42781–42840 z 158363 Autoři
Pavel Chodúr (2)
Narozen 1989. Mgr. et Mgr., právník, zaměřený na správní právo, právo životního prostředí a výkon dozoru nad samostatnou působností obcí.
Více od autora
Pavel Červený (2)
Narozen 1975. Mgr., geograf. Učebnice a skripta z oboru kartografie a matematická geografie.
Více od autora
Pavel Bunčák (3)
Narozen 4.3.1915 ve Skalici , zemřel 2000. Slovenský básník a překladatel z antické literatury a z francouzštiny a polštiny.
Více od autora
Pavel Bořkovec (3)
Pavel Bořkovec byl český hudební skladatel, který se narodil 10. června 1894 v Praze a zemřel 22. července 1972. Byl významnou osobností české hudby, známý zejména svými příspěvky ke komorní a symfonické tvorbě. Bořkovec studoval skladbu na pražské konzervatoři pod vedením Karla Boleslava Jiráka a později u Vítězslava Nováka. Jeho styl se postupem času vyvíjel, zpočátku byl ovlivněn pozdním romantismem svých učitelů, později do něj byly začleněny prvky neoklasicismu a modernismu.
Více od autora
Pavel Blatný (2)
Český skladatel, klavírista, dirigent, muzikolog a pedagog. Narozen 14. září 1931 v Brně - zemřel 20. ledna 2021 v Brně.
Více od autora
Pavel Bílek (2)
Narozen 21. 1. 1972. Právník, předseda a generál České atlantické komise.
Více od autora
Pavel Beran (3)
Narozen 5.3.1961 ve Zlíně. Ing., geolog, mineralog a montanista, práce z oboru, práce o historii hornictví ve Slavkovském lese.
Více od autora
Pavel Beneš (3)
Český výtvarník. Narozen 15.7.1960. zaměření: grafický design, webdesign, texty a ilustrace.
Více od autora
Pavel Benedikt Elbl (3)
Narozen v r. 1975. PhDr., zabývá se historií, zvláště církevními dějinami a napoleonskou dobou. Publikuje vědecké a vědecko-populární články.
Více od autora
Pavel Bella (3)
Slovenský geograf a geomorfolog, publikace o slovenských jeskyních, též fotograf snímků pro fotografické publikace o Slovensku.
Více od autora
Pavel Bár (2)
Narozen 1983. Mgr., divadelní teoretik, práce o zábavně hudebním divadle a jeho poválečném vývoji, též práce o muzikálech.
Více od autora
Pavel Andrle (2)
Bc. Pavel Andrle, LL.M. . Ekonom, finančník, poradce a lektor v oblasti Trade Finance. Působí jako poradce v oblasti financování zahraničního obchodu, též je tajemníkem Bankovní komise ICC ČR při Národním výboru Mezinárodní obchodní komory v ČR – ICC ČR . Je autorem několika úspěšných publikací, např. knihy Dokumentární akreditiv v praxi , který vychází nyní již v šestém aktualizovaném vydání, dále Komentáře k UCP 500 s přihlédnutím k ISBP a dalším dokumentům Bankovní komise ICC, Komentáře k UCP 600. Koncem roku 2013 vychází anglická publikace Examination of Documents under Documentary Credits . Často přispívá do odborných zahraničních časopisů, přednáší problematiku dokumentárního platebního styku a financování zahraničního obchodu taktéž v zahraničí , jež je členem Světové banky v rámci svojí TFP . Pro ICC ČR poskytuje školení v oblasti dokumentárních plateb a financování zahraničního obchodu již od roku 1999. Dále přednáší pro Institut mezinárodního obchodu a spedice, o.p.s., CzechTrade a ICC ČR. Zajišťuje poradenskou službu pro ICC ČR , zajišťuje školení a konzultace též přímo ve firmách, většinou zaměřených na export. S financováním zahraničního obchodu má značné zkušenosti i ze své vlastní bohaté bankovní praxe. V rámci své činnosti v bankovní komisi ICC působil v konzultační skupině pro revizi Jednotných zvyklostí a pravidel pro dokumentární akreditivy,...
Více od autora
Pavel Andrejevič Žilin (2)
Pavel Andrejevič Žilin byl ruský vojenský historik. Narodil se v rolnické rodině a v roce 1930 absolvoval zemědělskou střední školu. Pracoval v sovchoze, poté na ruském lidovém komisariátu zemědělství. V letech 1937 až 1940 byl na vědecké expedici na Čukotce. Během Velké vlastenecké války se zúčastnil bitvy o Moskvu a osvobození Běloruska. V roce 1942 se stal členem komunistické strany a ukončil vojenskou školu; roku 1946 absolvoval Frunzeho akademii, v roce 1949 absolvoval na katedře vojenské historie Univerzity marxismu-leninismu. V letech 1947 až 1958 působil v generálním štábu ozbrojených sil SSSR na pozicích vedoucího výzkumného pracovníka a vedoucího vojensko-vědeckého oddělení a dohlížel na zveřejňování dokumentů v časopise Военная мысль. Profesuru obhájil v roce 1961. V období 1964 až 1966 byl prorektorem na akademii společenských věd a přednášel na Vojensko-politické akademii V. I. Lenina. Jako vedoucí Ústavu vojenské historie Ministerstva obrany SSSR působil v letech 1967 až 1987. Do hodnosti generálporučíka byl povýšen v roce 1968. Je autorem více než 150 vědeckých prací. Byl zástupcem šéfredaktora Vojenského historického časopisu , místopředsedou hlavních redakčních komisí pro Dějiny druhé světové války 1939–1945 a Sovětské vojenské encyklopedie “ , členem redakčních rad edic Světové dějiny a Druhá světová válka . Mezi jeho funkce patřily i zástupce akademika-tajemníka oddělení historie Akademie věd SSSR, předseda Komise historiků SSSR a NDR či viceprezident Mezinárodního výboru pro dějiny druhé světové války. Je pohřben v Moskvě na Kuncevském hřbitově. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Жилин, Павел Андреевич na ruské Wikipedii....
Více od autora
Pavel Aleksandrovič Florenskij (3)
Pavel Alexandrovič Florenskij bol ruský teológ, filozof, matematik a elektroinžinier, niekedy spomínaný ako ruský Leonardo da Vinci. Pavel Alexandrovič Florenskij sa narodil 21. januára 1882 v rodine železničiara - inžiniera v meste Jevlach, ktoré sa v súčasnosti nachádza v západnom Azerbajdžane. Jeho otec pochádzal z rodiny ruského ortodoxného kňaza a jeho matka pochádzala z arménskej šľachty. Po ukončení gymnázia v Tbilisi nastupuje na fakultu matematiky na Moskovskej štátnej univerzite, súčasne sa venuje štúdiu filozofie. Po úspešnom ukončení štúdií v roku 1904, Florenskij odmieta ponúknuté učiteľské miesto na univerzite. Namiesto toho sa rozhodol nastúpiť na štúdium teológie. Spolu s ďalšími študentmi založil spoločnosť , zameranú na revolučnú prestavbu ruskej spoločnosti v súlade s ideami a myšlienkami Vladimíra Solovjova. Kvôli členstvu v tejto spoločnosti bol v roku 1906 uväznený. Neskôr sa už v radikálnych kresťanských hnutiach neangažoval. Počas štúdií teológie jeho záujmy zahrňovali filozofiu, náboženstvo, umenie, folklór. Stal sa prominentným členom ruského symbolistického hnutia, spriatelil sa s Andrejom Belajom, publikoval svoje práce v magazíne Nová cesta a Váhy . Začal tiež pracovať na jeho hlavnom filozofickom diele Stĺp a opora pravdy . Kniha bola publikovaná až v roku 1924, pretože váhal s jej uverejnením, hoci väčšiu časť mal hotovú už okolo roku 1908. Vydavateľstvo Princeton University Press o nej napísalo: Pôvodne publikovaná v roku 1914, je táto kniha je sériou dvanástich listov svojmu „bratovi“, prípadne „priateľovi“, ktorý môže byť symbolicky chápaný ako Christos. Ústrednou témou Florenského práce je skúmanie rôznych významov kresťanskej lásky, ktorú vidí ako kombináciu philie a agape . Popisuje prastaré kresťanské obrady ako adelphopoiesis...
Více od autora
Pavao Pavličić (2)
Chorvatský prozaik, filolog, literární teoretik, překladatel, vysokoškolský pedagog, specializace na italštinu a srovnávací literaturu, publikace z oboru.
Více od autora
Pauline Wills (3)
Je členka Britské asociace reflexologů, absolventka Britské školy jógy, držitelka diplomu z oboru kolorterapie a členka Asociace kolorterapie, získala kvalifikaci reflexoložky v roce 1980 na Bayly School of Reflexology v Londýně. Studovala na několika školách jógy, než se stala její učitelkou. Zabývá se také léčbou barvami, k čemuž získala vědomosti na Maitreya School of Mental Colour Healing a The Hygeia College od Colour Therapy. Před několika roky ji napadlo spojit léčbu barvami s reflexologií a z jejích výzkumu vznikla kniha "The Reflexology and Colour Therapy Workbook". V současné době učí reflexology ve Velké Británii a Irsku, jak používat barvy ve spojení s reflexní terapií. Úspěšně vede reflexologickou a koloroterapeutickou praxi, vyučuje jógu i kolorterapii a přednáší a organizuje workshopy po celé Evropě. Napsala rovněž knihu o koloroterapii a vizualizaci a společně s Theo Gimbelem knihu o józe a barvách.
Více od autora
Paula Danziger (3)
Paula Danzigerová se narodila 18.srpna 1944. Prohlásila, že spisovatelkou se chtěla stát již ve druhé třídě základní školy. Napsala přes třicet knih, debutovala roku 1974. Vystudovala státní univerzitu Montclair a poté se stala učitelkou na škole John Adams Middle School v Edisonu, stát New Jersey. Psát začala po těžké autonehodě. Většina jejích knih je určena starším teenagerům, proslavila se však zejména slavnou sérií knih o Ambře Černé pro děti. Zemřela 8.července 2004 ve věku 59 let na srdeční infarkt. Do dne její smrti byly její knihy publikovány v 53 zemích a 14 jazycích. Paula Danzigerová byla pohřbena ve Woodstocku ve státě New York.
Více od autora
Paula Abdul (3)
Paula Abdul je americká zpěvačka, choreografka, tanečnice, herečka a televizní osobnost, která se proslavila na přelomu 80. a 90. let 20. století. Svou kariéru zahájila jako roztleskávačka týmu Los Angeles Lakers a poté se stala vyhledávanou choreografkou, která spolupracovala například s Janet Jacksonovou. Průlom v hudebním průmyslu přineslo Abdulové debutové album "Forever Your Girl" vydané v roce 1988. Album zaznamenalo obrovský úspěch, který podpořila řada hitů, jako například "Straight Up", "Forever Your Girl", "Cold Hearted" a "Opposites Attract". V těchto skladbách se projevil její pěvecký talent a taneční dovednosti, které byly dále zdůrazněny v jejích inovativních videoklipech.
Více od autora
Paul-Louis Courier (2)
Paul Louis Courier byl francouzský helénista, překladatel, spisovatel, autor politických pamfletů. Paul Louis Courier se narodil 4. ledna 1772 v Paříži. Byl synem Louise-Élisabeth de Montdeville et Jean-Paul Couriera de Méré, bohatého měšťana z provincie Touraine. Jeho rodiče se vzali až v r. 1777 a Paul Louis byl pokřtěn 2. prosince 1777 a uznán za legitimního potomka. Rodina se nejprve usadila v Touraine, ale v r. 1784 přesídlili do Paříže, aby synovi umožnili soukromé vzdělání a vojenskou kariéru. Courier se velmi brzy začal zajímat o řeckou literaturu. Otec jej vedl ke studiu matematiky, ale kromě toho se učil řečtinu. Od r. 1792 se stal žákem dělostřelecké školy v Chalons-sur-Marne. Ze školy odešel o rok později v hodnosti poručíka do Thionville. Ve francouzské armádě se zapojil do války první koalice jako příslušník dělostřeleckého pluku a v jejím průběhu vystřídal řadu míst ve Francii a Itálii. V roce 1804 získal řád Čestné legie a byl jmenován velitelem dělostřelectva neapolské armády. Více než válčení ho ale zajímalo studium helenistiky. Ve volném čase se věnoval četbě a studiu jazyků a trvale udržoval korespondenci se známými helenisty v Paříži a dalšími francouzskými a německými učenci. Přeložil Xenofontovo pojednání o jezdectví. V roce 1809 byl na vlastní žádost z armády propuštěn. V italských knihovnách se věnoval studiu starých italských a antických rukopisů. V Laurentinské knihovně ve Florencii objevil kopii Longusova románu Daphnis a Chloé a připravil jeho nové kompletní vydání. V roce 1812 se vrátil doPaříže. O dva roky později se oženil s Herminií Clavierovou, dcerou svého přítele a usadili se v Touraine, kde zakoupili vinařství La Chavonnière ve vesnici Véretz. Měli dva syny Paula a Louise . Po restauraci Bourbonů P.L.Courier jako nezávislý, svobodomyslný člověk se smyslem pro spravedlnost kritizoval poměry, které vládly v zemi za režimu „bílého teroru“. Začal psát své politické pam...
Více od autora
Paul Zaunert (1)
sběratel německých lidových pohádek, první antologii vydal r. 1912, druhou 1923 -celkem 197 pohádek, shromažďoval pohádky nikoliv od lidových vypravěčů, ale z lokálních dříve vydaných sbírek, byl také vydavatelem a vydal i další sbírky národních pohádek
Více od autora
Paul Wilkinson (2)
Paul Wilkinson strávil dětství a rané mládí v Peak Districtu a v roce 1983 dokončil univerzitní studium oboru psychologie. Poté se profesionálně zabýval uměním a zábavním průmyslem, aby se poté stal ředitelem uměleckého centra ve východním Londýně, blízko místa svého bydliště, jímž je dodnes. Ovládá hru na kytaru a zpěv, což uplatnil v řadě hudebních těles působících mimo hlavní proud populární hudby, z nichž se asi největšímu věhlasu těšil revival The Beatles nazvaný The Originals a kabaretně koncipovaná kapela The Stallions Of Love, jejíž hudba se pohybovala v dimenzích tzv. úzké harmonie.
Více od autora
Paul R Krugman (2)
Je profesorem ekonomie a mezinárodních vztahů na Princetonské univerzitě a autorem či editorem dvaceti knih a více než dvou set časopiseckých článků. V roce 2008 se Paul Krugman stal nositelem Nobelovy ceny za ekonomii za „analýzu obchodních vzorců a lokalizace ekonomické aktivity“. Jako autor sloupku, který dvakrát týdně otiskují New York Times, a blogu „Svědomí liberála“, jehož název je odvozen od stejnojmenné autorovy knihy, získal titul „sloupkař roku“, který uděluje časopis Editor and Publisher.
Více od autora
Paul Otto Schulz (1)
Německý umělecký publicista a redaktor, autor cestovních průvodců.
Více od autora
Paul Nougé (3)
Belgický francouzsky píšící básník, esejista, fotograf, žurnalista, kritik umění.
Více od autora
Paul Labérenne (1)
Francouzský vědec, filozof a matematik. Narodil se 5. září 1902 v Orleans, zemřel 9. srpna 1985 v Paříži.
Více od autora
Paul Keres (3)
Paul Keres byl estonský šachový velmistr. Keres několikrát velmi těsně propásl příležitost stát se mistrem světa. V roce 1938 zvítězil v turnaji AVRO, které bylo výchozím bodem pro jednání o následujícím zápasu mistrovství světa proti Alexandru Alechinovi, zápas se ale nikdy neuskutečnil kvůli 2. světové válce. Po válce byl ve finále turnaje kandidátů čtyři po sobě následující období. Díky této statistice je některými znalci považován za nejsilnějšího šachistu všech dob, který nikdy nezískal titul mistra světa. Jeho přezdívka proto byla Korunní princ šachu. Započítávány pouze oficiální turnaje a zápasové partie. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paul Keres na anglické Wikipedii.
Více od autora
Paul Hilsø (3)
Dánský spisovatel, dramatik, též jeden ze zakladatelů komiksu, publikoval v první polovině 20. století.
Více od autora
Paul Harris (2)
Britský novinář a editor mezinárodních periodik v Londýně a New Yorku, spoluautor knih o designu obalů a všeobecných principech designu.
Více od autora