22501–22560 z 153391 Autoři
Marianne Faithfull (4)
Marianne Faithfull je anglická zpěvačka, skladatelka a herečka, jejíž kariéra trvá již více než pět desetiletí. Svou hudební dráhu zahájila v 60. letech 20. století hitem "As Tears Go By", který napsali Mick Jagger a Keith Richards ze skupiny The Rolling Stones. Její raná tvorba se vyznačovala výrazným hlasem a melancholickými baladami. V průběhu let se hudba Faithfullové vyvíjela a zahrnovala různé styly včetně rocku, blues a folku.
Více od autora
Marián Leško (4)
Marián Leško vyštudoval odbor filozofia a história. Niekoľko rokov bol vysokoškolským učiteľom, potom pracoval ako redaktor týždenníka Nové slovo. Od roku 1993 pôsobil v denníku Pravda. Stal jeho šéfredaktorom a túto funkciu zastával štyri týždne. Komentátorom SME je od 1. apríla 1996. Odvtedy až do ukončenia vysielania na Slovensku bol tiež spolupracovníkom Rádia Slobodná Európa, v ktorom mával pravidelné komentáre. Je autorom štyroch kníh: Ľudia a ľudkovia z našej politickej elity , Slovenské tango v roku jeden , Mečiar a mečiarizmus , Masky a tváre novej elity . V publikácii Slovensko v šedej zóne, ktorú vydal Inštitút pre verejné otázky v roku 1998, napísal úvodnú, 60-stranovú kapitolu, ktorá má názov Príbeh sebadiskvalifikácie favorita. Od apríla 2000 do apríla 2003 pripravoval pre denník SME pravidelnú tematickú stranu. Za ten čas uverejnil celkove 124 analytických textov. Od mája 2003 sa venuje predovšetkým každodennému komentovaniu vnútropolitického diania. Odvtedy až do prvého februára 2005 napísal celkove 374 komentárov. Od roku 2002 je pravidelným hosťom relácie TV Markíza Sedem s.r.o.
Více od autora
Mária Szepes (2)
Maďarská autorka se narodila 14. prosince 1908 v Budapešti do rodiny divadelních hvězd. V letech 1916 až 1933 se objevovala jako filmová hvězda - pod uměleckým jménem Magda Papir. V roce 1931 se vdala a s manželem odjela do Berlína. Studovala literaturu, historii a biologii. Román Magie der Liebe je o manželství s Béllou Szepesim, které trvalo 56 let. Její první román Červený lev napsala v Berlíně za války. Pracovala jako novinářka a autorka televizních filmů. Zemřela 3. září 2007.
Více od autora
Mária Oľga Horváthová (5)
Slovenská spisovatelka, dramatička a divadelní ochotnická herečka.
Více od autora
Maria Konopnicka (5)
Maria Konopnicka rozená Wasiłowska byla polská spisovatelka. Psala také pod pseudonymem Jan Sawa. V roce 1849, když bylo Marii sedm let, se Wasiłowští přestěhovali do Kališe. Jako dítě, po předčasné matčině smrti v roce 1854, byla spolu s pěti sourozenci vychována jejich otcem Józefem Wasiłowskim v duchu katolicismu a polského vlastenectví. V září 1862 se Maria Wasiłowska provdala za o 12 let staršího šlechtice Jaroslawa Konopnického. Brzy se zapojili do Lednového povstání 1863 a museli uprchnout. Rodina Konopnických odjela do Německa a vrátila se až po všeobecné amnestii v roce 1865. Vzhledem k tomu, že jim došly peníze na obživu velké, nyní osmičlenné rodiny, museli roku 1872 prodat své nemovitosti a přestěhovat se poblíž na menší statek. V roce 1877 byla Maria oddělena od svého manžela a přestěhovala se s dětmi do Varšavy, kde pracovala jako spisovatelka a lektorka. Od roku 1881 se Maria Konopnicka také zabývala literární kritikou. Po roce 1890 se kvůli nemocné dceři častěji zdržovala v zahraničí. V roce 1889 se setkala s malířkou a básnířkou Marií Dulębiankou, se kterou zůstala v hlubokém přátelství. V roce 1902 jí byla u příležitosti 25. výročí její spisovatelské činnosti darována malá farma v Żarnowci u Krosna, kde se nyní na její počest nachází muzeum. 8. září 1903 se Dulębianka přestěhovala spolu s Konopnickou na zámek v Żarnowci, kde měla svůj ateliér. Konopnicka zemřela v roce 1910 ve Lvovském sanatoriu a byla pohřbena na Lyčakovském hřbitově. Konopnicka debutovala v roce 1875 v časopise Kaliszanin. V následujících letech vydala mnoho básnických sbírek a sérii básnických knih pro děti. Zvláštní uznání, které trvá do dnešních dnů, získala za svou vlasteneckou píseň Rota , která byla ve své době nazývána neoficiální druhou národní hymnou Polska. Obecně platí, že Konopnicka je považována za jednou z nejvýznamnějších představitelek polského pozitivismu....
Více od autora
Maria Horníková (3)
Bc., šéfredaktorka časopisu Food service, časopisecké publikace v oboru gastronomie.
Více od autora
Maria Edgeworth (3)
Maria Edgeworthová byla anglo-irská spisovatelka literatury pro mládež i pro dospělé. Maria Edgeworthová se narodila v hrabství Oxfordshire v domě svých prarodičů. Většinu svého života strávila v Irsku na venkovském statku svého otce, kde vyrůstala v prostředí irské venkovské šlechty, ve společnosti rodin Kitty Pakenhamové , lady Moiry a její tety, Margaret Rustonové. Měl na starosti správu majetku svého otce, což byla zkušenost, kterou později využila při psaní románů o Irech. Její rané spisovatelské úsilí bylo méně realistické a melodramatičtější; jeden z jejích textů obsahuje postavu darebáka, který jako masku nosí kůži staženou z obličeje mrtvoly. V roce 1802 se rodina vydala na cesty, nejprve do Bruselu a později - během krátkého příměří v době napoleonských válek známého jako amienský mír - do Francie. Rodina se seznámila s řadou významných osobností a Maria dostala nabídku sňatku od jistého švédského hraběte. Po návratu do Irska začala znovu psát. Otec Marie Edgeworthové Richard Lovell Edgeworth, známý spisovatel a vynálezce, podporoval psaní své dcery; trval však na tom, že její práce musí napřed schválit a upravit. Žádný z příběhů publikovaných v The Parent’s Assistant nesměla autorka ani přečíst svým sourozencům , dokud je neschválil. Příběh Castle Rackrent napsala za jeho zády a zveřejnila anonymně. Po smrti svého otce v roce 1817 vydala Maria Edgeworthová jeho paměti, které rozšířila o životopisné komentáře. Působila jako spisovatelka až do své smrti a ke konci života se snažila co nejvíce zmírnit utrpení rolníků, kteří byli postiženi velkým hladomorem . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria Edgeworth na německé Wikipedii....
Více od autora
Mária Dopjerová-Danthine (4)
Narodila se v Piešťanech, kde ukončila i středoškolské vzdělání na Gymnáziu Pierra de Coubertin. Na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě absolvovala studium angličtiny a ruštiny . Ve studiu pokračovala v Paříži na univerzitě Sorbonně. Od r. 1998 žije se svou rodinou v Paříži, kde také pracuje jako mezinárodní koordinátorka pojišťovací makléřské společnosti. Je autorkou knih: Anglické idiomy pod lupou , Francouzské idiomy pod lupou , Paříž - moje láska, můj život a Paříž můj druhý domov .
Více od autora
Margita Martincová (3)
Narozena 1944 na Slovensku. Pracovnice v oblasti kultury, publikující poezii a povídky v časopisech a novinách.
Více od autora
Margarette Lincoln (2)
Britská ředitelka Národního námořního muzea v Greenwich , autorka publikací z oblasti námořní historie.
Více od autora
Margaret Truman (2)
Mary Margaret Truman Daniel se narodila 17.2.1924 jako jediné dítě 33. amerického prezidenta Harry S. Trumana. Byla známá pod jmény Margaret Truman nebo Margaret Daniel. Narodila se v Independece stát Missouri, pokřtěná byla po své tetě Mary Jane Truman a babičce z matčiny strany Margaret Gates Wallace. O mala jí ale zkráceně říkali Margaret. V roce 1944 křtila válečnou loď USS Missouri . V roce 1956 se provdala za reportéra New York Cliftona Daniela. Měli spolu 4 syny. Na českém vydání knihy Vražda v Pentagonu je mylně vydávána za vnučku prezidenta Trumana.
Více od autora
Margaret Moore (3)
Margaret Moore začala se psaním v osmi letech, kdy si vymýšlela příběhy o krásné slečně a pohledném, ale životem zkušeném zloději. Později vystudovala anglickou literaturu na univerzitě v Torontu. Nyní žije ve Scarborough ve státě Ontario se svým trpělivým manželem, dvěma báječnými dětmi a dvěma kočkami. České čtenářstvo ji zná z romancí Viking a Statečný Sas.
Více od autora
Maren Dammann (1)
Německá novinářka, vydavatelka knih a manažerka komunikace. Autorka románu.
Více od autora
Marek Waic (4)
Narozen roku 1956 ve Strakonicích; prof. PhDr. CSc.; sportovní humanista, historik. V rámci své pedagogické a odborné činnosti se zabývá tělesnou výchovou a sportem a jeho místem ve vývoji české a československé společnosti v 19. a 20. století; česko-německými vztahy v oblasti tělocvičných spolků a sportovních organizací; vytvářením a proměnami svébytného sportovního prostoru ve střední Evropě; tělesnou výchovou a sportem v rozvoji vzdělávání a vědy v českých zemích a Československu. V současné době působí na Katedře základů kinantropologie a humanitních věd Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze.
Více od autora
Marek Příhoda (2)
Narozen 27. 4. 1976 ve Vlašimi. Slavista, zaměřený na dějiny středověkých a raně novověkých literatur slovanského jazykového areálu.
Více od autora
Marek Herman (2)
Marek Herman je český pedagog, spisovatel, lektor osobního rozvoje a lobbista za hazard. Vystudoval gymnázium a tělesnou a občanskou výchovu na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Poté učil sedm let tělesnou výchovu a občanskou výchovu na gymnáziu v Bílovci. Rok pracoval pro Nadaci Open Society Fund v Praze a pět let externě pro Open Society Fund v Bratislavě. Po deset let pracoval pro nadnárodní společnosti, mimo jiné tabákový koncern Philip Morris a telekomunikační společnost T-Mobile. Pro T-Mobile pracoval jako projektový manažer a byl zástupcem T-Mobilu v Radě DMS, která slouží pro kooordinaci a kontrolu projektu DMS. V roce 2006 založil Nadační fond Rachůnek. Od roku 2007 působí jako lobbista pro hazardní společnosti, konkrétně na pozici výkonného ředitele Asociace provozovatelů kursových sázek . Podílel se na legalizaci internetového sázení v ČR. Jako lobbista v roce 2008 přesvědčil tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska, aby povolil internetové sázení pro pět hazardních společností, které APKURS zastupuje, ačkoliv byl předtím Kalousek zásadně proti. Proti tomuto rozhodnutí se vyslovili i odpovědní ministerští úředníci, kteří jej označili za protizákonný. Kalousek byl v souvislosti s povolením internetového sázení pro pět hazardních společností poté podezřelý z korupčního jednání a prošetřován policií. V letech 2009–2010 Herman lobboval proti novele loterijního zákona, který například zajistil větší práva obcí v boji s hazardem. Herman měl na dění ve vládě velký vliv také v roce 2015, kdy se projednávala výše daní pro hazard. V roce 2017 se angažoval v přípravě novely zákona o hazardních hrách. Ve svých vlastních seminářích se soustředí zejména na sebepoznání a výchovu dětí do šesti let. Působí jako externí pracovník na Katedře rekreologie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Ex...
Více od autora
Marek Grabmüller (3)
Narozen 1965. Spoluautor ekonomických německo-českých slovníků a terminologických příruček.
Více od autora
Marek Dunda (3)
Narozen 8. 1. 1969 v Třebíči. Katolický kněz, publicista, šéfredaktor časopisu Milujte se.
Více od autora
Marek Domin (5)
Doc., JUDr., PhD., právnik, vysokoškolský učitel v oboru ústavního práva.
Více od autora
Marek Bydžovský z Florentina (1)
Marek Bydžovský z Florentina byl český humanistický učenec a kronikář, působil na Karlově univerzitě. Narodil se v Novém Bydžově v roce 1540. Vystudoval na Karlově univerzitě a začal učit na Týnské škole v Praze. V roce 1559 se stal bakalářem a v roce 1565 mistrem. V roce 1567 byl Marek Bydžovský přijat jakožto profesor na Karlovu univerzitu. Zde vystřídal několik funkcí a v letech 1570–1585 byl celkem pětkrát za sebou zvolen děkanem artistické fakulty. V letech 1509–1603 vykonával postupně úřad probošta Velké koleje a Koleje krále Václava. V roce 1575 mu byl udělen erb a predikát "z Florentina". Pečoval též o ekonomickou stránku života na univerzitních kolejích. Mimoto vyučoval matematiku a astronomii, přednášel o Aristotelovi a Ciceronovi. Bezesporu nejvýznamnějším dílem Marka Bydžovského je "Svět za tří českých králů" čili jakýsi sborník o událostech, jež se staly za dob panování Ferdinanda I., Maxmiliána II. a Rudolfa II. Je to dílo poměrně velkého rozsahu a strukturou by se dalo zařadit mezi letopisy. Marek spíš než aby zprávy sám zachycoval, přejímal je od jiných autorů a omezoval se spíš na překlad nebo případně na zestručnění popisu události. Toto dílo nebylo původně ani určeno k vydání tiskem. Správnější by proto možná bylo, nazývat ho editorem než autorem spisu. I přes tyto nedostatky je tento spis cenným dokladem o době svého vzniku. Působení na univerzitě skončilo na tehdejší poměry skandálně, Marek z ní odešel a v roce 1604, ve svých 64 letech se oženil s vdovou po pivovarníku Adamovi Schodeckém. Současně se stal měšťanem na Novém Městě pražském. Jeho odchod z univerzity se navíc neobešel bez dalšího problému. Marek s sebou odnesl účty a nějaké další pro univerzitu důležité dokumenty a spor stran toho se táhl pak až do roku 1610, kdy byl ukončen smírem. Marek zemřel jako vážený měšťan Nového Města pražského v roce 1612....
Více od autora
Marek Baláš (3)
Narozen 29. 3. 1978 v Brně. Doc., Ing., Ph.D., strojní inženýr a vysokoškolský pedagog zaměřený na oblast energetiky, zejména na vlastnosti, úpravu a spalování paliv, konstrukci kotlů a energetické využití biomasy. Autor prací z oboru. Také aktivní v junáckém hnutí.
Více od autora
Marcus Valerius Martialis (4)
Marcus Valerius Martialis byl římský básník epigramů. Narodil se v městě Bilbilis, asi 65 km jihozápadně od španělské Zaragozy, kde získal vzdělání v rétorice a gramatice. Roku 64 odešel do Říma dokončit své právnické vzdělání. Byl patrně nemajetný a závisel na podpoře svých mecenášů a příznivců, mezi něž patřil například Seneca, Plinius mladší, Quintilianus, Juvenalis nebo císařové Titus a Domitianus. Narodil se v posledním roce Caligulovy vlády, po celý život byl hrdý na svůj hispánský původ. V roce 64 přišel do Říma s touhou prosadit se. Nejprve se pokusil pracovat jako advokát, to se mu však nedařilo. Kolem roku 80 začal psát a svými básněmi a epigramy si brzy získal oblibu lidu, a často i mocných, kteří ho podporovali. Titus mu udělil ius trium liberorum, podle něhož jako svobodný a bezdětný mohl požívat práv otce tří dětí. V roce 88 poprvé opustil Řím, aby pobýval na venkovském statku v Nomentu, 14 mil od Říma. V roce 98 se vrátil do svého rodiště; zdá se, že ne zcela dobrovolně – za Traiana, nástupce vládce Domitiana, mu totiž bylo vyčítáno jeho lichocení předchozímu císaři, který neproslul jako nejlepší vládce Říma. Martialis také mimo jiné lichotil již Titovi, předchůdci Domitiana. Proto když Martilialis opouštěl Řím, neměl ani na cestu. V Bilbile ale znovu nabyl jmění. Do Říma se již nikdy nevrátil, zemřel v roce 102. Jeho smrti litoval v Dopisech Plinius. Zachovalo se čtrnáct z Martialových knih: V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martial na německé Wikipedii.
Více od autora
Marco Ceresa (1)
Italský sinolog, znalec literatury a kultury Číny a jihovýchodní Asie.
Více od autora
Marcin Batylda (4)
Polský publicista se zaměřením na fantasy, spisovatel, spoluautor počítačové hry.
Více od autora
Marcia Wieder (2)
Americká podnikatelka a lektorka, zaměřená na motivaci a rozvoj osobnosti.
Více od autora
Marcella Dostálová (4)
Narozena 27.11. 1934 v Chebu, zemřela 17.5. 2019. Básnířka a beletristka, zakladatelka poetického výtvarného klubu Violka.
Více od autora
Marcel Jullian (2)
Marcel Jullian se narodil 31 ledna 1922 v CHATEAURENARD ,zemřel 28 června 2004 v Paříži , byl scénárista, spisovatel, režisér, scenárista a televizní muž francouzské kultury . Byl zakladatel televizní stanice Antenne 2 .
Více od autora
Marcel Duchamp (4)
Marcel Duchamp byl francouzský výtvarník a šachista, který většinu života prožil v USA. Byl ovlivněný futurismem a kubismem. Ve Spojených státech přispěl ke zprostředkování znalosti kubismu. V New Yorku založil spolu s Man Rayem dadaistickou skupinu. V některých obrazech se zabýval analýzou simultánního pohybu. Měl velký vliv na surrealistické hnutí ve 20. a 30. letech. Instalacemi tzv. ready-mades, což byly průmyslově vyráběné předměty Duchampem pouze signované, ovlivnil směřování výtvarného umění ve 20. století a stal se předchůdcem konceptuálního umění, op-artu a minimalismu. Velkou část života se věnoval šachu, v němž dosáhl úrovně mezinárodního mistra. Duchamp se narodil v rodině prosperujícího notáře v malém městě v Normandii jako třetí ze sedmi dětí. Jeho dědeček z matčiny strany byl výtvarník, rodinnou vilu zdobily jeho obrazy a rytiny. Duchampovy první malířské pokusy spadají do roku 1902, kdy maloval krajiny v impresionistickém duchu. V roce 1904 dokončil studium na lyceu v Rouenu, kam se mezitím rodina přestěhovala, a odešel za dvěma staršími bratry do Paříže. Gaston, který byl malířem, přijal umělecké jméno Jacques Villon, sochař Raymond signuje své plastiky jako Duchamp-Villon. Marcel Duchamp začal studovat na prestižní soukromé Julianově akademii, kterou však nedokončil. Více než malířství se v té době věnoval hraní kulečníku. Bratři byli v Paříži vydržováni rodiči, Duchamp si ale přivydělával kresbami do humoristických časopisů. V roce 1905 nastoupil dobrovolně do armády. Druhý rok vojenské služby však jako pracovník v umělecké profesi absolvovat nemusel. Kolem roku 1910 vznikaly jeho významné rané oleje, ovlivněné tvorbou Cézannovou a fauvisty. V roce 1911 se v jeho díle objevuje recepce symbolismu, kubismu a futurismu. Namaloval první stroj - Mlýnek na kávu. Rok 1912 je bodem zlomu. Tehdy namaloval obraz Akt sestupující se schodů, č. 2, který však nebyl porotou S...
Více od autora
Marc Soriano (2)
Marc Soriano byl francouzský filosof, univerzitní profesor, literární kritik a spisovatel, autor románů pro děti a mládež. Jeho sestrou byla houslistka Denise Soriano-Boucheritová. Soriano se narodil v Egyptě v Káhiře. Po smrti otce se rodina odstěhovala do Itálie a v letech 1921 až 1927 žila v Pise. Poté se Soriano odstěhoval do Paříže a byl zde roku 1939 přijat ke studiu na École normale supérieure. Studium však musel přerušit, když byl během mobilizace povolán do francouzské armády. Roku 1940 byl během bojů druhé světové války zraněn a roku 1942 se připojil k francouzskému odboji. Po válce absolvoval filosofii na Sorbonně a pak pracoval na univerzitě v Ženevě společně Jeanem Piagetem. Později vyučoval na různých vysokých školách a univerzitách a působil též jako komunistický aktivista. Roku 1978 vážně onemocněl poměrně vzácnou nemocí myasthenia gravis, což mělo za následek, že byl oslaben jeho volní pohyb a také ztratil schopnost mluvit. Marc Soriano byl jedním z propagátorů interdisciplinárního přístupu k textům. Při jejich rozboru kombinoval psychoanalýzu, lingvistiku, etnologii, antropologii a filosofii. Specializoval se především na rozbory pohádek, zejména Perraultových, byl však také odborník na dílo Julesa Verna. Kromě odborných prací napsal několik románů, především pro děti a mládež.
Více od autora
Marc Roche (2)
Belgický novinář,narodil se 5.dubna 1951 v Bruselu. Marc Roche pracuje jako dopisovatel listu Le Monde v Londýně. Spolupracuje rovněž s belgickým deníkem Le Soir a švýcarskou La Tribune de Genève. Specializuje se na psaní o finančních institucích a britské monarchie .
Více od autora