů jako nejlépe placený herec v televizním dramatu a nejsledovanější mužská postava v televizi. Laurie se narodil v Oxfordu v Anglii. Jeho otec William „Ran“ Laurie byl lékař, který získal zlatou medaili za veslování dvojic bez kormidelníka na Letních olympijských hrách 1948 v Londýně. Jeho matka Patricia Laidlaw zemřela když bylo Lauriemu 30 let. Laurie byl vychován v duchu presbyteriánské církve. Vyrůstal v Oxfordu a navštěvoval prestižní přípravnou školu Dragon School. Později se přihlásil na Eton a pak na Selwyn College v Cambridge, kde vystudoval předměty archeologie a antropologie. Stejně jako jeho otec, byl i Laurie velký sportovec. Vesloval na střední škole i na univerzitě. V roce 1977 se stal juniorským mistrem Anglie a reprezentoval anglický juniorský tým na světovém šampionátu, kde skončil na 4. místě. Později, v roce 1980 se v posádce Oxfordu zúčastnil slavného veslařského závodu osmiveslic Oxfordu a Cambridge. Laurie je členem Leander Clubu, jednoho z nejstarších veslařských klubů na světě. Jeden z člunů v Selwynu byl pojmenován „Laurie“ na jeho počest. Kvůli onemocnění infekční mononukleózou byl nucen zanechat veslování a tak se zapojil do činnosti v univerzitním divadelním spolku Cambridge Footlights, kde začínalo mnoho úspěšných britských komiků. Zde potkal Emmu Thompsonovou, se kterou navázal milostný vztah – dodnes jsou dobrými přáteli. Emma ho také seznámila se Stephenem Fryem, s nímž Laurie později vytvořil úspěšné komické duo. Laurie, Fry a Emma Thompsonová v roce 1984 parodovali sami sebe jako reprez...
Více od autora
Hugh Howey (9)
Hugh C. Howey je americký romanopisec a spisovatel sci-fi. Je znám pro svou knižní sérii Silo, jež se skládá ze samovydaných povídek službou Kindle Direct Publishing. Předtím, než začal psát povídky a knihy, pracoval jako kapitán jachty, pokrývač a zvukový technik. V polovině roku 2015 se Howey přestěhoval z Floridy do vesnice St Francis Bay, která se nachází ve Východním Kapsku v Jihoafrické republice. Tam se rozhodl pro výstavbu katamaránu, na němž plánuje žít, plavit se po mořích a nadále psát knihy. V roce 2011 začal psát povídku s názvem Wool. Jeho první knihu zpočátku vydával malotiskem, avšak poté se rozhodl pro samovydání a to službou Kindle Direct Publishing společnosti Amazon.com. Jelikož kniha začala být více populární, rozhodl se napsat další pokračování. Roku 2012 začal Howey vyjednávat o mezinárodních právech na knihu. V roce 2012 Howey podepsal dohodu s vydavatelstvím Simon & Schuster, díky které si zarezervoval distribuce knihy v USA a Kanadě. Dohoda mu dovolovala pokračovat v prodeji knihy výlučně online. Howley tedy odmítl milionovou nabídku za šestimístnou a zachoval si práva na e-knihy, přičemž vydavatelství prodal práva jen na knihy papírové. Také podepsal smlouvu s vydavatelstvím Random House Century UK pro distribuci sérií Wool a Sand na území Spojeného království. Filmová práva na sérii byla prodána studiu 20th Century Fox. O sérii však projevilo zájem také Lionsgate. Výkonná producentka LaToya Morgan plánuje pro televizní stanici AMC vytvořit nový seriál, který by se měl zaměřit na první knihu s názvem Wool. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hugh Howey na anglické Wikipedii.
Více od autora
Honza Hlaváček (6)
Šiřitel brněnského hantecu, bavič, muzikant a zpěvák se narodil v Brně v novinářské rodině. Je inženýrem lékařské elektroniky, byl konstruktérem, výzkumníkem, pedagogem na vysoké, střední i zvláštní škole, správcem počítačové sítě a servismanem výpočetní techniky. Živil se také hraním po barech v Česku i v zahraničí a v neposlední řadě i hraním na pohřbech a zpíváním na společenských akcích všeho druhu. V současné době je jeho hudební specialitou interpretace známých hitů v brněnském hantecu. Dosud vydal tři CD – Písničky ze vzpomínek , Vorgle a Betelná koc , interpretačně i autorsky se podílí na CD Nélepčí zonky v hantecu . Hantec šíří i jako autor knih Pohádky v hantecu , Fóry v hantecu vo kocórech , Fóry v hantecu vo borcách , Fóry v hantecu vo šropálech , Trapasy v hantecu , Pohádky v hantecu 2 , Fóry v hantecu vo švestkách , leporelo Hantecem snadno a rychle a poslední 50 odstínů hantecu .
Více od autora
Herbert Kegel (3)
Herbert Kegel byl vynikající německý dirigent, který proslul interpretací soudobé hudby i zvládnutím klasického a romantického repertoáru. Narodil se 29. července 1920 v Drážďanech a významnou kariéru udělal v bývalé Německé demokratické republice . Kegel byl spojen zejména s Lipským rozhlasovým symfonickým orchestrem , který vedl v letech 1949-1977. Jeho působení v tomto orchestru se vyznačovalo angažovaností jak ve standardní orchestrální literatuře, tak v avantgardních skladbách, což z něj učinilo klíčovou osobnost v oblasti interpretace hudby 20. století.
Více od autora
Henry Mancini (8)
Henry Mancini byl americký skladatel, dirigent a aranžér proslulý svou prací v oblasti filmové a televizní hudby. Narodil se jako Enrico Nicola Mancini 16. dubna 1924 v Clevelandu ve státě Ohio a stal se jedním z nejslavnějších skladatelů v dějinách americké kinematografie. Manciniho kariéra se vyznačovala pozoruhodnou všestranností a schopností vytvářet nezapomenutelné melodie, které rezonovaly u diváků po celém světě.
Více od autora
Henry Lincoln (6)
Vyučil sa herectvo, zahral aj zopár úloh pod pseudonymom Soskin Henry, neskor sa stal "odborníkom na mystéria", titul doktor histórie dostal od "pseudovedca" za jeho bádateľskú činnosť - preslávil sa liečiteľ a populizátor histórie :)
Více od autora
Henry Kuttner (5)
Henry Kuttner byl americký spisovatel science fiction, fantasy a hororů. Psal také společně se svou manželkou Catherinou Lucillou Mooreovou pod řadou pseudonymů. Patří mezi autory tzv. Zlatého věku science fiction. Henry Kutner byl po otci potomek židovských přistěhovalců z Pruska, kteří žili v San Francisku od roku 1859. Studia na vysoké škole musel během hospodářské krize přerušit a začít pracovat pro literární agenturu svého strýce. Jako nadšený čtenář pulpových magazínů začal sám přispívat do jednoho z nich, do Weird Tales. Zde také vydal roku 1936 svou první povídku The Graveyard Rats , kterou napsal pod vlivem svého literárního vzoru H. P. Lovecrafta. Přispěl rovněž několika příběhy do Lovecraftova cyklu Mýtus Cthulhu. Svou první sci fi povídku When the Earth Lived vydal roku 1937. Lovecraft seznámil Kuttnera s mladou nadějnou spisovatelkou Catherinou Lucillou Mooreovou. Jejich první společné texty vznikly roku 1937 a v červnu roku 1940 se Kuttner s Mooreovou oženil. Ve čtyřicátých letech vydal se svou manželkou pod několika pseudonymy více než 40 prací. Celkový soupis science fiction příběhů této autorské dvojice čítá kolem 180 položek. Jejich harmonická spolupráce prakticky znemožňuje určit, kdo z nich je skutečným autorem toho kterého textu. Roku 1950 se mu podařilo získat magisterský titul na Univerzitě Jižní Kalifornie. Poté v jeho tvorbě science fiction vystřídaly kriminální romány. V roce 1958 zcela náhle zemřel na srdeční infarkt. Kuttnerova tvorba je velmi originální a za autorova života nezískala příliš mnoho ocenění. Z dnešního pohledu je však zřejmé, že spolu se svou manželkou významně ovlivnil žánr science fiction. Jeho povídka Chrudošiví jsou borolové je tradičně řazena mezi deset nejlepších sci-fi povídek do r...
Více od autora
Henri Brunel (4)
Bývalý ředitel gymnázia Henri Brunel byl profesorem jógy více než 30 let. Jmenovitě je autorem knih Kočičí metoda: Relaxace, jóga, meditace – průvodce relaxací pro ty, kdo nemají čas, Nejkrásnější povídky zenu , Svěřuji své stopy mrakům , Nálada zenu , Rok zenu a Kojabaši, Kočičí mistr zenu , která je z česky přeložených nejznámější. Něco o zenu: „Je třeba dobře vyprázdnit šálek, chceme-li ho naplnit“, říká mistr čaje. Vycházejíce z Japonska, Číny, Indie a Tibetu, nás autor těmito povídkami přenáší k tísiciletým myšlenkám, které čistí ducha, převracejí způsob myšlení, zametají předsudky. Henri Brunel je ponechává přizpůsobené našemu vnímání, přepsal je, udělal hranici mezi dvěma dobami a dvěma světy. Čtenář v nich najde náhle jiný pohled na život a potěšení z přečtení těchto nádherných příběhů.
Více od autora
Hendrik Groen (5)
Hendrik Groen je pseudonym nizozemského autora, jehož pravá identita je pouze předmětem spekulací v médiích. Je to skutečný osmdesátník? Je to nějaký známý nizozemský spisovatel? Nebo snad stand-up komik? Jisté je jen to, že jeho humoristický román zachycující s ostrou, a přesto laskavou a úsměvnou ironií každodenní život jednoho amsterodamského domova důchodců si získal srdce čtenářů po celém světě. Deník začal autor publikovat na literárních webových stránkách Torpedo Magazine, kde byl objeven nakladatelstvím Meulenhoff. O svém románu Hendrik Groen říká: „Ne každá věta je lež, ale ne každé slovo je pravda.“
Více od autora
Helena Šeblová (8)
Narozena 1932 v Uherském Hradišti, zemřela 2009. Absolventka psychopedie a somatopedie. Autorka prací o alternativní léčbě, reinkarnaci a dalších oblastech speciální metafyziky. Též ilustrátorka duchovních obrazů.
Více od autora
Helena Šajgalíková (10)
Slovenská anglistka, autorka učebnic, testů a slovníků z ekonomické angličtiny.
Více od autora
Heinrich Hubert Houben (8)
Heinrich Hubert Houben byl německý literární vědec a spisovatel.
Více od autora
Heiko Bellmann (7)
Heiko Bellmann byl německý biolog, zoolog, spisovatel a fotograf. Během svého života publikoval více než 50 knih.
Více od autora
Hartmut Wilke (8)
Německý mořský biolog, hydrobiolog, ichtyolog, ředitel zoologické zahrady ve Frankfurtu. Práce z oboru.
Více od autora
Harriet Griffey (7)
Novinářka, spisovatelka a autorka řady knih zaměřených na zdraví. Pravidelně přispívá do médií články se zdravotní tématikou. Je vystudovanou zdravotní sestrou a rovněž poradkyní organizace pro mládež v ohrožení .
Více od autora
Harald Salfellner (7)
Lékař, práce z oboru dějiny medicíny, též autor a vydavatel vlastivědných publikací a průvodců, zaměřený na Prahu a Vídeň a na vztahy významných osobností k těmto městům.
Více od autora
Hans Scherfig (4)
Hans Christian Scherfig byl dánský spisovatel a výtvarník. Pocházel ze zámožné měšťanské rodiny, studoval zoologii na Kodaňské univerzitě, školu však nedokončil. Cestoval do USA i SSSR, v roce 1931 se oženil s malířkou Elisabeth Karlinskou. V roce 1932 vstoupil do Komunistické strany Dánska a spolupracoval s jejím tiskovým orgánem Land og Folk. Za německé okupace Dánska byl uvězněn, ale z důvodu těžké oční vady byl záhy propuštěn. V roce 1965 mu byla udělena Holbergova medaile a v roce 1973 Velká cena Dánské akademie. Jeho nejznámějším dílem je Promeškané jaro, příběh ze srazu abiturientů, v němž se detektivní zápletka proplétá se satirou na školský systém, založený na pokryteckém konformismu a memorování nepodstatných údajů. Román byl zfilmován v roce 1993 režisérem Peterem Schrøderem. Kromě literárních prací vytvářel také grafiky, jejichž zobrazování exotické přírody bylo inspirováno stylem Henriho Rousseaua. Jeho neteří je filmová režisérka Lone Scherfigová.
Více od autora
Hans Habe (5)
Janos Békessy, známější pod svým pseudonymem Hans habe byl rakouský spisovatel a vydavatel novin. On používal i pseudonymy Antonio Corte, Frank Richard, Frederick Gert, John Richler, Hans Wolfgang, a Robert Pilchowski.
Více od autora
Hans Dominik (7)
Hans Dominik byl německý spisovatel, autor vědeckofantastických a dobrodružných románů, populárně vědeckých knih a článků; vzděláním inženýr . Proslavil se především svými romány a povídkami žánru science fiction a utopie, které jsou v Německu populární do dnešních dnů. Řada jeho románů i povídek vyšla také v českém překladu, vesměs však už v období před druhou světovou válkou. Hans Dominik se narodil jako syn novináře a vydavatele Friedricha Wilhelma Emila Dominika a jeho ženy Hedwig, rozené Mügge , 15. listopadu 1872 ve Zwickau . Byl vnukem spisovatele dobrodružných románů Theodora Mügge. Své mládí, stejně jako velkou část života, prožil v Berlíně. Navštěvoval několik gymnázií, mimo jiné i gymnázium Ernestinum ve městě Gotha, na kterém vyučoval matematiku a fyziku Kurd Lasswitz, další z průkopníků německé vědeckofantastické literatury. Toto setkání ovlivnilo Hanse Dominika na celý další život. Mimo to nechal Kurd Lasswitz také část svých literárních děl publikovat ve vydavatelství Dominikova otce. Po absolvování maturity v roce 1893 studoval Hans Dominik na Technické univerzitě v Berlíně strojírenství se zaměřením na železniční techniku. Roku 1894 těžce onemocněl jeho otec a Hans Dominik musel přerušit svá studia, neboť touto nemocí těžce strádaly otcovy obchodní aktivity. Hans musel vydělávat peníze a pracoval jako elektrikář v Porýní do té doby, než mohl pokračovat ve studiu. Roku 1895 podnikl svou první cestu do Ameriky. Při své další cestě do USA zde strávil celý rok a na živobytí si vydělával jako elektroinženýr. Ve Spojených státech získal mnoho technických i hospodářských poznatků a také poznal zemi, která byla zcela odlišná od tehdejšího Německa. Tyto zážitky se později promítly v sérii knih pro mládež John Workman, der Zeitungsboy , v příběhu o úspěšném vze...
Více od autora
Hanna Malewska (4)
Byla polská publicistka a spisovatelka. Ve svých historických románech se zaměřovala na období antiky a středověku. Zúčastnila se v r. 1944 Varšavského povstání a po válce byla v letech 1957-1973 šéfredaktorkou katolického časopisu \"Znak\".
Více od autora
Hank Williams (1)
Hank Williams, vlastním jménem Hiram King Williams byl americky zpěvák, kytarista a písničkář, jedná se o jednu z amerických legend a ikon country music a rokenrolu 20. století, charismatická i rozporuplná osobnost tohoto hudebního stylu, jeden ze zakladatelů žánru klasické country music. Jeho osud není nepodobný jiné velké legendě tohoto hudebního stylu, zpívajícímu brzdaři Jimmiemu Rodgersovi. Oba prožili poměrně krátké období slávy, oba se neuměli vyrovnat se svým fenomenálním úspěchem, život jich obou skončil dost předčasně. Hank pocházel z velmi prostých poměrů, otec byl strojvedoucím na alabamské železnici, maminka chodila hrát do kostela na varhany, jeho největším učitelem hudby byl potulný černý kytarista a zpěvák Rufus "Tee Tot" Payne, s nímž trávil celé dny na nádraží v Greenvillu. Už v devatenácti letech utekl ze školy a živil se jako hudebník po divokých venkovských tancovačkách. Ve věku 23 let se vypravil za místním nakladatelem Rosem, který mu následně opatřil první rozhlasové angažmá. Teprve když se zde etabloval, byl přijat do nashvillské Grand Ole Opry. Následoval raketový vzrůst popularity a čtyři roky obrovských úspěchů a slávy doplňované neméně legendárními flámy a naprosto fatálními alkoholovými propadáky. Zemřel na následky celkového alkoholického a jiného zdravotního vyčerpání v jednom ze svých pěti cadillaců. Nicméně jeho posluchači byli ochotni zapomenout na všechny jeho prohřešky, když začal zpívat. Hrál a zpíval téměř výhradně pouze vlastní písničky. Jeho písně nebyly nikterak originální ani po textové, ani po hudební stránce, ani jeho hlas nebyl nikterak výjimečný, nicméně byl to kytarista a zpěvák, jenž zpíval skutečně od srdce a s velkou vervou o tom, co dobře znal, zpíval tak, že mu byl každý posluchač schopen uvěřit, že to, o čem zpívá, je čistá pravda a nic než pravda. Byl to dokonale autentický lidový typ prostého zpěváka z hor, prototyp obyčejného muže z amerického jihu....
Více od autora