Všichni Autoři a témata

Ota Nutz (3)

Narozen 20. 1. 1939 v Jablonci nad Nisou, zemřel 6. 12. 2000 v Praze. Novinář, rozhlasový publicista a televizní scénárista.

Ota Kramář (4)

Ota Kramář, vlastním jménem Otto Kramář byl český redaktor, scenárista a spisovatel, autor populárně naučných a dobrodružných knih pro děti a mládež.

Ota Hora (3)

Ota Hora byl český a československý politik, člen Československé strany národně socialistické, za kterou byl po válce poslancem Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění, později exilový politik. Od mládí se veřejně angažoval. V rodném městě byl aktivní v Sokolu a v národně socialistické straně. Roku 1932 se stal nejmladším členem jejího ústředního výkonného výboru. Často cestoval a publikoval cestopisné črty. Za války působil v ilegální publicistice. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za národní socialisty. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1946 a stal se poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal formálně až do parlamentních voleb v roce 1948. V rámci strany patřil po roce 1945 mezi představitele mladé generace s napojením na studentské kruhy. Byl zvolen předsedou národně socialistické mládeže. Profiloval se kriticky k sílícímu vlivu KSČ v policii a čelil mu v bezpečnostním výboru parlamentu společně s lidoveckým poslancem Bohumírem Bunžou. V prosinci 1947 vystoupil s teorií, že Československo lze považovat za policejní stát. Po únorovém převratu v roce 1948 odešel do exilu, nejprve do západního Německa, později do Kanady, a podílel se na činnosti exilové národně socialistické strany. V rámci exilové strany představoval společně s Aloisem Čížkem mladší generaci, kriticky naladěnou vůči špičkám strany a vůči vedení Petra Zenkla. Vydával list Mladé proudy. Byl členem výkonného výboru Rady svobodného Československa a čestným předsedou Sokola v Kanadě. Získal ocenění Canadian Silver Jubilee Medal a Masarykovu cenu Československého sdružení v Kanadě za rok 1988. V roce 1990 bylo bez jeho vědomí dojednáno sloučení exilové strany s představiteli Československé strany socialistické . Roku 1991 mu byl udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 1993 z...

Ota Černý (4)

Narozen 10. 9. 1943 v Kladně, zemřel 16. 2. 2021. Televizní redaktor a moderátor, sportovní publicista.

Ota Brožek (3)

Narozen 1923, zemřel 22.1.1974 v Praze. Novinář, reportáže, prózy.

Oskar Mališ (5)

Narozen 21. 4. 1900 v Uherském Hradišti, zemřel 1. 5. 1965 v Praze. Zemědělský odborník, autor prací z oboru. Také prozaik a publicista.

Oskar Kokoschka (3)

Oskar Kokoschka byl rakouský malíř, ilustrátor a grafik, kromě toho také spisovatel a autor divadelních her . Nejznámější jsou jeho intenzivní expresivní portréty, u kterých se snaží vystihnout psychiku a emoce modelu, a malby krajin, především množství městských a krajinných panoramat. Jeho tvorbu ovlivnila vídeňská secese, německý expresionismus a fauvismus. V malbě používá syté barevnosti, energické tahy štětce, deformaci figur. Jeho dědeček Václav a strýc Josef z otcovy strany byli pražskými zlatníky, další strýc byl hodinářem. Zlatnickému řemeslu se v rodinné dílně vyučil i Oskarův otec Gustav Josef , , ale stal se cestujícím obchodním zástupcem továrny. Matka se jmenovala Marie Romana Loidlová . Oskar se narodil jako druhý syn ze čtyř dětí, nejstarší Gustav zemřel jako batole. Nejmladší syn užíval jméno Bohuslav , což potvrzuje, že v rodině přetrvával český živel. Oskar se narodil 1. března 1886 v Pöchlarnu, následujícího roku otcovy obchodní záměry rodinu dovedly do Vídně. Oskar absolvoval c. a k. státní reálnou školu ve Währingu. Z té doby pocházejí jeho nejstarší dochované kresby a akvarely. Výsledky byly rozporuplné, jeho talent rozpoznal Carl Otto Czeschka, který jej přijal do své třídy. V letech 1905—1909 studoval na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni, kde byl jedním z jeho učitelů Gustav Klimt. Věnoval se především portrétům, ovlivněn Van Goghem a vládnoucí secesí. Velký vliv na něj měl i vídeňský malíř Rudolf Kalvach, kterého považoval za svého učitele. Navázal vášnivý, často bouřlivý poměr s Almou Mahlerovou-Werfelovou, krátce po smrti její čtyřleté dcery Marie Mahlerové a ukončení jejího poměru s Walterem Gropiem. V roce 1912, po několika společných měsících s ním Alma otěhotněla, dítě si však nechala vzít a odmítla také sňatek. Roku 1914 se vztah rozpadl a Kokoschka dobrovolně narukoval do rakouské armády a ...

Oskar Andrysek (5)

Narozen 21. 2. 1931 v Praze, Prof., MUDr. DrSc., docent nukleární medicíny na katedře fyziky University Karlovy, práce z oboru onkologie.

Ortrud Grieb (2)

Německá zahradní inženýrka, věnuje se též fotografování a kresbě.

Orquesta Aragon (6)

Oriana Fallaci (4)

Oriana Fallaci byla italská novinářka, spisovatelka a v posledních letech života také kritička islámu. Včetně překladů dosáhl prodej jejích knih dvaceti milionů výtisků. Pocházela z Florencie , kde se narodila i zemřela. Ve Florencii také vystudovala univerzitu a stala se redaktorkou. Po čase jí ale práce v redakci začala být málo náročná a jako první žena v Itálii se stala válečnou korespondentkou. Od té doby vystřídala řadu válečných front. dostala se například do Vietnamu, Saúdské Arábie, Libye, Jordánska, Kuvajtu, Libanonu, Pákistánu, Indie, Bangladéše či Íránu. Po roce 1991 žila v New Yorku. Fallaci byla velmi úspěšnou novinářkou, vynikala především jako autorka rozhovorů. S respondentem vždy jednala jako rovná s rovným. V jednom z nejznámějších rozhovorů, kdy jako jediná žena-novinářka dostala ještě před íránskou revolucí v roce 1979 k šíitskému vůdci Íránu ajatolláhu Chomejnímu se nejdřív přizpůsobila tamním zvyklostem a na audienci si vzala čádor. Neslevila ze svých zásad a kladla velmi ostré otázky a podráždila ho otázkami o právech žen natolik, že Chomejní vykřikl: "Pokud se vám nelíbí islámské oblečení, nejste povinna dodržovat. Čádor je pouze pro mladé a vážené ženy." Fallaciová si poté strhla čádor z hlavy se slovy: "Hned teď si tenhle hloupý středověký hadr sundám." Mezi jinými napsala rozhovor i s Dalajlámou, Henrym Kissingerem, Zulfikárem Alí Bhuttem, Muammarem al-Kaddáfím, Federicem Fellinim, Sammym Davisem ml., Jásirem Arafatem, Haile Selassiem a Lechem Wałęsou. Přispívala například do novin Corriere della Sera , kde uveřejňovala své reakce na velké teroristické útoky. Zejména po útocích z 11. září 2001 považovala jakýkoli dialog s islámskými zeměmi za nemožný, což se snažila doložit i vlastní zkušeností. Jedno z jejích prohlášení o islámu vzbudilo vlnu nesouhlasu a musela kvůli němu ...

Ondřej Závodský (5)

Narozen 20. 11. 1979 v Praze. JUDr., PhD., právník a státní úředník, zaměřuje se na oblast boje proti korupci. Věnuje se sociálně-právním otázkám zdravotně postižených.

Ondrej Šedivý (6)

Narozen 1935 v Mankovkách, okr. Nitra. Prof., RNDr., DrSc., matematik a vysokoškolský pedagog.

Ondřej Navrátil (5)

Narozen 8.8.1980 ve Vsetíně. Výtvarný pedagog, propagační výtvarník, práce z oboru dějin umění.

Ondřej Macura (4)

Narozen 3. 1. 1980 v Praze. Spisovatel a básník, středoškolský učitel.

Ondřej Horák (6)

Narozen 1976 v Českých Budějovicích. Práce z oboru české literatury, redaktor, též autor beletrie.

Ondřej Fibich (5)

Ondřej Fibich je český básník, šumavský regionalista a vydavatel díla Karla Klostermanna. V mládí byl sportovcem , posléze disidentem, autorem, editorem či vydavatelem samizdatových publikací a antologií v Praze a  – po svém přestěhování - v Pošumaví . Od roku 1990 oficiálně vydal celou řadu básnických sbírek, souborů krajových pověstí, vlastivědných publikacích o Pošumaví a knih pro děti. Básně publikoval i v Německu, Nizozemsku, Polsku a Francii. Napsal také řadu textů pro hudbu od populární po folk ; k těm nejzajímavějším patří básnický doprovod „konceptuálních“ alb / folkrockových oratorií Královna severních záseků a Poslední večeře podle Leonarda. Vedle řady manuálních profesí pracoval jako nakladatel, editor, knihkupec a antikvář. Člen Společenství bardů. Jeho matka pocházela z Moravy , otcův rod z Kutné Hory. Fibichův otec byl dlouho přesvědčeným komunistou, v 60. letech docentem na FF UK v Praze a zakladatelem naší politologie. Po srpnu 1968 se rodina uchýlila do Rakouska , odkud se v roce 1969 vrací. Od roku 1969 a otcova vyloučení ze strany jsou oba rodiče nuceni vykonávat manuální profese. Ondřej Fibich se narodil 27. ledna 1954 na Křižíkově ulici v pražském Karlíně, později se s rodiči přestěhoval do Liboce . Zde chodí na základní školu a začíná se věnovat sportu – zejména fotbalu . Rodinné prostředí formuje jeho vztah k umění: blízkým Fibichovým příbuzným je básník Vítězslav Nezval, Fibichů...

Olivia Remes (3)

Anglická životní koučka, věnuje se výzkumu duševního zdraví, práce z oboru.

Olivia Kiernan (3)

Olivia Kiernanová je irská spisovatelka a blogerka. Více než deset let pracovala jako chiropraktička a při práci dálkově studovala tvůrčí psaní na univerzitě v Sussexu. Vyrostla v irském hrabství Meath a ve své tvorbě se inspiruje irskou krajinou, kulturou a vypravěčskou tradicí. Román Bez dechu je její prvotinou, nyní píše jeho pokračování The Killer in Me . Autorka v současné době žije v anglickém Oxfordshiru.

Oliver W Sacks (3)

Oliver Sacks (5)

Oliver Burian (3)

Prožil dětství na Letné. Vyrůstal v činžáku, v němž bydlel František Hrubín, který mu dal k dispozici svou rozsáhlou knihovnu obsahující díla běžně nedostupná, a tím v něm probudil jeho mimořádný zájem o literaturu. Jeho druhou vášní se stalo bruslení – v šesti letech začal hrát hokej za Spartak Praha Sokolovo. Dětství a pubertu strávil mezi Štvanicí a Sportovní halou v Parku Julia Fučíka, ponořen do knih a ledního hokeje. V roce 1969 žil delší dobu s rodiči v USA. Naučil se zde anglicky a angličtina se stala jeho dalším koníčkem. V roce 1987 ukončil aktivní sportovní činnost v Pražské Slávii, kdy do té doby vystřídal týmy od Sparty, přes I. ČLTK Praha, Duklu Liberec, Škodu Plzeň, Slovan Ústí nad Labem. Pak působil jako výtahový technik, průvodce cestovního ruchu, manažer a posléze ředitel jazykové školy Angličtina Expres. V roce 1992 nastoupil do Bontonu jako ředitel distribuce, stal se viceprezidentem společnosti se zaměřením na maloobchod a distribuci, následně byl spolumajitelem a ředitelem distribuční společnosti Panther. Stálý pokles prodeje fyzických nosičů, jejichž boom a útlum popisuje v chystané románové trilogii Soumrak nosičů, která vyjde počátkem roku 2015, způsobil, že tuto branži opustil a věnuje se nyní konzultační činnosti a literární tvorbě. Povídky toaletní jsou jeho prvotinou. Mezi jeho životní vášně stále patří sport, literatura, hudba, film a divadlo.

Oliver Bowden (5)

Anton Gill je anglický spisovatel. Publikuje také pod svými třemi pseudonymy: Oliver Bowden, Antony Cutler, a Ray Evans. Gill se narodil v Ilfordu v Essexu, německému otci a anglické matce a vyrostl v Londýně. Byl vzděláván v Chigwell School Clare College v Cambridgi. Pracoval jako herec i jako režisér v divadle , pro Arts Council, BBC a TV-am . Následně se věnoval na plný úvazek psaní. Profesionálním spisovatelem na plný úvazek se stal v roce 1984, a od té doby publikoval více než 35 knih, na různých starých a současných historických podmětech, včetně tří biografií. Jeho díla zahrnují jak beletrii a non-fiction , kde jeho speciální zaměření je moderní Evropská historie, včetně knihy "Cesta zpět z pekla" , An Honourable Defeat a Berlin to Bucharest. V beletrii napsal řadu knih na téma egyptských záhad, které představovaly jako první na světě soukromé očko, písaře Huy, které byly zveřejněny po celém světě. Nedávno publikoval knihu Sacred Scroll na téma historie a tajemství, s vydavatelstvím Penguin. Je také autorem dvou biografií a to William Dampier a Peggy Guggenheim. Jeho nejnovější vydané tituly jsou romány City of Gold a Prokletý . Pod pseudonymem Oliver Bowden napsal od roku 2009 již osm románů na základě příběhů slavné herní série Assassin's Creed a to konkrétně Assassin's Creed: Renesance, Assassin's Creed: Bratrstvo, Assassin's Creed: Tajná Křížová výprava, Assassin's Creed: Odhalení, Assassin's Creed: Opuštěný, Assassin's Creed: Černá vlajka, Assassin's Creed: Jednota a Assassin's Creed: Podsvětí. V České republice tyto knihy vydává nakladatelství Fantom Print....

Olga Zelinková (5)

doc. PaedDr. Olga Zelinková, CSc. je docentkou speciálně pedagogických věd, akademickou pracovnicí katedry psychosociálních věd a etiky UK HTF. Je absolventkou Pedagogické fakulty UK, oboru speciální pedagogika. Vědecky a pedagogicky je zaměřena na diagnostiku a poradenství, specifické poruchy učení a chování v celém věkovém kontinuu a problematiku menšinových skupin obyvatel. Je prezidentkou České společnosti „Dyslexia“. Publikační činnost je zaměřena zejména na psychosociální důsledky specifických poruch učení a chování a funkční negramotnost. Vyučuje předměty: Sociální práce se zdravotně postiženými, Rizikové skupiny a rizikové chování, Sociální diagnostika a poradenství.

Olga Tesařová (4)

Narozena 11.10.1960 ve Strakonicích. Grafička a ilustrátorka.

Olga Suchomelová (4)

Autorka vzpomínkových próz.

Oľga Slivková (6)

Slovenská autorka učebnic němčiny.

Olga Ptáčková (4)

Narozena 23. 8. 1955 ve Staškově . Malířka, grafička a ilustrátorka, zejména dětských knih a časopisů.

Olga Marečková (4)

Narozena 12. 6. 1939 v Praze. Doc. MUDr., CSc., specializace: metabolismus a výživa. Práce nefrologicko-gastroenterologické.

Olga Karpíšková (2)

Autorka biografie z oboru malířství.

Olga Hrušková (5)

Učebnice angličtiny.

Olga Franzová (4)

nar. 1.3. 1944 v Praze studia: Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, ateliér propagace a knižní grafiky prof. Strnadela zabývá se: ilustrováním knih, časopisů a učebnic pro děti animovaným filmem spolupracuje s: nakladatelstvími Albatros, Fragment, Axióma, Septima, Fortuna, Knižní klub Českou televizí zúčastnila se mnoha společných výstav věnovaných ilustrační tvorbě pro děti

Olga Elmanová (4)

Učitelka a spisovatelka, autorka televizních večerníčků a pořadů pro děti, dále knih o výchově dětí a dětské beletrie.

Olga Dostálová (3)

Narozena 1931. MUDr., CSc., onkoložka, radioterapeutka .

Oleg Michajlovič Kuvajev (4)

Ruský spisovatel.

Oldřich Veselý (5)

Oldřich Veselý byl český zpěvák, klávesista a hudební skladatel. V letech 1969–1971 byl členem brněnské progressive rockové skupiny Great Music Factory, kterou také založil. Mezi lety 1971 a 1973 působil ve skupině Atlantis, která tehdy dlouhodobě hrála v Rakousku a Německu. Roku 1974 se stal členem skupiny Synkopy 61, se kterou jako autor hudby spolupracoval již od roku 1967 a se kterou tehdy nahrál album Formule 1. Již o rok později ale odešel do pražského M. efektu, kde působil až do roku 1979 a s nímž nahrál art rocková alba Svitanie a Svět hledačů. Poté se vrátil zpět do Brna a v roce 1980 převzal vedení Synkop 61.

Oldřich Skala (1)

Učebnice fyziky.

Oldřich Říha (3)

Narozen 18.5.1948 v Praze. Hudebník, hudební skladatel, práce o rockové hudbě, vedoucí skupiny Katapult.

Oldřich Mikulica (4)

Oldřich Mikulica je český ornitolog a fotograf, žije v Lužicích, ornitologa V roce 2011 na mezinárodního fotografickém festivalu ve westfálském Lünenu byl absolutním vítězem soutěže, ve které se sešlo téměř 14 000 snímků z 39 zemí, kdy zaslal do soutěže pouze jediný snímek kukačky držící v zobáku vejce rákosníka. Život v přírodě ho přitahoval už od dětství. Později si uvědomil, že by bylo dobře to, co viděl a prožil, zachytit na filmový pás. Jeho fotografické začátky byly těžké. Technika nedokonalá, omezené možnosti objektivů, a ani film se nedal koupit takový, jaký by si člověk přál. Prošel tak postupně za více než 40 let od černobílé fotografie přes barevnou až k dnešní digitální. Lünenskému úspěchu předcházely snímky, které otiskl i National Geographic. Mikulica publikoval také několik knih s kolegy Ptáčkem a Kučerou. Kromě fotografie se Mikulica věnuje i dokumentárnímu filmu. S Hýčkaným vetřelcem získal loni na Ekofilmu cenu Ministerstva životního prostředí. Podílí se i na natáčení dokumentárních filmů pro Českou televizi.

Oldřich Kubeš (5)

Technik, publikace o domovních instalacích.

Oldřich Král (4)

Oldřich Král byl český sinolog, překladatel a teoretik překladu. Ač se k sinologii dostal vlastně náhodou, stal se jednou z nejvýznamnějších postav v české historii oboru. Zabýval se především starou čínskou literaturou, filosofií a uměním. Oldřich Král se hlásil na FF UK původně na dvojobor anglistika a komparatistika. Komparatistika však byla pod vlivem komunistické ideologie coby „buržoazní pavěda“ zrušena. Musel si najít k anglistice jiný doplňující obor. Volno bylo na sinologii u profesora Jaroslava Průška. Během krátké doby Král pod Průškovým vlivem sinologii propadl, stala se jeho hlavním oborem a předmětem celoživotního úsilí. Po dokončení studií Oldřich Král zůstal na FF UK jako pedagog. Roku 1954 vstoupil do KSČ. Vědecká aspirantura v Orientálním ústavu Akademie věd i stáž na univerzitě v Pekingu byly zaměřeny na studium a překlad klasického čínského románu Žu-lin waj-š´ . Po absolvování vědecké aspirantury u prof. Průška v Orientální ústavu se v roce 1958 vrátil na FF UK jako odborný asistent. Společně s tehdejším docentem Karlem Petráčkem vypracoval projekt Katedry věd o zemích Asie a Afriky. V roce 1969 vystoupil Král z KSČ a od té chvíle nesměl z politických důvodů přednášet, nedostával plat, bylo pozastaveno jeho habilitační řízení, byl vydán zákaz publikační činnosti. Oldřich Král se proto živil jako dělník na Nákladovém nádraží Žižkov. V roce 1972 byl Oldřich Král za přispění Lubora Hájka, K. Petráčka a V. Křístka přijat do Sbírky orientálních umění Národní galerie, a to na místo kurátora malířství a kaligrafie. Během působení v NG připravil řadu výstav a katalogů, většinou ve spolupráci s L. Hájkem. Průběžně pracoval na literárních a filosofických překladech, některé menší vyšly samizdatově , pod krycím jménem Josefa Fasse vyšlo v Odeonu Starožitné zrcadlo. V...

Oldřich Fidrmuc (6)

Narozen 18.3.1899 v Sázavě, zemřel 12.3.1960 v Praze. PhDr., středoškolský profesor, dějepisná literatura.

Oldřich Dostál (3)

Narozen 6.9.1926 v Holicích, zemřel 13.9.1966 v Praze. Ing.arch., CSc., docent, publikace a stati z oboru moderní i historické architektury.

Oldřich Cihelka (5)

Oldřich Cihelka byl český akademický malíř, ilustrátor a pedagog. Ve volné tvorbě se zabýval hlavně mytickými, historickými a přírodními náměty. Vzorem mu zpočátku byl především Mikuláš Aleš. Velmi uznávaná byla jeho ilustrátorská činnost: ilustroval knihy, kalendáře, čítanky nebo např. zpěvníky. Narodil se jako druhý ze tří synů v domě „U Zlatého lva“ v Kateřinské ulici v Praze na Novém Městě, v rodině obuvníka Vojtěcha Cihelky a jeho manželky Henriety, rozené Čihákové . Po smrti matky Oldřicha Cihelky se jeho otec podruhé oženil. Pro jeho kariéru bylo rozhodující chlapecké přátelství ze školy u sv. Štěpána s Tomášem Alšem, přes kterého se dostal k jeho otci Mikoláši Alšovi, který jej vedl v jeho mladých letech. Když musel odejít z reálky v Ječné ulici, poradil mu Aleš, aby se přihlásil na Akademii výtvarných umění v Praze. Zde studoval v letech 1897–1903 u profesora Maxmiliána Pirnera. Po absolvování akademie byl později profesorem kreslení na zemských reálných gymnáziích v Kladně, Pardubicích, Olomouci, Litovli a v Praze. Soukromě vyučoval malbu a jeho žákem byl například Miloslav Řehák. Dne 7. října 1909 se na Královských Vinohradech oženil s Eliškou Ferdinandovou . Ve volné tvorbě měla jeho díla mytické, historické a přírodní náměty. Měl zájem o práci, život a radosti prostého lidu: s oblibou maloval shromáždění lidí na trzích, na poutích, procesích, polních pracích, v kostele i v hospodě. Jeho svérázná technika „rozplývavé tempery“ mu umožňovala nejen rychlý postup práce, odpovídající jeho temperamentu, ale dávala jeho obrazům nezvyklou měkkost obrysů postav a předmětů, navozovala dojem zvířeného prachu nebo chvějícího se teplého vzduchu, jako v oceňovaném obrazu Kováři. Vedení profesorem Pirnerem se projevuje i dlouhou dobu po absolvování akademie v obrazech a obrazových cyklech Večer na horách, v poeticky pohádkovém cyklu Meluzíně, v Sudičkách a ...

Oldřich Červinka (2)

Narozen 29.8.1925 v Praze. JUDr., novinář, scénárista a překladatel.

Oldřich Brůha (4)

Narozen 2.1.1905 v Čachrově u Klatov, zemřel 1.9.1978 v Praze. Dr.techn. ing., profesor technické mechaniky na Českém vysokém učení technickém, práce z oboru.

Ólafur Jóhann Sigurđsson (2)

Ólafur Jóhann Sigurðsson pochází z rodiny chudého rolníka. V patnácti letech odešel do Reykjavíku a už o rok později mu vyšla první kniha pro děti. Dnes má na svém kontě přes dvacet titulů a řadí se k nejpřednějším spisovatelům své země. Rozhodující úspěch mu přinesl román Fjallið og draumurinn , silně autobiografický pohled na islandský venkov. Zde vykrystalizoval jeho lyrický styl, v němž o tři roky později vytvořil i svůj nejpřekládanější miniromán Země, která mění barvu. Vedle venkovské tematiky si všímá života v hlavním městě, např. v románech Gangvirkið , Hreiðrið a Seiður og hélog . Vedle prózy se Olafur Jóhann Sigurðsson věnuje i poesii. V roce 1976 obdržel cenu Severské rady za nejlepší severskou knihu za dvoudílnou sbírku Að laufferjum a Að brunnum . Jeho díla byla přeložena do angličtiny, dánštiny, esperanta, finštiny, němčiny, norštiny, ruštiny, slovenštiny a švédštiny.

Octavio Paz (5)

Octavio Paz byl mexický básník a esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1990. Octavio Paz pocházel z rodiny mexického revolucionáře Emiliana Zapaty, po jehož zavraždění roku 1919 odešel na nějaký čas s celou rodinou do exilu do Spojených států. Po návratu do Mexika studoval Octavio Paz práva a literaturu na Mexické národní autonomní univerzitě. Básně začal psát pod vlivem chilského básníka Pabla Nerudy a přiklonil se k marxismu, který však později opustil. Na návštěvě v Evropě se seznámil s významnými literárními osobami a za pobytu v Madridu roku 1937 se angažoval na straně republikánů ve občanské válce. Po návratu do vlasti pracoval jako novinář, psal literární kritiky a v letech 1938-1941 řídil avantgardní časopis Taller . Po skončení druhé světové války působil v diplomatických službách ve Francii, Indii, Japonsku, Švýcarsku a v USA. V roce 1968 však na svou funkci na protest proti masakru studentů na Plaza Tlateloco v Ciudad de México během letní olympiády rezignoval. Poté přednášel hispanoamerickou literaturu na několika univerzitách ve Spojených státech a na Harvardově univerzitě získal roku 1980 čestný doktorát. V roce 1981 mu byla udělena významná Cervantesova cena a o rok později literární cena Neustadt. Jeho umělecká tvorba, k jejímž stěžejním motivům patří násilí, lež, korupce a revoluce provázející dějiny Latinské Ameriky, byla ovlivněna marxismem, kubismem, surrealismem, existencialismem, buddhismem a hinduismem. Ve svých esejích, kterými silně ovlivňoval veřejné mínění, se zaobíral aztéckým uměním, tantrickým buddhismem, novoplatónskou filozofií, ale také antropologií, utopickým socialismem, politikou i sexualitou. Roku 1990 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu "... za vášnivou tvorbu širých horizontů s rysy senzuální inteligence a humanistické integrity" (citace z odůvodnění Švéd...

Octav Pancu-Iaşi (4)

Octav Pancu-Iași byl rumunský spisovatel , novinář a scenárista. Pancu-Iași absolvoval gymnázium v Bukurešti, poté pracoval v redakci Rumunského rozhlasu, psal scénáře pro film a působil jako redaktor dětského časopisu Cutezătorii. Především v padesátých letech publikoval celou řadu děl určených dětem a mládeži, ve kterých spontánně a s humorem spojoval svět pohádky s realitou.

O Androsov (1)

Nostradamus (3)

Michel de Nostredame zvaný Nostradamus byl francouzský lékař, proslul jako věštec. Narodil se v rodině Židů, kteří konvertovali ke křesťanství. V patnácti letech, kdy studoval v Avignonu, měl již zkušenosti s astrologií. Roku 1529 začal studovat lékařskou vědu na univerzitě v Montpellieru , ale byl ze studia vyloučen. Později se zdokonaloval v Agenu pod dohledem lékaře a filologa Julese-Césara Scaligera. Jeho manželka a dvě děti podlehly morové epidemii. Po jejich smrti počal Nostradamus studovat morovou problematiku v Marseilles a v Aix-en-Provence. Stal se z něj odborník, který na rozdíl od většiny současníků nevěřil, že mor je nezvratným Božím trestem. Snažil se vyrobit lék na bázi cypřiše, kosatce, červené růže a dalších složek. Tvrdil, že všichni, kdo si směsí potřou rty, jsou před morem chráněni. Navrhoval hygienická opatření, radil polévat vše octem a výtažky z rostlin kvůli dezinfekci, chránit si nos a ústa, mýt si ruce před jídlem atp. Stejně jako všichni tehdejší lékaři opíral se Nostradamus při určování příčin nemoci o astrologii. V té době se věřilo, že všechny části těla jsou ovlivněny pohybem planet a jejich konstelací. Na hvězdách zakládá svá proroctví. Když v jednom z nich předpověděl téměř přesně smrt Jindřicha II., získal si důvěru Kateřiny Medičejské, která jej přijala do svých služeb. Vrcholu kariéry dosáhl roku 1564, kdy byl jmenován dvorním lékařem a rádcem krále Karla IX. O dva roky později Nostradamus umírá v Salon-de-Provence jako jeden z nejuznávanějších mužů francouzského království. Narozen 14. nebo 21. prosince roku 1503 v Saint-Rémy-de-Provence v jižní Francii, kde je dosud dochován dům, v němž se narodil. Michel de Nostredame pocházel z početné rodiny. Jeho otec Jaume de Nostredame (obchodník s obilím a církevní not...

Norman S Barrett (4)

Anglický publicista, autor prací z oblasti sportu, přírody, techniky a naučné literatury pro mládež.

Norman Ohler (3)

je německý novinář a spisovatel. Navštěvoval Hamburger Journalistenschule a absolvoval kulturální studia a studium filozofie. Napsal řadu oceněných knih i filmových scénářů. Kniha Totální rauš. Drogy ve třetí říši je jeho první populárně naučnou publikací, rešerším v německých a amerických archivech se věnoval pět let.

Norman L. R Franks (4)

Britský vojenský historik a spisovatel. Autor populárně-naučné literatury se zaměřením na britské válečné letectvo.

Norman Davies (4)

Britský historik zabývající se polskými a evropskými dějinami.

Norm Longley (6)

Autor turistických průvodců.

Norbert Záliš (3)

Český hipolog. Začal u státního plemenářského podniku jako ošetřovatel plemenných býků. Po studiích se k podniku vrátil jako podnikový zvěrolékař na téměř dvě desítky let. Následně se stal trenérem v hřebčíně v Chlumci nad Cidlinou, později hlavním zootechnikem a nakonec ředitelem státního statku. Zde vytvořil první model privatizace státních statků formou dlouhodobých pronájmů organických hospodářských celků. Založil celostátní Sdružení správců a nájemců v zemědělství a byl zvolen jeho mluvčím. Vrátil se na SPP považuje uchování kontinuity plemenářské práce pro nově se utvářející chovatelskou veřejnost. Je ředitelem Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem, který chápe jako součást světového kulturního dědictví. Koně jsou autorovým celoživotním zájmem. Zabývá se psychologií a etikou vztahu člověka a koně v pracovním procesu, dějinami chovu a jezdeckého umění. Publikuje v odborných časopisech po celém světě.

Norbert Pautner (5)

Německý sinolog, japanolog a historik umění, editor, autor a ilustrátor knih pro děti.

Noemi Koušová (4)

Autorka souborů pravopisných cvičení.

Nobuaki Kanazawa (3)

Japonský scenárista, informatik, autor online románu, manga komiksů a her pro mobilní telefony.