8161–8220 z 153284 Autoři
Krokus (9)
Krokus je švýcarská hardrocková a heavy metalová skupina, která vznikla v roce 1975 v Solothurnu. Jsou známí svým zvukem ovlivněným klasickým rockem a díky podobnému stylu bývají přirovnáváni ke skupinám jako AC/DC. Krokus dosáhli mezinárodního úspěchu v 80. letech 20. století s alby jako "Metal Rendez-vous" v roce 1980 a "Headhunter" v roce 1983, přičemž druhé jmenované album bylo jejich nejúspěšnějším vydáním, které obsahovalo hity jako "Screaming in the Night" a "Eat the Rich". Sestava kapely se během její kariéry mnohokrát změnila, přičemž zpěvák Marc Storace byl v letech největší slávy stálým členem a významně přispěl k jejich charakteristickému zvuku. Krokus se těšila značné popularitě v Severní Americe na počátku až v polovině 80. let a po celém světě prodala přes 15 milionů alb. V nahrávání a koncertování pokračovali i v 21. století a vydali alba jako "Hoodoo" v roce 2010 a "Dirty Dynamite" v roce 2013. Přestože zažili několik období přestávek a změn v sestavě, Krokus si udrželi věrnou fanouškovskou základnu a jsou uznáváni jako jeden z nejvýznamnějších švýcarských rockových exportních artiklů.
Více od autora
Kristýna Tučková (12)
Narozena 1978. Grafička, vystudovala obor konzervátorství a restaurátorství, knižní grafiku a grafický design, ilustrace učebnic, typografické práce, knižní grafika.
Více od autora
Ken Bruen (8)
Ken Bruen se narodil v r. 1951 v irském městě Galway. Studoval na Trinity College v Dublinu, promoval v oboru metafyzika. Procestoval řadu zemí – Afriku, Japonsko, Spojené státy, jihovýchodní Asii a Jižní Ameriku, a živil se přitom jako učitel angličtiny. Dnes žije v Galway se svou ženou a dcerou a je spisovatelem na plný úvazek. Ken Bruen je považován za talentovaného autora detektivní literatury spíše amerického stylu, střiženého černým irským humorem. „Gardy“ je první ze série šesti detektivek, jejímž hlavním pilířem je bývalý policista Jack Taylor, působící v Galway jako soukromé očko. Jak tento literární hrdina, tak Ken Bruen, autor několika dalších detektivních sérií, se dnes těší velké čtenářské oblibě.
Více od autora
Kei Urana (11)
Více od autora
Kazuo Ishiguro (11)
Kazuo Ishiguro je britský spisovatel japonského původu. Od roku 1960 žije trvale ve Velké Británii. V roce 2017 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu. Rané dětství strávil Ishiguro v Japonsku, ale již v šesti letech se celá rodina přestěhovala do Velké Británie, neboť jeho otec byl zaměstnán u Národního oceánografického institutu, kde byl pověřený kontrolou provozu vrtných plošin. Kazuo vystudoval University of Kent v Canterbury a zprvu se živil jako sociální kurátor. Na University of East Anglia v Norwichi navštěvoval kurzy tvůrčího psaní. Zde patřili k jeho školitelům Malcolm Bradbury, Angela Carterová a Angus Wilson. V roce 1981 publikoval první povídky. O rok později vyšel jeho první román A Pale View of Hills , příběh japonské "atomové" vdovy žijící v Anglii. Roku 1982 obdržel britské občanství. V roce 1986 následoval další román, An Artist of the Floating World , který byl navržen v užším výběru na prestižní Bookerovu cenu. Ishigurova třetí kniha The Remains of the Day je jeho prvním velkým dílem, které je zcela vzdáleno japonským reáliím. Deníkovou formou popisuje několikadenní putování a vzpomínky konzervativního anglického majordoma, pro něhož je loajalita vůči zaměstnavateli nejvyšší životní hodnotou. Tento román již Bookerovu cenu získal a následně byl zfilmován s Anthony Hopkinsem a Emmou Thompsonovou v hlavních rolích. Kazuo Ishiguro dál pokračoval v publikační činnosti. Román Never Let Me Go byl nominovaný na Booker Prize 2005), stejně jako předcházející When We Were Orphans z roku 2000. Tento román, odehrávající se v cizinecké čtvrti v meziválečné Šanghaji, byl navržený i na Whitbreadovu cenu. V roce 2003 vznikl podle Ishigurova scénáře film odehrávající se ve 30 letech, The Saddest Music in the World (česky Nejsmutnější hudb...
Více od autora
Katy Yaksha (10)
Katy Yaksha je pseudonym mladé autorky , která pod stejným jménem provozuje také vlastní značku oblečení. Svými články přispívá na různé blogy. Vlastním nákladem vydala autobiografický román Připravit, pozor, ted’, Na cestě… sbírka příběhů o pravém bohatství ukrytém ve všedních maličkostech a knížku postřehů a příběhů ze života ve Středomoří Tapas mallorquinas.
Více od autora
Katherine Webber (6)
Americká spisovatelka žijící ve Velké Británii. Autorka literatury pro mládež.
Více od autora
Kateřina Sučková (9)
Manažerka, publicistka, vydavatelka Kamenného klíče, vedoucí souboru dobových tanců Alegria.
Více od autora
Kate Quinn (9)
Kate Quinn je dcerou profesora historie, což se projevilo nejprve tím, že v dětství slýchala místo pohádek příběhy o Juliu Caesarovi a Alexandrovi Velikém a za zády rodičů pokoutně sledovala seriál Já, Claudius. A právě z těch časů podle ní pochází rozhodnutí napsat román situovaný do antického Říma. Během klasických studií na univerzitě v Bostonu usedala Kate Quinn večer co večer k rozepsanému příběhu, z nějž nakonec vznikl jeden z nejlepších historických románů posledních desetiletí s názvem Paní Říma.
Více od autora
Kate Morton (9)
Kate Morton je nejstarší ze tří sester. Narodila se v Jižní Austrálii, po mnoha stěhování se s nakonec usadila Tamborine Mountain. Tam absolvovala maličkou státní školu.Velkou část svého dětství strávila vymýšlením a hraním her na "Jako" se svými sestrami. Kate Morton je držitelkou titulů v dramatických umění a anglické literatury,v současné době pracuje na své doktorské práci.Žije s rodinou v Brisbane.
Více od autora
Karol Vaculík (10)
Karol Vaculík sa narodil 11. januára 1921 ako prvé z piatich detí mladým novomanželom Vaculíkovcom. Detstvo a mladosť prežil v Trnave, kde v roku 1940 zmaturoval na miestnom gymnáziu. V tom istom roku sa zoznámil so svojou budúcou ženou, Emíliou Duchoňovou, ktorá svoj profesionálny život zasvätila medicíne. Vysokoškolské štúdium začal Karol Vaculík na Filozofickej fakulte Slovenskej univerzity v Bratislave, kde sa okrem dejín umenia, estetiky, filozofie venoval aj štúdiu francúzskeho jazyka. V týchto časoch sa Karol Vaculík zoznámil so svojimi celoživotnými priateľmi, maliarmi Milošom Alexandrom Bazovským a Vincentom Hložníkom. V štúdiu dejín umenia neskôr pokračoval vo Viedni, pričom ich ukončil v roku 1948 na Karlovej Univerzite v Prahe pod vedením A. Matějíčka, J. Květa a J. Mukařovského. Už na začiatku 40. rokov publikoval kritiky dobového výtvarného umenia a spolupracoval pri vydávaní výtvarných publikácií V. H. Kurthu a Spolku slovenských výtvarných umelcov. V roku 1944 mu vyšli prvé dve autorské publikácie - albumy reprodukcií Jána Koniareka a Gotických tabulí v Liptovskom svätom Mikuláši. O dva roky neskôr pripravil slovenskú časť výstavy mladého československého umenia v galérii v Rue La Boëtie v Paríži. Od roku 1952 bol poverený vedením Slovenskej národnej galérie. Svojím úsilím vybudoval z tejto inštitúcie moderný ústav, ktorý získal uznanie nielen v Československu, ale i v múzejných a galerijných kruhoch v zahraničí. V roku 1970 bol odvolaný z funkcie riaditeľa SNG. Dôvodom bola výstava k 25. výročiu oslobodenia, ktorú zorganizoval v Prahe. Predovšetkým u predstaviteľoch Sovietskeho veľvyslanectva vyvolala vlnu odporu, ako príliš \"formalistická\". V SNG ale zostáva pracovať až do svojho odchodu do dôchodku v roku 1989, pričom niekoľko rokov vedie Umenovedné oddelenie. Svoju druhú ženu, spolupracovníčku Ľudmilu Peterajovú, si berie v roku 1972. Posledné roky života mu znepríjemňuje cukrovka. Zomiera 5. júla 1992 na chate u...
Více od autora
Karl Edward Wagner (8)
Americký autor hororů, sci-fi a fantasy. Povolání psychiatra nechal plavat po vydání své první knihy Darkness Weaves with Many Shades . Ačkoliv se část jeho díla odehrává ve světě R. E. Howarda , vytvořil také svého mystického hrdinu, jímž je Kane, jehož název a původ odkazuje na biblického Kaina. Hlavní příčinou Wagnerova předčasného odchodu ve věku 49 let byl alkoholismus, jehož vinou mu selhalo srdce a játra.
Více od autora
Karl Böhm (9)
Karl Böhm byl rakouský dirigent známý svou interpretací děl Mozarta, Wagnera a Richarda Strausse. Narodil se 28. srpna 1894 v rakouském Štýrském Hradci a během několika desetiletí vybudoval vynikající kariéru. V letech 1943-1945 a 1954-1956 působil jako generální hudební ředitel Vídeňské státní opery. Významné bylo také jeho působení u Vídeňských filharmoniků a často dirigoval na Salcburském festivalu.
Více od autora
Karen McGhee (4)
Novinářka, autorka přírodovědeckých textů. Píše knihy, reportáže a články o přírodě
Více od autora
Karel Zmatlík (10)
Šachový pedagog, profesor a publicista. Už v době studií v Praze založil roku 1902 šachový kroužek, zárodek klubu Dobrovský. Také založil Dělnický šachový klub. Po absolvování univerzity v Praze a po několika letech praxe na gymnáziu ve Strážnici začal od roku 1913 působit jako profesor češtiny a němčiny na gymnáziu v Zábřeze. V roce 1918 čelný člen Severomoravského národního výboru. V roce 1908 napsal učebnici Šachy, r. 1935 Šachista začátečník. Od roku 1935 místopředsedou ÚJČŠ, hlavním redaktorem Československého šachu a do r. 1942 vedl šachovou rubriku v Českém slově.
Více od autora
Karel Tomášek (7)
* 2. 3. 1935, Praha † 10. 9. 1992, Praha Prozaik, básník, publicista, propagandista, spolupracovník StB působící v exilu Syn spisovatelů Václava Řezáče a Emy Řezáčové, bratr hudebního skladatele Ivana Ř. . V emigraci žil Řezáč se svou druhou manželkou, redaktorkou Lídou Grossovou. – Absolvoval gymnázium ; studia archivnictví na FF UK nedokončil. Během základní vojenské služby, přerušené na delší čas chorobou a odsloužené v západních Čechách, byl přidělen ke kontrarozvědce. Od 1963 byl redaktorem Kulturní tvorby, na podzim 1967 přestoupil do tehdy nově ustavených tzv. Zelenkových Literárních novin , po jejich zastavení v dubnu 1968 zůstal ještě tři měsíce zaměstnancem nakladatelství Orbis. V letech 1965–1967 byl agentem Státní bezpečnosti. Po srpnu 1968 emigroval, přes rakouský sběrný tábor se dostal do Švýcarska , kde po kratších zaměstnáních zakotvil jako marketingový analytik. Služebně i soukromě vykonal řadu cest po Evropě. 1972 se nabídl ke spolupráci Státní bezpečnosti, pro niž v exilu pracoval až do března 1975, kdy se vrátil do ČSSR . V témže roce absolvoval několikatýdenní pobyt v SSSR, kde od té doby spolupracoval s mnohojazyčnými vydavatelstvími APN a Progress a kam v 70. i 80. letech pravidelně zajížděl. Doma byl redaktorem , 1983–87 pak sekretářem redakce Světa práce . Debutoval v časopise Květen básní Záchranka. Básně, povídky, fejetony, glosy, reportáže a komentáře publikoval v médiích, v nichž pracoval, a dále v periodikách Plamen, Host do domu , Sešity pro mladou literaturu, Tvorba , Práce, Květy, ...
Více od autora
Karel Taus (9)
První práce podepisoval německy - Tausch. |Divadelní dramaturg, redaktor a básník, divadelní a sportovní publicista, autor mnoha frašek a dramatických kusů, kabaretní textař. Psal také povídky a romány. Celým jménem Karel Ludmila Vojtěch Tauš .
Více od autora
Karel Polák (7)
Narozen 26.9.1903 v Kojetíně, zemřel 24.8.1956 v Praze. PhDr., středoškolský profesor, literární kritik a historik, pracovník Ústavu pro českou literaturu, publikace z oboru, literární monografie.
Více od autora
Karel Plíhal (5)
Karel Plíhal je český písničkář, básník a kytarista, známý svými vtipnými texty a osobitým přístupem k hudbě. Plíhal se narodil 23. srpna 1958 v Přerově v Československu a poprvé se prosadil na počátku 80. let 20. století jako součást české folkové a akustické hudební scény. V roce 1985 vyšlo jeho debutové album s vlastním názvem " Karel Plíhal ", na němž se projevil jeho talent kombinovat chytré hry se slovy a složitou kytarovou práci.
Více od autora
Karel Kohout (6)
Karel Ignác Augustin Kohout, také Carolus Ignatius Augustinus Cohaut, nebo Karl Kohaut byl rakouský loutnista, houslista, hudební skladatel a státní úředník českého původu. Byl pokřtěn ve vídeňském svatoštěpánském dómu jako syn Jacoba Carla Kohauta (hudebníka z Prahy a dvorního hudebníka Františka Karla Schwarzenberga a jeho manželky Elizabeth, rozené Filade z Olomouce. Hudební vzdělání získal zřejmě u svého otce. Kromě houslí si překvapivě zvolil za svůj druhý hlavní nástroj loutnu. Překvapivě proto, že její obliba právě v době měla již klesající tendenci. Z existenčních důvodů byl od roku 1758 koncipientem a od roku 1778 tajemníkem Císařské dvorní a státní kanceláře. Nicméně si získal značnou oblibu budoucího císaře Josefa II., který jej bral s sebou na své zahraniční cesty. Na oslavu Josefova zvolení císařem Svaté říše římské ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1764 zkomponoval dvě slavnostní kantáty a obdržel za ně od císaře zlaté hodinky. V roce 1766 byl císařem dokonce pasován na rytíře. Na pravidelných nedělních akademiích pořádaných u barona Gottfried van Swieten poznal hudbu Palestriny a Johanna Sebastiana Bacha. Zde se také seznámil s Josephem Haydnem a Wolfgangem Amadeem Mozartem a společně s nimi i koncertoval. V této době byl považován za nejlepšího vídeňského loutnistu. Jako skladatel zkomponoval velké množství skladeb pro loutnu v nejrůznějších kombinacích, od sólové loutny, přes komorní soubory až po koncerty s orchestrem. Karel Kohout bývá často zaměňován se skladatelem Josefem Kohoutem. Ve starší literatuře se uvádí, že byl Josefovým mladším bratrem. Podle posledních prací nebyl mezi nimi žádný příbuzenský vztah.
Více od autora
Karel Holub (7)
Narozen 28.4.1888 v Rokycanech, zemřel 13.11.1918 ve Světlé pod Ještědem. Pedagog, paleontolog na Rokycansku, spisy a časopisecké stati z oboru paleontologie, zejména o dřívější fauně.
Více od autora
Karel Helmich (6)
Narodil se v červenci 1926, zemřel 24. 5. 2010. JUDr., novinář, redaktor Letectví a kosmonautiky, kreslíř a ilustrátor, kresby v publikaci pravidel silniční dopravy.
Více od autora
Karel Hadrbolec (9)
novinář, malíř, spisovatel např. Masaryk ve fotografii román Sao Lopez Ptačí vrch,Lurdské divadlo a další
Více od autora
Karel Franta (9)
Karel Franta byl český malíř a ilustrátor. Vyučil se v Praze kreslířem grafiky. Seznámil se s významnými výtvarníky tvořícími pro děti, mj. Jiřím Trnkou a Helenou Zmatlíkovou. Později vystudoval Akademii výtvarných umění u Miloslava Holého a Vladimíra Sychry. Po absolvování působil jako ilustrátor v dětských časopisech, také ilustroval řadu dětských knih, mimo jiné Lev Leopold . K jeho zájmům patřila též hudba – řada jeho ilustrací se zabývá hudební tematikou. Byl oceněn vyznamenáním OSN Grand Prix UNICEF, je taktéž zapsán na čestné listině Mezinárodního sdružení pro dětskou knihu. Uspořádal několik desítek samostatných i kolektivních výstav. Zemřel po dlouhé nemoci na srdeční infarkt.
Více od autora
Karel Foud (7)
Karel Foud je český etnograf, památkář, historik a autor odborné a historické literatury. Je pracovníkem Národního památkového ústavu v Plzni, mezi jeho odborné zájmy patří dokumentace památníků druhé světové války. Je autorem knih o regionální historii v období druhé světové války a jejího osvobozování spojeneckými jednotkami. Řada jeho knih se věnuje Plzeňskému kraji a architektuře jednotlivých sídel.
Více od autora
Karel Engelmüller (9)
Karel Engelmüller byl český úředník, spisovatel, dramatik, divadelní kritik a překladatel. Narodil se v rodině Ferdinanda Engelmüllera obchodníka s rukavicemi a Rosiny Engelmüllerové-Le Gros . Měl pět sourozenců: malíře a grafika Ferdinanda , Emila , Augusta , Růženu Mattušovou a Josefa . Oženil se s Marií Richterovou. Povoláním byl vrchní finanční rada při Zemském finančním ředitelství v Praze. Pracoval jako redaktor v časopisech nebo novinách: rubrika Divadelní referent deníku Slovo , Zlatá Praha , České divadlo , Národní Politika . Spolu s Karlem Kamínkem redigoval nedokončený Ottův divadelní slovník . Používal pseudonymy: Karel Havlena, Karel E. Müller, Petr Pavel. V Praze XVI bydlel na adrese Nábřeží Legií 26.
Více od autora
Karel Černý (5)
Narozen 12. 6. 1913 ve Slivenci, zemřel 19. 9. 1985 v Praze. Učitel, publicista a spisovatel pro mládež, redaktor dětských časopisů.
Více od autora
Karel Blažek (7)
Narozen 26. 7. 1948 v Přerově. PhDr., redaktor, autor regionální literatury z jižní Moravy, sci fi prózy. Překladatel z angličtiny, francouzštiny, němčiny, polštiny, slovenštiny, zaměřuje se hlavně na sci-fi a knihy pro děti.
Více od autora
Karel Biňovec (10)
Karel Biňovec byl český spisovatel, žurnalista a disident. Karel Biňovec se narodil v Praze. Za druhé světové války byl totálně nasazen v Avii v Letňanech. Vystudoval klasické gymnázium a divadelní režii na brněnské JAMU. Byl režisérem v divadle v Teplicích a v Novém Boru, vedoucím redaktorem podnikového časopisu v Opavě a vedoucím programového oddělení vítkovického Domu kultury. Koncem 60. let byl redaktorem literární redakce v ostravském studiu Československého rozhlasu. V srpnu 1968 ostravský rozhlas řídil. V roce 1969 byl vyloučen z KSČ, z rozhlasu musel odejít a pracoval pak až do důchodu v městské knihovně v Ostravě. Po roce 1970 byl zakázaným autorem, publikovat mohl jen v samizdatu a exilu. Fejetony pravidelně vysílala rozhlasová stanice Svobodná Evropa, byl členem redakční rady časopisu Alternativa, pravidelně přispíval do měsíčníku Severomoravská pasivita. Jeho dílo tvoří především fejetony, eseje a poezie. Jako jeden z mála lidí v Ostravě byl v 80. letech aktivní v disentu, signatář Charty 77 a manifestu Hnutí za občanskou svobodu. Od roku 1990 byl poslancem České národní rady.
Více od autora
Kamila Šírová-Motyčková (5)
Narozena 3. 1. 1977 v Praze. Novinářka, fotografka, překladatelka z angličtiny, autorka knih o cestování.
Více od autora
Kamila Moučková (6)
Kamila Moučková, rozená Nová , byla česká rozhlasová hlasatelka, moderátorka, recitátorka a lokální politička. Byla první televizní moderátorkou zpráv v Československu a v Evropě. Jako vůbec první v roce 1968 ohlásila z televizní obrazovky Československé televize invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Dne 12. dubna 2008 byla uvedena do Dvorany slávy TýTý. Byla nositelkou státního vyznamenání, medaile Za zásluhy. Jako dcera novináře a politika Viléma Nového , člena ÚV KSČ, vystudovala Státní čs. reformní reálné gymnázium v Jihlavě. Od roku 1942 žila v Polné, kde chodila na základní školu a s místními ochotníky hrála divadlo. Po návratu matky z koncentračního tábora v Ravensbrücku se vrátila zpět do Jihlavy. Od roku 1946 byla členkou KSČ. Rok po válce vystupovala jako herečka v teplickém divadle, poté v letech 1946–1948 v Horáckém divadle v Jihlavě. Sedm let pracovala jako hlasatelka Československého rozhlasu, poté přešla do Československé televize, kde se stala hlasatelkou a moderátorkou zpravodajských pořadů. Byla první hlasatelkou nově vzniklých Televizních novin, jež se začaly vysílat od 1. ledna 1957. Stala se tak první televizní moderátorkou zpráv v Československu i v Evropě, do té doby byla tato profese svěřována výhradně mužům. Na jaře roku 1968 jí prezident Ludvík Svoboda propůjčil státní vyznamenání Za vynikající práci. V roce 1989 jej na znamení protestu vrátila. Během pražského jara a při následném obsazení ČSR vojsky Varšavské smlouvy se zapojila do protiokupačního vysílání televize i rozhlasu, v den příchodu cizích armád 21. srpna vysílala celý den, až do momentu, kdy ji ze studia vyvedli ozbrojení sovětští vojáci. 17. dubna 1970 vláda vydala dekret, jímž byla Kamila Moučková odvolána z vysílání televize. Poté krátce působila v dabingu, roku 1970 ji z ČST propustili. Do roku 1989 pracovala na různých pozicích, např. jako kantýnská v hereck...
Více od autora
Július Špaňár (9)
Prof. PhDr. Július Špaňár, CSc. bol slovenský klasický filológ, prekladateľ a vysokoškolský pedagóg. Od roku 1951 pôsobil na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave. V roku 1969 sa stal univerzitným profesorom. Venoval sa výskumu antickej filozofie a prekladom diel antických spisovateľov a filozofov . Je autorom Latinskej gramatiky a Latinsko-slovenského slovníka.
Více od autora
Julie Nováková (8)
Narozena 15. 5. 1991 v Praze. Spisovatelka, překladatelka a evoluční bioložka na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Autorka science fiction a fantasy románů a povídek. Autorka detektivních románů. Pořadatelka workshopů a přednášek týkajících se fantasy literatury, tvůrčího psaní, publikování a vědy.
Více od autora
Julie Nováková (11)
Julie Nováková je mezinárodně známá česká spisovatelka science fiction, detektivek a fantasy a bioložka na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je autorkou sedmi románů a několika desítek povídek vydaných v časopisech a mnoha českých i mezinárodních sci-fi a fantasy antologiích. Od roku 2013 pravidelně píše a publikuje také v anglickém jazyce a překládá práce dalších autorů . Zabývá se převážně žánrem science fiction, méně také fantasy a detektivkou. Jejím prvním publikovaným románem je detektivní sci-fi Zločin na Poseidon City . Následně jí vyšly také krimi Nikdy nevěř ničemu , sci-fi Tichá planeta , dobrodružná sci-fi ze série Agent JFK, Bez naděje , a trilogie Blíženci . Společně s dalšími čtyřmi autorkami napsala rámcovou novelu Tajná kniha Šerosvitu , původní česko-slovenskou dobrodružnou fantasy pro mládež. Sestavila dvě antologie: českou Terru nullius a anglické Dreams From Beyond . Věnuje se též psaní publicistiky a popularizaci vědy v článcích i přednáškách. Romány Antologie Sbírky Povídky 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 Julie Nováková byla nominována na Cenu Karla Čapka, cenu Ikaros a Vidoucího; v soutěži Ikaros se posléze umístila na bronzovém místě. Zvítězila v soutěži detektivních prací O vavřínovou korunu, tehdy pořádané MV ČR. Roku 2013 získala ocenění evropského fandomu Encouragement Award. V roce 2015 získala dvě ceny Aeronautilus . Co se týče jiných než literárních ocenění, se svou prací na téma parazitárních nákaz plž...
Více od autora
Jules Laforgue (4)
Jules Laforgue byl francouzský spisovatel, známý především pro své básnické dílo navazující na hnutí prokletých básníků. Narodil se v rodině francouzských přistěhovalců v Uruguayi, kde jeho otec pracoval jako učitel a bankovní úředník. Pocházel z jedenácti dětí. Od šesti let žil ve Francii – zprvu v otcově rodném Tarbes a pak v Paříži, kde studoval na Lycée Condorcet. U bakalářských zkoušek z filosofie pro svoji plachou povahu třikrát propadl. V devatenácti letech publikoval první báseň. Přispíval do časopisů La Vie moderne a Le Décadent, navštěvoval literární společnost Les Hydropathes. K okruhu Laforguových přátel patřili Paul Bourget, Gustave Kahn, Charles Cros, Théodore de Wyzewa a Eugène Ysaÿe. Mezi jeho učiteli byli Théophile Delcassé a Hippolyte Taine, jeho pohled na svět vycházel z metafyziky a pesimismu Arthura Schopenhauera a Eduarda von Hartmanna. Byl představitelem symbolismu a literárního impresionismu, výrazným rysem jeho textů je melancholie. Laforguovým vrcholným dílem je Napodobení naší Paní Luny, vydal také sbírku ironicky laděných historických próz Legendární morality a divadelní hru Čtverák Pierot. Jeho tvorbu ovlivnil Walt Whitman, jehož dílo překládal do francouzštiny. Patřil k průkopníkům volného verše ve francouzské poezii. V letech 1881 až 1886 žil v Berlíně, kde ho císařovna Augusta Sasko-Výmarská zaměstnala jako osobního předčítače francouzských knih. V roce 1886 se oženil s anglickou učitelkou Leah Lee . Zemřel ve věku 27 let na tuberkulózu. Za svůj literární vzor ho označovali Thomas Stearns Eliot a Ezra Pound. V češtině vyšly výbory z jeho díla Zázrak růží , Sólo Luny a Kosmické klauniády . Je jednou z osobností, které Auguste Renoir namaloval na svém obraze Snídaně veslařů. V Tarbes se nachází jeho pomník, který vytvořil v roce 1938 Firmin Michelet....
Více od autora
Jozef Repko (9)
Jozef Repko byl slovenský spisovatel-prozaik a dramatik. Narodil se v rodině vojáka z povolání a své vzdělání získal v Trenčíně, později studoval v Bratislavě na Vyšší osvětové škole. V letech 1961–1962 pracoval jako učitel v Trenčianské Turné, v letech 1963–1965 pracoval v osvětovém domě v Trenčíně, v letech 1966–1967 v závodním klubu v Hornom Srní, v letech 1969–1973 byl zástupcem ředitele Domu kultury v Trenčíně. Od roku 1973 žil v Senici a věnoval se profesionálně literární tvorbě. Zemřel 8. dubna 2014 po déle trvající nemoci. Svoji literární tvorbu začal publikováním básní v roce 1959 v časopise Mladá tvorba. Od roku 1969 se začal pravidelně věnovat tvorbě rozhlasových her a dramatizacím próz pro rozhlas . V rozhlasové tvorbě se věnoval vícero tématům – sociální problematice předmnichovské první republiky, protifašistickému odboji, dávné historii slovenského národa, ale nejvíce prostoru věnoval problematice života současných dětí a mládeže. V prozaické tvorbě se – podobně jako při tvorbě rozhlasových her – věnoval hlavně dílům pro děti a mládež. Svoje díla publikoval v dětských časopisech Ohník a Slniečko, v roce 1973 debutoval románem pro mládež s tematikou protifašistického odboje Milión krokov domov. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jozef Repko na slovenské Wikipedii.
Více od autora
Jozef Nagy (8)
Doc. Nagy se narodil 31.8. 1932 v obci Stefanova v okrese Bratislava-venkov. Základní školu navštěvoval ve svém rodišti. Gymnázium absolvoval v Trenčíně, kde maturoval v roce 1952. Vzhledem k zájmu o matematiku se přihlásil ke studiu na MFF UK v Praze, kde studoval v letech 1952-1956 obor matematika-fyzika. Po absolutoriu učil v období 1956-1959 na jedenáctileté střední škole Na Santošce v Praze 5. V roce 1959 přešel do Výzkumného ústavu matematických strojů v Praze. Zde pracoval v oblasti použití počítačů při řízení technologických procesů. Podílel se na tvorbě kompilátoru z jazyka Algol 60 pro počítač Epos. Doc. Nagy je velmi schopný organizátor a popularizátor vědy. V těchto oblastech jejeho činnost velmi rozsáhlá a úspěšná. Rozsáhlý životopis na http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/137566/PokrokyMFA_37-1992-4_6.pdf
Více od autora
Jozef Mistrík (10)
prof. PhDr. Jozef Mistrík DrSc. jazykovedec, literárny vedec, vysokoškolský pedagóg, súdny grafológ - † 14.07.2000 Bratislava) J. Mistrík je zakladateľ modernej jazykovednej štylistiky, ktorú formuje a uvádza do života od roku 1961. Svoju koncepciu, ktorú výskumne sleduje 40 rokov, postupne spracúva s priberaním nových prvkov hlavne na základe osobných výskumov. Osobne spracoval tieto originálne témy: klasifikácia štýlov; klasifikácia slohových postupov; z funkčných štýlov predovšetkým štýl náučný, rečnícky, administratívny, esejistický; sekundárne štýly; kompozícia jazykového prejavu, glutinácia textu; neverbálne výrazové prostriedky; konfrontačná štylistika; priestor; čas; vizuálna a fonetická zložka v štylistike; expresívnosť a nocionálnosť v štylistike; gramatické kategórie v štylistike; proxemika, konektory; žánre; rétorika; vektory komunikácie.
Více od autora
Jozef Hrušovský (1)
Jozef Hrušovský je slovenský hudební pedagog, etnomuzikolog, hudební skladatel a upravovatel zejména lidových písní a tanců východního Slovenska. Umělecká spolupráce a autorství folklórní hudby amatérských i profesionálních uměleckých těles ,
Více od autora
Jozef Genzor (7)
Narozen 12.9.1939 v Trenčíně. Slovenský lingvista, koreanista, filipinista a překladatel. Absolvent fil. fakulty - obor koreanistika a dějiny Dálného východu. Publikace z oboru.
Více od autora
Joža Uprka (9)
Joža Uprka, psáno též Jóža Úprka, byl moravský malíř a grafik, představitel plenérového realismu, impresionismu a secesního dekorativismu. Jeho dílo je národopisným dokumentem folklóru jižní Moravy. Pocházel ze selské rodiny z vesnice Kněždub. Byl synem rolníka a malíře samouka Jana Uprky a jeho ženy Evy rozené Machálkové, jeho mladší bratr František se proslavil jako sochař. Do školy chodil ve Strážnici, středoškolské vzdělání získal v Olomouci, nejprve na německém učitelském ústavu a poté na olomouckém Slovanském gymnáziu. Ve studiích pokračoval od roku 1881 na pražské akademii u Františka Čermáka a od roku 1884 na mnichovské akademii. V Mnichově spoluzaložil spolek „Škréta“, jehož dalšími členy byli Alfons Mucha, Antonín Slavíček, Pavel Socháň a Luděk Marold. Po tříletém pobytu v Mnichově se nejdříve vrátil do Prahy a v roce 1888 přesídlil zpátky do rodného kraje, který ho inspiroval náměty a kde také vznikla stěžejní část jeho díla. Témata čerpal z každodenního života prostého lidu, práce, obyčejů a slavností, zachycoval podobu lidových krojů i krajinu Moravského Slovácka. Na přelomu let 1892–1893 díky stipendiu navštívil Paříž, kde studoval díla starých mistrů a seznámil se se současným uměleckým děním, zejména s impresionistickým stylem. Za organizační pomoci Alfonse Muchy se v roce 1894 se svým obrazem „Pouť u svatého Antonínka“ zúčastnil pařížského Salónu francouzských umělců a získal tam za něj ocenění Mention honorable a tím pro sebe i známost v zahraničí devant l'église, tj. „Slovenští poutníci před kostelem“). Jeho patrně nejznámější obraz „Jízda králů“ vznikl v roce 1896, ale datován je rokem vystavení v Topičově salonu . Existuje ve dvojím provedení. Menší verze je finální barevnou studií a díky svému uvolněnému rukopisu bývá nazývána impresionisti...
Více od autora
Joyce A Tyldesley (9)
Britská egyptoložka, kromě archeologie se též věnuje literární tvorbě starého Egypta.
Více od autora
Joss Whedon (11)
Narozen 23. 1. 1964 v New Yorku. Americký spisovatel, režisér, herec.
Více od autora
Josh McDowell (6)
Joslin „Josh“ McDowell je obhájce křesťanství, evangelista a spisovatel. Je tradiční evangelický protestantský křesťan a je autorem nebo spoluautorem několika knih.
Více od autora
Joseph Bédier (8)
Charles Marie Joseph Bédier byl francouzský filolog, romanista, literární historik, kritik a profesor, žák zakladatele romanistických studií Gastona Parise. Narodil se v Paříži v rodině právníka bretaňského původu. Dětství strávil na Réunionu. Roku 1883 byl přijat na prestižní vysokou školu École normale supérieure. Navštěvoval rovněž přednášky na École pratique des hautes études a na Collège de France, kde se setkal s filologem Gastonem Parisem, jehož žákem se stal. Po ukončení studií vyučoval v letech 1889–1891 středověkou francouzskou literaturu na Freiburské univerzitě ve Švýcarsku, poté byl jmenován odborným asistentem na Univerzitě v Caen a na École normale supérieure a roku 1903 se stal profesorem na Collège de France. Roku 1891 se oženil s Eugénií Bizarelli , se kterou měl tři děti: syny Louise a Jeana a dceru Marthe . Kromě různých studií o středověké epické poezii a kritických vydání středověkých francouzských eposů je znám rovněž jako autor vlastních adaptací rytířských románů. Roku 1920 se stal členem Francouzské akademie a roku 1925 obdržel Řád čestné legie. Roku 1929 byl zvolen ředitelem Collège de France a stal se členem Americké akademie umění a věd. Roku 1936 odešel na odpočinek. Zemřel náhle roku 1938 na mrtvici. Bédierova teorie vyvrací teorii jeho učitele Gastona Parise, podle kterého písně vznikaly od 7. do 10. století pod přímým vlivem opěvovaných událostí. Bédier poukazuje na to, že písně zcela jasně odrážejí kulturně-politickou situaci společnosti 11. až 13. století, nikoliv však ducha dob starších. Podle Bédiera je nutno chansons de geste považovat za útvary umělé, vzniklé nejdříve na přelomu 11. a 12. století z legend, ve kterých byly uchovány historické vzpomínky. Tyto legendy byly spjaty se svatyněmi a kláštery, přes které vedly jednak velké pou...
Více od autora
Josef Žemla (10)
Narozen 5. 5. 1884 v Byšicích u Mělníka, zemřel 19. 2. 1954 v Novém Městě nad Metují. Učitel, básník, povídkář, autor pohádek a loutkových her pro děti, autor kulturně-historických publikací, překladatel z angličtiny a němčiny, hudební skladatel.
Více od autora
Josef Trejbal (12)
Josef Trejbal byl český a československý politik Komunistické strany Československa a poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace. K roku 1986 se profesně uvádí jako předseda ústředního výboru odborového svazu. Ve volbách roku 1986 zasedl za KSČ do české části Sněmovny národů . Ve Federálním shromáždění setrval do ledna 1990, kdy rezignoval na mandát v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci. V rejstříku živnostníků je Ing. Josef Trejbal narozen 9. března 1935 evidován od roku 1992 jako podnikatel, bytem Hromnice.
Více od autora
Josef Šimon (7)
básník a publicista. V letech 1984 - 89 šéfredektor nakladatelství Odeon, 1989 - 90 náměstek ministra kultury. Jeho poezie s civilní tématikou je blízká tvorbě M. Holuba, jejím základním principem je dramatický střet zájmů. Podrobnou biografii najdete tady = http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1136
Více od autora