Všichni Autoři a témata

Karel Neset (4)

Narozen 11. 6. 1907 v Zábřehu na Moravě, zemřel 6. 10. 1993 v Ostravě. Univ. prof. Ing., DrSc., vysokoškolský pedagog, práce z důlního měřictví.

Karel Musil (3)

Karel Musil je bývalý český fotbalista. V československé lize hrál za TJ Dynamo České Budějovice. Nastoupil v 1 ligovém utkání.

Karel Müller (4)

Narozen 12.12.1899 v Praze, zemřel 16.5.1977 v Praze. Malíř, středoškolský profesor.

Karel Meister (4)

Narozen 21. 2. 1943 v Horní Bříze. Fotograf a herec.

Karel Marysko (3)

Karel Marysko byl český spisovatel a hudebník. Jeho otec byl houslistou orchestru Záhřebské opery, takže dětství strávil v Chorvatsku. Později otec získal post kapelníka v Nymburku, kde Marysko poznal mladého Bohumila Hrabala, s nímž ho pak pojilo celoživotní přátelství. V letech 1929–1936 studoval pražskou konzervatoř, obor violoncello a klavír. V letech 1940–1943 působil jako učitel na hudební škole v Čáslavi. V období 1939–1946 se vrátil na konzervatoř a vystudoval violoncello u profesora Ladislava Zelenky. Za války působil jako cellista v orchestru Národního divadla, na konci války byl totálně nasazen v továrně na léky. Hudbu učil na Kubě a v Norsku , tam hrál rovněž v Městském orchestru ve Stavangeru. Po návratu z Norska šel do důchodu, dále však hrál v orchestru Smetanova divadla v Praze, v promenádním orchestru ve Františkových Lázních a v pražském motolském a nymburském krematoriu. Během studií v Nymburku se spolu s Hrabalem přihlásili k surrealismu a posléze založili vlastní směr, který nazvali neopoetismus. Maryskovy básně z tohoto období vyšly roku 1970 pod názvem Poetický zápisník, což je jediná kniha, která mu za života vyšla oficiálně. Verše psal ale i později, nazýval je „veršelíny“. Ty vyšly až v letech devadesátých a zejména pak v sebraných spisech, které uspořádalo nakladatelství Pražská imaginace ve 12 svazcích. Obsahují krom poezie i prózy ve stylu neorealismu, detektivní příběhy, parafráze operních libret a velmi rozsáhlou korespondenci s Bohumilem Hrabalem. NK ČR uvádí tato díla Karla Marysky:

Karel Lažnovský (5)

Karel Lažnovský byl novinářem, redaktorem a politickým publicistou. Na přelomu dvacátých a třicátých let byl aktivním komunistou, až do roku 1933 psal pro Rudé právo. Poté psal pro deník České slovo. V období Protektorátu patřil do skupiny aktivistických novinářů vytrvale podporujících okupační moc. Byl otráven členy demokratického odboje během tzv. chlebíčkové aféry, podle závěrů pitvy zemřel na břišní tyfus. Atentát byl proveden z popudu tehdejšího premiéra Aloise Eliáše.

Karel Lankaš (2)

Narozen 8. 9. 1930 v Hradci Králové, zemřel 11. 10. 2009 ve Šluknově. Lesník, publicista z oboru loveckého střelectví, spoluautor mysliveckých učebnic a odborných monografií.

Karel Květ (2)

Narozen 18.7.1898 v Hluboké nad Vltavou, zemřel 3.8.1981 v Praze. Ing., docent elektrotechniky, práce z oboru.

Karel Krška (3)

Narozen 27.11.1938 v Brně. RNDr., CSc., geograf a meteorolog, práce z oboru, fejetony.

Karel Křivský (1)

Narozen 17. 7. 1927 ve Žlebech u Čáslavi, zemřel 8. 1. 2012. Ing., zemědělsko-zahradnický odborník a šlechtitel zahradnických rostlin. Autor publikací o šlechtění zelí.

Karel Kreibich (3)

Karl Kreibich byl československý politik německé národnosti, meziválečný poslanec a senátor Národního shromáždění za Německou sociálně demokratickou stranu dělnickou v ČSR, později za KSČ. Vyrůstal v německé, socialisticky orientované rodině, vystudoval vyšší obchodní školu a působil jako úředník spořitelny. Od roku 1902 byl členem rakouské sociální demokracie a redaktorem jejího stranického tisku. Od roku 1911 byl šéfredaktorem novin Vorwärts, které byly vydávány v Liberci a které během první světové války měly protiválečnou orientaci. Bezprostředně po vzniku Československa vystupoval proti státu z nacionalistických pozic, kdy např. 28. prosince 1918 na shromáždění zástupců německého území pravil: „Měli bychom váhat bojovat o své právo ve státě, který teprve včera byl utvořen a jenž nemá jiného podkladu než bodáky vítězné Dohody? Měli bychom se bát v době, kdy vše je zachváceno nepokojem, kvasem a převratem? I kdyby rozhodnutí mírové konference vyznělo proti nám, ani pak není naše věc ztracena.“ V parlamentních volbách v roce 1920 získal mandát v Národním shromáždění za německé sociální demokraty. Během roku 1921 přešel do nově vzniklé KSČ. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925. Podle údajů k roku 1925 byl profesí novinářem v Praze-Žižkově. Počátkem 20. let 20. století patřil v rámci německé sociální demokracie k radikální levicové skupině, která odmítala záměr vstoupit do vlády. Kritizovala také opatrný kurz, který vyznával Bohumír Šmeral. Patřil mezi zakládající členy KSČ. Naopak v roce 1924 byl Kreibich kritizován na 5. kongresu Komunistické internacionály z levicových pozic jako centrista. V letech 1927–1933 žil v Moskvě jako redaktor německé mutace časopisu Komunistická Internacionála. Pak se vrátil do Československa, kde byl v letech 1934–1938 šéfredaktorem německého komunistického deníku Rote Fahne a vydal studii Šedesát let dělnického hnutí. ...

Karel Král (3)

Narozen 1913 v Chrudimi. JUDr., právnická literatura.

Karel Koželuh (2)

Karel Koželuh byl československý všestranný sportovec. Československo reprezentoval v tenise, ledním hokeji a oblékl též fotbalový reprezentační dres. Od roku 2006 je členem Mezinárodní tenisové síně slávy. Koželuh hrál fotbal za Spartu Praha již za první světové války, klubů vystřídal za svou fotbalovou kariéru několik. Ve 46 zápasech za Spartu vstřelil 34 branek. Roku 1917 byl členem rakouského národního fotbalového týmu. V roce 1923 si připsal také dva starty za československou fotbalovou reprezentaci a vstřelil jeden gól. Ve stejném roce již reprezentoval i na mistrovství Evropy v ledním hokeji, kde se dočkal třetího místa. Na zisku hokejového titulu mistra Evropy se pak podílel o dva roky později gólem, kterým rozhodl klíčový zápas se Švýcary. Při sedmi reprezentačních startech v hokejové reprezentaci to byl jeho jediný úspěšný střelecký zápis. V hokejové reprezentaci nastupoval v obraně s Káďou. Dále již ovšem na takto vysoké úrovni nemohl v těchto kolektivních sportech pokračovat. Mezinárodní federace ledního hokeje totiž stanovila pravidlo, podle něhož se mezinárodních mistrovských hokejových turnajů nemohli účastnit sportovci, kteří byli v jiném sportu profesionály. Koželuh byl však již v té době profesionální tenista. V roce 1925 se stal profesionálním mistrem světa a o sedm let později vyhrál Evropskou profesionální soutěž. Podobné tituly získával dále na mezinárodních mistrovstvích ve Francii a v USA . Souběžně již také trénoval hráče v klubu I. ČLTK Praha. V letech 1947 až 1949 byl nehrajícím kapitánem československého daviscupového týmu. Profesionální mistr světa 1925 a 1930 a třikrát nejlepším profesionálním tenistou USA 1929, 1932 a 1937. Syn pekařského pomocníka Josefa Koželuha a jeho ženy Marie. Měl šest bratrů a sestru. Všichni vyrostli na tenisových dvorcích LTC Praha, kde byl Josef Koželuh správcem a kde si bratři přivydělávali jako sběrači míčků. Bratr Jan se stal te...

Karel Kovář (2)

Narozen 11. 9. 1996 v Pardubicích. Karel Kovář, známý jako Kovy, je český youtuber, vloger a moderátor. Oceněn jako Bloger roku 2016 a Video bloger roku 2017.

Karel Koukal (1)

Karel Kolman (5)

Narozen 26.8.1892 v Zahrádkách u Jindřichova Hradce, zemřel 28.3.1962 v Trhovém Štěpánově u Vlašimi; spisovatel, člen a kazatel Jednoty českobratrské , vychovatel v sociálním ústavu ve Waiern , propagátor abstinenčního spolku Modrý kříž na Slovensku, učitel v Nové Bani, Žirovnici, v Trhovém Štěpánově , zakladatel sboru a kazatel Jednoty českobratrské v Trhovém Štěpánově , kronikář Trhového Štěpánova, ředitel Biblického ústavu v Kutné Hoře .

Karel Koč (2)

Narozen 10.11.1919. Ing., docent pro obor zemědělských strojů, práce v oboru.

Karel Kněnický (3)

Narozen 30.3.1908 v Praze. Docent, vedoucí katedry lehké atletiky na fakultě tělesné výchovy a sportu University Karlovy v Praze. Práce v oboru.

Karel Kludský (2)

Narozen 3. 6. 1891 v Temešváru , zemřel 29. 11. 1967. Majitel a ředitel cirkusu, drezér koní, syn Karla Kludského .

Karel Klimeš (3)

Autor publikace o pěstování užitkových rostlin.

Karel Kašpar (5)

J. Em. Karel kardinál Kašpar byl římskokatolický teolog, duchovní, 21. biskup královéhradecký a 32. arcibiskup pražský . Kardinálem se stal 16. prosince 1935. Narozen v mirošovské škole jako syn učitele Jána Kašpara a Filippiny Heidelbergové, pokřtěn jako Karel Julius ; v publikacích, které napsal, užíval jména Karel Boromejský Kašpar, plným jménem tedy Karel Boromejský Julius Kašpar. Po teologických, filozofických a právnických studiích na české koleji v Římě byl 25. února 1893 vysvěcen na kněze. Od roku 1899 působil jako spirituál Strakovy akademie v Praze a od roku 1907 jako kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. Dne 8. března 1920 byl jmenován biskupem betsaidským a světícím biskupem královéhradeckým, biskupské svěcení proběhlo 11. dubna 1920. Dne 13. června 1921 byl jmenován sídelním biskupem královéhradeckým, 29. června téhož roku byl nastolen. Kašpar byl vynikajícím znalcem církevního práva a liturgie, napsal řadu knih, článků a studií, jež byly uveřejněny převážně v Časopise katolického duchovenstva. Dne 22. října 1931 byl jmenován pražským arcibiskupem po odstoupení Františka Kordače. 16. prosince 1935 byl za své zásluhy jmenován kardinálem . V době Masarykova státního pohřbu v září 1937 odjel do Říma. Zemřel 21. dubna 1941 v Praze, je pochován ve svatovítské katedrále v Praze. Jako světící biskup královéhradecký užíval znaku s míčem sv. Terezie. Jako sídelní biskup královéhradecký užíval pak znaku čtvrceného, v prvním a čtvrtém poli s holubicí Ducha svatého, představující diecézi, ve druhém a třetím s míčem sv. Terezie. V Praze užíval nejdříve znak polcený pod hlavou se symbolem arcidiecéze. Později bylo vše převýšeno ještě další hlavou, a to s heroldským křížem Johan...

Karel Kadlec (3)

Narozen 11.1.1865 v Přehořově u Soběslavi, zemřel 4.12.1928 v Praze. JUDr., profesor slovanského práva na právnické fakultě University Karlovy v Praze. Práce v oboru, překladatel z chorvatštiny a francouzštiny.

Karel Jiřík (1)

Autor atlasu zvěře.

Karel Jiřík (5)

Karel Jiřík byl český historik a archivář, dlouholetý pracovník a ředitel Archivu města Ostravy. Zabýval se především regionální historií Ostravska, pod jeho vedením byly zpracovány obsáhlé Dějiny Ostravy. Karel Jiřík se narodil v Janovicích nad Úhlavou. Po maturitě na klatovském reálném gymnáziu v roce 1950 odešel studovat historii a archivnictví na na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Po ukončení studia v roce 1955 nastoupil jako odborný referent pro archivy národních výborů a Státní archiv pražského kraje na archivní oddělení Krajské správy ministerstva vnitra v Praze. Za jeho vedení se okresní archivy bývalého Pražského kraje brzy dostaly mezi nejlepší v tehdejší ČSR a některé z nich vydaly první tištěné průvodce po svých fondech a sbírkách . Inicioval rovněž založení Středočeského sborníku historického a podnítil také vydání dvou svazků Historicko-vlastivědné bibliografie a sborníku Z dějin dělnického hnutí na Kladensku, na jehož přípravě se podílel s ředitelem Okresního archivu v Kladně. V roce 1961 přišel do Ostravy, když využil nabídky stanout v čele tamního městského archivu, jenž se krátce před jeho příchodem přesunul z Nové radnice do objektu bývalé radnice v Přívoze. Zde jej čekaly rozsáhlé organizační a archivní úlohy související se soustřeďováním archivního materiálu a doplňováním archivní knihovny. V roce 1962 se musel ujmout navíc ještě funkce městského kronikáře a zpracovat zápisy za rok 1962 a zčásti též za rok 1963. Za nedílnou součást své profese vnímal pokládal využívání a zpracování archiválií pro vlastní vědeckou práci. Obdobně jako v předchozím působišti v Praze prosadil vydávání historického sborníku k dějinám a rozvoji města, který nazval Ostrava. Jeho první svazek vyšel v roce 1963. V roce 1965 v rámci oslav 20. výročí osvobození Ostravy zpracoval a zredigoval tematickou publika...

Karel Jech (5)

Karel Jech byl český historik a novinář, znalec vývoje českého venkova. Byl synem učitele a vyrůstal v prostředí středočeského venkova, což mu později umožnilo autentický náhled na jeho proměnu. Po maturitě na Masarykově reálném gymnáziu v Kostelci nad Orlicí vstoupil do Českého svazu mládeže i KSČ. Studoval novinářskou fakultu Vysoké školy politické a sociální, promoval však na Fakultě společenských věd VŠPHV. Během studií působil jako redaktor časopisu Předvoj a představitel studentských organizací. Vědeckou aspiranturu absolvoval na moskevské Lomonosově univerzitě. Pobyt v Sovětském svazu jej zbavil mnoha iluzí, přesto po návratu nastoupil na katedru dějin KSČ Vysoké školy politické ÚV KSČ a roku 1962 se stal jejím vedoucím. V roce 1963 byl povolán do tzv. barnabitské komise, prošetřující procesy z 50. let. Protože se začal stavět kriticky k politice špiček KSČ, musel odejít na nově zřízenou Vysokou školu ekonomickou. Pro své sympatiel k reformnímu proudu československé historiografie byl pak po sovětské okupaci nucen opustit školu i stranu a stal se zaměstnancem Státního výzkumného ústavu ekonomiky ve spotřebním průmyslu. Zároveň udržoval styky s bývalými kolegy a podílel se na přípravě samizdatových Historických studií. Po roce 1989 pomáhal vybudovat obor soudobých dějin v Československu a stal se prvním předsedou vědecké rady Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Často spolupracoval se svým přítelem Karlem Kaplanem. Věnoval se hospodářským a sociálním dějinám, přičemž stěžejním tématem celé jeho vědecké dráhy byly dějiny českého venkova po druhé světové válce, zejména proces kolektivizace. Vývoj jeho studií přitom odráží jeho osobní vývoj v proměňující se společenské a politické realitě. Nutno zmínit též jeho organizační zásluhy na půdě ÚSD a spolupráci s Asociací soukromého zemědělství ČR. V roce 2007 obdržel Cenu Antonína Švehly Nadačního fondu angažovaných nestraníků za svůj přínos českému rolnictví....

Karel Jan Štolc (2)

Náš přední a ve světě uznávaný odborník na problematiku pěstování bonsají.

Karel Hrubý (3)

Narozen 30.9.1910 v Praze, zemřel 10.12.1962 . RNDr., profesor všeobecné genetiky, práce v oboru.

Karel Hrubec (2)

Autor populárněnaučné publikace o rychlosti.

Karel Hostaš (3)

Narozen 11.3.1854 v Poleni u Klatov, zemřel 22.6.1934 v Klatovech. JUDr., vlastivědný pracovník, archeolog, regionální historik jihozápadních Čech, práce z oboru.

Karel Hikl (5)

Narozen 3.11.1886 ve Vídni, zemřel 30.5.1968 v Brně. PhDr., středoškolský profesor, literární historik zabývající se převážně obrozením, kritik a editor.

Karel Hermann (4)

Někdy psán i jako Herman. Narozen pravděpodobně 1893, zemřel pravděpodobně 1949. Povoláním chemik, fotograf, odborný publicista, autor a adaptátor knih pro mládež.

Karel Heřman (5)

Někdy psán i jako Herman. Narozen pravděpodobně 1893, zemřel pravděpodobně 1949. Povoláním chemik, fotograf, odborný publicista, autor a adaptátor knih pro mládež.

Karel Hašek (1)

Narozen 1890, zemřel 1949. Voják, brigádní generál, autor spisu o protiletadlové obraně.

Karel Hádek (4)

Narozen 11.10.1894 v Praze, zemřel 5.1.1950. JUDr. PhDr., úředník, redaktor, beletrie, překlady literatury německé, dánské, jugoslávské.

Karel Guth (4)

Narozen 21.9.1883 v Praze, zemřel 30.10.1943 v Praze. PhDr., archeolog, historik umění, práce z oboru.

Karel Gam (4)

Cestovatel, spisovatel a doktor . Taktéž učitel angličtiny, číšník, umývač nádobí, natěrač, průvodce, hlídač, tovární zaměstnanec, bezdomovec, kavárenský debatér. V 60tých letech byl i profesorem zeměpisu na SVVŠ v Brně.

Karel Friedrich Krieger (1)

Karel Fořt (4)

Narozen roku 1947 v Praze. Bývalý klatovský policita, básník a autor zbeletrizovaných kriminálních případů.

Karel Filip (4)

Narozen 2.12.1915 v Přibyslavi, zemřel 22. 1. 2001 v Petrovicích u Kutné Hory. Katolický kněz, esperantista, esperantská literatura, básně a divadelní hra.

Karel Fanta (2)

Literatura o manželství.

Karel Eichler (4)

Karel Eichler byl římskokatolický kněz, hudebník a spisovatel. Ve svém díle se věnoval především místopisu a hudební vědě. Karel Eichler pocházel z měšťanské rodiny velkomeziříčského krupaře. Po dokončení reálky v Poličce vystudoval německé gymnázium v Brně. Vysvěcen na kněze byl roku 1870, poté pracoval na faře v Hovoranech, v Kurdějově a v Hodoníně. Studoval kanonické právo v Římském ústavu Animy. Mezi lety 1874 až 1880 působil jako profesor církevních dějin a kanonického práva na bohosloveckém ústavu v Brně. Tou dobou také dva roky redigoval brněnský časopis Hlas. Jeho dalším působištěm byla od roku 1880 fara ve Veverské Bítýšce. Zde napsal většinu svých děl, mimo jiné nejznámější Paměti panství veverského. Karel Eichler zemřel v Brně, kde žil od roku 1892. Na počest působení Karla Eichlera je po něm pojmenována ulice ve Veverské Bítýšce. Níže uvedený seznam děl Karla Eichlera není úplný: Mimo výše uvedených knih je Karel Eichler také autorem mnoha článků v časopisech Hlas, Obzor a Moravská orlice.

Karel Dyrynk (4)

Karel Dyrynk byl český typograf, tvůrce písma, knižní úpravce, redaktor a odborný publicista. Vyučil se akcidenčním a strojním sazečem. V letech 1905–1914 byl vedoucím redaktorem časopisu Typografia, kde publikoval řadu odborných článků. Roku 1908 vyšla poprvé jeho kniha Pravidla sazby typo­ grafické. O rok později vydal v knižní formě své odborné přednášky pod názvem Krásná kniha, její technická úprava, kde se zabýval mimo jiné vlastnostmi papíru, výběrem písma, úpravou textu a pravidly zlomu. V roce 1911 vyšla poprvé Dyrynkova úhelná publikace Typograf o knihách. Své odborné texty také graficky upravoval. Mezi lety 1919 a 1934 byl technickým ředite­lem Státní tiskárny v Praze, kde se zasazoval o vznik původních českých písem. Podílel se nejen na přípravě a výrobě Preissigovy antikvy , ale realizoval také písma vlastní, např. Malostranskou antikvu a kurzívu , Dyrynkovu latinku a kurzívu , Grégrovu romanu a kurzívu , Konůpkovu italiku a další. Byl jedním ze zakládajících členů Spolku českých bibliofilů . Vnukem Karla Dyrynka byl výtvarník, typograf a grafik Martin Dyrynk . Autor odborných publikací, typograf řady periodik, knih, bibliofílií. V letech 1967–1969 pedagog Střední výtvarné školy v Praze, do roku 1972 pracovník kulturních institucí. Organizátor Letního výtvarného salonu ve Vysokém Chlumci v letech 1982–1991. Čestný člen Spolku českých bibliofilů . Přítel Karla Kryla, kterému do exilu posílal bibliofilské tisky. Žil střídavě v Praze a ve Vysokém Chlumci. Některé z publikací:

Karel Dvořáček (4)

Autor prací o elektrických instalacích.

Karel Dušek (5)

Narozen 4. 6. 1935 v Úsobí, zemřel 23. 3. 2020. MUDr., CSc., docent Univerzity Karlovy; psychiatr: od roku 1966 působil na Katedře psychiatrie dnešního Institutu postgraduálního vzdělávání lékařů a farmaceutů v Praze.

Karel Duba Orchestra (5)

Karel Drbohlav (3)

Narozen 25.9.1908 v Jičíně, zemřel 5.3.1971 v Praze. Divadelní fotograf, publikace z oboru.

Karel Dostál (1)

Karel Dostal byl český divadelní režisér a herec. Narodil se v Nymburce v rodině spolumajitele poděbradského pivovaru Leopolda Dostala a bývalé herečky Prozatímního divadla Marie Horské-Kallmünzerové. Celá rodina byla umělecky zaměřená – jeho sourozenci se většinou rovněž zabývali divadlem nebo malířstvím. Karel vystudoval Českou reálku v Praze a potom studoval dva roky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Poté přešel na Vysokou školu divadelního umění v Berlíně u Emanuela Reichera. V letech 1908–1910 hrál v Berlíně u režiséra Emila Geyera a v letech 1910–1912 v Německém divadle v Berlíně u Maxe Reinhardta. V roce 1912 byl členem Dvorního divadla v Meiningenu v Durynsku, v roce 1913 vystupoval pohostinsky na Goethových slavnostech v Düsseldorfu. V roce 1915 narukoval do armády. Bojoval na italské frontě a byl raněn. Před koncem první světové války hrál na Nové vídeňské scéně . V roce 1919 vystoupil na scéně Národního divadla jako host. Pro zřejmé německé školení nebyl angažován, ale na podnět Jaroslava Kvapila se v sezóně 1919–1920 stal prvním ředitelem divadla v Českých Budějovicích. V roce 1920 měl nastoupit jako šéf činohry Slovenského národního divadla v Bratislavě. Dal ale přednost místu herce a režiséra v Divadle na Vinohradech, kde působil v letech 1920–1922. V letech 1922–1955 pak působil v Národním divadle v Praze. Zde zastával i různé funkce: Po odchodu z Národního divadla režíroval v Městských divadlech pražských a v sezóně 1958–1959 byl šéfem činohry Východočeského divadla v Pardubicích. Pohřben je na pražských Olšanech. Karel Dostal se v roce 1909 v Berlíně oženil s Žofii Bartelovou , se kterou měl tři děti: Petra Dostala , Jana Dostala a Marii Dostalovou. Po ovdovění se znovu oženil s jistou Emilií , se kterou měl dceru Magdalénu . Karel Dosta...

Karel Domorázek (5)

Narozen 28.1.1875 v Táboře, zemřel 27.6.1943 v Praze. Básník a prozaik, výtvarný referent a kritik, humoristické a satirické verše a aktovky inspirované sokolským hnutím, texty ke sletovým scénám a publikace o Sokolu, reflexívní lyrické verše.

Karel Doležal (5)

Narozen 1988 v Pardubicích. Prozaik, redaktor a překladatel, žánrově se zaměřuje na fantastiku. Též programuje počítačové hry.

Karel Čupr (4)

Narozen 27. 12. 1883 v Nových Hradech u Vysokého Mýta, zemřel 22. 9. 1956 v Brně. Profesor matematiky na České vysoké škole technické v Brně, popularizátor a historik vědy.

Karel Chobot (4)

Narozen: 16.6.1929 Praha, zemřel: 23.7.1988. prof.Ing.DrSc. Praha technik: abs. ČVUT Praha; věd. a pedag. pracovník kat. staveb. mechaniky ČVUT Praha , DrSc. , prof. . Spec.: mechanika tuhých a poddajných těles a prostředí. Čl. AIPC-IABSE, čl. výb. Čes. matice technické.(Mj. Pomůcka ke cvičením ze stavební mechaniky 2., Stavební mechanika pro směr vodohospodářský, Použití maticového počtu ve stavební mechanice, Výpočet přetvoření konstrukcí - s O.Hejnovou, Statika stavebních konstrukcí 1-3 - s V.Hájkem a H.Novotnou, Výpočty rámových konstrukcí. ČsBS Nekrolog: Inžen.stavby,37,1989,č.9,s.484.

Karel Chalupa (4)

Karel Chalupa byl československý politik a poslanec Národního shromáždění republiky Československé za Československou živnostensko-obchodnickou stranu středostavovskou. Profesí byl vedoucí redaktor. Bydlel v Praze. Ve 30. letech 20. století patřil k hlavním postavám publicistiky napojené na živnostenskou stranu. Působil jako zemský místopředseda dorostu československé živnostensko obchodnické strany středostavovské. Po parlamentních volbách v roce 1935 se stal poslancem Národního shromáždění. Mandát si udržel do zrušení parlamentu v roce 1939, přičemž v prosinci 1938 ještě přestoupil do poslaneckého klubu nově ustavené Strany národní jednoty. Zemřel v Praze 9. srpna 1963.

Karel Bláha (5)

Narozen 29.7.1929 ve Vejvanově u Rokycan, zemřel 28.8.1987 v Praze. Ing., dr.techn., CSc., literatura z oboru chemie.

Karel Berman (3)

Karel Berman byl významný český operní pěvec a skladatel, známý především svým sytým basovým hlasem a významným přínosem pro svět opery. Narodil se 14. dubna 1919 v Plzni v Československu a stal se jednou z vůdčích osobností české opery 20. století. Bermanova kariéra byla úzce spjata s Národním divadlem v Praze, kde ztvárnil celou řadu rolí operního repertoáru.

Karel Beneš (3)

Narozen 14. 9. 1932 v Prachaticích, zemřel 15. 6. 2006. Prof., RNDr., CSc., botanik, anatom a cytolog, biolog, práce z oboru biochemie a metodologie a dějin přírodních věd.

Karel Bareš (4)

Narozen 22.7.1920 v Příbrami. PhDr. CSc., anglista, docent University 17.listopadu a filosofické fakulty University Karlovy, práce z oboru.

Karel Adámek (3)

Narozen roku 1905, zemřel 22.12.1969 v Praze. Redaktor Zemědělských novin, články o zahradnictví a ovocnářství.

Karasu Jamazaki (4)

Karasová Jana (1)

Kaoma (4)