43621–43680 z 158467 Autoři
Monika Svoboda (1)
Slovenská spisovatelka. Autorka blogu a románu pro ženy. Žije a pracuje v Česku.
Více od autora
Monika Švec Sybolová (3)
Externí lektorka Sbírky umění 19. století Národní galerie v Praze, kurátorka pro edukační činnost, spoluautorka publikace o díle a době Jakuba Schikanedera.
Více od autora
Monika Plocová (2)
Monika Plocová je odbornou specialistkou v oblasti léčby závislostí na návykových látkách. Je autorkou unikátního intenzivního terapeutického programu pro překonání závislostí v délce 33 dní. Je zakladatelkou 1.soukromého zařízení pro překonání závislosti v Čechách – Branického sanatoria Moniky Plocové. Je autorkou unikátního terapeutického systému „Cesta konstruktivní změny“ pro překonání závislosti na návykových látkách . Je spisovatelka, lektorka, adiktolog, pedagog. Maturovala v roce 1984. Studovala na Pedagogické fakultě UK v Praze, studium však nedokončila z osobních důvodů. Na přelomu roku 1999/2000 absolvovala léčbu závislosti na alkoholu v kombinaci OCD . Od téhož roku úspěšně abstinuje od všech návykových látek. Vystudovala magisterský obor speciální pedagogika a vychovatelství při Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze. Po ukončení vlastní léčby závislosti se v roce 2001 začala věnovat problematice onemocnění závislostí na alkoholu a dalších návykových látkách. V letech 2001 – 2010 působila jako terapeutka na oddělení závislostí žen v Psychiatrické léčebně Bohnice. V roce 2008 založila o.s. ALMA FEMINA a Centrum následné péče pro ženy ALMA v Praze. Roku 2010 získává od MZČR specializaci adiktologa, tedy specialisty v léčbě návykových nemocí. Napsala 4 autentické knihy. V tomtéž roce na základě vlastních i zahraničních zkušeností s léčbou závislosti na návykových látkách vytváří systém intenzivní pobytové léčby v délce trvání 33 dnů. V prosinci 2011 založila 1. soukromé pobytové zařízení pro léčbu závislostí v ČR – terapeutické sanatorium Dům Moniky Plocové v Praze. Vedle odborného vzdělání je terapeutický systém postaven na přístupu lidském a přístupu sebezkušenosti terapeutů, tj. jejich vlastní zkušenosti v oblasti závislosti, úspěšném překonání závislosti a následném žití zdravého života bez návykových látek. V prosinci roku 2015 vykazuje terapeutické zařízení více než 30% ...
Více od autora
Monika Pajerová (3)
Narozena 8.1.1966 v Janově. PhDr., diplomatka, redaktorka časopisu Situace, tisková mluvčí Koordinačního stávkového výboru VŠ , autorka časopisecky publikovaných uměleckých kritik.
Více od autora
Monika Müllerová (2)
Narozena 1. 1. 1979 v Ostravě. Strojní inženýrka, práce z hydromechaniky a hydrauliky.
Více od autora
Monika Maratová (2)
Monika Maratová je česká spisovatelka. Dcera hudebního skladatele a dirigenta Zdeňka Marata a textařky Judity Maratové. Narodila se v Praze v roce 1968. Po studiích pracovala v Zahraniční redakci Československého rozhlasu, v Nakladatelství a vydavatelství Panorama a ve Filmovém studiu Barrandov. Tam spolupracovala s režiséry: Zuzanou Zemanovou , Otou Kovalem , Jaroslavem Soukupem , Jiřím Svobodou , Fero Feničem , Jiřím Menzelem , Petrem Tučkem a Milanem Cieslarem . Po odchodu z FSB pracovala jako produkční v Paláci kultury Praha, kde produkovala velké projekty, jako koncert skupiny Elán a Team, divadelní představení Slovenského národního divadla Evangelium o Márii, nebo balet Louskáček ve spolupráci s pražskou konzervatoří. V současné době podniká v oblasti agenturní a mediální. V roce 2010 vydalo nakladatelství XYZ její prvotinu, thriller Smrtící odkaz, který se brzo stal bestsellerem. Hlavním hrdinou knihy byl pilot prezidenta republiky, Petr Teffler. V roce 2013 pak nakladatelství Naše vojsko vydalo druhý díl trilogie s hlavním hrdinou, pilotem Petrem Tefflerem, thriller pod názvem Volavka. Třetí díl trilogie vydalo Naše vojsko pod názvem Špinavá hra. Na pultech knihkupectví se kniha objevila na podzim roku 2016. Monika Maratová se věnuje také publicistické činnosti. Publikovala například v časopisech Modelář a Ona Dnes, její články nalezneme i na serveru Modelweb.
Více od autora
Monika Löhle (1)
Německá učitelka a výchovná poradkyně, koučka v oblasti vzdělávání a komunikace.
Více od autora
Monika Janičatová (2)
Učitelka, ředitelka Střediska volného času dětí a mládeže, lektorka metodické pomoci v oblasti zájmového vzdělávání.
Více od autora
Monika Grasseová (2)
Narozena 1973. Ing. ekonomie, práce z managementu a operačně taktické studie o řízení obrany státu.
Více od autora
Monika Golková (2)
Monika Golková vystudovala Lékařskou fakultu University Karlovy v Hradci Králové a působila na Neurologické klinice FN Krč, kde získala atestaci z neurologie. Následně vystudovala na Universitě v belgickém Charleroi anti-aging medicínu. Je primářkou na první certifikované Anti-Aging klinice A2C v Praze a zakladatelkou a prezidentkou neziskové organizace AMPS ČR a SR . Monika Golková patří do elitní skupiny zakladatelů Anti-Aging medicíny také ve světě. Je mezinárodní delegátkou a členkou vědecké rady WOSAAM , mezinárodní delegátkou Europian Organisation of Scientific Anti-Aging Medicine , European Society of Anti-Aging medicine , členkou Internation Hormonal Society a American Academy of Anti-Aging Medicine . Je autorkou lékařských článků v odborných i lifestylových časopisech, většinou na téma anti-aging medicíny, neurotransmitery, stárnutí mozku, vitamíny a antioxidanty.
Více od autora
Monika Biermaier (2)
Rakouská krajinářka, absolventka krajinné ekologie a krajinářského designu. Fotografka.
Více od autora
Monika Ben Thabet (2)
Narozena 1976 v Brně. Koučka, zabývá se numorrologií. Žije v Itálii.
Více od autora
Monica S Lewinsky (2)
Americká psycholožka a ekonomka, známá prostřednictví aféry kolem prezidenta Billa Clintona .
Více od autora
Monica Dickens (2)
Narodila se v Londýně. Je pravnučkou věhlasného anglického spisovatele Charlese Dickense. Proslavila se autobiografickými příběhy, v nichž líčí vlastní zážitky z různých profesí.
Více od autora
Monica Ali (3)
Britská spisovatelka Monica Ali pochází ze smíšené anglicko-pákistánské rodiny, narodila se v muslimském Bangladéši, její rodiče záhy přesídlili do Británie, kde Monica vystudovala Oxfordskou univerzitu. Její prvotina Brick Lane způsobila senzaci už v rukopisné podobě. Vydavatel s autorkou podepsal smlouvu už na základě pěti kapitol první verze románu a časopis Granta ji v roce 2003 zařadil mezi dvacítku "Nejlepších mladých britských romanopisců". Epická přistěhovalecká sága o bangladéšské rodině, žijící ve Velké Británii, autorce získala nominaci na Man Booker Prize v roce 2003 a v roce 2007 přišla do kin její zfilmovaná verze. Úspěch debutu znamenal pro Monicu Ali hrozbu věčného zaškatulkování mezi etnické autory, ona však takový osud jednoznačně odmítla. Její druhý román Alentejo Blue v sobě překvapivě sdružuje několik volně provázaných příběhů z portugalského venkova. Ve své třetí knize In the Kitchen se Monica Ali vrací k tématům své prvotiny – národní identitě, rodině, loajalitě – a promítá je na pozadí nejistých, proměnlivých životních podmínek londýnských přistěhovaleckých pracovníků.
Více od autora
Molly Haskell (2)
Americká filmová a divadelní kritička, spisovatelka a autorka filmových recenzí.
Více od autora
Mojmír Preclík (2)
Mojmír Preclík byl český sochař, keramik, restaurátor a fotograf. V letech 1946–1949 studoval SOŠ keramickou v Teplicích a v letech 1949–1954 sochařství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u prof. Jana Kavana. . Po absolvování vojenské služby se na školu vrátil, aby zde absolvoval čestný rok. Byl členem střediska Mánes do jeho zrušení a od roku 1958 členem skupiny M 57, se kterou vystavoval od roku 1959 do roku 1970. Jedinou autorskou výstavu v Praze měl sochař roku 1964. V Teplicích si oblíbil arteficielní hudbu a později studoval soukromě hru na příčnou flétnu u prof. Zdeňka Bruderhanse. V letech 1959 až 1990 hrál barokní hudbu se svými přáteli, kteří se scházeli v ateliéru Jiřího Rady. S přáteli ze skupiny M 57 pobýval v druhé polovině šedesátých let během léta v Nezabudickém mlýně na Berounce. Během normalizace v sedmdesátých letech se vzdal sochařské práce a uchýlil se na venkov do Kryštofova Údolí v Jizerských horách . Živil se restaurováním a k sochařství se vrátil až roku 1982, vystavoval však až do roku 1989 pouze v malých místních galeriích v okolí Turnova. V roce 1978 se oženil s výtvarnicí Janou Švábovou, jejich dcera Marie Preclíková se narodila 1981. Sochař neměl ateliér a od jara do podzimu pracoval venku v prostoru za svou chalupou. Jeho sochy od roku 1982 vypaloval keramik a chemický inženýr Jaroslav Lada, který byl Preclíkovým sousedem. Od konce 80. let Mojmír Preclík snímal sochy, své ruce a okolí chalupy v Kryštofově Údolí videokamerou a fotografoval sochy ve svém pražském ateliéru. Zimní období trávil v Praze, kde většinou kreslil a zpracovával fotografie. Jeho dílo bylo znovuobjeveno v 90. letech a vystavováno kromě českých galerií rovněž v Německu, USA a Francii. Mojmír Preclík zemřel po delší nemoci 16. srpna 2001 v Liberci. Mojmír Preclík je solitérem mezi...
Více od autora
Mojmír Hrádek (1)
Narozen 1938. Vědecký pracovník Ústavu geoniky AV ČR, práce z geologie, a geomorfologie, též regionální publicista.
Více od autora
Mojmír Helísek (2)
Doc. Ing. Mojmír Helísek, CSc. absolvoval národohospodářskou fakultu VŠE v Praze. V r. 1985 obhájil disertační práci na téma světové peníze, v r. 1993 habilitační práci na téma zahraniční zadluženost. K této problematice publikoval řadu statí a výzkumných zpráv. Od r. 1995 je garantem předmětu Makroekonomie I , vyučovaného na VŠE v Praze, je zapojen ve výzkumných programech v oblasti výuky ekonomické teorie. Zahraniční zkušenosti získal zejména během dvou semestrů studijního pobytu v Curychu a při návštěvách dalších západoevropských univerzit.
Více od autora
Mojmír Hampl (3)
Studoval na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze, zde pokračoval i v doktorském studiu, které ukončil v roce 2004. Zároveň studoval i v postgraduálním programu University of Surrey ve Velké Británii, kde získal titul Master of Science. Následně absolvoval řadu dalších kurzů a školení v oblasti hospodářské politiky a ekonomické teorie. V České národní bance působil od roku 1998 jako analytik, v letech 2002–2004 pracoval v České spořitelně v oblasti výzkumu finančních trhů ve Východní Evropě. V téže době působil také jako externí poradce ministra financí ČR v expertní skupině připravující návrh reformy veřejných financí. V letech 2004–2006 byl členem představenstva a vrchním ředitelem České konsolidační agentury. Členem bankovní rady ČNB se stal od 1. prosince 2006, od 1. března 2008 působí jako viceguvernér ČNB. V roce 2012 byl jmenován prezidentem Václavem Klausem na druhé šestileté období. Je členem Akademické rady Vysoké školy Škoda Auto v Mladé Boleslavi, členem Vědecké rady Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, členem Vědecké rady Fakulty sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně v Ústí n. Labem, členem redakční rady časopisu Dvacáté století – The Twentieth Century a pravidelně přednáší na vysokých školách. V roce 1999 získal v soutěži České společnosti ekonomické titul Mladý ekonom roku. Publikoval více než sto padesát populárních a odborných článků a studií se zaměřením na metodologii ekonomické vědy, teorii veřejné volby, měnovou politiku, ekonomickou teorii přírodních zdrojů a obecnou ekonomickou teorii
Více od autora
Mojmír Fučík (3)
Mojmír Fučík byl český a československý lékař, odborník na gastroentrologii, vysokoškolský profesor, politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR. Pocházel z rodiny řídícího učitele. V roce 1932 maturoval a pak studoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity. Původně se chtěl věnovat neurologii, ale nemohl sehnat místo. Působil jako pomocná síla v Léčebně zhoubných nádorů na Žlutém kopci. V roce 1938 promoval a nastoupil jako sekundář na interní oddělení nemocnice v Pelhřimově. Roku 1946 přešel na IV. interní kliniku pod vedením prof. B. Prusíka. Zasloužil se o rozvoj hepatogastroenteorlogie na IV. interní klinice a od roku 1947 prováděl spolu s MUDr. Tionem jaterní punkce. Uskutečnil několik tisíc gastroskopií a vychoval řadu gastroenterologů. Specializoval se na gastroenterologii a interní medicínu . V roce 1952 se habilitoval a v roce 1959 dosáhl titulu profesora vnitřního lékařství. Roku 1957 založil Výzkumnou gastroenterologickou laboratoř. V letech 1959–1980 byl přednostou IV. interní kliniky a zastával četné akademické a odborné funkce. Byl také proděkanem Fakulty všeobecného lékařství Univerzity Karlovy, prorektorem Univerzity Karlovy. Byl mimo jiné předsedou Československé gastroenterologické společnosti a místopředsedou České internistické společnosti. Ještě ve vysokém věku působil do 31. prosince 1988 jako profesor-konzultant na IV. interní klinice. Publikoval přes 100 vědeckých studií a přednesl více než 160 přednášek. Ve volném čase se zabýval komorní hudbou . Ve volbách roku 1954 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním obvodu Praha-město. V parlamentu setrval až do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1960....
Více od autora
Mojmír Černoch (1)
Narozen 1876, zemřel 24.11.1930 v Praze. Plukovník, geograf, práce z oboru.
Více od autora
Moisés Naím (2)
Moisés Naím je šéfredaktorem vlivného časopisu Foreign Policy, který vydává Carnegieho nadace pro mezinárodní mír. Pod jeho vedením dosáhl list značného odborného uznání, především díky svým průkopnickým článkům, a roku 2003 získal cenu National Magazine Award for General Excellence. Naím je držitelem titulů Ph.D. a M.S. z Massachusetts Institute of Technology. Působil jako ministr průmyslu a obchodu ve Venezuele, byl výkonným ředitelem Světové banky. Je autorem či vydavatelem osmi knih a jeho články se pravidelně objevují v listech Financial Times, El País, Corriere della Sera, Time, Le Monde, Berliner Zeitung a dalších významných periodicích.
Více od autora
Modest Petrovič Musorgskij (2)
Modest Petrovič Musorgskij byl ruský skladatel a klavírista období romantismu, ke kterému jej však lze počítat jen okrajově. Daleko spíše mu lze přisoudit významnou roli v rámci typicky ruské školy „psychologického realismu“ a v oblasti hudebního impresionismu. Musorgskij dospěl k osobitě nekompromisní, autentické a citově hluboké hudební řeči, která předešla dobu, ve které žil. Jeho schopnost dosáhnout novými nekonvenčními prostředky pravého výrazu zůstává i dnes vzorem všem současným i budoucím skladatelům. Byl výrazně inspirován folklórem. Jeho nejvýznamnějšími díly jsou opery , orchestrální a klavírní skladby a významné jsou též jeho písňové cykly. Musorgskij byl hlavní inspirací pro moderní ruskou hudbu první poloviny 20. století, především pro její hlavní představitele, Šostakoviče a Prokofjeva. Byl hudebním samoukem. Je po něm pojmenován kráter Mussorgskij na planetě Merkur. Modest Petrovič Musorgskij pocházel z vážené důstojnické rodiny. Základy hudebního vzdělání získal od své matky. Studoval současně gymnázium a klavírní hru u A. Gerkeho v Petrohradě. Po maturitě hudbu na dlouhý čas opouští a volí nejprve dráhu vojáka. Byl dva roky důstojníkem maloměstské posádky a poté přechází na post ministerského úředníka. I tuto funkci velmi brzy mění na místo správce lesního úřadu. Musorgskij po celý život trpěl těžkými depresemi a v žádném svém povolání proto nebyl spokojen, časté změny jsou pro něj typické. Důležitým mezníkem jeho života bylo jeho seznámení se s členy tzv. Mocné hrstky. Okamžitě se vrací ke studiu hudební literatury, cvičí a velmi brzy získává jméno vynikajícího klavírního improvizátora, jakkoli domácí kritika ho označuje za nadaného diletanta, který neovládá hudební formu. Je však již jisté, že Musorgskij konečně nalézá svůj ústřední zájem a cíl, které zúročuje s...
Více od autora