Všichni Autoři a témata

Holly Smale (4)

Britská autorka knih pro mládež.

Holly Seddon (3)

Britská autorka beletrie. Žije v Amsterdamu.

Holly Kowitt (2)

Americká autorka a ilustrátorka publikací pro děti a mládež.

Holger Haag (5)

Německý autor publikací z oblasti zoologie, zaměřený především na ornitologii.

Hirohiko Araki (5)

Hillestad Dori (5)

Hilary Mantel (5)

Hilary Mary Mantelová CBE, rozená Thompsonová je britská spisovatelka, autorka románů, povídek a pamětí, básnířka, literární a filmová kritička. Za své dílo prolínající osobní vzpomínky a historickou fikci získala několik významných literárních nominací a ocenění. Je dvojnásobnou laureátkou Man Bookerovy ceny. Oceněna byla v roce 2009 za historický román Wolf Hall a v roce 2012 za pokračování nazvané Předveďte mrtvé. Její prozaická díla byla adaptována i do jevištní podoby. Narodila se v Glossopu jako nejstarší ze tří sourozenců a vyrostla v hadfieldském mlýně v hrabství Derbyshire. Navštěvovala římskokatolickou základní školu. Rodiče Margaret a Henry Thompsonovi byli Angličané s irskými kořeny. Po odloučení s otcem, ke kterému došlo v jedenácti letech, přijala příjmení nevlastního otce Jacka Mantela. Víru v boha podle svých slov ztratila natrvalo o rok později, ve dvanácti letech. Po ukončení klášterní školy v Harrytownu v Romiley začala studovat v roce 1970 právo na londýnské London School of Economics. Z ní přestoupila na sheffieldskou univerzitu, kde dosáhla roku 1973 bakalářského titulu v právní vědě. Nastoupila do sociálního oddělení léčebny dlouhodobě nemocných a poté pracovala jako obchodní zástupkyně. V roce 1974 začala psát první román z prostředí francouzské revoluce, který později vyšel pod názvem A Place of Greater Safety. V roce 1972 se provdala za geologa Geralda McEwena a o pět let později s ním odjela žít do Botswany. Čtyři roky také strávili v saúdskoarabské Džiddě, z něhož vznikla kniha vzpomínek Someone to Disturb. O okamžiku odjezdu z Džiddy hovoří jako „o nejlepším dnu svého života.“. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hilary Mantel na anglické Wikipedii.

Herta Müller (4)

Herta Müllerová je německy píšící spisovatelka rumunského původu, která v roce 2009 obdržela Nobelovu cenu za literaturu. Müllerová se narodila v německy mluvící rodině žijící v Niţchidorfu/Nitzkydorfu v rumunském Banátu. Osudy její rodiny a také míst, na nichž vyrůstala, se zásadně vepsaly do jejího díla. Matka Herty Müllerové byla bezprostředně po skončení války deportována do sovětského pracovního tábora spolu s dalšími členy německé menšiny v Rumunsku. Zpět do země se vrátila až v roce 1950. Její otec byl během války členem Waffen-SS. Po válce byl jeho majetek zkonfiskován a v dobách komunistického režimu se musel živit jako řidič kamionu. Pozice německé menšiny v Rumunsku byla velmi problematická, protože Ceauşeskův režim všestranně potlačoval její práva a prosazoval „totální rumunizaci“. Rumunští Němci tak stále zůstávali cizinci v zemi, kterou obývali. Rodným jazykem Müllerové je němčina, rumunsky se naučila až na základní škole. Vystudovala germanistiku a rumunskou literaturu na univerzitě v Timişoara , přičemž od roku 1976 začala pracovat jako překladatelka ve strojní firmě, ze které však byla propuštěna kvůli odmítnutí spolupráce s tajnou policií Securitate. Po svém propuštění pracovala jako vychovatelka ve školce a soukromá učitelka němčiny. Kvůli odmítnutí spolupráce s tajnou policií byla Müllerová vystavena štvavé kampani ze strany režimu, a proto se rozhodla ve svých třiceti dvou letech opustit Rumunsko. Müllerová, spolu se svým tehdejším manželem Richardem Wagnerem, byla jednou z dvanácti tisíc etnických Němců, kteří obdrželi vízum do Spolkové republiky Německo. Ceauşeskův režim tímto způsobem Němce využíval. Za každého rumunského Němce/Němku, kteří se vystěhovali do Německa, režim obdržel několik tisíc marek. Nicméně cesta na Západ byla pro Němce velmi problematická. Aby se mohli vystěhovat, museli u místních úřadů získat potřebné dokumenty za devizy, jejichž držení bylo v Rumuns...

Hernán Cortés (4)

Španělský dobyvatel, autor dopisů z Nového světa zasílaných španělskému králi Karlu I..

Hermann Löns (3)

Německý spisovatel.

Hermann Knackfuss (5)

Hermann Geesing (2)

Německý lékař, práce z oblasti přírodní medicíny.

Herbie Hancock (3)

Herbie Hancock je velmi vlivný jazzový pianista a skladatel, jehož kariéra trvá již více než šest desetiletí. Hancock se narodil 12. dubna 1940 v Chicagu ve státě Illinois a jako zázračné dítě přednesl v 11 letech Mozartův klavírní koncert s Chicagským symfonickým orchestrem. Jazzovou kariéru zahájil na počátku 60. let jako člen kvintetu Milese Davise, kde se podílel na průkopnictví modálního jazzu. Hancockova vlastní nahrávací kariéra jako kapelníka začala jeho debutovým albem "Takin' Off" v roce 1962, které obsahovalo hit "Watermelon Man".

Herbert Thomas (1)

Herbert Krauss (1)

Německý Prof., MUDr., fyzioterapeut, publikace z oboru.

Herbert Grönemeyer (5)

Herbert Grönemeyer je známý německý hudebník a herec, který je široce uznáván pro svou hlubokou a emotivní hudbu, jejíž texty jsou často v němčině. Grönemeyer se narodil 12. dubna 1956 v německém Göttingenu a nejprve se proslavil jako herec, poté se začal úspěšně věnovat hudbě. Průlom v jeho kariéře přineslo album "4630 Bochum" z roku 1984, které se stalo jedním z nejprodávanějších německojazyčných alb všech dob.

Herbert B Puryear (2)

Henryk Wieniawski (5)

Henryk Wieniawski byl polský houslista a skladatel období romantismu, proslulý svou virtuozitou a výrazovou kvalitou hry. Narodil se 10. července 1835 v polském Lublinu a jako zázračné dítě vstoupil v osmi letech na pařížskou konzervatoř. Na své první koncertní turné se Wieniawski vydal ve třinácti letech a svými vystoupeními nadále uchvacoval publikum po celé Evropě.

Henry Seymour (5)

Spisovatel, milostné a dobrodružné povídky.

Henry Purcell (5)

Henry Purcell byl anglický skladatel, který žil v období baroka a je považován za jednoho z největších anglických skladatelů všech dob. Purcell se narodil v roce 1659 a jeho hudební nadání se projevilo již v mládí, kdy byl jmenován sboristou v Královské kapli. Později, v roce 1679, vystřídal Johna Blowa na postu varhaníka ve Westminsterském opatství a tuto prestižní pozici zastával až do své předčasné smrti v roce 1695.

Henry Porter (1)

Britský spisovatel, žurnalista a editor.

Henry Paker (2)

Britský komik, autor kreslených karikatur.

Henry Jaeger (3)

Švýcarský německy píšící spisovatel.

Henry Bogdan (2)

Francouzský historik.

Henrietta McCall (2)

Egyptoložka, kurátorka Britského muzea, specializuje se na výzkum mezopotamské literautry.

Henri Vernes (4)

Autor příběhů Henri Vernes se narodil v belgickém Athu 16. října 1918. Zběhl ze studií, nějaký čas pracoval v rodinné pekárně, odkud zanedlouho rovněž utekl, a vydal se do světa. Roku 1937 se v Marseille nalodil se svou čínskou přítelkyní na loď plující do Číny. Milostný románek neměl dlouhého trvání a po krátkém pobytu v Šanghaji se opět lodí vrátil do Evropy. Pak nějaký čas studoval, napsal dva neúspěšné romány, obchodoval s diamanty. Vypukla druhá světová válka. V roce 1940 ho povolali do armády, ale Belgie brzy kapitulovala. Charles Dewismes přešel do odboje, pracoval pro rozvědku jako zpravodajce a získával informace pro Londýn. Po válce se stal novinářem a jeho reportáže vycházely v amerických a belgických novinách a časopisech. Stále ho však trápil neúspěch prvních dvou románů. Seznámil se s Jean-Jacquesem Schellensem, který chtěl vydávat knihy pro mládež, podepsal s ním smlouvu a vybral si pseudonym Henri Vernes.

Henri Meilhac (5)

Henri Meilhac byl francouzským dramaturgem a operním libretistou. Meilhac se narodil v 1. pařížský obvod v roce 1830. Jako mladý začal psát smyšlené články pro pařížské noviny a comédies en vaudevilles, v živém bulvárním duchu, který ho uvedl do známosti. Kolem roku 1860 se setkal s Ludovicem Halévym a jejich spolupráce na jevišti trvala dvacet let. Jejich nejznámější spolupráci je libreto Carmen Georges Bizeta. Meilhacovo dílo je nejvíce spojeno s hudbou Jacquesa Offenbacha , pro nějž napsal více než tucet libret, většinou spolu s Halévym. Nejúspěšnější spolupráce s Offenbachem jsou Krásná Helena , Modrovous , Pařížský život , Velkovévodkyně z Gerolsteinu a Perikola . Také Froufrou , opět s Halévym. Mezi ostatní Meilhacova libreta patří Manon Julesa Masseneta s , Hervého Mamzelle Nitouche a Rip, francouzská verze operety Roberta Planquetteho Rip Van Winkle . Jejich hudební hra Le Réveillon byla základem operety Netopýr Johanna Strausse. V roce 1888 byl zvolen do Francouzské akademie. Zemřel v roce 1897 v Paříží. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henri Meilhac na anglické Wikipedii.

Henri Bernardin de Saint-Pierre (3)

Francouzský botanik a spisovatel, autor ve své době oblíbených dětských knih. Psal přírodovědné knihy, dětské knihy a cestopisy.

Henri Allorge (1)

Romantický básník, autor velmi zajímavých sci-fi románů.

Helmuth Rilling (2)

Helmuth Rilling je uznávaný německý dirigent a vynikající interpret hudby Johanna Sebastiana Bacha. Rilling se narodil 29. května 1933 ve Stuttgartu a významně přispěl ke sborové a orchestrální hudbě, zejména v oblasti barokní duchovní tvorby. Než se vydal na svou kariéru, během níž hojně koncertoval a nahrával, studoval na Stuttgartské vysoké škole hudby a na Evangelické škole církevní hudby v Esslingenu.

Helmut Wandmaker (4)

Helmut Wandmaker byl německý podnikatel a autor tří knih propagujících syrovou stravu. V letech 1941 až 1945 sloužil jako důstojník v německé armádě. Bojoval na východní frontě, byl nositelem několika vysokých vyznamenání. Koncem války se stal velitelem 76. pluku pancéřových granátníků. 16. dubna 1945 utrpěl v bitvě o Berlín vážné zranění, ale přežil. V roce 1946 se oženil s Lore Behnke a věnoval se podnikání. Po své matce a rodičích své ženy převzal obchody se smíšeným zbožím. Jako podnikatel byl úspěšný, jeho řetězec supermarketů se rozrostl až na 43 provozoven. Bylo mu uděleno čestné občanství rodné obce Schalkholz, stejné pocty se mu dostalo v Tellingstedtu, kde žil od svatby až do své smrti . Měl tři děti. Německý autor příručky o důležitosti syrové stravy.

Hellmuth Unger (3)

Německý spisovatel a lékař.

Helga Mondschein (2)

Německá spisovatelka, autorka knih pro děti.

Helga Hrabincová (3)

Narozena 16.8.1973 v Čáslavi. Mgr., autorka knihy pro děti, knižní ilustrátorka.

Helene Tallon Russell (1)

Hélène Laporte (2)

Francouzská klasická filoložka.

Helena Zápalková (5)

Mgr., historička umění, práce z oboru, zabývá se problematikou restaurování.

Helena Szalayová (1)

Autorka publikací o teraristice.

Helena Sůvová (4)

Autorka publikací z oboru ekonomiky.

Helena Ryšavá (1)

Narozena 4. 11. 1952. Grafička, ilustrátorka.

Helena Ondroušková (2)

Helena Hrůzová (4)

Narozena 1954.Publikace o managerském rozhodování.

Helena Havlíková (3)

Česká operní a kulturní publicistka, publikuje mj. v Lidových novinách texty o divadelních inscenacích texty o koncertech a jiných produkcích live texty o CD, knihách apod. ostatní texty. PhDr.

Helena Grecmanová (3)

Narozena 3.7.1959 v Olomouci. PhDr., Ph.D. Působí na PdF UP Olomouc v oborech: obecná a srovnávací pedagogika, alternativní školské systémy, aktivizační metody ve výuce. Práce v oboru.

Helena Černíková (4)

Bytová architektka, práce z oboru.

Helena Čapková (2)

Narozena 28.1.1886 v Hronově, zemřela 27.11.1961 v Praze. Prozaička, autorka vzpomínek na své bratry K.a J. Čapky.

Helena Bobinska (2)

Polská spisovatelka, autorka knih pro děti a překladatelka.

Helena Beránková (1)

Narozena 1979 v Praze. Autorka publikací pro děti.

Helena Benkovská (5)

Spoluautorka pracovních sešitů fyziky.

Helena Baker (6)

Novinářka a překladatelka z a do angličtiny. Gastronomické poradenství. Světově uznávaná degustátorka vína a znalkyně italské kuchyně. Narozena v Praze

Helena (1)

Helena je ženské křestní jméno. Podle českého kalendáře má svátek 18. srpna. Je řeckého původu, znamená světlo nebo pochodeň. Poprvé záznam o tomto jméně obsahuje Homérova Ilias – nejkrásnější z žen, Helena, dcera Dia a Lédy, manželka spartského krále Meneláa, byla příčinou trojské války. Následující tabulka uvádí četnost jména v ČR a pořadí mezi ženskými jmény ve srovnání dvou roků, pro které jsou dostupné údaje MV ČR – lze z ní tedy vysledovat trend v užívání tohoto jména: Změna procentního zastoupení tohoto jména mezi žijícími ženami v ČR je -1,2%. Hela, Helenka, Helča, Hel, Heli, Helen

Helen Simonson (1)

Americká spisovatelka britského původu.

Helen Paris (3)

Americká spisovatelka, literární vědkyně a teatroložka, též vysokoškolská pedagožka.

Helen MacInnes (3)

Helen Clark MacInnesová byla skotsko-americká autorka špionážních novel. V roce 1928 po ukončení studií francouzštiny a němčiny na skotské University of Glasgow pokračovala ve studiu na University College London, které ukončila v roce 1931. Poté pracovala jako knihovnice. V roce 1932 se provdala za klasického filologa Gilberta Higheta a v roce 1937 se přestěhovala za svým manželem do New Yorku. V roce 1966 jí byla udělena literární cena Columbia Prize for Literature.

Helen Lawson (3)

Narozena v roce 1935 v Československu, v roce 1949 emigrovala. Americká básnířka a překladatelka.

Helen Keiser (1)

Helen Keizer byla švýcarská spisovatelka , malířka a fotografka. Během let 1950-1990 cestovala do Řecka, Turecka, Libanonu a Sýrie a po mnoha arabských zemích, Pákistánu, Afghánistánu, Indii a na Srí Lance. V roce 1959 v Damašku studovala jazyky a poté strávila několik měsíců v Jordánsku, kde byla přijata králem Husajnem a navštívila staré město Nabata Petra. V uprchlických táborech jordánského království se poprvé tváří v tvář seznámila s otázkou Palestiny, svoje kontakty prohloubila příští návštěvou a roky později, po šestidenní válce roku 1967. V 70. a 80. letech měla pověst jednoho z nejhlubších znalců tohoto regionu. Zúčastňovala se vykopávek a napsala zprávy o dějinách, archeologii a zvycích Orientu, které se objevily v časopisech jako DU nebo Atlantis. Akvarely a olejomalby ze svých cest častokrát vystavovala. Roku 1983 získala Helen Keizer ocenění kantonu Zug za svou práci jako příspěvek k mezinárodnímu porozumění.

Helen Jukes (2)

Britská autorka románu, včelařka, lektorka workshopů a vysokoškolská učitelka tvůrčího psaní.

Helen Hunt Jackson (3)

Spisovatelka.

Helen Farmer-Knowles (2)

Britská aromaterapeutka, poradkyně a léčitelka.

Helen Epstein (4)

Helen Epstein je americká spisovatelka a novinářka židovského původu, narozená v Praze. Helen Epstein se narodila v Čechách, bylo jí však pouhých osm měsíců, když se její rodiče koncem 1948 rozhodli emigrovat z Prahy do New Yorku. Jejím otcem byl český vodní pólista Kurt Epstein, který reprezentoval Československo na olympijských hrách v Amsterdamu v roce 1928 a v Berlíně v roce 1936. Pro svůj židovský původ byl vězněn v Terezíně a Osvětimi, koncentračními tábory prošla i její matka Frances. Její babička Pepi v Praze po 1. světové válce vedla oděvní Salon Weigert. Helen Epstein vyrostla v New Yorku. Vystudovala žurnalistiku na Kolumbijské univerzitě, studovala i na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Poté působila jako novinářka na volné noze. Vyučovala také kurzy tvůrčího psaní, židovská, ženská i evropská studia. V knize Děti holocaustu Helen Epstein přinesla svědectví a životní pocity potomků těch, již přežili holocaust. Podnětem ke vzniku knihy Nalezená minulost, v níž historii své rodiny prezentuje v kontextu dějinných událostí, se stala smrt její matky v roce 1989. Kromě knih se židovskou tematikou zpracovala životopis newyorského divadelníka Josepha Pappa, producenta muzikálu Chorus Line. V knize Music Talks publikovala své rozhovory s významnými hudebníky , původně napsané pro The New York Times.