Všichni Autoři a témata

Jan Pakosta (5)

Narozen 24.12.1896 v Písku, zemřel 20.8.1983. Úředník, redaktor Národní politiky, beletrista, autor divadelních her.

Jan Otakar Martinovský (4)

Narozen 24. 6. 1903 v Počedělicích u Loun, zemřel 2. 4. 1980 v Praze. RNDr., středoškolský profesor, literatura o skautingu a o přírodě, próza.

Jan Osten (6)

Narozen 23.3.1871 v Zdislavicích, zemřel dne 19. 4. 1921 v Praze. Vlastním jménem Jan Ohrenstein. Pracoval jako poštovní úředník, první místo získal až na německorakouských hranicích u Bodamského jezera. Ovlivněn cestováním zde začíná psát první povídky. Poměrně brzy se vrátil do Prahy a už ji neopustil. Počátkem devadesátých let se jeho povídky začaly objevovat v besídce Národních listů. Je také autorem dramatických her, literárních a divadelních recenzí. Překládal z francouzštiny a němčiny . Publikoval v Národní politice, Zlaté Praze, Lumíru.

Jan Nouza (5)

Narozen 2. 1. 1944 v Lužnici u Třeboně, zemřel 23. 1. 2013. Prozaik.

Ján Niňaj (2)

Slovenský spisovatel.

Jan Neuman (5)

Narozen 18. 11. 1938 v Blížkovicích, zemřel v dubnu 2021. Doc. PhDr., CSc., pedagog na Fakultě tělesné výchovy a sportu Pedagogické fakulty UK, práce z oboru turistiky a sportů v přírodě.

Jan Němec (4)

Narozen 11. 8. 1932 v Plzni, zemřel 21.4.2007. MUDr., DrSc., prof. nukleární medicíny. Zabýval se endokrinologií, tyreologií.

Jan Nedvěd (5)

Narozen 24.9.1946 v Praze. Písničkář.

Jan Michálek (6)

Jan Michálek byl československý hráč ledního hokeje.

Jan Mestak (6)

Jan Měšťák je český lékař specializující se v oboru plastická chirurgie, vysokoškolský pedagog, emeritní přednosta Kliniky plastické chirurgie 1.lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice na Bulovce v Praze a její zakladatel. Působí také jako vedoucí Subkatedry plastické chirurgie Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, vedoucí Centra komplexní chirurgické péče o ženy s onemocněním prsu Fakultní nemocnice na Bulovce a jako vedoucí lékař soukromé kliniky Esthé v Praze. Jan Měšťák je absolventem Lékařské fakulty UK v Praze. Získal atestaci ze všeobecné chirurgie a poté pracoval více než 20 let na Klinice plastické chirurgie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde po atestaci z plastické chirurgie také habilitoval. Ve své vědeckovýzkumné činnosti se zaměřil především na problematiku obličejových rozštěpů. Jako autor či spoluautor se podílel na více než 100 odborných pracích. S jeho přispěním vzniklo několik monografií v oboru plastické chirurgie a estetické chirurgie a spolupodílel se na učebních textech pro posluchače lékařských fakult a na několika výzkumných úkolech Ministerstva zdravotnictví České republiky. Řadu let působil ve funkci tajemníka Hlavní problémové komise plastické chirurgie Ministerstva zdravotnictví České republiky pro vědu a výzkum. Kromě členství ve Společnosti plastické chirurgie a Společnosti estetické chirurgie J.E.Purkyně je také členem mezinárodních společností plastické chirurgie IPRAS, ESPRAS, EBOPRAS.

Jan Maršíček (4)

Jan Maršíček byl řídící učitel a kulturně osvětový pracovník na Podblanicku a Pardubicku, autor lidových románů a próz pro děti . Jeho syn Vlastimil Maršíček se dal také na spisovatelskou dráhu: básník, prozaik, překladatel, publicista, autor knih pro děti a mládež.

Jan Marek (6)

Narozen 31. 8. 1931, zemřel 12. 2. 2022 v Praze. PhDr., CSc., indolog a íránista, pracovník Orientálního ústavu, publikace z oboru, překlady z perštiny, urdštiny a angličtiny.

Jan Marek (3)

Narodil se v Liblíně u Blovic a zemřel v kralovicích. Český spisovatel a básník. tento Český obrozencký kněz publikoval pod pseudonymem Jan z Hvězdy J. J. Marek se narodil do rodiny učitele Františka Marka. Vystudoval v gymnázium v Plzni, dvouletý kurz filozofie a v roce 1826 dokončil studia teologie. Z období studií pochází Markův pseudonym, neboť byl často učitelem Minikatim káran za nepozornost: „Jene, jste zase ve hvězdách.“ Stal se knězem proti své vůli na přání přísného otce. Většinu svých děl vytvořil během svého čtrnáctiletého působení na kozojedské faře . Pamětníci prý o něm vyprávěli jako o muži společenském. Rád docházíval do Liblína, kde se stýkal s proslulými vlastenci Vilímem hrabětem z Wurmbrandu a vrchním liblínkého panství básníkem Václavem Jaromírem Pickem. Rád také konával z Kozojed výlety na Libštejn, Krašov a Kačerov. Své básně a povídky, uveřejňoval v časopisech Květy české, Vlastimil, Časopis Českého musea, Bibliotheka zábavného čtení, Jindy a nyní aj. V letech 1843 – 47 vyšly v 10 svazcích jeho sebrané spisy. I. svazek obsahoval balady, romance, pověsti a legendy, II. svazek drobné písně a básně, svazek III. – V. Jarohněv z Hrádku , svazek VI. a VII. Mastičkář , svazek VIII. Známosti z průjezdu a Harfenice, svazek IX. Nocleh na Kaceřově, Čechové v Prusích, Hrob milenců a Volšanský zámek, svazek X. Jiří z Doupova, Radomíra a Čechové před Mediolánem. Látku si vybíral hlavně z české minulosti, přítomnost ho nevábila. V roce 1847 byl přeložen do Kralovic. Tam v 50 letech zemřel na vodnatelnost. „Živ byl Bohu, svým a vlasti zdejší farář z Hvězdy Jan, spisy jeho, květy krásné, zdobí vlastenecký lán“, hlásá nápis nad jeho hrobem. První literární pokusy spadají do období střední školy v Plzni, za jeho univerzitních studií Markovi vyšly první dvě knihy. Při psaní povídek respektoval historická fakta, ale snažil se, aby byly poučením pro současnost. Povídky prod...

Jan Lukeš (5)

Narozen 12.9.1950 v Praze. PhDr., redaktor, literární kritik a recenzent, literární a filmový fejetonista.

Jan Lukas (3)

Narozen 10. 8. 1915 v Českých Budějovicích, zemřel 28. 8. 2006 v New Yorku . Umělecký fotograf, od r. 1965 žil v USA.

Jan Ladislav Dusík (7)

Narozen 12. 2. 1760 v Čáslavi, zemřel 20. 3. 1812 v Saint Germain. Hudební skladatel, virtuozní hráč na klavír a skleněnou harmoniku.

Jan Ladecký (4)

Narozen 13. 5. 1861 v Praze, zemřel 20. 7. 1907 v Praze. Divadelní redaktor a kritik, dramatik, prozaik, překladatel divadelních her do češtiny.

Jan Kumpera (3)

Jan Kumpera je český historik, odborník na raný novověk. Působí na katedře historie Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni , zabývající se komeniologií, komparativními evropskými dějinami s důrazem na raný novověk a kulturněhistorickou problematikou. V letech 1965–1970 vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy . K jeho učitelům patřili profesoři Josef Polišenský, František Kavka, Zdeněk Stříbrný, Miroslav Hroch ad. V letech 1970–1976 pracoval v Historickém ústavu ČSAV, ten pak musel opustit, neboť odmítl vstoupit do KSČ. V roce 1971 získal titul PhDr. na FFUK , od roku 1976 přednáší na katedře historie Pedagogické fakulty v Plzni . V roce 1977 obdržel hodnost CSc. a 1985 titul docent . V roce 1992 se habilitoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy jako docent obecných dějin životopisnou monografií Jan Amos Komenský. Poutník na rozhraní věků. V roce 1998 byl jmenován profesorem obecných dějin na základě profesorského řízení na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně . Od 80. let a zejména od roku 1990 přednášel a působil i na mnoha zahraničních univerzitách v Evropě , v USA a Kanadě . Přednáší komparativní evropské dějiny, náboženskou a kulturně historickou problematiku raného novověku, historiografii a didaktickou aplikaci obecných dějin. Také překládá a lektoruje odborně naučnou literaturu. V letech 2001–2005 garantoval a realizoval projekt GAČR č.404-02-1368 Kultu...

Jan Kuděla (6)

Učitel, literatura pro děti a mládež.

Jan Kratochvíl (7)

Jan Kratochvíl byl český režisér, herec, divadelní organizátor, televizní dramaturg a producent, syn spisovatele a scenáristy Miloše V. Kratochvíla a dlouholetý partner herečky a zpěvačky Věry Křesadlové. Po absolutoriu pražské FAMU v roce 1963 nejprve působil jako pomocný režisér a asistent režie na Barrandově. Od roku 1970 byl ve svobodném povolání, na počátku 70. let vystupoval se Ctiborem Turbou v Cirkuse Alfred. Poté pracoval jakožto externí režisér Československé televize, režíroval koncerty hudebních skupin a divadelní představení. Působil také jako umělecký vedoucí Revue Alhambra, pracoval jako režisér na Divadelních poutích na pražském Střeleckém ostrově. Od roku 1991 byl zaměstnancem Československé televize, později České televize, kde pracoval jakožto produkční a dramaturg. Mimo jiné pořady společně s Pavlem Andělem připravoval také na ČT 2 pořad Noc s Andělem.

Jan Kranich (7)

Narozen 12.12.1870 v Dolních Studénkách, zemřel 30.6.1932 v Ostravě. Středoškolský profesor, publikace z oboru přírodních věd, překlady z němčiny a polštiny.

Ján Korecký (7)

Narozen 20.1.1905 v Chrudimi, zemřel 29.3.1963. Ing., dr., profesor nauky o materiálu, publikace z oboru.

Jan Kobes (1)

Ing., autor stati a redaktor sborníku z oblasti biomechaniky a protetiky.

Jan Kašpar (5)

Narozen 9.5.1950 v Praze. Redaktor, spisovatel, překladatel poezie ze španělštiny, reportáže ze Španělska a Nikaragui, básník, autor písňových textů.

Jan Kamrla (7)

Mgr., autor pracovních sešitů pro výuku vlastivědy na základní škole.

Jan Kameník (6)

Ludmila Macešková, rozená Poprová byla básnířka a prozaička píšící pod pseudonymem Jan Kameník. Ludmila Macešková se narodila jako druhé ze dvou přeživších dětí v rodině Antonína a Anny Poprových. Brzy po jejím narození, v roce 1900 se rodina přestěhovala do Pardubic, kde se otec věnoval výrobě dřevěných modelů a součástek strojů . V roce 1918 odmaturovala na pardubickém 1. dívčím reálném gymnáziu. V letech 1918 – 1921 studovala na Akademii výtvarných umění pod vedením Jakuba Obrovského a Maxe Švabinského. Školu nedokončila, protože se na nátlak rodiny vdala v roce 1921 za Josefa Róna , s nímž se znala od roku 1912. Po svatbě se začal chovat despoticky, a tak jí např. zakázal pokračovat ve studiích. V roce 1923 se jim narodil syn Dalibor. V roce 1930 manželství skončilo rozvodem. Vzhledem k tomu, že při rozvodu přišla o veškerý majetek, přestěhovala se do malého nebytového půdního prostoru v Nuslích a živila se příležitostným psaním do různých ženských časopisů, kreslením módních návrhů a střihů, atd. Následující období, které prožila v nuzotě, však paradoxně pokládala za nejkrásnější období svého života. V lednu roku 1932 se jí narodil nemanželský syn Ivan, za jehož otce Jiřího Macešku se záhy poté provdala. V dalších letech se rodina mnohokrát stěhovala a žila v nuzných poměrech. Maceška nechtěl pracovat, zabýval se černou magií. A protože úřady neuznaly její maturitu získanou za Rakouska-Uherska, byla Ludmila Macešková nucena pracovat v Melantrišském závodě jako kreslička střihů v nejnižší platové kategorii dělnic. V roce 1941 její syn Dalibor onemocněl schizofrenií. Nepříliš šťastné manželství skončilo nejprve rozlukou v roce 1945 a pak rozvodem v roce 1950. Ve 40. letech se přestěhovala spolu se syny do bytu v Týnské ulici, kde vznikla většina jejích knih. V roce 1944 byla vydání první její kniha Okna s anděly. Již ...

Jan Kačer (3)

Jan Kačer je český herec a režisér, manžel herečky Niny Divíškové. V roce 1955 absolvoval na SPŠ keramické v Bechyni. V roce 1959 dostudoval obor režie na pražské DAMU, poté odešel do Divadla Petra Bezruče v Ostravě. Zde se vytvořila skupina generačně spřízněných herců a dramatických umělců, která později založila Činoherní klub v Praze. Zde Kačer působil také jako režisér a herec . Od roku 1976 do 1981 působil souběžně v pražském Divadle E. F. Buriana a mezi léty 1986 až 1990 byl členem Divadla na Vinohradech. Ve filmu debutoval v roce 1959 epizodní rolí Probuzení Jiřího Krejčíka. První hlavní roli ve mu poskytli Ján Kadár a Elmar Klos ve stejnojmenném filmu natočeném podle románu Smrt si říká Engelchen. Režíroval mnoho divadelních her a několik televizních filmů . Byl aktivní i politicky. Ve volbách roku 1990 zasedl do Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Občanské fórum. V té době moderoval rovněž podvečery pro Masarykovo demokratické hnutí v Divadle Kolowrat. Po rozkladu Občanského fóra v roce 1991 přešel do poslaneckého klubu Občanského hnutí. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992. V senátních volbách roku 1996 neúspěšně kandidoval do Senátu ve volebním obvodu Náchod za formaci Svobodní demokraté – Liberální strana národně sociální. V senátních volbách roku 2004 se neúspěšně ucházel o křeslo senátora v obvodu Praha 6 jako nestraník za KDU-ČSL. Je také autorem tří vzpomínkových biograficky laděných knih . V roce 2014 obdržel ocenění Senior Prix od Nadace Život umělce. V roce 2016 obdržel Medaili za zásluhy I. stupně. V roce 2019 načetl audioknihu Fin Mika Waltari ....

Jan Jungmann (5)

Narozen 4.4.1964 v Praze. PhDr., historik, věnuje se zejména historickým fotografiím Prahy.

Jan Jílek (5)

Narozen 24. 11. 1933 v Dlouhomilově u Olomouce, zemřel 6. 10. 2011. Herec, dramatik, spisovatel, autor scénářů k filmům, dětských knih a televizních her.

Jan Jelínek (5)

Autor dívčích románů.

Ján Jaroš (5)

Narozen 18. 3. 1893 v Praze, zemřel 14. 4. 1966 tamtéž. Ředitel dívčí školy v Praze-Vršovicích, autor dobrodružné literatury, překladatel z němčiny. Vydával detektivní romány a westerny pod pseudonymem H. G. Rubbel, další práce také pod jménem Jan Jaroslav Fišer.

Jan Hromada (6)

Narozen 18.6.1909 v Hrušce u Kojetína, zemřel 8.4.1970 v Hradci Králové. MUDr., DrSc., profesor lékařské fakulty, práce z oboru.

Jan Hořejší (6)

Jan Hořejší byl český průkopník skautingu, učitel, spisovatel a překladatel. Byl synem mechanika Aloise Hořejšího a švadleny Marie Strankmüllerové. Po brzké smrti otce na TBC žil s matkou v Klabavě u Rokycan. Nadaný Jan vystudoval nejprve reálné gymnázium v Rokycanech, kde byl jeho profesorem Bořivoj Müller. V letech 1906 až 1912 vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlo-Ferdinandově a získal doktorát. Studia v Praze mu umožnila seznámení s dalšími osobnostmi, které měly vliv na jeho další život. Kromě profesorů to byl především spolužák Miloš Seifert. Po dokončení studií učil krátce na gymnáziu v Rokycanech, v letech 1913–1914 v Praze na Dívčím učitelském ústavu a od září 1914 v Učitelském ústavu v Příbrami. Již během studií se seznámil s myšlenkou skautingu, a proto létě 1913 tábořil nedaleko Tymákova u Rokycan. Jeho oddíl si začal říkat Psohlavci a jednotlivé družiny měly vlajky s černou, červenou a zelenou psí hlavou. Oženil se s Marii Hamerskou a měli spolu tři děti, Marii, Jana a Dagmar. Po zbytek života byl činný v praktické i teoretické lidové výchově, kromě pedagogiky se věnoval spisovatelské a překladatelské práci. Vědecky byl činný v biologii, filozofii, v pedagogice, v lidové výchově a v reformě školství. Od roku 1937 řídil časopis Osvětová služba. Základ jeho oddílu tvořil sokolský dorost. Rozepře s vedením tehdejšího Odboru Junáků – Českých skautů, vedly k tomu, že založí vlastní odbory skautů Psohlavců pod humanitárním spolkem Záchrana. Spolu s ním do Psohlavců vstoupily oddíly Bořivoje Müllera a učitele Emila Pelunky. Počátkem dubna 1914 začal vydávat časopis Psohlavec, který vycházel do roku 1922 . Roku 1915 založily spřátelené junácké skupiny „Obec Psohlavců“. Členy nově vzniklé organizace byly oddíly z Prahy , Berouna , Loun, Plzně a Příbrami . Po převratu roku 1918 se k Obci ...

Ján Holub (3)

Narozen 6.12.1937 v Praze. Filolog, odborný asistent na katedře českého a slovenského jazyka práce z oboru.

Jan Hnilica (5)

Jiří Kábrt je českým spisovatelem, žijícím a působícím v Praze. Převážně publikoval pod pseudonymem Jan Hnilica knihy o léčitelství a záhadách z této oblasti i ze sfér starověké architektury. Občanským povoláním je právník, mezi jeho životní vášně však patří mimo léčitelství, poezie i psaní prózy, odhalování záhad a také výtvarné umění, kde se v poslední době angažuje nejenom jako autor ilustrací pro svůj kalendář na rok 2006, vydaný Mladou frontou, ale též coby vytrvalý malíř – maluje na kameny všeho druhu a další kuriózní materiály, jako jsou rezaté plechy a CD disky, vytváří rovněž originální asambláže. První vydání Léčebných obrazců, které publikoval v roce 1991 , bylo vydáno pod jeho vlastním jménem, ale již druhé vydání této publikace uveřejnil v roce 1992 pod výše uvedeným pseudonymem . V roce 1992 vydal v nakladatelství Road Psychoenergetické působení na dálku a ve stejném roce Souřadnice zdraví , v roce 1993 pak publikoval v nakladatelství Eminent . V roce 1999 vydalo nakladatelství Eminent ve spolupráci s Knižním klubem Magický kalendář roku 2000. V roce 2004 publikoval knihu Tajná architektura v nakladatelství Eminent. V roce 2005 vydalo nakladatelství Mladá fronta jeho kalendář na rok 2006 – Moudrý rok Jana Hnilici. V roce 2011 vydal Jan Hnilica knihu "Slova a dotyky" . Mimo tato díla má za sebou dlouhé působení v časopisech Reflex, Regena a Regenerace, kde publikoval Psychotronickou poradnu a další materiály o léčitelství a psychotronice. Od roku 2010 působí v časopise Meduňka. Nakladatelství Mladá Fronta v březnu 2007 vydalo jeho knihu Váhy osudu . V roce 2015 vydalo nakladatelství Fontána jeho zatím poslední knihu Tajemství megalitů . Jako autor zde figuruje Jan Hnilica. Český klub skeptiků Sisyfos mu v roce 2004 udělil ocenění stříbrný Bludný b...

Jan Hlavička (5)

Jan Hlavička byl český překladatel, spisovatel science fiction povídek, autor slova emzák. Vystudoval překladatelství a tlumočnictví francouzštiny a němčiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po vojenské službě byl zaměstnán v zahraničním odboru Úřadu prezídia ČSAV. Od 15 let psal poezii, ale od roku 1979 sci-fi. Tu i překládal . Vydal dva soubory povídek Panelfix̌n a Hurá, hřbitov jede! . Jeho povídky se vyznačovaly realističností, posmutnělým humorem a zakořeněním v tradici české prózy. Ivan Adamovič je označil za „typicky českou science fiction“, Pavel Kosatík ho nazval „nejčeštějším z českých autorů“. výběr

Jan Herzer (4)

Jan Herzer byl český středoškolský profesor, filolog-romanista a propagátor francouzské kultury. V letech 1876–1901 vyučoval na gymnáziu v Praze. Byl autorem učebnic, slovníků a překladů z francouzštiny, v menší míře se ale také věnoval němčině a italštině. Narodil se 13. listopadu 1850 v Josefově jako syn soustružníka. Absolvoval gymnázium v Hradci Králové a roku 1871 ukončil studia klasických a románských jazyků na pražské univerzitě. V letech 1871 a 1878 studoval rovněž v Paříži a roku 1872 v Lipsku. Roku 1879 získal titul doktora filozofie. V roce 1872 nastoupil jako suplent na reálce v Hustopečích u Brna, odkud byl o rok později přeložen do Kroměříže a roku 1876 na první české státní reálné gymnázium v Praze, které sídlilo nejprve ve Spálené, později v Křemencově ulici. Několik let působil souběžně jako lektor francouzštiny na pražské technice. V roce 1885 byl také jmenován přísežným tlumočníkem francouzštiny při c. k. zemském soudu v Praze. Byl výborným pedagogem a propagátorem francouzského jazyka a literatury. Jeden ze životopisů ho charakterizoval slovy „zosobněný typ francouzské duše na české půdě“. Věnoval se studiu novofrancouzské literatury, tvorbou učebnic a slovníků i překlady uměleckých děl. Zabýval se ale také němčinou a italštinou. Za jeho nejvýznamnější prací byl považován francouzsko-český slovník, který sestavil společně s Čeňkem Iblem. Viz též sekci Dílo. 1. srpna 1901 odešel na vlastní žádost do penze kvůli vleklé plicní chorobě. Zemřel 13. dubna 1903 ve svém bytě v Praze-Novém Městě čp. 572-II na tuberkulózu. Pohřben byl na Olšanech. Byl autorem např. těchto knižně vydaných prací: Překlady a úpravy: Ve výročních zprávách středních škol u...

Jan Herain (5)

Jan Herain byl český architekt a historik, byl členem Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy. Zemřel roku 1914 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Jan Heller (4)

Jan Heller byl český religionista, biblista, protestantský teolog, vysokoškolský pedagog a překladatel z hebrejštiny a foiničtiny. Jan Heller se narodil v Plzni v rodině učitelů. Studoval na gymnáziu a po maturitě v roce 1944 studoval dálkově teologii v kursu Synodní rady Českobratrské církve evangelické. Současně s tím pracoval jako tzv. prozatímní diakon, učil například náboženství na školách. Měl být nasazen pro potřeby německého válečného průmyslu, ale nestalo se tak kvůli jeho onemocnění astmatem. Studoval na univerzitách v Praze a Basileji . V letech 1948–1951 byl vikářem Českobratrské církve evangelické v Hořovicích. Zde se seznámil se svou budoucí manželkou, dcerou tehdejšího kurátora. V letech 1950–1992 působil na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě, poté již jako emeritní profesor i na Katolické teologické fakultě UK. Zpočátku byl lektorem hebrejštiny, poté docentem religionistiky a profesorem Starého zákona . V letech 1966–1968 hostoval na Humboldtově univerzitě a Kirchliche Hochschule v Berlíně. Byl členem překladatelské skupiny, jejíž prací vznikl Český ekumenický překlad Bible. Vytvořil tzv. responzívní teorii vzniku náboženství. Zabýval se také problematikou tzv. „etického zlomu“. Roku 1990 se stal prvním předsedou České společnosti pro studium náboženství . Hellerova responzivní hypotéza o vzniku náboženství se zakládá na myšlence, že nejvlastnější otázky, které si člověk klade, jsou otázky po smyslu bytí . Odpověď však stále nemůže nalézt, proto si začíná vytvářet náboženství, které mu tuto odpověď poskytne; lépe řečeno člověk si tuto odpověď sám vytvoří prostřednictvím náboženství. Heller tuto teorii předložil ve své knize Nástin religionistiky: uvedení do vědy o náboženstvích, kterou napsal společně s Milanem Mrázkem. Kniha poprvé vyšla v roce 1988, ve druhém v...

Ján Halaša (5)

Ján Haláša byl fotograf, organizátor turistiky a lékárník. Studoval na lyceu v Banské Bystrici, Šoproni a do 1911 v Bratislavě, 1911–1913 praktikoval v bratislavské lékárně Salvator, farmacii studoval v Budapešti, později na KU v Praze. Titul PhMr. získal v roce 1919 . Od roku 1922 byl spolumajitelem lékárny K Sv. Duchu a po roce 1945 pracovníkem lékáren. Do roku 1972 působil jako fotograf pro Trenčianske muzeum v Trenčíně. V prvním období tvořila jádro jeho tvorby krajina, od roku 1934 i člověk. Tak vytvořil dokumenty ze života lidu zejména v okolí Trenčína, v Turci, na Oravě, v Liptově. V krajinářské tvorbě přešel k osobité syntéze monumentálnosti, citového náboje motivu i výrazu a národnímu obsahu. Průkopník české turistiky a vysokohorského sportu. Turistiku spojoval s fotografií. Postupně sestavil obrázkový zeměpis horských partií Liptova, Oravy a Turca. Je autorem nebo spoluautorem turistických, obrazových a vlastivědných publikací a obrazových a textových příspěvků v časopise Krásy Slovenska. Jeho fotografie jsou ve sbírkách SNG v Bratislavě, oblastní galerie M. A. Bazovského v Brně, Moravské galerii v Brně a jinde. Na jeho počest je v Trenčíně pojmenována ulice na sídlišti Jih. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ján Halaša na slovenské Wikipedii.

Jan H Vitvar (6)

Narozen 1977. Novinář, kulturní publicista, výtvarný redaktor, též autor katalogů výstav.

Jan Fiala (5)

Narozen 17. 12. 1936 Brno. Novinář, fotograf, spisovatel, redaktor nakladatelství a rozhlasový redaktor a moderátor, autor písňových textů.

Jan Fait (4)

Narozen 15.8.1911 v Čelákovech u Stodu, zemřel 9.3.1963 v Praze. Sochař, redaktor, básně a prózy.

Jan Dvořáček (3)

Narozen 20. 9. 1943 v Praze. Prof. , MUDr., DrSc. . Chirurg, urolog. V letech 1995-2009 přednostou Urologické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze, od 1995 vedoucí Katedry urologie IPVZ Praha. Zabývá se dětskou urologií. V roce 1992 se stal spoluzakladatelem Nadace Lucie. Publikace z oboru.

Jan Chromela (3)

Autor kuchařky.

Jan Branberger (4)

Narozen 18.11. 1877 v Praze, zemřel 4.5. 1952 v Mnichovicích u Prahy. Profesor hudby, muzikolog, hudební vědec, práce z oboru. Po vzniku samostatného Československa se stal přednostou hudebního oddělení ministerstva školství a národní osvěty , poradcem ministerstva byl až do roku 1933. V letech 1924–38 byl administrativním správcem pražské konzervatoře, tamtéž roku 1928 jmenován mimořádným profesorem estetiky na mistrovské škole. Roku 1937 potom jmenován profesorem řádným, přičemž zůstal zároveň profesorem dějin hudby na střední škole konzervatoře. Je autorem několika rozhlasových her , do věstníku Radiojournalu pravidelně přispíval články a rozbory vysílaných skladeb. Složil hudbu k filmům Karel Hynek Mácha, Filosofská historie, Bílá nemoc a Co se šeptá.

Jan Bělehrádek (7)

Jan Bělehrádek byl český a československý lékař, rektor Univerzity Karlovy, politik, poslanec Prozatímního Národního shromáždění a Ústavodárného Národního shromáždění za Československou sociální demokracii. Jeho otcem byl školský a menšinový aktivista František Bělehrádek , který byl od roku 1896 ředitelem kanceláře Ústřední matice školské. Jan Bělehrádek absolvoval studium medicíny na Univerzitě Karlově. V letech 1922–1923 působil jako asistent na univerzitě v Lovani. V letech 1925–1927 byl docentem na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde v letech 1927–1935 působil jako profesor lékařské biologie. Od roku 1935 byl vysokoškolským učitelem a funkcionářem na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zde v letech 1937–1938 zastával post děkana. V období let 1936–1939 byl rovněž ředitelem Purkyňova ústavu obecné biologie Univerzity Karlovy. Publikoval četné odborné i populární studie a je spoluautorem učebnice Obecná biologie, 1934. Angažoval se i ve veřejném životě. Na jaře roku 1938 patřil mezi iniciátory manifestu Věrni zůstaneme. Za Protektorátu Čechy a Morava byl aktivní v petičním výboru Věrni zůstaneme. Za své odbojové aktivity byl v září–říjnu 1939 a pak znovu od ledna do května 1945 vězněn nacisty. Po osvobození se stal v letech 1945–1946 rektorem Univerzity Karlovy. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za sociální demokraty. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1946 a stal se poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal do roku 1948. Po únorovém převratu odešel do exilu. V letech 1949–1956 působil v organizaci UNESCO v Paříži, od roku 1956 ve výzkumné laboratoři Middlessex Medical School v Londýně. Byl aktivní v exilové ČSSD. Ke konci života se angaž...

Jan Bečka (4)

PhDr. Jan Bečka, CSc. nar. 1938 je absolventem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy , oborů angličtina a barmština. V letech 1958-1960 pobýval jako student na Rangúnské univerzitě a od té doby Barmu mnohokrát navštívil. Jako dlouholetý pracovník Orientálního ústavu AV ČR se specializuje na barmskou historii, zejména moderního období. Publikoval několik monografií a řadu vědeckých studií doma i v zahraničí. V letech 1996-2000 působil jako mimořádný a zplnomocněný velvyslanec české republiky v Thajsku, Barmě, Laosu a Kambodži.

Jan Báča (4)

Narozen 11. 2. 1899 v Drnovicích, zemřel 13. 11. 1980 v Teplicích. Ředitel továrny Železářský a strojní průmysl v Boskovicích, úředník. Autor kynologických publikací

Ján Babarík (5)

Jamie Thomson (6)

Britský spisovatel, editor a vývojář her. V roce 2012 vyhrál cenu Roald Dahl Funny Prize. Jamie Thomson se narodil roku 1958 v Íránu. Vyrůstal v Brightonu, studoval politologii na univerzitě v Kentu. Dlouhé roky pracoval jako redaktor britských fantasy časopisů a lektor i tvůrce videoher a „gamebooků“. K jeho nejúspěšnějším fantasy sériím patří dobrodružství mladého nindži, The Way of the Tiger. Dosud napsal čtyři knihy pro děti. První díl tetralogie o Temném pánu získal Cenu Roalda Dahla za nejhumornější knihu roku 2012.

Jamie Beck (4)

Americká autorka románu. Vystudovala právo a psychologii.

James Taylor (6)

James Vernon Taylor je americký folkrockový zpěvák a kytarista. V roce 1971 vedl americkou hitparádu s písní Carole Kingové You've Got A Friend, za kterou dostal také cenu Grammy.

James Martin (6)

James Martin SJ je jezuitský kňaz, redaktor kultúrnej rubriky jezuitského časopisu America, ktorý vychádza v USA, a autor početných kníh, vrátane My Life with the Saints , ktorú časopis Publishers Weekly označil za jednu z najlepších kníh v roku 2006. Páter Martin je častým komentátorom v amerických i zahraničných médiách, medzi inými v New York Times, The Wall Street Journal, The Boston Globe, History Channel, BBC a Rádio Vatikán. Pred vstupom k jezuitom v roku 1988 vyštudoval Wharton School of Business.

James Luceno (7)

Luconovy romány vynikají propracovaným politickým pozadím a rafinovanými intrikami. Díky tomu bývají některé jeho knihy z cyklu Star Wars označovány za politické thrillery. Luceno byl blízkým přítelem zesnulého spisovatele Briana Daleyho, se kterým spolupracoval na knižní sérii Robotech .

James Kahn (2)

Americký autor.

James Islington (3)

Australský autor knih pro mládež.

James Hughes (2)

Autor všeobecné encyklopedie pro mládež.

James F Scheer (3)

Americký autor, publikuje na téma zdraví.

James Cobb (6)

Narozen 18.2.1953. Americký spisovatel.