25621–25680 z 154625 Autoři
Gérard Depardieu (3)
Gérard Xavier Marcel Depardieu je významný francouzský filmový, divadelní a televizní herec s bydlištěm v ruském Mordvinsku. Začátkem roku 2013 přijal státní občanství Ruska. Je držitelem mnoha vyznamenání a mezinárodních filmových cen, včetně Zlatého glóbu a dvou Césarů. Narodil se Anne a Renému Depardieuovým a vyrůstal v proletářském prostředí. Školu opustil ve věku 13 let a vzdělání si doplnil až později. Jeho první ženou byla v letech 1971–1996 Élisabeth Guignot, se kterou měl dvě děti, oba herce - syna Guillaumea, který zemřel na akutní zápal mozku a plic v roce 2008, a dceru Julii. Má ještě jednu dceru Roxanne s Karine Silla. V roce 1997 uzavřel sňatek s herečkou Carole Bouquet, s níž mu vydrželo manželství do roku 2005. Aby se vyhnul placení daní ve Francii, přesunul své bydliště do Belgie, kde si zakoupil dům v obci Nechin. V lednu 2013 mu bylo ruským prezidentem Vladimirem Putinem uděleno ruské občanství. V roce 2014 za své přesídlení sklidil kritiku od Catherine Deneuve. Gérard Depardieu je pravoslavným křesťanem, konvertoval 4. září 2020, pokřtěn byl v katedrále Sv. Alexandra Něvského v Paříži téhož dne. Je úspěšný nejen ve Francii, ale i v Hollywoodu. Ocenění: Nominace: Ocenění: Nominace: V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gérard Depardieu na anglické Wikipedii.
Více od autora
Gerald Green (2)
Gerald Green byl americký spisovatel, žurnalista, producent a režisér. Narodil se v Brooklynu jako Gerald Greenberg. Byl synem psychologa Dr. Samuela Greenberga. Navštěvoval Columbia College, kde editoval humorný časopis Jester of Columbia, několikrát účinkoval v univerzitním jevištním představení Varsity Show a byl členem studentského literárního spolku Philolexian Society. Studia ukončil v roce 1942 a po odsloužení vojenské služby u americké armády v Evropě v průběhu II. světové války, kde byl také redaktorem armádních novin Stars and Stripes, se vrátil do New Yorku, kde navštěvoval Kolumbijskou novinářskou školu. Napsal mnoho románů, nejznámější je The Last Angry Man, vydaný v roce 1956.Ten byl přepracován do stejnojmenného filmu, který byl nominován na Oscara ve dvou kategoriích, z nichž jedna byla Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli . Mezi jeho další romány patří His Majesty O'Keefe , který byl v roce 1954 přepracován na film, North West, Portofino PTA, To Brooklyn With Love, My Son the Jock, The Lotus Eaters a East and West. Jeho román z roku 1962 Portofino P.T.A . byl základem k muzikálu Something More! od by skladatele Sammyho Faina a textařů Marilyn a Alana Bergmanových. Napsal scénář k seriálu Holocaust, který získal 8 cen Emmy. Později tento scénář upravil na stejnojmenný román. Další cenu Emmy získal za svůj scénář k filmu Wallenberg: A Hero's Story napsanému v roce 1985. Také působil jako textař, producent a scenárista pro NBC News. V roce 1952 spolu s Davem Garrowayem tvořil pro NBC pořad The Today Show. Žil ve Stamfordu ve státě Connecticut 20 let, pak se přestěhoval do New Canaanu v Connecticutu. Jeho první manželka Marie zemřela na rakovinu. Měli tři děti: Nancy, Teda a Davida. V roce 1979 si vzal Marlene Eagle. Zemřel na zápal plic v Norwalku v srpnu 2006....
Více od autora
Georgij Mokejevič Markov (5)
Georgij Mokejevič Markov byl ruský sovětský spisovatel. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Марков, Георгий Мокеевич na ruské Wikipedii.
Více od autora
Georgia Kaufmann (2)
Britská spisovatelka. Autorka historického románu. Původním povoláním sociální antropoložka.
Více od autora
Georges-Marc Benamou (1)
Georges-Marc Benamou působí jako novinář, scenárista aq spisovatel. Ve svých dílech se zaměřuje zejména na témata moderních francouzských dějin - v knize "Byla to doba pošetilosti" na raný protinacistický odboj, ve "Francouzské lži" na alžírskou válku, v "Mladíku, vy nevíte, o čem to mluvíte" na válečné působení pozdějšího prezidenta Fr. Mitteranda. V roce 2007 byl po zvolení N. Sarcozyho prezidentem Francie Benamou jmenován jeho kulturním a komunikačním poradcen.
Více od autora
Georges Auric (2)
Georges Auric byl významný francouzský skladatel, který se narodil 15. února 1899 v Lodève v Héraultu a zemřel 23. července 1983. Byl členem skupiny skladatelů známé jako Les Six, do níž patřili mimo jiné Francis Poulenc a Darius Milhaud. Auric zahájil svou skladatelskou kariéru již v mladém věku a přispěl k avantgardní hudební scéně v Paříži. Byl známý svou všestranností a schopností komponovat v různých stylech.
Více od autora
George Weigel (2)
George Weigel je americký spisovatel a politický aktivista. Bývá často řazený k tzv. neokonzervativcům. V současné době pracuje pro konzervativní aktivistickou organizaci s názvem Ethics and Public Policy Center. Je též známý jako životopisec papeže Jana Pavla II. ve svém díle Witness to Hope, které vyšlo v češtině pod názvem Svědek Jan Pavel II. George Weigel se narodil a vyrůstal ve městě Baltimore ve státě Maryland, kde navštěvoval školu s názvem St. Mary's Seminary and University. Dále obdržel magisterský titul na St. Michael's College na universitě v Torontu. Je držitelem 18 čestných doktorátů a papežského kříže Pro Ecclesia et Pontifice a zlaté medaile Gloria Artis, kterou mu udělilo polské ministerstvo kultury. Část svého života strávil také v Seattlu, kde působil jako profesor theologie a asistující děkan na St. Thomas the Apostle Seminary School of Theology v Kenmore. V roce 1977 se Weigel stal stipendistou v organizaci World Without War Council of Greater Seattle, kde zůstal až do roku 1984 a v letech 1984-5 pak spolupracoval s washingtonským think tankem Woodrow Wilson International Center for Scholars. Weigel byl v letech 1986–1989 zakládajícím předsedou organizace James Madison Foundation. V roce 1994 byl také jedním ze signatářů dokumentu nazvaného Evangelicals and Catholics Together . Od roku 1992 pořádá George Weigel a několik dalších katolických intelektualů ze Spojených států, Polska a dalších Evropských zemí v polském Krakově tzv. Tertio Millennio Seminar o svobodné společnosti, kde spolu s vybranými studenty z USA, Polska a několika dalších rozvíjejících se demokracií ve střední a východní Evropy diskutují otázky týkající se křesťanství v kontextu liberální demokracie a kapitalismu, kde papežská encyklika Centesimus annus slouží jako jakýsi výchozí bod. Je také členem poradní rady nadace Victims of Communism Memorial Foundation. George Weigel žije se svojí ma...
Více od autora
George Rippey Stewart (2)
Americký profesor angličtiny, spisovatel, cestovatel po Americe.
Více od autora
George Grossmith (3)
byl anglický komik, spisovatel, skladatel, herec a zpěvák. Jeho vystupování kariéra trvala více než čtyři desetiletí. Jako spisovatel a skladatel, vytvořil 18 komické opery, téměř 100 hudebních skic, asi 600 písní a klavírních skladeb, tři knihy a jak vážné a komické kousky pro noviny a časopisy.
Více od autora
George Fenton (4)
George Fenton je uznávaný anglický hudební skladatel, známý především svou prací pro filmovou a televizní hudbu. Fenton se narodil v roce 1950 a má za sebou bohatou kariéru, během níž se podílel na hudbě k mnoha kritikou oceňovaným a populárním filmům. Jeho hudební talent zahrnuje širokou škálu žánrů, od orchestrálních po elektronické, a jeho skladby často umocňují emocionální hloubku a vyprávění vizuálních médií, která doprovázejí.
Více od autora
Georg Weerth (2)
Georg Ludwig Weerth byl německý spisovatel, satirik, novinář a podnikatel.
Více od autora
Georg Schreiber (3)
Georg Walther Adolf Schreiber byl rakouský spisovatel a publicista. Jeho bratrem by historik a spisovatel Hermann Schreiber. Georg Schreiber se narodil jako syn knihkupce. Studoval na gymnáziu v Badenu. Vojenskou službu vykonával v letech 1941-1945 jako vojenský radista v německém letectvu. Od roku 1945 studoval klasickou filologii, archeologii a starověkou historii na Univerzitě ve Vídni. V roce 1948 zde získal doktorát. V letech 1950-1954 působil jako učitel cizích jazyků na soukromých školách a v roce 1955 se stal gymnaziálním profesorem latiny a řečtiny na vídeňském gymnáziu. Penzionován byl v roce 1983 Kromě výuky, působil také jako spisovatel. Psal především literaturu pro mládež, historické romány a literaturu faktu z oboru historie. Georg Schreiber byl roce 1955 vyznamenán rakouským oceněním "Jugendbuchpreis" a roku 1962 se stal nositelem rakouské státní ceny.
Více od autora
Georg Anton Benda (5)
Georg Anton Benda , známý také jako Jiří Antonín Benda, byl vlivný hudební skladatel 18. století, narozený 30. června 1722 v Čechách . Pocházel z velmi muzikální rodiny a byl synem Jana Jiřího Bendy, vesnického tkalce a hudebníka. Bendova kariéra vzkvétala v německy mluvícím světě, kde působil jako kapelník na dvoře Fridricha, vévody z Gothy. Jeho skladatelská tvorba zahrnuje opery, symfonie, komorní skladby a koncerty.
Více od autora
Gena Showalter (3)
Narodila se roku 1975 v Oklahomě. Gena Showalter je autorka například série Lords of the Underworld , dvou sérií pro dospívající čtenáře – Everlife a White Rabbit Chronicles – a série Original Heartbreakers. Byla nominována na ceny National Reader´s Choice a RITA. Její romantické povídky byly otištěny v časopisech Cosmopolitan a Seventeen a její knihy byly přeloženy do několika jazyků.
Více od autora
Gavin Maxwell (2)
Gavin Maxwell byl skotský přírodovědec a spisovatel literatury faktu, světově známý svými výzkumy vydry hladkosrsté v Iráku. Gavin Maxwell byl nejmladším synem podplukovníka Aymera Maxwella a paní Mary Percyové, páté dcery sedmého Vévody z Northumberlandu. Jeho otcův dědeček, sir Herbert Maxwell, byl archeolog, politik a přírodovědec. Gavin se narodil v kraji Wigtownshire v jihozápadním Skotsku. Jeho příbuzní stále žijí v této oblasti a rodinné dědictví a pozemky jsou v nedalekém Monreithu. Během druhé světové války Maxwell sloužil jako instruktor SOE . V roce 1945 zakoupil malý ostrůvek Soay v Hebridách a pokusil se provozovat lov žraloků k průmyslovým účelům. Svůj podnik vylíčil ve své první knížce "Harpoon at a Venture". V roce 1960 vyšla jeho nejúspěšnější kniha Ring of Bright Water - v Československu vyšla v Mladé frontě poprvé v roce 1975 s titulem "Jasná voda vůkol". Byla úspěšně zfilmována, film se u nás promítal pod názvem "Kruhy na vodě". Gavin Maxwell trpěl celý život bipolární poruchou. V Iráku zkoumal neznámý poddruh vydry hladkosrsté a do Skotska v roce 1957 dovezl samečka jménem Midžbil. Prokázalo se, že Maxwellem ochočované vydry patří k samostatné populaci. Na jeho počest tento druh dostal latinský název "Lutrogale perspicillata maxwelli".
Více od autora
Gauri Chrastilová (3)
Narozena v roce 1978 v Havlíčkově Brodě. Spisovatelka, své zkušenosti s mateřstvím a výchovou dítěte publikovala na internetu pod pseudonymem Bellana.
Více od autora
Gaston Bachelard (3)
Gaston Bachelard byl francouzský filosof a spisovatel 20. století. Zabýval se hlavně filosofií vědy, epistemologií a poetikou, protože vědu a básnickou imaginaci pokládal za dvě rovnocenné cesty lidského růstu. Bachelard se narodil v chudé rodině, po maturitě a vojenské službě pracoval od roku 1907 v Paříži na poště a ve volném čase studoval matematiku, fyziku a chemii. Tři roky strávil na frontě a byl vyznamenán Válečným křížem za statečnost. Po válce dokončil studia a v letech 1919 až 1930 učil v Bar-sur-Aube fyziku a chemii. Zároveň studoval filosofii a promoval 1927 disertací O aproximativním poznání. Roku 1930 nastoupil na univerzitu v Dijonu a roku 1940 se stal profesorem dějin a filosofie vědy na pařížské Sorbonně. Roku 1951 byl vyznamenán Řádem čestné legie a 1955 byl zvolen členem Académie des sciences morales et politiques. Měl dceru Suzanne Bachelard . Spolu s ní je pochován na hřbitově v obci Bar-sur-Aube. Bachelard byl ve vědě i ve filosofii autodidakt a řada jeho knih má blízko k poezii. Jeho rané práce se týkají filosofie vědy: kolem roku 1900 došlo ve vědě k několika převratným proměnám pohledu na svět a Bachelard se tuto schopnost vidět nově snažil uplatnit i ve filosofii. Jak vědy musí i filosofie být tvořivou činností, musí být otevřená novým náhledům. Bachelard se hlásil k Descartovu racionalismu, ale jak empirismus tak racionalismus mohou postihnout jen jisté stránky skutečnosti. Filosofie potřebuje vědu a věda potřebuje filosofii, aby věděla, co dělá. Empirické a teoretické poznání se tedy doplňují a podmiňují a Bachelard hovoří o „surracionalismu“. Vědecké poznání se od běžného smyslového poznání ostře liší tím, že je založeno na hypotézách, že je kritické a nezaujaté. Není spojité, nýbrž podléhá „mutacím“, kdy se vědci musí zbavit „epistemologických bariér“ ; proto jsou dějiny vědy plné „epistemologických přeryvů“. Ani skutečnost a zej...
Více od autora
Gary Zukav (2)
Gary Zukav se narodil v Port Arthur-Texas , 17.října 1942. Rané dětství prožil v San Antoniu a Houstonu v Texasu. Jeho rodina se odstěhovala do Pittsburghu-Kansas , když byl ve čtvrté třídě. V roce 1960 absolvoval Pittsburg Senior High School. Během této doby se stal prezidentem studentské rady . Jeho otec, Morris Louis Zukav, vlastnil klenotnictví a jeho matka, Lorene Zukav, byla žena v domácnosti. V roce 1959 získal stipendium na Harvardu a VŠ v roce 1960 přerušil na rok studie, aby na motocyklu cestoval po Evropě, severní Africe a Blízkém východě. V roce 1964, on byl hluboce dojat vraždami James Chaney, Andrew Goodman a Michael Schwerner a Medgar Evers. Začal pracovat jako dobrovolník pro letní Národní sdružení pro povýšení barevných lidí v NAACP v Jacksonu-Mississippi . V roce 1965 promoval na Harvardu a narukoval do americké armády. Ve stejném roce vstoupil do US Army Infantry Officer Candidate School a byl povýšen na poručíka v roce 1966. Poté se dobrovolně přihlásil do americké armády- zvláštní síly , dokonči parašutistický výcvik a sloužil jako důstojník v Okinawě a Vietnamu, který opustil Vietnam po tzv.Tet offenzive útoku- Lidovém povstání ve Vietnamu v lednu 1968 a v témže roce byl propuštěn z americké armády jako 1. nadporučík. V roce 1970 a se stěhoval do San Francisca-Kalifornie. Sám líčí toto období jako emočně nestabilní dobu sexuální závislosti, motocyklů, hněvu a experimentování s drogami až do roku 1975, kdy nečekaný úvod do kvantové fyziky v Lawrence Berkeley laboratoři zahájil změny v jeho poznání, které vedly k jeho první knize Tanec- Umění pohybu a kreativní terapie- později popsal tuto knihu jako jeho první "dar života". V roce 1987 se přestěhoval do Mount Shasta- Kalifornie , kde žil jako "světský" mnich a strávil čas v rozsáhlé okolní poušti . V roce 1993 se setkal s Lindou Francise a spolu zakladají v roce 1998 ústav Sídlo duše-Začátkem roku 1998 se Zukav se objevil více než 30krát na The Oprah Winfrey Show. d...
Více od autora
Gary Burton (1)
Gary Burton je vlivný americký jazzový vibrafonista, známý svou průkopnickou prací na vývoji Burtonova úchopu - techniky čtyř paliček, která umožňuje pianističtější přístup ke hře na vibrafon. Burton se narodil 23. ledna 1943 v Andersonu ve státě Indiana, od mládí projevoval mimořádný talent a svou profesionální kariéru zahájil počátkem 60. let po studiu na Berklee College of Music.
Více od autora
Gard Sveen (3)
Norský autor detektivního románu. Vystudoval politologii a pracuje jako odborný poradce na norském ministerstvu obrany.
Více od autora
Gamal Raslan (4)
V roce 1993 ukončil své vzdělání jako masér a blaneoterapeut. V roce 1996 si otevřel praxi, kterou v roce 1997 rozšířil o fyzioterapii a roce 2002 o oblast přírodní medicíny. Dále se vzdělával v Německu i v jiných zemích, pořádal přednášky a kurzy pro laickou i odbornou veřejnost. Od roku 1998 pracuje s Dornovou metodou denně za tvůrčí podpory svých spolupracovníků a zaměstnanců.
Více od autora
Gaetano Donizetti (5)
Gaetano Donizetti byl plodný italský skladatel 19. století, jehož dílo je základním kamenem operního stylu bel canto. Donizetti se narodil 29. listopadu 1797 v Bergamu v Lombardii a složil přibližně 75 oper, z nichž značná část odolala zkoušce času a zůstala základem operního repertoáru. Jeho kariéra se vyznačovala rychlou tvorbou i pozoruhodnou kreativitou. Mezi jeho nejslavnější díla patří "Lucia di Lammermoor", tragická opera, která je ukázkou jeho talentu pro melodii a dramatický výraz, a "Lucrezia Borgia", známá bohatými charaktery postav a krásnými vokálními liniemi. Další významnou operou je "L'elisir d'amore", která obsahuje populární tenorovou árii "Una furtiva lagrima". Donizettiho vliv přesáhl hranice Itálie, neboť působil v Paříži a ve Vídni, kde přizpůsobil svůj styl různým národním vkusům a přispěl k rozvoji francouzské opéra comique a velké opery. Jeho hudba se vyznačuje melodičností a technickými nároky na pěvce. Donizettiho kariéra byla bohužel přerušena v důsledku duševní choroby a zemřel 8. dubna 1848. Jeho odkaz však žije dál díky jeho trvalým dílům, která se stále hrají po celém světě.
Více od autora
Gabriela Koukalová (1)
Gabriela Soukalová je bývalá česká reprezentantka v biatlonu, celková vítězka Světového poháru v biatlonu 2015/16, dvojnásobná stříbrná medailistka ze Zimních olympijských her 2014, mistryně světa ve sprintu, stříbrná z vytrvalostního závodu a bronzová ve stíhacím závodu z Hochfilzenu 2017, světová šampionka ve smíšené štafetě a držitelka stříbrného kovu z vytrvalostního závodu v Kontiolahti 2015. Ve Světovém poháru dokázala individuálně vyhrát sedmnáct závodů, šestkrát pak stanula na nejvyšším stupni v týmových závodech. V juniorské kategorii se stala mistryní světa v závodě štafet. V roce 2017 se stala prvním biatlonistou, který vyhrál českou anketu Sportovec roku v kategorii jednotlivců, a popáté se umístila v elitní desítce nejlepších českých sportovců. Poslední závody absolvovala na jaře 2017, v další sezóně nestartovala kvůli přetrvávajícím zdravotním problémům a ke sportu se nevrátila ani v následujícím ročníku. V květnu 2019 oficiálně oznámila ukončení své sportovní kariéry. Pochází ze sportovní rodiny. Její matka Gabriela Soukalová je bývalá reprezentantka v běhu na lyžích, držitelka stříbrné medaile ze Zimních olympijských her 1984 v Sarajevu, otec Karel Soukal je všestranný lyžař a trenér. Má čtyři polorodé sourozence – dva bratry a dvě sestry. Její nejstarší bratr Karel Soukal je římskokatolický a řeckokatolický kněz, v roce 2016 žijící na faře v Čestlicích. V dětství navštěvovala lidovou školu umění. Odmala se věnovala klasickému lyžování, ale v 9. třídě základní školy přešla k biatlonu. Rodiče ji trénovali individuálně až do sezóny 2012–2013. Vystudovala střední uměleckoprůmyslovou školu v Jablonci nad Nisou a následně i tamní vyšší odbornou školu . Věnovala se také hře na klavír a ráda zpívá. V létě 2014 naváza...
Více od autora
Gabriela Basařová (5)
Gabriela Basařová byla česká profesorka chemie, působící v oblasti kvasné chemie, oboru pivovarství a sladařství s vědeckou, pedagogickou a publikační činností v Česku i v zahraničí. Od roku 2012 je nositelkou státního vyznamenání Medaile Za zásluhy o stát v oblasti vědy, výchovy a školství. Vystudovala gymnasium, kde mezi její nejoblíbenější předměty patřila chemie a matematika. Již během studia působila v laboratořích. Pracovala ve vodárně, v lihovaru, v konzervárně a v Plzeňských pivovarech n.p. Tehdy se rozhodla dále studovat pivovarství. Po maturitě v roce 1952 absolvovala Vysokou školu chemicko- technologickou v Praze , obor kvasná chemie a technologie, zaměření sladařství a pivovarství . V roce 1957 složila státní zkoušky a obhájila )diplomovou práci. V následujících letech své pracovní činnosti postupně získala všechny vědecké a pedagogické tituly, které se v České republice udělují. V roce 1957 obhájila diplomovou práci na téma Sledování vazby kyslíku při výrobě mladiny a získala titul Ing. chemie. V roce 1965 obdržela titul CSc. za obhájení doktorské práce Nové stabilizační metody se zřetelem na zkrácení doby ležení piva. V roce 1980 byla jmenována doktorkou technických věd za obhájení disertační práce na téma Studie racionalizace a modernizace postupů zvýšení koloidní stability piva. V roce 1981 byla jmenována profesorem kvasné chemie a bioinženýrství v oboru sladařství a pivovarství. Po absolutoriu VŠCHT nastoupila do tehdejších Plzeňských pivovarů, n. p., kde pracovala v letech 1957–1967. Vedla laboratoře i technologickou skupinu a založila výzkumné centrum, které se zabývalo možnostmi modernizace technologického postupu výroby piva Prazdroj, a to bez vlivu na jeho specifické a charakteristické vlastnosti. V roce 1967 odešla do Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v...
Více od autora
Gabriel Smetana (5)
Narozen 7. 3. 1855 v Dubném, zemřel 2. 5. 1933 v Rakovníku. Učitel, ředitel chlapecké měšťanky v Rakovníku, zakladatel a redaktor dětského ilustrovaného časopisu Malý čtenář, překladatel knih pro mládež, autor odborných statí.
Více od autora
Gabriel Joseph de Lavergne Guilleragues (3)
Francouzský diplomat na dvoře Ludvíka IX.
Více od autora
Gabriel Gössel (3)
Narozen 17. 11. 1943 v Praze, zemřel 2. 4. 2020 tamtéž. Překladatel, sběratel zvukových dokumentů, zabýval se též historií záznamu zvuku.
Více od autora
Fulcanelli (2)
Fulcanelli je pseudonym neznámého autora dvou stěžejních alchymistických knih Tajemství katedrál a Příbytky filosofů. Knihy Le Mystère des cathédrales v roce 1926 a Les Demeures philosophales v roce 1930 vyšly v pařížském nakladatelství Schemit pod autorským pseudonymem Fulcanelli. Tato díla nabízí dešifování alchymických symbolů několika památek, jako jsou například katedrála Notre-Dame v Paříži, katedrála v Amiens, na výzdobě paláce Lallemant v Bourges a další.. Obě knihy vydal a opatřil předmluvami v roce 1926 a 1930 jeho žák Eugene Canseliet. Prvá vydání byla ilustrována malířem a okultistou Julienem Champagnem. Od té doby vyšly v několika vydáních včetně české edice v nakladatelství Trigon. Někdy tomuto autorovi bývá připisováno, ať už právem či neprávem, i třetí dílo Finis Gloriae Mundi . Fulcanelliho práce byla diskutována historiky, jako byl Robert Halleux a Didier Kahn, kteří zpochybnili relevanci alchymistického výkladu studovaných objektů. Co se týče totožnosti osoby Fulcanelliho bylo vysloveno mnoho hypotéz, a byl shledáván v různých francouzských esotericích, včetně Canselieta a Champagna. Údajně se s ním měl kdysi setkat i Jacques Bergier, jeden z autorů díla Jitro kouzelníků, a to v prostorách výzkumné laboratoře pařížské plynárny. Jeho pseudonym bývá vykládán jako spojení jmen Vulkán a Eliáš..
Více od autora
Fritz Thorén (4)
Fritz William Francis Thorén, narodil 13.března 1899 ve Stockholmu, zemřel 14.února 1950 , byl spisovatel a učitel. Ph.D. v chemii v roce 1930, přednáší na gymnáziu Solbacka 1933-1937, v Umeå základní škole seminář 1937-1944, pak spisovatelem na volné noze. Zpočátku on psal pod pseudonymem "Fred Thomas." Thoren psal psychologické romány o měšťáckém životě, které byli na téma v život versus osobnosti.
Více od autora