33481–33540 z 156793 Autoři
Josef Valenta (4)
Narozen 29. 7. 1954 v Brandýse nad Labem. Doc., PhDr., CSc., činný na katedře pedagogiky FF UK a katedře výchovné dramatiky DAMU, vysokoškolský pedagog, divadelní teoretik a praktik. Práce z oboru psychologie dramatické výchovy, scénologie každodenního chování, vzdělávání dospělých, didaktiky osobnosti a sociální pedagogiky.
Více od autora
Josef Václav Zimmermann (6)
Narozen 5.2.1804 v Tomicích, zemřel 24.6.1877 v Českém Brodě. Katolický kněz, náboženská literatura, spisy pro mládež, překlady.
Více od autora
Josef V Sterzinger (3)
Josef V. Sterzinger, známý také pod pseudonymem Ivan Rýva, byl český středoškolský profesor, filolog, lexikograf, autor německo-českých slovníků a překladatel z němčiny a francouzštiny.
Více od autora
Josef V Marhold (3)
Narozen 29.3.1917 v Praze. MUDr., ing., CSc., publikace z oboru průmyslové toxikologie.
Více od autora
Josef Úlehla (4)
Narozen 16.3.1852 v Podivíně, zemřel 22.12.1933 v Brně. Ředitel školy, pedagogické práce.
Více od autora
Josef Tvrdý (4)
Josef Tvrdý byl český profesor filosofie a psychologie, zastánce positivismu. V mládí navštěvoval gymnázium v Jičíně . V této době u něj místní profesor Oldřich Kramář probudil zájem o filosofii a psychologii. V letech 1896–1901 pak Tvrdý studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obory filozofii, klasickou filologii a franštinu. Po škole začal učit na Matičním gymnáziu ve Vyškově , poté byl přeložen do Brna. Během první světové války sloužil jako důstojník zdravotní služby u těžkého dělostřelectva. Od roku 1918 učil na II. státním gymnáziu v Brně. Dva roky na to získal doktorát z filosofie. O další dva roky, v květnu 1922, získal habilitaci na FF MU. V roce 1927 byl pozván na filozofickou falkultu Univerzity Komenského v Bratislavě, kde ihned získal mimořádnou profesoru. Řádným profesorem systematické filosofie byl jmenován až v roce 1930. Po vynuceném odchodu z Bratislavy byla jeho profesura přenesena na Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity. Jeho práci ukončilo zatčení gestapem v prosinci 1941. Krátce byl vězněn na Kounicových kolejích a poté byl převezen do koncentračního tábora v Mauthausenu. Zde byl pod číslem 1218 vězněn v bloku 15, "Stube" B. Zemřel v Mauthausenu II ve 14.35 hodin dne 13. března 1942 . V současnosti je po něm v Brně pojmenovaná ulice Tvrdého. Přispíval také do sborníků a odborných časopisů.
Více od autora
Josef Topolský (4)
Narozen 5.10.1872 v Topolu u Chrudimi, zemřel 16.4.1926 v Olomouci. ThDr., Msgre., profesor mravovědy, církevní historik a spisovatel, filosofická a teologická literatura.
Více od autora
Josef Tomíček (3)
Vystudoval filosofii a dějepis na Univerzitě Karlově v Praze, od roku 1950 vyučoval na libereckém gymnáziu F. X. Šaldy, kde působil až do odchodu do důchodu v roce 1982. Od raného mládí se věnoval mnoha koníčkům. Nejprve ochotničil, po příchodu do Liberce hrál v tanečním orchestru, od roku 1955 zpíval v pěveckém sboru Ještěd, kde mezi lety 1967 a 1986 vykonával funkci předsedy. S Ještědem úzce souvisely i jeho další aktivity – fotografování a psaní .
Více od autora
Josef Tomáš Blažek (2)
Narozen 7. 3. 1884 v Dolní Kalné u Nové Paky, zemřel 21 .8.1962 v Praze. Středoškolský profesor, akademický malíř, ilustrátor.
Více od autora
Josef Tillich (2)
Narozen 3. 9. 1935 v Bojkovicích, zemřel 2022. RNDr., CSc., fyzik, básník, malíř, jogín a filozof.
Více od autora
Josef Švehla (3)
Narozen 15.5.1861 ve Staré Huti u Berouna, zemřel 9.5.1934 v Sezimově Ústí. Učitel, archeolog, historik, publikace z oborů.
Více od autora
Josef Šváb (2)
Narozen 8. 10. 1933 v obci Trpín-Hlásnice . MUDr., chirurg, plukovník, bývalý ředitel Vojenské nemocnice Olomouci - Klášterním Hradisku. Publikace z oboru všeobecného lékařství, břišní a cévní chirurgie, urologie a historie lékařství, činný též v oblasti historie a památkové péče.
Více od autora
Josef Šuráň (2)
Narozen 25. 4. 1929 v Jestřabí, zemřel 28. 5. 2015 v Praze. Ing., geodetický astronom, expert OSN. Zabýval se též kosmologií, je autorem historicko-astronomické monografie o Ježíší Kristovi.
Více od autora
Josef Stupka (3)
Josef Stupka je český pedagog a historik. Vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze a už jako středoškolský učitel sepsal učebnice Automatizace pro střední průmyslové školy elektrotechnické a Elektrická měření . Učil v Praze na průmyslové škole elektrotechnické, dále na Střední průmyslové škole spojové techniky v Praze 1 a na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze-Dejvicích. Po roce 1968 pracoval v dělnických profesích. Je členem redakční rady Městského úřadu v Kralupech a členem Čs. archeologické společnosti. Na počátku 90. let se podílel na obnově kralupského muzea, s nímž spolupracuje dosud. Dlouhodobě, po více než 20 let, se zabývá na odborné úrovni historií města Kralupy nad Vltavou a jeho okolím. Z dějin Kralup za tu dobu publikoval nejméně 200 kratších medailonků s historickou tematikou v místním měsíčníku Kralupský Zpravodaj. Rozsáhlejší studie mu bývají otiskovány ve Vlastivědném sborníku Kralupska a pravidelně přispívá do regionálního tisku . Knižně mu vyšly tituly Kralupy nad Vltavou – 100 let města , Zajímavosti o Kralupech nad Vltavou – výročí 750 let obce , Kralupy nad Vltavou, městské části a blízké okolí v minulosti a ve vzpomínkách , Kulturní a historické památky Kralupska , Zmizelá tvář Kralup , Mé město a můj život , Město v slzách: Kralupy nad Vltavou 22. březen 1945 , Velká kronika kralupská : L.P. 1253 – L.P. 2010 , Kralupy v proměnách času a ve spolupráci s Tomášem Fabiánem vznikla kniha Kralupy nad Vltavou na starých pohlednicích . Za propagaci města Kralupy nad Vltavou byl 21. listopadu 2012 inženýr Josef Stupka jmenován Čestným občanem.
Více od autora
Josef Štefan (2)
Josef Štefan Kubín byl spisovatel, který se věnoval především lidové slovesnosti. Narodil se v Jičíně. Jeho otec byl kupcem, prodával ovoce a také hospodařil. Z vojny byl světaznalý a rád vyprávěl. Matka uměla mnoho písní a pohádek. J. Š. Kubín vystudoval jičínské gymnázium a pražskou filozofickou fakultu. Tu opustil v roce 1891 jako středoškolský profesor češtiny, němčiny a francouzštiny. Učil na reálce v Kutné Hoře, potom deset let v Českých Budějovicích. V Pošumaví začal sbírat lidové písně. Dále působil ve svém rodišti, v Mladé Boleslavi a nakonec na gymnáziu v Praze. V roce 1925 odešel do penze. Dalších čtyřicet let se J. Š. Kubín věnoval jak sběratelské činnosti, tak vlastní literární tvorbě. V roce 1929 dostal uznání od francouzského ministerstva školství za jazykové publikace o francouzštině. V roce 1934 se J. Š. Kubín stal za vědecké zásluhy členem Královské české společnosti nauk. Od roku 1946 byl členem České akademie věd a umění a v roce 1958 čestným členem Národopisné společnosti. V roce 1962 se J. Š. Kubín stal prvním členem mezinárodní společnosti International Society for Folk Narrative Research. V roce 1954 byl za literární činnost prohlášen zasloužilým a v roce 1964 národním umělcem. Ověnčen uznáním a poctami zemřel ve věku 101 let.
Více od autora
Josef Starý (3)
Narozen 4.6.1912 v Lounech, zemřel 16.5.2000 v Dobříši. JUDr., profesor vysoké školy železniční a vysoké školy dopravní, básník.
Více od autora
Josef Soustružník (1)
Spoluautor publikace o rekonstrukci a dostavbě Národního divadla.
Více od autora
Josef Šorm (3)
Narozen 17. 6. 1986 v Praze. Výkonný ředitel a editor nakladatelství, historik, pedagog, spisovatel. Autor scénářů a textů ke komiksům pro mládež.
Více od autora
Josef Solar (1)
Narozen 26. 4. 1896 v Blatné, zemřel 1977. Ředitel Státní grafické školy v Praze, grafik, práce v oboru.
Více od autora
Josef Sokol (4)
Josef Sokol byl český pedagog a politik, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady. Vychodil obecnou školu v rodné obci, pak vystudoval nižší reálku v Hradci Králové a učitelský ústav. Po dobu jednoho roku studoval pražskou techniku, ale pak odešel z Prahy a od roku 1853 pracoval jako učitel v Kostelci nad Orlicí, od roku 1860 v Heřmanově Městci. Působil jako pedagog v rodině Kinských, kde sepsal učebnici češtiny Schule der böhmischen Sprache, jež pak byla opakovaně vydávána a získala si popularitu. V roce 1867 byl učitelem na Smíchově, od roku 1873 vyučoval na učitelském ústavu v Praze. Ředitel tohoto ústavu přizval Sokola do komise pro tvorbu nových učebnic. Podílel se na sepsání čítanek pro obecné a měšťanské školy, sám do nich přispěl krátkými instruktážními texty. Publikoval i odborné studie zaměřené na pedagogiku a byl aktivní v učitelském spolkovém a stavovském životě. V roce 1882 na sjezdu učitelů v Plzni prohlásil: „české dítě patří do české školy“ a toto heslo se pak stalo vodítkem pro českou školskou a menšinovou politiku v následujících dekádách. Na sjezdu v Brně roku 1884 pak pronesl pojednání na téma Národ a jeho vychovávání. Psal i povídky pro mládež a v letech 1869–1875 byl redaktorem časopisu Škola a život. V letech 1883–1899 vedl s Františkem Šimáčkem časopis Jarý věk. V zemských volbách roku 1895 získal mandát poslance Českého zemského sněmu za mladočeskou stranu. Na zemském sněmu setrval do roku 1901. Ve volbách roku 1891 se stal i poslancem Říšské rady , kde zastupoval městskou kurii, obvod Pardubice, Holice aj. Mandát obhájil za týž okrsek i ve volbách roku 1897 a volbách roku 1901. Ve vídeňském parlamentu setrval do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1907. V roce 1896, když se mladočeská strana názorově rozdělila během projednávání takzvané Badeniho volební reformy na Říšské radě, patřil Sokol k vnitrostranické opozici, kte...
Více od autora
Josef Smolík (2)
Josef Smolík byl český evangelický teolog, duchovní Českobratrské církve evangelické, profesor a děkan Komenského evangelické bohoslovecké fakulty v Praze, po roce 1990 profesor na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho spis Současné pokusy o interpretaci evangelia byl přeložen do angličtiny, korejštiny, japonštiny a ruštiny. Jeho dcerami jsou Marta Smolíková, kurátorka, historička umění a publicistka, Eva Šormová, farářka v Milíčové kapli pražského sboru Ochranovského seniorátu Českobratrské církve evangelické, Noemi Smolik, historička a kritička umění žijící v Německu a učitelka Lydie Šilarová žijící v Praze.
Více od autora
Josef Skalický (3)
Narozen 14.11.1933 v Pardubicích. Ing., strojní inženýr, středoškolský profesor, práce z oboru strojírenské a potravinářské technologie.
Více od autora
Josef Šechtl (2)
Narozen 9. 5. 1877 v Táboře, zemřel 24. 2. 1954 tamtéž. Fotograf, experimenty s barevnou fotografií.
Více od autora
Josef Šechtl (4)
Narozen 26.4.1925 v Praze, zemřel 8.10.1992 v Táboře. Umělecký fotograf, publikace z oboru.
Více od autora
Josef Saur (4)
Narozen 1981. Mgr., historik, specializuje se na ruské dějiny 19.století, ruskou historiografii a dějiny politického myšlení.
Více od autora
Josef Roček (1)
Ing., spoluautor publikace o rekonstrukci a dostavbě Národního divadla.
Více od autora
Josef Řezníček (2)
Online marketér, zaměřený na optimalizaci pro vyhledávače a obsahový marketing. Věnuje se též hudbě.
Více od autora
Josef Rejcha (4)
Josef Rejcha byl český hudební skladatel, violoncellista a dirigent, který se narodil 12. února 1752 v Chudenicích v Čechách a zemřel 5. března 1795. Byl strýcem známějšího skladatele Antonína Rejchy . Josef Rejcha Jeho kariéra se soustředila především do Bonnu, kde působil jako Konzertmeister kurfiřtského orchestru. Jeho přínos klasické hudbě zahrnuje celou řadu skladeb, například komorní hudbu, koncerty a symfonie. Ačkoli Rejcha nebyl tak slavný jako někteří jeho současníci, byl ve své době uznávaným hudebníkem a jeho díla dodnes odrážejí klasický styl, který byl koncem 18. století převládající. Pozoruhodné byly zejména jeho skladby pro violoncello, které přispěly k rozšíření repertoáru pro tento nástroj. 99, Č.
Více od autora
Josef Přikryl (3)
Narozen 21.6.1930 Skaštice , zemřel 17.7.1985 v Lipníku nad Bečvou . PhDr., CSc., docent českých dějin a dějin KSČ na Universitě Palackého v Olomouci. Práce v oboru, též publicistika z historie jihovýchodní Moravy.
Více od autora
Josef Ponec (2)
Narozen 7.5.1874 v Krabošicích, zemřel 19.10.1946 v Českých Budějovicích. Pracovník v odborech, spoluzakladatel dělnických družstev. Redaktor Jihočeského dělníka.
Více od autora
Josef Plojhar (2)
Josef Plojhar byl český a československý římskokatolický kněz a politik, člen Československé strany lidové, který od roku 1945 kolaboroval s KSČ a po roce 1948 patřil k hlavním postavám ČSL coby loajální součásti komunistického režimu. Byl místopředsedou a předsedou „obrozené“ Československé strany lidové. V letech 1948–1968 byl československým ministrem zdravotnictví. Mimo to byl vůdcem různých komunisty iniciovaných „katolických“ organizací, zejména Celostátního výboru katolického duchovenstva a Mírového hnutí katolického duchovenstva. Byl poslancem národního shromáždění od roku 1945 do roku 1968 a poslancem federálního shromáždění od roku 1969 do roku 1981. Pocházel z česko-německé rodiny, v dospělosti se hlásil k české národnosti. Vystudoval německé státní gymnázium v České ulici a přešel do biskupského semináře. Ovládal několik jazyků – francouzštinu, ruštinu, němčinu, angličtinu, latinu; v semináři se také věnoval syrštině a arabštině. 5. července 1925 byl vysvěcen na kněze . V letech 1931–1938 redigoval Farní věstník pro České Budějovice a okolní osady, angažoval se v katolických a českých vlasteneckých spolcích. V roce 1939 působil v Rudolfově, kde kritizoval, zejména při svém posledním kázání, německou okupaci Československa..Dne 1. září 1939 byl preventivně zatčen gestapem a do roku 1945 vězněn v koncentračních táborech Buchenwald a Dachau jako vězeň číslo 4270. Po roce 1945 krátce opět sloužil jako kaplan v katedrále v Českých Budějovicích. Již před druhou světovou válkou byl Josef Plojhar členem ČSL. Jako zasloužilý bojovník proti nacismu byl v roce 1945 zvolen předsedou jihočeské krajské organizace strany. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za ČSL. Po parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, opět za lidovce. Již p...
Více od autora
Josef Pleskot (4)
Narozen 1898 ve Spytovicích. Středoškolský profesor, práce z oboru strojnictví.
Více od autora
Josef Pikl (2)
Narozen 13.2.1908 v Praze, zemřel v lednu 1991 v Dobřanech. Autor pamětí na prvorepublikové Československo a český antifašistický odboj.
Více od autora
Josef Pelíšek (3)
Narozen 20.8.1909 v Zabludově u Boskovic, zemřel 1.6.1993 v Brně. Ing. dr., DrSc., profesor, vedoucí katedry geologie a pedologie lesnické fakulty. Práce v oboru, publikovány též anglicky.
Více od autora
Josef Pavlík (3)
Josef Pavlík je český politik a projektový manažer, v letech 2016 až 2020 zastupitel Kraje Vysočina , do února 2020 člen hnutí ANO 2011, nyní člen KSČM. Vystudoval střední ekonomickou školu v Havlíčkově Brodě a později dálkově obor ekonomika průmyslu na Vysoké škole ekonomické v Praze . V mládí byl aktivním hokejistou, dvouletou vojenskou základní službu strávil v Dukle Litoměřice na konci sedmdesátých let. Po ukončení sportovní kariéry a studií působil jako ekonomický náměstek ve státním podniku Škrobárny Havlíčkův Brod. V letech 1991 až 2002 byl spolumajitelem a jednatelem společnosti GLYKOS. Mezi roky 2001 a 2005 pracoval jako vedoucí Odboru organizace řízení na Krajském státním zastupitelství v Hradci Králové. V letech 2005 až 2011 působil na Nejvyšším státním zastupitelství jako ředitel sekretariátu Renaty Vesecké. Od roku 2011 je ředitelem odboru kontroly a řízení v akciové společnosti MEDIS Holding v Hradci Králové. Josef Pavlík je ženatý a má dvě děti, žije ve městě Havlíčkův Brod. V roce 2015 vstoupil do hnutí ANO 2011, přičemž sympatizantem hnutí byl už od roku 2013. Ještě jako nestraník kandidoval za hnutí ANO 2011 ve volbách v roce 2014 do Zastupitelstva města Havlíčkův Brod, ale neuspěl. V krajských volbách v roce 2016 byl lídrem kandidátky hnutí ANO 2011 v Kraji Vysočina a byl zvolen zastupitelem. Dne 1. listopadu 2016 se stal náměstkem hejtmana. V minulosti byl několik měsíců členem KSČ, což v průběhu kampaně před krajskými volbami v roce 2016 tajil. Objevila se též i informace, že mohl být členem Lidových milicí. Jelikož se mu toto podezření nepodařilo vyvrátit ani po ročním soudním jednání, byl v únoru 2018 z funkce náměstka hejtmana odvolán. Ve volbách v roce 2020 již nekandidoval....
Více od autora
Josef Orel (2)
Josef Orel byl český a československý politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR. V roce 1948 se uvádí jako rolník a člen ústředního výboru Jednotného svazu českých zemědělců. Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Brno. V parlamentu setrval do listopadu 1952, kdy rezignoval a nahradil ho František Dostál.
Více od autora
Josef Nosek (4)
Josef Nosek je pražský komunální politik. Od roku 2000 do února 2011 působil jako starosta Městské části Praha 8. Od listopadu 2010 do května 2013 byl náměstkem primátora a členem rady Hlavního města Prahy. Patřil k nejvlivnějším politikům pražského sdružení Občanské demokratické strany. Před rokem 2010 byl členem vnitrostranické opozice k Pavlu Bémovi a ke skupině politiků z okruhu Borise Šťastného. V listopadu 2011 patřil k hlavním organizátorům vnitrostranického puče na pražském magistrátu, kde ve spojení s primátorem Bohuslavem Svobodou a bez vědomí předsedy ODS v Praze Šťastného vyjednal novou koalici mezi částí ODS a TOP 09. Má středoškolské vzdělání. Mezi roky 1985–1987 pracoval jako technik výpočetního střediska ČKD, poté byl do roku 1989 vedoucím výpočetního střediska Středočeské plynárenské, krátce působil jako samostatný vědeckovýzkumný pracovník Ústavu dopravního inženýrství Praha. Po roce 1990 byl podnikatelem v oblasti zabezpečení objektů. Od roku 1991 do současnosti drží podíl v počítačové firmě GRIFFIN spol. s r.o.. Od listopadu 2000 byl starostou městské části Praha 8, kde vystřídal svého stranického konkurenta Václava Musílka. V čele radnice Prahy 8 byl po volbách v roce 2010 nahrazen svým stranickým kolegou Jiřím Janků, částečný vliv na dění na radnici Prahy 8 si však ponechal jako řadový radní. Po ustavení Svobodovy první magistrátní koalice ODS-ČSSD byl na sklonku roku 2010 zvolen do funkce náměstka primátora pro územní plánování. V této pozici byl opakovaně kritizován za nekoncepční obsazování významných pozic na magistrátu neodborníky (neschopnost jednat o rozvoji města s odbornou veřejností a urychleně řešit problém hluku z pražské dopravy nebo vypořádat připomínky k novému územnímu plánu. Podle MF Dnes z 18. října 2011 měl Nosek nejvíce absencí na schůzích magistrátních orgánů. Hrál významnou roli při puči Svobo...
Více od autora
Josef Najman (1)
Narozen 5.11.1909, zemřel 11.9.1968. Ing., lesník, práce z oboru kynologie
Více od autora
Josef Muzikář (3)
JUDr. Josef Muzikář je český právník a autor prací o arabském světě. Zdroje: a) biblio.hiu.cas.cz/authorities/217672 b) aleph.nkp.cz
Více od autora