29101–29160 z 155221 Autoři
S Bley (1)
Více od autora
Ruth Park (1)
Australská spisovatelka Ruth Park se narodila na Novém Zélandu v roce 1917, strávila většinu svého dospělého života v Austrálii. Její knihy se hojně četly a byly velmi oblíbené a byly stejně úspěšné u dospělých jako u dětí. Ruth byla vržena do slávy, když vyhrála inaugurační Sydney Morning Herald literární soutěž v roce 1946, s jejím románu The Harp in the South. Její literární pověst rostla, jak zdokonalovala své řemeslo, psaní beletrie a non-fiction, vyhrála řadu ocenění. Její práce trvala téměř sedm desítek let. Ruth Park zemřela v prosinci 2010.
Více od autora
Ruggiero Leoncavallo (4)
Ruggero Leoncavallo byl italský skladatel, známý především svými operami. Narodil se 23. dubna 1857 v Neapoli a je často spojován s hnutím verismu v opeře, které se snažilo vnést do této umělecké formy naturalismus. Leoncavallovým nejslavnějším dílem je opera "Pagliacci", která měla premiéru v roce 1892 a od té doby se stala základem operního repertoáru. Opera je proslulá svou dramatickou intenzitou a charakteristickou árií "Vesti la giubba", kterou přednesla řada předních světových tenorů.
Více od autora
Rudolf Zrůbek (2)
Narozen 21. 3. 1923 v Rychnově nad Kněžnou, zemřel 31. 3. 2008 tamtéž. PhDr., vlastivědný pracovník Rychnovska, etnolog, etnograf, historik umění a hudební skladatel. Autor prací z oboru.
Více od autora
Rudolf Zamrzla (3)
Narozen 21.1.1869 v Rokycanech, zemřel 4.2.1930 v Praze. Hudební skladatel, kapelník a sbormistr Národního divadla, publikace z oboru hudby, překlady libret z ruštiny.
Více od autora
Rudolf Urc (2)
Slovenský dramaturg a režisér dokumentárního a animovaného filmu, přednáší dějiny a teorii filmu na Vysoké škole múzických umení v Bratislavě, zakladatel slovenského animovaného filmu.
Více od autora
Rudolf Truhlařík (2)
Rudolf Truhlařík byl učitel, výtvarník, publicista, dramatik. Přes strýčka Artura Dvorského z Prahy - Břevnova, který se přiženil do Toušeně, získal kontakty s Prahou a od roku 1936, kdy se stal Artur osobním šoférem V + W, i s pány Voskovcem a Werichem. Po válce navštěvoval školu reklamy a módního kreslení a potom uměleckoprůmyslovou školu. Po vojenské službě přijal místo učitele výtvarné výchovy v brandýské 3. ZŠ a mj. podílel se na znovuvybudování brandýského muzea. Z obdivu k odkazu Osvobozeného divadla zinscenoval v roce 1956 v Toušeni hru Kat a blázen a o rok později mu televize uvedla jeho vlastní hru Zrcadlo. V roce 1963 založil společně s B. Hanžlíkem v Čelákovicích „Divadlo o páté“. Jeho hry Tak vznikl Neutron, Tak nám zabili Ferdinanda, Čtyři dlouhé dny, Království Fantazie I., Komedie II., Komedianti jedou, Žena z Gontvany vesměs vydala Dilia. Rudolf Truhlařík také založil v roce 1966 Zpravodaj Brandýs n. L. - Stará Boleslav, psal tam velice odvážně - hlavně to začalo anketou za obnovení pomníku TGM v dubnovém čísle 1968. Velmi čtené byly i jeho vtipy, které měly většinou politické ostří. Za to byl spolu s desítkou dalších učitelů zbaven místa na 3. ZŠ v době prověrek v roce 1970 a dále se živil jako výtvarník. V roce 1992 vyšla jeho knížka Můj strýc Artur aneb Vzpomínky na Voskovce a Wericha.
Více od autora
Rudolf Slawitschek (2)
Rudolf Slawitschek, původním příjmením Slavíček , byl pražský německý spisovatel. Jeho nejvýznamnějším románem je historický fantastický příběh Pražský dobrodruh, podivuhodná historie Hanuše Adama Löwenmachta , který poprvé vyšel v roce 1939. V češtině je jeho nejúspěšnějším dílem pohádkový příběh Anastázius Kočkorád, velký kouzelník který vyšel česky v letech 1942, 1943 a 1970 s ilustracemi Jiřího Trnky. Narodil se v rodině ingrosisty Václava Slavíčka a matky Alžběty, rozené Kollerové . Sestra Adéla zemřela před dosažením jednoho roku. Během univerzitních studií byl členem buršáckého spolku Saxonia. Vystudoval práva . Dne 29. dubna 1911 se v Českém Krumlově oženil s Margaretou Marií Müllerovu . Manželům Slavíčkovým se narodila 15. ledna 1912 dcera Margarethe . V roce 1916 utrpěl Rudolf Slawitschek vážný úraz při pádu pod vůz tramvaje. Český tisk informoval o tom, že mu bylo rozdrceno chodidlo a muselo být v nemocnici odstraněno. Slawitschek dostal protézu, která nahrazovala i kolenní kloub a pohyboval se nadále jen o berlích. První manželka Margareta Slavíčková, matka dcery Grety, zemřela na španělskou chřipku v roce 1919. Dne 6. listopadu 1923 se v Českých Budějovicích Rudolf Slawitschek znovu oženil s vdovou Margarethou Neubauerovou, rozenou Krebsovou . Ta s ním dožila až do jejich rozloučení v květnu 1945. V roce 1914 se stal docentem na nově zřízené německé akademii pro samosprávu v Děčíně. V té době již byl docentem státního a samosprávného práva na akademii v Děčíně-Libverdě. Občanským povoláním byl úředníkem císařské politické správy při Ze...
Více od autora
Rudolf Simek (2)
Rakouský germanista, filolog a literární vědec, specializuje se na německou mytologii a náboženství, vikingi a středověkou astronomii a kosmografii. Nyní působí v Německu.
Více od autora
Rudolf Šiler (2)
Narozen 3.7.1926 v Praze, zemřel 15.3.1988 tamtéž. Doc., Ing., DrSc., zemědělský inženýr, práce z oboru genetiky a plemenitby hospodářských zvířat.
Více od autora
Rudolf Schroll (4)
Narozen 7.4.1921 v Kročehlavech, zemřel 1998. Ing. CSc., ekonom, práce z oboru.
Více od autora
Rudolf Rousek (1)
Východočeský malíř, filosof a frontman experimentální královéhradecké skupiny PIANO.
Více od autora
Rudolf Robl (4)
Narozen 23. 3. 1886 v Sádku, zemřel 10. 8. 1963 v Pardubicích. Učitel, dramatik, legionář. Autor publikací pro děti a mládež, též publikací věnovaných legionářům.
Více od autora
Rudolf Přibil (2)
Narozen 23. 7. 1910 v Praze, zemřel 2. 2. 1986 tamtéž. RNDr., CSc., docent, vedoucí oddělení analytické chemie v Polarografickém ústavu Československé akademie věd. Práce v oboru.
Více od autora
Rudolf Pošva (3)
Narozen 30. 4. 1952. PhDr., Csc., autor prací z oboru dějin architektury.
Více od autora
Rudolf Piska (3)
Narozen 18.1.1910 v Otrokovicích, zemřel 1.8.1978. Dr. techn., profesor deskriptivní geometrie, práce z oboru.
Více od autora
Rudolf Nemec (4)
Rudolf Nemec je slovenský vysokoškolský pedagog a bývalý politik, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny národů za HZDS. V roce 1987 se uvádí jako ředitel imunochemického a imunibiologického oddělení Parazitologického oddělení Univerzity Komenského. Angažuje se ve sportovním oddílu Slavia Medik při Lékařské fakultě Univerzity Komenského. Ve volbách roku 1992 zasedl do slovenské části Sněmovny národů za HZDS. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992. Uvádí se bytem Bratislava.
Více od autora
Rudolf Medek (1)
Narozen 12.1.1884 v Divci u Hradce Králové, zemřel 22.11.1958. Českobratrský farář, autor náboženských a vlastivědných spisů, redaktor Hlasů ze Siona.
Více od autora
Rudolf Mates (4)
Rudolf Mates byl český malíř, ilustrátor Karafiátových Broučků a dalších dětských knih, loutkář a pedagog. Narodil se 17. srpna 1881 v Pečkách v domě čp. 131, v rodině truhláře Františka Matesa a jeho manželky Anny, dcery hostinského Jakuba Stejskala z Českého Brodu. 14. září Vystudoval gymnázium a Učitelský ústav v Kutné Hoře. Kariéru začal jako učitel obecné školy v Ronově nad Doubravou, dále učil v Habrech, kde se 7. září 1909 oženil s Marií Váňovou a na měšťanských školách v Čáslavi, Kutné Hoře i jinde. Byl aktivním členem Sokola, navrhl mj. prapor Sokola Čáslav, namaloval oponu sokolského divadla a navrhoval propagační grafiku a viněty pro sokolský časopis. Je pohřben v rodinné hrobce v Habrech. Do povědomí tří generací dětí se dostal svými ilustracemi Karafiátových Broučků. Dále ilustroval čtyři desítky dětských knih, hlavně říkadel, omalovánek, pohádek, bajek a knížek mravoučných, které vycházely především v nakladatelstvích Aloise Hynka, Eduarda Weinfurtera, Šolc & Šimáček, ale i jiných. Ilustroval cyklus libret her pro loutkové divadélko. Vytvářel také obálky a předsádky s tapetovým dekorem. Pravidelně přispíval do dětských časopisů, pokusil se sám vydávat časopis Jitro . Dlouhodobě jeho ilustrace otiskoval Malý čtenář, a katolické kalendáře. Většina jeho ilustrací jsou kolorovavé kresby se silnou obrysovou linkou, které stylizací tvarů vycházejí z rostlinného a dekorativního pojetí secese. Stylově souznějí s jeho vrstevníky Vojtěchem Preissigem a Josefem Wenigem. Ve volné tvorbě se věnoval krajinomalbě, malbě zátiší a květin, k níž vedl také své žákyně. Do kostela v Ronově nad Doubravou vytvořil návrhy dvou okenních vitráží.
Více od autora
Rudolf Kučera (3)
Narozen 10. 4. 1947 v Praze, zemřel 15. 1. 2019 tamtéž. Doc., PhDr., CSc., politolog, vysokoškolský pedagog, práce z oboru, zejména o sjednocovacím procesu Evropy, činný v Panevropské unii.
Více od autora
Rudolf Kubín (4)
Narozen 10.01.1909 Ostrava, zemřel 11.01.1973 Ostrava, skladatel, rozhlasový režisér.
Více od autora
Rudolf Kubát (3)
Narozen 12. 8. 1924 v Praze, zemřel 13. 8. 1996. MUDr., CSc., asistent kliniky pro ortopedii a dětskou chirurgii, publikace z oboru.
Více od autora
Rudolf Kout (3)
Rudolf Kout, v pořadí druhý ředitel zemské vyšší reálky v Lipníku nad Bečvou, byl pro studenty této školy i pro občany Lipníka známou osobou. Narodil se 4. listopadu 1876 v Chotěnicích u Heřmanova Městce . Vystudoval reálku v Pardubicích a Českou vysokou školu technickou v Praze , současně s tím studoval i další obory na Karlově univerzitě – chtěl se stát učitelem. Jeden rok působil na reálce v Pardubicích a pak v roce 1900 přešel na Zemskou vyšší reálku do Lipníka. Od roku 1919 do roku 1929 zde působil jako ředitel, vystřídal v ředitelském křesle Františka Jansu. Jako mnoho mužů jeho doby, byl i Rudolf Kout všestranně nadaný. Učil chemii , jazyky – na konci svého života ovládal dobře osm řečí, uměl rusky, srbochorvatsky, italsky, francouzsky, španělsky, německy, anglicky, polsky. Zajímal se o folklór, historii Lipníka a zejména o lipenské nářečí. Jeho „Slovník lipenského nářečí“ byl uveřejněn v Záhorské kronice, pojednání o lipenském nářečí najdeme i v knize „Lipník nad Bečvou – město a soudní okres“ z roku 1933. V roce 1918 i v květnu 1945 byl členem Národního výboru v Lipníku. Rudolf Kout zemřel 1. října 1950.
Více od autora
Rudolf Klimovič (1)
Narozen 10.2.1917 v Poštorné, zemřel 17.5.1990 v Praze. Grafik, ilustrátor, známková tvorba.
Více od autora
Rudolf Kalina (3)
Narozen roku 1909, zemřel 16.4.1965 v Ivance pri Dunaji . Odborník pro šlechtění a rozmnožování drůbeže, práce v oboru.
Více od autora
Rudolf Horský (3)
Rudolf Horský byl římskokatolický kněz, politik, spoluzakladatel Křesťansko-sociální strany v Čechách a spisovatel . Rodák z tehdy samostatné obce Kyje vystudoval pražské Akademické gymnázium a poté vstoupil do kněžského semináře. Na kněze byl vysvěcen 16. července 1876, poté působil nejprve jako farní vikář v Jílovém u Prahy, Staré Boleslavi, Netvořicích, Ořechu a Úněticích a následně jako farář ve farnosti u kostela sv. Matěje v Dejvicích . Později se stal také okrskovým vikářem libockého vikariátu. V roce 1906 obdržel řád Pro ecclesia et pontifice. Koncem 80. let 19. století začal být činný při zakládání katolických vzdělávacích spolků a z podnětu kněze Tomáše Škrdleho a publicisty Tomáše Jana Jirouška také při organizování křesťansko-sociálního hnutí v Čechách, soustředěného okolo pražského literárního družstva Vlast . Ve prospěch hnutí vykonal řadu agitačních cest, zejména do dělnického Kladna a Moravské Ostravy, kde debatoval na socialistických shromážděních, milován a obdivován jak katolickými dělníky, tak duchovenstvem. Díky svému vzdělání a znalosti řady cizích jazyků se seznámil s dobovými politickými proudy, o nichž získával informace přímo z pramenů. Spolu s dalšími zorganizoval první sjezd Křesťansko-sociální strany v Čechách, který se uskutečnil od 8. do 9. září 1894 v Litomyšli, a v letech 1906 až 1912 sjezdům této strany předsedal. V roce 1906 se podílel na vzniku Strany katolického lidu, která dočasně spojila křesťansko-sociální i pravicově konzervativní katolické proudy. Horský této straně formálně předsedal. Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se...
Více od autora
Rudolf Fischer (3)
Rudolf Fischer byl německý spisovatel, občan Německé demokratické republiky. Rudolf Fischer se narodil v Drážďanech v dělnické rodině. Po maturitě roku 1921 pracoval jako prodavač a později jako listonoš. Po 2. světové válce začal pracovat ve státní správě Německé demokratické republiky a nastoupil dráhu spisovatele. Známým se stal románem Martin Hoop IV , který východoněmecká kritika ocenila jako jedno z nejlepších děl socialistického realismu a za který roku 1956 obdržel Cenu Heinricha Manna. Zemřel roku 1957 v Drážďanech. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudolf Fischer na anglické Wikipedii.
Více od autora
Rudolf Fila (2)
Narozen v Příbrami na Moravě, vystudoval Vysokou školu výtvarných umění v Bratislavě. Akademický malíř, ale také grafik, ilustrátor a pedagog.
Více od autora
Rudolf Faukner (2)
Rudolf Faukner byl český učitel, ředitel školy, vydavatel časopisů a spisovatel. Použil i pseudonym R. V. Fauchar pro vědeckofantastické romány psané s Čeňkem Charousem. Byl jedním z prvních českých autorů sci-fi literatury. Napsal také řadu odborných prací z oblasti elektrotechniky. Byl ředitelem měšťanské a průmyslové školy v Praze 1. V Sadské u Poděbrad vydával v letech 1924 až 1941 časopisy Laboratoř a Radiolaboratoř KNN a dále v letech 1930–1931 časopis Svět práce. V letech 1922–1931 redigoval knižnici Knihovna nových názorů a v období let 1939–1940 Knihovnu Laboratoře. Po svém prvním SF románu s detektivní zápletkou se odmlčel na 23 let, pak se k románové tvorbě vrátil. Napsal řadu vědeckofantastických románů sám, či společně s Čeňkem Charousem. Pro tyto společné romány použili společný pseudonym R. V. Fauchar. Dále byl autorem řady povídek a článků s různou, tedy i odbornou tematikou. Jedná se o jedny z prvních českých vědeckofantastických románů. Vyznačují se však přemírou do děje neústrojně zařazovaných technických detailů, nepravděpodobností zápletek, absencí psychologie hrdinů a vírou v komunistickou budoucnost lidstva. Následující seznam je výborem z autorových populárně naučných a odborných prací. Kromě zde uvedených je Faukner autorem mnoha propagandistických statí oslavujících sovětskou vědu a její úspěchy .
Více od autora
Rudolf Brančovský (1)
Narozen 12. 2. 1980 v Brně. Výtvarník, sochař, malíř, hudebník, textař, zpěvák.
Více od autora
Rudolf Battěk (2)
Rudolf Battěk byl český a československý filozof, sociolog a politik. Během pražského jara poslanec České národní rady a aktivista Klubu angažovaných nestraníků, za normalizace odstaven z politických funkcí a pronásledován, v roce 1989 po sametové revoluci politik obnovené Československé sociální demokracie a předseda Sněmovny lidu Federálního shromáždění, později aktivista levicových a liberálních formací Klub sociálních demokratů Občanského fóra, Asociace sociálních demokratů a Demokraté 92. Pocházel z rodiny spolupracovníka Ivana Dérera. Studoval gymnázium v Banské Bystrici a v Praze. V Praze pak v letech 1940–1945 pracoval jako strojní zámečník. Účastnil se Pražského povstání roku 1945. V roce 1952 vystudoval Vysokou školu politickou a sociální, ovšem působit mohl pouze na místě komunálního ekonoma, udržbáře a zámečníka. V 60. letech díky uvolnění poměrů nastoupil jako vědecký pracovník do Sociologického ústavu ČSAV. Roku 1968 za pražského jara spoluzakládal Klub angažovaných nestraníků a po provedení federalizace Československa stal se poslancem České národní rady. Uvádí se tehdy coby odborný pracovník Sociologického ústavu Praha. Protestoval proti sovětské okupaci, podílel na budování nezávislých odborů a otevřenými dopisy se snažil iniciovat jednání o okupaci v ČNR. Za normalizace v roce 1969 byl zbaven poslanecké imunity, vydán k trestnímu stíhání a přišel o poslanecký mandát. Rok strávil ve vyšetřovací vazbě a pak propuštěn. Znovu byl uvězněn kvůli letákům, které distribuoval v době voleb v roce 1971, a odsouzen na tři a půl roku. Po propuštění v květnu 1974 směl v normalizačním Československu vykonávat pouze nekvalifikované práce. Živil se jako dělník a čistič výloh. Patřil k prvním signatářům Charty 77, jíž byl roku 1980 mluvčím, a ke spoluzakladatelům VONSu a Hnutí za občanskou svobodu. V roce 1980 se ocitl znovu ve vězení, kde setrval do ř...
Více od autora
Rudi Beiser (3)
Rudi Beiser je německý fyzioterapeut, který zabývá komplexním působením léčivých rostlin.
Více od autora
Ruby Wax (3)
Narodila se v USA, nyní žije převážně ve Velké Británií. Herečka, autorka televizních komedií a lektorka duševního zdraví. Publikace z oborů.
Více od autora
Rostislav Valušek (4)
Mgr. Rostislav Valušek se narodil 18. června 1946 v Olomouci. Otec Augustin Valušek byl živnostník, matka Emílie Valušková, roz. Konečná, byla v domácnosti. V dětství ho kromě rodičů zásadně ovlivnila i babička, skrze kterou objevoval nejenom víru, od založení byla praktikující členkou Církve československé -CČS, ale i umění a život vůbec. Základní devítiletou školu navštěvoval v letech 1952–1961. V té době byl jeho život paralelně ovlivňován i výchovou v Nedělní škole CČS, kam pravidelně docházel. Po absolvování základní devítileté školy se u strýce vyučil zámečníkem. Po neúspěšných pokusech o přijetí na uměleckou školu byl v roce 1964 povolán na základní vojenskou službu. Po srpnu 1968 emigroval do NSR. Přestože tam byl přijat na grafickou školu, rozhodl se po vnitřním boji k návratu do vlasti a ke studiu bohosloví. Za pomoci několika osob z CČS byl v roce 1969 přijat na Husovu československou bohosloveckou fakultu v Praze. Studia bohosloví a církev se mu měly stát jakýmsi místem spočinutí. Asi po roce úspěšného studia se však dostavilo rozčarování z poměrů na fakultě i v církvi a jeho touha stát se knězem byla značně otřesena. I díky vnitřnímu duchovnímu zážitku, který mohl prožít, nakonec studia v roce 1974 dokončil. V té době se jeho životní cesta však ubírala již více směry. V Olomouci se již během studia bohosloví začal věnovat vydávání samizdatu a vlastní umělecké tvorbě. V roce 1972 dochází k osudovému setkání s Petrem Mikešem a vzniká tak mnohaletá spolupráce na vydávání olomouckého samizdatu souhrnně nazývaného Texty přátel. Bibliografická řada Textů přátel čítá za léta své existence bezmála 300 titulů. Tato edice je dle zakladatele knihovny Libri prohibiti Jiřího Gruntoráda vůbec první samizdatovou řadou, která začala vycházet po okupaci Československa v roce 1968. Kromě olomouckého triumvirátu: Petr Mikeš, Eduard Zacha a Rostislav Valušek spolupracuje na vydávání samizdatové edice i brněnský „okruh": Jiří Kuběna, Jaroslav Frič, Jos...
Více od autora