Všichni Autoři a témata

Autoři Interpreti Vydavatelé Edice

152161–152220 z 153007 Autoři

Adolf Novotný (1)

Autor publikací z oboru mezinárodních vztahů a dějin KSČ.

Adolf Neubauer (1)

Knihovník v Bodleian Library v Oxfordu, zaměřený na zpracování hebrejských rukopisů, filolog. Působil ve Velké Británii, Francii a Rusku.

Více od autora

Adolf Müller (1)

Dr., praktický lékař. Publikace z oboru.

Více od autora

Adolf Meyer-Abich (1)

Německý biolog, též filosofické práce.

Více od autora

Adolf Měška (1)

Narozen 9. 11. 1891 v Kutné Hoře, zemřel 6. 8. 1969 v Praze. MUDr., slovenský dermatolog, publikace z oboru. Jeden z prvních organizátorů zdravotnictví na Slovensku.

Více od autora

Adolf Merten (1)

Narozen 30. 6. 1893 v Postoloprtech, zemřel 4. 4. 1974 v Bílině. Muzejník a archivář. Zabýval se muzejnictvím, archivnictvím a regionálními dějinami Znojemska.

Více od autora

Adolf Martin Plešinger (1)

Narozen 26.3.1904 v Čestíně, zemřel 21.1.1964 v Brně. Ing., Dr., slévárenský odborník, práce z oboru.

Více od autora

Adolf Málek (1)

Publikace z oboru polonistiky.

Více od autora

Adolf Mach (1)

Narozen v květnu roku 1857 v Dolních Štěpanicích u Jilemnice, zemřel 23. 3. 1918 v Praze. Středoškolský pedagog, práce v oboru astronomie, geografie a geometrie.

Více od autora

Adolf Ludvík Krejčík (1)

Narozen 14.6.1877 v Dobrovici u Mladé Boleslavi, zemřel 4.1.1958 v Praze. PhDr., knihovník a archivář, publikace z oboru historie a archivnictví, překlad z angličtiny.

Více od autora

Adolf Lilie (1)

Narozen 23. 10. 1851 v Chrastavě, zemřel 27. 7. 1912 . Učitel, vlastivědný pracovník Jablonecka, práce o Jablonecku.

Více od autora

Adolf Liebscher byl český malíř-figuralista, příslušník generace Národního divadla, jeden z nejpopulárnějších umělců 80. a 90. let 19. století. Bratr malíře Karla Liebschera. Otec architekta a malíře Adolfa Liebschera mladšího. Narodil se v Praze na Novém Městě jako nejmladší ze čtyř synů c. a k. stavebního inženýra Josefa Liebschera a jeho ženy Marie, rozené Fischerové . Rodina se po asanaci přestěhovala na Staré Město do novostavby domu V Kolkovně č. 3; dům je dodnes zkrášlen jeho malbami. Adolf vystudoval v Praze českou reálku, po ní navštěvoval tříletý kurs pro učitele kreslení na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni. Upozornil na sebe účastí v soutěži na výzdobu foyeru Národního divadla, v níž dostal druhou cenu a jeho lunety byly umístěny na chodbě. Poté strávil několik měsíců v Itálii a od roku 1881 byl učitelem kreslení na pražské technice. V roce 1882 se oženil s Aloisií Barochovou, s níž měl jediného syna Adolfa mladšího, který studoval techniku, ale věnoval se malování stejně jako otec. Řadí se ke generaci výtvarníků Národního divadla . Mnohé dekorativní historické, alegorické, žánrové malby a ilustrace vytvořil se starším bratrem Karlem. Obdržel první cenu v soutěži na malovaná okna pro kostel sv. Ludmily na Vinohradech. Zúčastnil se soutěží na zhotovení sgrafit pro Rudolfinum a pro dvorní fasádu Národního muzea . Zhotovil řadu dekorativních maleb pro budovy v Čechách a na Moravě – Gröbeho vilu v Havlíčkových sadech, činžovní dům v Praze 2 - Trojické ulici čp.397/II, vilu Ottomara Klingera v Novém Městě pod Smrkem, Besední dům ve Vyškově, průčelí radnice a záložny v Kolíně, kaple v Lochovicích, Všenorech, kostely Nanebevzetí Panny Marie v Klecanech, Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích, s...

Více od autora

Adolf Langer (1)

Překlady vlastivědných publikací do němčiny.

Více od autora

Adolf Lachkovič (1)

Narozen 28.10.1931 ve Stupave. Slovenský prozaik, dramatik a režisér, autor filmového scénáře a rozhlasové hry.

Více od autora

Adolf Kříž (1)

Grafik, autor publikace kresleného humoru.

Více od autora

Adolf Kožíšek (1)

Narozen 15. 9. 1888 v Dřevci, zemřel 2. 1. 1984 ve Slaném. Učitel, botanik a vlastivědný pracovník na Kladensku.

Více od autora

Adolf König (1)

Německo-český pedagog a sběratel lidových písní.

Více od autora

Adolf Koelsch (1)

Švýcarský biolog a spisovatel, narodil se v Německu. Autor populárně-vědeckých publikací, píše též romány a povídky. Autor životopisu lékaře William T. G. Mortona.

Více od autora

Adolf Keller-Hoerschelmann (1)

Dr. med., lékař, zabýval se fyzikálním lékařstvím; vedl sanatorium v Cadamario u švýcarského Lugana.

Více od autora

Adolf Kašpar (1)

Narozen 27.3.1915 v Bludově u Šumperka, zemřel 1979. Učitel, autor básní a průvodce po Luhačovicích.

Více od autora

Adolf Jankovský (1)

Narozen 1937. PhDr., fotograf, působí v odboru didaktické techniky Palackého Univerzity v Olomouci.

Více od autora

Adolf Janáček (1)

Narozen 11.6.1901 v Přerově, zemřel 17.7.1963 v Praze. PhDr., středoškolský profesor. Autor pedagogických spisů a studií o Otokaru Březinovi.

Více od autora

Adolf Irmann (1)

Německý autor literatury faktu, publikace o životě spisovatelky B. Němcové.

Více od autora

Adolf Hylmar (1)

Více od autora

Adolf Holst (1)

Německý spisovatel.

Více od autora

Adolf Hofmeister (1)

Německý historik, činný na greifswaldské univerzitě.

Více od autora

Adolf Hevrdle (1)

Narozen 1859 v Lomnici nad Lužnicí, zemřel 1900. Ředitel hospodářské školy, literatura z oboru.

Více od autora

Adolf Heilborn (1)

Více od autora

Adolf Heckel (1)

Více od autora

Adolf Havlíček (1)

Autor práce z oblasti skladového hospodářství.

Více od autora

Adolf Halfeld (1)

Německý novinář, politolog, redaktor, zahraniční zpravodaj.

Více od autora

Adolf Frischherz (1)

Rakouský ing., práce o strojírenských materiálech.

Více od autora

Adolf Fransée (1)

Více od autora

Adolf Fr Hess (1)

Více od autora

Adolf Fick (1)

Fyziolog.

Více od autora

Adolf Ernest (1)

Narozen 29.9.1879 v Žimuticích u Týna nad Vltavou, zemřel 25.10.1960 v Praze. Ing., dr.techn., profesor agrikulturní chemie, literatura z oboru.

Více od autora

Adolf Erhart (1)

Adolf Erhart byl český lingvista, indoevropeista, vysokoškolský pedagog. Po ukončení reálného gymnázia vystudoval v letech 1945–1949 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně germanistiku, klasickou filologii a indoevropeistiku. Po absolvování zůstal na fakultě nejprve jako asistent, poté odborný asistent. Pracoval také na brněnském etymologickém pracovišti Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky . V roce 1959 obhájil na FF MU disertaci o indoevropské konjugaci a získal titul PhDr., v roce 1960 hodnost CSc., v roce 1964 se habilitoval prací o nových pohledech na indoevropský konsonantismus, v roce 1973 získal titul DrSc. V letech 1962–1963 byl lektorem češtiny na univerzitě v Greifswaldu. Na katedře českého jazyka založil v roce 1995 spolu s Marií Krčmovou Ústav jazykovědy. Profesorem byl jmenován v roce 1988, od roku 1993 působil na fakultě jako emeritní profesor. Jeho dcerou byla Olga Erhartová – romanistka, knihovnice a publicistka. Jako badatel se věnoval obecné a srovnávací jazykovědě, napsal několik základů jazykovědy, Úvod do etymologie a Úvod do fonologie , různé studie, učební texty a příručky. Svou pozornost směřoval především k jazykům indoevropským, hlavně ke konsonantismu a genezi jmenné a slovesné flexi. Zabýval se otázkami vývoje jednotlivých indoevropských jazykových větví, zejména jazyků baltských a slovanských, zvláštní pozornost věnoval jazykům indoíránským. Je autorem učebnice sanskrtu, stručné mluvnice litevštiny a srovnávací mluvnice baltských jazyků. V roce 1995 se stal hlavním redaktorem Etymologického slovníku jazyka staroslověnského, realizovaného v Etymologickém oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky. Je autorem několika hesel v Novém encyklopedickém slovníku češtiny....

Více od autora