Všichni Autoři a témata

Ján Hála (6)

Po ukončení střední školy v Praze-Karlíně nastoupil jako dělník v automobilových opravnách. Teprve po absolvování vojenské služby byl přijat na FF UK, obor filozofie – dějepis; studium ukončil v r. 1968, doktorát filozofie získal v r. 1972. Nastoupil do redakce nakladatelství Mladá fronta, kde do r. 1988 působil jako redaktor, později zástupce šéfredaktora na úseku nebeletristické literatury. Potom přešel do redakce Lidového nakladatelství, kde zastával funkci šéfredaktora. Koncem r. 1990 odešel na základě konkurzu na nově vzniklou Fakultu sociálních věd UK. Zde přednáší na Institutu masové komunikace a žurnalistiky problematiku knižní kultury, masové komunikace, literatury faktu apod. Externě přednášel od r. 1978 na VŠE, po r. 1990 na ČVUT, FF UK, opět na VŠE, a to převážně dějiny filozofie, problematiku osvícenství, existencialismu aj. V r. 1989 dosáhl titulu kandidáta věd na téma osvícenského pokroku. Je členem Obce spisovatelů, Syndikátu novinářů, vzdělávacích a jiných organizací, redakčních rad. Vzhledem ke svému vzdělání a praxi se věnuje především popularizaci filozofie a historie v publikační, ediční a přednáškové činnosti; v teoretické oblasti a vlastní filozofické produkci se zabývá zejména problematikou osvícenství. Interdisciplinárně se zabývá otázkami sociologie knihy a psychosociologie čtení i problematikou masové komunikace v oblasti knižní kultury, kde se zároveň podílel na několika empirických výzkumech. Bibliografie: Čítanka z dějin filozofie , 1979; Osudy moudrých, 1981, 2. vyd. 1985; Osvícenství – věk rozumu, 1984; Něžná revoluce v pražských ulicích, 1990 ; Lexikon české šlechty I–III, 1992–94; Člověk a kniha, 1993; Průvodce evropským myšlením, 1996. Čas. přísp.: Osobnosti filosofie , Sedmička 1977–78; Německá klasická filosofie, Osvícenství, Empirismus, Utopisté, Montaigne, Diderot, Rousseau, Voltaire ad., Společenské vědy ve škole 1984–89; Ženy a láska k moudrosti , Žena a móda 1987–88; V...

Jan Hájek (8)

Český elektrotechnik. Ing. Elektrotechnik, práce a překlady z oboru.

Jan Gross (2)

Slovenský neurolog a psychiatr. V roce 1968 emigroval do Německa, krátce předtím působil i v Praze. Publikace z oboru, též z oblasti sexuální výchovy, manželství, zdravotnické osvěty

Ján Fabini (8)

Narozen 2.9.1913 v Olcnavě, zemřel 24.1.1981 v Bratislavě. Chemik.

Jan Drejs (4)

Narozen 11. 4. 1908 v Praze, zemřel 19. 10. 2002. Spisovatel, autor literatury faktu a knih pro děti.

Jan David (7)

Autor turistických průvodců.

Jan Colley (6)

Novozélandská autorka romantických příběhů.

Jan Císař (5)

Jan Císař byl český divadelní pedagog, dramaturg, historik, teoretik a kritik. Narodil se v rodině právníka v Hradci Králové, kde také v roce 1951 odmaturoval na klasickém gymnáziu. Divadelní vědu vystudoval na DAMU, kde po svém absolutoriu v roce 1955 je přijat jako vědecký aspirant. Po skončení aspirantury odešel do Vesnického divadla, kde do roku 1960 působil ve funkci dramaturga. V dalších letech pracoval v redakci časopisu Divadlo a v roce 1963 se stal šéfredaktorem Divadelních novin, které se za jeho vedení rozšířily na Divadelní a filmové noviny. Své články věnované teorii divadla a divadelní kritice začal publikovat i v dalších odborných periodikách a denním tisku. Od roku 1965 působil jako odborný asistent na DAMU, kde se v roce 1966 habilitoval prací Divadla, která našla svou dobu. V roce 1985 byl jmenován profesorem. Vedl katedru činoherní režie a dramaturgie a pak katedru teorie a kritiky. V letech 1970–1972 byl děkanem DAMU. Vedle pedagogické práce byl v roce 1970 uměleckým šéfem Divadla Jaroslava Průchy na Kladně, 1971–1972 ředitelem Krajského divadla v Kolíně, 1981–1985 dramaturgem Národního divadla. Od počátku 70. let se jako lektor a porotce soustavně věnoval amatérskému divadlu. Pro amatérské divadelníky napsal několik publikací . V letech 1991–1999 a 2004–2007 byl předsedou odborné rady ARTAMA pro amatérské činoherní divadlo.

Ján Čajak (7)

Ján Čajak byl slovenský spisovatel a překladatel. Narodil se v rodině štúrovského básníka a evangelického faráře Janka Čajaka a Agneši Čajakové, rozené Medvecké , už jako čtyřletému mu předčasně zemřel otec a jeho matka se provdala podruhé za Pavola Dobšinského. Základního vzdělání se mu dostalo doma, později studoval na gymnáziu v Martině, poté co ho uzavřeli pokračoval ve vzdělávání na maďarském gymnáziu v Rimavské Sobotě a německém gymnáziu v Kežmarku. Později studoval i v Lučenci, Banské Štiavnici, Bratislavě, odkud byl vyloučen pro své politické názory. Učitelské zkoušky nakonec složil v roce 1889 v Kláštore pod Znievem. Pracoval v advokátní kanceláři Petra Jamnického v Pezinku, učil v Liptovské Kokavě, Rajci a v Kráľové Lehotě. V roce 1893 se natrvalo přestěhoval na Dolní zem do Báčky , později Selenče a v roce 1899 se usadil v jugoslávském Petrovci. Zde zůstal více než 40 let a byl v centru kulturních a politických snah dolnozemských Slováků. Zasloužil se také o založení slovenského gymnázia v Petrovci a v roce 1924 odešel do důchodu. Dále však působil jako předseda literárního a národopisného odboru Matice slovenské v Jugoslávii a i v pokročilém stáří sledoval politický a kulturní vývoj na Slovensku. Začátky jeho literární tvorby sahají do období jeho přestěhování do Petrovce v roce 1899 a tvorbou se řadí do druhé vlny realistických spisovatelů; jeho tvorba byla silně ovlivněna Svetozárem Hurbanem-Vajanským. V Jugoslávii začal přispívat do mnoha periodik a stal sa stálým spolupracovníkem pražského měsíčníku Naše Slovensko. Založil slovenský politický týdeník Národná jednota, později také kulturní a literární měs...

Jan Bažant (7)

Narozen 2.8.1950 v Písku. Doc., PhDr., CSc., klasický archeolog, práce o antickém, středověkém a renesančním umění.

Jan Bárta (5)

Jan Barta je český internetový podnikatel, investor a obchodník na burze. Narodil se v Kalifornii, kam jeho rodiče emigrovali. V devadesátých letech se s rodiči přestěhoval zpět do jižních Čech, kde vyrůstal. Barta pochází z rodu vynálezce obloukové lampy Františka Křižíka. Podnikat začal v patnácti letech. Studoval na The English College in Prague a je absolventem londýnské University College London. Podnikat začal na základní škole. Začal prodejem melodií a tapet na mobily a obchodováním na burze. Později působil jako internetový podnikatel, který vydělal miliony korun na obchodování a zpeněžování návštěvnosti internetových domén, které bylo zastřešeno firmou Elephant Orchestra. V roce 2013 se společníky otevřel největší výstavní a prodejní galerii drahých kamenů v Evropě Mineralia. V doménovém segmentu se stále pohybuje, i když už ho nechce dál rozvíjet. Jako investor má ale podíl i v dalších projektech - například Extra.cz, Crazy Tomato, Semantic Visions, Mineralia, v současnosti se chystá na produkci biomasy a rozjíždí i projekt, který se bude týkat obchodování na burze. Barta je hlavní akcionář ePojištění.cz. Jan Barta podporuje několik výzkumných projektů, podporuje neziskové organizace a pomáhá studentům z chudých rodin. Každý rok si vybírá jedno až dvě děti ze sociálně slabých rodin, kterému po dobu 6 let platí školné a kapesné. Díky lásce k fotbalu, který hrál v mládí, v roce 2016 sponzoruje českou fotbalovou ligu.

Jan Antonín Krystek (6)

Narozen 7. 9. 1945 v Brně. Novinář.

Jan (7)

Papež, pontifikát 1958-1963.

James Gordon Farrell (4)

James Gordon Farrell byl britský romanopisec. Jeho nejvýznamnějším dílem je tzv. Empire Trilogy skládající se z Troubles , The Siege of Krishnapur a The Singapore Grip . Jeho otec Bill Farrell byl Angličan, účetní v Liverpoolu, který jako manažer často cestoval po zemích Dálného východu a Indii, matka Jo byla Angličanka vychovaná na irském venkově. Do Irska se v roce 1945 rodina přestěhovala. Tyto geografické vazby ho zřejmě ovlivnily i v pozdější tvorbě. Sám později poznamenal, že v Irsku byl považován za Angličana, v Anglii za Ira. V polovině 50. let odjel do Kanady, kde za 7 měsíců vystřídal několik zaměstnání. Po návratu v roce 1956 začal studovat v Oxfordu právo na Brasenose College, kde se projevoval mj. i jako nadšený sportovec, onemocněl však obrnou, jejíž následky nesl celý zbytek života . Studium ukončil v roce 1960. Zabýval se rovněž studiem francouzštiny a španělštiny, 2 roky se ve Francii živil jako učitel jazyků. Svou prvotinu vydal v roce 1963 , díky ní obdržel dvouroční stipendijní pobyt v New Yorku. Výš zmíněná zkušenost onemocnění obrnou ho inspirovala v díle The Lunge , v roce 1967 vydal další knihu A Girl in the Head . Vrcholu své tvorby a uznání Farrell dosáhl volnou trilogií Empire Trilogy sestávající z děl Troubles , , The Siege of Krishnapure 1973 a The Grip of Singapore . Za Obléhání Krišnapuru obdržel prestižní cenu Booker Prize za rok 1973. V březnu 1979 se přestěhoval do Bantry Bay , kde se 11. srpna nešťastně utopil při rybolovu (vlna ho smetla do moře ...

James George Frazer (3)

Sir James George Frazer byl skotský antropolog, etnolog a etnograf ovlivněný pozitivismem. Zabýval se problematikou nejstarších náboženství, rituály, mýty a magií. Magii považoval za předchůdce náboženství a vědy. Zdůrazňoval funkci mýtu při organizaci společenského života. Frazer se narodil v presbyteriánské rodině skotského lékárníka Daniela Frazera v Glasgow. Na zdejší univerzitě studoval klasickou filologii. Jeho profesoři byli: George Gilbert Ramsay , John Veitch a Lord Kelvin . Studium ukončil v roce 1879 na Trinity College v Cambridgi disertační práci, která byla věnována Platónově teorii idejí. Zde byl také zvolen do funkce vědeckého pracovníka . Své první práce věnoval klasické filologii. V průběhu 80. let úspěšně připravil k tisku několik prací antických autorů. Současně se věnoval studiu prací Johna Stuarta Milla, Herberta Spencera a Augusta Comta. Rozhodující roli při změně jeho vědecké orientace sehrál William Robertson Smith. Ten v roce 1886 přiměl mladého vědce ke zpracování hesel „totemismus“ a „tabu“ pro Britskou encyklopedii a probudil tak jeho trvalý zájem o studium národopisu, etnologie a antropologie. V roce 1890 vydal první verzi knihy The Golden Bough: A Study in Magic and Religion , která mu přinesla velkou slávu. Pro institucionalizaci antropologie jako vědy o společnosti má veliký význam Frazerovo působení na liverpoolské univerzitě. Zde v roce 1908 stanul v čele katedry, která poprvé nesla název oddělení sociální antropologie. Brzy se ale funkce vzdal, aby se vrátil ke knihám do ticha vědecké pracovny na Trinity College v Cambridgi. V roce 1921 mu byla udělena čestná docentura pro sociální antropologii na univerzitách v Oxfordu, Cambridgi, Glasgow a Liverpoolu. Byl členem Royal Society a Institut de France. Po zbytek svého života ale již na delší dobu neopustil svoji vědeckou knihovnu. Předávání akade...

James Clear (7)

Americký lektor a poradce v oblasti profesního i osobního rozvoje a zdravého životního stylu. Též fotograf.

Jakub Turek (4)

Jakub Turek je český novinář. Používá také jméno Kuba Turek nebo redakční zkratku kt. Jeho otec je spisovatel Jiří Turek, bratři jsou výtvarník Filip Turek a podnikatel Ondřej Turek, syn je spisovatel Ondřej Turek. Narodil se v Sokolově, dětství prožil v západočeských městech a poté se přestěhoval do Prahy. Vystudoval Střední průmyslovou školu zeměměřickou v Praze a pracoval jako geodet. Po roce 1989 vystudoval informační vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a pracoval jako knihovník. Od roku 1992 působil v těchto médiích: ekonomický teletext OK3, deník Mladá fronta DNES, ekonomický časopis Profit, sportovní časopisy Outdoor a Bike. V současnosti vede outdoorový portál Horydoly, který vydává společnost UpDown Media. Specializuje se na cestovní ruch, ekonomiku a spotřebitelská témata. Do roku 1997 byl členem Ski klubu novinářů České republiky. Od roku 2010 je členem vedení Czech Travel Press. Je instruktorem Českého horolezeckého svazu s kvalifikací high alpine leader,. Je autorem 14 prvovýstupů, spravoval skalní oblasti Údolí Zábrdky a Děvínské polesí. V letech 2014 a 2017 inicioval informační směrnici, která měla za cíl zprůhlednit činnost ČHS, ale Valné hromady ji neschválily. V roce 2018 byl podmínečně vyloučen z ČHS se zkušební dobou 6 měsíců kvůli zveřejnění smlouvy mezi ČHS a společností Seznam. Pod jeho vedením získal ocenění Zlatý středník firemní časopis Kraft Foods za rok 2003, Cenu poroty Tour Region Film portál Horydoly.cz za rok 2006 a ocenění Tourmap série Outdoorových průvodců za rok 2007.

Jakub Smolík (3)

Jakub Smolík je český zpěvák a hudebník známý svou tvorbou v žánru pop music. V hudebním průmyslu působí již několik desetiletí, svou kariéru zahájil v 80. letech 20. století. Smolíkova hudba se často vyznačuje romantickými melodiemi a procítěnými texty, které mají ohlas u širokého publika. V průběhu let vydal řadu alb a singlů, čímž si vytvořil rozsáhlou diskografii, která ukazuje jeho pěvecký talent a uměleckou konzistenci. Jeho přínos české hudbě mu vynesl věrnou fanouškovskou základnu a uznání v rámci hudebního průmyslu.

Jakub Ladislav Hladký (3)

Jakub König (4)

Jakub König , je český bloger, autor komiksů, textař a písničkář v současnosti nahrávající pod pseudonymem Kittchen. Od roku 1994 je frontmanem skupiny Obří broskev, se kterou vydal tři alba. Od roku 2011 je i na sólové dráze, kdy vytvořil projekt Kittchen, tedy maskovaného zpívajícího kuchaře. V rámci tohoto projektu vydal již tři alba, která se setkala především s oceněním z řad kritiků. V roce 2016 založil mnohočlennou kapelu Zvíře jménem Podzim, se kterou v roce 2017 vydal eponymní desku, kterou doprovází stejnojmenná kniha a výstava tisků. Jakub König se narodil v roce 1978 v České Lípě. Studoval na katedře scenáristiky FAMU. Později zakončil obor text a scénář na Konzervatoři Jaroslava Ježka. Žije v Praze s manželkou a dcerou. V roce 2003 založil svůj vlastní blog na stránkách canny.obribroskev.cz, kde pod přezdívkou canny sděluje své zážitky a pocity. Blog se od roku 2017 nachází na adrese jakubkonig.cz. Svůj deník i v rámci projektu Kittchen psal na webu kittchen.cz . Na svém blogu začal v roce 2004 publikovat i své komiksové stripy. Jejich soubor byl v březnu 2011 vydán v knize s názvem Anjel. Dějově pojednává o padlém andělu, který přišel o svá křídla a na Zemi si odpykává svůj trest. Knihu vydalo nakladatelství Plus. Od prosince 2011 do února 2012 probíhala na hradu Lipý výstava jeho vybraných stripů s tematikou Anjela. V roce 2013 publikoval i e-knihu s názvem NAty. Jedná se o temnou povídku o milostném příběhu mladé dvojice. V březnu 2017 vyšla v nakladatelství Plus kniha Když piješ... Na sudých stránkách najdeme krátké básně o alkoholu a alkoholovém opojení, na lichých stránkách je doprovází ilustrace, které při prolistování fungují jako flipbook. König je autorem básní i ilustrací. Na podzim 2017 vydal bohatě ilustrovanou knihu Zvíře jménem Podzim, která rozvíjí příběh ze stejnojmenné desky....

Jakub Hötzl (8)

Narozen 2.11.1863 ve Staněticích u Domažlic, zemřel 18.4.1944 v Praze. Pedagogický spisovatel, autor učebnic, editor výborů z literatury pro děti.

Jacques Breuil (5)

Jacques Breuil se narodil dne 26. dubna 1950 v Saint-Etienne ve Francii. Promoval jako lékař na univerzitě v Lyonu, poté se ještě vzdělával na klinice Bircher-Benner ve švýcarském Curychu v oboru dietetiky. Věnuje se i alternativní medicíně. V současné době pracuje jako lékař v jedné vesničce ve francouzském departmentu Alpes-de-Haute-Provence.

Jacqueline Monsigny (6)

Francouzská beletristka a scénáristka.

Jack Whyte (5)

Jack Whyte se narodil a vyrůstal ve Skotsku, studoval v Anglii a ve Francii. Po ukončení studií se přestěhoval do Kanady, kde krátce působil jako středoškolský profesor angličtiny a herec divadla poezie. Obě profese však záhy musely ustoupit Whytově zájmu o artušovskou legendu. Léta studií autor zúročil v prvním díle dnes již rozsáhlé ságy, v níž král Artuš i jeho druzi vystupují v rámci skutečných historických událostí.

Jack Robertson (2)

Geolog, narozen v Denveru.

Jack Kornfield (3)

Má doktorát z vědecké psychologie. Jako buddhistický mnich studoval východní duchovní učení v Thajsku, Barmě a Indii a od roku 1974 začal po celém světě vyučovat meditaci. Po promoci na Dartmouth College v roce 1967 vstoupil do Mírových sborů a byl přidělen k veřejným zdravotnickým službám na severovýchodě Thajska, které je domovem několika buddhistických pralesních klášterů, jež patří k nejstarším na světě. Zde potkal buddhistického mistra Adžan Čá, který se na mnoho let stal Kornfieldovým učitelem. Po návratu do Spojených států v roce 1972 obnovil Jack Kornfield v Barre v Massachusetts společnost Insight Meditation Society a společně s učiteli meditace Sharonem Salzbergem and Josephem Goldsteinem zde vyučovali umění východní meditace. Jack Kornfield se časem stal jedním z klíčových učitelů, kteří Západu zpřístupnili buddhistické cvičení théraváda. Mnoho let se jeho práce soustředila na přinášení a integrování východního duchovního učení. Přibližoval jej srozumitelnou cestou a svými knihami, audio nahrávkami a učením inspiroval nespočet studentů západního buddhismu. Zároveň se stal průkopnickým učitelem Spirit Rock Center ve Woodacre v Kalifornii, kde v současné době žije a vyučuje. V roce 1992 se zúčastnil pražské konference Mezinárodní transpersonální asociace, které předsedal dr. Stanislav Grof. Všechny Kornfieldovy knihy, včetně Cesty srdce a Hledání srdce moudrosti, se staly celosvětovými bestsellery.

J. Z Svoboda (4)

Zuzana rozená Renčová, provdaná Nováková , básnířka, beletristka, malířka a ilustrátorka, spisovatelka pro děti a mládež, autorka televizních pohádek a romantických příběhů. Dívčím rodným jménem Renčová, pod nímž také vstoupila do literatury. Jako dcera básníka, překladatele a dramatika Václava Renče však byla od roku 1970 nucena publikovat pod občanským jménem Nováková. Dětství prožila většinou v Kloboukách u Brna; po otcově odsouzení pro velezradu byla rodina z Brna úředně vykázána . Od roku 1957 žila Nováková v Karlových Varech, pak krátkodobě na různých místech, zejména v Praze, kde také absolvovala střední školu pro pracující ; pracovala jako dělnice a sanitářka. Od roku 1965, kdy se provdala za redaktora a literárního teoretika dětské literatury Jaroslava Nováka , žije trvale v Brně a věnuje se literatuře a výtvarné tvorbě . Dcery Luisa Nováková a Ester Nováková se rovněž věnují literární tvorbě a ediční činnosti. Od samého počátku své tvorby si Nováková vytvořila osobitý a v podstatě romantický básnický svět, v němž se často prolíná snová pohádkovost s realitou, kde lidé i věci touží po harmonii, lásce, něze a čistotě a kde obdobně jako v biblickém ráji lidé a zvířata žijí v láskyplné symbióze. Její poezie střídá písňově prostý verš s volným tokem asociací; chce plnit funkci jakéhosi očistného zaklínadla, jímž autorka touží vyvolat ze zapomenutí dětsky původní obraz světa a definovat jej láskou. Dramatičnost této poezie vyrůstá z konfliktu mezi čistotou vize a špínou reálného zla, neustále útočícího na člověka. Byla-li v 60. letech poezie Novákové leckdy ohrožována zdobnou dekorativností, zásadní význam pro její tvorbu znamenalo mateřství, které její obraznost i tematiku pevněji připoutalo k životní konkrétnosti . Projevilo se to nejen ve větší intenzitě a hutnosti básnického výrazu, ale i těsnějším sepětím s jistotami domova a rodi...

J Mac Gowan (5)

J Lynn (6)

Americká spisovatelka, autorka knih pro mládež. Lektorka vzdělávání lidí se zrakovým postižením.

J Korejčík (8)

J Jerza (7)

Narozen 1869 ve Sběři . Sestavovatel okultních příruček, autor pohádek a veršíků pro děti, knihkupec a nakladatel v Praze.

J Černý (4)

Hudebník.

Ivona Raimanová (4)

Narozena 12.10.1956 v Liberci. PhDr., Výtvarná historička a kurátorka výstav, autorka katalogů.

Ivona Ďuričová (6)

Slovenská zemědělská inženýrka. Též básnířka, autorka knih pro děti a překladatelka.

Ivo Žídek (5)

Ivo Žídek byl proslulý český operní tenorista, který se proslavil na české i světové operní scéně. Narodil se 21. května 1926 v Brně v Československu a jeho vášeň pro hudbu se projevila již v raném věku. Žídkova kariéra se rozjela po druhé světové válce a byla spojena zejména s Národním divadlem v Praze, kde byl dlouhá léta předním tenoristou. Jeho repertoár byl rozsáhlý a zahrnoval širokou škálu rolí od klasických oper Mozarta a Verdiho až po české opery skladatelů, jako byli Bedřich Smetana a Leoš Janáček.

Ivo Telec (8)

Ivo Telec je český právník, odborník na právo duševního vlastnictví. Zabývá se též souvisejícím právem proti nekalé soutěži a osobnostním právem. Kromě toho i právem spolkovým a nadačním a právem veřejné prospěšnosti. V letech 1978–1982 vystudoval Právnickou fakultu tehdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně , kde roku 1983 získal titul doktora práv. V akademické sféře působí od roku 1991. Roku 1992 mu Vědecké kolegium věd o státu a právu Československé akademie věd v Praze udělilo vědeckou hodnost kandidáta právních věd na základě práce Právo výkonných umělců v agenturní a ochranné praxi. Roku 1996 se na Masarykově univerzitě habilitoval v občanském právu prací Vybrané kapitoly z českého autorského práva a roku 2003 získal i profesuru pro obor občanské právo. Od roku 2004 je vedoucím katedry občanského práva a pracovního práva na Právnické fakultě Univerzity Palackého, vyučuje také na Ústavu soudního inženýrství VUT v Brně, na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně a na Fakulte práva Paneurópské vysoké školy. V roce 1998 obdržel Cenu rektora Masarykovy univerzity za vynikající tvůrčí čin – dílo Autorský zákon, Komentář. Kromě toho působí i v právní praxi, v 80. letech 20. století několik let jako státní notář a úředník, dále jako soudní znalec a od roku 1990 jako advokát. Působil také jako člen pracovní komise Legislativní rady vlády pro občanské právo a zastupoval Česko ve Vysoké skupině autorskoprávních odborníků Komise Evropských společenství a stále je mezinárodním rozhodcem ve sporech o doménová jména .cz, dříve též .eu. Ivo Telec byl rovněž členem rozkladové komise Úřadu průmyslového vlastnictví v Praze i lektorem České advokátní komory v oboru autorského práva. Profesor Telec patří mezi spoluautory českého autorského zákona z roku 2000, působil i v rekodifikační komisi pro nový občanský zákoník z roku 2012. Vyhlášen byl Právníkem roku 2006 v k...

Ivo Šulc (8)

Narozen 1. 6. 1971 v Ústí nad Labem. Mgr., archivář, zabývá se českými dějinami, regionální historií Chrudimska, dějinami vojenství, využití výpočetní techniky v historiografii a archivnictví.

Ivo Strejček (8)

Narozen 11. 1. 1962 v Novém Městě na Moravě. Pedagog, překladatel, politik.

Ivo Krýsa (8)

JUDr. Ivo Krýsa, Ph.D., LL.M., ředitel odboru hygieny obecné a komunální HSHMP. Kariéru začínal jako právník v hygienické službě ČR, v letech 2005-2008 působil na ministerstvu zdravotnictví a potom 7 let ve funkci ředitele Krajské hygienická stanice Středočeského kraje. Pracoval na různých vedoucích pozicích v hygienické službě i na Ministerstvu zdravotnictví, podílel se na výkladových stanoviscích, řídil na krajské úrovni výkon dozoru a rozhodoval v následně zahájených správních řízeních. Jeho publikační činnost se zaměřuje též na oblast veřejného zdraví. 3. října 2018 převzal ve španělské residenci z rukou velvyslance Španělského království J. E. Pedro Calvo-Sotela důstojnický kříž Řádu Isabely Kastilské. Toto vysoké španělské vyznamenání mu udělil J. V. španělský král Felipe VI. za zásluhy na rozvíjení přátelských vztahů a spolupráce mezi Českou republikou a Španělským královstvím.

Ivo Hury (8)

Otec dvou malých dětí, který má spoustu zálib a téměř žádný čas. Mám dvě dosti specifická nakladatelství, do toho pracuji na několika projektech. Velmi rád dělám sazbu knih a rukodělnou vazbu knih - vydal jsem stovky ručně vázaných bibliofilií. Zbožňuji sazbu novin, časopisů a magazínů pro možnost kreativního vyjádření. Rád čtu komiksy, dělám grafiku , fotím - jsem spoluautorem několika velmi mystických fotoprojektů. Láká mne oprášit staré osmičkové vybavení a natočit film. K psaní tíhnu od mala. Později jako publicista a do šuplíku pak jako milovník scifi a fantasy.

Ivo Eichler (3)

Od dětství jsem se zajímal o všechna zvířata. Přestože jsme bydleli v panelovém domě, dokázal jsem si vytvořit ze svého pokoje malou zoologickou zahradu. Od poštovních holubů přes ještěrky, hady, veverky, sovy až třeba po umělé mraveniště. Udělal jsem si je ze starého hrnce, do kterého jsem nabral všechny tři vrstvy i se zemí z nedalekého mraveniště. Doma jsem měl hrnec ve starém plechovém umyvadle s vodou, a tak mravenci měli takový malý vodní hrad. Bylo mi deset a bavilo mě je pozorovat. Po pár dnech mi jich bylo líto, že nemohou chodit na procházku, a tak jsem mezi hrnec a okraj umyvadla položil tužku. Musím říci, že byli velmi disciplinovaní. Vytvořili si cestičku přes peřiňák na zem, rohem až ke stropu, tam se otáčeli a vraceli stejnou cestou domů. Teprve dnes mi dochází, jak moc mě rodiče podporovali a co všechno tolerovali. Vždy jsem chtěl pracovat u zvířat v zoologické zahradě. Taková škola u nás nebyla, a tak jsem absolvoval zemědělskou školu ve Starém Městě, důležité pro mne bylo vědomí, že se budu pohybovat stále mezi zvířaty. V té směsi nejrůznějších zvířat jsme doma měli kokršpanělku Belu, ale vážně jsem se začal zajímat o psy až na vojně. Měl jsem štěstí, že jsem sloužil u pohraniční stráže ve Valticích. Dostal jsem se velice blízko k odborné přípravě. Hlavně v poddůstojnické škole v Libějovicích byl zřejmě začátek mé dnešní práce...

Ivanka Melounová (4)

Narozena 5. 8. 1948 v Klášterci nad Ohří. Pedagožka, editorka regionálního zpravodaje, kronikářka, též autorka knih pro děti.

Ivana Pavlová (2)

Ivana Pavlová, provdaná Ivana Hoblová je česká herečka a tanečnice. Jako herečka se proslavila svou jedinou hlavní rolí Hanky ve známém českém muzikálu Starci na chmelu režiséra Ladislava Rychmana z roku 1964. Tento režisér ji posléze přizval jako tanečnici k natáčení filmových písniček, z nichž patrně vůbec nejznámější jsou písně Dominiku a Moje střevíčky . Od svého dětství byla pohybově nadanou dívkou, proto také studovala tanec na pražské konzervatoři , ještě jako studentka konzervatoře zvítězila v konkurzu na hlavní roli ve filmu Starci na chmelu, díky němuž se také stala velice známou a populární. Po absolutoriu školy vystupovala čtyři roky se zájezdovým souborem Divadla Balet-Praha. Zde se seznámila také se svým budoucím manželem, režisérem Pavlem Hoblem. V roce 1967 však utrpěla těžký pracovní úraz, kdy na ni během zkoušky spadla divadelní kulisa. Toto zranění těžce poznamenalo celý její další život, neboť přineslo dlouhodobé zdravotní komplikace, které způsobily, že musela svého povolání tanečnice a choreografky v pražském Divadle E. F. Buriana v roce 1983 zanechat zcela.

Ivana Loudová (5)

Narozena 8. 3. 1941 v Chlumci nad Cidlinou, zemřela 25. 7. 2017 v Praze. Hudební skladatelka, pedagožka a muzikoložka.

Ivan Vičar (8)

Spisovatel. Vystudoval střední zemědělskou školu v Třebíči a Vysokou školu zemědělskou v Brně. Po studiích pracoval v různých ekonomických funkcích v zemědělských družstvech a na státním statku na Domažlicku. Od roku 1990 působí v Plzni, kde v r. 1993 založil vlastní auditorskou kancelář a jako auditor pracuje dodnes. Od mládí se střídavě věnoval malování a uskutečnil nebo se zúčastnil i několika výstav. První jeho vydanou literární prací byla v r. 2005 novela Faust a Zuzanka, která je z větší částí romancí na pozadí událostí v devadesátých letech pramenících z událostí v r. 1968 a následujících. Novela vyšla v nákladu 500 výtisků a víceméně se rozešla mezi přátele a známé. V r. 2007 vydal knihu „Podivuhodná dobrodružství lesního skřítka Bonifáce“. Čtenář se z ní humornou formou „dozví“, proč krtci žijí pod zemí a pořád hrabou, proč už psi nelítají jako dřív, proč zebry pořád chodí v županu, proč raci lezou pozpátku, jak vznikli netopýři a mnoho podobných „pravdivých“ příběhů o tom, co přímo či nepřímo způsobil mrňavý, ale mocný skřítek Bonifác. Knihu vyzdobil známý ilustrátor, pan Palme. Připravena k vydání je další kniha o Bonifácovi, „Pohádky skřítka Bonifáce“ a dětské pohádkové vyprávění pro poněkud starší děti, „KARA MOR, poslední čaroděj ze země Kůd“. Ve studiu v Brně se připravuje CD s povídkami z prvního Bonifáce a překlad této knihy do slovenštiny.

Ivan Stepanovič Konev (3)

Ivan Stěpanovič Koněv byl sovětský vojevůdce, maršál Sovětského svazu, hrdina SSSR a hrdina ČSSR. V průběhu druhé světové války velel vojskům Rudé armády na východní frontě, která osvobodila od okupace německými nacisty velkou část východní Evropy. Také se podílel na karpatsko-dukelské operaci v roce 1944, na osvobození německého koncentračního tábora Osvětim. Měl významný podíl na obchvatné viselsko-oderské operaci, kde padlo na 295 000 německých vojáků a dalších 175 000 jich bylo zajato za proporčně mnohem menších sovětských ztrát. Vojska maršála Koněva se v dubnu 1945 účastnila dobytí Berlína. V pražské ofenzívě pak osvobodila severní, střední a východní Čechy a jako první spojenecká armáda se dostala v květnu 1945 do Prahy, ve které navzdory kapitulaci probíhaly intenzivní boje. V průběhu maďarského povstání na podzim 1956, během něhož podle údajů Vlada Šurigina ozbrojenci zabili okolo 350 sovětských vojáků a 50 rodinných příslušníků, byl pověřen velením a povstání potlačil. Pocházel z ruské rolnické rodiny na dalekém severu. Matka zemřela při porodu. Školní docházku absolvoval na farní škole ve svém rodišti, kde studoval s potěšením. Poté odešel v šestnácti letech z domova a pracoval jako lesní dělník a tesař, za první světové války byl v osmnácti odveden k dělostřelectvu a stal se poddůstojníkem. V roce 1917 se zúčastnil Kerenského ofenzívy v Haliči. Po vypuknutí Říjnové revoluce proti Kerenského vládě vstoupil Koněv do bolševické strany a začal organizovat rudogvardějskou jednotku ve svém rodišti. Až do jara 1918 působil jako vojenský komisař újezdu a zúčastnil se také 5. všeruského sj...

Ivan Rudzinskyj (3)

Kulturista, fotograf, autor a vydavatel odborných publikací a časopisu o kulturistice.

Ivan Procházka (6)

Narozen 13.4.1962 v Třebíči. Zemědělský inženýr, práce z rostlinné výroby.

Ivan Pilný (8)

Narozen 6. 7. 1944 v Praze. Ing., informatik, první ředitel české pobočky Microsoftu, práce o počátcích programování, též politik.

Ivan Novotný (6)

Narozen 30. 5. 1931 v Praze, zemřel 19. 1. 2023 tamtéž. Profesor, RNDr., DrSc., fyziolog, vysokoškolský pedagog. Práce z oboru fyziologie živočichů i člověka, autor vysokoškolských učebnic a skript, spis z oboru entomologie.

Ivan Krahulík (6)

Narozen 14. 6. 1881 v Praze, zemřel 27. 7. 1966 tamtéž. Učitel, publikace z oboru pedagogiky, próza, literatura pro mládež, časopisecké stati, překlady z francouzštiny, srbochorvatštiny, angličtiny.

Ivan Foletti (7)

Narozen 17. 11. 1980 v Praze. Historik umění, zabývá se uměním Byzance, Milána, Říma, Konstantinopole a Kavkazu v období pozdní antiky a raného středověku.

Ivan Dvořák (6)

Narozen 1950. RNDr., literatura z oboru biotermodynamiky.

Ivan Cankar (6)

Ivan Cankar byl slovinský spisovatel, dramatik a básník. Narodil se ve čtvrti Na klancu ve městě Vrhnika jako osmé dítě dělnicko-proletářské rodiny. Otec pracoval jako krejčí, ale po otevření obchodu s konfekcí své konkurenci nestačil. Opustil rodinu a odešel pracovat do Bosny. Matka jen velmi těžce uživila rodinu, měla štěstí, že jí při tom pomáhali místní páni. V roce 1882 začal Cankar chodit na základní školu. S pomocí místních hodnostářů se v roce 1888 úspěšně přihlásil na lublaňskou reálku. Bydlel u otcova bratrance Šimna, ale později se od něj odstěhoval do levnějšího, protože neměl dost peněz. Přestože dost strádal, tu a tam odjel na prázdniny do Ptuje za příbuznými. V roce 1896 úspěšně složil maturitní zkoušku a šel studovat architekturu do Vídně. Brzy si to ovšem rozmyslel a zapsal se na slavistiku. Tím ale ztratil stipendium 20 zlatých od kraňského zemního sboru. V roce 1897 se přestěhoval do Ptuje, protože mu umřela matka. Za čas se vrátil do Vídně, kde zůstal do roku 1909. Dva roky předtím se pokoušel uspět v politice, kandidoval za sociální demokraty, ale neuspěl. Po odchodu z Vídně žil v Sarajevu, u bratra – kněze, potom se natrvalo vrátil do Lublaně. 12. května 1913 měl v lublaňském Městském domě slavnou přednášku Slovinci a Jihoslované, ve které bránil jihoslovanské politické spojení. Kvůli tomu byl zatčen. Další rok byl opět zatčen, tentokrát ve Vrhnikách, kvůli údajným sympatiím k Srbům. Zavřeli ho na Lublaňský hrad a pustili až 9. října. Mezitím mu v srpnu zemřel otec. Rok poté odešel k vojákům do Judenburgu do Horního Štýrska, ale po měsíci ho museli propustit, kvůli nemoci. V létě roku 1918 chvíli pobýval na Bledu, koncem října se vážně zranil pádem ze schodů. Pohřben je na lublaňských Žalech, stejně jako Josip Murn, Dragotin Kette a Oton Župančič. Ivana Cankara řadíme mezi čtyři představitele slovinské moderny (vedle něho ještě J. Murna, D. Ketteho a O. ...

Ivan Bureš (7)

Ivan Bureš je vyhledávaným marketingovým specialistou, který své zkušenosti sbíral 17 let na náročných trzích USA a Kanady. Pravidelně přednáší prodejcům po celé ČR a poradensky spolupracuje s firmami místního, regionálního a celonárodního významu . Je úspěšným autorem řady praktických publikací o prodeji a marketingu a patří mezi kmenové autory nakladatelství Management Press.

Ivan Aleksejevič Novikov (4)

Ruský spisovatel, literární historik a překladatel.

Iva Tajovská (6)

Narozena 27. 2. 1959 v Pardubicích. Prozaička.

Iva Frýzová (8)

Narozena 1977 ve Vítkově. Mgr., pedagožka, učebnice, pracovní sešity a didaktické materiály pro výuku biologie na ZŠ.

Isadore Rosenfeld (4)

Světově proslulý lékař - kardiolog, profesor na Cornellově univerzitě, autor vědeckých prací a odborných učebnic, popularizátor medicíny.

Iryna Zelyk (8)

Slovenská spisovatelka dětských knih, které pomocí příběhů pomáhají dětem pochopit emoce. Blogerka. Amatérská herečka. Pracovnice v oblasti ekonomie v nadnárodní společnosti.