Všichni Autoři a témata

Vladimír Barta (7)

Slovenský fotograf, kalendáře, fotografické knihy o Slovensku. Editor knih svého otce V. Bárty , např. Krajina mojho srdca, Hory moje hory, Tatry čarovné.

Vítězslav Novák (9)

Autor učebnic pro obor strojnictví.

Viktor Hájek (7)

Narozen 15.7.1900 v Hustopečích u Brna, zemřel 7.3.1968 v Praze, ThDr., farář a synodní senior Českobratrské církve evangelické ; sloužil v Růžďce , v Brně ; syn synodního seniora Josefa L. Hájka , dědeček faráře Ondřeje Titěry .

Victor Margueritte (9)

Francúzsky románopisec. Zvykne byť uvádzaný spolu so svojím bratom Paulom Margueritte a to pre ich blízku spoluprácu. Obaja narodení v Alžírsku.

Veronika Hurdová (9)

Mám nediagnostikovanou hyperaktivitu, která propukla až v dospělosti. Ze židle mě zvedají tři věci: 1) Svobodná výchova 2) Férový marketing 3) Zodpovědný přístup ke spotřebě A protože nejsem lenoch, tak o tom píšu, učím a aktivně podporuju nebo vymýšlím projekty, které s těmito myšlenkami souzní. Jsem maminka tří malých svobodných bytostí a osudu navzdory se nevzdávám.

Veronika Homolová Tóthová (4)

Slovenská TV a rozhlasová reportérka se zaměřením na zpracování vzpomínek lidí, kteří přežili nacistické nebo komunistické věznění.

Věra Lamačová (7)

Práce z oboru dietetiky.

Věra Dobrovolná (10)

Narozena 17.11.1947 v Jičíně. Ing., šéfredaktorka, autorka turistických průvodců.

Vendy Vrbatová (7)

Vanda Schreierová (5)

Odbornice a instruktorka v oblasti péče o novorozence, zaměřuje se na kojenecké plavání.

Valentin Savvič Pikul' (6)

Ruský spisovatel.

Václav Ziegler (10)

Narozen 22.9.1944 v Pečkách. RNDr., kandidát geologických věd, docent obecné geologie. Doc. RNDr. Václav Ziegler, CSc. je skutečným znalcem přírody Českého ráje a Podkrkonoší. Dlouhé roky pracoval v Muzeu Českého ráje v Turnově, byl prvním profesionálním pracovníkem CHKO Český ráj a nyní je dlouhodobým předsedou správní rady Geoparku UNESCO Český ráj. Nepřetržitě sleduje a studuje přírodu Českého ráje a Podkrkonoší již od počátku šedesátých let minulého století. Václav Ziegler je znám jako skvělý vypravěč a popularizátor přírody.

Václav Zeman (7)

Václav Zeman je bývalý český fotbalista. V československé lize hrál za Spartu Praha. Nastoupil v 5 ligových utkáních a dal 2 góly. Začínal v Roudnici nad Labem.

Václav Vaško (8)

Český diplomat, politický vězeň, katolický aktivista a autor knih zabývajících se dějinami katolické církve v komunistickém Československu. Václav Vaško se narodil 26. dubna 1921 ve Zvolenu. Jeho otec, JUDr. Václav Vaško, byl zaměstnancem ministerstva spravedlnosti a generálním sekretářem Obchodní a průmyslové komory v Banské Bystrici. Oba rodiče byli praktikující katolíci, mladý Václav v dětství, stráveném v Banské Bystrici, denně zakoušel napětí mezi národnostními i náboženskými skupinami zdejší společnosti. To se pak jen stupňovalo s rostoucí politickou nestabilitou ČSR. V červnu 1941 odmaturoval a byl přijat na bratislavskou Vysokou školu obchodní. V roce 1943 se stal členem katolického hnutí „Rodina“, vedeného prof. Kolakovičem. Zúčastnil se Slovenského národního povstání, byl zajat Wehrmachtem, zatčen gestapem a vězněn v Banské Bystrici. Po válce vstoupil do čs. diplomatické služby a stal se atašé v Moskvě. Ruštinu ho zde doučovala Irina Jukovová, jejíž otec Konstantin Jukov byl popraven během stalinských čistek v roce 1938. Po několika měsících se s ní Vaško oženil. V březnu 1946 byl odvolán do Prahy v souvislosti s falešným obviněním otce z protistátní činnosti, manželce nebylo povoleno vycestovat ze SSSR. V září 1946 se manželům Vaškovým narodila dcera Marija, její otec se do Moskvy vrátil až rok poté. Po komunistickém převratu si z obavy před odvoláním domů a dalším rozloučením rodiny podal přihlášku do KSČ . V roce 1949 byl na žádost Sovětů odvolán, manželce s dítětem opět nebylo povoleno vycestovat. V roce 1951 byl Vaško propuštěn z MZV, neboť neprošel kádrovými prověrkami . Poté pracoval jako dělník na stavbě letenského tunelu. 5. února 1953 byl zatčen a rok držen ve vazbě. 3. března 1954 byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen za údajnou velezradu ke 13 letům vězení. Postupně vystřídal věznici na Pankráci, pracovní tábor Nikol...

Václav Tosovský (10)

Václav Vojtěch Tošovský byl český lékař a spisovatel. Byl pediatrem, profesorem dětské chirurgie a ortopedie, autorem řady odborných i beletristických knih a významnou osobností Hnutí Pro život ČR. Narodil se v rodině učitele a zároveň soukromého hospodáře, středoškolské vzdělání získal na gymnáziu ve Vysokém Mýtě. V letech 1931–1936 studoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po dokončení studií pracoval jako primář České dětské nemocnice v Praze na Karlově. Od roku 1945 působil na Klinice ortopedie a dětské chirurgie. Byl profesorem dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie, emeritním profesorem 2. lékařské fakulty UK v Praze. Na Klinice dětské chirurgie v Praze-Motole působil v letech 1950–1953 jako primář, 1953–1970 jako přednosta jejího traumatologického oddělení a 1970–1979 jako její přednosta. V roce 1998 mu byl udělen titul Rytíř českého lékařského stavu. Byl členem řady vědeckých asociací, jeho odborné knihy byly oceněny cenami Avicenna, Chirurgické společnosti a Literárního fondu a přeloženy do řady cizích jazyků. Čestné občanství MČ Praha 2 mu bylo uděleno 3. května 2006. Po celý život byl katolíkem a odpůrcem potratů, tento postoj je velice silně vyjádřen i v jeho beletristické tvorbě, zejména v románu Proč právě já.

Václav Snítil (7)

Václav Snítil byl významný český houslista, proslulý svým mimořádným uměním a přínosem pro klasickou hudbu. Narodil se 22. srpna 1928 v Praze a stal se jedním z předních českých houslistů 20. století. Snítil studoval na pražské konzervatoři a později na Akademii múzických umění v Praze pod vedením významného českého houslisty a pedagoga Jaroslava Kociana.

Václav Ryska (9)

Autor testů a pravidel pro automobilisty.

Václav Pokorný (9)

Ing., profesor, publikace z oboru vytápění. Překlad z ruštiny.

Václav Netušil (4)

Václav Netušil byl český nakladatelský pracovník a publicista, známý především jako překladatel Julese Verna. Původním povoláním byl učitel, poté působil v Státním pedagogickém nakladatelství a od roku 1949 v Státním nakladatelství dětské knihy , které jako jeho první ředitel vedl až do příchodu Bohumila Říhy v roce 1956. Poté v nakladatelství působil dál jako vedoucí redaktor a redaktor. Některá svoje díla puplikoval pod pseudonymem Pálka Ondřej

Václav Bernard (4)

Reportážní práce.

Ulrich Strunz (7)

Německý lékař, internista. Autor publikací o zdravém životním stylu.

Ulf Stark (7)

Celým jménem Ulf Gottfrid Stark je švédský spisovatel a scénarista. Je považován za předního švédského spisovatele pro děti a mládež. Vyrostl na předměstí Stockholmu v Stureby. Do těchto míst se několikrát vrátil ve své tvorbě. Jeho kariéra začíná poměrně brzy, již na střední škole. V 19 letech vydal svou první básnickou sbírku a nedlouho poté následoval první román. První dětskou knížku napsal v roce 1975, sktuečný průlom však nastal až v roce 1984. Je autorem několika filmových adaptací svých knih, v roce 1999 napsal filmový scénář filmu Tsatsiki, morsan och polisen . V letech 1989 - 1998 působil ve Švédské acociaci pro dětské knihy.

Udo Lindenberg Und Das Panikorchester (10)

Udo Lindenberg je známý německý rockový hudebník a skladatel, který je významnou osobností německé hudební scény od 70. let 20. století. Je známý svým výrazným hlasem a často satirickými texty, které se často zabývají sociálními a politickými otázkami. Lindenberg založil svou kapelu Das Panikorchester, která ho doprovází ve studiu i při živých vystoupeních. Průlom přišel s albem "Alles Klar Auf Der Andrea Doria" v roce 1973, které se stalo klasikou německé rockové hudby a upevnilo jeho postavení významného umělce v zemi.

U2 (10)

U2 je irská rocková skupina založená v Dublinu v roce 1976. Skupinu tvoří Bono , The Edge , Adam Clayton a Larry Mullen Jr. . Vyšli z postpunkového hnutí svým debutovým albem "Boy" v roce 1980 a v průběhu 80. let se prosadili svým zvukem, který měl kořeny v rocku, ale zahrnoval i vlivy různých jiných žánrů.

Tuvia Tenenbom (7)

Tuvia Tenenbom je americko-izraelský spisovatel, dramatik, novinář a esejista. Narodil se v Izraeli v rodině rabína. V mladém věku se ale odstěhoval do USA a usadil se v New Yorku. Zde také začal psát divadelní hry a založil židovské divadlo s názvem Jewish Theater of New York . Francouzský deník Le Monde ho označil za zakladatele nové formy židovského divadla. Je také držitelem několika akademických titulů, které získal v oborech matematika, počítačová věda a drama. Absolvoval také rabínské studium v Jeruzalémě. Kromě toho se věnuje také publicistické činnosti. Přispívá do německého týdeníku Die Zeit, italských novin Corriere della Sera a izraelského deníku Jedi'ot Achronot. Je také autorem několika knih. Jeho první kniha I Sleep in Hitler´s Room popisuje antisemitismus v Německu více než 70 let po druhé světové válce. Druhý literární počin nese název Catch the Jew! a Tuvia Tenenbom zde zkoumá vzájemné soužití Izraelců a Palestinců. Ve své třetí knize Allein unter Amerikanern se autor zabývá americkou společností před prezidentskými volbami v roce 2016 a ostře v ní kritizuje tzv. politickou korektnost. Jeho dalším dílem se stala kniha Allein unter Flüchtlingen , v níž se Tenenbom věnuje dopadům uprchlické krize v Německu. Jeho poslední kniha Krysy jejího veličenstva měla v říjnu roku 2019 světovou premiéru v češtině, protože autorovi se nepodařilo najít britského nakladatele. Tenenbom v ní popisuje společenskou situaci na britských ostrovech po brexitovém referendu.

Tracy Wolff (11)

Americká spisovatelka, bývalá profesorka angličtiny, publikuje i pod pseudonymy.

Tracy Chevalier (11)

Tracy Chevalier se narodila 19. října ve Washingtonu. Byla nejmladší ze tří dětí. Otec se živil jako fotograf pro The Washington Post.

Tracey Cox (7)

známá a oblíbená autorka, je mezinárodně uznávanou poradkyní v oblasti sexu a partnerských vztahů a častým hostem televizních pořadů na podobné téma. Několik let uváděla vlastní televizní show Hot Love a provázela pořad vysílaný národní rozhlasovou stanicí v Sydney. Nyní dvakrát týdně vystupuje v populárním britském ranním televizním vysílání a jednou týdně v nejsledovanějším vysílacím čase na stanici BBC2 v dokumentárně laděném pořadu o lásce, vztazích, schůzkách, zkrátka o „chození“, nazvaném Would Like to Meet . Její kniha Žhavý sex se okamžitě stala světovým bestsellerem; snad proto, že se netváří smrtelně vážně, ale kromě cenných rad přináší i pořádnou porci humoru a pobavení. Tracey, přestože je seriózní vystudovaná psycholožka, bývalá redaktorka australského Cosmopolitanu a přispěvatelka dalších časopisů pro ženy, si totiž na umělou vážnost moc nepotrpí. Taky proto se nejspíš nezlobí, když bývá přáteli, anebo i v tisku, občas označovaná za „sexperta“.

Tony Parsons (11)

Anglický novinář, spisovatel a moderátor, dříve hudební publicista.

Tonke Dragt (4)

Antonia Johanna Willemina Dragtová, nepřechýleně Dragt je nizozemská spisovatelka především knih pro děti a mládež. Tonke Dragrová se narodila v hlavním městě tehdejší Nizozemské východní Indie Batavii . Za druhé světové války byla v letech 1942–1945 internována se svou matkou a sestrami v japonském zajateckém táboře. Po válce se s rodinou odstěhovala do Nizozemska a zde vystudovala Akademii výtvarných umění v Haagu. Poté pracovala jako učitelka výtvarné výchovy na střední škole. Svou literární činnost začala roku 1958 publikováním povídek v časopise pro děti Kris Kras. Roku 1961 vydala svou první knihu, pohádkový soubor Příběhy bratrů dvojčat , v němž použila i příběhy, které si pro ukrácení chvíle vymyslela již za války v zajateckém táboře. O rok později vydala svůj nejslavnější román Dopis pro krále , dobrodružný fantasy příběh pro mládež z rytířských dob. Za toto dílo obdržela roku 1963 ocenění Kinderboek van het jaar , které bylo předchůdcem ceny Gouden Griffel . Roku 2004 získal tento román cenu Griffel der Griffels jako nejlepší nizozemská dětská kniha posledních padesáti let. Dragtová je autorkou dvou desítek knih. Většina jejích příběhů se odehrává buď v nejasné minulosti nebo v daleké budoucnosti, jako například science fiction Planoucí lesy Venuše . Její hrdinové jsou mladí lidé, kteří hledají sami sebe a přitom často překračují stanovená pravidla. Za své dílo obdržela roku 1976 cenu Staatsprijs voor kinder-en jeugdliteratuur .

Tomáš Lebenhart (5)

MUDr. Tomáš Lebenhart V roce 1980 promoval na Fakultě dětského lékařství UK v Praze. Na podzim 1981 nastoupil do Klatovské nemocnice na dětské oddělení jako sekundární lékař. Po cca půl roce nastoupil na dětské středisko ve Švihově. Po roce přišly další štace obvodního dětského lékaře v pošumavských vesnicích střediskových... V roce 1983 složil atestaci 1. stupně z pediatrie. Začala ho zajímat neurologie a tak se začal školit na místo ordináře pro dětskou neurologii. Stážoval na několika neurologických klinikách v Praze. Asi rok pracoval jako neurolog v klatovské nemocnici, pak krátce jako dětský neurolog. Přišel rok 1989. Otevřely se nové možnosti poznání - i v medicíně. Začal intenzivně studovat homeopatii. Postupně prošel pěti základními evropskými homeopatickými systémy. Mezitím složil atestaci 1. stupně z všeobecného lékařství. Od května 1989 pracoval jako praktický lékař pro děti a dospělé v Železné Rudě na Šumavě. Začal postupně používat i homeopatickou léčbu. Dále se ubíral spíše duchovním směrem a poznával různá náboženství a spirituální směry. Studoval i různé bylinářské medicíny. Nejvíce ho oslovila ayurvéda. Začal jezdit na Srí Lanku a poznávat tuto matku veškeré medicíny v praxi. Na jaře 2006 učinil zcela zásadní profesní krok a vystoupil z oficiálního medicínského establishmentu. Otevřel si ordinaci přírodní medicíny v Klatovech a přestěhoval se do malé vísky nedaleko. Několik let přednáší pro laickou veřejnost i pro lékaře o přírodní medicíně a duchovních otázkách. Postupně navázal spolupráci s výtečnými léčiteli. Pořád se učí. Dva roky docházel do duchovní školy... Učil se alternativní onkologii od skutečných mistrů. Od roku 1982 nepřetržitě slouží i na lékařské službě první pomoci, abych neztratil živý kontakt s urgentní medicínou.

Tomáš Ježek (5)

Doc. Ing. Tomáš Ježek, CSc. , byl český ekonom, politik, vysokoškolský pedagog a také v 90. letech 20. století poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny za Občanské fórum, pak za Občanskou demokratickou alianci a ODS, ministr vlády České republiky a bývalý předseda Fondu národního majetku. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Pracoval jako vědecký pracovník v Ekonomickém ústavu ČSAV a později v Prognostickém ústavu ČSAV. V roce 1990 byl povolán do české vlády jako ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci. Po volbách v červnu 1992 se stal předsedou výkonného výboru Fondu národního majetku a současně i předsedou rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny. Během volebního období 1992-1996 vedl naší parlamentní delegaci v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Po odchodu z politiky v červnu 1996 byl předsedou burzovní komory Burzy cenných papírů Praha, a.s. Od roku 1998 působil na Vysoké škole ekonomické, od roku 2002 jako docent. Zastával funkci předsedy správní rady Nadace Český hudební fond. Přeložil řadu děl F. A. Hayeka . V roce 1997 vydal své vzpomínky na českou politiku 90. let v knize „Budování kapitalismu v Čechách“ .

Tomáš Hrubý (9)

Po gymnazijních studiích v Třeboni a Jindřichově Hradci začal na pražské univerzitě studovat matematiku, fyziku a astronomii, po roce však přešel na klasickou filologii, kterou ukončil r. 1908 doktorátem a prací Posouzení soudnictví athénského za války peloponéské. Od r. 1907 učil v Praze, 1909–34 na gymnáziu ve Dvoře Králové , 1934 byl jmenován ředitelem Reformního reálného gymnázia v Praze-Dejvicích. Od r. 1924 byl okresním školním inspektorem pro královéhradecký okres. Od 1948 žil na odpočinku v Praze. Jeho bratrancem byl česko-vídeňský spisovatel Václav Hrubý. Pro školy přeložil a upravil dvě Plutarchova díla. Psal romány různých žánrů – humoresky , sociální román z amerického prostředí , studentský román i román budovatelský . Nejvíce úsilí však věnoval svým SF románům. Hrubý svými pěti romány vytvořil významné SF dílo, nezanedbatelné ani po literárně-fabulační, ani po obsahové stránce. Z našich předválečných spisovatelů se snad nejvíce přiblížil románům H. G. Wellse, jimiž byl zřejmě inspirován.

Tomáš Houška (9)

Tomáš Houška je český pedagog, hudebník, spisovatel, scenárista a režisér. Na začátku devadesátých let se angažoval za modernizaci české vzdělávací soustavy. V letech 1993 až 1998 byl prvním ředitelem Osmiletého gymnázia Buďánka společnosti Mensa ČR, kde prosazoval diferencovaný přístup ke studentům a jejich větší svobodu a výrazný podíl na organizaci školy i její obsahové náplni. V letech 2001 až 2002 byl ředitelem Lauderových škol . Dlouhodobě se věnuje psychologickému pozadí vzdělávání. Vede kurzy pro učitele, kurzy osobnostního rozvoje a tvoří larpy – vzdělávací i velké dramatické. Je autorem řady publikací s pedagogickou tematikou, učebnic i knih beletristických. Věnuje se středověké hudbě. Pravidelně publikuje na blogu Lidových novin a iDnes. Do světa filmu vstoupil jako spoluautor scénáře k filmu Gympl , napsaného na motivy jeho románu Graffiti rules. Natočil lehce mystický film Labyrint a velmi volné pokračování příběhů z Graffiti rules – crazy komedii Maturita. Je autorem učebnic a knih s pedagogickou tematikou Škola je hra! , Zpěvník pro ZŠ – 350 písniček, Hudební výchova na ZŠ , Jaké si vybrat povolání? , Tajemství dávných časů , Škola pro třetí tisíciletí , Pedagogika postindustriální společnosti , Inkluzívní škola a spoluautorem sady učebnic Sám sebou . Z beletrie např. temný psychologicko-fantaskní Liber Vitae nebo historické drama Poslední Velikonoce, ve kterých očima dívky Narine prožijeme události arménské genocidy 1915. Pod pseudonymem Thufir Hawat napsal historický román Králův Havran . Nahrál několik titulů s relaxační a psychostimulační hudbou a se souborem Ahma Fraujins vydal CD Buoh všemohúcí: nejstarší památky české duchovní hudby . Je autorem několika psychologických testů. V roce 2000 vydal knihu Graffiti rules o partě writerů graffiti, kterou tvoří volný sled příběhů ze život...

Tomáš Hájek (8)

Tomáš Hájek je český autor uměleckých a vědeckých textů. Zabývá se ochranou kulturního dědictví, životního prostředí, divadlem, literaturou, publicistikou. Řídí firmu na tvorbu projektů a studií a pracuje jako konzultant. Jeho první knihou bylo Stoupání do plynu, které bylo vydáno nakladatelstvím Trio v roce 1991. Jeho zatím poslední prací je soubor drobných próz Jednodenní příběhy, který vyšel v roce 2018. Je členem Obce spisovatelů ČR, Sexuologické společnosti ČLS J.E.P., International Association of Landscape Archeology, Associazione internazionale mosaicisti contemporanei a Hospodářské a sociální rady Mostecka. V divadelní tvorbě je zastupován agenturou Dilia. Z hlediska identity a víry byl Zakládajícím členem Moravsko-slezské křesťanské akademie, ovšem v roce 2019 obdržel certifikát konverze k modernímu ortodoxnímu judaismu . V oblasti divadla působil v rámci Ceny Alfréda Radoka , či jako člen poroty festivalu České divadlo. . Jeho próza Spánek a naděje se stala Knihou týdne na portálu Literární západ . Získal Čestné uznání poroty v soutěži Zelený most za projekt Obnovení poutní cesty klášter Osek – poutní místo Mariánské Radčice jako revitalizační a resocializační opatření v krajině lomu Bílina . Básnická sbírka Útěk chaosem stejně jako básnická sbírka Planeta Euforikum získaly "Mobelovo uznání" . Po gymnáziu vystudoval Lékařskou a Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy. Absolvoval jednoroční kurs památkové péče pro vysokoškoláky v rámci Národního památkového ústavu, Absolvoval Stage internazionale Commedia dell Arte 2011 . Na vysokých školách přednáší zejména k tématům kulturní krajiny, regionálního rozvoje. filosofie a bioetiky. V letech 1996–1997 byl politický komentátor Lidových novin, v letech 1995–2001 byl externím komentátorem rádia Svobodná Evropa...

Tomáš Čechtický (7)

Tomáš Čechtický maturoval na tříleté střední všeobecné vzdělávací škole v Plzni, pak navštěvoval plzeňskou Lékařskou fakultu UK. Medicínu nedokončil. Vykonával rozmanitá zaměstnání: zřízenec na patologii, sanitář mobilní koronární jednotky, lesní dělník, elév v redakci Československého rozhlasu, pomocný technik přímých přenosů Československé televize. Vystudoval televizní specializaci na Fakultě žurnalistiky UK, promoval v roce 1981. Od té doby až dodnes je reportérem. Ve Stadionu do jeho zániku v roce 1994, pak krátce v pátečních Lidových novinách. Od prvního čísla v roce 1994 byl redaktorem Týdne, v roce 2008 přešel do Instinktu. Posílal reportáže z osmi olympiád . Má dvě dcery a čtyři vnučky.

Tom Stevenson (6)

Tom Stevenson byl Sdružením vinařů Velké Británie zvolen nejlepším autorem, píšícím o víně. Je autorem vysoce uznávané a ceněné knihy Champagne a také publikace Good Wine Guide.

Tom Oldfield (7)

Britský autor biografií významných sportovních osobností.

Timotheus Vodička (9)

Timotheus Vodička nebo také Vavřinec Vodička byl český filosof, katolický spisovatel, redaktor a překladatel. Po maturitě roku 1929 studoval filosofii a dějiny světové literatury na Filosofické fakultě univerzity v Brně. Na počátku studia konvertoval ke katolictví, po promoci roku 1937 vstoupil jako novic do benediktinského kláštera v Břevnově, kde přijal řádové jméno Vavřinec, a studoval teologii v Praze. Roku 1941 řád opustil a působil jako redaktor nakladatelství Velehrad, od roku 1946 v nakladatelství Univerzum. Od roku 1948 nemohl publikovat a roku 1953 odešel do důchodu. V roce 1956 se oženil s Marií Rosou Junovou, do té doby hospodyní kněze, spisovatele a básníka Jakuba Demla. S Demlem ostatně Vodička již dříve spolupracoval a byl editorem nových vydání jeho děl. V rámci tohoto vydávání nicméně Demlovo dílo cenzuroval - například tím, že z něj vyřazoval německé verše a odmítal nově vydat Zapomenuté světlo. S Demlem se nakonec v roce 1959 ve zlém rozešel. Překládal latinskou katolickou literaturu a anglické spisovatele a básníky 19. a 20. století, zejména díla G. K. Chestertona. Vydával dílo J. Demla, sestavil bibliografii J. Floriana a přispíval do mnoha časopisů.

Tight Fit (7)

Britské popové trio z 80. let. Vytvořil je v roce 1981 producent Ken Gold, aby nahráli singl "Back to the 60s", který se dostal na 4. místo v UK Singles Chart. Místo zpěváků ze session, kteří na desce zpívali, byli do čela skupiny najati herci a zpěváci. Později v roce 1981 nahrál producent Tim Friese-Greene skladbu "The Lion Sleeps Tonight" s další skupinou session zpěváků. Ta byla vydána počátkem roku 1982, opět pod názvem Tight Fit . Byla vytvořena nová skupina, která se skládala z tanečníka, zpěváka a modela Steva Granta a zpěvaček Denise Gyngell a Julie Harris. Píseň se v březnu 1982 dostala na tři týdny na první místo ve Velké Británii. Následovala další vydání a změny v obsazení, které už neměly takový úspěch, a skupina se rozpadla. V roce 2008 členky Denise Gyngell a Julie Harris reformovaly Tight Fit jako koncertní skupinu a Grant se v roce 2010 vrátil natrvalo. Dne 2. června 2015 skupina oznámila, že vydala nové album s názvem "Together". Na webových stránkách skupiny je uvedeno, že Steve Grant, Denise Gyngell a Julie Harris vlastní ochrannou známku na název Tight Fit ve vztahu k veškeré hudbě a vydavatelství.

Thomas Narcejac (5)

Francouzský spisovatel, autor detektivních románů. Vlastním jménem Pierre Ayraud.

Thomas Cahill (6)

Narodil se v New Yorku irsko-americkým rodičům a vyrůstal v Queensu a Bronxu. Byl vzděláván jezuity a studoval starověkou řečtinu a latinu. Ve studiu řecké a latinské literatury, stejně jako středověké filozofie, bible a teologie pokračoval na Fordham University , kde absolvoval bakalářské studium klasické literatury a filozofie. Dále pak studoval filmovou vědu a dramatické umění na Columbia University. Strávil také dva roky jako hostující profesor na Židovském teologického semináři, kde studoval hebrejštinu. Byl dopisovatelem Times of London a po mnoho let také pravidelným přispěvatelem do Los Angeles Times Book Review.

Theodore Wilden (5)

Jeho otec byl Čech, působící v Řecku jako velvyslanec. Jeho matka byla Řekyně aristokratického původu. Vladimír Visek měl uredne provedenou změnu jména na Theodore Wilden a podařilo se mu změnit národnost a státni občanství po své matce. V Praze žil na povolení k trvalému pobytu, a proto jako cizinec mohl cestovat do zahraničí. V roce 1971 byl vyhoštěn jako „persona non grata“ , protože si někdo uvědomil, že jeho knihy nejsou v souladu s politickým smýšlením. Pokud se jeví jako mystifikátor, tak určitě ne proto, že by měl ve skutečnosti něco společného se špionáží. Podobnost je čistě náhodná s tématikou, o které psal. Sám o sobě rozšířil svého času všeobecně přejímanou fámu, že je česky píšící Řek, který se narodil v Praze jako syn řeckého diplomata a jako dítě tam prožil i 2. světovou válku. V dospělosti pak prý žil střídavě v Praze a v Athénách . Podle více či méně věrohodných svědectví je ale ve skutečnosti Čech, vlastním jménem Vladimír Víšek, mimořádně inteligentní a jazykově výjimečně vybavený člověk. Jeho první knihy ho zpopularizovaly v kruzích pražské bohémy 60. let. Docházel např. na proslulé divoké večírky do domu Jiřího Muchy. V letech 1962-1971 vydal česky celkem pět vynikajících románů ze světa špionáže a organizovaného zločinu. Podle různých náznaků mohl být napojen na tajné služby, ale není vyloučeno, že je to jenom další z jeho mystifikací. Nicméně opakovaně vyjížděl do zahraničí v době, kdy to u nás zdaleka nebylo běžné. Vrcholem jeho díla je román Umřít někde jinde , jenž bůhvíjak unikl bdělému oku strážců ideové čistoty na počátku normalizace. V ich-formě sugestivně líčí nejen strhující špionážní zápletku ze studené války , ale i frustrace a deziluze člověka, který nahlédl do skutečných mechanismů světa. Román už podruhé nesměl vyjít a v Praze se půjčoval za 100 Kč . ...

Thea von Harbou (4)

Thea Gabriele von Harbou byla německá scenáristka a spisovatelka pruského aristokratického původu. Napsala scénáře k nejslavnějším německým němým filmům a sama se i jistou dobu pokoušela o režírování. V roce 1905 byl publikován její první román v Deutsche Roman-Zeitung, poté se živila jako herečka - 1906 Düsseldorf, 1908 Výmar, 1911 Chemnitz, 1913 Cáchy. V Cáchách se také setkala se svým pozdějším manželem, hercem Rudolfem Klein-Roggem. Se svou prací scenáristky začala po první světové válce a brzy se stala jednou z nejvýznamnějších ve svém oboru. Psala scénáře pro Joe Maye, Carla Theodora Dreyera, Arthura von Gerlacha, Friedricha Wilhelma Murnaua a Fritze Langa. V letech 1914-1921 byla provdána za Rudolf Klein-Rogge. Již roku 1918 ho opustila, nicméně nadále ho podporovala tím, že mu zajišťovala angažmá ve svých filmech. Klein-Rogge tak získal hlavní roli v dvoudílném velkofilmu Doktor Mabuse, dobrodruh , k němuž napsala Thea von Harbou scénář. V srpnu 1922 se Harbou provdala za Fritze Langa, režiséra uvedeného filmu, s nímž se seznámila již roku 1919 právě díky své práci scenáristky a pro kterého psala scénáře až do jeho emigrace v roce 1933 - slavné snímky Metropolis a Vrah mezi námi. Thea von Harbou byla již od roku 1932 členkou NSDAP, což bylo jedním z důvodů rozpadu jejího manželství. Nicméně Fritz Lang se více než o ni už od roku 1928 zajímal o mladou herečku Gerdu Maurus. Rozvod se konal v dubnu 1933. Harbou se v letech 1933-1934 pokoušela i o režijní práci , brzy se však vrátila ke svému původnímu povolání. V Třetí říši byla velmi zaměstnanou autorkou. Po krátké internaci v rámci denacifikace v roce 1945 se roku 1948 mohla vrátit k filmu. Z dnešního pohledu působí dílo They von Harbou poněkud nabubřele a melodramaticky. Například poslednímu záběru slavného snímku Metropolis je vyčítána i naivita a kýčovitost. Filmu Der Herrscher, natočen...

The Singers Unlimited (3)

The Singers Unlimited byla americká vokální jazzová skupina, kterou v roce 1967 založil Gene Puerling. Její počátky sahají až k Puerlingově dřívějšímu souboru The Hi-Lo's, který se rozpadl v polovině 60. let. The Singers Unlimited spojil talenty Puerlinga, Dona Sheltona, Lena Dresslara a Bonnie Hermanové. Jsou proslulí svými složitými vokálními harmoniemi a studiovými technikami, včetně multitrackingu - procesu, který jim umožnil vícenásobné vrstvení hlasů a vytvoření bohatého sborového efektu.

The Philadelphia Orchestra (8)

The Philadelphia Orchestra , jeden z nejvýznamnějších orchestrů na světě, byl založen v roce 1900 a rychle se etabloval jako přední americké těleso. Proslul svým charakteristickým zvukem, často označovaným jako "filadelfský zvuk", který do značné míry utvářel jeho slavný dirigent Leopold Stokowski, jenž orchestr vedl v letech 1912 až 1941. Orchestrem prošla řada významných hudebních ředitelů, mezi nimi Eugene Ormandy, Riccardo Muti, Wolfgang Sawallisch, Christoph Eschenbach a v současnosti Yannick Nézet-Séguin. Během své slavné kariéry pořídil orchestr The Philadelphia Orchestra řadu nahrávek širokého spektra repertoáru od klasických až po současná díla. Vystupovali s mnoha slavnými sólisty a premiérovali mnoho významných děl. Orchestr je také známý svými osvětovými a vzdělávacími programy, díky nimž přibližuje klasickou hudbu novému publiku jak doma ve Filadelfii, tak po celém světě prostřednictvím turné a vysílání.

The New England Conservatory Ragtime Ensemble (2)

The New England Conservatory Ragtime Ensemble byla inovativní skupina, kterou na počátku 70. let založil Gunther Schuller, v té době prezident New England Conservatory v Bostonu ve státě Massachusetts. Soubor byl složen ze studentů konzervatoře a vznikl za účelem provozování a nahrávání tehdy opomíjené hudby éry ragtimu, která trvala od konce 19. do počátku 20. století. Jejich práce sehrála významnou roli v tehdejším ragtimovém obrození.

The Marlowe Dramatic Society And Professional Players (11)

The Hollies (11)

The Hollies je britská rocková skupina, která je známá především díky svému průkopnickému a osobitému stylu tříhlasé vokální harmonie. Vznikli v Manchesteru na počátku 60. let a stali se jednou z předních britských skupin té doby. Klasickou sestavu skupiny tvořili Allan Clarke jako zpěvák, Graham Nash jako kytarista a zpěvák, Tony Hicks jako kytarista a zpěvák, Bobby Elliott jako bubeník a Bernie Calvert jako baskytarista. Dosáhli značného úspěchu ve Velké Británii i na mezinárodní scéně s hity jako "He Ain't Heavy, He's My Brother", "The Air That I Breathe" a "Long Cool Woman in a Black Dress". The Hollies byli součástí britské invaze a vezli se na vlně popularity vedle kapel jako The Beatles a The Rolling Stones.

The Boomtown Rats (11)

The Boomtown Rats je irská rocková skupina, která se proslavila na přelomu 70. a 80. let 20. století. Skupina byla založena v Dublinu v roce 1975 a v jejím čele stál zpěvák Bob Geldof, který se později proslavil svým aktivismem, zejména svou rolí při organizaci koncertů Live Aid v roce 1985. Hudba skupiny je charakteristická svými vlivy punku a nové vlny a byla součástí vzkvétající hudební scény té doby, která se snažila zpochybnit status quo jak hudebně, tak společensky.

Terry Hayes (4)

Terry Hayes je anglickým autorem, scénáristou a producentem, který se může pyšnit prací na mnoha světově uznávaných filmových scénářích. Za svou práci na scénáři k filmu “Z Pekla” získal nominaci na cenu Brama Stokera. Hayes se také stal hlavním scénáristou režiséra George Millera, pro kterého napsal scénáře k filmům známým jako “Šílený Max”. Terry Hayes se v roce 2013 stal také spisovatelem knih, když vydal svou knihu “Já Poutník”. Tento thriller se stal bestsellerem a televizní stanice MGM okamžitě koupila filmová práva, v rámci kterých je vyvíjena televizní série filmů, která má být podobného ražení jako filmy o agentu Bondovi.

Tatiana Brezinská (7)

Tanya Valko (7)

Absolventka Jagellonské univerzity publikující pod pseudonymem Tanya Valko pracovala jako učitelka v libyjském Tripolisu, posléze jako asistentka polského velvyslance v Lybii. Pět let pobývala v Saudské Arábii, nyní žije v Indonésii. Dvacet let přímých zkušeností s arabskou kulturou vyústilo v kontroverzní bestseller Arabská žena z roku 2010. Kniha se záhy dočkala tří pokračování – Arabská dcera, Arabská krev a Arabská princezna.

Tanja Dusy (8)

Tanja Dusy je gastronomickou novinářkou na volné noze v Mnichově, ve své práci jde vždy s dobou a je opravdovou odbornicí na výživové trendy. Její recepty, které můžete nalézt už mnoho let v různých knihách, se vyznačují především kreati vitou a naprostou spolehlivostí.

Tana French (11)

Tana Frenchová je irská spisovatelka psychologických detektivních románů a divadelní herečka. Tana Frenchová se narodila ve Spojených státech. Jelikož se zaměstnání jejího otce Davida Frenche týkalo rozvojových zemí, rodina žila v různých státech, kromě Irska také například v Itálii, Spojených státech a Malawi. Frenchová studovala herectví na Trinity College v Dublinu, od 90. let 20. století v Dublinu žije. Je vdaná a má jednu dceru. Již první román Frenchové, psychologický detektivní příběh ze současného Irska nazvaný V lesích, se stal bestsellerem a obdržel cenu Edgara Allana Poea za nejlepší prvotinu roku 2008. Další romány jsou stejného žánru a jsou volně propojeny některými postavami z dublinského oddělení vražd. Každý román má jiného vypravěče, jeho postava se přitom objevuje v románu předcházejícím. Výjimku představuje samostatně stojící román Temná zahrada. V češtině vydává romány Frenchové nakladatelství Argo, a to zpravidla v překladu Petra Pálenského, román Temná zahrada přeložila Petra Pechalová. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tana French na anglické Wikipedii.

Tacuja Endó (11)

Sylva Daníčková (5)

Sylvie Daníčková, uměleckým jménem také Sylva Daníčková , je česká herečka, konferenciérka, redaktorka a překladatelka. Známa je například ze svého působení konferenciérky na světové výstavě Expo 58, kde uváděla pořady souboru Laterna magika . V českém filmu si zahrála několikrát, většinou se jednalo jen o drobnější či epizodní role, mezi její nejznámější role patří role slečny Barbory Jandové ve filmu Florenc 13.30 režiséra Josefa Macha z roku 1957. Jejím partnerem a přítelem od roku 1958 až do své smrti v roce 1969 byl český klavírista, malíř a hudební skladatel Jiří Šlitr .

Svetozár Hurban Vajanský (12)

Svetozár Hurban-Vajanský, vlastním jménem Svetozár Miloslav Hurban byl slovenský spisovatel, publicista, literární kritik a politik. Narodil se jako nejstarší syn Jozefa Miloslava Hurbana a jeho manželky Anny Hurbanové, roz. Jurkovičové. Vystudoval právnickou akademii v Bratislavě. Pracoval jako koncipient v Trnavě, Budapešti, Bratislavě i Vídni a poté si otevřel vlastní právní praxi ve Skalici. V roku 1875 se oženil s Idou Dobrovitsovou. V roce 1878 byl povolán do armády. Později se stal redaktorem Národních novin v Martine a později jejich šéfredaktorem. Působil jako spolupracovník časopisu Oro, roku 1881 obnovil vydávání časopisu Slovenské pohľady, okolo kterého se soustředil slovenský literární a kulturní život. Od roku 1894 byl též tajemníkem ženského spolku Živena. Vícekrát byl za svoji novinářskou a publicistickou činnost vězněn. Pochován je na Národním hřbitově v Martině. Náhrobek navrhl Dušan Jurkovič Svojí literární tvorbou se řadí mezi autory slovenského realismu. Většinu děl napsal ve slovenštině, ale psal též německy a jeho manželka část jeho prací přeložila do němčiny. Ve svých dílech reagoval na soudobé společenské problémy, věnoval se i problematickým vztahům jednotlivce a národa nebo i boje za zachování národa. Zpočátku se věnoval zejména psaní poezie, později se věnoval i próze a překladům.

Svatopluk Pekárek (4)

Otec byl strojním zámečníkem. Pekárek začal studovat na klasickém gymnáziu v Moravské Ostravě, po dvojí reorganizaci školství maturoval na jedenáctileté střední škole ve Slezské Ostravě ; na FF UK absolvoval filozofii a historii . 1959–64 byl vedoucím programově organizačního oddělení v Osvětové besedě v Praze 5, poté pracoval v Divadelním ústavu a v Literárních novinách . Jeden rok pobíral stipendium Českého literárního fondu a po jeho skončení byl ve svobodném povolání. Na jaře 1968 se stal spoluzakladatelem Společnosti pro lidská práva a šéfredaktorem jejího týdeníku Občanské noviny , 1969 šéfredaktorem týdeníku Studentské listy, poté žil opět ve svobodném povolání. V 70. a 80. letech byl na seznamu zakázaných autorů, spolupracoval s Propagační tvorbou a Muzeem tělesné výchovy jako dokumentarista při výstavách. Za přispění četných výslechů Státní bezpečností se postupně zhoršoval jeho zdravotní stav , až mu byl 1983 přiznán invalidní důchod. Debutoval 1954 v Nové svobodě ; fejetony, povídky, recenze a kulturní glosy publikoval v časopisech Nová svoboda a Červený květ , Literární noviny, Host do domu, Plamen, Student, Kulturní noviny, Zítřek aj. , za tzv. normalizace pod pseudonymy v periodikách Ahoj na sobotu , Stadion, Ostravský večerník. Čs. rozhlas vysílal jeho hry Děvka , Čelní náraz a Co mu řekneš, tati? . Hra Děvka ze sbírky N...

Suzanne Simms (8)

Americká spisovatelka, autorka historických a milostných románů.