53821–53880 z 158985 Autoři
Andrea Janíková (3)
Doc., MUDr., PhD. Vedoucí lékařka oddělení . Specializuje se na folikulární lymfomy, molekulární biologie, hemofagocytární syndrom, DNA čipy.
Více od autora
Andrea Friese (1)
Německá pedagožka a odbornice na vzdělávání, licencovaná trenérka paměti.
Více od autora
Andrea Dami (3)
Italská autorka naučné literatury pro děti, nakladatelská redaktorka.
Více od autora
Andrea Angiolino (2)
Italský ekonom, novinář, tvůrce her a výtvarník počítačových her.
Více od autora
André Remacle (1)
Marseillský žurnalista, literární, filmový a televizní kritik, účastník odboje a komunista André Remacle upozornil na sebe jako romanopisec teprve v šedesátých letech. Je věcným a psychologicky citlivým vypravěčem příběhů, zachycujících v citové rovině vztahy a problémy, které se v současné společnosti staví do cesty lidské touze po štěstí. Remaclovo prozaické dílo čerpá z autorových životních a tvůrčích zkušeností , je vždy zasazeno do jižního ovzduší autorova marseillského kraje, na konkrétních osudech přesně viděných a podaných však vystihuje vztahy a problémy příznačné pro tehdejší francouzskou skutečnost. Ignorováno "velkou kritikou" , bylo svými náměty pronikavým odhalováním psychologie a citového života skrytého pod líčením všedního běhu současnosti i svou architekturou krátkých záběrů jakoby předurčené pro filmové a televizní zpracování.
Více od autora
André Ferrière (1)
André Ferriére je bývalý lékař , otec čtyř dětí, který chtěl přispět svými poznatky k obeznámení širší veřejnosti se sexualitou, v rámci katolické církve.
Více od autora
André Derain (2)
André Derain byl francouzský malíř a sochař, jeden ze zakladatelů fauvismu. V roce 1898 André Derain vstoupil do Académie Camillo, kde se seznámil s Henri Matissem, který v Louvru vytvářel kopie. V roce 1900 se seznámil s Mauricem de Vlaminckem, se kterým si pronajal ateliér. Začal malovat své první krajiny. Jako samouk navštěvoval mnoho muzeí, kde se vzdělával. Ovlivnil ho Vincent van Gogh a také postimpresionisté, především Paul Cézanne. V roce 1905 spolu s Henri Matissem vytvořili nový styl, který je znám jako fauvismus. Zajímal se i o dekorativní umění: keramiku, dřevěné reliéfy, plastiky apod. V roce 1907 se přestěhoval do Paříže do Bateau-Lavoir, kde potkal Picassa a Matisse, se kterými v roce 1910 odcestoval do Barcelony. Derain ilustroval první básnickou sbírku Guillauma Apollinaira L'Enchanteur pourrissant a sbírku básní Maxe Jacoba v roce 1912. V roce 1916 vytvořil ilustrace k první knize André Bretona Mont de Piété. V roce 1914 po vypuknutí první světové války byl Derain odvelen na frontu. Po válce se vrátil k umění. V roce 1919 vytvořil scénu a kostýmy pro Ruský balet Sergeje Ďagileva, se kterým měl velký úspěch. V roce 1928 získal Carnegieho cenu a začal vystavovat ve světě: Londýn, Berlín, Frankfurt nad Mohanem, Düsseldorf, New York a Cincinnati. Během německé okupace Francie za druhé světové války Derain žil v Paříži a byl podporován Němci jako prestižní symbol francouzské kultury. V roce 1941 přijal pozvání na oficiální návštěvu do Německa. Nacistická propaganda ve velké míře této cesty využila a po válce byl Derain považován za kolaboranta. Po válce se stáhl do dobrovolné samoty. Rok před svou smrtí navrhl výpravu pro Lazebníka sevillského. Poté utrpěl náhlé onemocnění očí. Zemřel 8. září 1954 v důsledku dopravní nehody. V tomto článku byl použit překlad textu z článku André Derain na francouzské Wikipedii....
Více od autora
André Cluytens (2)
André Cluytens byl proslulý francouzský dirigent belgického původu, který se proslavil zejména interpretací francouzské a ruské hudby a děl Ludwiga van Beethovena. Narodil se 26. března 1905 v belgických Antverpách a v polovině 20. století se stal jedním z předních francouzských i evropských dirigentů. Cluytens byl prvním francouzským dirigentem, který vedl Berlínskou filharmonii a Vídeňské filharmoniky, což svědčilo o jeho mezinárodním uznání.
Více od autora
André Chouraqui (2)
Nathan André Chouraqui byl francouzský židovský právník, spisovatel a politik. Jeho významným dílem jsou francouzské překlady a exegeze svatých knih islámu a křesťanství, Koránu a Bible. Od roku 1935 studoval Chouraqui právo a rabínská studia v Paříži. Za druhé světové války byl aktivním účastníkem francouzského hnutí odporu Maquis. Po válce pracoval jako právník a později soudce, doktorát získal v roce 1948 na Pařížské univerzitě. Od roku 1958 žil v Jeruzalémě. V letech 1959-1963 byl poradcem premiéra Davida Ben Guriona. V roce 1965 byl zvolen zástupcem starosty Jeruzaléma , na starosti měl oblast kultury, dále mezinárodní a mezikonfesní vztahy v Jeruzalémě. Byl členem Světové sionistické organizace, také zakládajícím členem a prezidentem Alliance française v Jeruzalémě. Byl činný rovněž v organizaci Religions for Peace a aktivně usiloval o interkulturní dialog a porozumění mezi židy, křesťany a muslimy. V letech 1947 až 1982 také pracoval pro francouzskou organizaci Alliance Israélite Universelle, která se zaměřovala na pomoc Židům. Cestoval po celém světě, přednášel ve více než 80 zemích. Napsal stovky novinových článků a řadu přednášek a knih, zabývajících se náboženskými a politickými problémy spojenými se vznikem Izraele. V roce 2007 zemřel v Jeruzalémě ve věku 89 let. V roce 1958 se oženil s Annette Lévy, měli spolu pět dětí.
Více od autora
André Brunelin (1)
Francouzský scenárista a autor filmových dialogů, herec a producent, autor monografie o Jeanu Gabinovi.
Více od autora
Andre Agassi (1)
Andre Kirk Agassi je bývalý americký profesionální tenista asyrského původu. Jeho energická hra z něj udělala oblíbence mnoha diváků. Tenisovými fanoušky a hráči je považovaný za jednoho z nejlepších tenistů historie. Dokázal vybojovat prvenství ve všech nejvýznamnějších turnajích: vyhrál všechny čtyři grandslamové turnaje – Wimbledon 1992, US Open 1994, 1999, Australian Open 1995, 2000, 2001, 2003 a French Open 1999. V týmu USA dvakrát vyhrál Davis Cup – 1990, 1992. V roce 1996 získal na Olympiádě v Atlantě zlatou medaili a v roce 1990 vyhrál Turnaj mistrů. Je zatím posledním americkým tenistou, který vyhrál dvouhru na French Open a na Australian Open . Dále vyhrál 17 turnajů nejvyšší kategorie ATP World Tour Masters 1000, a hrál celkem 94 krát ve finále turnajů ATP, a z toho 61 vyhrál. Šestkrát se stal světovou tenisovou jedničkou, a celkem vedl světový tenisový žebříček mužů ve dvouhře 101 týdnů. Je jedním ze sedmi tenistů, kterým se podařilo zvítězit ve všech čtyřech turnajích Grand Slamu. Navíc byl jediným tenistou historie, jenž držel Golden Slam, což je označení pro zisk Grand Slamu a olympijské vítězství ve dvouhře . Jedna ze dvou žen, která Golden Slamu dosáhla, je jeho manželka Steffi Grafová, s níž má dvě děti. S profesionálním tenisem skončil 3. září 2006 po prohře ve 3. kole proti Němci Benjaminu Beckerovi na US Open. V roce 2011 byl uveden do Mezinárodní tenisové síně slávy. Ve své autobiografii Open vydané 27. října 2009 přiznal, že během kariéry užil drogu metamfetamin. Popisuje v ní také drsné podmínky v Tenisové akademii Nicka Bollettieriho. V roce 2017 začal trénovat tenistu Novaka Djokoviče. Jeho otec Emmanuel Agassi pocházel z Íránu a reprezentoval rodnou zemi v boxu na olympiádě v letech 1948 a 1952. V USA žil od roku 1952 a pracoval jako číšník. S manželkou Betty měl čtyři děti , které vedl značně autoritativními metodami ke s...
Více od autora
Andrász Bártoldy (1)
Jde zřejmě o pseudonym literárně velmi ambiciózního archiváře, který dokázal nashromáždit zajímavé materiály jímž se má jeho pohled tát jakousi literaturou faktu
Více od autora
Anders Sparring (2)
Švédský televizní scenárista, producent, herec, komik, spisovatel. Autor televizních seriálů a knih pro děti.
Více od autora
Anatolij Tichonovič Marčenko (1)
Anatolij Tichonovič Marčenko byl jedním z disidentů v bývalém Sovětském svazu. V roce 1968 napsal otevřený dopis světovému tisku na podporu pražského jara v Československu. Byl členem Moskevské helsinské skupiny, vzniklé v roce 1976, která vyžadovala dodržování závěrů Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, zejména ustanovení týkající se lidských práv. Informoval také o sovětských pracovních táborech a vězeních. Byl odsouzen za „protisovětskou agitaci a propagandu“. Vězněn byl několikrát, celkem strávil ve vězení a ve vyhnanství dvacet let. Zemřel v prosinci 1986 ve věznici v Čistopolu na následky hladovky. V roce 1988 byl poctěn in memoriam Sacharovovou cenou za svobodu myšlení.
Více od autora
Anatolij Aleksejevič Bezuglov (2)
Ruský spisovatel kriminálních románů, dramatik a scenárista. Právník a prokurátor, vysokoškolský pedagog.
Více od autora
Anatoli Safiulin (1)
Anatoli Safiulin byl proslulý ruský operní pěvec, basbarytonista, známý svým hlubokým a silným hlasem. Narodil se 20. prosince 1942 v Sovětském svazu a ve světě klasické hudby udělal významnou kariéru. Safiulin vystudoval moskevskou konzervatoř a stal se sólistou Velkého divadla, jedné z nejprestižnějších ruských kulturních institucí. Během své kariéry vystupoval v různých operách a na koncertech po celém světě, kde předvedl svůj talent v ruských i mezinárodních dílech. Jeho repertoár zahrnoval role v operách skladatelů, jako jsou Musorgskij, Čajkovskij a Verdi. Safiulinův přínos klasické hudbě byl až do jeho úmrtí 1. února 2001 oceňován řadou cen a vyznamenání.
Více od autora
Anatole de Montaiglon (3)
Autor textů ve staré francouzštině; překladatel, archivář, historik umění, bibliograf.
Více od autora
Ananda Kentish Coomaraswamy (1)
Srílanský filozof, teoretik umění, kustod Bostonského muzea výtvarných umění, autor publikací o východním umění a filozofii.
Více od autora
Anaiya Sophia (2)
Anglicky píšící mystička a esoterička, zabývá se sexualitou. Žije ve Francii.
Více od autora
Ana Seymour (3)
žije ve státě Minnesota, poblíž jednoho z patnácti tisíc jezer, které se nacházejí na území tohoto státu.Má ráda procházky v přírodě, nejlépe ve společnosti svých dvou dcer. Historii miluje už od malička a jako dítě si přála mít stroj, který by ji zanesl do minulosti, do některé slavné éry, jakou byla třeba francouzská revoluce nebo doba vlády královny Alžběty. Pro Harlequina už píše druhou desítku historických příběhů V češtině jsme si zatím početli málo jejich přeložených příběhů.
Více od autora
Amy Sohn (2)
Amy Sohn is a Brooklyn-based author, columnist and screenwriter. She wrote the novels Run Catch Kiss and My Old Man , both published by Simon & Schuster, and a companion guide to television’s Sex and the City, Sex and the City: Kiss and Tell . She is a contributing editor at New York magazine, where she writes the weekly "Mating" column. From 1996 to 1999 she wrote a dating column, "Female Trouble", for New York Press. Her articles and reviews have also appeared in The Nation, Playboy, Harper's Bazaar, Men's Journal and The New York Times Book Review. She wrote the films Pagans, which is in post-production, and Spin the Bottle, available through TLA Releasing. She cocreated, wrote and starred in the Oxygen television series "Avenue Amy" and appears on television as a pundit on popular culture. She graduated from Hunter College High School in 1991 and Brown University with an A.B. in 1995.
Více od autora