Všichni Autoři a témata

František Brzoň (4)

Narozen 19. 8. 1923 v Humpolci, zemřel 5. 10. 2004. Pedagog, regionální spisovatel a básník, životopisné monografie, lyrické básně, novinové články.

František Berdych (1)

Narozen 28.8.1900 v Plzni, zemřel 12.4.1981 v Praze. JUDr., úředník, odbojový pracovník, redaktor, politický spis.

František Augusta (5)

František Alois Tichý (5)

Narozen 25. 3. 1898 v Chrudimi, zemřel 10. 3. 1971 v Praze. Hudební skladatel, aranžér, dirigent a klavírista, stati z oboru.

František Adolf Borovský (3)

František Adolf Borovský byl český historik umění, muzejní pracovník, znalec díla Václava Hollara. Narodil se v Netolicích jako nejstarší dítě Jakuba Borovského. Po základní škole v Netolicích navštěvoval gymnázium v Českých Budějovicích. Po maturitě studoval historii na filosofické fakultě Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. V letech 1875-1877 pracoval jako suplent na gymnáziu ve Valašském Meziříčí a na c. k. učitelském ústavu v Praze. Následně studoval dva roky na New College Edinburské univerzity a absolvoval kurz pro misionáře . Zde navázal kontakty s britskou kulturní scénou. Po návratu do Prahy vyučoval angličtinu na Českoslovanské obchodní akademii v Praze. Pro nakladatelství Františka Řivnáče od roku 1880 vedl edici Řivnáčových průvodců a některé sám napsal . Dále byl redaktorem výpravné edice "Čechy", které vydával pod vedením Františka Adolfa Šuberta nakladatel Jan Otto. Borovský se podílel na dílech: II. Vltava a III. Praha . Od počátku 80. let 19. století pracoval pro Průmyslové muzeum Vojty Náprstka a vyučoval na Pokračovací škole pro zlatníky a příbuzná řemesla. V letech 1883-1887 spravoval obrazárnu Společnosti vlasteneckých přátel umění v Čechách v Rudolfinu. Zde se zvláště věnoval správě a rozšiřování sbírky děl Václava Hollara . Správcem Hollarea byl v letech 1892-1898 a 1904-1920. Od roku 1894 byl členem archeologické komise ČAVU a od roku 1895 se podílel na Soupisu památek pravěkých, historických a uměleckých Království českého. Byl jmenován císařským radou . V roce 1887 byl přijat do Uměleckoprůmyslového musea v Praze a jeho tehdejším ředitelem Karlem Chytilem byl pověřen založením a vedením knihovny musea. Zabýval se zde mj. knižními vazbami. Podílel se na přípravách Všeobecné zemské jubilejní výstavy v Praze roku 1891, Národopisné výstavy čes...

František Adamec (5)

Narozen 12.11.1866 v Nemojanech u Vyškova, zemřel 5.8.1946 v Bystrci u Brna. Katolický kněz, monsignore, děkan, konsistorní rada, včelař, práce o včelařství.

Franta Kocourek (3)

Franta Kocourek byl český bavič, silák, herec, znalec brněnského hantecu, který se proslavil řadou happeningů, ze kterých vychází ve svých vystoupeních Miroslav Donutil. Vyučil se písmomalířem na brněnském výstavišti, pracoval v uhelných skladech. Od mládí se věnoval zápasení v družstvu Zbrojovky Brno. V roce 1975 vstoupil do povědomí celého Československa, když se rozhodl, že udělá z Rudy Kovandy Zlatého slavíka, což se téměř podařilo. Když se organizátorům začaly hromadit hlasy pro Rudyho, dopátrali se toho, že o celé akci vůbec netuší a že se vlastně jedná o recesi. Anulovali všechny jeho hlasy a vyhrál opět Karel Gott. Postava Franty Kocourka je neoddělitelně spojena s městem Brnem, kde žil a působil. Smrt ho zastihla předčasně a nečekaně ve Víru. Selhalo mu srdce, když seděl s přáteli v restauraci. Mnoho lidí si tehdy myslelo, že zpráva o jeho smrti je jen další recese. Je pohřben na hřbitově v Brně-Řečkovicích . V roce 2017 o něm režisér a scenárista Jiří Vondrák natočil televizní dokument Král železa a smíchu Franta Kocourek.

Frank Wollman (5)

Frank Wollman, vlastním jménem František Wollman, byl český dramatik, básník, literární vědec, historik a kritik, slavista, balkanolog, bohemista, slovakista, slovenista, rusista, folklorista, publicista, teatrolog, vysokoškolský pedagog, člen korespondent ČSAV. Středoškolská studia absolvoval na pražském reálném gymnáziu v Truhlářské ulici a Akademickém gymnáziu , v letech 1907–1911 vystudoval slovanskou filologii na Filozofické fakultě UK, další rok pokračoval ve studiích na univerzitě v Berlíně u prof. Alexandra Brücknera. Poté působil jako středoškolský profesor na gymnáziích v Praze , Jičíně , po ukončení vojenské služby na učitelských ústavech v Soběslavi , krátce ve slovenské Modre a v Bratislavě . Již v roce 1917 získal na FF UK doktorát filozofie , 1922 zde habilitoval prací Vampyrické pověsti v oblasti středoevropské. Po jmenování docentem srovnávacích dějin slovanských literatur přednášel na FF UK , odkud přešel na bratislavskou Univerzitu Komenského, kde působil v letech 1923–1928 , nejprve jako soukromý docent, od 1925 na pozici mimořádného profesora slovanských literatur a lidových tradic. V letech 1928–1959 byl řádným profesorem srovnávacích dějin slovanských literatur na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, po válce hostoval na FF Univerzity Komenského v Bratislavě , přednášel na Divadelní fakultě brněnské JAMU a na FF Univerzity Palackého v Olomouci. Souběžně vyučoval na Pedagogické fakultě UK (194...

Frank Thiess (2)

Německý spisovatel, dramatik a scénárista.

Frank Rose (3)

Americký spisovatel, novinář a vysokoškolský pedagog, zabývá se dopadem digitálních technologií na média, zábavní průmysl a společnost.

Frank Huss (2)

Frank Huss, PhDr., narozený v roce 1971, studoval na Vídeňské univerzitě hudební vědy, dějiny a germanistiku. Vyučuje na jednom vídeňském gymnáziu a je nadšený orchestrální hudebník.

Frank Harris (4)

Narozen jako James Thomas Harris v Irsku velšským rodičům, v roce 1921 se stal občanem USA. Spisovatel, redaktor, novinář a nakladatel, přítel mnoha umělců jeho doby, nejznámější pro své skandální memoáry "Můj život a mé lásky", které byly v mnoha zemích zakázány pro "obscénní obsah".

Frank Hardy (2)

Australský spisovatel a politický aktivista.

Frank Goldammer (3)

Německý spisovatel. Řemeslnický mistr - malíř, lakýrník.

Frank Fletcher (2)

Narozen 10.1.1906 v Praze, zemřel 14.10.1962 tamtéž. Novinář, redaktor Nedělního a Poledního listu, autor dobrodružných a detektivních románů. Vedl prvního dva a půl ročníku Večerů pod lampou, byl jednatelem Klubu autorů dobrodružných románů.

Francoise Saganová (2)

François Vidocq (2)

Francouzský policejní úředník, šéf pařížské kriminální policie, zakladatel moderní kriminalistiky.

Francois Targat (1)

François Le Targat (1)

Francouzský kritik a historik umění, autor biografií výtvarných umělců.

Franco Forte (3)

Italský spisovatel zaměřený na historický thriller. Literární kritik, editor a redaktor, scenárista, lektor kurzů tvůrčího psaní, překladatel z angličtiny do italštiny.

Francisco Tárrega (3)

Francisco Tárrega byl španělský skladatel a klasický kytarista období romantismu. Často je označován za "otce klasické kytary" a je považován za jednoho z nejlepších kytaristů všech dob. Tárrega významně přispěl k rozvoji repertoáru klasické kytary; složil řadu původních skladeb a také přepsal skladby původně určené pro klavír nebo jiné nástroje od skladatelů, jako byli Ludwig van Beethoven, Frédéric Chopin a Felix Mendelssohn.

Francisco P Pajaro (4)

Venezuelský spisovatel.

Francisca Castro (5)

Francis Cabrel (1)

Francis Cabrel je známý francouzský zpěvák, skladatel a hudebník, jehož hudba zasáhla srdce mnoha lidí již na konci 70. let. Cabrel se narodil 23. listopadu 1953 ve francouzském Agenu a jeho akustický styl inspirovaný folkem a poetické texty rychle našly odezvu u posluchačů. Průlom přišel s písní "Petite Marie" v roce 1977, která byla věnováním jeho ženě a stala se okamžitě hitem. V průběhu let Cabrel vydal řadu úspěšných alb, která upevnila jeho postavení jednoho z nejoblíbenějších francouzských umělců.

Francesco Carletti (1)

1606 - Florenťan Francesco Carletti přivezl do Itálie čokoládu a kakao

Francesca Haig (2)

Britská básnířka a spisovatelka, žije v Londýně, též vysokoškolská pedagožka v oboru tvůrčího psaní. Francesca Haig je oceňovaná básnířka a autorka postapokalyptické série FIRE SERMON. . V roce 2010 získala Hawthornden Fellowship, stipendium pro spisovatele. Následovala její románová prvotina KÁZÁNÍ OHNĚ, s níž sklízí velký úspěch. .

Francesca Consolino (1)

Italská spoluautorka a autorka knih z oboru botaniky.

Frances White (2)

Forrest Carter (3)

Forrest Carter, vlastním jménem Asa Earl Carter byl americký spisovatel a tvůrce proslovů. Proslovy psal pro guvernéra George Wallace, který byl stoupencem segregace nazývaným pro své názory „Jižan“. Carter se vydával za sirotka, který byl svěřen do péče svých prarodičů Čerokíů, a tvrdil, že ze svých zážitků sepsal knihu Škola Malého stromu, která se stala světovým bestsellerem. Asa Carter se narodil v Annistonu ve státě Alabama v roce 1925 jako nejstarší ze čtyř dětí. Ačkoli tvrdil, že je sirotek, vychovali jej ve skutečnosti rodiče Ralph a Hermione Carterovi, kteří oba žili až do Carterovy dospělosti poblíž Oxfordu v Alabamě. Carter sloužil během 2. světové války v americkém námořnictvu na University of Colorado studoval žurnalistiku. Po válce si vzal indiánku Thelmu Walker. Měli čtyři děti a usídlili se v Birminghamu v Alabamě. Carter pracoval v několika rádiích, až nakonec zakotvil na stanici WILD v Birminghamu, kde pracoval v letech 1953–1955. Carterovy vstupy z radia WILD byly sponzorovány American State's Rights Association a show byla nakonec zrušena a Carter vyhozen. Obecní radu přestal vést, poté co odmítl omezit svou antisemitskou rétoriku a zabývat se více otázkou segregace černochů. Carter pak založil skupinu politických odpadlíků pojmenovanou North Alabama Citizen's Council. Ve stejných letech si také založil vlastní čerpací stanici. V březnu 1956 pracoval Carter na národních zprávách jako mluvčí pro segregaci. Byl dokonce citován, že se Národní asociace pro podporu barevných infiltrovala mezi americké náctileté s nemorálními rokenrolovými nahrávkami a volal po vyčištění jukeboxů od černošských interpretů. V polovině padesátých let pak založil paramilitární skupinu odštěpenou od Ku Klux Klanu a začal vydávat měsíčník Jižan, v němž vycházely teorie o nadřazenosti bílé rasy a antikomunistické články. Z této skupiny vzešli útočníci zodpovědní za útok na zpěváka Nata "Kinga" Colea v dubnu 1956 a za další útok na černošské...

Folko Kullmann (4)

Německý autor publikací z oblasti zahradnictví a botaniky, též překladatel a fotograf.

Folk Team (2)

Czech folk band Formed 1973 as a duo Pavel Kopřiva vs. Roman Venclovský Other members: Tomáš Úlehla Boris Hála Members 2012: Folk-rock part: Pavel Kopřiva Roman Venclovský Ivan Huvar Roman Jež Dalibor Dunovský Pavel Bříza Unplugged part: Pavel Kopřiva Roman Venclovský Ivan Huvar Vratislav Lukáš Roman Jež

Florence Montgomery (4)

Britská spisovatelka.

Florence Littauer (2)

křesťanská spisovatelka, narozena v Haverhillu ve státě Massachusetts

Flavios Arrianos (2)

Jeho život byl vyplněn činností úřední a spisovatelskou. V mládí se horlivě obíral filosofií stoika Epiktéta, potom, snad v nějaké funkci vojenské, poznal kromě zemí alpských také Gallii a africkou Numidii. Kolem r. 130 dosáhl konsulátu, později byl správcem v asijské Kappadokii. Z té doby pochází jeho zeměpisné dílo, popisující kraje u Černého moře. Převážně zeměpisného rázu je i jeho popis Indie. Odborný obsah má jeho učebnice vojenské taktiky a krátký spis o lovu. Avšak jeho nejdůležitějším dílem je podrobné vylíčení výpravy Alexandra Makedonského do Asie s názvem Alexandrú anabasis.

Fischerová Stern (1)

Fiona Payne (2)

Fiona Huisman (5)

Nizozemská novinářka, redaktorka a spisovatelka. Autorka knih pro děti.

Fiona Davis (3)

Fiona Barnett (3)

Autorka publikací o aranžování květin.

Filip Skoumal (5)

Narozen v roce 1991 v Praze. Sociální pracovník se zaměřením na handicapované děti a pěstounské rodiny. Autor básnické sbírky.

Filip Murin (3)

Pseudonym autora a nakladatele gastronomických a populárně naučných publikací.

Filip Karfík (2)

Narozen 6.4.1963 v Praze. Filozof, zabývá se klasickou i moderní filozofií. Překládá filozofickou literaturu ze starořečtiny, francouzštiny a němčiny.

Filip Hrubý (2)

PR manažer, tiskový mluvčí společnosti Post Bellum, autor autobiografie.

Filip Hradil (3)

Narozen 1980. Historik a numismatik. Zaměřen na dějiny evropského raného novověku s přihlédnutím ke kulturním a náboženským dějinám habsburské monarchie, také na řád augustiniánů-kanovníků v českých zemích. Pracovník Vlastivědného muzea v Olomouci, správce zdejší numismatické sbírky. Vysokoškolský pedagog. Autor odborných publikací z oboru.

Fernando Namora (3)

Portugalský prozaik a básník se narodil 15.4.1919. Na univerzitě v Coimbry vystudobal medicinu a v roce 1951 se stal asistentem V Portugalském onkologickém ústavu. V literatuře se uvedl již v roce 1938 sbírkou básní Reliéfy.

Fermáta (4)

Fermáta je slovenská jazzrocková fusion skupina, známá jako jedna z průkopnických skupin tohoto žánru na východoevropské hudební scéně. Skupina vznikla v roce 1973 v Bratislavě, která byla tehdy součástí Československa. Zakládajícími členy byli František Griglák , Tomáš Berka , Anton Jaro a Peter Szapu . Fermáta Hudba kapely se vyznačuje složitými aranžemi, virtuózním muzikantstvím a prolínáním různých hudebních stylů včetně jazzových, rockových a klasických vlivů.

Ferenc Liszt (5)

Franz Liszt , tehdy Uhersko v rámci Rakouského císařství, dnes Burgenland, Rakousko – 31. července 1886 Bayreuth, Bavorsko, Německé císařství) byl rakousko-uherský klavírní virtuos a hudební skladatel, jeden z nejslavnějších klavíristů své doby a jeden z nejproduktivnějších skladatelů 19. století. V průběhu své skladatelské činnosti komponoval v různých stylech. Nejprve patřil mezi přední představitele romantismu. Svými symfonickými básněmi byl jedním z průkopníků programní hudby. Jeho hlavní díla pak patří do tzv. novoněmeckého hudebního stylu. Lisztova matka Anna, rozená Marie Anna Lager byla Rakušanka. V devíti letech ztratila rodiče a musela se přestěhovat do Vídně, kde pracovala jedenáct let jako služka. 11. ledna 1811 se provdala za Adama Lista z vesnice Unterfrauenhaid v tehdejší Šoproňské župě, dnes v Burgenlandu. List se narodil v Edelstalu nedaleko Bratislavy. Jeho rodina měla předky německé a slovenské . Byl amatérský pianista a cellista, povoláním úředník na dvoře knížete Mikuláše II. Esterházyho. Protože jeho příjmení List se v maďarsko-německém prostředí vyslovovalo nesprávně jako „lišt”, začal se psát jako Liszt, což přejal i jeho syn a později i další členové širší rodiny. Lisztova národnost bývá předmětem sporů, „nárok“ na něj si činí Maďaři, Němci i Slováci, z toho plyne také nejednotnost v zápisu jeho křestního jména. Liszt byl pokřtěn jako Franciscus , vyrostl v německo-slovenském jazykovém prostředí a později se naučil výborně francouzsky. Sám se podepisoval jako Franz, ale hlásil se k Maďarům. Maďarsky ovšem uměl jen málo, i když se ještě ve starším věku pokoušel tento jazyk ovládnout. Franz, kterého základům klavírní hry učil již od šesti let jeho otec, projevil záhy výjimečné hudební nadání. Hudbu skláda...

Ferenc Herczeg (4)

Ferdinand Tomek (5)

Narozen 1.4.1860 v Chocni, zemřel 22.7.1940 v Nové Pace. Středoškolský profesor, básník, prozaik, dramatik.

Ferdinand Smrčka (4)

Narozen 11.8.1904 v Petrově Dvoře u Netolic, zemřel 8.9.1988. PhDr., vedoucí pracovník Československého rozhlasu. Práce v oboru pedagogiky.

Ferdinand Škorpil (3)

Narozen 14.6.1903 v Praze, zemřel 29.9.1950 v Praze. MUDr., profesor patologické anatomie a histologie.

Ferdinand Kratina (3)

Narozen 7.5.1885 v Obřanech u Brna, zemřel 14.12.1944 v Brně. PhDr., docent psychologie, publikace z oboru, překlad z francouzštiny.

Ferdinand Klinda (4)

Ferdinand Klinda je vynikající slovenský varhaník, který je známý svým mistrovstvím klasického varhanního repertoáru. Jeho kariéra se vyznačuje účinkováním na historických varhanách, zejména v Československu, tedy v dnešní České republice a na Slovensku. Klinda se významně zasloužil o zachování a interpretaci varhanní hudby se zvláštním důrazem na díla Johanna Sebastiana Bacha. Jeho odborné znalosti hry na historické varhany ho přivedly k natočení různých alb, která prezentují jedinečný zvuk těchto nástrojů a bohaté hudební dědictví, které představují.

Ferdinand Klimeš (3)

Narozen 11.4.1912 v Praze, zemřel v listopadu 1994. Profesor na katedře železničních staveb Stavební fakulty ČVUT v Praze. Práce v oboru železničního stavitelství.

Ferdinand Ivanovič Pražský-Slavkovský (4)

Vlastní jménem - Pražský, Ferdinand Rodák ze Slavkova. Absolvoval gymnázium v Brně. Následné studium práv bylo přerušeno narukováním. Byl odvelen na východní frontu, ale po 9 měsících přešel se svou kompanií k Rusům. V letech 1916-20 působil v ruských legiích jako kapitán, později dosáhl hodnosti majora. Po návratu z Ruska pracoval u divizního soudu v Praze, poté na velitelství 6. pěší divize jako štábní kapitán, pak u 10. p.p. JSK v Brně jako major a zástupce velitele praporu. Legionáři a jejich osudy mu nikdy nebyly lhostejné, a pokud měl možnost pomoci, nikdy neodmítl. Například v roce 1929 vedl Kurs negramotných vojínů. V roce 1929 odchází ze zdravotních důvodů do výslužby a nastupuje jako bankovní úředník do Prahy. Pokoušel se psát i texty písní, zvláště na hudbu svého přítele Zdenko Křenka, který ho často i s manželkou navštěvoval v Mníšku. Byl majitelem různých ocenění a řádů. I přes veškerou svoji vytíženost v roce 1937 skládá absolutorium filosofické fakulty UK – obor Filosofie - slovanské literatury. Z doby okupace se účastnil několika ilegálních akcí. Z rasových důvodů u sebe ukrýval slečnu Alžbětu Gutmannovou. Během jara roku 1951 postupně opustili byt v Praze a započali novou etapu života v Brdech. Do třetice velkých změn se Pražský-Slavkovský rozhodl odejít do důchodu a plně se věnovat psaní, také se angažoval v pomoci zbudovat ve Slavkově muzeum. Jako slavkovský rodák zůstal svému rodnému městu věrný po celý život, a po celý život se aktivně podílel na jeho kulturním rozvoji. Umírá 16.1. v roce 1979 v Mníšku pod Brdy.

Ferdinand Bučina (4)

Ferdinand Bučina byl český fotograf a filmař. Narodil se v Nuslích u Prahy v rodině obchodníka s potravinami Josefa Bučiny a jeho manželky Marie, rozené Špičkové. Později se rodina přestěhovala na Smíchov. V jedenácti letech se stal členem skautského oddílu. Zde si vytvořil vztah k přírodě i skautskou hierarchii životních hodnot. Našel tu celoživotní přátele, například budoucího keramika Jana Kutálka, i svou budoucí manželku Vlastu Sychrovskou. Ze skautského prostředí rovněž pocházejí první Bučinovy fotografie z poloviny dvacátých let. Od roku 1920 studoval na smíchovském gymnáziu, kde 8. června 1928 úspěšně odmaturoval. Na přání rodičů se zapsal ke studiu na právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Po dvou letech ale studia zanechal. Poté pracoval v obchodě svého otce. V roce 1936 se oženil a se svou ženou Vlastou plánovali svatební cestu do Bolívie ve spolupráci s františkánským misionářem a Česko - bolivijskou obchodní společností. Pro tuto cestu si zakoupil dvouokou zrcadlovku Rolleiflex a reportážní filmovou kameru Zeiss Ikon Kinamo na film 35 mm. Výprava byla pro obavy rodičů o rok odložena a novomanželé se vydali na svatební cestu na Podkarpatskou Rus. Pro převážení fotografické a filmové techniky měli místního průvodce s huculským koníkem. Během cesty pořídil řadu fotografií a filmových reportáží. Negativy vždy jednou za čas v improvizovaných podmínkách vyvolal a zajímavé náměty doplnil doprovodnými texty a odeslal do pražských redakcí, takže byly ještě před návratem novomanželů publikovány v tisku i ve filmu . Například fotografie, které pořídil 9. června v užhorodské cikánské škole vyšly v časopisu Ahoj, který si autor ještě na Ukrajině zakoupil o necelé tři týdny později. Tématy Bučinových fotografií byla nejen krajina a příroda ale též motivy etnografické a sociální, jako jsou práce vorařů, život na horských ...

Felix Weiß (1)

Německý biolog, ornitolog.

Feliks Solomonovič Kamov (5)

Ruský spisovatel, autor příběhů pro děti.

Felicity Everett (4)

Britská spisovatelka, zpočátku se věnovala psaní knih pro děti a populárně naučných knih.

Félicien Marceau (3)

dramatik, prozaik, scenárista a esejista, člen Francouzské akademie, jejímž děkanem byl až do své smrti